pŕdce, sle|nc (ako neplatí, ic v rlrtpr, kdy lidé M|l se svými dftinl, pnw hlavní vlivy zc sléry rodiny, ľaklory z oblasti práce, které ovlivňují pů pracovního života na ton soukromý, se výskyt u|í v období bczdŕtnoitl I \ t* dobí s dětmi. Některé z nich jsou shodné pro obě etapy, nicméně může lil směr jejich působení. Zatímco například pevná pracovní doba v etapé i nosti kombinaci práce a soukromí usnadňuje, ve fázi s dětmi je l<»i opak. Jiné vlivy jsou zase specifické pro dané období. V období života s dětmi se například neobjevuje vliv zastávané pozice ve firmě či < >i j.ii jak je tomu u bezdetnosti, zato je zde patrné působení délky pracovní 'M na možnost kombinovat práci s rodinným životem. Vlivy ze soukromého života se objevují ve všech sledovaných <>Im|..|.i i Nicméně ve fázi života rodičů s dětmi v rodině se uplatňují výrazni i 1 tory, které odrážejí specifičnost tohoto období - jako věk nejmladšilm fVI i, verejné sleiy vyl Kroinč genderově konvenčního n 11 1 příklad Dánsko a Švédsko (ibid.). Výzkum refamilializace se doposud v české společnosti souslíi i|| jména na vývoj na poli rodinné politiky, případně na poli ideálů péče, zde byla refamilializace dokumentována skrze komparaci hodnot indlk vycházejích z relativně nových, zejména porevolučních průřezových 1 ■< Přes některé současné studie, které se soustředily na empirickou ai 1,11 y t 1 1 1 dlouhodobého historického vývoje praxe kombinování práce a péče v ■'■ 1 společnosti, a na něž v této kapitole navazuji (zejména Paloncyová 2011; 1111 ková, Uhde 2009; Křížková, Maříková, Hašková, Formánková 2011), m.11 doposud nedostatek empirickým výzkumem podložených informaci i 1 mentujících časování, rychlost, rozsah a zkušenosti proměn komi 11 práce a péče v novodobé historii české společnosti. Platí také, že přes 1 ■>> ' počet statistických analýz dat obsahujících informace o historii \\<\.\\ a přes dlouhou tradici kvalitativního biografického výzkumu dochází k Bfl| pojování těchto dvou větví výzkumu životních drah jen zřídka. Cílem 1 1 kapitoly je proto poukázat na výhody kombinování kvahtativního a I titativního přístupu ve výzkumu životních drah pro prohloubení /.n.il< o proměnách kombinování práce a péče v české společnosti v priik-liu | sledního půlstoletí. Nejdříve popíši současnou účast českých matek na trhu práce, 1.11> \áí je zachycena v mezinárodních průřezových datech, a dále představím 1 z možných způsobů kombinování analýzy statistických dat obsahujícn li In formace o historii událostí s analýzou biografických narativů za účelem zkumu refamilializace v české společnosti. Posléze ukáži některé výslnlltjr kvantitativní a kvalitativní analýzy dat. Na závěr budu diskutovat priu kombinování kvantitativních a kvalitativních přístupů ve výzkumu živi >i 1 ii drah pro porozumění refamilializaci v české společnosti. Co víme o refamilializaci v ČR a proč Je přínosné jl studovat z hlediska metodologicky imfSeného výzkumu životních drah 1 A republika patří v evropském srovnání mezi země s největším dlou-1 iliýni negativním vlivem mateřství na míru zaměstnanosti žen (Euro-"i l nmmision 2008). Zaměstnanost českých matek s dětmi pod 15 let činí tr W % (58 % v rodinách se dvěma rodiči a 62 % mezi samoživitelkami), lim o zdiiičstnanost stejně starých Češek bez takto malých dětí dosahuje % (()li('l) 2012). Rodiny, v nichž je muž jediným živitelem a žena zůstává mimo pľfieovní trh, představují 40 % českých rodin s dětmi pod 15 let se d rodiči, což představuje jeden z nejvyšších podílů v Evropě (ibid.). Ba-rt'm nŕrisli matek na trhu práce přispívají k faktu, že podíl chudých rodin rodinami s dětmi s jedním rodičem je v ČR v evropském srovnání jeden I ||f (vysíleli (ibid.; viz také kapitolu 10 v této knize). Ačkoliv české matky zuli mimo trh práce v evropském srovnání relativně dlouhou dobu po na-il dli rte, poté, co všechny děti v rodině dosáhnou školního věku, zaměst-nnuiil českých matek nakonec přesahuje průměrnou zaměstnanost matek t |tl 127 (ibid.). Irilo situace českých rodin s dětmi je zajímavá nejen proto, že ukazuje na tfliiilvne vysoké zastoupení rodin, v nichž je muž jediným živitelem a žena Ninou pečovatelkou, tedy rodin, jejichž podíl ve většině evropských států m posledních dekád klesal (Lewis 1997), ale také proto, že z historického ■ I s k|tnéna s možnostmi (spolujurčovat dobu a místo práce či dočasného zkrácení úvazku. 184 185 přechodu k tržili ekonomice a současné ekonomické krize; viz také i |j 2 a II v to"to knize). Zatímco za socialismu byla pra< ovnl.....I>ilit.i vv/ii.iniiir limilnviiitjl bylo výjimkou, že človčk pracoval na jednom pracovišti po << l\ •,• al padne měla jeho pracovní dráha charakter několika dlouhodobýi h, llfl navazujících pracovních poměrů, zpravidla na plný pracovní úva/.i I |..... platy byly do značné míry nivelizované, s přechodem k tiini ekonoi..... roce 1989 došlo nejen k růstu rozdílů v platech a mzdách, k uvolnéi..... ností pro soukromé podnikání, ale také k vyšším požadavkům 11.1 |......i výkon, mobihtu i časovou flexibilitu pracovní síly. Spolu s rychle iosI.....| zaměstnaností, restrukturalizací trhu práce a privatizací se zvýšil,i |...... nejistota, která však zasáhla různé skupiny obyvatel s odlišnou mi< a existenční naléhavostí. Ačkoliv vývoji rodinné politiky podporující refamilializaci v (Vsi i lečnosti po roce 1989 byla již věnována poměrně velká pozornost, mnu zornosti bylo doposud dáno prozkoumání a pochopení historickyth pí iii praxe kombinování pracovního a soukromého života. Právě na l<> ■• mi středí tato kapitola. Konkrétně jsem si stanovila ryto výzkumné ota/l kým způsobem se během posledního půl století proměňovala doba, pn I zůstávaly matky v české společnosti se svými dětmi doma? A jakým /pn bciii se české matky rozhodovaly o tom, kdy a jak se vrátí do zaim .in li Odpovědi na lyto výzkumné otázky mi umožní specifikovat charakter mtt j Časného h l.nnilializačního trendu v České republice a odhalit některé i Jrhlj důsledků pro postavení žen v české společnosti. 9.1.1 Data a metody Optika životních drah je vhodná pro studium historických pro m n matek na trhu práce, jelikož umožňuje srovnání způsobů kombinov.i i111 ■ a péče různých kohort matek v průběhu jejich životních trajektorií. V této I pitole budu analyzovat účast matek na trhu práce z hlediska historickéhi i voje, mezikohortního srovnání a biografického času, který sleduje čas událostí v životě člověka vzhledem k časování jiných, předchozích inl.,,-v jeho/jejím životě. Ačkoliv statistická analýza dat poskytujících informace o histoi.....1 lostí je snad nejlepším nástrojem pro odhalení historických proměn í t vání určité události, jako je například vstup žen na trh práce poté, co se it matkami, Hobson a její kolegyně poukázaly na to, že pro porozuměni I binování práce a péče v životech mužů a žen je nutné analyzovat nejen ( a jak tito lidé dělají, ale také to, jakým způsobem své zkušenosti a.....I tiHiililnovani práce .i péče lo/uiul (Hobson, Oláh 2006; llobson, 1'ahlén, ■ t0II) Inspirována témlto Itudlernj kombinuji analýzu kvantitativ-• i ilii.iiiviiiilid.il za účelem využití jejich komplementarity. I iiiilialiviií analýza životních drah se v této kapitole soustředí na od-m u rasování a následnosti vybraných životních událostí - zde kon- .......|y pivního a druhého dítěte a vstupy do zaměstnání po porodu lOln i druhého dítěte, a na časové rozestupy mezi těmito událostmi. Kva-lll inalýza životních drah (skrze biografické narativy matek) se zaměří hl, |itk matky zakoušejí, chápou a přikládají smysl výše uvedeným událos-véin životě. Životní události jsou vždy výsledkem jednání konkrét-| ||ill Pro porozumění těmto událostem je tedy nutné se ptát aktérů a ak-i il \ význam pro ně mají jejich zkušenosti. Jde tedy nejen o to, popsat ■ ilit, kdy dochází k určitým životním událostem a proč, ale také poro-i i......., jak lidé tyto události zakoušejí a jak jim rozumí. Ilineo kvantitativní analýza historie událostí umožňuje popsat a vy-• n i In m. ii lologii (zejména výskyt, časování a posloupnost) určitých událostí Ii • 11111.111<'- populaci, kvalitativní analýza umožňuje porozumět mechanis-M........./hodování, přikládání významů, vnímání vlastních možností a pro- i n la lostí. Zatímco kvantitativní data mohou poskytnout plošný/velko- ........v obraz zkoumaného jevu, prohloubení jeho porozumění je možné •ii/• analýzu zkušeností a významů zkoumaného jevu z pohledu jednotní aktérů (Hodgldn 2008). Výhodou kvantitativních dat je v tomto vý- i .....i |< jich reprezentativita, zatímco přednost kvalitativních dat spočívá iiio výzkumu v možnosti hloubkového popisu a porozumění zkoumáními lenoménu se zapojením významů a vysvětlení samotných aktérek Nejdříve za pomoci statistických dat obsahujících informace o historii UiMInslí zmapuji, jakým způsobem se v průběhu posledních dekád měnila Ít\Vi\ doby, po kterou zůstávaly české matky se svými dětmi doma. Vyu-|||l pro to data z reprezentativního dotazníkového šetření Životní a pracovní dnl/jy 2010, které je blíže popsáno v kapitole 3 této knihy. Konkrétně vyu-lljl zejména informace o historických proměnách v časování prvních a druhých porodů a v délce intervalu mezi narozením prvního a druhého dítěte, « itolc informace o historických proměnách v délce doby, kterou matky strávily s každým ze svých dětí „doma" do návratu na trh práce nebo do porodu (Inlslho dítěte, přičemž všechny tyto doby byly měřeny v měsících. Posléze budu zkoumat na datech kvalitativní povahy rozhodování českých žen o časování a způsobu jejich návratu do zaměstnání během posledního pul století s cílem porozumět tomuto rozhodování v rovině subjektivně vnímaných omezených možností. Konkrétně budu vycházet z analýzy 48 biografických rozhovorů s matkami ve věku 23-65 let, které mají alespoň jedno dítě st&rŠi dvou lei. Celkem jsem analyzovala 15 rozhovorů se ženatí', kladním vzděláním nebo vyučením, 15 rozhovoru se ženami ■.<■ l(Vt| ským vzděláním s maturitou a 18 rozhovorů s vysokoškoláčkami 23-33 let bylo 19 matek, ve věku 34-49 let bylo IX matek a ve let bylo jedenáct matek. Celkem 16 matek mělo jedno díle, l(> ui.il dvě děti a 13 matek mělo tři (ojediněle čtyři) děti. Zaměstn.mv li IV mostatně výdělečně činných bylo v době rozhovoru 28 matek, sedm bylo v době rozhovoru na mateřské či rodičovské dovolené, deset..... i v domácnosti, dvě matky byly registrované jako nezaměstnané a jedna tek byla v invalidním důchodu. Celkem 15 matek bylo samoživiteli I | tekžilo se svým partnerem, a partner jedné z matek žil v samostatní dn nosti v zahraničí. Pouze dvě z matek žily v příměstských satelita h [lfl| samotě, pět matek žilo v malých městech a ostatní matky bydlely \ \- • z osmi nejlidnatějších měst ČR. Ačkoliv většina dětí, které se narodil tazovaným matkám, byla mladší 20 let (tj. narodila se po roce \{W>) dětmi dotazovaných matek bylo také 13 dvacátníků/dvacátnir, deset tfl riíků/třicátnic a tři matky měly dokonce děti ve věku 40 a více let. ľoiVt i tek s alespoň jedním dítětem mladším 20 let byl relativně vysoký /.i m prozkoumání důsledků ekonomické a společenské transformace na matek. Rozhovory trvaly od 1 do 3 hodin. Každý rozhovor byl veden |l j ze čtyř výzkumnic, které se na výzkumu podílely, včetně mne. Komunit l>ai ineiky jsme vyhledávaly technikou sněhové koule tak, aby výslednj rek umožnil analýzu pracovních drah a kombinování práce a peče * n matek nižných sociodemografických skupin, kohort i kohort narozeni dětí." Na začátku každého rozhovoru jsme nejdříve zjistily základní denv>i|it» fické charakteristiky ženy a položily jsme úvodní otázku: „Můžete ml sím vyprávět, jak se vyvíjel váš pracovní a rodinný život poté, co jste skoiKili školu?" Narace byla dále v průběhu rozhovoru povzbuzována za pomoci novy k rozhovoru za účelem stimulace vyprávění komunikačních part.....» o jejich pracovní dráze a o potřebě a poskytování péče v jejich životě. M .n umožňovaly vztahovat textový materiál, rozdělený do jednot-t I. I ...In. k širšímu kontextu jednotlivých životních příběhů a k dalším kulem v biografiích komunikačních partnerek Kvnlltativní data jsou zde prezentována ve formě argumentů pro, a proti Ml u či vstupu matek na trh práce, které se objevily během analýzy rozinu, Odkazují jednak k explicitně zmíněným důvodům pro návrat do iruliinní nebo setrvání v domácnosti, ale také k implicitně přítomným rlm explicitně vyjádřeným představám, ideálům, stanoviskům, pocitům, Innslem nebo zdánlivě nesouvisejícím výrokům (např. o chování jiných •lek) tlirene, Caraceli a Graham (1989) rozlišují mezi pěti důvody užití me-I i■ -I-"jirky smíšeného výzkumu: zahájení, rozšíření, rozvoj, triangulace [| komplementarita. Použití metodologicky smíšeného přístupu je v tomto i ni. luvodněno komplementaritou dat. Komplementarita umožňuje ilu->u 1.1 rozvinutí, vylepšení a vysvětlení výsledků získaných jedním výzkum-lil m přístupem skrze výsledky získané druhým výzkumným přístupem. Kva-■ .ir ni a kvantitativní metody a data jsou v takovém případě využívány .....Irm zodpovězení různých výzkumných otázek k porozumění studova- flrinii jevu. Statistická data umožnila odhalit podstatné změny v časování návratu • .kyrii matek do zaměstnání v průběhu posledních dekád. Zároveň však ......uožila porozumět tomu, jakým způsobem k těmto změnám došlo. Bio- |l ilické příběhy sice nedokázaly poskytnout plošný/velkoformátový obraz i iinilializace, poskytly však vhled do rozhodování různých kohort matek n načasování a způsobu jejich návratu na trh práce nebo setrvání mimo něj, tt lak přispěly k hlubšímu porozumění změnám, zachyceným v rámci kvan-Hlrtllvních dat. Dalším krokem, který je nutné učinit v metodologicky smíšeném výzkumu, je rozhodnutí, v jakém momentu dojde k propojení kvantitativní n kvalitativní části analýzy. Zde využitý přístup je konceptuálne podobný pa-irtlelnímu metodologicky smíšenému výzkumu (Teddlie, Tashakkori 2009). V rámci takového výzkumu jsou kvaniilalivní a kvalitativní analýzy na sobě nezávislé, a teprve na konci jsou výsledky těchto dvou na sobě nezávislých 100 .nuly/ k lobé atvzájem vztaženy propo)aiy, kombinovány nebo Intt za účelem vysvětlení stejného jevu. V neposlední rade je nutně v rámci mclodoloqicky smíšeného v učinit rozhodnutí, jakému analytickému prístupu bude dána \< w i priorita. Kvantitativní a kvalitativní části výzkumu mohou mil umu tus s ohledem na vysvětlení studovaného jevu nebo muže mil jedna > částí status dominantní (Comhs, Onwuegbuzie 2010). V mém vy/l <......... obě části výzkumu rovný status. Kvantitativní data zdokumentovala pi al refamilializace v české společnosti z hlediska načasování, rozsahu ,i i \ • M změn v zaměstnanosti matek v průběhu posledních dekád. Kvaht.ii u tu I pomohla objasnit důvody a následky refamilializace, poskytla jep ílu n i a tak přispěla k plastičtějšímu a hlubšímu porozumění zkušeno*a ■ alizace v rovině subjektivně vnímaných omezení vlastních možuo-a i I.....i novat práci a péči. 9.2 Refamilializace optikou statistické analýzy historie ui Statistické analýzy dat obsahujících informace o historii život ni< h udal bylo využito ke zmapování toho, jakým způsobem se během poslední, li kád promenovala doba, po kterou zůstávaly matky v české společnosti dui se svými dětmi do návratu na trh práce nebo do porodu dalšího dítěte |ti \n zentativní výzkum české populace ukázal, že se doba, po kterou mul valy doma s dětmi, v české společnosti v průběhu posledních dekád poMn|n prodlužovala. S dítětem narozeným v 60. letech či na začátku 70. lei /liit* více než % matek v domácnosti maximálně 2 roky (nejčastěji všal m I málně 1 rok). Poté se vracely do zaměstnání nebo měly další dítě. S dllcli narozeným v druhé polovině 70. let zůstalo v domácnosti maxim.i lni 1 n»| již jen 62 % matek. S dítětem narozeným v 80. letech zůstala v domái tu do návratu do zaměstnání nebo do narození dalšího dítěte maximální i| roky jen zhruba polovina matek A od 90. let je patrný dominantní RU tříleté péče o dítě v domácnosti. Více než čtvrtina žen však zůstává doffll «1 návratu na trh práce nebo do narození dalšího dítěte ještě déle (viz Grif 1' Prodlužování doby, po kterou matky celodenně pečovaly o každé ze HJ dětí, bylo doprovázeno změnami meziporodních intervalů (viz Tabulkl Doba mezi narozením prvního a druhého dítěte se v 70. letech 20. st olei I u dříve zkrátila, ale v 90. letech se opět prodloužila. Zkrácení meziporoditl intervalu v 70. letech pravděpodobně přispělo ke skutečnosti, na kterou | ukázala Paloncyová (2011) a která byla potvrzena i na datech naše' ZTvornía pracovní dráhy 2010. Ta zdokumentoval,i rozšiřování praxi t>ii Hnrct měsíců, po které zůstávaly české matky s dítětem doma do aj do zamestnaní nebo do narození dalšího dítěte - podle roku dítěte (v %) T w63-1974 |/ a vlir měsíců 1975-1979 25-36 měsíců "i 1980-1989 13-24 měsíců 1990-1999 0-12 měsíců 2000* M'«l Jlviilnl a pracovní dráhy 2010. Poznámka: Rozdíly mezi kohortami narozených dětí jsou statisticky (l'parson Chi-Square Sig. < 0,05). IÁVI péče matek o dítě před narozením dalšího dítěte, aniž by se matky rly mezi jednotlivými porody na trh práce. Tato praxe se začala rozšiřo-|! J v 70. letech a nepřestala se rozšiřovat ani v letech 90., kdy se však in-nl mezi narozením prvního a druhého dítěte začal opět prodlužovat (viz i -lalka I). Srovnáme-li praxi řetězení celodenní péče o děti z pohledu různých koni malek s alespoň dvěmi dětmi, pak mezi matkami narozenými ve 40. le-h li), století byly v době porodu druhého dítěte zaměstnány 3/s z nich, dlincn mezi matkami narozenými v 50. letech to bylo o málo více než 2/s • nich, mezi matkami narozenými v 60. letech méně než třetina z nich a mezi ■ |lkiimi narozenými v 70. letech to byla méně než pětina z nich (Paloncyová "in i eské matky více než jednoho dítěte tedy často a stále častěji navazují Inilenst vím na celodenní péči o své předchozí dítě. Na trh práce se vrací až ihiIi '<< ukončí celodenní péči o své nejmladší dítě. To se stalo ovšem v 90. le-l i li /hledem k meziporodním intervalům a délce celodenní péče o každé | iifirozených dětí již poměrně dlouhým obdobím, které komplikuje posta-Vfiil matek na trhu práce. lak ukázalo šetření Životní a pracovní dráhy 2010, ačkoliv počet měsíců, klné matky strávily celodenní péčí o své první dítě, vzrostl, ještě větší rozdíly V portu měsíců strávených celodenní péčí o děti nacházíme mezi matkami l vlec než jedním dítětem. Zatímco mezi matkami narozenými v 50. letech, které in,i|[ dvě ďétl, polovina zostala doma sr svýml dvěma dětmi doh ne více než čtyři roky, a mezl matkami narozenými v 60. letech ne pět let, mezi matkami narozenými v 70. letech lo bylo již ne více nei (viz Graf 2). Graf 2: Křivky přežití (Kaplan-Meier): Počet měsíců, který matky dvou dltf vily se svými dvěma dětmi celkem v domácnosti - podle roku narození mi' 100 Or —r- 10 20 30 40 50 -T- 60 70 80 i 90 Délka celodenní péče matky celkem o dvě děti (v měsících) -»- matka narozena 1950-1959 matka narozena 1960-1969 matka narozena 1970-1985 Zdroj: Životní a pracovní dráhy 2010. Poznámka: Rozdíly mezi kohortami jsou statisticky významné (Pearson Chi-Square Sig. < 0,05). Proměny časování narození prvních a druhých dětí5 a návraty jejich m|ť • na trh práce z hlediska kohort narozených dětí je možné provázat se Ku* nami v rámci rodinné politiky. V roce 1964 byla v Československu zavedl mu neplacená „další mateřská dovolená" (později rodičovská dovolená) do I noho roku dítěte, ale teprve od roku 1985 se stala placenou pro všecř", matky bez ohledu na počet dětí. Od začátku 70. let ale zároveň platily matky alespoň dvou dětí mohly dostávat materský (později rodičovský) | spěvek během „další mateřské dovolené" až do dvou a od roku 1987 až do11 let dítěte. Tato politika pravděpodobně přispěla ke zkrácení doby mezl 111 rozením prvního a druhého dítěte a zvýšení praxe řetězení celodenní prr« , t™ ľV6 V feké sP°lefnosti P«««íll!"«» dominantní model dvoudétné rodiny. Podle Sfi. li.l, z roku 1970 byte v 90 % rodin s dětmi pouze jedno až dvé děti. Ačkoliv úhrnná plodnost „o..... i-nh významně klesla, přičemž vývoj plodnosti v případě dětí prvního a druhého pořadí měl odlišnou ,k......... k významným proměnám struktury rodin s dětmi s ohledem na počet dětí v rodině nedošlo (ČSÚ 3011tf důsledku toho se v této kapitole zaměřuji na první a druhé porody v průběhu životní dráhy žen Ml lir/, ii.1vi.iln n.i dli práce mrzl porody. Nulnr |e však dodat že materii ||m/dč|l rodičovský) pfíspévrk nikdy nrdos.iliov.il lakové výše, aby pokryl ilmly na vedení samostatné domácnosti. Jeho koncepce počítala s exis-itl hlavního živitele v rodině. Teprve <>o** *"* K-m nil péče 0 ncjmladší dllr v rodině. Od lé doby l.iké zaznamenáváme ■ i lnilciiiii pece ni.iiľl o kaidr |e|leh dlté. .iiilil.itiviii d.il.i však neukázala pou/.e významný nárůst ekonomicky Mih h matek, a to v posledních letech i mezi matkami školních dětí. ŕml matkami, které jsou ekonomicky aktivní, totiž odhalila také vy-iixlll pracujících na smlouvu na dobu určitou, bez pracovní smlouvy, n na dohody o provedení práce nebo činnosti. Mezi pracujícími mat-dltetem mladším 7 let je jich celá třetina, mezi pracujícími matkami n Imisím dítětem ve věku 7-10 let čtvrtina, a teprve mezi pracujícími ..... ľiichž děti jsou starší 15 let, jejich podíl klesá pod 15 % ve prospěch Bl d< >bu neurčitou. Z hlediska jistoty na trhu práce znamená výdělečná ■ m / pracovní smlouvy, na smlouvu na dobu určitou nebo na dohodu Klení práce podřadné pracovní podmínky, které oslabují vyjednávači i" i (tavení, a tak i možnosti rozhodování matek (nejen) na trhu práce i ii • kapitolu 11 v této knize). \ii,ilv/.a posledních tří ekonomických statusů dále ukázala, že riziko eko->" I' neaktivity; nezaměstnanosti nebo práce na dobu určitou je třikrát I m. ú matkami, které nebyly před porodem dítěte zaměstnané. Ze všech Hornicky neaktivních matek po ukončení rodičovské dovolené nebo doby ......In nvským příspěvkem jich však 2/3byly před porodem dítěte zaměst- \t Na skutečnost, že se ke svému původními zaměstanvateli vrací v ČR lolovlna matek což je v evropském kontextu velmi nízký podíl, pouká-Mlí |ií |iní (např. Riedmann 2006). Všechny tyto poznatky naznačují nízkou Hilin vviiiahatelnosti práva na ochranu zaměstnání rodičů v období péče ..I. děti. Na příkladu západoevropských zemí již bylo poukázáno na to, ii lineo přiměřeně dlouhá rodičovská dovolená zaměstnanost žen podle, dlouhodobé příspěvky na poskytování péče rodinným příslušníkům i. rnlla doprovázené nižšími investicemi do služeb péče) naopak zaměst-/(ii a kvalitu podmínek zaměstnání snižují (Morgan, Zippel 2003). 11 publika je v současné době příkladem země s nízkou zaměstnaností mlel ' <■/, je podporováno relativně dlouhou délkou rodičovského příspěvku V kombinaci s nedostupností služeb péče o děti. • 1 Refamilializace optikou biografických příběhů /„(lineo statistická data nás informovala o změnách v časování návratu česky, I, matek do zaměstnání a o tom, jak si stojí ČRv mezinárodním srovnaní, L porozumění rozhodování českých matek o časování a způsobu jejich „Av.alu k výdělečné činnosti je vhodnější analýza biografických rozhovoru s malk.imi. Abych mohla pŕibli/il rozhodováni ■ 11. ■ t <*k o rasováni .1 t\ návratu k výdělečné činnosti, idcntilikovala |seui \ jejich vyprávénk'l argumenty (viz výše) ve prospěch návratu k výdělečné činnosti, a |r gumenty ve prospěch prodlužování ekonomické neaktivity matek Argumenty ve prospěch návratu k výdělečné činnosti zahrnuji vrtl třeby zlepšení finanční situace rodiny a obav ze ztráty zaměstnaní p| nutí platnosti ověření o odbornosti (v případě některých profesí) > 1 klientely (v případě podnikání), obavy ze ztráty nabytých dovednosti 1 lostí. Pro některé matky je rozhodující mít vlastní příjem, jelikož il | ceptaci využívání předškolních zařízení péče o děti, zvyšující se ncqall pady odchodu na rodičovskou dovolenou na následnou možnost /.um n. *■ matek a zvyšující se nejistotu s ohledem na možný návrat na pi.mn 1 1 a to mimo jiné i v souvislosti s tehdy zavedenou legislativou, která 1 pobírat rodičovský příspěvek déle, než trvala zákonem stanoven.) zaměstnání. um. ERIKA: ... se mi narodil syn, v roce osmdesát osm ... rok jsem I a tenkrát byly ještě podnikové jesle, takže jsem se vrátila do práce ■' chom měli málo peněz, to asi ne ... takže, spíš asi že jsem se do prá < 1 chtěla ... dcera se narodila v roce devadesát tři... v té době se to [rodlfl příspěvek] prodlužovalo na čtyři roky.... a já, nevědomky, s tím, že mi |M vezmou v práci zpátky, tak jsem zůstala čtyři roky... jenže oni mi poslali V( věd ...rok jsem hledala pak práci... oni nám tam dali jenom na dobu unfl \f\ měsíce. ... o potom jsem byla nezaměstnaná ... hledala jsem brigády , éulil dcera se narodila dva tisíce pět ... jenomže já jsem tam měla zase vu na dobu určitou ...jak jsem byla těhotná, tak mně skončila smlouva énfika jsem se byla ráno zaregistrovat na úřadu práce, protože tento měsíc to Ičtyřletý rodičovský příspěvek] končí... žádnou jinou možnost nemám Opravdu jsem sama hledala všechno možné, i uklízečky, i prodavačky... 44 let, vyučená, 3 děti - 21, 15 a 4 roky, samoživitelka, nezaměst- inrttck do zaměstnání bývá spojován s určitou mírou konfliktů bez I 'In na to, kdy se odehrál, přičemž jako nejméně problematické bývají re-lovány ty návraty, které se odehrály v druhé polovině 80. let. Tato ' lOtt je matkami dávána do souvislosti s tím, že se zvýšila dostupnost 1« služeb péče o děti a zároveň se prodloužila doba, po kterou mohla IIIm íňstat s dítětem v domácnosti s nárokem na návrat na své pracovi-mž návrat na trh práce nebyl ještě komplikován růstem nestability 1 nruil a požadavků na výkon a negativní flexibilitu pracujících v rámci ■||| ekonomiky. TATIANA:... konkrétně v těch 80. letech to nebylo tak úplně komplikovaný... trotože pracovní život, de Facto nikdo se moc nepředřel. ...v době, kdy syn byl i \řslích, tak já jsem mohla už pracovat, takže jsem chodila pracovat. ...od éwu let... na více či méně osm hodin denně. (Tatiana, 49 let, VŠ, 3 děti - 29, 3*> 11 24 let, vdaná, zaměstnaná) Mľlioii) porozuměly důvodům, ale i některým důsledkům odkládání ná-iiiiitek na trh práce, které se ve výrazné míře projevily až po roce 1989, frdlme se nyní podrobněji na argumenty ve prospěch prodloužení ob-ilnlii rkonomické neaktivity matek 1'frsvědčení, že předškolní dítě do určité míry trpí, pokud je jeho matka mimNI liána, je v české společnosti (i v evropské komparaci) velmi silné (Haš-\, Saxonberg 2012).9 Matky, které se do zaměstnání vracely před dosa-11 třetího až čtvrtého roku věku dítěte, v době, kdy mohly čerpat tří flyřlelý příspěvek, pokud by zůstaly v domácnosti, cítí zpravidla potřebu •il ostatními obhajovat svěření dítěte do péče další osoby či instituce. Kvůli din celodenní mateřské péče „obhajuje" Jitka svůj návrat do zaměstnání I (llair '.."' do i"'iť'. 11111 y upravme z mluveni feřl tak, aby lépe odpovídaly psanému textu. f K mini • Ji. 1 1 .1 ...H ľ.t'i. ktaré pfltplly k tomuto presvedčení v české společnosti, viz také Dudovou IMilknvou (2010 a 2011). spontánne, l>ez vyzvání tazatclky, (im, že svŕ jednáni vymezuje proti |É jiných matek. JITKA:... manžel mi vyčítá, že jsem ji dala ve třech letech do školky ., r> bych ji tam na celý den. ... Možná, že to bylo brzo. ...Ale je pravda, te /f I strašně prospělo. Opravdu, ve školce se to dítě otrká, a pak to není LuU mamánek... Myslím, že 4 hodiny denně jí rozhodně neublíží. Ale strilt dítě od rána do večera [do školky], to mi přijde hrozný. ... nechápu nmiulnk když jsou [doma] třeba dva roky a [využívají] chůvy. (Jitka, 33 let, VŠ, 1 dllll 5 let, vdaná, zaměstnaná) Ideály péče o dítě můžeme identifikovat všude tam, kde jsou všechny i»..... způsoby péče o dítě s těmito spontánně (bez vyzvání) poměřovány. '.imW působení a internalizace těchto ideálů mohou být tak silné, že se tylu lik ály stávají ve svém působení sociálními normami. Ideál celodenní m.ii. i i péče o děti mladší tří až čtyř let může vést při plánování větší rodím hám o tom, že se matka mezi porody jednotlivých dětí na své pracovKli cet nebude. Irena, která se zabývala před porodem vědeckou činnosi i .i li veň plánovala třídětnou rodinu, tři třemi lety přerušované návraty k \ ■ profesi odmítla jako nereálné, a zůstala tak v domácnosti celých pal u.\ Ve svých úvahách o návratu na trh práce vzhledem k dlouholetí- .ih ■ n v oboru zvažuje, že se rekvalifikuje na výuku daného oboru na střední M případně započne výdělečnou činnost v oboru svého manžela, kterému i tak s jeho podnikáním neoficiálně a bezplatně pomáhala. IRENA:... já jsem na začátku řešila ... že když budu mít děti, takže se foMM odříznu od svojí profese. ... Já jsem se nechtěla vracet, že po třech letťthM vrátím do práce a pak zase za nějakou dobu další dítě. To je nesmysl I li • • 37 let, VŠ, 3 děti - 15, 11 a 7 let, vdaná, v domácnosti) Proti návratu na trh práce působí také posilování genderově speudli* ných rolí v páru poté, co se rodičům narodí jejich první dítě. Ačkoliv Anna ani její partner neměli před jejím těhotenstvím trvalý pracovni i měr, s rodičovstvím se stal z jejího partnera hlavní živitel rodiny. Vzhl I k tomu, že se stal příjem manžela jediným trvalým příjmem rodiny a neměla zaměstnání, do něhož by se mohla vrátit, bylo jí v době, kdy sc i liii'U vrátit na trh práce zřejmé, že musí časování a způsob návratu k výď činnosti přizpůsobit potřebám rodiny tak, aby nebyl ohrožen výkon iu.ii lovy práce. ANNA: ... moje představy byly, »tu bude vit mvnotenný. ... pracuje i o víken-i/n /i, pracuje do noci, to je reVntV denní záležitost. ... Pokud by měla být moje fuňte ... stresujícím Faktorem, tak ... se rozhodnu ... nemít vyloženě stálý za-wfsl na necky poměr. (Anna, 26, SŠ, 2 děti - 3 a 1 rok, vdaná, v domácnosti, |inl)liá rodičovský příspěvek) Hllřr spočívá břemeno pečovatelské práce na matkách, závazek stálého za-iii.mi často v době, kdy již výdělečnou činnost z nejrůznějších důvodů vy-(tli.l.iv.ip, za stávajících podmínek přijmout nemohou. Obdobně jako Anna 11111 n' i l elka Lucie zvolila zpočátku jen večerní brigády. Na rozdíl od Anny "h l.i výdělečná činnost Lucie zlepšit finanční situaci rodiny. Její návrat li i m- činnosti tak implikoval i větší zapojení manžela do péče. Vyma-IihinI p.irtnerovy účasti na péči v období návratu matek na trh práce tedy PMvIsf pouze na postojích obou partnerů k genderovým rolím, ale souvisí 11 lim, nakolik je výdělečná činnost ženy definována pro rodinný rozpočet |*Im nezbytná. 11K IE: ... protože financí je opravdu dost málo, tak chodím kamarádovi po-/iifl/iat uklízet a dvakrát do týdne jsem večer z domu. Sice holky ... relativně uspořádám tak, aby mohly jít rovnou spát, nebo už jsou v posteli. Ale taky \r slané, že musí [manžel] sám a už ... to zvládá. Už nanáává i plínku, což u starší v životě neudělal. Protože financí není tolik, a já jsem měla možnost ftiťít něco dělat... musí se zapojovat. (Lucie, 38 let, VŠ, 2 děti - 8 a 2 roky, vdiiná, na rodičovské) V iiMičinnosti s ideologií nutnosti celodenní péče matky o dítě mladší tří let pAtnlillo také nastavení rodinné politiky, které účinně bránilo většině matek ||ry sr do zaměstnání vrátily dříve. NA IAŠA:... já si tak jako v tý práci odpočinu od těch dětí... No a jde to vlast-nr laky jen díky tomu, těm babičkám. ... když bych ho dala do jeslí třeba na vtechny dny, tak bych přišla o sedm a půl [tisíc, které pobírá v rámci rodičov-•,kého příspěvku] plus bych platila skoro pět tisíc. To se dneska platí za jesle, I /a státní. Takže to by bylo pro mne natolik finančně nevýhodný, že se mi to urvyplatí. (Nataša, 32 let, VŠ, 2 děti - 4 a 2 roky, kohabitující, zaměstnaná) hlm|i .ilieká vyprávění odhalují ještě jeden závažný, avšak méně zjevný aspekt jiiuiNisného prodlužování ekonomické neaktivity českých matek. Prodlužováni doby, po kterou zůstávaly matky s malými dětmi oficiálně ekonomicky iiritkliviií, neznamená, že by nepracovaly. Kromě tradičně neplacené péče a práce v domácnosti mnohé y. nich bezplatně vypomáhají vc výdělečný nosti partnerovi (vedou účetnictví, řadí /,.ik,V/ky, podílejí se na tvorbf I ativních plánů, apod.). Nemusí však jíl jen o výpomoc v rodině. N#| ■» matky sice řetězí tří až čtyřleté rodičovské dovolené a doby kryté ro4| skými příspěvky, ale zároveň si oficiálně nebo neoficiálně přivydělávají jedná se o návrat do stálého pracovního poměru, ale o krátkodobé, bf nické a zpravidla nepříliš finančně ohodnocené práce, které jsou pro m bez pravidelného hlídání dětí nicméně z hlediska času či místa výkonu p| dostupné. Skutečnost, že je rodič pobírající rodičovský příspěvek (ale I celodenně pečující o dítě do sedmi let nebo dvě děti do 15 let) zdravotní |» jištěn, aniž by musel pojištění platit, a že se za náhradní dobu /.anuSijH považuje celodenní péče o dítě do čtyř let, přičemž od roku 2004 sl flniii osoba pobírající rodičovský příspěvek bez omezení přivydělávat s tÍA ' však její dítě nemohlo bez výrazného omezení využívat zařízení péče 0 (••"*« tomuto vývoji pravděpodobně pomohla. Z hlediska některých zamřjtni"*' telů a v krátkodobé perspektivě i z hlediska některých matek se totiž rlM'!>!« zdát výhodnější, pokud zůstala matka oficiálně ekonomicky neaktivní i pi covala načerno nebo pouze krátkodobě, například na dohody o provedutl práce či činnosti, než kdyby měla stálé zaměstnání nebo pracovala na Jív™ stenský list. V daném ohleduje nicméně namístě doplnit, že se v průběhu i sledních let jednak navyšoval povolený rozsah péče - o dítě rodiče pobil • >■ čího rodičovský příspěvek - v zařízeních péče o děti, a jednak se v roce | HI podstatně snížil věk dítěte, do kterého je limit stanoven. Efekt této změn) reálné chování matek však nemohl výzkum vzhledem k době jeho reálii zachytit. Lékařka Renata svou „volbu" brigád vysvětluje s ohledem na koni vněmž byla de facto nucena tuto „volbu" učinit. Svůj výdělek formou In i<| il nické činnosti (jako telefonistka) při pobírání rodičovského příspěvku •In vodňuje potřebou financí, ale zároveň jen nepravidelnými možnostmi lili dání dítěte. RENATA: ... tu práci mám tak, že jsou zrovna rodiče doma. ... tam -.n) Obdobně i Jana, jejíž biografie zahrnovala třináctileté období bez stal pracovního poměru, při kterém vykonávala velké množství brigád, ho\ j in"/i(|enerační výpomoci s péčí o dril jako o prostředku umožňujícímu obrní výdělečnou činnost, nikoliv však slálý pracovní poměr. |ANA: No tam bylo takový to vypadnout z domova, odpočinout si od všeho ... tlln), >e to bylo vlastně nárazový, že oni mi vždycky řekli: tak tento měsíc budeme i/čřat tento výzkum, tak já jsem si i mohla obstarat ty děti. 5 mojí mámou takže jsem si to mohla zařídit dopředu. (|ana, 38 let, SŠ, 3 děti - 14, 11 / lei, vdaná, zaměstnaná) |i i In le příběhy také ukazují na nízkou vymahatelnost práva na návrat Miň po rodičovské dovolené ke svému původnímu zaměstnavateli. Zejména ilv h Iumách se ženy necítí oprávněné naplňování zákona o ochraně za-in.iiii během rodičovské dovolené vyžadovat a přistupují na rétoriku za-ivalelů o jejich nevýhodnosti jako zaměstnankyň. Časovým horizon-i 11 let, během nichž plánovala být v domácnosti se dvěma dětmi, Jana Iv psychologicky uzavírala jednu svou pracovní etapu života, přičemž tliliii n ( participaci na trhu práce nepovažovala za možnou za horizontem let plánovat. |ANA: Ono to bylo bohužel zrovna v době, kdy [zaměstnavatel] ... snižoval po-i'rt zaměstnanců. A my jsme se tak dohodli, protože jsem věděla, že minimálně l>řl let se tam nevrátím ... Určitě to tak bylo daný, že když to půjde samozřejmá, lak že bychom nechtěli zůstat u toho jednoho [dítěte] ... tak jsem rozvá-ttila pracovní poměr na dohodu a od té doby jsem byla na mateřské. Což tedy bylo skoro 13 let... S tím, že jsem samozřejmě mezitím dělala různé brigády, ale lim, že jsme nechtěli mít jedno dítě, tak člověk se zase nechtěl... přihlašo-i/ do práce, kde by stejně za půl roku řekl, nezlobte se. ... Jiná otázka byla i-n lom druhým, kdy jsme se rozhodovali, jestli další, nebo ne. ... tou dobou ul /sem měla touhu dělat něco jiného než přebalovat a tak. A takže tam jsem >>vé narazila na to, že už to vůbec není jednoduché tu práci najít. ... když jíte řekla, mám dvě děti, tak to bylo, tak to se nezlobte, ale tohle místo není opluč pro vás. (|ana, 38 let, SŠ, 3 děti - 14, 11 a 7 let, vdaná, zaměstnaná) |I|hIoI)iiou zkušenost diskriminace při přijímání do zaměstnání na základě liirtleřslví zaznamenala i Martina. MARTINA: ... Tam jsem se chtěla vrátit po mateřské, ale ten hotel koupil jiný majitel, takže mi řekl, že místo tam pro mě není. Takže jsem si musela hledat jiné místo. ...ve většině případů nikde ženy s malým dítětem brát nechtějí. To jr pivní, co se ptají, když člověk hledá zaměstnání. Nebo potom dělat nějaké pommnŕ prát r, brlqtídya tok. (Maillnn, »1 let, vyuŕená, 1 dítě moživitelka, zaměstnaná) Brigády a krátkodobé práce jsou tedy tím způsobem výdělečné činnosti, li se zdá být matkami stále častěji akceptovali namísto návratu do stáleji" městnání v důsledku podmínek, které pracovní možnosti matek ovllvň Z dlouhodobého hlediska však řetězení krátkodobých smluv ženy ni práce marginalizuje, má negativní dopad na jejich současné i budoucí pft| a přispívá nejen k genderovým nerovnostem, ale také k nerovnostem dětmi žijícími s jedním, a se dvěma rodiči. 9.4 Závěr: Integrace výsledků analýz a diskuse i., Doposud se výzkum refamilializace v české společnosti soustředil zejm na vývoj na poli rodinné politiky, případně na poli ideálů péče, nebo 1 byla refamilializace dokumentována skrze komparaci hodnot indikátorů cházejích z relativně nových, zpravidla jen porevolučních, průřezových I1 ■■ Tato studie ukázala, jakým způsobem může porozumění procesu refaml lizace přispět výzkum životních drah skrze zkoumání lidské aktivity v hll1 rické/kohortní a biografické perspektivě. Tato studie je také inovativní tfM že kombinuje kvantitativní data obsahujícící informace o historii událi 1 s biografickými narativy za účelem hlubšího porozumění procesu refani alizace v české společnosti. Vzhledem k tomu, že kvantitativní a kvalitatívni výzkumné přístupy jsou ve výzkumu životních drah jen zřídka kombinovi cílem této kapitoly bylo ukázat, jakým způsobem mohou být efektivně prop" jeny v rámci metodologicky smíšeného výzkumu refamilializace. Kvantitativní data ukázala časování, rozsah a rychlost změn týkajlfli se účasti různých kohort matek na trhu práce. Nedokázala však vysvitl11 jak k těmto změnám došlo. Bez hlubšího porozumění těmto změnám by I ľ mohly výsledky statistické analýzy historie událostí svádět ke zjednoduš ným, až zavádějícím příčinným interpretacím statisticky zachyceného vývi na poli kombinování práce a péče. Analýza biografických příběhů různých kohort matek sice umožnila přiblížit jejich rozhodování o časování a způsobech návratu k výdělečné fln nosti, a pomohla ke statistickým datům připojit plastičtější příběh refaimli alizace, sama o sobě by však rychlost, načasování a celospolečenský roísalt historických změn neobsáhla. Pouze integrac výsledků kvantitativního a) litativního zkoumání životních drah umožnila předložení komplexnějaíl obrazu refamilializace v české společnosti. min studie přispěla k porozuměni ľcíŕiililllhilíad v české společnosti ^tri udli.ilcní načasováni, rozsahu .i rychlosti změn v zaměstnanosti ma-)k n ukr/e analýzu v biografických naralivcch rekonstruované zkušenosti Mil nilekliijící jejich kontextem limitované rozhodování o způsobech mi i'i etapizování placené práce a péče v průběhu jejich života, -/díl od obecně sdílené představy o tom, že proces genderově kon- .....I.imilializace přinesla do české společnosti až polistopadová spo- i 11 .msformace, kvantitativní analýza životních drah ukázala, že lze 1 - .i. n v hledat již v období normalizace, kdy se po potlačení demokra-■ 11 snah v roce 1968 politické elity zaměřily na odvrácení zájmu lidí i i rejných záležitostí k rodinnému konzumu. Již tehdy - na rozdíl od |i na západ od našich hranic - začalo docházet k prodlužování celo-i |>(Vr matek o každé dítě a zároveň již tehdy narůstala praxe etapizo-."I i namísto kombinování) práce a péče v podobě nenavracení se do zapínání mezi jednotlivými porody. Porevoluční prodlužování času, který IfAvl matky celodenní péčí o své děti, bylo tedy spíše než radikální změ-IMiii modelu kombinování práce a péče radikálním vystupňováním během Ifřdehozího režimu ustaveného modelu etapizování práce a péče v života li matek. Ačkoliv tato studie odhalila kořeny refamilializace v české společnosti jlf před rokem 1989, neznamená to, že porevoluční vývoj rodinné politiky I situace na trhu práce neměly zásadní vliv na prodlužování doby, kterou lidvl české matky celodenní péčí o děti. Také to neznamená, že by nemělo Plupl/.ování práce a péče před a po roce 1989 radikálně odlišné důsledky |im pozici matek na trhu práce. Prodlužování období celodenní péče o děti V i nimi centrálně plánované ekonomiky nepřinášelo riziko následné nejistil! y na trhu práce. Současný vysoký podíl matek řetězících krátkodobé pra-invni smlouvy, dohody o provedení práce a další, z hlediska pracovní jistoty nldldhně nevýhodné smlouvy, se dozajista zcela odlišuje od jednoho celoživotního zaměstnání nebo spíše několika za sebou jdoucích dlouhodobých rrtinéstnaneckých poměrů, tak jak tomu bylo před rokem 1989. Navzdory podstatným před- a porevolučním rozdílům, objevení kořenů « postupného, několik dekád se rozvíjejícího genderově konvenčního fami-llitllsuiu v české společnosti je důležité pro pochopení refamilializace v této upolečnosti. Zároveň je možné tímto poznáním doplnit existující vysvětlení tnho, proč nevyvolalo směřování rodinné politiky po roce 1989 ve společnosti |in dlouhou dobu žádné protesty. V neposlední řadě může být toto poznání v mezinárodní komparativní perspektivě využito při explanaci existujících mzdílů v praxi kombinování práce a péče mezi státy střední a východní Ev-nipy - s Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem vykazujícími nejnižší 204 205 /amésl nanos! in.itck, a Slovinskem, Litvou nebo Lotyšskem vykazujícín opak relativné vysokou zaměstnanost matek M,id.in k.i analýza životních drah odhalila kořeny reŕamiliaiizaci před rokem 1989 a zároveň poukázala nejen na načasovaní, rychlost a m. il prodlužování ekonomické neaktivity v životních drahách matek, ale ta jeden z jejích důsledků v podobě rozšiřující se praxe zaměstnávání ma krátkodobé pracovní smlouvy. Biografické narativy pomohly porozumel cesům, které stojí za stále delším prodlužováním období ekonomické n vity českých matek, a poukázaly na knltumě-stmkturální zakotveni...... nýcli možností, v jejichž rámci se ženy (a muži) o kombinování práce a B rozhodují. Cílem zde nebylo pojmenovat všechny relevantní faktory, l< i vstupují do rozhodování matek o jejich návratu na trh práce, ale pnula n na to, jak se při něm střetávají „vnitřní" hodnotové i „vnější" institiu ion.ilni a strukturální důvody a motivace pro i proti různým formám zamčsi..... a to za účelem ilustrace doposud málo diskutovaného dopadu re-tamillal zace v podobě skryté práce matek. Vedle tradičně neplacené práce v koškolaček, o rozrůstajícím se podílu nízkovzdělaných mužů a žen, kteří ■(Mávají rnarginalizováni na trhu práce a zároveň neukotveni v relativně TlAlých partnerských a rodičovských vazbách, ukazují nejen na rostoucí roz-aost, ale také stratifikaci životních drah. Ta přispívá k „vyloučení" těch • malým potenciálem pro naplnění genderově konvenční dělby práce z účasti některých doménách života a k marginalizaci těch, jejichž postavení je ve •polečnosti již tradičně marginalizované.