OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. – METAKOGNICE
PSY258
PSYCHOLOGIE
JEDNOOBOROVÉ DENNÍ STUDIUM
Fakulta sociálních studií MU
2017
OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. - METAKOGNICE
Určeno pro:
bakalářské studium psychologie - jednooborové, doporučeno pro 2. ročník studia
Garant předmětu:
Mgr. Miroslav Šipula (miro(zavináč)fss.muni.cz)
Konzultace: viz osobní vizitka garanta v ISu (http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530), průběžně e-mailem nebo
osobně po předchozí domluvě e-mailem
Vyučující:
Ing. Ondřej Bečev Mgr. Hynek Cígler
Mgr. Miroslav Filip, Ph.D. Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.
Mgr. Ondřej Straka Mgr. Miroslav Šipula
Charakteristika předmětu
Kurz navazuje na kurzy PSY105 Obecná psychologie I - Psychologie kognitivních procesů a PSY106 Obecná
psychologie II. - Psychologie emocí a motivace. Cílem je prohloubit znalosti ve vybraných tématech obecné
psychologie, zejména těch, která umožní studentům integrovat poznatky obou předcházejících předmětů a
rozvíjet schopnost reflexe vlastního poznávání světa z různých hledisek: z hlediska role smyslů, myšlení, řeči,
emocí a zprostředkující role paměti.
Těžiště kursu je v rozvíjení témat z kognitivní psychologie, každé téma však bude prezentováno jako
integrující oblast kognitivních a emočních (motivačních) procesů.
Kurz je koncipován jako soubor přednášek a interaktivních hodin (dále seminářů), které jsou v každém
z témat zastoupeny ve stejném poměru. Vyučující kladou podobný důraz jak na poznatky – znalosti tak
dovednosti a vlastní zkušenost ve vztahu k tématu. Způsob prezentace a použité úkoly mají podněcovat
studenty ke kritickým úvahám nad tématy.
Doporučení k zápisu předmětu, studiu a bezproblémovému zvládnutí zkoušky
Kurz předpokládá znalost témat zahrnutých v předmětech Psychologie kognitivních procesů a Psychologie
emocí a motivace, proto (ačkoliv zde není uvedena formální prerekvizita) doporučujeme jeho absolvování až po
zvládnutí uvedených dvou kurzů.
Zároveň je koncepce tohoto kurzu odlišná od obou kurzů. Jde o soubor šesti vybraných – různorodých a
relativně samostatných - témat, která jsou vyučována různými vyučujícími. Pro probíraná témata je také
charakteristická vyšší míra abstrakce. Kromě studia uvedených zdrojů je k bezproblémovému zvládnutí
předmětu žádoucí i aktivní interakce s vyučujícími. Proto důrazně doporučujeme absolvování nejen povinných
seminářů ale i všech přednášek.
Vyučující předmětu jsou připraveni zodpovědět věcné otázky ke svému tématu, případně způsobu studia
tématu – viz kontakty výše.
Požadavky k zápočtu a zkoušce
Pro získání kreditů je třeba získat zápočet a úspěšně absolvovat zkoušku.
Zápočet, tj. možnost přistoupit ke zkoušce, student/-ka získá za:
1. vypracování písemné práce (viz „Požadavky k písemné práci“, bodově hodnoceno – viz „Bodový
systém hodnocení“)
2. aktivní účast na seminářích (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“)
3. podíl na vytváření databáze testových otázek v e-learningovém systému ELF
(http://www.phil.muni.cz/elf - předmět PSY258) Podrobné informace k tomuto úkolu, termíny
odevzdání a podmínky náhrad za nesplnění některé části úkolu budou zveřejněny tamtéž.
Pozn.: Termíny uvedené v systému ELF jsou závazné a jsou nedílnou součástí tohoto sylabu. Doporučujeme také
ve vlastním zájmu min. jednou týdně sledovat diskuse v diskusních fórech předmětu v ISu a systému Elf.
Témata prezentovaná ve cvičeních a diskusích v systému ELF mohou být součástí závěrečné zkoušky.
Všechny povinné úkoly musí být splněny nejpozději 7 dní před plánovaným termínem zkoušky (popř.
termínem, na který je student/-ka přihlášen/a).
Zkouška má podobu písemného testu (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“).
Obsahové požadavky k písemné práci
Volitelná témata písemné práce (student/-ka si ze čtyř navržených témat vybere libovolné a práci odevzdá
ve stanoveném termínu do příslušné „odevzdávárny“ předmětu v ISu – viz oddíl „Harmonogram“ níže):
Cílem práce je nácvik a rozvíjení dovednosti
- reflexe a sebereflexe
- postižení procesuální stránky psychických dějů, nejen „statických“jevů
- aplikovat získané poznatky v reálném životě
- vhodně integrovat poznatky psychologie kognitivních procesů, psychologie emocí a motivace,
psychologie osobnosti a popř. i sociální psychologie
Práce bude vycházet z vlastních postřehů reálných chyb v daných procesech. Student/-ka si vybere jednu
nebo více situací z reálného života (inspirací mohou být vlastní nebo zprostředkované osobní zkušenosti,
zprávy, reportáže, dokumenty a rozhovory v médiích, reálné společenské události ale i filmy, seriály, realityshow,
literární příběhy, reklamy, diskuse na internetu, politické diskuse, procesy výběru politických
reprezentantů, reklamní a mediální kampaně… atd., které věrně znázorňují chyby ve výše zmíněných
procesech. Je možné využít i lidových přísloví a rčení, případně odrazu vybraných chyb ve veřejných diskuzích o
důležitých rozhodnutích, v mediálních prezentacích určitých témat atd.) a použije ji/je k dokumentaci chyb,
k nimž typicky dochází nebo může dojít v průběhu vybraného procesu.
V případě výběru jedné konkrétní, komplexní, situace (tuto volbu doporučujeme) bude očekávána
detailnější a komplexnější odborná analýza z více hledisek, v případě více situací pak bude akcentován
systematický postup.
Práce jako celek tedy může sloužit jako osobitý, kreativní odborný výklad o chybách v rámci procesů
s citacemi odborných zdrojů a důslednou dokumentací chyb pomocí odkazů na reálné zkušenosti (záznamy v
médiích, dílech apod. viz výše). Výhodou bude vždy ověřitelnost odkazů, případně jejich přímá prezentace, tam,
Odborný esej (forma viz např. http://goo.gl/lWJpxo) na téma:
„Jakých chyb se dopouštíme v procesu…“
a) …usuzování, popř. řešení problémů
b) …rozhodování
c) …hledání odpovědi na otázku
d) …matematickém usuzování
e) …utváření subjektivních interních (mentálních) kategorií, vodítek (o něž se opíráme při
poznávání sebe i světa, řešení problémů, intrapsychických i sociálních konfliktů apod.)
kde je to možné (např. odkaz na videozáznam na internetu, kopie časopiseckého rozhovoru, fotografie v příloze
apod.).
Těžiště práce je v obecné psychologii. Výhodou bude zvážení vybraného procesu z hlediska teorie mysli.
Kritéria hodnocení:
1. Obsahová úroveň (počet nalezených chyb, příp. hloubka zpracování tématu na zvolené
úrovni, počet a adekvátnost uplatněných hledisek analýzy)
2. Systematičnost zpracování, formální provedení
3. Propojení oblastí kognitivní psychologie s jinými (zejména psychologie emocí a motivace)
4. Vlastní vklad do tématu, osobitost, kreativita zpracování
5. Odborné zpracování, literatura
Způsob odevzdání a formální náležitosti písemné práce
Minimální počet znaků: 5400 (= 3 normostrany)
Písemná práce bude přijata v elektronické podobě v příslušné „odevzdávárně“ předmětu v Informačním
systému MU.
Jako titulní stranu práce doporučujeme použít vzor na webu katedry:
(http://psych.fss.muni.cz/files/titulni_strana.docx). Pokud student/-ka vytvoří vlastní titulní stranu, vždy na ní
budou uvedeny minimálně tyto údaje: celé jméno, identifikační číslo - UČO, název a kód předmětu, datum
odevzdání.
Termíny odevzdání jsou uvedeny v oddílu „Harmonogram“ níže.
Práce výjimečně odevzdané po tomto termínu budou přijaty s podmínkou srážky 3 bodů za každý den
zpoždění.
Práce odevzdané v termínu budou mít při vyhodnocování přednost před pracemi odevzdanými se zpožděním
(a bodovou ztrátou).
V případě, že práce nesplňuje některou z podmínek zadání, má student právo na opravu práce do termínu
stanoveného vyučujícím. Od bodového hodnocení opravené práce bude odečteno 5 bodů (jako kompenzace
časového zvýhodnění při zpracování a zvýhodnění dodatečnými konzultacemi oproti ostatním studentům).
Práce budou vytvořeny výhradně pro předmět PSY258, tj. text práce se nesmí shodovat s textem nebo
nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním kterékoliv práce v předmětu
PSY258 student/-ka stvrzuje, že je výhradním autorem/-kou textu, respektuje řádné způsoby citace a bere na
vědomí, že práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena systémy
pro odhalování plagiátů.
Příklady prací budou zveřejněny v systému ELF.
Průběžný test
Student/-ka má přibližně v polovině semestru možnost získat zvláštní bodové hodnocení (bonus 3 body) za
úspěšné zvládnutí průběžného znalostního testu. Absolvování testu je nepovinné. Forma, podmínky a termín
budou upřesněny po domluvě.
Bodový systém hodnocení:
maximální počet bodů minimální počet bodů
zkouška 36 18
písemná práce 30 16
účast na seminářích 9 3
celkem 75 37
bonus za průběžný test (nepovinný) 3
Poznámka k bodování účasti na seminářích:
9 bodů - účast na všech seminářích, 6 bodů - absence na jednom semináři, 3 body - absence na dvou
seminářích.
Při neúčasti vyšší než dvě absence student/-ka nezískává minimální počet bodů, tj. nesplnil/-a podmínky pro
absolvování předmětu.
Celkové hodnocení:
A 75 – 69
B 68 – 62
C 61 – 53
D 52 – 45
E 44 – 37
F nesplnění minimálního počtu bodů v některém z požadavků
Harmonogram
Přednáška
Přednáška
13.30-15.00
+seminářsk.A
15:15-16.45
středa,sudét.
Seminářsk.B
15:15-16.45
středa,lichét.
Vyučující
1 Mentální reprezentace 22. 2. 2. 3. Mgr. Miroslav Šipula
2 Inteligence… …a za hranice inteligence… 8. 3. 15. 3. Mgr. Ondřej Straka
3 Metakognice v matematickém usuzování 22. 3. 29. 3. Mgr. Hynek Cígler
Písemná práce 11. 4.
4 Vědomí a sebe-uvědomování 5. 4. 12. 4. Ing. Ondřej Bečev
5 Psychosémantika 19. 4. 26. 4. Mgr. Miroslav Filip, Ph.D.
6
Kognitivní teorie procesu odpovědi
na otázku
3. 5. 10. 5. Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.
Mentální reprezentace
A. Přednáška
MR - definice, východiska, obsah a struktura, různá pojetí, polarity: externí vs interní,
„analogový“ vs. „digitální“ princip, imaginativní vs. propoziční reprezentace, princip
podobnosti, dimenzionalita, mapování; druhy, vlastnosti a formy MR; MR v paměti a vědomé
mysli; mentální stavy; řády MR; nejdůležitější výzkumy, modely, přístupy; hledisko procesu a
obsahu reprezentace; teorie mysli; „ikonofilové“ a „ikonofobové“
B. Seminář
Práce na téma interních subjektivně významných dimenzí podle Kellyho konceptu. Videozáznam přednášky na
téma „limity a chyby v usuzování“ jako inspirace k písemným pracím.
Literatura: strany č.
počet
stran
Eysenck, W. E. (2008). Kognitivní psychologie. Praha, Academia. 297-341 44
Hill, G. (2004). Moderní psychologie. Praha, Portál. 172 1
Hoskovec J., Nakonečný M., Sedláková M. (2002): Psychologie XX. století: některé
významné směry a školy. Praha, Karolinum.
113-126 13
Sedláková, M. (2004): Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Praha, Grada Publishing. 43-100 57
Heslo „Mental Representation“ ve Standfordské encyklopedii filosofie dostupné na adrese:
http://plato.stanford.edu/entries/mental-representation/
celý text
Experience and Theory as Determinants of Attitudes toward Mental Representation:
The Case of Knight Dunlap and the Vanishing Images of J. B. Watson. Nigel J. T. Thomas
University of Leeds, U. K., The American Journal of Psychology [1989, vol. 102]
dostupné jako draft na adrese http://cogprints.org/3750/01/dun-wat-cp.htm
395-412 17
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium podle osnovy prezentace z přednášky.
2. Při studiu literatury doporučuje začít pasáží (44 stránek) v knize Kognitivní psychologie, pokračovat
přehledem (1 stránka) v knize Moderní psychologie, získané poznatky následně prohloubit
terminologicky náročnějšími zdroji od autorky M. Sedlákové (celkem 70 stran) a navázat anglicky
psanými zdroji.
Inteligence… …a za hranice inteligence…
Podtitul: Proč mohou podobně inteligentní jedinci dosahovat odlišných studijních
výsledků?
A. Přednáška
Inteligence a její měření v historickém kontextu
Faktorové teorie inteligence (Spearman: g-faktor, Thurstone: primární mentální schopnosti,
Guilford: struktura intelektu, Cattel: fluidní a krystalická inteligence, Carrollův hierarchický
model)
Alternativní přístupy (kontextualismus, Gardnerova teorie multidimenzionální inteligence, Sternbergova
triarchická teorie)
Další koncepce (vč. kritické reflexe)
Implicitní teorie inteligence
Vztah metakognice – inteligence; M. Veenman vs. R. Sternberg
B. Seminář (uvedení do problematiky)
- měření inteligence v psychologické praxi (IST, Woodcock Johnson IE, Wechslerovy testy, Ravenovy progresivní
matrice)
- implicitní teorie inteligence: diskuse, konfrontace s výzkumy Sternberga, Ruisela a Plhákové
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Ruisel, I. (2000): Základy inteligence. Praha, Portál.
13-53
79-104
149-162
78
Sternberg, R. J. (2002): Kognitivní psychologie. Praha, Portál.
(základní + rozšiřující znalosti k tématu inteligence)
501-527
(527-543)
26
(44)
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Gardner, H. (1999): Dimenze myšlení. Teorie rozmanitých inteligencí. Praha, Portál.
(co a k čemu je inteligence)
89-99 10
Gould, S. J. (1997): Jak neměřit člověka. Praha, Nakladatelství Lidové noviny.
(k doplnění teorií inteligence kapitola 4, pro porozumění knize Gaussova křivka)
357-368 11
Jelínek, M., Klimusová, H., Blatný, M. (2003). Stabilita a trendy vývoje inteligence u dětí ve
věku 3 - 15 let. Československá psychologie, 47, 5
392-404 12
Piaget, J. (1999): Psychologie inteligence. Praha, Portál.
(Kapitola 5 - Vytváření myšlení, názor a operace)
114-145 31
Plháková, A. (1999): Přístupy ke studiu inteligence. Olomouc, Filozofická fakulta Univerzity
Palackého. (doplnění základních vědomostí, srovnání mužů a žen)
31-95
119-132
95
Sternberg, R. J., Kaufman, J. C. (1998). Human Abilities. Annual Review of Psychology, 49
(český překlad byl publikován v časopise Pedagogika a je k dispozici ke stažení na adrese:
http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?attachment_id=2488&edmc=2488 )
479-502 23
Internet – rozšiřující texty:
http://www.intestcom.org/ - inspirace k mezinárodnímu pojetí testů rozumových schopností a měření inteligence
http://www.intelltheory.com/bellcurve.shtml – komentář ke kontroverzní studii srovnání průměrného IQ mezi
různými skupinami (ras, kultur a povolání)
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a semináři, studium podle osnovy v ISu.
2. Pro přípravu na přednášku doporučujeme text R. J. Sternberga, na seminář potom texty J. Burešové a A.
Plhákové vložené v ISu.
3. Kromě studia základní literatury nezbytné pro porozumění tématu je vhodné i rozšíření v uvedených
oblastech – viz poznámky vyučujícího v závorkách u jednotlivých zdrojů.
Řešení matematických úloh
A. Přednáška:
Přednáška představí kognitivní procesy zapojené do zpracovávání informací o množství
a číslech a do řešení prematematických a matematických úloh u „běžné“ populace. Zaměří se
dále na vývojové hledisko a zařazení „matematických“ schopností mezi ostatní intelektové
schopnosti. Představí rovněž metakognitivní a nekognitivní aspekty, které reálný matematický
výkon moderují, vztah teorií řešení matematických úloh a obecných teorií řešení problémů.
Témata: ANS a OTS systémy, jejich adaptibilita; rutinní a nerutinní problémy; mentální reprezentace
matematických problémů a čísla; hypotéza (ne)konzistentního jazyka a vztah k příznakovosti; racionální chyba;
numerozita, enumerace a numerace; math anxiety; math self-efficacy.
B. Seminář:
Seminář bude sloužit k demonstraci vybraných metakognitivních efektů spojených s řešením matematických
úloh. Konstrukce modelu chyb při řešení konkrétních typů matematických úloh.
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Gelman, R., & Meck, E. (1983). Preschoolers’ counting: Principles before skill. Cognition,
13(3), 343–359. doi: 10.1016/0010-0277(83)90014-8
343-358 16
Saxe, G. B. (1982). Developing forms of arithmetical thought among the Oksapmin of Papua
New Guinea. Developmental Psychology, 18(4), 583–594.
http://doi.org/10.1037/0012-1649.18.4.583
583–594 12
Mayer, R. E., & Hegarty, M. (1996). The Process of Understanding Mathematical Problems.
In R. J. Sternberg & T. Ben-Zeev (Eds.), The Nature of Mathematical Thinking (pp. 29–53).
Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, Inc.
29–51 23
Ben-Zeev, T. (1998). Rational errors and the mathematical mind. Review of General
Psychology, 2(4), 366–383. http://doi.org/10.1037/1089-2680.2.4.366
366–380 24
Pape, S. J. (2003). Compare word problems: Consistency hypothesis revisited.
Contemporary Educational Psychology, 28(3), 396–421.
http://doi.org/10.1016/S0361-476X(02)00046-2
396–416 23
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Gelman, R., & Gallistel, C. R. (1979). The Child’s Understanding of Number. Massachusetts:
Harvard University Press.
celá
publikace
245
Frank, M. C., Everett, D. L., Fedorenko, E., & Gibson, E. (2008). Number as a cognitive
technology: Evidence from Pirahã language and cognition. Cognition, 108(3), 819–824.
http://doi.org/10.1016/j.cognition.2008.04.007
819–823 5
Schoenfeld, A. H. (1987). What’s all the fuss about metacognition. In A. H. Schoenfeld (Ed.),
Cognitive science and mathematics edu-cation (pp. 189–215). Hillsdale, NJ: Erlbaum.
189–215 27
Anobile, G., Castaldi, E., Turi, M., Tinelli, F., & Burr, D. C. (2016). Numerosity but not
texture-density discrimination correlates with math ability in children. Developmental
Psychology, 52(8), 1206–1216. http://doi.org/10.1037/dev0000155
1206–1214 9
Burr, D. C., & Ross, J. (2008). A Visual Sense of Number. Current Biology, 18(6), 425–428.
http://doi.org/10.1016/j.cub.2008.02.052
425–428 4
Geary, D. C. (2007). Development of Mathematical Understanding. In W. Damon & R. M.
Lerner (Eds.), Handbook of Child Psychology (pp. 777–810). Hoboken, NJ, USA: John Wiley
& Sons. doi: 10.1002/9780470147658.chpsy0218
777–84 28
Nosek, B. A., Smyth, F. L., Sriram, N., Lindner, N. M., Devos, T., Ayala, A., … Greenwald, A.
G. (2009). National differences in gender-science stereotypes predict national sex
differences in science and math achievement. Proceedings of the National Academy of
Sciences of the United States of America, 106(26), 10593–7.
http://doi.org/10.1073/pnas.0809921106
10593–7 5
Vyučující doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce i semináři, nedoporučuje spoléhat se jen na studium na základě
přednášek a z prezentací.
2. Základní literaturou pro pochopení základů matematických schopností je Gelman a Meck (1983).
Vhodným doplněním je krátký a zajímavý text Saxe (1982). Následně doporučuje studium alespoň
jednoho až dvou ze zbývajících, vzájemně se prolínajících povinných materiálů (Mayer a Hegarty, 1966;
Ben-Zeev, 1998; Pape, 2003). Tyto informace budou vyžadovány u zkoušky nad rámec prezentovaný
přímo ve výuce.
3. Dále doporučuje nahlédnout do doporučené literatury, která rozšiřuje vybrané informace prezentované
na přednášce a semináři. Tyto informace budou u zkoušky požadovány jen okrajově na úrovni
představené osobně ve výuce.
Témata si lze vybrat podle svého zaměření a zájmu: přehledové texty se širším záběrem (Gelman
a Gallistel, 1979; Schoenfeld, 1987), kulturně-jazyková vázanost matematického myšlení (Frank a kol.,
2008), genderové rozdíly a stereotypy (Nosek a kol., 2009) a biologické základy matematických
schopností (Anobile a kol., 2016; Burr a Ross, 2008).
Vědomí a sebe-uvědomování
A. Přednáška
Od pojmu vědomí v psychologii se podíváme k současným neurofilosofickým poznatkům o
vědomí. Seznámíme se s intencionalitou, těžkým problémem, stupni uvědomění, vědomím
prvního a druhého řádu a teoriemi o úloze vědomí při jednání. Dotkneme se i tématu selfawareness,
rozeznávání vlastního těla a poruch těchto mechanismů.
Téma intencí a jejich úloze v motorické a mentální agenci. V souvislosti s tématem seberegulace a kauzální
potenci vědomí se budeme zabývat také otázkou svobodné vůle jednak v jejích klasických pojetích, tak i v
některých vybraných kompatibilistických reakcích.
B. Seminář
Videoukázky demonstrující popisované jevy.
Ukázky vlastního výzkumu a výsledků.
Literatura: strany č.
počet
stran
Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál. 89 - 129 30
Gallagher, S. (2000). Philosophical conceptions of the self: implications for cognitive
science. Trends in Cognitive Sciences, 4(1), 14–21.
14–21 8
Searle, J. (1990). Is The Brain’s Mind A Computer Program? Scientific American, 262(1),
26–31.
26 - 31 6
Lau, H., Maniscalco, B., Shaver, E. C., & Graves, T. (2012). Awareness of Intention. In
Scholarpedia. (ke stažení na
http://www.scholarpedia.org/w/index.php?title=User:Hakwan_Lau/Proposed/Awareness_of_intent
ion&oldid=137989)
celý text 7
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium prezentace z přednášky.
2. Při studiu literatury doporučuje začít obecným přehledem (10 doporučených stránek v knize Kognitivní
psychologie), pokračovat filosofickými východisky (9 stránek v knize Umělá inteligence 3), představením
oboru umělé inteligence (Umělá inteligence 1) a přípravu ukončit studiem krátkého Úvodu do
kognitivní vědy.
Psychosémantika
A. Přednáška
Termíny význam a sémantika s v psychologii objevují v nejrůznějších oblastech, teoriích a
kontextech. Cílem přednášky a semináře je přehledně rozebrat relevantní klíčové teorie a
ukázat, k čemu může být dobré v psychologii uvažovat o kategorii významu.
Osnova:
význam jako prostředek k výkladu jednání; různé směry, pojmy a teorie jako teorie psychologického významu
(mentální reprezentace, psychologický konstruktivizmus, fenomenologická psychologie, narativní
psychologie,…)
psychologický význam a teorie mentálních pojmů, kognitivní úspornost a informativnost, sémantický
znak/atribut; pojmy jako konglomeráty definujících atributů a jako konglomeráty charakteristických atributů,
prototypy, organizace pojmů v sémantické paměti
sémantický atomizmus (např. E. Roschová, G. Miller, D. Medin)
reprezentační teorie mysli, syntakticko-mechanické paradigma (např. J. Fodor)
sémantický holizmus (např. G. Kelly) – osobní konstrukty a konstrukční systémy
zkušenostní (experiential) paradigma, embodiment, metafora (např. G. Lakoff).
B. Seminář
Příklady „psychosémantického“ přístupu ve výkladu jednání a jeho aplikace; vysvětlení symptomů schizofrenie
(bludy, poruchy myšlení) na základě strategií konstruování významů: vystupňovaný dogmatizmus versus
vystupňovaný empirizmus; aplikace v psychoterapii; posouzení konstruování významu (struktury konstrukčního
systému) pomocí metod „pyramiding“ a „laddering“ – praktická ukázka a cvičení.
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Eysenck, M. W., & Keane, M. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia. 342-358 16
Dalton, P. & Dunnet, G. (2005). A Psychology for Living. London: Whurr Publishers. 99-102 3
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Kelly, G. A. (1977). The psychology of the unknown. In D. Bannister (Ed.), New Perspectives
in Personal Construct Theory (s. 1-19). London, New York, San Francisco: Academic Press.
1-19 18
Heller, J. (1994). Semantic structures. In D. Albert (Ed.), Knowledge structures, Berlin:
Springer-Verlag. (dohledatelné na
http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.123.5807&rep=rep1&type=pdf )
117-150 33
Medin, D. L., & Smith, E. E. (1984). Concepts and concept formation. Annual Review of
Psychology, 35.
113-138 25
Lakoff, G. (1988). Cognitive semantics. In Eco, U., Santambrogio, M., Violi, P.: Meaning and
mental representation. Bloomington and Indianapolis, Indiana University Press.
119-154 35
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Základní literatura (Kognitivní psychologie, 16 stran) poslouží pro orientaci v bodech a) až c).
2. Další z pojmů, témat a autorů v osnově - body d) až f) - se nachází v řadě speciálních publikací (některé
viz rozšiřující literatura). Protože neexistuje žádná práce kratšího rozsahu, která by je představila a
srovnávala, je doporučena účast na přednášce. Některé prameny z rozšiřující literatury budou
k zapůjčení u přednášejícího, pro přípravu k testu však postačí základní literatura a poznámky
z přednášky.
Kognitivní teorie procesu odpovědi na otázku
A. Přednáška:
Cílem přednášky bude seznámit studenty:
1. s aktuálními kognitivními aspekty teorie procesu odpovídání na otázku (v dotazníku,
rozhovoru).
Modely:
a) Canellův procesuální model jako zástupce high-track/low-track modelů
b) 4-fázový model „porozumění-vybavení-posouzení-odpověď“ (Tourangeau, Rips, Rasinski, 2000).
2. s kognitivními procesy a heuristikami, které hrají roli v jednotlivých fázích procesu odpovídání, a také s
očekávatelnými zkresleními v odpovědích
a) porozumění: obsah, intence, pragmatika: Griceho konverzační maxima
b) vybavení: chyby vybavování z dlouhodobé paměti (Schacter, 2001), specifika vybavování paměťových
obsahů relevantních pro postoje a hodnoty
c) posouzení: zpracování vybaveného materiálu - frekvence, pravděpodobnosti, postoje a hodnoty
(Fischhoff, 1991), emoce (Robinson, Clore, 2002)
d) odpověď: editace a formátování odpovědi, odpovídání na citlivé otázky
3. se shrnutím low-track strategií - způsobů, jimiž si respondenti zjednodušují odpovídání, a jimi způsobených
zkreslení v odpovědích.
B. Seminář
Cílem semináře bude demonstrovat některé z efektů odpověďových heuristik replikací drobných studií
Schwartze a Tourangeaua. Studenti náhodně rozdělení na dvě skupiny vyplní různé verze speciálně
sestrojeného krátkého dotazníku. Rozdíly demonstrujících vliv heuristik budou předmětem následné diskuze s
prvky kognitivního interview (dle možností).
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Tourangeau, R., Rips, L. J., Rasinski (2000). The psychology of survey response. Cambridge:
Cambridge University Press.
(1 výtisk v knihovně, 1 k dispozici ke krátkodobému zapůjčení u vyučujícího, použitá
publikace na Amazonu v době tvorby syllabu v hodnotě cca 16 liber)
Kapitoly:
1-6, 8-9
273
Fischhoff, B. (1991). Value elicitation: Is there anything in there? American psychologist,
46, 8
835-847 13
Schacter, D. L. (1999). The seven sins of memory. Insights from psychology and cognitive
neuroscience. American psychologist, 54,3, 182-203.
Vyšlo také v knižní podobě česky: Schacter, D. L. (2003). Sedm hříchů paměti. Jak si
pamatujeme a zapomínáme. Praha: Paseka.
182-203 21
Robinson, M. D., Clore, G. (2002). Belief and feeling: Evidence for an accessibility model of
emotional self-report. Psychological Bulletin, 128, 6, 934-960
934-960 26
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Schwartz, N. (1999). Self-reports: How the questions shape the answers. American
psychologist, 54
93-105 13
Sudman, S., Bradburn, N. B., Schwartz, N. (1996). Thinking about answers. The application
of cognitive processes to survey methodology. San Francisco: Jossey-Bass.
celá
publikace
304
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující předpokládá účast na přednášce i semináři.
2. Vyučující silně nedoporučuje studium z výukových prezentací.
3. Základem je studium učebnice (Tourangeau, Rips, Rasinski). Pro úspěšné studium je třeba si znalosti
uspořádat do vlastní struktury. Lze nabídnout dvoudimenzionální konceptuální strukturu: Jednu dimenzi tvoří
teorie, jak reprezentujeme základní konstrukty, na které se obvykle dotazujeme (fakta, data/trvání, četnosti,
postoje, hodnoty (Fischhoff)), a jaký charakter tedy mohou mít informace, které si o nich vybavujeme. Tyto
znalosti je třeba dát do souvislosti s teoriemi procesu odpovídání na otázky, resp. s jejich jednotlivými fázemi porozumění,
vybavení (Schacter), posouzení, odpověď.