SOC403 Teoretická sociologie
Magisterské studium sociologie, FSS MU, semestr jaro 2015
vyučující: Radim Marada
konzultační hodiny: čtvrtek 17:00-20:00
kontaktní e-mail: marada@fss.muni.cz
asistující: Apolónia Sejková (333187@mail.muni.cz)
Zdeněk Staszek (219389@mail.muni.cz)
doba výuky: středa 17:00-20:00
místo výuky: P31
forma výuky: seminář
počet kreditů: 12 ECTS
Podmínky úspěšného absolvování předmětu:
 pravidelná aktivní účast ve výuce
 pravidelné studium zadané četby a pravidelná písemná příprava na
semináře („position papers“)
 splnění průběžných úkolů
 zvládnuté průběžné testy
 zvládnutý závěrečný test (případně esej)
Anotace
Cíl a obsah kursu:
Předmět seznamuje studující se sociologickou teorií coby s metodologickými
základy disciplíny. Studium a společná reflexe původních sociologických textů
má především za cíl kultivovat sociologickou představivost a základní
schopnosti pro disciplinovanou práci s analytickými koncepty,
sociologickými výkladovými strategiemi a interpretačními postupy, tj.
schopnost porozumět významům analytických konceptů v konkrétním
teoretickém kon-textu, citlivost k jejich variabilitě, schopnost adekvátně je
používat pro porozumění a analýzu konkrétní empirické skutečnosti. Svou
povahou se tak předmět vrací ke klasické sociologické tradici, v níž přední
autoři (Durkheim, Simmel, Pareto, Weber aj.) chápali tvorbu analytických
pojmů, formulaci výkladových principů a reflexi interpretačních kompetencí
jako stěžejní metodologický základ disciplíny.
Začneme seznámením s pojetím kursu a společnou úvahou o místě a funkci
teorie v sociologickém bádání. Vlastní pojetí sociální teorie si představíme na
dvou klasických koncepcích sociologické metody, tedy způsobech a
strategiích sociologického vysvětlování a interpretace (Durkheim, Giddens),
které nám zároveň poslouží i pro širší rozvržení základních souřadnic našeho
dalšího zájmu.
Na úvodní výklad naváže diskuse některých novějších směrů ve vývoji
sociologické teorie, které si nicméně představíme ve vazbě na již etablované
výkladové perspektivy v sociologické tradici. Tato diskuse nám poslouží jako
základ pro navození tématu moderny v rámci klasické sociologické teorie,
v posledních dvou setkáních před čtecím týdnem. I když se tímto posuneme
blíže k věcným otázkám povahy moderní společnosti, stále bude naším
přednostním zájmem způsob sociologického vysvětlování moderní zkušenosti.
S touto výbavou studující během čtecího týdne samostatně nastudují
Wagnerovu Sociologii modernity, jež bude podkladem pro představení
dvojího stylu kritiky moderních společností: strukturní (zejména marxismus a
kritická teorie) a kulturní (zejména americké kulturní diagnózy doby).
Následující semináře budou věnovány obecným teoriím některých moderních
fenoménů (etnicita a sexualita, generace a třída), které navážou na diskusi o
obecné sociologické teorii náboženství při posledním setkání před čtecím
týdnem. Na závěr se opět obrátíme k Maxi Weberovi a k jeho pojetí teorie
jako metodologie. Jako východisko pro reflexí otázek (možností) objektivity a
(povahy) kritičnosti sociologického bádání nám poslouží dva jeho další
mimořádně podnětné texty. Tato diskuse bude zároveň příležitostí vrátit se
k jednotlivým teoretickým pozicím, o nichž pojednáme v předmětu dříve.
Volba projednávaných tradic a konceptů je vzhledem k rozsahu kursu nutně
omezená. Naším cílem bude osvojit si schopnost kritické samostatné práce
s teoretickými texty či analytickými pojmy obecně. Předmět lze tedy třeba
chápat spíše jako metodologickou podporu pro konkrétní sociologickou práci
(třeba pro psaní diplomové práce), než například jako systematickou přípravu
na Státní závěrečnou zkoušku.
Vyučující upozorňuje na níže uvedený seznam literatury a předpoklad, že
studující s ní budou na základní rovině (tj. nikoli v detailech) obeznámeni již na
začátku kursu. Jde o texty, jež jsou součástí studia sociologie v bakalářském
programu a náleží k základnímu sociologickému kánonu.
Úkoly a zakončení kursu:
 Studující jsou povinni pravidelně se účastnit přednášek/seminářů a
aktivně se účastnit diskusí během nich.
 Na výuku si připravují vlastní poznámky ke všem předepsaným textům (s
výjimkou Turnera) ve formě tzv. „position papers“. V nich identifikují
základní argumenty textů, souvislosti a případné inkonsistence mezi
jednotlivými argumenty, nejasnosti a klíčové otázky, jež texty navozují,
případně i způsoby, jakými se vztahují k již dříve projednaným textům.
Tyto přípravy se odevzdávají na konci každého setkání a budou
vraceny studujícím (po kontrole) v dalším průběhu semestru. Vyučující
nepřijímá „position papers“ žádným jiným způsobem, například emailem,
a to ani jsou-li poslány předem, třebaže je autor/-ka na dané
hodině přítomen/přítomna! (Respektujte prosím toto pravidlo a nikdy
nežádejte o výjimku – což platí i pro další předepsaná pravidla.)
Důležité je, aby studující měli přípravy před sebou v průběhu přednášky
a semináře. Je jedno, zda jsou psány rukou nebo strojem (PC). Vlastní
poznámky pak mohou sloužit při přípravě na závěrečný test, případně
jako podklad pro diplomovou práci nebo při přípravě na Státní
závěrečnou zkoušku. Znovu však budiž připomenuto, že kurs v žádném
případě nepokrývá všechna možná témata SZZ, slouží pouze k tomu,
aby se studující naučili samostatně orientovat v různých teoretických
tradicích a konceptech – pouze v tomto smyslu jej lze chápat jako
přípravu na SZZ.
 Studující jsou povinni samostatně nastudovat literaturu zadanou ke
každému tématu: součástí kontroly tohoto průběžného studia jsou
bodově hodnocené průběžné testy. Studující, kteří (bez ohledu na
důvod) nebudou přítomni v době konání některého z namátkových
testů, nemají nárok na absolvování náhradního testu.
 Podle počtu průběžně získávaných bodů za přípravy, aktivitu a testy
dostanou vybraní studující možnost samostatné prezentace na zadané
téma. Tato prezentace je bodována zvlášť a takto získané prémiové
body se přičtou k ostatním až do výše maxima průběžně získávaných
bodů za písemné přípravy a průběžné testy.
 Během výukového semestru může být zadán průběžný individuální
úkol. Tento není kladně bodově hodnocen, ale v případě nesplnění
úkolu ve stanoveném termínu nebo jeho odevzdání v nedostatečné
kvalitě může být od celkového individuálního výkonu v průběhu
semestru odečteno až 20 bodů.
 Kurs je zakončen závěrečným testem (s možnými výjimkami – viz níže).
Předpoklady:
Aktivní účast v kursu a úspěšné absolvování předmětu předpokládá základní
znalost následujících textů ještě před započetím kursu :
 Beck, Ulrich. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné moderně. Praha:
SLON. (str. 205-249)
 Bell, Daniel. 1999. Kulturní rozpory kapitalismu Praha: SLON. (str. 57-100)
 Berger, Peter & Luckmann, Thomas. 1999. Sociální konstrukce reality.
Brno: CDK.
 Bourdieu, Pierre. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum.
 Giddens, Anthony. 1998. Důsledky modernity. Praha: SLON.
 Foucault, Michel. 2000. Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin. (str. 275-315)
 Habermas, Jürgen. 2000. Problémy legitimity v pozdním kapitalismu.
Praha: Filosofia. (str. 97-119)
 Simmel, Georg. 2006. „Peníze v moderní kultuře“. In: Peníze v moderní
kultuře a jiné eseje. Praha: SLON.
 Tocqueville, Alexis de. 1992. Demokracie v Americe, II. kniha. Praha:
Lidové noviny
Hodnocení výkonu
Celkové hodnocení bude dáno součtem bodů získaných za výkony
v průběhu celého semestru, tj. včetně závěrečného testu, a to podle
následujícího klíče:
 Pravidelná příprava a účast na seminářích: maximálně 10 bodů
 Aktivita na přednáškách a seminářích: maximálně 30 bodů
 Průběžné testy: maximálně 60 bodů
 Individuální prezentace: maximálně 20 prémiových bodů
 Průběžné úkoly: minus až 20 trestných bodů
 Závěrečný test: maximálně 50 bodů
Celkem lze získat maximálně 150 bodů.
 Získá-li studující v průběhu semestru (před závěrečným testem) celkem
80 nebo více bodů, bude automaticky hodnocen(a) známkou „A“ –
bez povinnosti absolvovat závěrečný test.
 Získá-li studující v průběhu semestru (před závěrečným testem) celkem
71-79 bodů, může zvolit formu závěrečné zkoušky: buď test, nebo
vypracování eseje (6-8 stran), jehož téma musí dohodnout s vyučujícím
předmětu.
 Získá-li studující v průběhu semestru (před závěrečným testem) celkem
29 nebo méně bodů, bude automaticky hodnocen(a) známkou „F“ –
bez možnosti absolvovat závěrečný test.
Ostatní budou hodnoceni následovně:
150-120 bodů A
119-110 bodů B
109-100 bodů C
99-90 bodů D
89-80 bodů E
79 a méně bodů F
Témata seminářů:
BLOK I: Teorie jako metoda – úvod
18. 2. 2015
1. Úvod do kursu
 Vyjasnění organizačních záležitostí: průběh kursu, povinnosti
studujících, organizace závěrečné zkoušky, atd.
 Bližší představení povahy předmětu: co je teorie a k čemu slouží
 Zběžná rekapitulace znalostí načerpaných v dosavadním studiu
sociologie (viz „předpoklady“ výše)
četba:
o Sztompka, Piotr. 2004. „Shaping Sociological Imagination: The
Importance of Theory”. In: Alexander, J. C., Marx, G. T. & Williams,
C. L. [eds.] Self, Social Structure, and beliefs. Explorations in
Sociology. Berkeley, CA: University of California Press. (str. 254-267)
o Turner: str. 1-15, 281-295
25. 2. 2015
2. Stará a nová pravidla sociologické metody
- sociální fakt a sociologické vysvětlení
- kauzalita v sociálním světě a v sociologickém vysvětlování
- vztahy mezi sociálními jevy: korelace, souvislost, závislost,
determinace
- genetický a funkcionální typ vysvětlení
- základna vs. nadstavba (konstrukce sociálního jádra v empirickém
výzkumu)
- structure vs. agency
- Homo Sociologicus jako Homo Interpretans
četba:
o Durkheim, Émile. 1982 (1895). The Rules of Sociological Method.
New York: Free Press. (Chapter 5)
o Giddens, Anthony. 1994 (1976). New Rules of Sociological
Method. Cambridge, UK: Polity Press. (Introduction, Conclusion)
o Turner: str. 19-76
BLOK II: Nové trendy v sociologii a jejich inspirace
(s Durkheimem proti Durkheimovi)
4. 3. 2015 Je sociologie jako věda možná?
3a. Actor-Network Theory a étos sociologického výzkumu
(Bruno Latour)
- mizení sociálního v žitém světě a jeho údržba v sociologii (problém
realismu)
- konec sociálního v sociologii a jeho údržba v žitém světě (problém
nominalismu)
3b. Analytická sociologie a teorie racionální volby
- analytické zvěcnění sociálního světa
- kauzální vysvětlování v sociálních vědách
- sociální mechanismus vs. sociální mašinérie (soukolí vs. pohon)
četba:
o Latour, Bruno. 2005. Reassembling the Social: An Introduction to
Actor-Network Theory. Oxford, UK: Oxford University Press. (str.
141-156, 1-42, 159-164, 247-262)
o Hedström, Peter & Bearman, Peter. “What Is Analytical Sociology
All About? An Introductory Essay. “In: Hedström, Peter &
Bearman, Peter. 2009. The Oxford handbook of Analytical
Sociology. Oxford, UK: Oxford University Press. (str. 3-23)
o Turner: 141-194
11. 3. 2015
4. Kulturní sociologie jako analýza významu
- význam jako základní sociální fakt: percepce & apercepce
- kulturní sociologie vs. sociologie kultury
- kolektivní emoce (trauma), symbol a rituál
- sociální reprezentace (Moscovici) a strategie zvýznamňování
(Goffman a analýza rámování)
- koketérie jako kulturní kód a modus jednání (Simmel)
četba:
o Alexander, Jeffrey C. & Smith, Philip: „The Strong Program in
Cultural Sociology: Elements of a Structural Hermeneutics“. In:
Alexander, Jeffrey C. 2003. The Meanings of Social Life: A Cultural
Sociology. Oxford: Oxford University Press. (str. 11-26)
o Schutz, Alfred. “Foundations of a Theory of Inter-Subjective
Understanding”. In: Schutz, Alfred. 1967. The Phenomenology of
the Social World. Boston, MA: Northwestern University Press, pp.
97-138.
o Turner: str. 199-232, 378-389
 Individuální prezentace
Zerubavel: Social Mindscapes (vybrané kapitoly)
BLOK III: Modernita odkouzlená a znovu okouzlená
18. 3. 2015
5. Fin-de-siècle a de-modernizace modernity
- kontinuita v diskontinuitě
- kolektivní emoce: effervescence
- od rituálu k performanci
- od symbolů k ikonám
- obecná teorie náboženství
četba:
o Durkheim, Émile. 1965 (1912). The Elementary Forms of Religious
Life. New York: Free Press. (Book II, chapter 7: str. 235-272)
o Durkheim, Émile. 1965 (1912). The Elementary Forms of Religious
Life. New York: Free Press. (Conclusion)
25. 3. 2015
6. Protestantská etika a její eroze
model sociologické analýzy: diagnóza, vysvětlení, kritika, étos
 Ontologie a metodologie: povaha sociologického
zobrazování (empirický fakt jako funkce otázky)
 Základna a nadstavba
 Problém motivace sociálního jednání: pohnutky vs.
racionalizace
 Nezamýšlené důsledky jednání
 Výstavba sociologického argumentu
 Sociologické analýzy kapitalismu jako kultury (od Webera přes
Bella k Boltanski a Chiapello)
 Modernita jako „olověný krunýř“ (alias „železná klec“) vs.
modernita jako „tekutina“: metafora v sociální teorii
 Proměny ducha kapitalismu a role kritiky
četba:
o Weber, Max: „Protestantská etika a duch kapitalismu“. In: Weber,
Max. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta.
o Turner: str. 251-278
 Individuální prezentace
Proměny ducha kapitalismu (Boltanski & Chiapello, Sennett, …]
1. 4. 2015
7. týden pro samostudium (výuka neprobíhá)
Individuální úkol:
Během čtecího týdne se studující seznámí s následujícím textem
Wagner, Peter. 1994. A Sociology of Modernity: Liberty and Discipline.
Routledge: London.
Sledujte v textu následující tematické linie:
 Koncept modernizace: vznik modernity a její vývoj (3 stádia)
 Proměny v sociologické konceptualizaci modernity
 Základní charakteristiky modů modernity
 Dialektika emancipace a disciplinace v moderní době
 Charakteristické rozpory modernity
 Klíčové modernizační institucionální praktiky a jejich proměny
 Proměny v povaze a formách kolektivní příslušnosti
 Formování a proměny sociálních tříd a třídního konfliktu
(prezentace)
 Proměny způsobů utváření sociálních identit (prezentace)
 Proměny povahy občanství a veřejné sféry (prezentace)
Vyučující doporučuje využít možností diskusního fóra.
BLOK IV: Systémová a sociální strukturace moderních
společností
8. 4. 2015
8. Strukturní kritika: modernita jako matrix
- Inherentní dysfunkce a sebedestruktivita sytému
- autonomie nebo odcizení: otázka emancipace
- uznání nebo zvěcnění: otázka sociability a autenticity
- sociální konstrukce a sociologická rekonstrukce
četba:
o Wagner, Peter. 1994. A Sociology of Modernity: Liberty and
Discipline. Routledge: London. (viz čtecí týden)
o Marx, Karl: „Zbožní fetišismus a jeho tajemství“. In: Marx, Karel.
1954. Kapitál: kritika politické ekonomie, díl první, kniha první.
Praha: SNPL. (str. 88-101)
 Individuální prezentace
(Nick Crossley – Peter Wagner: citizenship, identity, public sphere, social class)
15. 4. 2015
9. Modernizace jako diferenciace
Systémová diferenciace a sociální inkluze
- Marxova romantická kritika modernity
- diferenciace, individualizace a sociální začlenění (Gellner, JA)
- strukturace sociálního světa: segmentace, stratifikace, diferenciace
- raně moderní diferenciace sociálních systémů (Parsonsova historická
sociologie)
- diferenciace a sekularizace
- Luhmannův koncept sociálních systémů: funkcionální diferenciace
četba:
o Parsons, Talcott. 1971. The System of Modern Societies.
Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall, Inc. (vybrané kapitoly)
o Marx, Karl. „K židovské otázce“
o Alexander, Jeffrey C. „Ústřední solidarita, etnická okrajová
skupina a sociální diferenciace“. In: Marada, Radim (ed.). 2006.
Etnická různost a občanská jednota. Brno: CDK.
o Turner: str. 106-123
22. 4. 2015
10. Kulturní klasifikace a sociální stratifikace
- Konceptuální rámec: habitus, druhy kapitálů a jejich konverze
- struktura vs. kultura
- reprodukce nerovností
- sociální trajektorie jako třídní zkušenost
četba:
o Bourdieu, Pierre. 1984. Distinction: A Social Critique of the
Judgment of Taste. Cambridge, MA: Harvard University Press. (str.
xi-xiv, 1-7, 99-175)
o Turner: str. 83-102
BLOK V: Moderní osobnost: dispozice a indispozice
29. 5. 2015
11. Etnicita a sexualita: disciplinace těla a disciplinace skrze
tělesnost
- od rasismu ke genetickému inženýrství
- tělo a kolektivizace identit
- sexualita a zrození (moderního) subjektu
četba:
o Foucault, Michel. 1999. Dějiny sexuality I. Vůle k vědění. Praha:
Herman a synové. (str. 9-153)
o Turner: str. 124-139
6. 5. 2015
12. Diagnózy nemocného sociálna
- osobnost – kultura – sociální prostředí (vzájemná vazba)
- od oportunismu k patologickému narcismu
- klinický a metaforický koncept narcismu
- tvorba pojmů v sociálních vědách
četba:
o Lasch, Christopher: „The Narcissistic Personality of Our Time“ a
„The Socialization of Reproduction and the Collapse of
Authority“. In: Lasch, Christopher. 1979. The Culture of Narcissism:
American Life in an Age of Diminishing Expectations. New York:
W.W. Norton & Company. (str. 31-51, 154-186)
 Individuální prezentace
Riesman, Freud, Adorno, Rieff, …
13. 5. 2015
13. Sociální věda jako zvládání nejistoty: povaha objektivity
sociologického bádání
- koncept ideálních typů jako nástroj sociologické analýzy
- otázka praktičnosti sociálně vědného bádání
- sociologie jako kritická disciplína
- smysl (možnosti a meze) objektivity sociálně vědného bádání
- smysl sociologické představivosti (mezi látkožrouty a smysložrouty)
četba:
o Weber, Max: „’Objektivita‘ sociálněvědního a sociálněpolitického
poznání“ a „Věda jako povolání“. In. Weber, Max. 1998.
Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH. (str. 7-63,
109-134)
 Individuální prezentace
Závěrečné zhodnocení kursu.
Literatura k předmětu:
o Alexander, Jeffrey C. „Ústřední solidarita, etnická okrajová skupina a
sociální diferenciace“. In: Marada, Radim (ed.). 2006. Etnická různost a
občanská jednota. Brno: CDK.
o Alexander, Jeffrey C. & Smith, Philip: „The Strong Program in Cultural
Sociology: Elements of a Structural Hermeneutics“. In: Alexander, Jeffrey
C. 2003. The Meanings of Social Life: A Cultural Sociology. Oxford: Oxford
University Press.
o Bourdieu, Pierre. 1984. Distinction: A Social Critique of the Judgement of
Taste. Cambridge, MA: Harvard University Press.
o Bourdieu, Pierre. 1990. The Logic of Practice. Stanford, CA: Stanford
University Press.
o Durkheim, Émile. 1965 (1912). The Elementary Forms of Religious Life. New
York: Free Press.
o Durkheim, Émile. 1982 (1895). The Rules of Sociological Method. New York:
Free Press.
o Foucault, Michel. 1999. Dějiny sexuality I. Vůle k vědění. Praha: Herman a
synové.
o Giddens, Anthony. 1994 (1976). New Rules of Sociological Method.
Cambridge, UK: Polity Press.
o Hedström, Peter & Bearman, Peter. “What Is Analytical Sociology All
About? An Introductory Essay. In: Hedström, Peter & Bearman, Peter.
2009. The Oxford handbook of Analytical Sociology. Oxford, UK: Oxford
University Press.
o Horkheimer, Max. (1937). „Traditional and Critical Theory“. In: Horkheimer,
Max. 2002. Critical Theory: Selected Essays. New York, NY: The Continuum
Publishing Company (str. 187-254)
o Lasch, Christopher: „The Narcissistic Personality of Our Time“ a „The
Socialization of Reproduction and the Collapse of Authority“. In: Lasch,
Christopher. 1979. The Culture of Narcissism: American Life in an Age of
Diminishing Expectations. New York: W.W. Norton & Company. (str. 31-51,
154-186)
o Latour, Bruno. 2005. Reassembling the Social: An Introduction to ActorNetwork
Theory. Oxford, UK: Oxford University Press. (str. 1-17, 247-262)
o Mannheim, Karl. “Problém generací”. In: Sociální studia, 1/2007, (str. 11-
44)
o Marx, Karl: „Zbožní fetišismus a jeho tajemství“. In: Marx, Karel. 1954.
Kapitál: kritika politické ekonomie, díl první, kniha první. Praha: SNPL.
o Marx, Karl. „K židovské otázce“
o Parsons, Talcott. 1971. The System of Modern Societies. Englewood Cliffs,
NJ: Prentice-Hall, inc.
o Sztompka, Piotr. 2004. „Shaping Sociological Imagination: The
Importance of Theory”. In: Alexander, J. C., Marx, G. T. & Williams, C. L.
[eds.] Self, Social Structure, and beliefs. Explorations in Sociology.
Berkeley, CA: University of California Press.
o Taylor, Charles. 2001. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha:
Filosofia.
o Wagner, Peter. 1994. A Sociology of Modernity: Liberty and Discipline.
Routledge: London.
o Weber, Max: „Protestantská etika a duch kapitalismu“. In: Weber, Max.
1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta.
o Weber, Max: „’Objektivita‘ sociálněvědního a sociálněpolitického
poznání“ a „Věda jako povolání“. In. Weber, Max. 1998. Metodologie,
sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH.
o Turner, Bryan. 2009. New Blackwell Companion to Social Theory. Oxford,
UK: Wiley-Blackwell.
Další literatura: doporučená atd. (ale nepovinná v tomto kursu)
o Alexander, J.C. & Giesen, B. & Mast, J. L. 2006. Social Performance:
Symbolic Action, Cultural Pragmatics, and Ritual. Cambridge, UK:
Cambridge University Press.
o Alexander, Jeffrey C. 1991. “Sociological Theory and the Claim to
Reason: Why the End is Not in Sight”. In: Sociological Theory, Vol. 9, No. 2
(Autumn, 1991), pp. 147-153.
o Boltanski, Luc & Chiapello, Eve. 2005. The New Spirit of Capitalism. New
York: Verso. Bourdieu, Pierre. 1977. Reproduction in Education, Society
and Culture. London: SAGE Publications
o Boltanski, Luc & Chiapello, Eve. “The New Spirit of Capitalism”
(konferenční příspěvek)
o Brubaker, Rogers & Cooper, Frederick. 2000. „Beyond Identity“. In: Theory
and Society. 29/2000.
o Brubaker, Rogers & Loveman, Mara & Stamatov, Peter: “Ethnicity as
Cognition”. In: Theory and Society, 33, 2004 (str. 31-64)
o Corsten, Michael. „Čas generací“. In: Sociální studia, 1/2007, (str. 45-66)
o Elster, Jon. 1989. Nuts and Bolts for the Social Sciences. Cambridge, UK:
Cambridge University Press. (str. 3-29, 91-123)
o Eyerman, Ron & Turner, Bryan S. 1998. „Outline of a Theory of
Generations”. In: European Journal of Social Theory. 1; 91 (str. 91-106)
o Giddens, Anthony. 1986. The Constitution of Society. Cambridge, UK:
Polity Press.
o Giesen, Bernhard. „V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí“.
In: Sociální studia, 1/2007, (str. 67-79)
o Goffman, Erving. 1986. Frame Analysis. Boston: Northeastern University
Press. (str. 21-82, 560-576)
o Joas, Hans & Knöbl, Wolfgang. 2009. “What is Theory?” In: Joas, Hans &
Knöbl, Wolfgang. 2009. Social Theory: Twenty Introductory Lectures.
Cambridge, UK: Cambridge University Press.
o Marx, Karl & Engels, Friedrich. 1958. Německá ideologie. In: Spisy, sv. 3.
Praha: SNPL.)
o Moscovici, Serge. 2000. Social Representations: Explorations in Social
Psychology. Cambridge, UK: Polity Press.
o Riesman, David. 1968. Osamělý dav: Studie o změnách amerického
charakteru. Praha: Mladá fronta.
o Seidman, Steven. 1991. “The End of Sociological Theory: The Postmodern
Hope”. In: Sociological Theory, Vol. 9, No. 2 (Autumn, 1991), pp. 131-146.
o Šrubař, Ilja. 2012. “Ke smyslu a konstrukci sociologických teorií”. In:
Sociální studia, 1/2012 (9), (str. 15-28)
o Taylor, Charles. 2001. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha:
Filosofia. (str. 78-90)
o Zerubavel, Eviatar. 1997. Social Mindscapes: An Invitation to Cognitive
Sociology. Cambridge, MA: Harvard University Press.