PSY275 Filozofické základy psychologického poznání Jaro 2017 Kredity: 4 ECTS Ukončení: zkouška Přednášky: sudá pondělí v 8.00-9.30 v P52 Semináře: lichá pondělí v 8.00-9.30 (skupina 1) a 9.45-11.15 (skupina 2) v U32 Cíl předmětu Předmět se věnuje vybranými tématům z oblasti epistemologie, filozofie vědy a argumentační analýzy. Cílem je poskytnout hlubší vzhled do některých debat, se kterými se studující setkali či setkají v kurzech zaměřených na metodologii psychologického výzkumu. Především se jedná o porozumění základním filozofickým pozicím a důvodům, proč je možné tyto pozice zastávat. Část kurzu zaměřená na argumentační analýzu si klade za cíl přispět k obecné kultivaci kritického myšlení v rámci odborných psychologických diskuzí. Garant předmětu, vyučující a kontaktní osoba Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D. E-mail: serek@fss.muni.cz Kancelář: 2.51 Tematické okruhy Téma 1: Možnosti poznání skutečného světa: kdo jsou pozitivisté a kde je najít? Klíčová slova: Humovo pojetí kauzality, logický pozitivismus, verifikace, mýtus daného, poddeterminace vědecké teorie, realismus, anti-realismus (konstruktivismus). Povinná literatura:  Bem, S., & de Jong, H. L. (2006). Theoretical issues in psychology. London: SAGE. Strany 1-71, 100-112.  Shadish, W. R. (1995). Philosophy of science and the quantitative-qualitative debates: Thirteen common errors. Evaluation and Program Planning, 18(1), 67-88. Doporučená literatura:  Fajkus, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy. Praha: Academia. Strany 59-80, 100-116, 240-249. Téma 2: Jak postupuje vědecké poznání: falzifikace versus revoluce Klíčová slova: konfirmace, falzifikace, paradigma, nesouměřitelnost, normální věda, výzkumný program. Povinná literatura:  Bem, S., & de Jong, H. L. (2006). Theoretical issues in psychology. London: SAGE. Strany 71-84. Povinný text na seminář:  Lakatos, I. (1970). Falsification and the methodology of scientific research programs. In I. Lakatos & A. Musgrave (Eds.), Criticism and the growth off knowledge (pp. 91-195). Cambridge: Cambridge University Press (pouze vybraná pasáž – viz IS). Doporučená literatura:  Fajkus, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy. Praha: Academia. Strany 81-99, 118-150. Téma 3: Pravděpodobnost vědeckých teorií: tradiční versus bayesiánská epistemologie Klíčová slova: Bayesův teorém, princip kondicionalizace, „Bayesian Confirmation Theory“, kritika. Povinná literatura:  Chalmers, A. F. (1999). What is this thing called Science? Queensland: University of Queensland Press. Strany 174-192. Doporučená literatura:  Hájek, A., & Hartmann, S. (2008). Bayesian epistemology. In J. Dancy, E. Sosa, & M. Steup (Eds., 2010), A companion to epistemology (pp. 93-105). Chichester: Blackwell. Téma 4: „Science wars“: skrytá hrozba, nebo nová naděje? Klíčová slova: sociologie vědeckého poznání, kritická teorie, ideologie, „science wars“, postmodernismus. Povinná literatura:  Bem, S., & de Jong, H. L. (2006). Theoretical issues in psychology. London: SAGE. Strany 84-99; 113-140. Povinný text na seminář:  Sokal, A. (2001). What the Social Text affair does and does not prove: A critical look at „science studies“. In K. M. Ashman & P. S. Baringer (Eds.), After the Science Wars (pp. 13-28). London: Routledge. Doporučená literatura:  Fajkus, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy. Praha: Academia. Strany 211-233.  Putnam, H., & Rorty, R. (1997). Co po metafyzice? Hilary Putnam a Richard Rorty o realismu a relativismu. Bratislava: Archa. Téma 5: Základy logiky a argumentace Klíčová slova: výroková logika, predikátová logika, rekonstrukce argumentu, kritika argumentu, argumentační klamy. Povinná literatura:  Picha, M. (2014). Kritické myšlení a rekonstrukce argumentu. Brno: Masarykova univerzita.  Almossawi, A. (2016). Ilustrovaná kniha argumentačních klamů. Archetypal. Dostupné online: https://bookofbadarguments.com/cz/ Doporučená literatura:  Raclavský, J. (2015). Úvod do logiky: klasická výroková logika. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné online: https://munispace.muni.cz/index.php/munispace/catalog/book/762  Raclavský, J. (2015). Úvod do logiky: klasická predikátová logika. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné online: https://munispace.muni.cz/index.php/munispace/catalog/book/764 Podmínky ukončení kurzu a závěrečné hodnocení Pro úspěšné absolvování kurzu je třeba splnit následující: 1) Docházka (max. 5 bodů) Během semestru se koná 5 seminářů s povinnou účastí. Možná je jedna neomluvená a jedna (prostřednictvím ISu) omluvená neúčast. Účast na všech 5 seminářích je ohodnocena 5 bonusovými body. 2) Test z přečtené literatury (2 x max. 5 bodů) Na začátku druhého a čtvrtého semináře proběhne krátký test. Jeho předmětem bude znalost textu zadaného na daný seminář. Za správné odpovědi lze v každém testu získat maximálně 5 bodů, které se započítávají do výsledného hodnocení. Absolvování testů není podmínkou pro ukončení kurzu. Zadané texty:  Seminář 2: Lakatos, I. (1970). Falsification and the methodology of scientific research programs. In I. Lakatos & A. Musgrave (Eds.), Criticism and the growth off knowledge (pp. 91-195). Cambridge: Cambridge University Press (pouze vybraná pasáž – viz IS).  Seminář 4: Sokal, A. (2001). What the Social Text affair does and does not prove: A critical look at „science studies“. In K. M. Ashman & P. S. Baringer (Eds.), After the Science Wars (pp. 13-28). London: Routledge. 3) Zkouška (max. 50 bodů) Předmět bude ukončen závěrečnou písemnou zkouškou. Jejím předmětem bude znalost povinné literatury (viz níže) a obsahu probíraného na přednáškách a seminářích. Výsledné hodnocení: A 55 a více bodů B 54-49 bodů C 48-43 bodů D 42-37 bodů E 36-31 bodů F 30 a méně bodů Časový plán Datum Výuka 20.2. Přednáška – téma 1 27.2. Seminář – téma 1 6.3. Přednáška – téma 2 13.3. Seminář – téma 2 Test ze zadaného textu 20.3. Přednáška – téma 3 27.3. Seminář – téma 3 3.4. Přednáška – téma 4 10.4. Seminář – téma 4 Test ze zadaného textu 17.4. Není výuka (státní svátek) 24.4. Seminář – téma 5 1.5. Není výuka (státní svátek) 8.5. Není výuka (státní svátek) 15.5. Přednáška – téma 5 Shrnutí povinné literatury ke zkoušce Almossawi, A. (2016). Ilustrovaná kniha argumentačních klamů. Archetypal. Dostupné online: https://bookofbadarguments.com/cz/ Bem, S., & de Jong, H. L. (2006). Theoretical issues in psychology. London: SAGE. Stránky 1- 140. Chalmers, A. F. (1999). What is this thing called Science? Queensland: University of Queensland Press. Strany 174-192. Lakatos, I. (1970). Falsification and the methodology of scientific research programs. In I. Lakatos & A. Musgrave (Eds.), Criticism and the growth off knowledge (pp. 91-195). Cambridge: Cambridge University Press (pouze vybraná pasáž – viz IS). Picha, M. (2014). Kritické myšlení a rekonstrukce argumentu. Brno: Masarykova Univerzita. Shadish, W. R. (1995). Philosophy of science and the quantitative-qualitative debates: Thirteen common errors. Evaluation and Program Planning, 18(1), 67-88. Sokal, A. (2001). What the Social Text affair does and does not prove: A critical look at „science studies“. In K. M. Ashman & P. S. Baringer (Eds.), After the Science Wars (pp. 13-28). London: Routledge.