• • • Masarykova univerzita • Fakulta sociálních studií • prouzek bez loga na zelenem logo_fss_kruh OPVK_MU_rgb • •Regionální preferenční režimy • •Oldřich Krpec, FSS MU Článek XXIV. - Územní aplikace, celní unie, oblast volného obchodu •Ustanovení dohody se aplikují pro mateřská celní území. •Celní území je každé území pro které platí odlišná cla. •Ustanovení dohody neznemožňují pohraniční styk. • •Smluvní strany uznávají, že je žádoucí, aby se zvýšila rozvíjející se volnost obchodu dobrovolnými ujednáními sjednanými za účelem těsnější integrace hospodářství zemí, které jsou stranami takovýchto dohod. Uznávají, že účelem celní unie nebo oblasti volného obchodu má být usnadnění obchodu mezi zúčastněnými územími a nikoli vytváření překážek obchodu ostatních smluvních stran s těmito územími. • •Ustanovení dohody nezabraňují utvoření CU nebo ZVO. –Cla a jiné úpravy obchodu však nesmí být vůči stranám, které nejsou součástí CU vyšší než před jejím zřízením. –Cla a jiné úpravy obchodu ponechané v platnosti v ZVO se nesmí zvýšit. •Každá strana, která se rozhodne vstoupit do CU/ZVO nebo ji zřídit oznámí to SS. •SS prostudují plán na zřízení CU/ZVO. Pokud po prostudování SS naznají, že dohoda pravděpodobně nepovede ke zřízení CU/ZVO (nebo doba není přiměřená) vydají (navrhujícím) stranám doporučení. Strany ji neprovedou pokud ji nepozmění dle doporučení. •CU – nahrazení dvou či více celních území jedním celním územím tak, že cla (a jiné úpravy obchodu) jsou odstraněny v podstatě pro veškerý obchod mezi zeměmi. V podstatě stejná cla jsou uplatňována každým členem unie pro obchod s územími mimo unii. •ZVO – skupina celních území, ve kterých jsou cla a jiné úpravy obchodu odstraněny v podstatě pro veškerý obchod mezi členskými územími. • •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • WTO úprava Článek 24 GATT: •obchodní bariéry po zformování PTA se nesmí v průměru zvýšit; •všechna cla a ostatní regulace komerce musejí být odstraněny na v zásadě veškerý intra-obchod zbožím v rozumné době; •notifikace radě WTO; •Pokud restrikce na dovozy z non-members nejsou vyšší než předtím je potenciální dopad na N-M omezen; •problém – formování CU z definice změny v externích clech – jako u celku nesmí být restriktivnější; •druhé kritérium – problém že maximální preferenční liberalizace má větší dopad na non-m než částečná… ale je to pojistka proti selektivní diskriminaci – nejde selektivně vybírat sektory; •V zásadě veškerý – problém – dovoluje to úplné vyloučení konkrétního sektoru? EEC CAP, je to v reálu cca 90% (EU chtěla 80%); • •Pravidla původu: •výrobci používající vstupy, které chodily bez cel z non-m začínají odebírat od dražšího člena, protože by jinak neprošli pravidly původu; •DCs nejsou vázány čl.24 1979 DMFT – odstraňuje se test v zásadě veškerého obchodu. •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Preferenční obchodní ujednání a regionální integrace •Nekonzistentní s MFN – proto jsou omezené minimálními podmínkami; •612 RTAs notifikováno 1995-2015, 406 aktivních; 10% CU; proliferace, ale hodně v rámci EU, mnoho neaktivních; •Většina mezi sousedícími zeměmi (vs. DCs preference); • •Evropa lídr v PTAs: •EC/EU; EFTA; CEFTA; TUR; •Asociační smlouvy s JVE; Středozemní; •CHI, MEX, RSA, KOR, EPAs s ACP; •V různé fázi negociace: IND, ASEAN, MERCOSUR, CAN, USA. • •US se přidaly v 80s: IZR 1985, CAN 1988, NAFTA 1992, 1995; •Všechny OECD jsou členem, výjimka dlouho JAP, teď dohoda SING s ASEAN a bilat. s Asií a LATAM; •DCs chtějí PTA s EU a US, mezi pak sebou na zvětšení trhu (ASEAN, MERCOSUR); •Vlny: •1) 60s EEC, EFTA, DCs (dovnitř zaměřené – krach); •2) 80s US a prohlubování a rozšiřování EC, DCs otevřenější; •3) 2000s JVA (reakce na krizi a Čínu). •Rozsah od cel, přes NTMs, nově služby a investice, nejambicióznější ekonomická a politická kooperace – federalismus? •Bilaterální dohoda (relevantní pro non-members, MFNs), FTA, CU, CM, HMU – CM+ nějaká harmonizace národních hospodářských politik. •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Motivace •Vytvoření EEC vyvolalo „copy cat“ regionalismus mezi rozvojovými zeměmi v 60s; •PTAs hlavně vedeny snahou o ISI strategie v rámci většího ekonomického prostoru, EoS a dosažení politických cílů; •dohody velmi protekcionistické a intervencionistické a typicky neúspěch; •historicky PTAs merkantilistické; •Až v 80s změny přístupu – vlna více otevřených PTAs (NAFTA, ASEAN, MERCOSUR); •EU hlavní role (CE a EE, MED); •zlepšení přístupu na trhy pro exportéry + kredibilita; Multilaterální linie by měla být dominantní… •Proč teda PTA? •lepší přístup na trh – WTO neposkytuje FT, preferenční FTA s hlavními partnery ano; •tím zajímavější čím větší partner a větší překážky; •snadnější pro malou zemi protože není vnímána jako hrozba IC firmami; •v rámci bezcelního prostoru hrají významnější roli NTBs – tendence je odstraňovat je větší – typicky hlubší integrace; •PTA vytváří tlak na členy WTO liberalizovat více a rychleji; •US z nepřítele PTA k aktivní podpoře v 80s – také kvůli odmítnutí řešit služby + konec studené války – US neakceptuje FR ostatních prostřednictvím FTA; •domino efekt FTAs (vynechaní se zapojují do svých); •kredibilita – domácí reforma, signál pro vlastní zájmové skupiny. •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • •Charakteristika • •Málo PTAs má supranacionální vynucovaní mechanizmus – EU hlavní příklad – může snížit nejistotu pokud jde o implementaci; • •Politické cíle – klub, zahraniční politika, národní bezpečnost – často dominují ve veřejné diskuzi – ekonomické náklady jako cena dosažení neekonomických cílů; •ambiciózní formy kooperace mohou vytvořit větší politickou entitu – GER Zollverein, EU, EE a Balt po kolapsu SSSR přistoupení k EU jako únik před SSSR; •potvrzení tržní ekonomiky a příslušnosti ke společnému evropskému dědictví; •foto příležitost a posilování partnerství; • •V bilaterálních dohodách mohou mocnosti prosadit a vyzkoušet to co nejde v rámci WTO (IPRs, pracovní standardy, dokonce LP); •malá skupina zemí (2) – snadnější dohoda, podobné země mají podobné citlivosti – policy balíčky jsou větší u takové PTA než při MTN; •mnoho PTA zahrnuje podobné země – intra-industry trade významný (neutralita); • •Výraznější liberalizace, více soutěže – větší welfare zisky i náklady přizpůsobení – firmy pod tlakem se pokusí přesunout část nákladů na třetí země požadavkem na zvýšení externích bariér; •narušování obchodu: místo efektivnějšího vnějšího dodavatele nákladnější regionální – často z politických důvodů – kompenzace lobby; •třetí země mohou utrpět také z odklonu investic – firmy zakládají produkci v PTA místo investic ven; • US Trade Agreements •Israel FTA 1985 •CAN + MEX NAFTA 1994 •US – Jordan FTA 2001 •CAFTA – DR 2004 •US – Chile FTA 2004 •US – Singapore FTA 2004 •Australia FTA 2005 •US – Bahrain FTA 2006 •US – Colombia TPA 2006 •US – Morocco FTA 2006 •US – Panama TPA 2007 •US- Peru TPA 2009 •US – Oman FTA 2009 •KORUS TA 2012 •TPP Trans Pacific-Partnership (2/2016): Brunei, Japan, Malaysia, New Zealand, Vietnam; •Transatlantic Trade and Investment Partnership (T-TIP) US-EU (IT, SER, INV, NTBs) (tbconcl. 2016); • • • • •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Hlubší integrace a PTAs •V rámci PTA někdy WTO+ závazky: •US i EU dohaduje WTO+, US více (typicky NAMA přístup, AGRI, SPS, TBT, AD, CVDs, subvence, vládní zakázky, TRIMs, služby IPRs) pro EU (exportní daně, SPS, TRIMs a služby); •EU má mnohem více WTO-X opatření – kulturní kooperace, vzdělání, energie, zdraví, lidská práva, imigrace, drogy, praní peněz, RD, sociální otázky, azyl; •Pokud US WTO-X tak závazné, u EU často postavené na technické asistenci a pomoci; měkčí přístup – speciálně v sousedské politice; •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Obchodní bloky - důležité otázky: Dopady PTA na členy a jejich welfare: •rozsah, typ a implementace (60s mnoho PTA – současné jsou implementovány a širší); •empirie: rozšiřuje se obchod - otázka je kauzální efekt; •gravitační model je předpoklad a porovná se to s realitou tam kde jsou PTAs: dvojnásobí obchod mezi členy za 10 let; více obchodu není bez dalšího lepší ve welfare – diversion; Dopady na nečleny: •podmínka aby nebyla PTA negativní pro non-M – dovoz z extra nesmí klesnout produkt od produktu; •Splněno – i když intenzita intra-T vzrostla v 2/2 20st, extra-T jako podíl GDP taky vzrostl – PTA nezastavily liberalizaci; •neznamená to že non-m nejsou poškození; •EU a US dělaly méně multi-koncesí v clech pro PTA partnery – nechávali si to jako platbu pro intra PTA liberalizaci; •Škody pro non-m: méně kompetitivní ve srovnání s PTA členy kteří neplatí cla – pokud je tam EoS efekt, využijí ho členové ale ne non-M, tam se pravděpodobnost EoS sníží; PTA snižuje význam národních IC PG: •jsou relativně menší a na úrovni PTA méně významní; •protože se zájmy IC v různých zemích liší, bude těžší pro PG dosáhnout ovlivnění politiky v jejich prospěch; •naopak se hůře chrání spotřebitelé (národní politika), mohou se spojit producenti do PTA federací; FTA země soupeří, protože mají různá cla extra – FTA bývají liberálnější než CUs; •CUs: každá země usiluje o ochranu toho čeho produkuje více než poměr GDP k celku; náklady ochrany nese celá EU a každá země dle podílu na GDP, naopak zisky dle podílu na produkci dané komodity; • OPVK_MU_rgb • •Děkuji za pozornost •Oldřich Krpec •krpec@mail.muni.cz •MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno •