Vegetace střední Evropy v holocénu Lubomír Tichý Ústav botaniky a zoologie Obsah přednášky: • Přehled dřevin rostoucích ve stední Evropě, jejich ekologie a význam • Historický vývoj vegetace za posledních 15000 roků • Rozšíření současných hlavních lesních typů vegetace • Přirozená nelesní vegetace • Vliv člověka na krajinu v minulosti • Synantropní vegetace provázející člověka • Současné změny krajiny a živé přírody (ohrožené rostliny, invazní druhy) Exkurze jižní svah Hádů (ca. 6 hodin) Doporučená literatura Přednášky = pouze kostra učiva! Chytrý a kol.: Katalog biotopů ČR Hejný S. & Slavík B. 1988. Květena České socialistické republiky. 1. díl. Academia, Praha. – zde výslovně strany 31-51, 103-109. Moravec J. et al. 1992. Fytocenologie. Academia, Praha. Chytrý M. et al. 2001 (druhé vydání v roce 2010). Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR. Brno. Chytrý M. (2007,2009, 2011, 2013): Vegetace České republiky. Díly 1-4. Academia, Praha. Culek M. et al. 2003. Biogeografické členění České republiky. II. díl. AOPK ČR, Praha. Požadavky: Ústní zkouška – obecný přehled problematiky, charakteristika vegetačních poměrů vybraného území Současná krajina bez vlivu člověka: = lesní krajina (více než 99 % území potenciálně vhodné pro lesy) Které biotopy jsou ve střední Evropě přirozeně bezlesého charakteru? Jaká přírozená nelesní vegetace vyplňuje zbytek krajinného prostoru? Svahové a skalní stepi Černavy, mělké stojaté vody, podmáčená místa (bažiny, prameniště, rašeliniště) Subalpínské a alpínské bezlesí Kde člověk vytvořil trvalé umělé bezlesí a jakým způsobem? Které stromy se podílejí na složení lesních společenstev? Hlavní dřeviny: dub habr buk jedle smrk modřín, borovice limba borovice kleč Dřeviny na extrémních stanovištích: topol vrba bříza borovice lesní javor jilm lípa Co podmiňuje přirozený výskyt všech druhů jen v určitých geografických a ekologických podmínkách? Co podmiňuje přirozený výskyt všech druhů jen v určitých geografických a ekologických podmínkách? Lesostep Teplomilná doubrava Dubohabřina Jedlina Bučina Jedlobučina se smrkem Smrčina Alpinské pásmo Subalpinské pásmo s klečí Dub (Quercus) dub zimní dub letní dub pýřitý (šipák) dub cer Dub (Quercus) dub pýřitý (šipák) dub cer Habr obecný (Carpinus betulus) K čemu se dá nejlépe využít dřevo habru? Buk lesní (Fagus sylvatica) Proč je buk lesnicky méně zajímavou rostlinou než smrk? Smrk ztepilý (Picea abies) Proč se smrku daří v horských oblastech? Modřín opadavý Proč modřínu opadává jehličí? Borovice (Pinus) Borovice lesní Borovice blatka Borovice kleč Borovice limba Borovice černá Proč není borovice hlavní porostotvornou dřevinou? Topol (Populus) Topol osika Topol bílý Topol černý Má topol tvrdé nebo měkké dřevo? Vrba (Salix) Vrba jíva Vrba bílá Vrba košařská Vrba křehká atd. Jak se nazývají rostliny, jejichž pohlavní orgány sde vyvíjejí zvlášť na samčích a samiččích jedincích? Bříza (Betula) Bříza bradavičnatá Bříza pýřitá Bříza trpasličí Jakého věku se dožívá bříza a proč? Lípa (Tilia) Lípa srdčitá (malolistá) Lípa velkolistá Kdy kvete lípa? Jilm (Ulmus) Jilm drsný Jilm vaz Jilm habrolistý Slyšeli jste někdy slovo grafióza? javor klen javor mléč javor babyka Javor (Acer) Podle čeho dostal javor mléč své jméno? Jedle bělokorá (Abies alba) Jak poznáte jedli od smrku? Líska obecná (Coryllus avellana) Kdy kvete líska? Jak se dozvědět o historii vegetačního krytu ve střední Evropě? Satelitní snímky (40 let) Letecké fotografie (80 let) Fotografie (100 let) Obrazy (500 let) Literární prameny (1000 let) Archeologický výzkum (několik tisíc let) Paleobotanický výzkum rašelinných sedimentů (10-15.000 let) Sprašové sedimenty (desítky tisíc let, velká nepřesnost) Nepřímo z paleozoologických nálezů (např. plži) Paleobotanika Palynologie Studium makrozbytků Dendrochronologie Studium uhlíků Lze vytvořit delší dendrochronologickou časovou řadu než je věk jediného stromu? Palynologie bříza olše borovice Pylová zrna různých bylin Jak získat preparát, ve kterém zbudou pouze pylová zrna? Studium makrozbytků Zejména archeologie Lze vytvořit delší dendrochronologickou časovou řadu než je věk jediného stromu? Rekonstrukce velkomoravské zásobnice Botanické makrozbytky některých velkomoravských plodin Výkop profilu sedimentu rašelinné louky pro pylové analýzy Proč právě pyl a proč právě rašelinná louka? Rybníček & Rybníčková 1985 Rekonstrukce předkulturní vegetace předhůří Západních Karpat Subatlantik Subboreál Atlantik Boreál Preboreál Dryas Aleröd Kdy začíná Holocén? Současné základní klimatické charakteristiky Současné základní klimatické charakteristiky Příroda ve čtvrtohorách (Ložek 1973) Bohn et al. 2004 Vegetace Evropy před 20.000 lety Tundra Tundrová step Stepi Izolované oblasti lesní vegetace Bohn et al. 2004 Tundra Arktická tundraAlpínská tundra Oblast mimo optimum stromů, tzv. polární poušť Průměrná roční teplota obvykle pod 0°C Stepní krajina charakterem pravděpodobně odpovídající prostoru střední Evropy posledního výkyvu doby ledové (ca. 15.000 let B. P.) Východní Ural Klimatické a vegetační změny ve Čtvrtohorách Ca. 400.000 let > Ca. 100.000 let > Ca. 70.000 let > Ca. 40.000 let > Ca. 10.000 let > Klimatické změny za posledních 18 tisíc let Pleistocen Holocen Pelyňkové stepi s kavyly, galeriové světlé hemiboreální lesy 12.000-9.500 let B. P. 12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 0 B. P. Světlé březo-borové lesy 10.500-9.500 let B. P. 12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 0 B. P. Světlé borové lesy s osikou, břízou a smrkem 10.500-9.500 let B. P. 12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 0 B. P. Horské smíšené lesy s modřínem, břízou a osikou Ca. 10.000-9.000 let B. P. 12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 0 B. P. Olšové porosty podél vodních toků 9000-8000 let B. P. 12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 0 B. P. Světlé doubravy Ca. 8.000-7.000 let B. P. 12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 0 B. P. Mezofilní javorové lesy s lípou a jilmem ca. 8000-7000 B. P. 12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 0 B. P. Poziční stepi na jižně orientovaných svazích Požár stepi udržoval rozsah bezlesí Jedle bělokorá 5000 let B. P. Jedle bělokorá 4000 let B. P. Jedle bělokorá 3000 let B. P. Jedle bělokorá 2000 let B. P. Jedle bělokorá 1000 let B. P. Jedle bělokorá 500 let B. P. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Zdroj: http://priroda.sdas.cz/ (Bílinská přírodovědná společnost) Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Mladší dryas (9000 – 8000 p. n. l.) Období klimaticky chladné a suché, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 0oC, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 4°C. Jedná se o nejstarší období zachycené palynologicky v sedimentech Komořanského jezera. V Podkrušnohorské pánvi byly v té době dominující složkou přírody mokřadní biotopy s chudou vegetací otevřených vod, pobřežními porosty a vegetací podmáčených luk. Největší vodní plochu zde zaujímalo Komořanské jezero (západně od Bíliny). Podstatnou složkou flóry jezera byly řasy. Z dřevin lze předpokládat výskyt borovice (Pinus sylvestris a na horách zřejmě i P. mugo), břízy (Betula pendula, B. pubescens), osiky (Populus tremula) a vrby (Salix spp.). V nižších polohách jsou mimo mokřadní stanoviště dokládány rozsáhlé stepní porosty, a to jak na skalách (skalní step) tak i na sprašových či jiných úživnějších půdách (sprašová step). Step byla pro nižší polohy typická v celém období pozdního glaciálu a ve starším dryasu vrcholilo její ekologické optimum. Ve vyšších polohách na svazích Krušných hor také nebyl vyvinut souvislý lesní plášť, tak jak jej známe dnes. Řídké a zakrslé boro-březové porosty nedokázaly zabránit značné erozi svahu a odnosu materiálu splachem do pánve. V Českém středohoří lze předpokládat řídké borové až boro-březové háje s příměsí dalších klimaticky nenáročných dřevin. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Preboreál (8000 – 7000 p. n. l.) Období nastupujícího soustavného oteplování, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 1 - 2oC, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 5oC. Druhová rozmanitost dřevin oproti staršímu dryasu se nezměnila, zvýšil se však zápoj a souvislost lesních porostů. Naopak se zmenšil rozsah nelesní vegetace (stepí). V Podkrušnohorské pánvi byla značně rozšířena mokřadní společenstva, a také zde lze předpokládat řidší lesní porosty s převládající borovicí (Pinus sylvestris). Hřeben a svahy Krušných hor porůstala vegetace, která měla charakter „parkovité“ tundry (Jankovská, 1987) převážně s borovými až boro-březovými porosty. Rozsáhlá byla na Krušnohorské náhorní plošině společenstva rašelinných luk, která v té době tvořila základ budoucích rašelinišť vrchovištního typu. V Komořanském jezeře sedimentoval materiál s velkým obsahem řas. Obecně v nížinách ČR převládala vegetace lesostepního charakteru s borovicí a břízou. V nivách toků rostly vysokobylinné lužní porosty s vrbami a místy (ke konci preboreálu) i s nově se objevšivší olší (Alnus). Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Boreál (7000 – 5500 p. n. l.) Klima boreálu je velmi příznivé, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 7oC, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 10oC. V Podkrušnohorské pánvi jsou stále rozšířena společenstva mokřadů a vodních ploch (vegetace otevřených vodních ploch, břehových ostřicových a rákosinových porostů, a mokrých a rašelinných luk). Na vyvýšených partiích pánve lze však předpokládat zapojenější lesní porosty. Do v preboreálu převážně borových nebo boro-březových porostů začal v boreálu pronikat teplomilný dub (Quercus), na vhodných místech se počala šířit lípa (Tilia), jilm (Ulmus) a jasan (Fraxinus). Podstatné uplatnění nalezl dub i v lesních porostech Českého středohoří a vystupoval i na jižní svahy Krušných hor. V převážně dubo-borových lesích s břízou se začala významně uplatňovat líska (Corylus), která se šířila i na svahy a hřebeny Krušných hor. Je však udáváno, že v prostoru Komořanského jezera byla líska poměrně vzácná (Bárta et al., 1973). Poprvé se začíná objevovat i smrk (Pinus), pravděpodobně však pouze na horách než v pánvi.V lužních lesech s vrbami se značně rozšířila olše (Alnus). Během pokračujícího oteplování v boreálu pronikají na naše území některé druhy teplomilných stepí, a to jak ze sarmatské fytogeografické oblasti, tak i z Panonika. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Starší atlantik (5500 – 4000 p. n. l.) Klima staršího atlantiku je humidní, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 8oC, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 11oC. Značné plochy Podkrušnohorské pánve byly již pokryty smíšenými doubravami, které přecházely vysoko na jižní svahy Krušných hor i na plochy Českého středohoří. Komořanské jezero bylo lemováno porosty vysokých ostřic a rákosin, v mělkých zátokách jezera pak rostly olšiny. Na hřebenu Krušných hor se šířil smrk (Pinus). Plochy rozsáhlých rašelinných komplexů krušnohorského plata se od staršího atlantiku staly refugii druhů původních otevřených formací (z dřevin např. Betula nana – bříza zakrslá, Pinus mugo – borovice kleč, Juniperus – jalovec). Stále významnou složkou lesů Krušných hor byla líska. Obecně jsou pro nížiny ČR udávány smíšené doubravy s lískou (Corylus) a doubravy s lípou (Tilia) a jilmem (Ulmus) s bohatým bylinným podrostem, na jižních expozicích svahů mohly převládat světlé, víceméně termofilní doubravy. V nivách toků se rozšířil téměř nezaplavovaný tvrdý lužní les s dubem (Quercus), jilmem (Ulmus) a jasanem (Fraxinus). Vodní režim v tehdejší nivě byl totiž mnohem vyrovnanější než v pozdějším subatlantiku, resp. než v současnosti, bez letních přívalových záplav, což také muselo ovlivňovat celkový vegetační charakter tehdejších lužních lesů (Neuhäuslová et al., 2001). Na vysočinách ČR dominovaly smíšené horské lesy s lípou, jilmem, jasanem a javorem. Na podmáčených půdách středních poloh a v horských polohách nad cca 800 m n. m. převládal smrk (Neuhäuslová et al., 2001). Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Mladší atlantik (4000 – 2500 p. n. l.) Klimatické optimum holocénu. Průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 8oC, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 11 - 12oC. V tomto období dosáhlo popisované území a většina oblastí Evropy svého největšího zalesnění. Dominantními lesními porosty v Podkrušnohorské pánvi byly smíšené doubravy, které vystupovaly vysoko po jižních svazích Krušných hor (daleko výše než v současnosti). Pobřežní partie Komořanského jezera tvořily rákosiny, ostřicové porosty a lužní porosty vrb a olší. V lesních porostech Krušných hor se začal objevovat buk (Fagus) a vzácně i jedle (Abies), dominující dřevinou vyšších partií Krušných hor byl však nadále smrk. Terén Podkrušnohorské pánve byl vzhledem k rozsáhlým močálům pro neolitického člověka těžko přístupný a i Krušné hory byly téměř neprostupné. Příznivější situace byla v tomto ohledu v Českém středohoří. Avšak do oblasti Komořanského jezera se člověk dostal. Jezerní lokalita poskytovala člověku významný zdroj obživy v podobě velkého množství ryb, vodních ptáků i plodů kotvice plovoucí (Trapa natans). Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Subboreál (2500 – 500 p. n. l.) Klimaticky nevyhraněné období, docházelo postupně k mírnému ochlazování s výraznějšími chladnějšími oscilacemi ke konci období. Průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 7oC, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 10oC. Lesní porosty Podkrušnohoří tvořily teplomilné doubravy a smíšené lipové doubravy, do kterých začal postupně pronikat habr (Carpinus). V širokých říčních nivách přetrvával zřídka zaplavovaný tvrdý lužní les. Přibližně nad 500 m n. m. pak dominovaly smrkové porosty, do kterých začal postupně pronikat ve větší míře buk (Fagus) a jedle (Abies). Smíšené horské lesy s jilmem, javorem, jasanem a lípou se udržely již jen na edaficky extrémních stanovištích (sutě – suťové lesy), ale i do těchto porostů začal postupně pronikat buk. Působení člověka se během tohoto období projevovalo odlesněním a zemědělským využíváním rozsáhlejších ploch. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Starší subatlantik (500 p. n. l. – 600/1300 n. l) Starší subatlantik je charakterizován jako období s menšími antropogenními vlivy a s převahou původních, ne příliš narušených lesů. Časová hranice mezi starším a mladším obdobím je dána datem intenzivnějšího osídlení té které oblasti. Klima subatlantiku je současné, s periodickými srážkovými a teplotními výkyvy. Průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 5oC, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 8oC. Lesní společenstva Podkrušnohorské pánve nedoznala výraznějších změn co do druhového složení oproti subboreálu. Tvrdé lužní lesy se v závislosti na intenzitě akumulace povodňových hlín a vyplňování niv větších řek postupně změnily v zaplavované lužní lesy (Neuhäuslová et al., 2001). Docházelo k postupnému zazemňování Komořanského jezera, otevřené vodní plochy se zmenšovaly, vznikl systém menších vodních ploch spojených mokřadními biotopy s bažinnou vegetací (Phragmites – rákos, Typha – orobinec, Salix – vrba, Alnus – olše aj.), zvláště pak na jihozápadním okraji jezera (u obce Dřínov) byly rozsáhlé bažinné plochy s porosty olšin. V Krušných horách dominovaly porosty jedlin a bučin se značnou příměsí smrku, jehož pokryvnost rostla se vzrůstající nadmořskou výškou. Na náhorní plošině Krušných hor existovala rozsáhlá rašeliniště vrchovištního typu. Charakter přirozené vegetace byl v popisované oblasti již ovlivněn činností člověka. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Mladší subatlantik (600/1300 n. l. – současnost) Klima mladšího subatlantiku je současné. Historicky je doloženo teplejší období ve středověku, tzv. malé klimatické optimum“, a chladnější období, tzv. „malá doba ledová“, u nás mezi cca 1600-1850 n. l. (Neuhäuslová et al., 2001). Mladší subatlantik je obdobím silného působení člověka na přírodu. Lesy jsou v Podkrušnohorské pánvi značně postiženy těžbou dřeva. V okolí Mostu dochází ke značné synantropizaci krajiny, začínají se uplatňovat rostlinné druhy rumišť, sešlapávaných cest, skládek a nitrifikovaných ploch, objevují se polní plevele a kultury obilnin, ustupují typické porosty aluvií a jsou nahrazovány políčky s kulturními plodinami. Od 16. století jsou prováděny značné zásahy do lesů na svazích Krušných hor a v tomto období je také doložena rozsáhlá zemědělská činnost v bezprostředním okolí Mostu a Bíliny. Komořanské jezero a společenstva mokřadů si zachovávají svůj přirozený ráz, teprve v roce 1831 bylo započato s umělým odvodňováním jezera. Zbytky původní vodní plochy byly zachovány až do 20. století mezi Komořany a Ervěnicemi. Koncem 20. století však poslední fragment Komořanského jezera s jeho sedimenty vlivem rozsáhlé těžby hnědého uhlí zanikl. Tím zanikl i velmi cenný zdroj palynologických informací o dávné vegetaci a jejím vývoji v oblasti Podkrušnohorské pánve a širšího okolí včetně Bílinska. Vliv člověka na přírodu v minulosti Vliv člověka na přírodu v minulosti Pleistocén – přirozená sukcese vegetace => vznik přirozené lesní krajiny Holocén – dvojkolejný vývoj vegetace => části přírody pro člověka nedostupné se vyvíjejí stejným způsobem; krajina člověkem ovlivněná – jiný vývoj Trvalá diskuse, zda u nás mohly a jakým způsobem přežít nelesní druhy (stepní a luční) Zemědělská kultura vytvořila z krajiny kulturní step = mozaika řídkých lesů, polí, luk, pastvin a lidských sídel Odlesnění krajiny do začátku 20. století Plužina v okolí osad a obcí Model uspořádání osad v přirozeném prostředí Údolí Vinařického potoka (Praha-východ) – model krajiny v době halštatské (7.-5. stol. př. n. l. – osidlování Kelty, zpracování železné rudy) (Gojda 2000) Model 18 nalezených osad; Rozloha osad – 2 ha; žlutá barva – plochy polí do 500 m od centra osady (ca. 24 ha). Fialová barva – nespoňují podmínky hospodaření) Keltské hradiště Keltské hradiště Hospodaření na polích • Dvojpolní, později trojpolní hospodaření – výnos 3:1 až 6:1 Hnojiva: pouze zaoráním plevelů, nízké výhosy = málo dobytka => nemožnost hnojení chlévskou mrvou Teprve od 16. století zvýšení výnosů zaoráváním bobovitých rostlin Hospodářské zvíře středověku: kráva – výska 1 m v kohoutku, hmotnost 200 kg. • 4.-6. století asi 350 000 obyvatel (Evropa asi 25-30 mil.) • 11. století asi 500 000 obyvatel (středověké klimatické optimum) • 12. století – počet obyvatel dosáhl ca. 1 mil. (Evropa ca. 70 mil.) Přelidnění Evropy, vyčerpání zdrojů – Mathusiánská past Předpoklad: biologická potřeba jíst a pohlavní vášeň jsou silnější než schopnost lidí opatřovat si potravu => zaostávání výroby potravin za populačním přírůstkem, znemožnění podstatného zdokonalení společnosti. Po dlouhou dobu je krajina využívána na hranici maximální energetické produkce!!! Demografie Českých zemí Jaká je současná spotřeba energie? • Současná produktivita porostů za rok: Lesy – 3-10 t/ha; biomasa bylin a trav – 10-15 t/ha; plodiny – 2-3 t/ha • Celková rozloha České republiky ca. 79 tis. km2 (z toho lesy ca. 1/3 území) • Energetická vydatnost průměrně 4,5 kWh/kg sušiny biomasy • Roční spotřeba energie na obyvatele (rok 2001): vytápění = 14000 kWh/rok; spotřeba elektřiny = 1137 kWh/rok; doprava = ca. 4000 kWh/rok Krytí energetické spotřeby z biomasy: 14000 + (3*1137)+4000 = 21411 kWh Na obyvatele – ca. 4800 kg sušiny/rok Maximální produktivita lesních ploch stačí pokrýt energetickou spotřebu 3-5 miliónů obyvatel. Přibližná potenciální produkce potravin ČR vystačí ca. pro 10 mil. obyvatel. Není zohledněno stavební dřevo a průmyslová výroba. Druhová diverzita • Archeofyty (polní plevele, ruderální rostliny) Kulturní plodiny Šíření světlomilných druhů Kulturní plodiny, plané ovocné dřeviny Pařeziny ve střední Evropě Co jsou pařeziny - historický tvar lesa výmladného původu se zkráceným obmýtím (často < 20 let) - nazývány též les nízký, les výmladkový - v minulosti využívány především jako zdroj palivového dřeva Co jsou pařeziny - variantou pařezin jsou pařeziny s výstavky - nazývány též les střední, les sdružený - výstavky kryjí potřebu stavebního dřeva a jsou zdrojem diaspor, nebo žíru (žaludy, bukvice) Proč jsou pařeziny specifickým typem vegetace? - jsou člověkem udržovanou formou archaického biotopu světlých nížinných lesů (Vera 2000) - je na ně vázána významná složka středoevropské biodiverzity – světlomilné lesní druhy - se zánikem světlých lesů tyto druhy vymírají. okáč jílkový poslední lokalita v ČR hrachor hrachovitý poslední dvě lokality v ČR Experimentální maloplošná obnova pařeziny na Čebínce u Tišnova 2000-2005 experimentální plocha Šipáková doubrava Obnova pařeziny Původní stav, rok 1999 Stav v r. 2001, dolní část svahu - původně zapojený les, po vykácení a vyhrabání listí Stav v r. 2001, horní část svahu - původně rozvolněný les s dobře vyvinutým světlomilným bylinným patrem, po vykácení Současný stav, horní část svahu Současný stav, dolní část svahu Na nově otevřené ploše expandují světlomilné byliny suchých trávníků a teplomilných lemů, nejvýrazněji (s pokryvností 1-15 %) Euphorbia cyparissias, E. polychroma, Ajuga genevensis, Galium album, Viola collina Jen pomalu se šíří světlomilné dominanty suchých trávníků: Festuca rupicola r, Brachypodium pinnatum + S nízkou pokryvností (0,1-1 %) se objevují světlomilné nitrofyty : Carduus crispus, Cirsium vulgare, Artemisia vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia (v roce 2001 vyhrabán opad) Nešíří se nebo mizí nitrofilní druhy původního lesního podrostu: Campanula rapunculoides, Alliaria petiolata, Galium aparine, Geranium robertianum Vegetační změny 1999-2005 Trsnaté žito Secale cereale cv. multicaule Pasečné žito, letní žito, křibice, svatojánské žito, jánské žito… -Bohaté olistění, delší vegetační doba, vysoký vzrůst až 200 cm -Velmi skromný kultivar rostoucí na neplodných půdách a v nepříznivých klimatických podmínkách -Vysévá se na sv. Jana. Mezi pařezy se spálil zbytek klestu a na mésta pálení se zakopalo ručně osivo. Oheň se potahoval, aby spáleniště bylo co největší. Výsev bez hnojení. -Vysévalo se buď jen čisté osivo nebo směs s kmínem. -Do podzimu narůstá do výšky 20-30 cm a bohatě odnožuje. Podpora odnožování pastvou. -Na svazích má velmi dobrou schopnost zabránit erozi!!! -Křibice dala základ šlechtění žita v ČR. -Osivo se podařilo zachránit jen díky jeho pěstování na malých políčkách ve Valašském muzeu v přírodě (Rožnov p. R.). -Výnosy zelené píce v 1. seči: ca. 35 t/ha, 2. seč: 7 t/ha zrno: do 1,5 t/ha. Pravděpodobný běžný obnovný cyklus pařezin Smýcení porostu (podzim; rok 0) Výsev křibice (červen; rok 1) Extenzivní pastva (léto-podzim; rok 1) Sklizeň žita (červenec; rok 2) Osekání letniny (léto; rok 4-6) Pastva (občasně; rok 10-15) Pastva dobytka Délka vegetačního období Vliv starověkého a středověkého hospodaření v krajině Dlouhodobé lpění na tradicích = možnost formování stabilních rostlinných společenstev Přetrvává velmi silně do současnosti http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?AA_SL_Session=376659c48b7f68c2ddb2ab1096c3b51f&nocache=invalidate&sh_itm =b09edc91dee7817aec6bc65646afb4c5&sel_ids=1 Prakticky neexistují nedotčená rostlinná společenstva Nelze jednoznačně stanovit přirozený typ vegetace NP Podyjí – vegetační mapa Vliv člověka zcela „přepracoval“ vegetační typy Změna vegetačních struktur vlivem dlouhodobých zásahů člověka Ste lla rio-Alnetum glutinosae M elampyro ne morosi- Carpinetum Primulo ve ris-Carpinetum Aceri-Ca rpinetum Tilio corda ta e-Fa getum M elic o-Fa getum Luzulo a lbidae -Que rc etum petra ea e Festuca ovina -Que rc us petra ea Sorbo torminalis-Que rcetum Potentillo a lba e -Querce tum A. Original map 1 0 1 2 3 km N Czech Republic Austria B. Model 1 C. Model 8 Osídlení 5-2,2 tisíce let př. n. l. Osídlení 1,7-1,3 tisíce let př. n. l. Osídlení 5.-6. století n. l. Kolem r. 536 výbuch supervulkánu (předpokládá se Krakatoa) – krátkodobé klimatické změny, hladomor, migrace Změna vodního režimu kolem velkých řek na přelomu 9. a 10. století V dolních částech toků velké opakující se záplavy z důvodu odlesňování podhorských poloh – rozšiřování lužních lesů, zánik osad, patrně přispěly k zániku Velkomoravské říše (Mojmír II) Přesun pozdějšího osídlení na 1. říční terasu KLY (okr. Mělník). Povodně v srpnu 2002. Hradiště michelsberské kultury (cca 4000 př. Kr.) - ani rozsáhlé záplavy nedosáhly na areál z období počátku pozdní doby kamenné. Zalesnění krajiny od středověku po současnost V novověku velká spotřeba dřeva bučin na dřevěné uhlí 13.-17. století – odlesňování horských oblastí, záplavy na dolních tocích, šíření pionýrských dřevin. Systematické hospodaření v lesích od 18. stol. – borové a smrkové monokultury Přírodě blízká vegetace České republiky Rostlinná společenstva jsou formována různými faktory prostředí: 1. Klima 2. Geologické podloží 3. Půdy, jejich strukturální složení, zamokření (4.) Kulturní historie území atd. Názorný příklad: Vegetace národního parku Podyjí NP Podyjí - ortofoto NP Podyjí – nadmořské výšky NP Podyjí – mapa sklonitosti terénu NP Podyjí – Suma potenciálního přímého záření Rozdílná délka vegetační sezóny Obr. 7: Pohled na severní čá st Stř eleckého kopce dne 11. 3. 1996 Obr. 8: Pohled na jižní část Medláneckého kopce dne 11. 3. 1996 NP Podyjí – míra zastínění horizontem Klimatické vlastnosti údolí NOC DEN Jih Sever teplota Nadm.výška teplota Nadm.výška teplota Nadm.výška teplota Nadm.výška NP Podyjí – fenologická měření NP Podyjí – geologická mapa NP Podyjí – vegetační mapa Klaperův p. Dyje 50 0 50 100 150 m Vegetace ovlivněná mikroklimatickými a půdními vlastnostmi prostředí Čas: 16:00 hod. Čas: 19:00 hod. SEČ 24,0 22,0 20,0 24,0 24,0 e) f) Čas: 10:00 hod. SEČ Čas: 13:00 hod. SEČ 22,0 24,0 26,0 24,0 30,0 28,0 c) d) 26,0 26,0 28,0 30,0 Čas: 4:00 hod. SEČ Čas: 6:30 hod. 12,0 13,0 15,0 14,0 16,0 17,0 a) b) Teplomilné doubravy Teplomilné doubravy Teplomilné doubravy Teplomilné doubravy Acidofilní doubravy Acidofilní doubravy Acidofilní doubravy Acidofilní doubravy Dubohabřiny Dubohabřiny Dubohabřiny – jarní aspekt Dubohabřiny – pozdní jaro Dubohabřiny Suťové lesy Suťové lesy Suťové lesy Suťové lesy Suťové lesy Bučiny Bučiny Květnaté bučiny Bučiny na vápenci Bučiny na kyselém substrátu Bučiny Olšiny Olšiny Olšiny Skalní bory Skalní bory Skalní bory Další přirozená lesní vegetace České republiky Nížiny: Lužní lesy Bory na píscích, hadcích a těžkých půdách Acidofilní doubravy Mezofilní lesy (=obdoba suťových lesů) Teplomilné doubravy Pahorkatiny: Teplomilné doubravy Acidofilní doubravy Dubohabřiny Suťové lesy Olšiny (jaseniny) Skalní bory Podhůří a hory: Dubohabřiny Bučiny (jedliny) Suťové lesy Smrčiny (svahové, podmáčené) Blatkové bory Lužní lesy Historický vývoj: nivy hustě osídleny již od neolitu, odlesněny, hrúdy vodní režim vyrovnaný do 8.-9. století, měkký luh pouze na náplavech řeky od 10. století niva neobyvatelná, vrstvení povodňových hlín, rozplavení hrúdů Tvrdý luh: zastoupení tvrdých, dlouhověkých dřevin, dále od toku Měkký luh: zastoupení měkkých dřevin Ohrožení: Odvodněním, plošným mýcením, výstavbou přehrad. Hrúdy Tvrdý luh Ochrana v Polabí – Libický luh, Podyjí – Křivé jezero, soutok Moravy a Dyje – Ranšpurk a Cahnov, Litovelské Pomoraví – Vrapač, Poodří – Polanská niva. Nesou znaky středního lesa (nejstarší systém hospodaření u nás, trvalá dodávka dřeva s převahou dřevin schopných obnovy z pařezů Funkce: stavební dřevo, zásobování palivovým dřevem a výkrm stád vepřového žaludy. Ve středním lese se s každým zásahem těžil každý desátý strom horního patra porostu ve věku 150-200 let. V podrostu se ponechával asi trojnásobek tvárných jedinců podrostu. Výhoda středních lesů – jednotlivé ošetřování jedinců a výběr, možnost obnovy ze semene, přežívání dřevin, které se dobře neregenerují v pařezinách. Management: Pravidelné povodňování v jarním a letním období (v zimě hrozí zamrznutí a škody na porostech) Tvrdý luh Tvrdý luh Měkký luh Každoročně zaplavovaný s rychlým poklesem hladiny spodní vody. Ojediněle zbytky autochtonních topolů, většinou na ústupu, často skupinově hlavaté vrby (reliktní typ hospodaření) Management lužních lesů: Tam, kde nejde povodňování, budovat strouhy a uměle zavodňovat krajinu potoky a kanály. Neodstraňovat stromy spadlé do toku, podporovat porosty v okolí kanálů – přirozený biologický filtr Obnova porostů – dodnes pouze holosečí! Doporučované jsou podrostní a skupinové způsoby obnovy – většinou bez odezvy. Měkký luh Měkký luh Změna vodního režimu kolem velkých řek na přelomu 9. a 10. století V dolních částech toků velké opakující se záplavy z důvodu odlesňování podhorských poloh – rozšiřování lužních lesů, zánik osad, patrně přispěly k zániku Velkomoravské říše (Mojmír II) Přesun pozdějšího osídlení na 1. říční terasu KLY (okr. Mělník). Povodně v srpnu 2002. Hradiště michelsberské kultury (cca 4000 př. Kr.) - ani rozsáhlé záplavy nedosáhly na areál z období počátku pozdní doby kamenné. Borové doubravy na píscích Borové doubravy na píscích Bory na hadcích Bory na hadcích Blatkové bory Podmáčené smrčiny Podmáčené smrčiny Svahové smrčiny Svahové smrčiny Přechod mezi lesem a bezlesím Nízké suchomilné křoviny Křoviny vyššího vzrůstu Přirozená nelesní vegetace České republiky Nížiny: Nivní louky – černavy Slatiny Vegetace mrtvých ramen a tůní Pahorkatiny: Skalní step Kavylová step Pěchavová step Lesní lem Křoviny Říční náplavy Sutě Podhůří a hory: Přechodová rašeliniště Vrchoviště Subalpinský stupeň: Klečové porosty Alpinské louky Nivní louky Slatiny Vegetace mrtvých ramen a tůní Skalní step Kavylová step Pěchavová step Lesní lem Říční náplavy Suti a kamenná moře Přechodová rašeliniště Vrchoviště Klečové porosty Subalpinské a alpinské trávníky A jak to vypadá z pohledu celé Evropy? Polární pouště a nivální vegetace Tundra Boreální a subalpinské otevřené lesy a křoviny Jehličnaté lesy Mezofilní opadavé lesy Teplomilné doubravy Skalní bory Lesostepi Stepi Pouště Pobřežní vegetace a vnitrozemská slaniska Rašeliniště Vegetace vodních ploch, nádrží, vodních toků a mokřadů Současný negativní vliv člověka na vegetační kryt Zánik fragmentované krajiny Příliv nových druhů (doprava, zahradnictví, obchod) Záměrné pěstování nepůvodních dřevin a bylin (energetické rostliny) Zvýšení podílu lesních ploch Změna hospodaření v lesích – zákaz lesní pastvy, obnova lesa výsadbou, udržení zakmenění Použití těžké techniky, herbicidů a umělých hnojiv v zemědělství, čištění osiv Rozsáhlé narušování půdy v prostoru lidských sídel, komunikací a povrchových dolů Komunikace jako bariéry i vektory migrace Opouštění obhospodařování půdy – sukcese na rozsáhlých plochách Intenzivní chov zvěře v lesích, ryb v řekách a rybnících Příliv obrovského množství fosforu do povrchových vod Spad dusíku ve srážkách Ochrana dochovaných celků původní přírody formou konzervace Změna krajinných struktur Čejčské jezero dnes Čejčské jezero v roce 1852 Rozpad krajinných struktur – Louky pod Kumstátem Rozpad krajinných struktur – Louky pod Kumstátem Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Příliv nových druhů (doprava, zahradnictví, obchod) Invazní druhy – křídlatka japonská a sachalinská Z Asie zavlečena do Evropy v r. 1844, spontánní výskyt u nás na konci 19. století. Roste nejčastěji podél vodních toků. Velmi produktivní rostlina – dodnes se křídlatky pěstují, jsou součástí seznamu energetických rostlin. Má výbornou schopnost regenerace z oddenků – šíření povodněmi. Zcela potlačuje původní rostlinné společenstvo – eliminuje diverzitu pobřežních porostů. Odstraňuje se velmi obtížně, výhradně chemicky – herbicidy. Invazní druhy v lesích – netýkavka žlaznatá Podél vodních toků, roznášena vodou (+ autochorie), jednoletá, jediný jedinec – až 5000 semen. Předpokládá se i šíření vodními ptáky. První rostliny dovezeny v roce 1839 (Anglie) , pěstována jako okrasná letnička, poprvé udáván zplanělý z ČR v roce 1896. Eliminace reálně nemožná, jedině včasným vytrháváním a likvidací rostlin v první polovině sezóny. Invazní druhy – netýkavka malokvětá Přirozený výskyt – jihozápadní Sibiř, u nás zcela zdomácněla. První zprávy z botanické zahrady v Drážďanech (1837). Od roku 1870 první údaje o invazi druhu do volné přírody. Vyhledává narušované, nitrofytyzované lesní porosty, není limitována pH půdy. V současnosti se vyskytuje všude (max. 1330 m n. m.). Dokáže potlačit domácí druhy. Kontrola obtížná – semenná banka. Invazní druhy – náprstník červený Dvouletá, okrasná, prudce jedovatá bylina; paseky, světlé lesy. Šíří se od 19. století, místy zdomácněl, není tak agresivní jako jiné invazní druhy. Změna hospodaření v lesích (ústup od lesní pastvy, obnova lesa výsadbou, udržení zakmenění) V kategorii lesů hospodářských je průměrné obmýtí 111,3 roku, v lesích zvláštního určení 124,0 a v lesích ochranných 152,5 roku. Lesnictví dnes - Lesní hospodářské plány (LHP) Pomůcka vlastníka lesa k hospodaření, vypracovává se na 10 let, první LHP – 1739, do konce 18. století pětina ploch, legislativně zakotven v lesním zákoně (289/1995 Sb.) Náklady na pořízení hradí vlastník 3 části – textová, hospodářská kniha, lesnické mapy Plánování výsadeb, umělé zalesňování – monokulturní lesy Meliorační dřeviny - Zákon stanovuje druhovou skladbu porostů ve členění na dřeviny základní, dřeviny meliorační a zpevňující a dřeviny přimíšené a vtroušené, kterou je nutné dodržet při obnově lesa. Meliorační dřeviny Směsné porosty – poškození podrostu z důvodu vyšší produktivity porostu Zalesnění krajiny Lesní hospodářské plány (LHP) Pomůcka vlastníka lesa k hospodaření, vypracovává se na 10 let, první LHP – 1739, do konce 18. století pětina ploch, legislativně zakotven v lesním zákoně (289/1995 Sb.) Náklady na pořízení hradí vlastník 3 části – textová, hospodářská kniha, lesnické mapy Umělé zalesňování – monokulturní lesy Lesní zákon II Obnova a výchova lesních porostů (1) Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy; přirozené obnovy nelze použít v porostech geneticky nevhodných. (2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostů o výměře menší než 1 ha. (4) Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostu pod sedm desetin plného zakmenění; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného porostu nebo za účelem zpevnění porostu. (6) Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna do dvou let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Kulturní listnaté lesy Eutrofizace, změna druhového složení, podpora rychle se šířících druhů, potlačení druhové pestrosti Lipové, javorové, jasanové, akátové monokultury Kulturní jehličnaté lesy Acidifikace, eutrofizace, šíření nitrofilních druhů, potlačení původní vegetace podrostu, silné zastínění vs. paseky – šíření anemochorních druhů Smrk, borovice, douglaska, modřín atd. Přirozený výskyt – pod izotermou průměrné roční teploty 4°C, srážky nad 1000 mm Jinak uměle vysazován – kratší střední délka života, chybí spontánní obnova, nedostatek vody – náchylnost ke kůrovcovým kalamitám Acidifikace půdy, vyplavování živin, eroze půdy, silný zástin (pouze 1-2% slunečního záření) Kulturní dřeviny - smrk ztepilý Kulturní dřeviny – borovice lesní Přirozený výskyt – skály, písky, rašeliniště – okrajové biotopy Jinak uměle vysazován – dobře roste, velká produktivita, kvalitní dřevo Acidifikace půdy (menší), vyplavování živin, opad jehličí, následky nejsou tak hrozné jako u smrku – sušší stanoviště, pomalejší vyplavování živin atd. Kulturní dřeviny – modřín opadavý Přirozený výskyt – při horní hranici lesa Jinak uměle vysazován – dobře roste, velká produktivita, velmi kvalitní dřevo, cílová dřevina modříno-bukových lesů (ca. 10%) Acidifikace půdy, vyplavování živin, opad jehličí, zástin – velký vliv na původní bukové porosty – zvláště květnaté bučiny Kulturní dřeviny – douglaska tisolistá Přirozený výskyt – Kanada, USA Výška až 70 m (Nejvyšší žijící exemplář je "Doerner Fir", 99,4 m vysoká) Mohutná kůra – odolává lesním požárům. Silný opad, potlačení podrostu, acidifikace půdy Kulturní dřeviny – jasan ztepilý Přirozený výskyt – nivy potoků Jinak se spontánně šíří – dobře roste na vápnitých půdách, snáší zástin, velká produktivita semen Zástin, humózní opad, eutrofizace – problém ve světlých lesích na vápencích Kulturní dřeviny – borovice černá Přirozený výskyt – vápencové skály a sutě Jinak uměle vysazována – dobře roste, velká produktivita, kvalitní dřevo Acidifikace půdy, zástin, vyplavování živin, opad jehličí – sušší stanoviště, pomalejší vyplavování živin atd. Větší negativní vliv na vegetaci než borovice lesní Kulturní dřeviny – trnovník akát Přirozený výskyt – Severní Amerika, Skalisté hory. Jinak uměle vysazován od 18. století – dobře roste, velká produktivita (9 t.ha-1.a-1), kvalitní dřevo, topivo Alelopatie, opad, změna kvality půdy – obnova stanoviště velmi obtížná (25+ let) Kulturní dřeviny – borovice vejmutovka Přirozený výskyt – východní část Severní Ameriky V Evropě dříve uměle vysazován – suché pískovcové skály - dobře roste, velká produktivita – rychle se šíří, zcela potlačuje ostatní vegetaci Acidifikace půdy, opad jehličí, zástin, eroze – nulový podrost. Ohrožení doubrav a dubohabřin Přezvěření, oborový chov zvěře Chytrý, M. & Danihelka, J. 1993. Long-term changes in the field layer of oak and oakhornbeam forests under the impact of deer and mouflon. Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 28: 225–245. Ohrožení doubrav a dubohabřin Náhradní společenstva > přirozený sukcesní vývoj vede k suťovým lesům Udržováno lidskou činností, sukcesní vývoj zpomalován extrémními podmínkami stanoviště Pařezina = dlouhodobě nejproduktivnější typ vegetace na daném stanovišti Dva protichůdné názory – (1) ponechat samovolnému vývoji nebo (2) simulovat „neolitickou“ činnost člověka Dlouhodobý způsob hospodaření – les nízký (pařezina) nebo les střední – výběrné hospodaření Použití těžké techniky, herbicidů a umělých hnojiv v zemědělství, čištění osiv Změna chemismu půd Rozsáhlé narušování půdy v prostoru lidských sídel, komunikací a povrchových dolů Komunikace jako bariéry i vektory migrace 1002 km dálnic = 30 km2 54500 km silnic I-III. třídy = 545 km2 Lebeda různosemenná Oman smradlavý Kuřinka solná Opouštění obhospodařování půdy – sukcese (zarůstání) na rozsáhlých plochách Záměrné pěstování nepůvodních druhů (kulturní a energetické plodiny) Příliv obrovského množství fosforu do povrchových vod Depozice dusíku Ochrana dochovaných celků původní přírody formou konzervace Dynamika jednoduchého neutrálního modelu Tomáš Herben • 20 druhů • 100 individuí na počátku • Disturbance 0.5 • Lokální růst 70% • 500 kroků Time 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1 13 25 37 49 61 73 85 97 109 121 133 145 157 169 181 193 205 217 229 241 253 265 277 289 301 313 325 337 349 361 373 385 397 409 421 433 445 457 469 481 493 Početjedincůjednohodruhu 0 5 10 15 20 25 1 12 23 34 45 56 67 78 89 100 111 122 133 144 155 166 177 188 199 210 221 232 243 254 265 276 287 298 309 320 331 342 353 364 375 386 397 408 419 430 441 452 463 474 485 496 0 0.05 0.1 0.15 0.2 0.25 0.3 0.35 0.4 0.45 0.5 Time Dominance Local richness Total species number Ekologický drift Ekologie obnovy jako obor Zabývá se obnovou degradovaných nebo zcela zničených stanovišť Cílem: • Zvýšit přírodní hodnotu • Zlepšit produkční schopnost Těmata ekologické obnovy: • Obnova industriálních stanovišť • Obnova ekosystémů na orné půdě • Obnova říčních ekosystémů • Obnova degradovaných lučních porostů • Obnova přirozené skladby lesů Postupné kroky vedoucí k obnově stanovišť: • Identifikace degradačních procesů • Navržení postupů vedoucích k zastavení degradace • Stanovení realistických cílů projektu obnovy • Měřitelné parametry dokumentující proces obnovy • Metodické postupy procesu obnovy • Praktická realizace • Monitoring Význam těžeben jako zdroje biodiverzity krajiny 0,9 % ČR dotčeno povrchovou těžbou surovin K roku 2009 – 2220 ZCHÚ, 157 v místech s původní povrchovou těžbou Předmětem ochrany: 98 – geologie, 19 – zoologie, botanika/zoologie – 12, botanika – 11, botanika/zoologie/geologie – 11 Důvody: • Odstranění svrchní vrstvy půdy – odstranění živin z prostředí • Edafická extremizace stanovišť • Klimatické extrémy (sucho, teplo, inverze, teplotní výkyvy) • Odblokování sukcese, odstranění kompetice – zmnožení některých populací, které se mohou vyskytovat ve velkých denzitách • Plošné vytvoření stanovišť v krajině jinak vzácných Haldy a výsypky 270 km2; celkem asi 70, v některých částech ČR zásadní krajinotvorný prvek - Povrchové doly, hlubinné doly - Nadložní a podložní vrstvy slojí - Mostecko, Sokolovsko, Kladensko, Nýřansko a Radnicko, Ostravsko atd. - Vznikal členitý reliéf (sypáním v náspech), často s mělkými tůněmi - Dnes – cílené zarovnávání povrchu - Technické rekultivace: - Lesnické - Zemědělské - Hydrické Přírodě blízká obnova - Spontánní sukcese - Velmi cenné – mokřady - Nutnost nechat výsypku sednout 8 let - Rekultivace se časově vyrovnají sukcesi Kamenolomy Od středověku, malé rozměry. Postupně rostoucí těžba, do začátku 20. století – málo dynamitu – velmi drahý – rozebírání horniny podle přirozených zlomů = hladké lomové stěny Celkem 239 lomů – dekorační a stavební kámen 22 lomů – vápenec Lomy jámové x etážové – rozdílný způsob těžby Zaváženy inertním materiálem Kamenolomy silikátových hornin – rovnoměrně rozptýleny, menší druhová pestrost, ale ve vyšších polohách – jezírka, iniciální stádia rašelinišť Kamenolomy vápenců – velká druhová pestrost, obvykle v bezprostřední blízkosti cenných stanovišť – volné šíření druhů z okolní krajiny. Kamenolomy - typy stanovišť Kamenolomy – klimatické extrémy Tepelné ostrovy, konvekční buňka, prohřívání povrchu, malá evapotranspirace Vápencové lomy • Je stanovištní obdobou strmých skalnatých svahů, sutí a teras typických pro krasová území. • Umožňuje sekundární existenci primárního bezlesí ve střední Evropě typického vysokou druhovou rozmanitostí bioty. • Vápencové podloží je v přímém kontaktu se svrchními vrstvami nově vznikajícího půdního profilu Oblasti výskytu vápencových hornin ovlivňujících chemické složení půd jsou v ČR dosti vzácné. Specializované složky bioty vázané na tyto „vápencové ostrovy“ jsou významně ohroženy trvalým zmenšováním životního prostoru a řadou dalších negativních vlivů. Vytěžený vápencový lom může přispět k ochraně fytogenofondu: Vápencové lomy - diverzita • Na stanovištích devastovaných těžbou bylo zaznamenáno 30 ohrožených druhů: Alyssum montanum, Aquilegia vulgaris, Artemisia pontica, Aster amellus, Bolboschoenus maritimus, Campanula bononiensis, Campanula sibirica, Centaurium pulchellum, Dactylorhiza incarnata, Dorycnium germanicum, Epipactis palustris, Euphorbia polychroma, Filago arvensis, Galeopsis angustifolia, Inula ensifolia, Inula hirta, Iris pumila, Lactuca viminea, Lappula squarrosa, Linum tenuifolium, Medicago minima, Melampyrum cristatum, Melica ciliata, Myricaria germanica, Polycnemum majus, Polygala amarella, Rosa micrantha, Saxifraga tridactylites, Stachys annua. • Nejvíce druhů patří mezi teplomilné rostliny a významný podíl mají také rostliny vlhkomilné. Okrajově jsou zastoupeny polní plevele, luční druhy a fakultativně subhalofilní druhy. Pískovny a šterkopískovny 208 ložisek stavebních písků, 23 ložisek sklářských a slévárenských písků – 169 DP s rozlohou 114 km2. Nezpevněné sedimenty říčních náplavů. Výrazně převyšují konkávní tvary, těžba často pod hladinu spodní vody – jezera Klasická rekultivace – zalesnění borovými monokulturami, homogenní krajinné celky, nebo zemědělská rekultivace Navezení vrstvy zeminy Výsadby cizokrajných dřevin – Quercus rubra (dub červený), Picea pungens (smrk pichlavý) Spontánní obnova druhově bohatá. Těžebny jílů Kaolíny – 120 ložisek, 27 dobývacích prostorů Valy skrývkové zeminy, jámové lomy různé hloubky. Obvykle kyselá – neutrální pH Minimální prostupnost pro vodu, Vysoká prašnost přeschlého substrátu Velmi pomalé! Tempo těžby – dlouhodobá existence různých sukcesních stádií Soustředění ložisek do nadmořských výšek max. 450 m. Rekultivace – donedávna jen překrytí, zahlazení stop, návrat zemědělské půdy. Těžená rašeliniště Těžba rašeliny vzácně, pouze na několika lokalitách. V minulosti borkování – ruční těžba, sušení Dnes – průmyslová strojová těžba – (1) frézování, (2) mokrá těžba bagrem (léčivé vlastnosti zachovány). Rašeliniště – pouze 0,3 % rozlohy ČR, vzácný biotop, věnovat zvýšenou pozornost. Dotěžená místa – zbytková mocnost rašeliny 0,5-1 m Holá rašelina – nehostinný substrát, silně se přehřívá, mrazové narušení, větrná eroze. Obvyklá rekultivace - zalesnění Odkaliště Popílek vznikající spalováním uhlí – ukládán do nádrží a lagun. Voda postupně vsakuje, zbývá jemný kal a struska – směs s energosádrovcem – bazické prostředí. Většina odkališť obklopena zemědělskou krajinou – absence diaspor, šíření nepůvodních druhů, které se sem náhodně dostanou Rizikové prvky – kontaminace Ve finále velmi suché, ale úživné stanoviště Přirozená sukcese – heterogenní krajina Rekultivace vždy vede ke zničení původních cenných stanovišť Nelesní vegetace provázející člověka Slaniska Písčiny Plevelová vegetace polí a úhorů Rumištní vegetace Ovsíkové louky Smilkové louky Kulturní listnaté lesy Kulturní jehličnaté lesy Vegetace rybníků a nádrží Slaniska Slaniska Písčiny Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Rumištní vegetace Rumištní vegetace Mezofilní suché ovsíkové louky - Arrhenatherion Dnes nejběžnější luční vegetace •Obvykle malé zastoupení ohrožených druhů •Vegetace šířící se na subxerotermní stanoviště •Meze, okraje silnic, hnojené louky středních poloh •Ovsík – expanzivní druh •Rozšíření od nížin až do podhorského stupně Indikační druhy: zvonek rozkladitý, škarda dvouletá, ovsík vyvýšený, srha říznačka, chrastavec rolní, kozí brada východní, mrkev obecná… Často sukcesní mezistupeň mezi subxerotermní či xerotermní vegetací a vegetací křovin. Na mezických stanovištích vegetace stabilní, dříve pravidelně 1-2x ročně kosená Trojštětové louky – Polygono-Trisetion Vysokobylinné porosty, v nichž trojštět není dominantou porostu! Horské louky Druhově bohaté Indikační druhy: kostřava červená, psineček obecný, kakost lesní, zvonečník klasnatý, trojštět žlutavý, chrpa parukářka, škarda měkká, lipnice Chaixova, medyněk měkký… Po opuštění vznikají lada s třezalkou skvrnitou a rdesnem hadím kořenem. Sečené louky v horských oblastech se sečí obvykle jednou do roka. Často ohrožené zastavením jejich obhospodařování a zarůstáním. Nebo přeoráním, osetím a intenzivním hnojením vznikly na původních místech louky umělé. Pastviny s poháňkou hřebenitou - Cynosurion Pravidelně sešlapávané a intenzivně sečené nebo pasené porosty, okraje cest a parky. Od nížin do submontánního stupně. Indikační druhy: Jetel plazivý, poháňka hřebenitá, sedmikráska chudobka, jílek vytrvalý, pampeliška podzimní, bojínek luční, Význačné druhy: Gentianella bohemica, G. amarella Dříve extenzivní pastviny se dnes pasou intenzivně. Sešlapávaná vegetace dnes vzniká na loukách, kde došlo k sešlapu najednou. Společenstva druhů lesních cest vznikají požkozováním nadzemních částí rostlin a mechanickým rozrušováním povrchu. Vegetace rybníků a nádrží Vegetace rybníků a nádrží Proč zachraňovat původní přírodu a vzácné druhy? Pohled environmentální 1. extinkce druhů přirozenou součástí přírodních procesů 2. Diverzita se nerovná stabilitě 3. Nevíme, do čeho jdeme Pohled estetický diverzita = duševní obohacení Pohled etický Morální principy ve vztahu k živým organismům Pohled kulturně- historický Tradiční krajina – součást kulturního dědictví Pohled materiální Jak chránit přírodu? Konzervovat stávající stav? Aktivně se podílet na její ochraně? Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin ? Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin ? Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu ? Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin ? Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu ? Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval ?! Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Okřehek menšíŠídlatka jezerní populace čas populace čas Metapopulační teorie: Levins 1970 http://ip30.eti.uva.nl/ Lemna minorIsoëtes lacustris populace čas populace čas http://ip30.eti.uva.nl/ 1927 1950 1973 1997 Defragmentace krajiny Snižování počtu biotopů Zvětšování vzdáleností mezi biotopy Migrační bariéry Úbytek lokalit, vymírání druhu 1950 1927 1973 1997 Defragmentace krajiny Snižování počtu biotopů Zvětšování vzdáleností mezi biotopy Migrační bariéry Úbytek lokalit, vymírání druhu 1950 1927 1973 1997 Defragmentace krajiny Snižování počtu biotopů Zvětšování vzdáleností mezi biotopy Migrační bariéry Úbytek lokalit, vymírání druhu Lemna minorIsoëtes lacustris populace čas populace čas Náhodné extinkce Lemna minorIsoëtes lacustris populace čas populace čas Náhodné extinkce Lemna minorIsoëtes lacustris Sledování Ochrana biotopu Obnova (Posilování) (Sledování) Ochrana biotopu Obnova (Posilování) Reintrodukce Introdukce Lemna minorIsoëtes lacustris Sledování Ochrana biotopu Obnova (Posilování) (Sledování) Ochrana biotopu Obnova (Posilování) Reintrodukce Introdukce Obnova populace ohroženého druhu Zlepšení přírodních podmínek na stanovišti, snížení konkurence ostatních druhů Životní cyklus semenáček juvenilní rostlina kvetoucí jedinec Semenná banka Rostliny krátkověké s velkou produkcí klíčivých semen Zlepšení přírodních podmínek na stanovišti, snížení konkurence ostatních druhů Životní cyklus semenáček juvenilní rostlina kvetoucí jedinec Semenná banka Rostliny krátkověké s velkou produkcí klíčivých semen Rostliny dlouhověké s nízkou produkcí klíčivých semen Obnova populace ohroženého druhu Posilování populace Není vhodné bez snížení konkurence ostatních druhů => vytváření vhodných podmínek počet rostlin čas Dosevy a dosadby jsou pak jen krátkodobě účinné počet rostlin čas dosev Není vhodné odebírat materiál z jiné, byť stabilizované populace počet rostlin čas odběr semen počet rostlin čas dosev Posilování populace Není vhodné bez snížení konkurence ostatních druhů => vytváření vhodných podmínek počet rostlin čas Dosevy a dosadby jsou pak jen krátkodobě účinné počet rostlin čas dosev Není vhodné odebírat materiál z jiné, byť stabilizované populace počet rostlin čas odběr semen počet rostlin čas dosev Posilování populace Není vhodné bez snížení konkurence ostatních druhů => vytváření vhodných podmínek počet rostlin čas Dosevy a dosadby jsou pak jen krátkodobě účinné počet rostlin čas dosev Není vhodné odebírat materiál z jiné, byť stabilizované populace počet rostlin čas odběr semen počet rostlin čas dosev Pravidla pro posilování populace Přenášení diaspor (rostlin) mezi lokalitami (!) Výsevy semen (výsadby rostlin) z pěstovaného materiálu (!) Posilování populace proto musí prokazatelně probíhat souběžně s obnovou stanoviště a snižováním konkurence ostatních druhů. Reintrodukce a introdukce Pouze u druhů s velkou labilitou přírodního prostředí v oblastech s prokazatelně nižší heterogenitou nebo rychlou proměnou prostředí Pouze na velmi malé vzdálenosti (v regionálním měřítku) Kvalitní dokumentace Lemna minorIsoëtes lacustris populace čas populace čas ii i i i Lemna minorIsoëtes lacustris populace čas populace čas ii i i i Vhodné lokality Mnohde i přes územní ochranu vhodné biotopy stále ubývají Reintrodukce na původní lokality mnohde obtížná Potenciálně zajímavé biotopy představují výsypky, nové rybníky a tůně, železniční a silniční náspy, lomy, navážky atd. Hády u Brna Růženin lom Novák J. & Prach K. (2003): přítomnost stepních druhů v bazaltových lomech Českého středohoří závisí na přítomnosti odpovídajících společenstev do 30 m od okraje lomu. Introdukce druhů na dno Růženina lomu Zdroje diaspor Rendzina – polní plevele, krátkověké druhy s velkou semennou bankou (např. Ajuga chamaepytis, Arabis auriculata, Centaurea stoebe) Výsevy – stepní druhy, většinou dlouhověké, s klonálním růstem (např. Inula ensifolia, Aster linosyris, Helianthemum nummularium) Posílení, reintrodukce či introdukce? Bylo vyseto 76 druhů, jejchž původ byl vždy do okruhu 1-5 km od lokality výsevu. Cca. 40 z vysévaných druhů bylo po 5 letech zjištěno na dně lomu Celkem se na dně lomu objevilo přes 150 cévnatých rostlin Prostor lomu byl obohacen o 20 ohrožených druhů cévnatých rostlin Vzniklo území se 40 ohroženými rostlinami ČS a zvláště chráněnými druhy obojživelníků a hmyzu. Legislativní ochrana přírody Natura 2000 – Ptačí oblasti Natura 2000 – Evropsky významné lokality Zvláště chráněná území - srovnání Maloplošná území Celkem 1144 km2 (ca. 1,5% rozlohy ČR) Celkem 2571 MZCHÚ Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (§ 6 zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Významnými krajinnými prvky „ze zákona“ jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které jako významný krajinný prvek zaregistruje orgán ochrany přírody (pověřený obecní úřad) zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Orgán ochrany přírody vydává rozhodnutí o registraci. Účastníkem řízení je vlastník, rozhodnutí o registraci se oznamuje také nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. Rozhodnutí může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo jeho ohrožení či oslabení jeho ekologické funkce je potřebné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Významné krajinné prvky (Brno 72) http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=4025&nav03=3375 Přírodní parky Přírodní park byl poprvé definován v zákoně 114/1992 Sb., a to ve stejném paragrafu jako krajinný ráz (§12), k jehož ochraně má mimo jiné sloužit: (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní park zřizuje krajský úřad vyhláškou, ve které omezuje činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození či dokonce zničení dochovalého stavu území. Přírodní park nemá povahu zvláště chráněného území ve smyslu ust. § 14 zákona 114/92 Sb. Území nepožívá plné zvláštní ochrany některého ze zvlášť chráněných území, ale také již nikoli jen obecné ochrany. Přichází v úvahu pro území, v němž jsou soustředěny významné estetické a přírodní hodnoty. Přírodní park vymezuje zákon 114/92 Sb. velmi volně, což umožňuje využití této kategorie pro ochranu a usměrňování využívání částí krajiny, které nemají parametry velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území. Předchůdcem přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, které však byly zřizovány původně za jiným účelem. Především se zde omezovaly negativní vlivy na rekreační využívání těchto klidových oblastí. Z klidových oblastí se automaticky staly přírodní parky, aniž bylo nutné měnit zřizovací vyhlášky. Také tento faktor způsobuje velmi rozdílnou úroveň těchto obecně závazných nařízení. Přírodní park Bobrava Chráněné a ohrožené druhy rostlin Zvláště chráněné rostliny Vyhláška 395/92 Sb. Černý a červený seznam Květeny ČR (Holub J., Procházka F. & Čeřovský J. 1979, Procházka 2001, Grulich 2012) Červená kniha ČR Koniklec velkokvětý Čičorka pochvatá Kavyl Ivanův T. Mrázek (BOTANY.cz) Z. Podešva (BOTANY.cz) L. Hoskovec (BOTANY.cz) Zvláště chráněné druhy rostlin Seznam můžete porovnat se soupisem veškerých rostlin ČR, odhaduje se, že celkově se u nás vyskytuje zhruba 3557 druhů a poddruhů cévnatých rostlin. Chráněných taxonů je celkem 485, což znamená, že zákon chrání téměř 20 procent všech původních druhů rostlin vyskytujících se v ČR. Vyhynulé a nezvěstné druhy rostlin Jako taxony vyhynulé (tedy A1) jsou Černým seznamem cévnatých rostlin České republiky označovány druhy a poddruhy, které nebyly potvrzeny na území ČR během posledních 50 let. Taxony nezvěstné (tedy A2) nebyly na našem území nalezeny po dobu 20–30 let, existuje však jistá možnost, že ještě budou u nás opět nalezeny. Jako nejasné případy vyhynulých a nezvěstných taxonů (A3) jsou uváděny druhy jakkoli problémové. Buď taxonomicky, kdy je nejasná taxonomická hodnota druhu či poddruhu (může se jednat o taxon mylně určený), nebo se jedná o taxon, který byl sice z našeho území v minulosti uváděn, avšak pravděpodobně se u nás nikdy nevyskytoval. Kriticky ohrožené druhy Jako druhy kriticky ohrožené jsou Červeným seznamem ohrožených druhů hodnoceny velmi vzácné a podstatně ohrožené taxony s výskytem omezeným jen na jednu nebo několik málo lokálních populací, jejich stav se pohybuje pod 10 % dřívějšího zastoupení. Bez účinné ochrany by tyto taxony s velkou pravděpodobností brzy zcela vymizely z flóry České republiky. Z celkového počtu více než 2500 druhů a poddruhů všech cévnatých rostlin, které jsou původními zástupci flóry České republiky, stojí na různém stupni ohrožení 1720 druhů a poddruhů. To znamená, že z celkového počtu všech taxonů rostlin, které se přirozeně vyskytují na území České republiky, je 69 % ohroženo. Kriticky ohrožených je u nás 471 taxonů, to jest 18,5 %. Silně ohrožené druhy rostlin Jako taxony silně ohrožené jsou označovány rostliny s prokazatelným a trvalým ústupem, jejich stav se snížil až na 10-20 % původního zastoupení. Úplné vymizení z flóry ČR jim zatím nehrozí, bez ochranářských opatření se však mohou dostat brzy do stavu kritického ohrožení. Do této kategorie ohrožení je zapsáno 357 druhů a poddruhů vyšších rostlin, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. To znamená, že silně ohroženo je 14 % taxonů cévnatých rostlin České republiky. Ohrožené druhy rostlin Jako taxony ohrožené se v Červeném seznamu označují rostliny se slabším, ale trvalým ústupem. Snížení jejich výskytu se pohybuje mezi 50 až 80 % původního zastoupení. Do této kategorie ohrožení je zapsáno 356 taxonů, což představuje 13 % všech druhů a poddruhů cévnatých rostlin České republiky. Vzácnější druhy rostlin vyžadující pozornost Jako vzácnější taxony cévnatých rostlin vyžadující další pozornost jsou označovány druhy a poddruhy, u kterých lze předpokládat v krátké době ohrožení. Zároveň jsou do této kategorie řazeny i taxony nedostatečně prostudované, u nichž zatím nelze přesněji stanovit stupeň ohrožení. Do této kategorie ohrožení je zapsáno 380 taxonů, což představuje 10 % všech taxonů cévnatých rostlin ČR. Ochrana přírody, o které se moc nemluví: neziskovky, pozemkové spolky a nestátní rezervace Nestátní neziskové organizace mající v náplni alespoň zčásti ochranu přírody Celostátní: - Greenpeace (celosvětové kampaně) - Hnutí Duha (globální témata, národní parky) - Děti Země (dálnice D8) - Hnutí Brontosaurus - Česká krajina (velcí herbivoři) - Česká společnost ornitologická (mapování ptáků) - Český svaz ochránců přírody (pozemkové spolky) Organizace s celostátní působností, dle Občanského zákoníku spolky, podílejí se různým způsobem na přímé ochraně biotopů. Další organizace sdružené do Pavučiny se zabývají ekologickou výchovou. Nestátní neziskové organizace činné v ochraně přírody Lokální – Brno a okolí: - Rezekvítek (envi výchova a ochrana přírody) - Nadace Veronica (Hostětín, nadační aktivity) - Nadace Partnerství (Otevřená zahrada pod Špilberkem) - Nesehnutí (hypermarkety, územní plán) - Brontosaurus (5 organizací; pracovní tábory) - Regionální sdružení ČSOP (11 organizací, lokální aktivity) - ZO ČSOP Veronica (Hostětín) - ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády Organizace s působností v Brně, dle Občanského zákoníku spolky nebo pobočné spolky, regionální působnost, malé zaměření na ochranu biotopů: pouze Nadace Veronica (Černovický hájek), Rezekvítek (Kamenný vrch, Obřanská stráň, Medlánecké kopce) a Pozemkový spolek Hády (Hádecká planinka, Kavky, Velká Klajdovka, Pod Hády). „Nestátní rezervace“ v ČR Od roku 1826 – Týřovské skály na Křivoklátsku Do roku 1918 – 23 rezervací zřízených soukromými vlastníky Konec 19. století - okrašlovací spolky (od roku 1904 – Svaz pro okrašlování a ochranu domoviny - od r. 1909 se věnoval ochraně cenných území). Do roku zániku 1951 nejvýznamnější nestátní institucí věnující se ochraně přírody a krajiny. Ve 30. a 40. letech zřídila 46 „soukromých“ přírodních rezervací. Pozornost si zasluhuje ochrana vápencové stepi Čebínka v 1. pol. 20. století formou dobrovolné dohody s těžařskou společností (lokalita byla v 70. letech kompletně zničena těžbou vápence). Čebínka 1910 Čebínka 1970 „Nestátní rezervace“ v ČR Za socialismu: v rámci Svazu socialistické mládeže vznikla v roce 1974 „Akce Brontosaurus“, která se mj. věnovala zajišťování péče o vybrané lokality. 11. 9. 1979 vznikl Český svaz ochránců přírody (ČSOP; dnes ca. 8000 členů) – dobrovolnické aktivity v oblasti praktické ochrany přírody a památek i ekologické výchovy „Nestátní rezervace“ nemá zákonný právní status. Je to část přírody či kulturní památka chráněná výhradně z vůle nestátního vlastníka či s jeho souhlasem jinou nestátní osobou. Český svaz ochránců přírody sdružuje Pozemkové spolky (2017) – 57 organizací, 3602 pozemků, rozloha 31,2 km2 – někdy překryv (2,7 % rozlohy MZCHÚ) Současnost: 575 nestátních rezervací (22,4 %!!! počtu MZCHÚ), některé další neregistrovány (Mohelno, Ivančice atd.). Historie pozemkových spolků Tradice správy cenných území již za 1. republiky. Od konce 80. let část ZO ČSOP a od 90. let i řada dalších občanských sdružení V roce 1997 – 112 ZO ČSOP se staralo o 289 ZCHÚ (2 % ve vlastnictví a 9 % v nájmu) V roce 1998 – ČSOP – národní program pozemkových spolků (původně se uvažovala větší úloha MŽP – garance, podmínky, akreditace; z role MŽP zůstala především finanční podpora programu a účast v Radě Národního pozemkového spolku, hnutí je dnes plně v režii neziskového sektoru.) V roce 2000 - Sněm ČSOP schválil, že ČSOP vykonává funkci Národního pozemkového spolku V roce 2002-3 - každoroční pořádání Výročních shromáždění pozemkových spolků, byla konstituována Rada Národního pozemkového spolku a vyhlášena veřejná sbírka Místo pro přírodu na výkupy ohrožených pozemků „Nestátní rezervace“ v ČR Příklady: 1. Čertoryje – 289 ha (PS Čertoryje) 2. Libavá (vojenský prostor) – 193 ha (Sagittaria) 3. Terezské údolí – 144 ha (Sagittaria) 4. Milovice-Mladá (vojenský prostor) – 111 ha (Velkojaroměřský PS) 5. Milovice - Pozorovatelna (bývalý vojenský prostor) – 63 ha (Velkojaroměřský PS) 6. Zahrady pod Hájem – 56 ha (PS Čertoryje) 7. Ralsko (tanková střelnice) – 46 ha (Velkojaroměřský PS) 8. Hádecká lesostep – 45 ha (PS Hády – 18 ha přímo ve vlastnictví PS) Zahrady pod Hájem, L. Moravec ROK POČET PS Počet lokalit Vlastnictví Jiné nájmy a výpůjčky Věcná břemena Souhlas s prováděním činností Dobrovolné dohody, smlouvy o spolupráci CELKEM 2015 62 607 274.1807 1138.9972 17.0550 1134.1507 457.2814 3029.8073 2014 61 578 275.6935 1188.8880 17.0550 1095.5652 477.6724 3054.8741 2013 60 563 260.8431 1294.1567 17.0550 996.2394 475.4749 3043.7691 2012 58 514 244.1800 1259.4924 17.0550 974.8405 460.0732 2955.6411 2011 49 452 231.3233 1023.6137 17.0550 664.5433 370.3024 2312.2306 2010 50 387 220.5092 808.1662 14.6598 588.3943 341.9290 1964.9504 2009 54 55 214.9245 760.1707 11.6244 434.1914 358.9288 1779.8398 Kde získávají spolky peníze na výkupy pozemků cenných lokalit? - Z vlastní ekonomické činnosti - Z projektů – např. LIFE Nature (snad pouze) - Z darů (firemní a soukromé) - Pomocí veřejných sbírek - Necílené, celostátní vs. cílené, lokální - Byrokracie, vlastní účet, omezená možnost nakládání - Režie do 5%, předem nahlásit, na dobu určitou (max. 3 roky) nebo na dobu neurčitou - Nenahlášení sbírky – správní delikt s pokutou do 500 tis. Lokální kampaně Formy vlastnictví pozemků, jejich pronájmu, výpůjčky či svěření do užívání Smlouvy na omezenou dobu: Pacht – pronájem užívané věci včetně výnosů (dřevo, seno, ovoce atd.) Nájem – výhradní možnost v případě péče o budovy, pro pozemky méně vhodný Výpůjčka – smlouva o bezplatném užívání Doba platnosti: Smlouva na dobu určitou. U nájmu nad 50 let se má za to, že do 50 let jde o smlouvu na dobu určitou, nad 50 let pak na dobu neurčitou. Smlouva na dobu neurčitou. Výpovědní doba 3 měsíce (nemovitosti) Organizační složky státu jsou povinny pronajímat majetek za nájemné v daném místě a čase obvyklé. Nájemní smlouva pro účely ochrany přírody je nezaplatitelná. Pro společensky prospěšné účely je možno sjednat bezúplatnou výpůjčku. Smlouvy vlastnické: Spoluvlastnictví – podílové vlastnictví. O běžné správě rozhodují spoluvlastníci prostou většinou hlasů, pro rozhodnutí o změně účelu je potřeba 2/3 většiny. Vlastnictví – nejsilnější možná forma ochrany, lze podávat námitky a účastnit se správních řízení, rozhodovat o využití pozemku v rámci platných regulí. Další dohody a smlouvy Smlouva o ochraně – vlastník koná ve prospěch ochrany (věcné břemeno) Smlouva o spolupráci – např. pastva, údržba louky na cizím pozemku Jak na se vyvíjela ochrana jižního svahu Hádů? - Do roku 1990 byl prostor okolí lomu Hády velmi střeženou lokalitou - V 90. letech několik pokusů ovlivnit způsob těžby vápence – méně destrukce pro cenné porosty - V roce 1997 změna majitele a úplné zastavení těžby - V roce 1998 rekultivace Růženina lomu – jedinečná možnost pro budoucí ochranu lokality, vytvoření PR prostředí pro Českomoravský cement, a. s. - V roce 1999 veřejný seminář o využití brněnských brownfields - Výsledkem požadavek ochrany území, jeho přírodovědného významu, neúspěšná snaha o předání pozemků městu Brnu - V roce 2000 vydání brožury „Hády u Brna“ – zásadní materiál - V roce 2000 založení ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády jako alternativa využití území developerským způsobem ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády Založen v roce 2000 (dnes pobočný spolek) Obecné cíle: • Ochrana přírody v lokalitě Hády • Environmentální výchova • Přírodní rekreační oblast přístupná pro obyvatele Brna Cíle k posílení ochrany přírody a informovanosti veřejnosti: • Převzít majetkově území DP lomu Hády a jeho okolí • Vyhlásit MZCHÚ Kavky • Zrekultivovat Růženin a Etážový lom řízenou sukcesí • Vyhlásit nové VKP (Růženin lom II a Odvaly) • Vytvořit síť naučných stezek v lomu a okolí • Ponechat veřejnosti co nejvíce nepřístupné Kavky • Postavit terénní výukové trasy • V Růženině lomu vybudovat Cestu rákosím • Provádět inventarizační průzkumy živé přírody Cíle k zajištění financování ochrany přírody na Hádech: • Získat do vlastnictví Surovárnu a lom Džungle a dlouhodobě je pronajmout nebo vytvořit „ziskový“ projekt spolutvořící pilíře finančního zajištění PSH • Spolupráce s ČMC – podpora PR společnosti 5. 4. 2002 – první pronájem 8,5 ha (Kavky a Růženin lom) – nájem vždy na 1 rok 2007 – odkup pozemků etážového lomu od ČMC z LIFE Nature projektu 2004-2007 2010 – odkup pozemku Džungle od ČMC 2011 – velká smlouva na pronájem všech neodkoupených pozemků 2014 – Nadace Veronica – nadační sbírka, příspěvek na odkup pozemku 0,275 ha 2016 – Smlouva o výpůjčce na pozemky České republiky Celková rozloha pozemků ve správě PSH: 56,3241 ha (ca. 18,5 ha v majetku) ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády 0 10 20 30 40 50 60 1995 2000 2005 2010 2015 2020 Rozloha pozemků ve správě PSH ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády Mapa cest a stezek 2017Krajina prostupná pro lidi, extenzivně využívaná, rozdělená do mozaiky biotopů Nestátní přírodní rezervace „Hádecká lesostep“ ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády Management lokalit (sečení, likvidace invazních druhů, speciální management, brigády) Environmentální terénní výchova (projekty Děti pečují o přírodu, dobrovolnické brigády, programy v přírodě) Výukové trasy a naučné stezky, infrastruktura (NS Hády a údolí Říčky, NS Hádecké lomy, Cesta rákosím, lavičky, zábradlí atd.) Údržba mobiliáře (ploty, brány, kanalizace RL, tunely, eroze přístupových cest) Lamacentrum (prezentace PSH, programy pro školky a školy, programy pro veřejnost) Výzkumná činnost a formální ochrana přírody (inventarizační průzkumy, plány péče, návrhy na vyhlášení ZCHÚ a VKP, jednání s vlastníky) Finanční zajištění (projekty – ročně 20-30, příspěvky na údržbu, dary, vlastní činnost atd.) současnost 3,4 nominálního úvazku, 4 zaměstnanci, ca. 10 brigádníků, nepočítaně času dobrovolníků 10 lam alpak 5 ovcí – 3x Suffolk, 1x Zwartbless, 1x cosi 3 holandské minikozy + 4 kůzlata 3 králíci www.lamacentrum.cz Lamacentrum Hády • Otevřeno pro veřejnost – st+so+ne (ročně ca. 12000 návštěvníků) • Ve všední dny – programy pro školky a školy (ročně ca. 2500 dětí) • Programy pro autistické děti, výjezdy do stacionářů a domovů důchodců Provoz Lamacentra dlouhodobě dotujeme z ca. 40-50% z jiné činnosti nebo pomocí grantů a dotací. Proč to děláme? • Propagace území a ochrany přírody • Motivace pro lidi k výletům do přírody (pouze vstup pro pěší) • Propagace Pozemkového spolku Hády, lepší pozice při vyjednávání o ochraně přírody této lokality Vize 2030 Maximálně uzavřený systém – příjemná, prostupná a udržovaná „lesostepní“ krajina s mozaikou stepních strání, křovin, sadů a políček. Zvířata spotřebovávají produkci krajiny. Krajina atraktivní pro návštěvníky. Vytvoření nového segmentu chráněné krajiny: LESOSTEP POD HÁDY • Striktní ochrana stávajících biotopů • Druhově bohatá příměstská krajina • Měkké nástroje pro zatraktivnění krajiny (prostupnost a opravy cest, schody, lavičky, vyhlídky, údržba krajiny atd.) – bude to stačit? • Dostatek zaměstnanců (5-6 úvazků) • Zajištění finanční nezávislosti PSH Změna klimatu Změna klimatu Změna klimatu Změna klimatu Změna klimatu Změna klimatu Změna klimatu Změna klimatu Golfský proud Golfský proud Přibližně 1 km/h 20.000.000 m3/s Rozdíl 1 °C = 23 GWh tepla = teplo, ze slunečního záření dopadajícího v poledne na plochu 2,5 České republiky za jasného počasí Celkový transport tepla představuje 1,5 x 1015 W/s Postupné snižování jeho proudění až o 30 % za posledních 7 let. V průběhu malé doby ledové (1200- 1850) o 10 % pomalejší Prach v atmosféře Vulkanický prach vyvržený do stratosféry Osud vegetace Osud vegetace Model vegetace Současný stav dokumentovaný databází fytocenologických ploch (13.000) Model posunu vegetačních stupňů o 200 m Výsledný modelový stav Ohrožené typy vegetace: Rašeliniště, slatiny, vlhké louky, vřesoviště, lesy Podporované typy vegetace: Slané louky, slaniska, suché trávníky, synantropní nelesní vegetace Native Archeoph. Neoph. Celá 0.76 1.05 1.06 Vliv na krajinu a vegetaci • Úbytek druhové diverzity • Nové typy vegetace • Šíření nepůvodních druhů (většinou teplomilné) Vliv na vodní hospodářství • Snížení průtoku povrchových vod až o 30 % • Některá povodí bez nádrží – velke výkyvy průtoků • Lokálně lze předpokládat problémy se zásobováním pitnou vodou • Jižní Morava bude postižena lokálním nedostatkem vody pro závlahové systémy Vliv na zemědělství • Zvýšení podílu CO2 v atmosféře (2x) = zvýšení produkce biomasy (o 5-40 %) • Prodloužení bezmrazového období o 20-30 dnů • Delší období jarní klimatické lability • Ohrožení přísušky ve vegetačním období • Zvýšená alokace biomasy do kořenů • Při teplotách nad 40 °C může dojít k poškození pletiv • Zvýšená množivost a šíření chorob a škůdců • Šíření plevelných rostlin odolných vůči suchu Vliv na lesy • Nepůvodní struktura lesů – dřeviny mimo rámec optima • Zdravotní stav – oslabení vlivem imisí a průmyslových zátěží • Rychlé šíření chorob, hub • Eroze půdy • Vymrzání dříve rašících semenáčků Vliv klimatické změny na lesní porosty je značně neprediktabilní, může však ovlivnit již stávající kultury dlouho před obmýtní dobou