zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích

statistická analýza dat, psy117

Marie Macháčková

447907, Psychologie

Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 2016

Fakulta sociálních studií MU, 2015/16

Úvod

Pro účely této práce jsem si vybrala článek s názvem Bohatí lidé častěji
podvádí, zjistili psychologové, který byl zveřejněn v březn 2012 na
serveru www.aktualne.cz. Autorka článku svými slovy předkládá čtenáři
výsledky studie Higher social class predicts increased unethical behavior,
která byla v listopadu 2011 publikovaná v časopise Proceedings of the
National Academy of Sciences.

Vědecký tým pod vedením Paula K. Piffa provedl sedm studií, jejichž
výsledky se shodují na tom, že lidé z vyšších sociálních vrstev vykazují
méně etické chování než lidé z nižších sociálních vrstev.

Ke svým výzkumům využili více než tisíc dobrovolníků (např. studenty) i
náhodné řidiče. Každý výzkum byl složen z jiné skupiny lidí napříč
sociálními vrstvami, věkem, náboženským vyznáním i etnicitou.

V 1. – 3. studii testovali, jestli je vyšší sociální vrstva propojená
s méně etickým chováním při automatické činnosti (chování během řízení) a
s neetickými odpověďmi v situačním testu. Ve 4. studii rozšířili svůj
výzkum o zkoumání toho, zda experimentálně zvýšené či snížené posouzení
své sociální vrstvy zapříčiní jiný stupeň neetického uvažování a chování.
V 5. – 7. studii zjišťovali, jestli pozitivnější přístup k chamtivosti
vysvětluje, proč vyšší sociální vrstvy vykazují více neetického chování.

Analýza

Český článek zveřejněný na internetu se při zběžném přečtení nezdá být
nějak výrazně dezinterpretační, avšak čím více půjdeme do hloubky, tím
více nesrovnalostí objevíme.

Ve článku také najdeme více informací, než jaké se nachází v samotné
studii. Tyto informace jsou pravděpodobně převzaty z jiných zpravodajských
portálů (např. přímé citování hlavního autora studie P. Piffa nebo
psychologa V. Griskevičiuse).

Ve článku je zmíněno, že studie zahrnovala sedm různých pokusů, ale
podrobněji se zabývá jen čtyřmi, které byly pravděpodobně nejatraktivnější
a nejsnazší k vysvětlení.

Již na začátku nás internetový článek varuje, abychom si dali pozor na
luxusní auta: „u bohatých řidičů je třikrát vyšší pravděpodobnost, že
nedají na přechodu chodci přednost. Celkem jich toto pravidlo porušilo 46
procent“ (Holanová, 2012). Ve studii se opravdu píše o tom, že 46,2 %
řidičů aut s „nejvyšším statusem“ (ty nejdražší a nejnovější auta) nedalo
na přechodu přednost chodci, což značí, že autorka článku se skutečně
zabývala výsledkovou částí výzkumu, ne jenom např. abstraktem studie.
Avšak jak autorka přišla na to, že u bohatých řidičů je třikrát vyšší
pravděpodobnost toho, že mi nedají na přechodu přednost?

Domnívám se, že autorka si možná popletla, který graf náleží ke 2. studii,
kterou popisuje, protože výsledky, o nichž mluví, vyplývají z 1. studie.
Nebo snad nedopatřením přebrala informaci z amerického listu Health Day
News (český článek se jím nejspíše víceméně inspiroval, protože vyšel o
týden později), který cituje. V americkém listu (Dotinga, 2012) přímo
citují slova autora studie P. Piffa o tom, že auta s „nejvyšším statusem“
nedala přednost ve 30 % případů ve srovnání s auty s „nejnižším statusem“,
které nedaly přednost v 7 % případů (závěr 1. studie).

V českém článku se také spíše, že je tu „třikrát vyšší pravděpodobnost“
toho, že bohatí řidiči nedají přednost chodci, avšak s čím tuto hodnotu
porovnává? Jaká byla ta původní hodnota? Tato informace vytržena
z kontextu nesděluje čtenáři téměř nic.

Český článek studii také zjednodušil tím, že nezmínil, že všechny studie
se zabývaly kvůli ověření správnosti svých předpokladů více proměnnými.
V již zmíněném případě 1. studie jde o denní dobu sledování, pohlaví a věk
řidiče a hustotu provozu. Binární logistická regrese ve vztahu vyšší
sociální vrstvy a nedání přednosti na křižovatce jako nezávislé proměnné
nabírá podobu b = 0.36, SE b = 0.18 s hladinou pravděpodobnosti P < 0.05.

Nepřesnou informaci nám článek zprostředkovává např. tvrzením, že jedním
z úkolů pro zkoumané osoby bylo „posadit se ke stolu a nabídnout si
cukroví“, a že bohatí lidé si vzali dvakrát více cukroví než chudší lidé.
Když pominu tu nepřesnost, že záležitost s bonbony proběhla jakoby mimoděk
na chodbě o přestávce mezi dvěma úkoly, kde byly zkoumané osoby schválně
ponechány samotné se sklenicí s bonbony, ve skutečnosti nešlo o skutečný
finanční stav zkoumané osoby, ale o to, že jednu polovinu před tím přiměli
si myslet, že jsou na tom pořád finančně velice dobře v porovnání s nižší
sociální vrstvou.

Ale důležitá informace psaná ve studii, kterou článek vůbec nezmiňuje, je
ta, že výsledky studie by měly být interpretované s jistou rezervou.
Autoři zdůrazňují, že je důležité brát v potaz, že popisují pouze určitý
trend, který ale zahrnuje mnoho výjimek (např. milionáři filantropové).
Výsledky studií jsou tedy spíše kategorické, nikoliv absolutní a
v budoucnu by měly být provedeny další výzkumy.

Internetový článek celou studii značně zjednodušil a výsledky předložil
velice povrchně a nepřesně. Domnívám se, že autorka článku si vybrala ze
studie pouze takové informace, které mohou snadno zaujmout co nejširší
okruh čtenářů a zároveň ho příliš nezahltí sebesložitějšími informacemi.

Zdroje:

Are the rich really different from you and me? (2012). Staženo z:
[1]https://consumer.healthday.com/mental-health-information-25/behavior-health-news-56/are-the-rich-really-different-from-you-and-me-662161.html

Bohatší lidé častěji podvádí, zjistili psychologové. (2012). Staženo z:
[2]http://zpravy.aktualne.cz/finance/bohatsi-lide-casteji-podvadi-zjistili-psychologove/r~i:article:735108/

Higher social class predicts increased unethical behavior. (2011) Staženo
z:
[3]http://www-2.rotman.utoronto.ca/facbios/file/PredictionOfIncreasedUnethicalBehavior.pdf

Dobré srovnání, i přes to statistické zaškobrtnutí.

Práci přijímám.