DĚJINY PSYCHOLOGIE
PSY269
PSYCHOLOGIE
DENNÍ STUDIUM
Fakulta sociálních studií MU
2016
PSY269 - DĚJINY PSYCHOLOGIE
Určeno pro:
bakalářské prezenční studium psychologie - doporučeno pro 1. ročník studia
Garant předmětu:
prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D.
Kontaktní osoba:
Mgr. Miroslav Šipula
Konzultace k zadání úkolům a hodnocení úkolů: Garanti jednotlivých úkolů (viz sekce Harmonogram a Písemné
úkoly)
Konzultace k organizační stránce předmětu, koordinaci vyučujících a povinné docházce: Mgr. Miroslav Šipula
(http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530)
Konzultace ke koncepci, obsahové náplni předmětu a zkoušce: prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, PhD.
http://www.is.muni.cz/lide/?uco=56065
Vyučující:
prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D. Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D.
Mgr. Lukas Blinka, Ph.D. Mgr. Miroslav Šipula
Mgr. Jana Kostínková, Ph.D. Mgr. Jan Širůček, Ph.D.
Realizace: v jarním semestru, povinné 2 hodiny přednášek týdně + nepovinná 2 hodinová část cca 1 x za 14 dní
1. Charakteristika předmětu
Cílem kurzu je uvést studenta/-ku do problematiky dějin oboru psychologie, seznámit ho/ji
s nejvýznamnějšími osobnostmi oboru, psychologickými koncepty, konstrukty, zákonitostmi a principy. Důraz je
kladen na studium primárních pramenů a kritický přístup při užití sekundárních zdrojů. Průběžné úkoly kurzu
vedou studenty k aktivní práci se zdroji a hledání souvislostí nejen v časové linii. Cílem kurzu je představit
myšlenky v jednotlivých etapách vývoje oboru a nejvýznamnějších školách jako stále aktuální a z více různých
hledisek užitečné.
Kurz je koncipován jako soubor základních přednášek a rozšiřujících částí (přednáškového nebo
seminárního typu).
2. Podmínky absolvování předmětu
Přístup ke zkoušce je podmíněn vypracováním čtyř písemných prací, které mají zajistit orientaci studenta
v tématu. Úkoly jsou bodově hodnoceny a výsledný součet bodů přispívá k výsledné známce z předmětu.
Pro přístup ke zkoušce je nutné dosáhnout požadovaného minima součtu bodů (viz „Bodové hodnocení
výkonu“).
Zkouška má podobu písemného testu.
3. Formální náležitosti písemných prací
Úkoly budou odevzdány do příslušné složky odevzdávány předmětu v ISu. V názvu souboru bude příjmení,
jméno a označení úkolu, tedy např.: „Novák_Jan_B“.
Každý písemný úkol má svého garanta, který práce hodnotí sám nebo garantuje hodnocení pověřenými
osobami. V případě potřeby poskytuje upřesňující informace k zadání a hodnocení každého úkolu jeho garant
(viz Harmonogram a Bodové hodnocení výkonu).
Termíny úkolů jsou závazné, v případě nesplnění úkolu v zadaném termínu o jeho přijetí, případné formě
náhrady a sankcích rozhoduje garant úkolu.
Práce budou vytvořeny výhradně pro předmět PSY269, tj. text práce se nesmí shodovat s textem nebo
nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním práce student/-ka stvrzuje, že je
výhradním autorem/-kou textu, respektuje řádné způsoby citace, bere na vědomí, že práce bude uložena
v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena systémy pro odhalování plagiátů.
HARMONOGRAM
Místnost: U24
Sudé týdny, 9:45-11:15
Místnost: U43
Liché týdny, 11:30-13:00
Povinná
přednáška na téma:
Volitelná
část na téma:
Vyučující Datum
1. Jak (se) učit dějiny psychologie? I.
Přednášející:
Zbyněk Vybíral
Přínosy velkých osobností 19. a 20.
století, vybrané psychologické
koncepty. Etapy v dějinách
psychologie.
Přednášející:
Zbyněk Vybíral
25. 2.
(sudý t.)
2.
Hlubinná psychologie
– zakladatelé
Přednášející:
Lukas Blinka
Mezi Freudem a Jungem
– promítání filmu a diskuse
Diskusi vede:
Lukas Blinka
3. 3.
(lichý t.)
Termín pro úkol A - Viz oddíl: „Písemné úkoly“.
Garant úkolu:
Zbyněk Vybíral
10. 3.
(sudý t.)
3. Jak (se) učit dějiny psychologie? II.
Přednášející:
Zbyněk Vybíral
-
10. 3.
(sudý t.)
4. Dějiny sociální psychologie
Přednášející:
Zbyněk Vybíral
-
17. 3.
(lichý t.)
Studijní týden
24. 3.
(sudý t.)
5. Tvarová (gestalt) psychologie
Přednášející:
Tomáš Řiháček
Brainstorming na téma aplikace
gestalt-přístupu v praxi
(Inspirace např. pro úkol B)
Diskusi vede:
Miroslav Šipula
31. 3.
(lichý t.)
Termín pro úkol B - Viz oddíl: „Písemné úkoly“.
Garant úkolu:
Tomáš Řiháček
7. 4.
(sudý t.)
6.
Humanistická a existenciální
psychologie
Přednášející:
Tomáš Řiháček
-
7. 4.
(sudý t.)
7.
Hlubinná psychologie
– pokračovatelé
Přednášející:
Lukas Blinka
Hlubinná psychologie – seminář,
shrnutí, QA
Diskusi vede:
Lukas Blinka
14. 4.
(lichý t.)
Termín pro úkol C - Viz oddíl: „Písemné úkoly“.
Garant úkolu:
Lukas Blinka
21. 4.
(sudý t.)
Slavnostní „Den FSS“
(Dopolední vyučování neprobíhá.)
21. 4.
(sudý t.)
8. Dějiny „měření člověka“
Přednášející:
Jan Širůček
28. 4.
(lichý t.)
Termín pro úkol D - Viz oddíl: „Písemné úkoly“.
Garant úkolu:
Jan Širůček
5. 5.
(sudý t.)
9. Teorie morálního vývoje
Přednášející:
Jan Širůček
5. 5.
(sudý t.)
10.
Co z dějin psychologie zůstává
přítomno i v současné psychologii?
V jaké podobě? (Návraty k historii
na principu „revisited“) I.
Přednášející:
Zbyněk Vybíral
Co z dějin psychologie zůstává
přítomno i v současné psychologii?
V jaké podobě? (Návraty k historii
na principu „revisited“) II.
Přednášející:
Zbyněk Vybíral
12. 5.
(lichý t.)
TEMATICKÉ OKRUHY
Jak (se) učit dějiny psychologie
Přínosy významných osobností, základní psychologické koncepty, konstrukty,
zákonitosti a principy
Etapy v dějinách psychologie
Učení chronologické (od teorie pudů až po…; od vzniku psychologických laboratoří až po…); poznatkové
(liniové) orientování se v dějinách. Psychologie v roce 1899 podle Guida Villy. Porovnávání sekundárních zdrojů
s primárními. Důležitost studia originálních textů. Kolik toho víme z historie? Příklady: dotazníkové měření
osobnostních rysů a kritika tohoto měření.
Konstituování vědecké psychologie v Evropě a v USA.
Osobnosti psychologie 20. století. Žebříček: „The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century“. Více o
vybraných osobnostech: W. Wundt, W. James, S. Freud, C. G. Jung, James McKeen Cattell, G. Allport, Harry
Harlow, R. Zajonc a další (viz přednáška).
Literatura: strany č.
počet
stran
Lilienfeld, Scott, Lynn, S.J., Ruscio, J., Beyerstein, B. (2011). 50 největších mýtů
populární psychologie. Praha: Euromedia – Knižní klub
Závazně k četbě: Úvod a kapitoly 2, 3, 5, 7 a 23.
12-32
37-46
49-54
62-65
133-139
43
Vybrané základní koncepty:
Dva velké „objevy“ v rané psychologii (objevy nebo konstrukty?) na prahu vědecké psychologie: potvrzení
existence podprahového vědomí a akceptování existence nevědomí. Další konceptuální zaměření psychologie:
Teorie motivace. Motivace a percepce. Teorie osobnostních rysů a typů osobnosti. Předsudky. Kognitivní
disonance. Sociální facilitace. Koncepty s tendencí k proměně v dogma. (A naopak.) Příklady: Erikson (stádia),
Holmes a Rahe (stresující události). Příklad self-fulfilling prophecy: vzájemné ovlivňování mezi sociálními
vědami.
Z propedeutiky vědeckého uvažování v psychologii: odmítání jediné vysvětlující příčiny – klam kauzality.
Hlubinná psychologie – zakladatelé
Představení základních teorií a jmen spojených s hlubinnou či dynamickou psychologií. „Klasici“. Rozpracování a
překročení jejich teorií následovníky.
a) stručně kulturně-společenský substrát konce 19. století, který vedl ke vzniku hlubinných směrů –
např. vliv J. M. Charcota, Pierra Janeta a Eugena Bleulera; Sigmund Freud – život, pansexuální teorie;
vyklad snu, vtipu, kulturních fenoménů; ego teorie; teorie vývoje ega; terapie; C. G. Jung – život;
teorie komplexů; kolektivní nevědomí; osobnostní typy; archetypy; imaginace, výklad snů, terapie;
b) Freudovi současníci, následovníci a odpůrci – např. Alfred Adler, Sándor Ferenczi, Otto Rank;
Literatura: strany č.
počet
stran
S. Freud. (2000): Tři pojednání k teorii sexuality – dětská sexualita. Spisy z let 1904-
1905. Psychoanalytické nakladatelství
65-92 27
C. G. Jung (2012): Sigmund Freud. Výbor z díla IX. 346-356 11
C. G. Jung (1996): Obecné pojednání k teorii komplexu. Výbor z díla I. 241-258 17
A. Stevens (1996): Jung. Praha: Argo. celá kniha 176
A. Storr (1996): Freud. Praha: Argo. celá kniha 157
Hlubinná psychologie – pokračovatelé
(Post)psychoanalýza zejména ve spojitosti s obrannými mechanismy, ego psychologií (Anna Freud, Margaret
Mahler), přístupem a školou Melanie Klein, teorií objektních vztahů (Donald Winnicott);
Interpersonální psychoanalýza
Francouzský, respektive strukturou jazyka ovlivněný přístup – např. Jacques Lacan, James Hillman
Vliv revidované psychoanalýzy na vývojovou psychologii (Erik Erikson, Michael Fordham, John Bowlby)
Celostní a tvarová psychologie
Počátky celostní a tvarové psychologie. Předchůdci (Ch. von Ehrenfels), zakladatelé (Wertheimer, Koffka,
Köhler) a další významní představitelé (např. Lewin, Arnheim). Neogestaltisté (Goldstein, Festinger). Odkaz
celostní a tvarové psychologie v dnešní psychologii a psychoterapii.
Měření člověka
Smyslem přednášky je jednak přiblížit racionále měření v psychologii a současně popsat a vysvětlit negativní
důsledky jeho zneužití.
Historická linie měření v psychologii počínaje od Galtona, předpoklad měřitelnosti a jeho důsledky pro vývoj
oboru; selhání diferenciální psychologie v měření inteligence; problém reifikace. Důsledky pro metodologickou
orientaci mainstreamu v psychologii.
Literatura: strany č.
počet
stran
S. A. Mitchell (1999): Freud a po Freudovi: dějiny moderního psychoanalytického
myšlení. Praha: Triton.
43-163
220-230
130
Dějiny sociální psychologie
sociální percepce, facilitace, malá skupina, dav, skupinové myšlení, psychologie národů, předsudky, kompetice,
kooperace, prosociální chování, sociobiologie, výběr partnera
Literatura: strany č.
počet
stran
Hewstone, M., Stroebe, W. (2006): Sociální psychologie. Praha: Portál. 24-75 50
Allport, G. (2004): O povaze předsudků. Praha: Prostor.
- základní seznámení s knihou
dle zájmu 21
Humanistická a existenciální psychologie
Kořeny (W. Dilthey). Tradice existenciální psychologie a její filozofická východiska (Kierkegaard, Husserl,
Heidegger), Daseinsanalýza, logoterapie a existenciální analýza. Humanistická psychologie (Maslow, May,
Rogers). Těsné sepětí těchto směrů s psychoterapií.
Teorie morálního vývoje
Teorie morálního vývoje v pojetích různých psychologických směrů a škol (S. Freud, J. Piaget, L. Kohlberg, D.
Bar-Tal, sociálně-psychologické, sociologické, sociobiologické a humanistické koncepce). Kognitivní a sociální
kontext morálního vývoje, teorie přejímání sociální perspektivy.
Literatura: strany č.
počet
stran
Heidbrink, H. (1997). Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál. celá kniha 170
Co z dějin psychologie zůstává přítomno i v současné psychologii? V jaké podobě?
Návraty k historii na principu „revisited“
Příklady dohledávání: Mehrabianova čísla o dojmu z komunikace; „sex differences“ v přátelských vztazích mezi
muži a ženami. Aschovo zkoumání konformity ve skupině: dnešní pohled na proměnné, které ovlivnily výsledky.
„Internet paradox“ a „Internet paradox revisited“ aj. – Studiem dějin psychologie korigujeme nepřesná a
tradovaná tvrzení.
Literatura: strany č.
počet
stran
Lilienfeld, Scott, Lynn, S.J., Ruscion, J., Beyerstein, B. (2011): 50 největších mýtů
populární psychologie. Praha: Euromedia – Knižní klub.
Část 9 – Mýty o duševních chorobách.
202-223 21
PÍSEMNÉ ÚKOLY
Způsob odevzdání: viz Formální náležitosti písemných prací v úvodu sylabu a jejich specifikace níže.
Úkol A (max. 9 bodů, garant úkolu: Z. Vybíral)
Rozsah: 1–1,5 „normostrany“ = 1800 až 2700 znaků vč. mezer (kromě zdrojů)
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
Vyberte si osobnost podle žebříčku „The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century“ (nebo podle
seznamu R. Harrého) a z díla vybraného psychologa vyberte jeden z konceptů, který vnesl do psychologie.
Tento koncept představte. Strukturujte následujícím způsobem:
1. Originální název konceptu, event. obměny názvu; 2. kdy a kde byl poprvé zmíněn / publikován / pojednán; 3.
Vaše vysvětlení konceptu s event. odvoláním se na originální definici / charakteristiku; 4. volnější část: „příběh
tohoto konceptu“- kdo na koncept navázal, kdo se ho chopil, jestli a jak se od té doby pozměnil apod. 5. Uveďte
zdroje, z nichž jste čerpali, mezi nimi minimálně 1 práci (=primární zdroj), kde jste dohledali původní pojetí
konceptu a z níž jste citovali.
Povinná literatura pro splnění úkolu: strany č. počet stran
Článek „The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century“ – viz Studijní
materiály. Dále individuální práce s odbornou literaturou (nejlépe jak s primární,
tak se sekundární a terciární).
- individuální
Úkol B (max. 9 bodů, garant úkolu: T. Řiháček)
Rozsah: 2 „normostrany“ (3600 znaků)
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
1. Porovnejte původní Wertheimerův text s tím, jak Gestalt psychologickou školu charakterizuje A. Plháková.
Vezměte přitom v úvahu odlišný historický kontext, pozici autora a cíl sdělení.
2. Uveďte alespoň 5 příkladů, které ilustrují holistický princip zastávaný Gestalt psychologií. Neomezujte se
přitom na oblast percepce.
3. Pokuste se najít alespoň jeden konkrétní příklad, který je podle vašeho názoru v rozporu s východisky této
teorie. Vysvětlete, v čem rozpor spočívá.
(Může se stát, že najdete pouze příklady, kde je rozpor jen zdánlivý a při hlubším zamyšlení zjistíte, že
příklad je ve skutečnosti v souladu s teorií. V tom případě můžete uvést i takový příklad, pokud vysvětlíte,
kde jste rozpor viděli a proč je pouze zdánlivý. To, co se u tohoto úkolu cení, je kvalita argumentace.)
Úkol C (max. 9 bodů, garant úkolu: Lukas Blinka)
Rozsah: min. 3000 znaků (= cca min. 1,7 „normostrany“)
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
Úkolem je napsat 3 srovnání mezi klasickou psychoanalýzou (zde zahrňte i egopsychologii) na jedné straně a
teorií objektních vztahů (Kleiniánskou tradicí) na straně druhé.
V prvním srovnání popište zásadní rozdíl mezi těmito směry. Ve druhém srovnání popište (pro vás) zajímavý
rozdíl mezi těmito směry. Ve třetím srovnání popište takový názorový rozdíl mezi výše zmíněnými směry, ve
kterém bude zjevné, na kterou stranu se stavíte (myšleno v tom konkrétním rozdílu, nevztahujte to na celou
školu).
Každé srovnání bude mít minimálně 1000 znaků (celkově tedy minimálně 3000 znaků). Argumenty opřete o
nastudovanou literaturu – doporučuje se jiná, než povinná pro přednášky (vhodné by mohly být články např. v
Revue Psychoanalytická Psychoterapie či další zdroje. Nezapomeňte správně citovat, práce postavené na
internetových zdrojích typu „Wikipedia“ nebudou přijaty, stejně jako práce bez patřičných citací.
Úkol D (max. 9 bodů, garant úkolu: Jan Širůček)
Rozsah: max. 3 „normostrany“ (5400 znaků)
Způsob odevzdání úkolu: do příslušné odevzdávány předmětu v ISu
Prostudujte povinnou literaturu k úkolu (oba dva texty), doplňte dle potřeby další odborné zdroje (ne učebnice
a popularizační materiály) a diskutujte přístupy k měření rozumových schopností, které reprezentují. Dodržte
maximální rozsah 3 normostran, do srovnání uvádějte pouze podstatná fakta. Text musí obsahovat kritickou,
autorskou diskusi. Pokud bude pouze kompilátem, nebude přijat.
Povinná literatura pro splnění úkolu: strany č.
počet
stran
Primární pramen:
Wertheimer, M. (1924). Gestalt theory. Dostupné v ISu a ve dvou částech na:
http://www.gestalttheory.net/archive/wert1.html
http://www.gestalttheory.net/archive/wert2.html
- 15
Sekundární pramen:
Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.
Kapitola Gestalt (tvarová) psychologie.
23 1
Povinná literatura pro splnění úkolu: strany č.
počet
stran
Piaget, Jean; Inhelderová, Bärbel, Psychologie dítěte (2010). Praha: Portál. celá kniha 144
Edwin G. Boring. "Intelligence as the Tests Test It." New Republic 36 (1923): 35-37
Dostupné na http://www.brocku.ca/MeadProject/sup/Boring_1923.html
- 7
LITERATURA A ZDROJE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
POVINNÁ LITERATURA
Hunt, Morton (2000). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
Lilienfeld, Scott, Lynn, S.J., Ruscio, J., Beyerstein, B. (2011). 50 největších mýtů populární psychologie.
Praha: Euromedia – Knižní klub.
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Grada Publishing.
Specifická literatura uvedená v tabulkách u jednotlivých tematických okruhů
Prezentace vyučujících
ROZŠIŘUJÍCÍ LITERATURA
Z. Vybíral doporučuje:
Leahey, Thomas Hardy (2004). A History of Psychology. Main Currents in Psychological Thought. London:
Pearson Educational International. (6. vydání)
Harré, R. (2006). Key Thinkers in Psychology. SAGE.
Soudková, M. (2009). Významné postavy americké psychologie. Brno: Doplněk.
Schwartz, J. (2003). Dějiny psychoanalýzy. Praha: Triton.
Bowlby, J. (2010). Vazba. Praha: Portál.
Classics in the History of Psychology - an internet resource developed by Christopher D. Green, York
University, Toronto, Canada, viz: http://psychclassics.yorku.ca/author.htm
Z historických primárních textů - například:
Hierarchy of Needs: A Theory of Human Motivation by Abraham Maslow
http://www.all-about-psychology.com/support-files/a-theory-of-human-motivation.pdf
Dostupná jako e-book - viz: http://www.all-about-psychology.com/psychology-ebook.html
L. Blinka doporučuje:
Hugo Široký (2001) Meze a obzory psychoanalýzy. Praha: Triton
John Kerr (1999) Nebezpečná metoda. Praha: Prostor
T. Řiháček doporučuje:
(Literatura je dostupná v MZK nebo ve fakultních knihovnách FSS a FF.)
Koffka, K. (1955/2001). Principles of Gestalt Psychology. London: Routledge.
Lewin, K. (c1935). A Dynamic Theory of Personality: Selected Papers. New York: McGraw-Hill Book
Company.
Lewin, K. (1951). Field Theory in Social Science: Selected Theoretical Papers. New York: Harper Torchbook.
Lewin, K. (1966). Principles of Topological Psychology. New York: McGraw-Hill Book Company.
Wertheimer, M. (1945). Productive Thinking. New York: Harper & Brothers.
J. Širůček doporučuje:
Gould, S. J. (1998) Jak neměřit člověka. Pravda a předsudky v dějinách hodnocení lidské inteligence. Praha:
Lidové noviny.
Inhelderová, B. & Piaget, J. (2007) Psychologie dítěte. Praha: Portál.
Kurtines, W. M., & Gewirtz, J. L. (1995). Moral Development – an Introduction. Heedham Heights: Allyn &
Bacon.
Piaget, J. (1998) Psychologie inteligence. Praha: Portál.
Selman, R.L. (2003). The Promotion of Social Awareness. New York: Russel Sage Foundation.
BODOVÉ HODNOCENÍ VÝKONU V PŘEDMĚTU:
Úkol / Test
Min. počet
bodů
Max. počet
bodů
Hodnocení garantuje
(= kontaktní osoba úkolu):
Úkol A 0 9 Zbyněk Vybíral
Úkol B 0 9 Tomáš Řiháček
Úkol C 0 9 Lukas Blinka
Úkol D 0 9 Jan Širůček
Pís. úkoly celkem 21 36
Test 21 44
Celkem 42 80
Pozn.: K přístupu ke zkoušce je nutné získat alespoň min. počet bodů za písemné úkoly.
CELKOVÉ HODNOCENÍ:
Hodnocení úkolů: Hodnocení testu:
A 33 – 36 A 40 – 44
B 30 – 32 B 35 – 39
C 27 – 29 C 30 – 34
D 24 – 26 D 25 – 29
E 21 – 23 E 21 – 24
F 0 – 20 F 0 – 20
Výsledná známka je stanovena jako „průměr“ dvou známek - za úkoly a závěrečný test.
Hodnocení „F“ v úkolech je důvodem k opakování předmětu.
Hodnocení „F“ v testu znamená nutnost opravné zkoušky.