PSY275 Filozofické základy
psychologického poznání
Jaro 2017 Kredity: 4 ECTS Ukončení: zkouška
Přednášky: sudá pondělí v 8.00-9.30 v P52
Semináře: lichá pondělí v 8.00-9.30 (skupina 1) a 9.45-11.15 (skupina 2) v U32
Cíl předmětu
Předmět se věnuje vybranými tématům z oblasti epistemologie, filozofie vědy a argumentační
analýzy. Cílem je poskytnout hlubší vzhled do některých debat, se kterými se studující setkali
či setkají v kurzech zaměřených na metodologii psychologického výzkumu. Především se jedná
o porozumění základním filozofickým pozicím a důvodům, proč je možné tyto pozice zastávat.
Část kurzu zaměřená na argumentační analýzu si klade za cíl přispět k obecné kultivaci
kritického myšlení v rámci odborných psychologických diskuzí.
Garant předmětu, vyučující a kontaktní osoba
Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D.
E-mail: serek@fss.muni.cz
Kancelář: 2.51
Tematické okruhy
Téma 1: Možnosti poznání skutečného světa: kdo jsou pozitivisté a kde je najít?
Klíčová slova: Humovo pojetí kauzality, logický pozitivismus, verifikace, mýtus daného,
poddeterminace vědecké teorie, realismus, anti-realismus (konstruktivismus).
Povinná literatura:
 Bem, S., & de Jong, H. L. (2006). Theoretical issues in psychology. London: SAGE.
Strany 1-71, 100-112.
 Shadish, W. R. (1995). Philosophy of science and the quantitative-qualitative debates:
Thirteen common errors. Evaluation and Program Planning, 18(1), 67-88.
Doporučená literatura:
 Fajkus, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy. Praha: Academia. Strany 59-80, 100-116,
240-249.
Téma 2: Jak postupuje vědecké poznání: falzifikace versus revoluce
Klíčová slova: konfirmace, falzifikace, paradigma, nesouměřitelnost, normální věda, výzkumný
program.
Povinná literatura:
 Bem, S., & de Jong, H. L. (2006). Theoretical issues in psychology. London: SAGE.
Strany 71-84.
Povinný text na seminář:
 Lakatos, I. (1970). Falsification and the methodology of scientific research programs. In
I. Lakatos & A. Musgrave (Eds.), Criticism and the growth off knowledge (pp. 91-195).
Cambridge: Cambridge University Press (pouze vybraná pasáž – viz IS).
Doporučená literatura:
 Fajkus, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy. Praha: Academia. Strany 81-99, 118-150.
Téma 3: Pravděpodobnost vědeckých teorií: tradiční versus bayesiánská epistemologie
Klíčová slova: Bayesův teorém, princip kondicionalizace, „Bayesian Confirmation Theory“,
kritika.
Povinná literatura:
 Chalmers, A. F. (1999). What is this thing called Science? Queensland: University of
Queensland Press. Strany 174-192.
Doporučená literatura:
 Hájek, A., & Hartmann, S. (2008). Bayesian epistemology. In J. Dancy, E. Sosa, & M.
Steup (Eds., 2010), A companion to epistemology (pp. 93-105). Chichester: Blackwell.
Téma 4: „Science wars“: skrytá hrozba, nebo nová naděje?
Klíčová slova: sociologie vědeckého poznání, kritická teorie, ideologie, „science wars“,
postmodernismus.
Povinná literatura:
 Bem, S., & de Jong, H. L. (2006). Theoretical issues in psychology. London: SAGE.
Strany 84-99; 113-140.
Povinný text na seminář:
 Sokal, A. (2001). What the Social Text affair does and does not prove: A critical look at
„science studies“. In K. M. Ashman & P. S. Baringer (Eds.), After the Science Wars (pp.
13-28). London: Routledge.
Doporučená literatura:
 Fajkus, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy. Praha: Academia. Strany 211-233.
 Putnam, H., & Rorty, R. (1997). Co po metafyzice? Hilary Putnam a Richard Rorty o
realismu a relativismu. Bratislava: Archa.
Téma 5: Základy logiky a argumentace
Klíčová slova: výroková logika, predikátová logika, rekonstrukce argumentu, kritika
argumentu, argumentační klamy.
Povinná literatura:
 Picha, M. (2014). Kritické myšlení a rekonstrukce argumentu. Brno: Masarykova
univerzita.
 Almossawi, A. (2016). Ilustrovaná kniha argumentačních klamů. Archetypal. Dostupné
online: https://bookofbadarguments.com/cz/
Doporučená literatura:
 Raclavský, J. (2015). Úvod do logiky: klasická výroková logika. Brno: Masarykova
univerzita. Dostupné online:
https://munispace.muni.cz/index.php/munispace/catalog/book/762
 Raclavský, J. (2015). Úvod do logiky: klasická predikátová logika. Brno: Masarykova
univerzita. Dostupné online:
https://munispace.muni.cz/index.php/munispace/catalog/book/764
Podmínky ukončení kurzu a závěrečné hodnocení
Pro úspěšné absolvování kurzu je třeba splnit následující:
1) Docházka (max. 5 bodů)
Během semestru se koná 5 seminářů s povinnou účastí. Možná je jedna neomluvená a jedna
(prostřednictvím ISu) omluvená neúčast. Účast na všech 5 seminářích je ohodnocena 5
bonusovými body.
2) Test z přečtené literatury (2 x max. 5 bodů)
Na začátku druhého a čtvrtého semináře proběhne krátký test. Jeho předmětem bude znalost
textu zadaného na daný seminář. Za správné odpovědi lze v každém testu získat maximálně 5
bodů, které se započítávají do výsledného hodnocení. Absolvování testů není podmínkou pro
ukončení kurzu.
Zadané texty:
 Seminář 2: Lakatos, I. (1970). Falsification and the methodology of scientific research
programs. In I. Lakatos & A. Musgrave (Eds.), Criticism and the growth off knowledge
(pp. 91-195). Cambridge: Cambridge University Press (pouze vybraná pasáž – viz IS).
 Seminář 4: Sokal, A. (2001). What the Social Text affair does and does not prove: A
critical look at „science studies“. In K. M. Ashman & P. S. Baringer (Eds.), After the
Science Wars (pp. 13-28). London: Routledge.
3) Zkouška (max. 50 bodů)
Předmět bude ukončen závěrečnou písemnou zkouškou. Jejím předmětem bude znalost
povinné literatury (viz níže) a obsahu probíraného na přednáškách a seminářích.
Výsledné hodnocení:
A 55 a více bodů
B 54-49 bodů
C 48-43 bodů
D 42-37 bodů
E 36-31 bodů
F 30 a méně bodů
Časový plán
Datum Výuka
20.2. Přednáška – téma 1
27.2. Seminář – téma 1
6.3. Přednáška – téma 2
13.3. Seminář – téma 2 Test ze zadaného textu
20.3. Přednáška – téma 3
27.3. Seminář – téma 3
3.4. Přednáška – téma 4
10.4. Seminář – téma 4 Test ze zadaného textu
17.4. Není výuka (státní svátek)
24.4. Seminář – téma 5
1.5. Není výuka (státní svátek)
8.5. Není výuka (státní svátek)
15.5. Přednáška – téma 5
Shrnutí povinné literatury ke zkoušce
Almossawi, A. (2016). Ilustrovaná kniha argumentačních klamů. Archetypal. Dostupné online:
https://bookofbadarguments.com/cz/
Bem, S., & de Jong, H. L. (2006). Theoretical issues in psychology. London: SAGE. Stránky 1-
140.
Chalmers, A. F. (1999). What is this thing called Science? Queensland: University of
Queensland Press. Strany 174-192.
Lakatos, I. (1970). Falsification and the methodology of scientific research programs. In I.
Lakatos & A. Musgrave (Eds.), Criticism and the growth off knowledge (pp. 91-195). Cambridge:
Cambridge University Press (pouze vybraná pasáž – viz IS).
Picha, M. (2014). Kritické myšlení a rekonstrukce argumentu. Brno: Masarykova Univerzita.
Shadish, W. R. (1995). Philosophy of science and the quantitative-qualitative debates: Thirteen
common errors. Evaluation and Program Planning, 18(1), 67-88.
Sokal, A. (2001). What the Social Text affair does and does not prove: A critical look at „science
studies“. In K. M. Ashman & P. S. Baringer (Eds.), After the Science Wars (pp. 13-28). London:
Routledge.