Z Chicaga do Los Angeles západní koncepty a studium postsocialistických měst Luděk Sýkora, Univerzita Karlova v Praze cíle  z Chicaga do L.A.  paradigmatické školy  paradigmatická města  vývoj měst  vývoj studovaných témat  vývoj přístupů ke studiu  západní koncepty v postsocialistickém kontextu  proměny socialistických měst v města kapitalistická  popularita Chicagské školy a menší zájem o současné kritické společenskovědní perspektivy Chicago a Los Angeles paradigmatická města a školy urbánních studií  školy s odlišnými epistemologiemi  Chicagská škola sociální ekologie  Los Angeleská škola kritických urbánních studií rozkročených od politické ekonomie po poststrukturalismus  odlišné přístupy ke studiu měst  města ve specifické fázi vývoje  Chicago: moderní industriální město 1920-1945  Los Angeles: postmoderní postindustriální město 1980- 2000  odlišnost mezi městy geografie města  prostorová struktura měst  principy a mechanismy utváření a proměn prostorové organizace měst Chicago Chicagská škola  Městský způsob života  Sociální ekologie  Modely prostorové struktury městský způsob života  Robert Park (1925): „The city: suggestions for the investigation of human behaviour in the urban environment“  moderní města vznikla díky industrializaci a tržní ekonomice - změny v organizaci výroby a společnosti;  primární osobní vztahy nahrazují vztahy sekundární, nepřímé; sekundární vztahy jsou příčinou sociálních problémů ve městech;  fyzický kontakt je častější, ale sociální vzdálenost se zvětšuje / transformuje městský způsob života  Luis Wirth (1938) Urbanism as a way of life  městský způsob života: anonymita, neosobní a účelové vztahy, zintenzivnění nervové činnosti v důsledku neustálého toku vnějších podnětů, rozum x emoce, fyzický kontakt je častější, ale sociální vzdálenost se zvětšuje  městský způsob života vyplývá z přizpůsobování se člověka vnějšímu prostředí; „město je relativně velké, husté a stabilní osídlení, tvořené společensky heterogenními jedinci“ (Luis Wirth (1938) Urbanism as a way of life)  velikost: anonymita, sekundární kontakty  hustota: vysoká frekvence anonymních kontaktů  různorodost: dělba práce a rolí, narušení tradičních společenských struktur sociální ekologie  Město: uzavřený organismus, jehož vnitřní život se řídí základními principy sociálního darwinismu  Vzájemná soutěž mezi jednotlivci jako přirozený prostředek formující společnost i prostorové struktury města.  Prostorová struktura města je přirozeným důsledkem výběru lokalit lidmi - schopnější (silnější) si vybírá první v pořadí.  Na základě koncentrace a segregace skupin obyvatelstva dochází k vytváření přirozených oblastí.  Rozdíly mezi majetnějším a chudším obyvatelstvem nebo mezi jednotlivými oblastmi města jsou vysvětlovány jako přirozený a nevyhnutelný důsledek evoluce. město jako ekologický systém  Ekologický systém města směřuje k rovnováze. Její narušení vede k pohybům s cílem nastolení nové úrovně rovnováhy.  Při procesu přizpůsobování se nové situaci dochází ke stále větší diferenciaci funkcí. Ekologický systém se tak vyvíjí od jednoduchých ke komplexnějším formám vnitřní organizace.  Dochází k "boji" o umístění v prostoru města - rozmístění funkcí do míst jejich přirozené lokalizace. Výsledkem ekologických procesů jsou přirozené oblasti. Musil (1967) Sociologie soudobého města  město: složité územní společenství, lišící se od venkovských obcí společenskou organizací, strukturou a sociálními vztahy  „město je složitým sociálním systémem, který se vyznačuje rozvinutou dělbou práce a velkou hustotou obyvatelstva, jež je sociálně velmi různorodé, nezabývá se zemědělstvím a vytvořilo si soustavu interakcí, charakterizovanou distancí v meziosobních vztazích, partikulárností sociálních rolí a nepřímými způsoby sociální kontroly“. Modely prostorové struktury  Burgessův koncentrický model  Hoytův sektorový model  Harrisův a Ullmanův model více jader Burgessův model koncentrických zón  prostorová struktura města je tvořena soustavou soustředných zón, lišících se funkcí, sociálním statusem a stavem fyzického prostředí  I. CBD (central business district) soustřeďuje ekonomický, kulturní a politický život  II. Zóna úpadku (zone of deterioration, transition) je přechodnou zónou vnitřního města obklopující CBD, odkud sem pronikají obchodní aktivity a lehký průmysl. Nacházejí se zde také slumy, etnické enklávy, kolonie imigrantů a ghetta. Příznačná je vysoká kriminalita.  III. Zóna dělnických domů je obydlena převážně kvalifikovanými dělníky, kteří sem unikli ze zóny úpadku za lepšími životními podmínkami (druhé generace imigrantů).  IV. Residenční zónu obývají vyšší vrstvy (honosné byty a rodinné domy), nacházejí se zde také nadstandardní hotely a místa koncentrace zábavy.  V. Zónu dojížďky (commuters zone) tvoří předměstí a satelitní sídla. Burgess, E.W. (1925) The growth of the city Hoytův sektorový model  údaje o rentě (výši nájmů)  oblasti s vysokým sociálním statusem v letech 1900, 1915 a1936  postup těchto oblastí, ležících jen v určitých sektorech města, směrem od centra k okrajům – stěhování a následná filtrace bytového fondu  město prochází vývojem, kdy dochází k opouštění starého a už nevyhovujícího bytového fondu bohatším obyvatelstvem, na jejichž místo se stěhují chudší imigranti  teorie filtrace (propadávání) významně ovlivnila bytové politiky Harrisův a Ullmanův model  města mají více jader/zón, z nichž každé se specializuje na nějakou funkci (průmysl, obchod, správu, bydlení, sport a rekreaci, ...)  funkční rozdělení prostoru vzniká při rozvíjející se dělbě práce (aglomerační výhody, vzájemné odpuzování špatně slučitelných funkcí)  teorie mnoha jader nepopírá existenci koncentrických a sektorových aspektů  méně zobecňující pohled  jiné měřítko sledování Modely sociálně-prostorové struktury měst Faktorová ekologie  dimenze sociální prostorové diferenciace a jejich prostorové uspořádání  demografický (rodinný) status (věková struktura, velikost domácností, počet dětí) – koncentrické zonální uspořádání  sociálně-ekonomický status (příjmy, vzdělanostní struktura, profesní struktura, kvalita bytového fondu), výskyt sociálněpatologických jevů (neúplné rodiny, rozvodovost, potratovost) – sektorové uspořádání  etnický (kulturní) status (národnost, státní příslušnost, etnické složení, náboženství) – mozaikové uspořádání  modely prostorové struktury města se navzájem doplňují - každý zachycuje odlišnou stránku sociální prostorové diferenciace  Murdie, R.M. (1969): Factorial Ecology of Metropolitan Toronto 1951-61. Research Paper No. 116, Department of Geography Research Series. University of Chicago.  Murdie, R.M. (1971): The social geography of the city: theoretical and empirical background. In: Bourne, L.S. (ed.): Internal Structure of the City: Readings on Space and Environment. New York, Oxford University Press, s. 279-290. městský způsob života: kapitalismus  Gans (1962), Castells (1974)  příčinou urbanismu / městského způsobu života není městské prostředí, ale ekonomické a společenské vztahy za kapitalismu (podobně i Simmel)  Pickvance (1976)  kapitalismus, industrializace  městské prostředí;  kapitalismus, industrializace  městský způsob života;  městské prostředí  městský způsob života městský způsob života: dělba práce  Městský způsob života existoval i v socialistických (komunistických) společnostech. Může pak být kapitalismus příčinou urbanismu? (Ray Pahl)  Amos Hawley (1971): industrializace, technologický režim  Andrew Sayer (1995): pokročilá dělba práce a odcizení (technická dělba práce x společenská dělba práce)  Ivan Szelenyi (1983): Urban inequalities under state socialism – výrazný vliv socialistického režimu  Gyorgyi Enyedi (1991): urbanizace, modernizace a technologický pokrok  Je příčinou městské prostředí, kapitalistická společnost nebo pokročilá dělba práce v soudobé společnosti ?  popularita Chicagské školy v postsocialistickém Česku  60-90 léta 20. století (Jiří Musil)  institucionalizace na počátku devadesátých let  volný trh a soutěž o lokalizaci ve městě  jednoduché ilustrativní modely prostorové struktury – prostorový fetišismus  positivismus a důraz na hledání pravidelností  malý zájem o současné teoretické diskuse, zejména kritické společenskovědní perspektivy popularita Chicagské školy Los Angeles Los Angeleská škola  Los Angeles - prototyp postmoderního města - postmetropolis  Globalizace a ekonomická restrukturalizace  Sociálně-prostorová dialektika nerovnosti  Moc reprezentace  Kritická sociálně-vědní perspektiva  Politická ekonomie a poststrukturalismus chaos a komplexita postmoderního města  město radikálně odlišné od dob Chicaga, nový model města  „the traditional logics of earlier urbanisms evaporated, and in the absence of a single new imperative, multiple urban (ir)rationalities are competing to fill the void“  „the geographies of postmodern society – a new time-space fabric“  nahodilost prostorových struktur a procesů, které je utvářejí  “keno” kapitalismus – „a centerless urban form“, pexeso rozmístění funkcí a aktivit  “urbanisation is occurring on a quasirandom field of opportunities. Capital touches down as if by chance on a parcel of land, ignoring opportunities on intervening lots”  Dear and Flusty (1998) Postmodern urbanism. Annals of the Association of American Geographers, 88, s. 50-72. epistemologie, percepce, reprezentace  L.A. na první pohled vypadá jako náhodná koláž. To je systematicky reprodukováno v reprezentacích L.A.  Epistemologie zdůrazňující nahodilost a unikátnost spíše než hledání pravidelností prostorových vzorců a opakujících se společných rysů.  Politika reprezentace a snaha o zviditelnění názoru šokováním čtenářů / posluchačů. postmetropolis (E.W Soja)  Flexibly specialised Postfordist Industrial Metropolis  Globalized city-region or Cosmopolis  Postsuburban Exopolis or Megacity  Fractal City of intensified inequalities and social polarization  Carceral Archipelago of fortressed cities  Collection of hyperreal Simcities (daily life lived as computer game) globalizace a (post)fordismus  globalizace: procesy, které utvářejí město, nelze spojovat jen s městem samotným  role produkce ve formování města: současné město není jen postindustriálním městem  role kultury:  spotřeba  reprezentace a imaginace  rozmanité sociální světy minorit  paralelní produkce a spotřeby sociálně odlišných světů segregované město  trh práce, sociální nerovnost a segregace  segregace (mono-etnic spaces) a rozmanitost (multiethnic spaces)  veřejný prostor a jeho privatizace  utváření uzavřených soukromých světů – gated communities  Cyberspace and Simcity: co je reálné město ? 27 Los Angeles 28 Boston 29 New York exopolis: město a městský region  Polycentrická metropole  Postsuburbanizace  Městský / metropolitní region  Tradiční pravidelnosti skryté v na první pohled složité textuře postmoderní metropole politická ekonomie a poststrukturalismus  kritická sociálně-vědní perspektiva  neomarxismus a post- marxismus  poststrukturalismus  feminismus  postkolonialismus  sociální nerovnost  konflikt  nerovnoměrný prostorový rozvoj  sociální spravedlnost  prostorová spravedlnost  emancipace  diskurz a diskurzivní praktiky  reprezentace  simulace Z Chicaga do Los Angeles Chicago x Los Angeles  Chicagská škola  moderní město - modernismus  řád, pravidelnosti, funkční vazby  centralita jako základní princip organizace prostoru  soustředné kruhy a jejich varianty  Los Angeleská škola  postmoderní město - postmodernismus  nahodilost, neuspořádanost, multi-necentralita  multiplicita procesů organizace prostoru – recombination  koláž pexesa dynamika prostorové organizace  Chicago (1920s)  společnost a ekonomika organizovaná v rámci městských regionů – růst založený na importu surovin ze západu a exportu výrobků na trhy měst východního pobřeží  interní ekonomická logika, politická kontrola a sociální integrita městského regionu  kruhy na vodní hladině – jeden impuls  Los Angeles (2000s)  globální ekonomika, paralelní globální a lokální světy  globální investice selektivně využívají specifké lokality v metropolním prostoru  náhodnost v rozmístění nových lokalit/“hot spots“ v městské krajině  bublající fontána relevance Chicaga a Los Angeles  nové prvky v krajině měst vyplývají ze společenské logiky daného období  v krajině měst se kloubí cesty dlouhodobého historického vývoje a současné praktiky nastolující nové vývojové cesty  krajina měst odráží multiplicitu socioekonomických logik  dnešní vývoj měst přináší transformace historických struktur a utváření nových lokalit  obojí, Chicago a Los Angeles existují v současných městech Welcome to L.A.