Strukturální kontext:
současné trendy na trhu
práce a nová sociální rizika
Kurz SPP457
Blanka Plasová
Obsah
 Prezentace studentské skupiny k novým
sociálním rizikům
 Koncept nových sociálních rizik na trhu
práce (konsekventní změny společnosti a
změny sociálního státu) a jeho kritika
(doplnění ke studentské prezentaci)
 Postavení žen a mužů na trhu práce v
perspektivě nových sociálních rizik
Proč může být gender zdrojem znevýhodnění
na TP?
důvody genderového znevýhodnění
 Genderově specifická dělba práce → téma
Genderová kultura (minule)
 Současné změny na trhu práce → dnes
dopady genderového znevýhodnění:
1. na úrovni trhu práce: na postavení žen a
mužů na pracovním trhu → dnes (+ Genderová
segregace)
2. na úrovni chování zaměstnavatelů:
diskriminační chování, racionální ekonomický
kalkul, nedokonalá informovanost na trhu =>
spoléhání se na obecné stereotypy) → Téma
Role zaměstnavatelů a HPR
Poválečný vývoj společnosti
Rozvoj sociálního státu v 50.-70. letech probíhal
za mimořádně příznivých podmínek:
 Zlatý věk relativního ekonomického růstu
 Vlády řídící své ekonomiky na základě
neo-keynesiánských principů
 Politické systémy umožňující pracující a
střední třídě efektivně tlačit na
poskytování opatření a služeb
 Stabilní nukleární rodina (posilování genderově
specifického rozdělení rolí - péče o děti a další závislé
osoby)
Konsekvence pro sociální stát
 Důraz na finanční transfery (dávkově orientované)
 Hlavní agendou sociálního státu bylo zajišťování potřeb,
které nebyly zajištěny prostřednictvím trhu – přerušení
příjmu → tzv. stará sociální rizika = důchod,
nezaměstnanost, nemoc) nebo uspokojování potřeb, kde
byl zásah státu vnímán jako všeobecně „žádoucí“ (např.
zdravotnictví, vzdělávací systém).
 Sociální péče však byla poskytována hlavně prostřednictvím
rodiny/žen → limitovaná síť sociálních služeb
 Typickým klientem WS byl „živitel rodiny (muž) ve výrobě“
(„male-breadwinner in manufacturing“)– potřeby ostatních
byly uspokojovány prostřednictvím hlavního živitele
(závislost žen jako pečovatelek byla směněna za
zajištění/jistotu)
Změny v post-industriální společnosti
Esping-Andersen (1999), Bonoli (2006) a Taylor-Gooby (2004):
1) Masivní vstup žen na formální trh práce (zatímco podíl
ekonomicky aktivních mužů klesá) Hlavní motor změn = nutnost
dvoupříjmové rodiny/chudoba, rostoucí požadavek žen na vyšší
rovnost v přístupu ke vzdělání a nezávislému zaměstnání.
2) Stárnutí společnosti (vyšší zátěž sociálního státu – dávky i
služby)
3) Změny v rodině a rolových očekávání – kdo má/bude
poskytovat péči o závislé členy rodiny, kterou dříve poskytovaly
ženy.
4) Změny v zaměstnanosti v rámci některých odvětví (podíl
zaměstnaných ve výrobním sektoru výrazně poklesl ve prospěch
sektoru služeb – méně kvalitní místa)
5) Nutnost adekvátní kvalifikace (neustále konfrontována s
dynamickými změnami na trhu práce – potřeba flexibilní a
adaptabilní pracovní síly → snižující se jistota zaměstnání pro
nízko či málo kvalifikované → sociální exkluze + konkurenční
tlaky v rámci globalizovaných trhů + konkurence žen)
6) Expanze soukromých služeb (pramenící primárně z pokusu
omezit výdaje státu při naplňování potřeb vyplývajících ze starých
sociálních rizik)
Současný trh práce
 Kompetitivnost, globalizace, dynamizace ekonomiky
 Flexibilizace pracovního trhu (vzrůstající nejistota práce,
riziko nezaměstnanosti, vysoké požadavky na produktivitu,
adaptabilitu pracovní síly – zejména v oblasti času v
placeném zaměstnání a kvalifikace, prolamování hranic
mezi soukromým a pracovním životem)
 Proměna kariérních drah (destabilita kariér → kariérní
šance pro ženy, omezení hierarchických struktur organizací)
 Přetrvávající preference tzv. maskulinního modelu
pracovní dráhy (nepřerušovaná pracovní dráha, dlouhá
pracovní doba, přítomnost na pracovišti, schopnost
prostorové a časové flexibility a mobility dle potřeb
zaměstnavatele, nepočítající s rodinnými závazky jedince)
 Placené zaměstnání – příležitost pro seberealizaci
individua, klíčový prostředek pro utváření potvrzování
osobní identity
Nová sociální rizika
(Taylor-Gooby, 2004; Armingeon and Bonoli, 2006)
 Nerovnováha mezi pracovními a rodinnými
povinnostmi
 Riziko nedostatku péče – narůstající problémy se
zajišťováním/poskytování péče o závislé osoby, pokud
neexistují alternativy k čistě rodinné péči (přetížení/“selhání“
rodin)
 Nedostatek dovedností nutných k získání stabilního a
adekvátně placeného zaměstnání
 Problém zastarávání znalostí a získání adekvátního
výcviku
 Riziko nejistých, neuspokojivých a/nebo
neadekvátních služeb v důsledku privatizace sociálních
opatření a služeb
 Nedostatečné pokrytí sociální ochranou v situaci
nezaměstnanosti, nemoci, invalidity, důchodového věku
Nová sociální rizika - definice
„….nová sociální rizika jsou taková rizika,
kterým jsou lidé nuceni čelit v průběhu
životního cyklu, vznikajícími v důsledku
ekonomických a sociálních změn
doprovázející proces tranzice společnosti
industriální ve společnost postindustriální“
(Taylor-Gooby 2004: 2).
Od starých k novým sociálním rizikům
(Esping-Andersen 1999, Taylor-Gooby 2004)
1. Nová rizika se přesouvají na mladší generace v
produktivním věku
2. Důsledky nových rizik jsou závažné vzhledem
k rozsahu rizik a jejich vlivu na budoucí
šance lidí (nejvíce ohrožené specifické kategorie
např. minority nebo nekvalifikovaná pracovní síla
apod.)
3. Nová rizika nemohou být vzhledem
k předchozímu vývoji řešena ve sféře rodiny
a trhu zboží a služeb (některá rizika jsou např.
nepojistitelná – např. rodičovství)
4. Nová sociální rizika vyžadují řešení nejen ve
veřejné sféře ale i v oblasti rodinného života
(např. péče o děti), do kterých sociální politika
dříve nezasahovala.
Specifické kategorie ohrožené NSR
(Esping-Andersen 1999, Taylor-Gooby 2004)
 Ženy
 Mladší osoby v produktivním věku
 Osoby s žádnou či nízkou kvalifikací
Význam rizik variuje jak na úrovni individuí tak i
na úrovni rozdílů mezi státy v kontextu odlišných
kulturních a sociálních faktorů, ale objevují se ve
všech typech sociálního státu.
V čem jsou tato rizika tedy „nová“?
(Esping-Andersen 1999, Taylor-Gooby 2004)
 Jsou typické až pro post-industriální
společnost
 Kumulace hendikepů
 Ohrožené kategorie často nejsou pokryty
opatřeními sociálního státu
Konsekvence pro sociální stát
 Důraz na poskytování služeb
 Opatření zacílená na mobilizaci schopnosti lidí postarat se
sami o sebe →
 Důraz na snížení výdajů sociálního státu (pernament
austerity)
 Roste tlak na zodpovědnost jednotlivců a
zaměstnavatelských organizací
 Vzdělání, odborný výcvik, služby péče o děti a závislé osoby
 Dávky pro rodiny, opatření aktivní politiky zaměstnanosti,
služby pro seniory, sociální asistence (dávky i služby)
 Již nejde o typického klienta sociálního státu, ale spíše o
individua v různých fázích životního cyklu
Kritika – stará nebo nová? I. (Keller 2010 a 2011,
Bonoli 2006)
 Nezměnil se pouze náhled/legitimita
sociálního státu vůči některým problémům?
(např. rovné příležitosti mužů a žen) (Bonoli
2006)
 Do konce 70.let byly „sociální patologie“ jako je
nezaměstnanost sociální nerovnosti, inflace,
odcizení a jiné přičítány kapitalismu X od
osmdesátých let je totéž přičítáno sociálnímu
státu a kapitalismus je vnímán řešení (Dardot
a Laval 2009 cit. dle Keller 2011)
Kritika – stará nebo nová? II. (Keller 2010 a
2011,
 Neexistují nové rizikové skupiny – jen se v
riziku chudoby se ocitají i dříve dobře chráněné
střední třídy.
 Dojem novosti je více důsledkem zeslabování
úlohy sociálního státu než z vlastní povahy
rizika.
 Rizika již nejsou pokryta adekvátním
pojištěním (paralyzování pojistných
mechanizmů – důsledek masovosti staro/nových
rizik a úsporných zásahů WS).
 Vina za vznik rizikové situace je přičítána
jejich obětem X riziko jako důsledek
makrostruktur.
Postavení mužů a žen na TP a nová
sociální rizika
1. Problém vstupu na TP
2. Problém získání adekvátního výcviku
3. Problém udržení stabilního a dobře
placeného zaměstnání
1. Problém vstupu na TP
INDIKÁTORY
 Míra zaměstnanosti
 Míra nezaměstnanosti
 Míra ekonomické neaktivity v důsledku
pečovatelských povinností
Míra zaměstnanosti
 V roce 2015 - celková míra zaměstnanosti žen v
ČR 62,4% a mužů 77,9% (průměr EU-28 ženy
60,4%, muži 70,8%)
 Srovnatelné míry zaměstnanosti bezdětných
mužů a bezdětných žen
 Pokles během reprodukčního období - negativní
vliv na ženskou zaměstnanost má počet a věk
dětí X u mužů má otcovství pozitivní vliv.
Zdroj: EUROSTAT
GEO
Bezdětní
(věk 20-49)
Dítě mladší 6ti let
(věk 20-49)
Vliv rodičovství - rozdíl
v p.b.
Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy
EU-28 77,6 75,8 88,9 62,1 11,3 -13,7
ČR 88,4 85,5 93,9 42,7 5,5 -42,8
Mapa korespondenční analýzy – postavení matek na trhu práce (VŠPS
2009)
Míry zaměstnanosti žen a mužů podle
věku (v %)
Zdroj: Zaostřeno na muže a ženy 2016 (ČSÚ), data VŠPS
2005 2015
Ženy Muži
Rozdíl v
p.b. Ženy Muži
Rozdíl v
p.b.
15 až 19 let 4,4 5,6 1,2 4,0 5,1 1,1
20 až 24 let 40,9 55,1 14,2 38,1 54,5 16,4
25 až 29 let 57,6 87,7 30,1 63,9 86,0 22,1
30 až 34 let 65,4 93,3 27,9 61,3 91,8 30,5
35 až 39 let 78,1 92,7 14,6 74,0 94,4 20,4
40 až 44 let 83,6 91,1 7,5 84,6 94,6 10
45 až 49 let 84,8 89,3 4,5 89,5 92,5 3
50 až 54 let 79,5 85,3 5,8 87,2 90,5 3,3
55 až 59 let 45,8 78,5 32,7 72,8 84,2 11,4
60 + 4,9 15,2 10,3 8,6 20,0 11,4
Celkem 45,7 64,3 18,6 48,1 65,1 17,0
Míra nezaměstnanosti
 Ženy se více ve srovnání s muži podílejí na
nezaměstnanosti (průměrné míry nezaměstnanosti jsou v
ČR nižší než je průměr EU-28 – u mužů 4,3% oproti 9,2%,
u žen 6,2% oproti 9,6% - EUROSTAT v roce 2015)
 Muži a ženy v úplných rodinách bez dítěte mají až
do 29 let věku srovnatelné míry nezaměstnanosti,
poté zůstává nezaměstnanost žen vyšší.
 V úplných rodinách s dítětem je míra
nezaměstnanosti vždy výrazně vyšší u žen a tento
trend přetrvává i do jejich vyššího věku (zejména
ještě ve věkové skupině 30 až 34 let).
 Stejně tak nalézáme vyšší míry nezaměstnanosti u
žen s dětmi než u žen bez dětí, a to až do věku 35
let.
 Osamělí muži oproti osamělým matkám
překonávají rychleji hendikep osamělosti a péče o
malé dítě.
2005 2015
Ženy Muži
Rozdíl v
p.b. Ženy Muži
Rozdíl v
p.b.
15 až 19 let 42,2 44,6 2,4 32,7 31,1 -1,6
20 až 24 let 15,7 15,8 0,1 12,6 9,5 -3,1
25 až 29 let 11,7 6,4 -5,3 7,4 6,2 -1,2
30 až 34 let 10,9 4,2 -6,7 7,5 4,8 -2,7
35 až 39 let 9,3 4,5 -4,8 6,5 3,1 -3,4
40 až 44 let 8,0 4,9 -3,1 5,1 2,3 -2,8
45 až 49 let 7,4 5,7 -1,7 4,2 2,9 -1,3
50 až 54 let 9,0 6,1 -2,9 4,9 3,6 -1,3
55 až 59 let 6,5 5,3 -1,2 5,8 4,5 -1,3
60 + 4,6 2,2 -2,4 1,7 2,7 1
Celkem 9,8 6,5 -3,3 6,1 4,2 -1,9
Míry nezaměstnanosti žen a mužů
podle věku (v %)
Zdroj: Zaostřeno na muže a ženy 2016 (ČSÚ), data VŠPS
Hlavní důvody ekonomické neaktivity mužů a
žen (věková skupina 20 – 64 let, v %) v roce 2015
Zdroj: EUROSTAT
Důvody ekonomické neaktivity
ČR EU-28
Ženy Muži Ženy Muži
Dočasně propuštěn z práce 0,7 1,4 0,4 0,8
Zdravotní důvody 4,2 10,5 15,7 27,6
Jiné rodinné či osobní povinnosti 1,6 0,6 12,3 2,4
Péče o děti či zdravotně postižené
dospělé
33,3 1,6 18,8 1,8
Studují či se jinak připravují na
výkon povolání
16 28,4 13,5 21,9
Důchodci 41,2 53,6 17,9 27,3
Nevěří, že by našli práci 0,9 1,4 6,3 7
Jiné důvody 2,2 2,4 15,1 11,3
Specifické míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti a míra
ekonomické neaktivity rodičů v závislosti na věku nejmladšího
dítěte a pohlaví (VŠPS 2009, vlastní výpočty)
Osamělé matky Matky žijící s partnerem
do 3 let 4-7 let 8-15 let do 3 let 4-7 let 8-15 let
Míra zaměstnanosti 70,6% 76,5,3% 85,3% 90,3% 85,0% 93,4%
Míra nezaměstnanosti 29,4% 23,5% 14,7% 9,7% 15,0% 6,6%
Míra eko-neaktivity 71,6% 17,9% 27,1% 71,3% 16,5% 25,9%
Osamělí otcové Otcové žijící s partnerkou
do 3 let 4-7 let 8-15 let do 3 let 4-7 let 8-15 let
Míra zaměstnanosti 87,1% 74,6% 91,4% 95,8% 96,4% 95,0%
Míra nezaměstnanosti 12,9 25,4% 8,6% 4,2% 3,6% 5,0%
Míra eko-neaktivity 19,9% 47,9 55,2% 4,4% 8,7% 22,7%
Specifická míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných v dané kategorii/pracovní síla (jako součet počtu zaměstnaných
a nezaměstnaných) v dané kategorii bez starobních důchodců.
Specifická míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných v dané kategorii/ pracovní síla (jako součet počtu
zaměstnaných a nezaměstnaných) v dané kategorii bez starobních důchodců.
Míra ekonomické neaktivity = počet ekonomicky neaktivních 15+ v dané kategorii/ počet osob 15+ v dané kategorii
bez starobních důchodců.
2. Problém získání adekvátního výcviku
v rámci flexibilního trhu práce I.
 Ženy jsou do programů pracovního výcviku obecně
méně často zařazovány.
 Nižší podíl žen na pracovních trénincích či dalším vzdělávání
pro zaměstnané (což jednak přináší větší šance na pracovní
postup a jednak působí preventivně proti ztrátě
zaměstnání) je pak nevýhodný zejména ve vztahu ke
změnám na trhu práce vs. nutnost své schopnosti
modernizovat, negativní vliv na možnost získání
pracovního místa, kariérního postupu, ohodnocení,
propouštění
 Průzkum „Rodinné potřeby zaměstnanců“ zaměřený na
české zaměstnavatele:
 14% - představuje zaškolování či zaučování pracovníků poměrně velký až zásadní problém
 18% - zastarávání či ztrátu kvalifikace těchto zaměstnanců vracející se z MD/RD jako zásadní
problém
 Tyto firmy/organizace, které označují zastarávání kvalifikace pracovníků po MD/RD však
nezavádí rekvalifikační či zaškolovací kurzy pro navracející se pracovníky a ani o tom
neuvažují častěji než zaměstnavatelé, kteří problémy v tomto ohledu neuvádějí.
 78% - by vyhovělo žádosti o pomoc s rekvalifikací po návratu
Problém získání adekvátního výcviku v
rámci flexibilního trhu práce II.
 Na druhou stranu v průzkumu „Rodina a zaměstnání
VI.“:
 50% rodičů (ženy častěji než muži) malých dětí pociťuje
v současné době potřebu obnovovat či rozšiřovat své
znalostí dalším vzděláváním, přičemž ženy v daném výzkumu
vyjadřovaly nutnost doplnění či rozšíření vzdělání.
 Ženy s malými dětmi také výrazně častěji oproti mužům uváděly
nutnost slevit v uplatnění své kvalifikace a odbornosti
v zájmu rodiny a dítěte. Zcela či alespoň zčásti musely ženy
rezignovat z důvodu rodičovství na plné uplatnění svého lidského
kapitálu ve 43%, ale muži pouze ve 15% případů.
 V otázce dalšího vzdělávání je v postojích a chování jak
rodičů samotných, tak zaměstnavatelů patrná vazba na
rodinné chování, reprodukční cyklus a využívání
souvisejících opatření (např. institut rodičovské
dovolené), ale také vazba na určité stereotypy týkající
se ženské pracovní síly.
 Určité snaha žen o kompenzaci tohoto handicapu.
3. Problém udržení stabilního a dobře
placeného zaměstnání
 Kvalitní zaměstnání - jisté a dobře placené
zaměstnání včetně odvozených nároků na sociální
zabezpečení.
 RD narušuje stabilitu zaměstnání (Kuchařová et al
2006):
 Jen 25 % žen se ve 3 letech dítěte navrací k původnímu
zaměstnavateli
 Dalších 12 % se dohodne se zaměstnavatelem na
pozdějším nástupu.
 Ostatní ženy se potýkají s určitými problémy při návratu na
trh práce – zejména nezaměstnanost.
 Příjmová chudoba – obecně sice jedna z nejnižších v EU-
28 X zhoršuje se v případě (osamělého) rodičovství (téměř
polovina osamělých rodičů s alespoň jedním závislým dítětem byla
v 2014 pod tzv. druhou hranicí chudoby), podobně osamělé ženy
65+.
 Vysoké platové rozdíly mezi muži a ženami –
nejvýraznější rozdíly v období, kdy jsou ženy zatíženy výchovou
malých dětí
Vývoj podílu průměrných hrubých měsíčních mezd
žen na mzdách mužů v letech 2010 – 2015 podle věku
Zdroj: Statistická ročenka ČR (ČSÚ)
Věková
skupina
2010 2011 2012 2013 2014 2015
do 19 let 87,20% 85,20% 87,70% 87,62% 86,96% 87,79%
20-24 91,80% 91,20% 89,70% 88,44% 86,71% 87,01%
25-29 94,40% 94,20% 93,30% 92,88% 91,62% 89,91%
30-34 81,30% 81,90% 82,50% 84,07% 83,36% 84,01%
35-39 69,40% 70,00% 69,80% 70,47% 71,55% 71,63%
40-44 70,70% 70,60% 70,20% 69,62% 70,03% 70,44%
45-49 76,00% 75,50% 73,90% 74,29% 72,75% 72,78%
50-54 80,20% 80,60% 78,40% 78,13% 77,19% 77,08%
55-59 84,10% 84,20% 82,20% 82,07% 81,54% 81,26%
Celkem 79,30% 79,30% 78,40% 78,50% 78,07% 78,12%