Environmentální etika
svědomí & hlubinná ekologie


Opakování I.
nČím se liší biocentrismus a ekocentrismus
n
nEkocentrismus je přírodovědně mnohem poučenější (a to konstantně po celou dobu soužití těchto
přístupů) a klade větší důraz na porozumění fungování živých systémů.
nBiocentrismus je apriorní, ekocentrismus empirický.
n
nEkocentrismus je na druhou stranu často velmi nepoučený v otázkách týkajících se etiky či
filosofie – je často hodnotově naivní a nepromýšlí hodnotové otázky zásadní důležitosti, nebo je
promýšlí velmi ledabyle.
nEkocentrismus – protože je často navázaný na poznání přírodních věd – podléhá rychlejšímu vývoji a
značně se proměnil.
n

Opakování II.
nHlavní představitelé biocentrismu a ekocentrismu:
n? Biocentrismus ?
n? Ekocentrismus ?
nCo mají společného biocentrismus a ekocentrismus?
n(neřeší příliš změny uvnitř člověka ve smyslu vnímání hodnot ... biocentrismus je v tomto apriorní
a ekocentrismus to nezajímá – hodnoty lze podle něj vidět objektivně)

Svědomí I. J
n
nNěkolik empirických faktů
n
nA. Naprostá většina lidí svědomí má.
n/kdo si vybaví, že někdy jednal proti svému svědomí? – většina z nás/
nB. Přesto existují lidé, kteří svědomí postrádají.
n/příklady ze života i literatury/
nC. Svědomí je jednou z nejniternějších vlastností – nelze jej zvnějšku snadno měnit (na rozdíl od
názorů či znalostí) a přesto vůči nám vystupuje „zvnějšku“ – když děláme něco proti svému svědomí,
tak se cítíme špatně i když to co děláme je pro nás výhodné.
nD. V tomto smyslu svědomí dokazuje, že nejsme jedna síla, jedno já – protože není námi, ale něčím
jiným uvnitř nás.
nCo to tedy svědomí je?
n
n
n

Svědomí II. J
nCo je to svědomí
nZkuste si napsat (jednotlivě) nějaký čin, který jste učinili (nebo pokud jste téměř andělé, který
byste učinili) a při kterém vás trápilo svědomí.
nA teď si ve skupině řekněte, zda by ty druhé svědomí při tomto činu trápilo také.
nSvědomí není něco absolutního! Je to kombinace očí a hudebního sluchu – předpoklad je dán téměř
všem, ale užíváním se zlepšuje a potlačováním zhoršuje.

Svědomí III.
n
n
nKohlbergův model morálního vývoje
nA. Předpoklady:
nJe nutné rozlišovat obsah morálního chování a zakládající zdůvodňující strukturu. Témuž morálnímu
chování mohou odpovídat různé příčiny. Znalost obsahu nezakládá znalost pohnutek.
nB. Model:
nI. Stupeň (předmorální stupeň) – žádná pravidla, co je zábavné a napínavé je dobré, co je
bolestivé a spjato se strachem je špatné.
nII. Stupeň (předkonvenční morálka) – dítě přebírá kulturní pravidla podle označení a způsobů těch,
kteří je trestají a odměňují
n/stadium I. – orientace na trest a poslušnost, stadium II. – orientace na odměnu – instrumentálně
relativistická orientace/
nIII. Stupeň (konvenční morálka) – jako hodnota o sobě platí to, co nehledě na bezprostřední a
očekávané následky odpovídá očekávání rodiny, skupiny nebo národa. Loajalita k sociálním celkům.
n/stadium III. – vyhnout se nesouhlasu ze strany druhých, stadium IV. – orientace na autoritu,
právo, řád./
nIV. Stupeň (postkonvenční morálka) – autonomní svědomí, principy vedené jednání – vyznačuje se
zřetelným úsilím definovat morální hodnoty a principy nezávislé na autoritě i sociálním řádu.
n/stadium V. – legalismus, sociálně-smluvní orientace, stadium VI. – univerzální etické principy/
n
n

Svědomí IV.
nDva příklady:
nSituace 2. Tvůj velmi dobrý kamarád řídí auto. Tam, kde je povolena rychlost 50 km/h, on jede
rychlostí 70 km/h a Ty sedíš na místě spolujezdce. Kamarád v tu chvíli, nikoliv pouze vlastní
vinnou, srazí chodce. Ty to vidíš (stejně jako jsi viděl rychlost, kterou kamarád jel) a následně
jsi vyslýchán. Budeš kamaráda krýt a řekneš, že jel jen 50 km/h, nebo budeš mluvit pravdu a
vystavíš svého kamaráda trestnímu stíhání? Jaký hlavní motiv Tě k rozhodnutí povede?
n
nSituace 5. Je válka. Zajal jsi nepřátelského vojáka, který zná informaci, jež zachrání celou
jednotku, které velíš. Samozřejmě v případě, že ji od něho získáš. Pokud ne, většina členů jednotky
patrně zemře. Žádný pokus o domluvu nebyl úspěšný. Použiješ v takové chvíli mučení nebo ne? Jaký
motiv Tě povede k rozhodnutí?
n
n- Co je důležité? Co nám pomůže stanovit K.M.M.V.?

Hlubinná ekologie I.
nPřijměme Kohákovu interpretaci environmentální krize (lépe výklad)
n
nDošel zelený lak – etika se musí změnit
nCo je tedy špatně?
nŠpatného je něco uvnitř člověka
nŠpatného je něco venku
nŠpatné je obojí
nBiocentrická etika odkazuje na vnější, ekocentrická etika odkazuje na vnější
nExistuje směr odkazující na „vnitřek“ člověka?
n

Hlubinná ekologie II.
nZákladní východiska hlubinné ekologie
n
nEnvironmentální krize existuje, protože špatně poznáváme svět (pouze rozum a smysly)
n
nEnvironmentální krize existuje, protože takto vidění svět (rozumem a smysly) staví do středu
člověka v individuálním slova smyslu
n
nEnvironmentální krize je pouze projevem hlubší krize (Naess) ochuzení našeho já, které je nutné
proměnit a nahradit Já
n
n

Hlubinná ekologie III.
nHlubinná ekologie Arne Naesse
n
n