Základní epidemiologické pojmy a metody Lubomír Kukla •Epidemiologie je pro veřejné zdravotnictví (i sociální lékařství) stěžejní vědeckou disciplínou. Její metodický aparát a poznatky jsou velmi důležité při popisu i rozboru zdravotního stavu obyvatelstva, determinantách zdraví i systému zdravotní péče. 1. Pojem epidemiologie •Obecně vychází ze tří základních předpokladů: •a) nemoci se u lidí neobjevují náhodou •b) s nemocemi lidí jsou spojeny příčinné i preventivní faktory •c) získanými poznatky, volbou a realizací opatření lze přispět ke zvládnutí zdravotních problémů –1.1. Definice epidemiologie • • Epidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládnutí zdravotních problémů. •1.2 Dělení epidemiologie • •a) jaké je zdraví populace – deskriptivní epidemiologie •b) proč je takové – analytická epidemiologie •c) jak je lze zlepšit – experimentální epidemiologie Diagnóza v epidemiologii – •Předmětem studia jsou většinou skupiny lidí, někdy dosti obsáhlé. Vyhledáváme-li v populaci nějakou nemoc děláme – depistáž a skríning. •Lze očekávat, že riziko omylu u epidemiologických diagnóz bude větší než u klinických dg. •Pro potřeby epidemiologie je nutné, aby použitý test byl OPAKOVATELNÝ, SPRÁVNÝ A JEDNODUCHÝ. •OPAKOVATELNOST • •Je vlastnost testu dávat tytéž výsledky při opakovaných měřeních za stejných podmínek. • •SPRÁVNOST • •Neboli validita je definována jako schopnost metody měřit skutečně to, co chceme měřit (co je cílem měření). •Charakterizujeme ji dvěma ukazateli, a to senzitivitou a specificitou. •Senzitivita – je schopnost vyšetřovací metody označit za nemocnou tu osobu, která je ve skutečnosti nemocná. •Specificita – je schopnost testu označit jako zdravou tu osobu, která je skutečně zdravá •JEDNODUCHOST • •Je důležitou vlastností testu, vzhledem k tomu, že většinou vyšetřujeme velká množství lidí. Tzn., že test by měl být levný, časově nenáročný a snadno proveditelný – aby jej mohly provádět i méně kvalifikované osoby. –1.4. Měření frekvence nemocí v populaci – •Nemoc jako proces má svůj: začátek • dobu trvání • konec •můžeme ji tedy charakterizovat třemi •základními ukazateli: •a) incidencí •b) průměrnou délkou trvání nemoci •c) prevalencí •Incidence (I) • •Se vztahuje vždy k nějakému časovému intervalu •Absolutní incidence – počet nových případů nemoci, k nimž došlo v průběhu nějakého časového intervalu (nejčastěji rok) • •Relativní incidence – AI: počet osob v exponované oblasti AI •Průměrná délka trvání (t) • • se vypočítá tak, že součet všech prostonaných dnů dané populace vydělíme celkovým počtem případů nemoci. •Prevalence (P) • •podává informaci o rozsahu nemocí v populaci. •Dělíme ji na dvě základní varianty: • •a) okamžiková prevalence •zachycuje počet nemocí (nemocných osob) k určitému datu ve vymezené skupině exponovaných osob. Vyjadřujeme ji v procentech. • •Počet existujících nemocí/ počet exponovaných osob x 100 •b) intervalová prevalence • •udává počet nemocí (nemocných osob), které se vyskytly ve vymezeném časovém intervalu • •IP = počet nemocných na začátku intervalu + počet nových onemocnění během intervalu/ průměrný počet exponovaných osob x 100 2. Příčiny nemocí a jejich studium •a) etiologie – soubor poznatků o příčinách nemocí •b) patogeneze – racionální výklad toho, jak došlo (patofyziologický mechanismus) od zdraví k nemoci •c) etiopatogeneze – představuje úzkou návaznost obou zmíněných dějů •Faktory, které se podílejí na vzniku nemoci bývají většinou děleny do 4 skupin: • •a) predisponující faktory: tj. např. věk, pohlaví, předchozí nemoci.... mají vliv na vnímavost osob k dalším příčinám a podmínkám vzniku nemoci •b) umožňující faktory: např. nízký příjem, špatná strava, nevhodná zdravotní péče apod. •c) bezprostředně působící faktory: např. kontakt s určitým množstvím patogenních mikroorganismů, mechanický stimul vedoucí k poranění apod. •d) posilující faktory: (přispívající ke vzniku nemoci či k jejímu horšímu průběhu) – –riskantní chování, vysilující práce, sociální –okolnosti apod. 3. Základní typy epidemiologických studií: •A. Studie založené na pozorování • •1. Popisné (deskriptivní) •a) Ekologické (korelační) studie •b) průřezové (cross-sectional studies) •B. Analytické studie • •a) retrospektivní (case-control) studie •b) prospektivní (cohortové, follow-up) studie •c) longitudinální studie •C. Studie založené na experimentu • •a) Kontrolované pokusy (randomized controlled trials) •b) Terénní pokusy, populační intervenční studie •Posilování a podpora zdraví – pozitivní koncept •(Health promotion) • •HP bylo původně součástí zdravotní výchovy. V současnosti se spíše používá ve společenských zdravotních programech. •Zahrnovalo celou škálu preventivně orientovaných programů, u nichž byla žádoucí spolupráce se širokou veřejností: •Plánování rodičovství, těhotenství a péče o kojence, kojení, imunizace, boj proti pohlavním nemocem, úrazům, kouření, alkoholu, boj s toxikománií etc.... •Rozpor prevence a podpory zdraví • • • • • • • • • • • • •Res.: Smyslem není určovat hranice mezi prevencí a HP, ale plně rozvinout všechny aktivity, které se podílejí jak na prevenci, tak i podpoře a rozvoji zdraví ve všech jeho atributech. • Zdraví lidí se nedá oddělit od životního prostředí, sociálních vztahů, ekonomické úrovně, politické perspektivy apod., ani od hodnot, které jsou lidem drahé, kterých si společnost váží a které všichni (nebo alespoň podstatná část občanů a institucí) hájí a rozvíjí s každodenní samozřejmostí. •RIZIKOVÉ FAKTORY: • •Nejsou jen: kouření, alkoholismus, sedavý způsob života, energeticky nepřiměřená a nevhodně složená strava, nadměrný a nezvládnutý stres, degradace životního, pracovního a sociálního prostředí..............ale i: •- Předsudky, předpojatost, •- překotné hledání okamžitých výhod bez zvážení dlouhodobých důsledků, •- povýšená nadutost znající všechna rozhodnutí již předem, •- podcenění vzdělání, kvalitních informací, vědeckých rozborů •- podcenění ověřených zahraničních zkušeností •- ignorování lidské svébytnosti a důstojnosti •- přemíra libovůle přecházející do chaosu a nejistoty •- rigidní byrokratický diktát •- simplifikace problémů a nekompetentní zásahy do složitých sociálních systémů •- jednostranné hodnocení výsledků, neujasněnost cílů •- absence seriózní koncepční práce •- neschopnost poučit se z vlastních chyb • a celá řada dalších faktorů......... •