Psychologická specifika práce s pachateli Kriminologie a penologie SPR508, Mgr. Veronika Smutná4.4.2016 Psychologické následky věznění ¨Situace věznění – životní změna, ztráty (status, rodina, soukromí…), začlenění mezi vězně (stejnokroj, číslo), anonymita, postupná ztráta identity, tzv. „vazební šok“ ¨Věznice = totální instituce – všechny aspekty sociálního života podřízeny pravidlům věznice ¨Přeplněnost věznice Prizonizace ¨= proces postupné adaptace jedince na uvěznění (není patologická, je přirozená) ¨Proces prizonizace popsal už v roce 1940 Clemmer ¨Definice: ¤Prizonizace = vězení domovem (Černíková, Sedláček, 2002) ¤ Jedna ze základních teorií učení, prizonizace zahrnuje antisociální či maladaptivní změny pramenící z fyzického a sociálního strádání v průběhu uvěznění. (Wayne, 2002) ¤Prizonizace je výchova věznice, tedy soubor všech negativních vlivů, které působí v průběhu uvěznění protikladně v procesu následné resocializace. (Mařádek, 2003) n ¨ Složky prizonizace ¨ ¨Institucionální - adaptace na vysoce organizovaný život ve vězení, důsledkem je ztráta iniciativy a aktivity, syndrom „dobrého vězně“ x „problémového vězně“ ¨Ideologizační - přijetí ideologie vězeňské subkultury, důsledkem je vznik tzv. „druhého života“ = souhrn asociálních a antisociálních aktivit, zvláštních typů obranných reakcí, uplatňování specifické hierarchie a negativních způsobů chování a vytváření neproniknutelných skupin (např. pseudohodnoty a normy, „kolchozy“) Typy prizonizace ¨Realistické přizpůsobení ¨Agresivně-nepřátelské přizpůsobení ¨Přizpůsobení nepřiměřenou kompenzací ¨Přizpůsobení se nepřiměřenou projekcí ¨Přizpůsobení se únikem ¨(Černíková, Makariusová & Sedláček,1998, p. 115) Následky prizonizace ¨Desocializační charakter ¨Sociální izolace ¨Problémy v obnovování vztahů ¨Problematičtější resocializace ¨Dopady na psychiku jedince Prizonizace a psychické poruchy – souvislost? ¨Souvislost nejednoznačná ¨Prevalence psy poruch cca stejná jako v běžné populaci (až každý 3. vězeň zkušenost s psy problémem a s užíváním psychiatrických léků (Treloar, 2012) – nutnost pečlivého vyšetření na začátku věznění a před propuštěním ¨Nicméně – předpoklad, že množství stresorů ve vězení, prizonizace apod. se na psychice projeví ¨Černíková et al. (2008): „pobytem ve výkonu trestu může docházet k prohlubování psychických změn směrem k psychopatizaci osobnosti a tyto změny mohou přetrvávat ještě dlouhou dobu po propuštění“ Rizika dlouhodobého věznění ¨Posilování otrlosti, lhostejnosti, podlézavosti jako pseudoadaptačních mechanismů ¨Narušení volních vlastností vězňů – vězni se učí pasivně podřizovat cizím rozhodnutím ¨Gradace komplexů méněcennosti ¨Obvykle narůstající zadluženost v civilním životě navyšovaná často i dluhy souvisejícími s výkonem trestu ¨Možná zkušenost s homosexuálním stykem ¨Kontakt s drogami nebo vězni, kteří drogy zneužívají ¨Favorizace a glorifikace asociálních a antisociálních forem chování ¨Černíková et al., 2008 ¨ Rizika dlouhodobého věznění ¨Ztráta autonomie ¨Hypervigilita a podezíravost ¨Sociální izolace ¨Začlenění se do vězeňské subkultury ¨Ztráta hodnoty sebe sama ¨Posttraumatický stresový syndrom ¨Haney, 2003 Anomální chování ve vězení ¨Poruchy chování způsobené vězněním ¨= „takové chování, které není duševní poruchou či nemocí, ale vyznačuje se výjimečností a odchylností jak od obecně uznávané lidské normy, tak i od normy běžné ve vězeňské populaci“ (Mařádek, 2003, p. 61) Typy anomálního chování ¨Anomální chování připomínající duševní poruchu: chování hypochondrické, hysterické nebo výrazně depresivní ¨Anomální chování při krizi z uvěznění a jiných osobních krizích, porucha chování jako reakce na uvěznění: strach z budoucna, zmatenost, lítostivost a neklid. ¨Anomální chování účelového a protestního charakteru: sebevražedné aktivity s podtextem nátlaku a vydírání, různé formy sebepoškozování. ¨Šikanování, násilná jednání a trestné činy. ¨Jiné agrese. ¨Selhání: má často podobu nekázně, odmítání plnění povinností, vzdor, rezignace. ¨Odchylné uspokojování potřeb, zejména pak sexuálních. ¨ Agrese ve vězení ¨Fyzická x verbální ¨Agrese vůči lidem x majetku ¨Agrese vězně vůči zaměstnanci (plánovaná x reaktivní) ¨Agrese mezi vězni ¨Agrese zaměstnance vůči vězni (donucovací prostředky x zneužití moci) ¨Agrese mezi zaměstnanci ¨Šikana – vysoká latence, často glorifikována Sebevražedné jednání a automutilace ¨Poruchy jednání zaměřené proti integritě organismu ¨Motivace sebevražedného jednání: výčitky svědomí, zátěž ve vězení, „pomsta“, účelové jednání, citové vydírání ¨Sebepoškozování – pořezání, polykání předmětů, intoxikace, úmyslné způsobení zánětu… ¨Motivace – odstranění vnitřní tenze, únik do nemoci, nátlak na personál, nátlak na osoby vně ¨Volní odmítání stravy - hladovky Náhradní sexuální uspokojování v penitenciárním prostředí ¨Až 38 % vězněných vypovídalo o zkušenosti (Černíková et al., 2008) ¨Nejčastěji latentní homosexualita z nedostatku příležitostí k hetero styku bez navázaní hlubšího vztahu ¨Prostituce ¨Účelový význam – ochrana slabších ¨Hlubší vztah mezi vězni spíše méně častý ¨Nutnost prevence násilných, ponižujících a vynucených forem homosexuálního jednání ¨Riziko přenosných chorob Drogy ve vězení ¨Odhad – až 46 % abuzérů a stoupající trend ¨Forma útěku před náročností věznění ¨Pokračování zneužívání z doby před uvězněním ¨Rizika užívání drog ve vězení ¤Bezpečnostní ¤Zdravotnická ¤Penologická ¤Psychologická ¤Pedagogická ¤Reintegrační Trendy současné drogové scény v penitenciárním prostředí ¨Soc. patolog. jevy se vysunuly z delikventní kriminální subkultury do normální populace ¨Klesl věk prvního experimentu s drogou ¨Naprostá většina vězňů zneužívajících droga tak učinila na počátku své kri kariéry ¨Výrazný růst frekvence a závažnost organizované i laické snahy dostat drogy do věznic ¨Zneužívání drog ve vězení odráží zneužívání drog ve společnosti a směřuje k tvrdým drogám ¨Mezi vězením a společností existuje pohyb osob – přenášení škodlivých návyků a jevů tam a zpět ¨Drogová činnost je významnou součástí nepovolené činnosti vězňů uvnitř věznic ¨Snaha opatřit drogu spojená s korupčními tlaky na vězeňský personál a další vstupující osoby ¨Nebezpečí agresivního nebo autoagresivního chování ve spojitosti s drogami nebo pod vlivem ¨U závislých vězňů se zvyšuje viktimologický aspekt ¨U závislých vězňů zhoršující se zdravotní stav ve vězení ¨Užívání drog oslabuje programy ve vězení a zvyšuje riziko neúspěchu při reintegraci ¨ Využití při práci v pachateli, s rodinou pachatele např… ¨Reflexe specifik vězeňského prostředí a dopadu na psychiku vězněného při práci s pachatelem a jeho rodinou (např. příprava rodiny na průběh věznění a možná rizika, adekvátní výběr aktivit v programu zacházení…) ¨Včasná a adekvátní diagnostika pro zachycení patologií ¨Podpůrné a motivační působení pomáhajících pracovníků se snahou zmírnit dopady prizonizace ¨... Úkol ¨Představte zahraniční nebo domácí program práce s pachateli. Literatura a zdroje ¨Černíková, V. (2008). Sociální ochrana: terciární prevence, její možnosti a limity. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ¨Černíková, V., Sedláček, V. (2002). Základy penologie pro policisty. Praha: Policejní akademie ČR. ¨Černíková, V., Makariusová, V, Sedláček, V. (1998). Sociální ochrana. Praha: Policejní akademie ČR. ¨Haney, C. (2003). The Psychological Impact of Incarceration. In Travis, J., Waul, M. (Eds.), Prisoners Once Removed: The Impact of Incarceration on Children, Families, and Comunities. Washington, D.C.: The Urban Institute Press. ¨Haney, C., Zimbardo, P. (1998). The Past and Future of U.S. Prison Policy: Twenty-Five Years after the Stanford Prison Experiment. American Psychologist, 53, 709-727. ¨Kaufman, P. (2008). Prison Rape: Research Explores Prevalence, Prevention. NIJ Journal, 259. Retrieved from https://www.ncjrs.gov/pdffiles1/nij/221505.pdf ¨Mařádek, V. (2003). Výkladový slovník penologie. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. ¨Treloar, A., (2012). Mental health illness rife in prison. Australian nursin journal, 20(2), 34-35. ¨Wayne, G. (2002). Prisonization: Individual and Institucional Factors Affecting Inmate Conduct. NewYork: LFB Scholary Publishing LLC. ¨ ¨ ¨ ¨ Děkuji za vaši pozornost!