Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích PSY117: Statistická analýza dat Lucie Zatloukalová 441965, obor Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 30. 4. 2016 Fakulta sociálních studií MU, 2016 Pro svoji seminární práci jsem si zvolila článek s názvem Milujte se aspoň dvakrát týdně. Podle nové studie budete mít vyšší plat (Barvínková, 2015), na který jsem narazila na internetovém portálu idnes.cz. Článek odkazuje na studii The effect of sexual activity on wages (Drydakis, 2015). Jak vyplývá již z názvu, článek (Barvínková, 2015) shrnuje výsledky studie následovně – lidé s aktivnějším sexuálním životem vydělávají více peněz. Dále je zde uveden výzkumný vzorek, který byl tvořen sedmi a půl tisíci zaměstnanými obyvateli Řecka. Lidé, kteří souloží dvakrát až třikrát týdně, prý vydělávají v průměru o 4,5 procenta více než lidé s méně aktivním sexuálním životem. Autorka článku rovněž uvádí, že z výsledků studie není jasné, zda jsou lidé s vyššími příjmy úspěšnější při svádění či zda častější sex zlepšuje pracovní výkon, a tím vede ke zvýšení platu. Výzkumník se přiklání k druhé možnosti, která je podpořena pyramidou potřeb Abrahama Maslowa. V závěru se článek zmiňuje o dalších zjištěních výzkumníka, která se týkají vlivu onemocnění na sexuální život. Zde je uvedených i několik přesných výsledků (v procentech), přestože tato část studie s názvem článku již nesouvisí. Originální studie (Drydakis, 2015) zjišťuje vliv sexuální aktivity na výplatu v závislosti na kontrolních [HC1] proměnných. Z popisných statistik využívá aritmetické průměry, směrodatné odchylky a relativní četnosti. Ke zjištění vztahu mezi danými proměnnými využívá zejména korelační koeficient a regresní analýzu (jde o logistickou regresi, která umožňuje práci s kategorickými i metrickými proměnnými), dále chí-kvadrát a Cronbachovo alfa. V tabulkách, které autor studie hojně využívá, jsou určeny odhady parametrů regresní rovnice i s jejich p hodnotou testu významnosti. Statisticky významné koeficienty jsou označeny hvězdičkami. Ve slovním popisu výpočtů nebylo uvedeno, jaká korelace je zde využita – tuto informaci lze dohledat až v poslední tabulce na konci studie. Z té se dozvídáme, že byl využit Spearmanův korelační koeficient a biserální korelační koeficient. Ve studii jsou rovněž využity některé postupy, které mohou zkreslovat výsledky – sexuální aktivita, měřená na ordinální škále, je popisována jako metrická proměnná. Např. sex jednou až dvakrát za rok – kódováno jako 1, sex jednou za měsíc – kódováno jako 2 atd., a z těchto kódů je vypočítán aritmetický průměr[HC2] . Měl by být využit spíše medián[HC3] , jakožto ukazatel střední hodnoty pro pořadová data, nikoliv průměr, který lze použít pouze u intervalových či poměrových dat. Dále autor využívá množství tabulek, které mají usnadnit orientaci ve výsledcích. Přesto jsou některé spíše nepřehledné – zaznamenává v nich četnosti zároveň se směrodatnými odchylkami, klasické číselné údaje s údaji v procentech… Pro větší přehlednost by bylo vhodné tabulky rozdělit. S tím se pojí myšlenka popisu výsledků v procentech – uvádět procenta u směrodatných odchylek je zcela zbytečné. V článku na idnes.cz (Barvínková, 2015) bylo z celé rozsáhlé studie (Drydakis, 2015) zvoleno pouze jedno číslo, které přímo souvisí se vztahem mezi sexuální aktivitou a výší mzdy. Poté bylo uvedeno několik dalších údajů v procentech, které se zabývají vztahem mezi různými onemocněními a sexuální aktivitou. Dle mého názoru bylo cílem zaujmout čtenáře prohlášením, že častější sex vede k v průměru o 4,5 procenta vyšší výplatě. Žádné jiné statistické metody využívané ve studii autorka článku nezmiňuje. Nezmiňuje se ani o dalších zkoumaných kontrolních proměnných, kterých je ve studii velké množství. Také není vůbec bráno v potaz, že výzkum byl proveden na vzorku řeckých občanů, a tedy jej rozhodně nelze generalizovat na celou populaci. Tento ani žádný další nedostatek spojený s provedeným výzkumem nebyl ve článku zmíněn, přestože v diskuzi studie jsou podrobně rozebrány. Další podstatný nedostatek spatřuji v tom, že článek neuvádí originální zdroj, přestože se na studii odkazuje a přímo cituje slova autora studie. Celkově lze říci, že článek naprosto mění význam celé studie a bagatelizuje její výsledky. Na běžného čtenáře bude jistě působit velice optimisticky a uvěří, že může velice snadno dosáhnout zvýšení platu. Nebude přemýšlet nad tím, že by mohl být nedostatečně informován a měl by si dohledat původní studii. Díky za váš text. Ještě jste si nevšimla nesmyslu v originální studii při reportování procentuálních změn, ale jinak se mi vaše práce líbí – stručná a zabývá se jen podstatnými informacemi. Práci přijímám. Zdroje: Barvínková, M. (2015). Milujte se aspoň dvakrát týdně. Podle nové studie budete mít vyšší plat. Dostupné z http://ona.idnes.cz/studie-vice-sexu-vyssi-plat-dpb-/vztahy-sex.aspx?c=A150422_191843_vztahy-sex_br v Drydakis, N. (2015). The effect of sexual activity on wages. International Journal Of Manpower, 36(2), 192-215. doi:10.1108/IJM-11-2012-0163 ________________________________ [HC1]intervenujících; respektive jsou to kontrolované proměnné, nikoliv kontrolní. To je detail. [HC2]Dobrý postřeh. [HC3]Jo, a ten medián zpětně převést na původní škálu.