OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. – METAKOGNICE PSY258 PSYCHOLOGIE JEDNOOBOROVÉ DENNÍ STUDIUM Fakulta sociálních studií MU 2017 OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. - METAKOGNICE Určeno pro: bakalářské studium psychologie - jednooborové, doporučeno pro 2. ročník studia Garant předmětu: Mgr. Miroslav Šipula (miro(zavináč)fss.muni.cz) Konzultace: viz osobní vizitka garanta v ISu (http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530), průběžně e-mailem nebo osobně po předchozí domluvě e-mailem Vyučující: Ing. Ondřej Bečev Mgr. Hynek Cígler Mgr. Miroslav Filip, Ph.D. Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Mgr. Ondřej Straka Mgr. Miroslav Šipula Charakteristika předmětu Kurz navazuje na kurzy PSY105 Obecná psychologie I - Psychologie kognitivních procesů a PSY106 Obecná psychologie II. - Psychologie emocí a motivace. Cílem je prohloubit znalosti ve vybraných tématech obecné psychologie, zejména těch, která umožní studentům integrovat poznatky obou předcházejících předmětů a rozvíjet schopnost reflexe vlastního poznávání světa z různých hledisek: z hlediska role smyslů, myšlení, řeči, emocí a zprostředkující role paměti. Těžiště kursu je v rozvíjení témat z kognitivní psychologie, každé téma však bude prezentováno jako integrující oblast kognitivních a emočních (motivačních) procesů. Kurz je koncipován jako soubor přednášek a interaktivních hodin (dále seminářů), které jsou v každém z témat zastoupeny ve stejném poměru. Vyučující kladou podobný důraz jak na poznatky – znalosti tak dovednosti a vlastní zkušenost ve vztahu k tématu. Způsob prezentace a použité úkoly mají podněcovat studenty ke kritickým úvahám nad tématy. Doporučení k zápisu předmětu, studiu a bezproblémovému zvládnutí zkoušky Kurz předpokládá znalost témat zahrnutých v předmětech Psychologie kognitivních procesů a Psychologie emocí a motivace, proto (ačkoliv zde není uvedena formální prerekvizita) doporučujeme jeho absolvování až po zvládnutí uvedených dvou kurzů. Zároveň je koncepce tohoto kurzu odlišná od obou kurzů. Jde o soubor šesti vybraných – různorodých a relativně samostatných - témat, která jsou vyučována různými vyučujícími. Pro probíraná témata je také charakteristická vyšší míra abstrakce. Kromě studia uvedených zdrojů je k bezproblémovému zvládnutí předmětu žádoucí i aktivní interakce s vyučujícími. Proto důrazně doporučujeme absolvování nejen povinných seminářů ale i všech přednášek. Vyučující předmětu jsou připraveni zodpovědět věcné otázky ke svému tématu, případně způsobu studia tématu – viz kontakty výše. Požadavky k zápočtu a zkoušce Pro získání kreditů je třeba získat zápočet a úspěšně absolvovat zkoušku. Zápočet, tj. možnost přistoupit ke zkoušce, student/-ka získá za: 1. vypracování písemné práce (viz „Požadavky k písemné práci“, bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“) 2. aktivní účast na seminářích (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“) 3. podíl na vytváření databáze testových otázek v e-learningovém systému ELF (http://www.phil.muni.cz/elf - předmět PSY258) Podrobné informace k tomuto úkolu, termíny odevzdání a podmínky náhrad za nesplnění některé části úkolu budou zveřejněny tamtéž. Pozn.: Termíny uvedené v systému ELF jsou závazné a jsou nedílnou součástí tohoto sylabu. Doporučujeme také ve vlastním zájmu min. jednou týdně sledovat diskuse v diskusních fórech předmětu v ISu a systému Elf. Témata prezentovaná ve cvičeních a diskusích v systému ELF mohou být součástí závěrečné zkoušky. Všechny povinné úkoly musí být splněny nejpozději 7 dní před plánovaným termínem zkoušky (popř. termínem, na který je student/-ka přihlášen/a). Zkouška má podobu písemného testu (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“). Obsahové požadavky k písemné práci Volitelná témata písemné práce (student/-ka si ze čtyř navržených témat vybere libovolné a práci odevzdá ve stanoveném termínu do příslušné „odevzdávárny“ předmětu v ISu – viz oddíl „Harmonogram“ níže): Cílem práce je nácvik a rozvíjení dovednosti - reflexe a sebereflexe - postižení procesuální stránky psychických dějů, nejen „statických“jevů - aplikovat získané poznatky v reálném životě - vhodně integrovat poznatky psychologie kognitivních procesů, psychologie emocí a motivace, psychologie osobnosti a popř. i sociální psychologie Práce bude vycházet z vlastních postřehů reálných chyb v daných procesech. Student/-ka si vybere jednu nebo více situací z reálného života (inspirací mohou být vlastní nebo zprostředkované osobní zkušenosti, zprávy, reportáže, dokumenty a rozhovory v médiích, reálné společenské události ale i filmy, seriály, realityshow, literární příběhy, reklamy, diskuse na internetu, politické diskuse, procesy výběru politických reprezentantů, reklamní a mediální kampaně… atd., které věrně znázorňují chyby ve výše zmíněných procesech. Je možné využít i lidových přísloví a rčení, případně odrazu vybraných chyb ve veřejných diskuzích o důležitých rozhodnutích, v mediálních prezentacích určitých témat atd.) a použije ji/je k dokumentaci chyb, k nimž typicky dochází nebo může dojít v průběhu vybraného procesu. V případě výběru jedné konkrétní, komplexní, situace (tuto volbu doporučujeme) bude očekávána detailnější a komplexnější odborná analýza z více hledisek, v případě více situací pak bude akcentován systematický postup. Práce jako celek tedy může sloužit jako osobitý, kreativní odborný výklad o chybách v rámci procesů s citacemi odborných zdrojů a důslednou dokumentací chyb pomocí odkazů na reálné zkušenosti (záznamy v médiích, dílech apod. viz výše). Výhodou bude vždy ověřitelnost odkazů, případně jejich přímá prezentace, tam, Odborný esej (forma viz např. http://goo.gl/lWJpxo) na téma: „Jakých chyb se dopouštíme v procesu…“ a) …usuzování, popř. řešení problémů b) …rozhodování c) …hledání odpovědi na otázku d) …matematickém usuzování e) …utváření subjektivních interních (mentálních) kategorií, vodítek (o něž se opíráme při poznávání sebe i světa, řešení problémů, intrapsychických i sociálních konfliktů apod.) kde je to možné (např. odkaz na videozáznam na internetu, kopie časopiseckého rozhovoru, fotografie v příloze apod.). Těžiště práce je v obecné psychologii. Výhodou bude zvážení vybraného procesu z hlediska teorie mysli. Kritéria hodnocení: 1. Obsahová úroveň (počet nalezených chyb, příp. hloubka zpracování tématu na zvolené úrovni, počet a adekvátnost uplatněných hledisek analýzy) 2. Systematičnost zpracování, formální provedení 3. Propojení oblastí kognitivní psychologie s jinými (zejména psychologie emocí a motivace) 4. Vlastní vklad do tématu, osobitost, kreativita zpracování 5. Odborné zpracování, literatura Způsob odevzdání a formální náležitosti písemné práce Minimální počet znaků: 5400 (= 3 normostrany) Písemná práce bude přijata v elektronické podobě v příslušné „odevzdávárně“ předmětu v Informačním systému MU. Jako titulní stranu práce doporučujeme použít vzor na webu katedry: (http://psych.fss.muni.cz/files/titulni_strana.docx). Pokud student/-ka vytvoří vlastní titulní stranu, vždy na ní budou uvedeny minimálně tyto údaje: celé jméno, identifikační číslo - UČO, název a kód předmětu, datum odevzdání. Termíny odevzdání jsou uvedeny v oddílu „Harmonogram“ níže. Práce výjimečně odevzdané po tomto termínu budou přijaty s podmínkou srážky 3 bodů za každý den zpoždění. Práce odevzdané v termínu budou mít při vyhodnocování přednost před pracemi odevzdanými se zpožděním (a bodovou ztrátou). V případě, že práce nesplňuje některou z podmínek zadání, má student právo na opravu práce do termínu stanoveného vyučujícím. Od bodového hodnocení opravené práce bude odečteno 5 bodů (jako kompenzace časového zvýhodnění při zpracování a zvýhodnění dodatečnými konzultacemi oproti ostatním studentům). Práce budou vytvořeny výhradně pro předmět PSY258, tj. text práce se nesmí shodovat s textem nebo nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním kterékoliv práce v předmětu PSY258 student/-ka stvrzuje, že je výhradním autorem/-kou textu, respektuje řádné způsoby citace a bere na vědomí, že práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena systémy pro odhalování plagiátů. Příklady prací budou zveřejněny v systému ELF. Průběžný test Student/-ka má přibližně v polovině semestru možnost získat zvláštní bodové hodnocení (bonus 3 body) za úspěšné zvládnutí průběžného znalostního testu. Absolvování testu je nepovinné. Forma, podmínky a termín budou upřesněny po domluvě. Bodový systém hodnocení: maximální počet bodů minimální počet bodů zkouška 36 18 písemná práce 30 16 účast na seminářích 9 3 celkem 75 37 bonus za průběžný test (nepovinný) 3 Poznámka k bodování účasti na seminářích: 9 bodů - účast na všech seminářích, 6 bodů - absence na jednom semináři, 3 body - absence na dvou seminářích. Při neúčasti vyšší než dvě absence student/-ka nezískává minimální počet bodů, tj. nesplnil/-a podmínky pro absolvování předmětu. Celkové hodnocení: A 75 – 69 B 68 – 62 C 61 – 53 D 52 – 45 E 44 – 37 F nesplnění minimálního počtu bodů v některém z požadavků Harmonogram Přednáška Přednáška 13.30-15.00 +seminářsk.A 15:15-16.45 středa,sudét. Seminářsk.B 15:15-16.45 středa,lichét. Vyučující 1 Mentální reprezentace 22. 2. 2. 3. Mgr. Miroslav Šipula 2 Inteligence… …a za hranice inteligence… 8. 3. 15. 3. Mgr. Ondřej Straka 3 Metakognice v matematickém usuzování 22. 3. 29. 3. Mgr. Hynek Cígler Písemná práce 11. 4. 4 Vědomí a sebe-uvědomování 5. 4. 12. 4. Ing. Ondřej Bečev 5 Psychosémantika 19. 4. 26. 4. Mgr. Miroslav Filip, Ph.D. 6 Kognitivní teorie procesu odpovědi na otázku 3. 5. 10. 5. Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Mentální reprezentace A. Přednáška MR - definice, východiska, obsah a struktura, různá pojetí, polarity: externí vs interní, „analogový“ vs. „digitální“ princip, imaginativní vs. propoziční reprezentace, princip podobnosti, dimenzionalita, mapování; druhy, vlastnosti a formy MR; MR v paměti a vědomé mysli; mentální stavy; řády MR; nejdůležitější výzkumy, modely, přístupy; hledisko procesu a obsahu reprezentace; teorie mysli; „ikonofilové“ a „ikonofobové“ B. Seminář Práce na téma interních subjektivně významných dimenzí podle Kellyho konceptu. Videozáznam přednášky na téma „limity a chyby v usuzování“ jako inspirace k písemným pracím. Literatura: strany č. počet stran Eysenck, W. E. (2008). Kognitivní psychologie. Praha, Academia. 297-341 44 Hill, G. (2004). Moderní psychologie. Praha, Portál. 172 1 Hoskovec J., Nakonečný M., Sedláková M. (2002): Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. Praha, Karolinum. 113-126 13 Sedláková, M. (2004): Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Praha, Grada Publishing. 43-100 57 Heslo „Mental Representation“ ve Standfordské encyklopedii filosofie dostupné na adrese: http://plato.stanford.edu/entries/mental-representation/ celý text Experience and Theory as Determinants of Attitudes toward Mental Representation: The Case of Knight Dunlap and the Vanishing Images of J. B. Watson. Nigel J. T. Thomas University of Leeds, U. K., The American Journal of Psychology [1989, vol. 102] dostupné jako draft na adrese http://cogprints.org/3750/01/dun-wat-cp.htm 395-412 17 Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium podle osnovy prezentace z přednášky. 2. Při studiu literatury doporučuje začít pasáží (44 stránek) v knize Kognitivní psychologie, pokračovat přehledem (1 stránka) v knize Moderní psychologie, získané poznatky následně prohloubit terminologicky náročnějšími zdroji od autorky M. Sedlákové (celkem 70 stran) a navázat anglicky psanými zdroji. Inteligence… …a za hranice inteligence… Podtitul: Proč mohou podobně inteligentní jedinci dosahovat odlišných studijních výsledků? A. Přednáška Inteligence a její měření v historickém kontextu Faktorové teorie inteligence (Spearman: g-faktor, Thurstone: primární mentální schopnosti, Guilford: struktura intelektu, Cattel: fluidní a krystalická inteligence, Carrollův hierarchický model) Alternativní přístupy (kontextualismus, Gardnerova teorie multidimenzionální inteligence, Sternbergova triarchická teorie) Další koncepce (vč. kritické reflexe) Implicitní teorie inteligence Vztah metakognice – inteligence; M. Veenman vs. R. Sternberg B. Seminář (uvedení do problematiky) - měření inteligence v psychologické praxi (IST, Woodcock Johnson IE, Wechslerovy testy, Ravenovy progresivní matrice) - implicitní teorie inteligence: diskuse, konfrontace s výzkumy Sternberga, Ruisela a Plhákové Literatura základní: strany č. počet stran Ruisel, I. (2000): Základy inteligence. Praha, Portál. 13-53 79-104 149-162 78 Sternberg, R. J. (2002): Kognitivní psychologie. Praha, Portál. (základní + rozšiřující znalosti k tématu inteligence) 501-527 (527-543) 26 (44) Literatura rozšiřující: strany č. počet stran Gardner, H. (1999): Dimenze myšlení. Teorie rozmanitých inteligencí. Praha, Portál. (co a k čemu je inteligence) 89-99 10 Gould, S. J. (1997): Jak neměřit člověka. Praha, Nakladatelství Lidové noviny. (k doplnění teorií inteligence kapitola 4, pro porozumění knize Gaussova křivka) 357-368 11 Jelínek, M., Klimusová, H., Blatný, M. (2003). Stabilita a trendy vývoje inteligence u dětí ve věku 3 - 15 let. Československá psychologie, 47, 5 392-404 12 Piaget, J. (1999): Psychologie inteligence. Praha, Portál. (Kapitola 5 - Vytváření myšlení, názor a operace) 114-145 31 Plháková, A. (1999): Přístupy ke studiu inteligence. Olomouc, Filozofická fakulta Univerzity Palackého. (doplnění základních vědomostí, srovnání mužů a žen) 31-95 119-132 95 Sternberg, R. J., Kaufman, J. C. (1998). Human Abilities. Annual Review of Psychology, 49 (český překlad byl publikován v časopise Pedagogika a je k dispozici ke stažení na adrese: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?attachment_id=2488&edmc=2488 ) 479-502 23 Internet – rozšiřující texty: http://www.intestcom.org/ - inspirace k mezinárodnímu pojetí testů rozumových schopností a měření inteligence http://www.intelltheory.com/bellcurve.shtml – komentář ke kontroverzní studii srovnání průměrného IQ mezi různými skupinami (ras, kultur a povolání) Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Vyučující očekává účast na přednášce a semináři, studium podle osnovy v ISu. 2. Pro přípravu na přednášku doporučujeme text R. J. Sternberga, na seminář potom texty J. Burešové a A. Plhákové vložené v ISu. 3. Kromě studia základní literatury nezbytné pro porozumění tématu je vhodné i rozšíření v uvedených oblastech – viz poznámky vyučujícího v závorkách u jednotlivých zdrojů. Řešení matematických úloh A. Přednáška: Přednáška představí kognitivní procesy zapojené do zpracovávání informací o množství a číslech a do řešení prematematických a matematických úloh u „běžné“ populace. Zaměří se dále na vývojové hledisko a zařazení „matematických“ schopností mezi ostatní intelektové schopnosti. Představí rovněž metakognitivní a nekognitivní aspekty, které reálný matematický výkon moderují, vztah teorií řešení matematických úloh a obecných teorií řešení problémů. Témata: ANS a OTS systémy, jejich adaptibilita; rutinní a nerutinní problémy; mentální reprezentace matematických problémů a čísla; hypotéza (ne)konzistentního jazyka a vztah k příznakovosti; racionální chyba; numerozita, enumerace a numerace; math anxiety; math self-efficacy. B. Seminář: Seminář bude sloužit k demonstraci vybraných metakognitivních efektů spojených s řešením matematických úloh. Konstrukce modelu chyb při řešení konkrétních typů matematických úloh. Literatura základní: strany č. počet stran Gelman, R., & Meck, E. (1983). Preschoolers’ counting: Principles before skill. Cognition, 13(3), 343–359. doi: 10.1016/0010-0277(83)90014-8 343-358 16 Saxe, G. B. (1982). Developing forms of arithmetical thought among the Oksapmin of Papua New Guinea. Developmental Psychology, 18(4), 583–594. http://doi.org/10.1037/0012-1649.18.4.583 583–594 12 Mayer, R. E., & Hegarty, M. (1996). The Process of Understanding Mathematical Problems. In R. J. Sternberg & T. Ben-Zeev (Eds.), The Nature of Mathematical Thinking (pp. 29–53). Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, Inc. 29–51 23 Ben-Zeev, T. (1998). Rational errors and the mathematical mind. Review of General Psychology, 2(4), 366–383. http://doi.org/10.1037/1089-2680.2.4.366 366–380 24 Pape, S. J. (2003). Compare word problems: Consistency hypothesis revisited. Contemporary Educational Psychology, 28(3), 396–421. http://doi.org/10.1016/S0361-476X(02)00046-2 396–416 23 Literatura rozšiřující: strany č. počet stran Gelman, R., & Gallistel, C. R. (1979). The Child’s Understanding of Number. Massachusetts: Harvard University Press. celá publikace 245 Frank, M. C., Everett, D. L., Fedorenko, E., & Gibson, E. (2008). Number as a cognitive technology: Evidence from Pirahã language and cognition. Cognition, 108(3), 819–824. http://doi.org/10.1016/j.cognition.2008.04.007 819–823 5 Schoenfeld, A. H. (1987). What’s all the fuss about metacognition. In A. H. Schoenfeld (Ed.), Cognitive science and mathematics edu-cation (pp. 189–215). Hillsdale, NJ: Erlbaum. 189–215 27 Anobile, G., Castaldi, E., Turi, M., Tinelli, F., & Burr, D. C. (2016). Numerosity but not texture-density discrimination correlates with math ability in children. Developmental Psychology, 52(8), 1206–1216. http://doi.org/10.1037/dev0000155 1206–1214 9 Burr, D. C., & Ross, J. (2008). A Visual Sense of Number. Current Biology, 18(6), 425–428. http://doi.org/10.1016/j.cub.2008.02.052 425–428 4 Geary, D. C. (2007). Development of Mathematical Understanding. In W. Damon & R. M. Lerner (Eds.), Handbook of Child Psychology (pp. 777–810). Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons. doi: 10.1002/9780470147658.chpsy0218 777–84 28 Nosek, B. A., Smyth, F. L., Sriram, N., Lindner, N. M., Devos, T., Ayala, A., … Greenwald, A. G. (2009). National differences in gender-science stereotypes predict national sex differences in science and math achievement. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 106(26), 10593–7. http://doi.org/10.1073/pnas.0809921106 10593–7 5 Vyučující doporučený postup studia tématu: 1. Vyučující očekává účast na přednášce i semináři, nedoporučuje spoléhat se jen na studium na základě přednášek a z prezentací. 2. Základní literaturou pro pochopení základů matematických schopností je Gelman a Meck (1983). Vhodným doplněním je krátký a zajímavý text Saxe (1982). Následně doporučuje studium alespoň jednoho až dvou ze zbývajících, vzájemně se prolínajících povinných materiálů (Mayer a Hegarty, 1966; Ben-Zeev, 1998; Pape, 2003). Tyto informace budou vyžadovány u zkoušky nad rámec prezentovaný přímo ve výuce. 3. Dále doporučuje nahlédnout do doporučené literatury, která rozšiřuje vybrané informace prezentované na přednášce a semináři. Tyto informace budou u zkoušky požadovány jen okrajově na úrovni představené osobně ve výuce. Témata si lze vybrat podle svého zaměření a zájmu: přehledové texty se širším záběrem (Gelman a Gallistel, 1979; Schoenfeld, 1987), kulturně-jazyková vázanost matematického myšlení (Frank a kol., 2008), genderové rozdíly a stereotypy (Nosek a kol., 2009) a biologické základy matematických schopností (Anobile a kol., 2016; Burr a Ross, 2008). Vědomí a sebe-uvědomování A. Přednáška Od pojmu vědomí v psychologii se podíváme k současným neurofilosofickým poznatkům o vědomí. Seznámíme se s intencionalitou, těžkým problémem, stupni uvědomění, vědomím prvního a druhého řádu a teoriemi o úloze vědomí při jednání. Dotkneme se i tématu selfawareness, rozeznávání vlastního těla a poruch těchto mechanismů. Téma intencí a jejich úloze v motorické a mentální agenci. V souvislosti s tématem seberegulace a kauzální potenci vědomí se budeme zabývat také otázkou svobodné vůle jednak v jejích klasických pojetích, tak i v některých vybraných kompatibilistických reakcích. B. Seminář Videoukázky demonstrující popisované jevy. Ukázky vlastního výzkumu a výsledků. Literatura: strany č. počet stran Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál. 89 - 129 30 Gallagher, S. (2000). Philosophical conceptions of the self: implications for cognitive science. Trends in Cognitive Sciences, 4(1), 14–21. 14–21 8 Searle, J. (1990). Is The Brain’s Mind A Computer Program? Scientific American, 262(1), 26–31. 26 - 31 6 Lau, H., Maniscalco, B., Shaver, E. C., & Graves, T. (2012). Awareness of Intention. In Scholarpedia. (ke stažení na http://www.scholarpedia.org/w/index.php?title=User:Hakwan_Lau/Proposed/Awareness_of_intent ion&oldid=137989) celý text 7 Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium prezentace z přednášky. 2. Při studiu literatury doporučuje začít obecným přehledem (10 doporučených stránek v knize Kognitivní psychologie), pokračovat filosofickými východisky (9 stránek v knize Umělá inteligence 3), představením oboru umělé inteligence (Umělá inteligence 1) a přípravu ukončit studiem krátkého Úvodu do kognitivní vědy. Psychosémantika A. Přednáška Termíny význam a sémantika s v psychologii objevují v nejrůznějších oblastech, teoriích a kontextech. Cílem přednášky a semináře je přehledně rozebrat relevantní klíčové teorie a ukázat, k čemu může být dobré v psychologii uvažovat o kategorii významu. Osnova: význam jako prostředek k výkladu jednání; různé směry, pojmy a teorie jako teorie psychologického významu (mentální reprezentace, psychologický konstruktivizmus, fenomenologická psychologie, narativní psychologie,…) psychologický význam a teorie mentálních pojmů, kognitivní úspornost a informativnost, sémantický znak/atribut; pojmy jako konglomeráty definujících atributů a jako konglomeráty charakteristických atributů, prototypy, organizace pojmů v sémantické paměti sémantický atomizmus (např. E. Roschová, G. Miller, D. Medin) reprezentační teorie mysli, syntakticko-mechanické paradigma (např. J. Fodor) sémantický holizmus (např. G. Kelly) – osobní konstrukty a konstrukční systémy zkušenostní (experiential) paradigma, embodiment, metafora (např. G. Lakoff). B. Seminář Příklady „psychosémantického“ přístupu ve výkladu jednání a jeho aplikace; vysvětlení symptomů schizofrenie (bludy, poruchy myšlení) na základě strategií konstruování významů: vystupňovaný dogmatizmus versus vystupňovaný empirizmus; aplikace v psychoterapii; posouzení konstruování významu (struktury konstrukčního systému) pomocí metod „pyramiding“ a „laddering“ – praktická ukázka a cvičení. Literatura základní: strany č. počet stran Eysenck, M. W., & Keane, M. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia. 342-358 16 Dalton, P. & Dunnet, G. (2005). A Psychology for Living. London: Whurr Publishers. 99-102 3 Literatura rozšiřující: strany č. počet stran Kelly, G. A. (1977). The psychology of the unknown. In D. Bannister (Ed.), New Perspectives in Personal Construct Theory (s. 1-19). London, New York, San Francisco: Academic Press. 1-19 18 Heller, J. (1994). Semantic structures. In D. Albert (Ed.), Knowledge structures, Berlin: Springer-Verlag. (dohledatelné na http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.123.5807&rep=rep1&type=pdf ) 117-150 33 Medin, D. L., & Smith, E. E. (1984). Concepts and concept formation. Annual Review of Psychology, 35. 113-138 25 Lakoff, G. (1988). Cognitive semantics. In Eco, U., Santambrogio, M., Violi, P.: Meaning and mental representation. Bloomington and Indianapolis, Indiana University Press. 119-154 35 Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Základní literatura (Kognitivní psychologie, 16 stran) poslouží pro orientaci v bodech a) až c). 2. Další z pojmů, témat a autorů v osnově - body d) až f) - se nachází v řadě speciálních publikací (některé viz rozšiřující literatura). Protože neexistuje žádná práce kratšího rozsahu, která by je představila a srovnávala, je doporučena účast na přednášce. Některé prameny z rozšiřující literatury budou k zapůjčení u přednášejícího, pro přípravu k testu však postačí základní literatura a poznámky z přednášky. Kognitivní teorie procesu odpovědi na otázku A. Přednáška: Cílem přednášky bude seznámit studenty: 1. s aktuálními kognitivními aspekty teorie procesu odpovídání na otázku (v dotazníku, rozhovoru). Modely: a) Canellův procesuální model jako zástupce high-track/low-track modelů b) 4-fázový model „porozumění-vybavení-posouzení-odpověď“ (Tourangeau, Rips, Rasinski, 2000). 2. s kognitivními procesy a heuristikami, které hrají roli v jednotlivých fázích procesu odpovídání, a také s očekávatelnými zkresleními v odpovědích a) porozumění: obsah, intence, pragmatika: Griceho konverzační maxima b) vybavení: chyby vybavování z dlouhodobé paměti (Schacter, 2001), specifika vybavování paměťových obsahů relevantních pro postoje a hodnoty c) posouzení: zpracování vybaveného materiálu - frekvence, pravděpodobnosti, postoje a hodnoty (Fischhoff, 1991), emoce (Robinson, Clore, 2002) d) odpověď: editace a formátování odpovědi, odpovídání na citlivé otázky 3. se shrnutím low-track strategií - způsobů, jimiž si respondenti zjednodušují odpovídání, a jimi způsobených zkreslení v odpovědích. B. Seminář Cílem semináře bude demonstrovat některé z efektů odpověďových heuristik replikací drobných studií Schwartze a Tourangeaua. Studenti náhodně rozdělení na dvě skupiny vyplní různé verze speciálně sestrojeného krátkého dotazníku. Rozdíly demonstrujících vliv heuristik budou předmětem následné diskuze s prvky kognitivního interview (dle možností). Literatura základní: strany č. počet stran Tourangeau, R., Rips, L. J., Rasinski (2000). The psychology of survey response. Cambridge: Cambridge University Press. (1 výtisk v knihovně, 1 k dispozici ke krátkodobému zapůjčení u vyučujícího, použitá publikace na Amazonu v době tvorby syllabu v hodnotě cca 16 liber) Kapitoly: 1-6, 8-9 273 Fischhoff, B. (1991). Value elicitation: Is there anything in there? American psychologist, 46, 8 835-847 13 Schacter, D. L. (1999). The seven sins of memory. Insights from psychology and cognitive neuroscience. American psychologist, 54,3, 182-203. Vyšlo také v knižní podobě česky: Schacter, D. L. (2003). Sedm hříchů paměti. Jak si pamatujeme a zapomínáme. Praha: Paseka. 182-203 21 Robinson, M. D., Clore, G. (2002). Belief and feeling: Evidence for an accessibility model of emotional self-report. Psychological Bulletin, 128, 6, 934-960 934-960 26 Literatura rozšiřující: strany č. počet stran Schwartz, N. (1999). Self-reports: How the questions shape the answers. American psychologist, 54 93-105 13 Sudman, S., Bradburn, N. B., Schwartz, N. (1996). Thinking about answers. The application of cognitive processes to survey methodology. San Francisco: Jossey-Bass. celá publikace 304 Vyučujícím doporučený postup studia tématu: 1. Vyučující předpokládá účast na přednášce i semináři. 2. Vyučující silně nedoporučuje studium z výukových prezentací. 3. Základem je studium učebnice (Tourangeau, Rips, Rasinski). Pro úspěšné studium je třeba si znalosti uspořádat do vlastní struktury. Lze nabídnout dvoudimenzionální konceptuální strukturu: Jednu dimenzi tvoří teorie, jak reprezentujeme základní konstrukty, na které se obvykle dotazujeme (fakta, data/trvání, četnosti, postoje, hodnoty (Fischhoff)), a jaký charakter tedy mohou mít informace, které si o nich vybavujeme. Tyto znalosti je třeba dát do souvislosti s teoriemi procesu odpovídání na otázky, resp. s jejich jednotlivými fázemi porozumění, vybavení (Schacter), posouzení, odpověď.