Environmentální etika uvedení do problému Před samotnou environmentální etikou nJak absolvovat kurz a získat potřebné kredity? nznát obsah přednášek nnastudovat skripta /nebo/ přečíst povinnou literaturu n nUkončení kurzu? n(známka B – F) písemný test – výběr z vícero možností n(známka A) totéž + ústní zkouška n nKontakt: binka@fss.muni.cz Environmentální etika nEtika nsvět hodnot x svět faktů nnámitky proti etice I. nnámitky proti etice II. netika x morálka x mrav npokus o obhajobu netický typ I. II. III. netický typ IV. V. VI. n nEnvironmentalismus neko x enviro x green nnámitky proti eko I. nnámitky proti eko II. npokus o obhajobu nenviro typ I. neko typ I. Uvedení do etiky I. nSvět hodnot a svět faktů npokus s kleštěmi či pokus s filmem nprincipielní rozdíl vět: nZpůsobuje A. bolest? nJe správné, že A. způsobuje bolest? nNámitky vůči otázce: Je správné? nNelze odpovědět – záleží na každém jednom z nás. nOdpověď je napsána ve světě faktů – fak. tvrzení. Uvedení do etiky II. nBohuslav B. má kolem krku pestrobarevnou šálu. nMilan Š. právě mučí Bohuslava B. nMilan Š. cítí výčitky svědomí, že mučí Bohuslava B. nIvana B. po důkladném zvažování říká: „Je správné mučit Bohuslava B “. nJe špatné, že Milan Š. ubližuje Bohuslavu B. Uvedení do etiky III. nJak vidíme ve světě hodnot? Kde všude můžeme nalézt nápovědná okna? – v odpovědi na tuto otázku se skrývá i typologie jednotlivých etických přístupů. nStudent Petr (brouk Pytlík) – podívejme se na něj blíž. nCo vše Petrovi říká, co je hodnotou? n Uvedení do etiky IV. nEtický typus I. – etika „biologické“ přirozenosti nchovejme se tak, jak nám velí naše biologická podstata (instinkt a pud určí to, co je správné) npřed 1 000 000 let to téměř na sto procent byla na devadesát devět procent pravda npo dlouhou dobu, po které jsme byli přesvědčeni, že to pravda vůbec není – člověk je úplně něco jiného než zvíře – to pravda do značné míry byla i když transformovaná netika „biologické“ přirozenosti neodpovídá dnes ani reálné přirozenosti člověka, respektive neodpovídá na 100% nA navíc se vždy můžeme zeptat – je to, k čemu nás vede naše biologická přirozenost, také správné? A netriviálnost této otázky ukazuje na fakt, že „biologická“ přirozenost se nerovná etickému chování. Uvedení do etiky V. nEtický typus II. – dogmatická etika nJe to s velkou pravděpodobností přístup, který nás „vysvobodil“ z absolutní podřízenosti biologické přirozenosti. nJe to etika, která předpokládá, že někde v realitě je stanoveno, napsáno, co je správné, a mi tento souhrn dobrého chování máme následovat. nZákladní předpoklad dogmatické etiky: nA) existuje správné chování B) je nutné takovéto chování předepsat lidem a donutit je k němu nVýchodiska tohoto předpokladu: ? Uvedení do etiky VI. nEtický typus III. racionalistická etika nZákladní předpoklad: Cílem etiky je ukázat lidem, že žádnou předepsanou (dogmatickou) etiku nepotřebují, stačí používat vlastní rozum. nVýchodiska – vše co narušuje rozumnost (dogma, víra, emoce, vášně) nemá v našem rozhodování o hodnotách co dělat – zbavme se nánosů emocí, vášní, víry, dogmatu, zapojme rozum a budeme se chovat správně. nProblémy racionalistické etiky: kapacita, nejednotnost racionalit, problém s emocemi – de Sade. Uvedení do etiky VII. nEtický typus IV. Emotivismus nD. Hume: Rozum je a měl by být otrokem vášní. – podivná myšlenka nStudent Petr – podívejme se na jeho život blíže. Právě se rozhoduje co bude dělat – a co mu říká co je správné? Jaká je role rozumu a jaká je role emocí? V principu má emotivismus pravdu, ale je zde mnoho problémů. n Uvedení do etiky VIII. nEtický typus V.A. – POZOR, Petr není sám – formalistická etika n nPro správné chování je nutné předpokládat existenci více lidí a z tohoto předpokladu vyplývá: nExistují bezobsažná etická pravidla, které mají lidé dodržovat. nTakováto pravidla dosud nebyla objevena – a tudíž nejsou všem lidem „přirozeně“ a automaticky přístupná nOvšem morální vlastnosti lidí umožňují, aby taková, jednou objevená pravidla byla přijata. nHypotetický a kategorický imperativ a I. Kant. Uvedení do etiky IX. nEtický typus V.B. – POZOR, Petr není sám – utilitaristická etika n nVšichni lidé jsou si – z hlediska utrpení a slasti rovni. nNa čem záleží je míra utrpení a slasti násobená počtem lidí, kterých se týká. nTEDY: pokud Váš čin přinese hodně slasti mnohým a málo nebo žádné utrpení je správný. nProblémy utilitaristické etiky: ? n n Uvedení do etiky X. nDynamická etika nNeexistuje jediná síla, která určuje naše chování. Lidské chování je součtem vektorů jednotlivých sil. nViz S. Freud a jeho Id, Ego a Superego. nVýchodiska: nNikdo není prvoplánovitě morální (světci neexistují) – každý má vrstvu, která zůstává ve světě zvířat. nMorální můžeme být, ale pouze oklikou. Uvedení do etiky XI. nDeontologická etika nEtika povinnosti – cílem etiky je ujasnit, jaké jsou povinnosti lidí. nV příkrém rozporu s etikou neoliberální. nDoceňuje význam mocenských struktur a systémových vlivů. nOdhlíží často od jedince. Uvedení do etiky XII. nNeoliberální etika nTři základní předpoklady neoliberální etiky: nLidé jsou individualisté. nLidé sledují vlastní užitek, formou moci zisku či prestiže. nLidé se chovají racionálně. nNámitky: ? Uvedení do etiky XIII. nRelativistická etika nIndividuální a kulturní relativismus. nViz další slidy. Uvedení do etiky XIV. nNámitky proti etice I. nOtázka co je správné je pouhé moralizování – správně otázka zní: co se komu líbí. A libost je libovolná – A. se líbí, B. se nelíbí – ale nelze se ptát je to správné? (to je povyšování osobní libosti nad libosti těch druhých). nTento postoj označujeme jako morální relativismus. Uvedení do etiky XV. nNámitky proti námitkám I. nCo zpochybňuje relativistické zpochybnění etiky? nA. Existence svědomí – často je nám něco nezpochybnitelně libé a přesto nás hryže svědomí. nB. Existence sdílených hodnot navzdory osobním libostem. Uvedení do etiky XVI. nNámitky proti etice II. nEtikou se nemusíme zabývat, protože správné odpovědi jsou napsány ve světě faktů: nv posvátných textech (Bible, Strážná věž, Kapitál) nv „reálnější než naší“ zkušenosti – v sobeckých genech, v pravidlech volného trhu nv konkrétní osobě, které svěříme „svůj“ svět Uvedení do etiky XVII. nNámitky proti námitkám II. nProblém posvátných textů – princip druhého a třetího čtení textů, princip interpretace, princip významu – víra a jistota (chceme-li věřit, nemůžeme mít jistotu) nProblém odvození správného z reálného – sociobiologie a ekonomie jako věda vynikajících komentářů – problém slepé skvrny Uvedení do etiky XVIII. nEtika, morálka, mrav nMorálka – Není to morální člověk. Zachoval se morálně. Tyto věty mají dvě roviny – co cítíme a co můžeme obhájit. – Nad rovinou první i druhou stojí hodnotové předpoklady. nMrav – dodržování pravidel, které vládnou ve společnosti, ve které žijeme – člověk dobrých mravů. nEtika – promýšlení světa morálky, mravů, hodnot a norem. nMorální člověk se snaží pracovat na své morální úrovni, mravný člověk zachovává dobré mravy a etik o tom všem přemýšlí. Uvedení do etiky XIX. nPokus o obhajobu nEtika má smysl, pokud připustíme pravdivost následujících tvrzení: n nJe lepší vědět, než nevědět. nSvět hodnot je odlišný od světa faktů. nZ faktických tvrzení nemůžeme odvodit hodnotové závěry. n n