PSYCHOLOGIE LEADERSHIPU – PSY525

                         Charakteristika leadera – Martin Luther King, jr.


Rozhodli jsme se charakterizovat Martina Luthera Kinga, bojovníka za rovnoprávnost a vůdce
afroamerického hnutí za občanská práva.

Nejprve jsme se na povahu jeho vůdcovství zaměřili z hlediska teorie sociální identity
v leadershipu podle Hogga (2001). King byl prototypickým členem skupiny, jejíž práva hájil a kterou
vedl. Byl černé pleti, věřící (pastor) a potýkal se se segregací, když mu bylo zabráněno vzít si
ženu bílé pleti[JP1] .

Později se začal – ať už pastorsky či občansky – proti segregaci názorově vymezovat a vystupovat na
veřejnosti. Jeho názory a projevy ho činily v rámci jeho komunity atraktivní osobností. [JP2]

Díky svým vystoupením v médiích a komunikačním schopnostem získal mnoho pozornosti ve své komunitě
i ve zbytku americké společnosti. Začal být vnímán jako vlivný jedinec a následně jako vůdce boje
za práva černošské komunity.[JP3]

Dále jsme Kinga klasifikovali jako transformačního (TF) lídra. Zaměřili jsme se na jeho
složky,[JP4]  jak je popisují Bass a Rigio (2006).

Z hlediska idealizovaného vlivu jednal morálně – za práva bojoval nenásilně, občanskou
neposlušností. Byl konzistentní a žádal rovnost, ne zvýhodňování[JP5] . Zároveň i po několika
útocích stále ochotně pro svůj cíl bojoval.

Nejzřejmější ukázkou složky inspirující motivace je v jeho případě známý projev „I have a dream“,
ve kterém popisuje svoji vizi společnosti[JP6] .

Pokud jde o intelektuální stimulaci, King podporoval demonstrace a občanské neposlušnosti ostatních
bojovníků za rovnoprávnost. Zároveň je také oceňoval v médiích.[JP7]

Individuální přístup projevoval na svých pastorských kázáních[JP8] , přímou účastí na pochodech
mezi následovníky[JP9] . Stejně tak můžeme pozorovat, že při projevu „I have a dream“ stojí
obklopen členy hnutí[JP10] .

Domníváme se tedy, že Martin Luther King byl z hlediska obou těchto přístupů efektivní lídr[JP11] .


Zdroje

Bass, Rigio (2006). Transformational leadership. New York, Taylor Francis Group.

Hogg, M. A. (2001). A Social Identity Theory of Leadership. Personality and Social Psychology
Review, 5(3), 184–200.

________________________________

 [JP1]Ano. Ale teorie není o tom, kdy je někdo prototypický, ale jaké to má důsledky. Byl MLK díky
tomu vnímán jako rozený leader? Byl mu atribuován vliv? Podle čeho by se to dalo poznat?

 [JP2]Zdroj? Důkaz? Argument?

 [JP3]Bylo to díky vystoupením nebo díky prototypičnosti? Nebo obojímu?


Když to přisuzujete vystoupením a ne prototypičnosti, tak tím trochu popíráte vliv prototypičnosti
dle teorie sociální identity.

 [JP4]na Kingovy složky? :)

 [JP5]Jak to souvisí s konzistencí?

 [JP6]Ano, to je výborný příklad.

 [JP7]v čem je to intelektuální stimulace?

 [JP8]jak?

 [JP9]Dodržování skupinových norem je idealizovaný vliv. Pochod mezi následovníky není individuální
přístup – pokud při něm nezohledňuje individuální silné stránky, rezervy a potřeby jednotlivých
následovníků.

 [JP10]Ani toto není individuální přístup. Kim Čong Un je na spoustě fotek obklopen řadou lidí –
usmívajícími se generály, plačícími ženami, nadšenými dětmi. Má k nim individuální přístup?

 [JP11]

Hodnocení: 6 bodů


Vybrali jste si dobrého leadera pro charakteristiku. Nalezli jste v něm skoro ztělesnění
inspirující vize a uvedli pro to výborný příklad jeho slavného projevu.


V řadě bodů je ale vaše charakteristika povrchní a někdy i nepřesná (viz komentáře).