OBECNÁ PSYCHOLOGIE – METAKOGNICE
PSY258
PSYCHOLOGIE
JEDNOOBOROVÉ DENNÍ STUDIUM
Fakulta sociálních studií MU
2018
OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. - METAKOGNICE
Určeno pro:
bakalářské studium psychologie - jednooborové, doporučeno pro 2. ročník studia
Garant předmětu:
Mgr. Miroslav Šipula (miro(zavináč)fss.muni.cz)
Konzultace: viz osobní vizitka garanta v ISu (http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530), průběžně e-mailem nebo
osobně po předchozí domluvě e-mailem
Vyučující:
Ing. Ondřej Bečev Mgr. Hynek Cígler, Ph. D
Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Mgr. Vít Gabrhel
Mgr. Ondřej Straka Bc. Adam Růžička, MRes. MSc.
Mgr. Miroslav Šipula
Charakteristika předmětu
Kurz navazuje na kurzy PSY105 Obecná psychologie - Psychologie kognitivních procesů a PSY106 Obecná
psychologie - Psychologie emocí a motivace. Cílem je prohloubit znalosti ve vybraných tématech obecné
psychologie, zejména těch, která umožní studentům integrovat poznatky obou předcházejících předmětů a
rozvíjet schopnost reflexe vlastního poznávání světa z různých hledisek: z hlediska role smyslů, myšlení, řeči,
emocí a zprostředkující role paměti.
Těžiště kursu je v rozvíjení témat z kognitivní psychologie, každé téma však bude prezentováno jako
integrující oblast kognitivních a emočních (motivačních) procesů.
Kurz je koncipován jako soubor přednášek a interaktivních hodin (dále seminářů), které jsou v každém
z témat zastoupeny ve stejném poměru. Vyučující kladou podobný důraz jak na poznatky – znalosti tak
dovednosti a vlastní zkušenost ve vztahu k tématu. Způsob prezentace a použité úkoly mají podněcovat
studenty ke kritickým úvahám nad tématy.
Doporučení k zápisu předmětu, studiu a bezproblémovému zvládnutí zkoušky
Kurz předpokládá znalost témat zahrnutých v předmětech Psychologie kognitivních procesů a Psychologie
emocí a motivace, proto (ačkoliv zde není uvedena formální prerekvizita) doporučujeme jeho absolvování až po
zvládnutí uvedených dvou kurzů.
Zároveň je koncepce tohoto kurzu odlišná od obou kurzů. Jde o soubor šesti vybraných – různorodých a
relativně samostatných - témat, která jsou vyučována různými vyučujícími. Pro probíraná témata je také
charakteristická vyšší míra abstrakce. Kromě studia uvedených zdrojů je k bezproblémovému zvládnutí
předmětu žádoucí i aktivní interakce s vyučujícími. Proto důrazně doporučujeme absolvování nejen povinných
seminářů ale i všech přednášek.
Vyučující předmětu jsou připraveni zodpovědět věcné otázky ke svému tématu, případně způsobu studia
tématu – viz kontakty výše.
Požadavky k zápočtu a zkoušce
Pro získání kreditů je třeba získat zápočet a úspěšně absolvovat zkoušku.
Zápočet, tj. možnost přistoupit ke zkoušce, student/-ka získá za:
1. vypracování písemné práce (viz „Požadavky k písemné práci“, bodově hodnoceno – viz „Bodový
systém hodnocení“)
2. aktivní účast na seminářích (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“)
3. podíl na vytváření databáze testových otázek v e-learningovém systému ELF
(http://www.phil.muni.cz/elf - předmět PSY258) Podrobné informace k tomuto úkolu, termíny
odevzdání a podmínky náhrad za nesplnění některé části úkolu budou zveřejněny tamtéž.
Pozn.: Termíny uvedené v systému ELF jsou závazné a jsou nedílnou součástí tohoto sylabu. Doporučujeme také
ve vlastním zájmu min. jednou týdně sledovat diskuse v diskusních fórech předmětu v ISu a systému Elf.
Témata prezentovaná ve cvičeních a diskusích v systému ELF mohou být součástí závěrečné zkoušky.
Všechny povinné úkoly musí být splněny nejpozději 7 dní před plánovaným termínem zkoušky (popř.
termínem, na který je student/-ka přihlášen/a).
Zkouška má podobu písemného testu (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“).
Obsahové požadavky k písemné práci
Volitelná témata písemné práce (student/-ka si ze čtyř navržených témat vybere libovolné a práci odevzdá
ve stanoveném termínu do příslušné „odevzdávárny“ předmětu v ISu – viz oddíl „Harmonogram“ níže):
Cílem práce je nácvik a rozvíjení dovednosti
- reflexe a sebereflexe
- postižení procesuální stránky psychických dějů, nejen „statických“jevů
- aplikovat získané poznatky v reálném životě
- vhodně integrovat poznatky psychologie kognitivních procesů, psychologie emocí a motivace,
psychologie osobnosti a popř. i sociální psychologie
Práce bude vycházet z vlastních postřehů reálných chyb v daných procesech. Student/-ka si vybere jednu
nebo více situací z reálného života (inspirací mohou být vlastní nebo zprostředkované osobní zkušenosti,
zprávy, reportáže, dokumenty a rozhovory v médiích, reálné společenské události ale i filmy, seriály, realityshow,
literární příběhy, reklamy, diskuse na internetu, politické diskuse, procesy výběru politických
reprezentantů, reklamní a mediální kampaně… atd., které věrně znázorňují chyby ve výše zmíněných
procesech. Je možné využít i lidových přísloví a rčení, případně odrazu vybraných chyb ve veřejných diskuzích o
důležitých rozhodnutích, v mediálních prezentacích určitých témat atd.) a použije ji/je k dokumentaci chyb,
k nimž typicky dochází nebo může dojít v průběhu vybraného procesu.
V případě výběru jedné konkrétní, komplexní, situace (tuto volbu doporučujeme) bude očekávána
detailnější a komplexnější odborná analýza z více hledisek, v případě více situací pak bude akcentován
systematický postup.
Práce jako celek tedy může sloužit jako osobitý, kreativní odborný výklad o chybách v rámci procesů
s citacemi odborných zdrojů a důslednou dokumentací chyb pomocí odkazů na reálné zkušenosti (záznamy v
Odborný esej (forma viz např. http://goo.gl/lWJpxo) na téma:
„Jakých chyb se dopouštíme v procesu…“
a) …usuzování, popř. řešení problémů
b) …rozhodování
c) …hledání odpovědi na otázku
d) …matematickém usuzování
e) …utváření subjektivních interních (mentálních) kategorií, vodítek (o něž se opíráme při
poznávání sebe i světa, řešení problémů, intrapsychických i sociálních konfliktů apod.)
médiích, dílech apod. viz výše). Výhodou bude vždy ověřitelnost odkazů, případně jejich přímá prezentace, tam,
kde je to možné (např. odkaz na videozáznam na internetu, kopie časopiseckého rozhovoru, fotografie v příloze
apod.).
Těžiště práce je v obecné psychologii. Výhodou bude zvážení vybraného procesu z hlediska teorie mysli.
Kritéria hodnocení:
1. Obsahová úroveň (počet nalezených chyb, příp. hloubka zpracování tématu na zvolené
úrovni, počet a adekvátnost uplatněných hledisek analýzy)
2. Systematičnost zpracování, formální provedení
3. Propojení oblastí kognitivní psychologie s jinými (zejména psychologie emocí a motivace)
4. Vlastní vklad do tématu, osobitost, kreativita zpracování
5. Odborné zpracování, literatura
Způsob odevzdání a formální náležitosti písemné práce
Minimální počet znaků: 5400 (= 3 normostrany)
Písemná práce bude přijata v elektronické podobě v příslušné „odevzdávárně“ předmětu v Informačním
systému MU.
Jako titulní stranu práce doporučujeme použít vzor na webu katedry:
(http://psych.fss.muni.cz/files/titulni_strana.docx). Pokud student/-ka vytvoří vlastní titulní stranu, vždy na ní
budou uvedeny minimálně tyto údaje: celé jméno, identifikační číslo - UČO, název a kód předmětu, datum
odevzdání.
Termín odevzdání je uvedeny v oddílu „Harmonogram“ níže.
Práce výjimečně odevzdané po tomto termínu budou přijaty s podmínkou srážky 3 bodů za každý den
zpoždění.
Práce odevzdané v termínu budou mít při vyhodnocování přednost před pracemi odevzdanými se zpožděním
(a bodovou ztrátou).
V případě, že práce nesplňuje některou z podmínek zadání, má student právo na opravu práce do termínu
stanoveného vyučujícím. Od bodového hodnocení opravené práce bude odečteno 5 bodů (jako kompenzace
časového zvýhodnění při zpracování a zvýhodnění dodatečnými konzultacemi oproti ostatním studentům).
Práce budou vytvořeny výhradně pro předmět PSY258, tj. text práce se nesmí shodovat s textem nebo
nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním kterékoliv práce v předmětu
PSY258 student/-ka stvrzuje, že je výhradním autorem/-kou textu, respektuje řádné způsoby citace a bere na
vědomí, že práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena systémy
pro odhalování plagiátů.
Příklady prací budou zveřejněny v systému ELF.
Průběžný test
Student/-ka má přibližně v polovině semestru možnost získat zvláštní bodové hodnocení (bonus 3 body) za
úspěšné zvládnutí průběžného znalostního testu. Absolvování testu je nepovinné. Forma, podmínky a termín
budou upřesněny po domluvě.
Bodový systém hodnocení:
maximální počet bodů minimální počet bodů
zkouška 36 18
písemná práce 30 16
účast na seminářích 9 3
celkem 75 37
bonus za průběžný test (nepovinný) 3
Poznámka k bodování účasti na seminářích:
9 bodů - účast na všech seminářích, 6 bodů - absence na jednom semináři, 3 body - absence na dvou
seminářích.
Při neúčasti vyšší než dvě absence student/-ka nezískává minimální počet bodů, tj. nesplnil/-a podmínky pro
absolvování předmětu.
Celkové hodnocení:
A 75 – 69
B 68 – 62
C 61 – 53
D 52 – 45
E 44 – 37
F nesplnění minimálního počtu bodů v některém z požadavků
Harmonogram
Přednáška
Přednáška
13.30-15.00
+seminářsk.A
15:15-16.45
středa,sudét.
Seminářsk.B
15:15-16.45
středa,lichét.
Vyučující
1 Mentální reprezentace 21. 2. 28. 2. Mgr. Miroslav Šipula
2 Inteligence… …a za hranice inteligence… 7. 3. 14. 3. Mgr. Ondřej Straka
3 Metakognice v matematickém usuzování 21. 3. 28. 3. Mgr. Hynek Cígler, Ph. D.
Písemná práce 10. 4.
4 Vědomí a sebe-uvědomování 4. 4. 11. 4. Ing. Ondřej Bečev
5
Mysl a mozek: Zamyšlení nad vztahem
psychologie a neurovědy
18. 4. 25. 4. Bc. Adam Růžička, MRes. MSc.
6
Kognitivní teorie procesu odpovědi
na otázku
2. 5. 9. 5.
Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.
Mgr. Vít Gabrhel
Mentální reprezentace
A. Přednáška
MR - definice, východiska, obsah a struktura, různá pojetí, polarity: externí vs interní,
„analogový“ vs. „digitální“ princip, imaginativní vs. propoziční reprezentace, princip
podobnosti, dimenzionalita, mapování; druhy, vlastnosti a formy MR; MR v paměti a vědomé
mysli; mentální stavy; řády MR; nejdůležitější výzkumy, modely, přístupy; hledisko procesu a
obsahu reprezentace; teorie mysli; „ikonofilové“ a „ikonofobové“
B. Seminář
Práce na téma interních subjektivně významných dimenzí podle Kellyho konceptu. Videozáznam přednášky na
téma „limity a chyby v usuzování“ jako inspirace k písemným pracím.
Literatura: strany č.
počet
stran
Eysenck, W. E. (2008). Kognitivní psychologie. Praha, Academia. 297-341 44
Hill, G. (2004). Moderní psychologie. Praha, Portál. 172 1
Hoskovec J., Nakonečný M., Sedláková M. (2002): Psychologie XX. století: některé
významné směry a školy. Praha, Karolinum.
113-126 13
Sedláková, M. (2004): Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Praha, Grada Publishing. 43-100 57
Heslo „Mental Representation“ ve Standfordské encyklopedii filosofie dostupné na adrese:
http://plato.stanford.edu/entries/mental-representation/
celý text
Experience and Theory as Determinants of Attitudes toward Mental Representation:
The Case of Knight Dunlap and the Vanishing Images of J. B. Watson. Nigel J. T. Thomas
University of Leeds, U. K., The American Journal of Psychology [1989, vol. 102]
dostupné jako draft na adrese http://cogprints.org/3750/01/dun-wat-cp.htm
395-412 17
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium podle osnovy prezentace z přednášky.
2. Při studiu literatury doporučuje začít pasáží (44 stránek) v knize Kognitivní psychologie, pokračovat
přehledem (1 stránka) v knize Moderní psychologie, získané poznatky následně prohloubit
terminologicky náročnějšími zdroji od autorky M. Sedlákové (celkem 70 stran) a navázat anglicky
psanými zdroji.
Inteligence… …a za hranice inteligence…
Podtitul: Proč mohou podobně inteligentní jedinci dosahovat odlišných studijních
výsledků?
A. Přednáška
Inteligence a její měření v historickém kontextu
Faktorové teorie inteligence (Spearman: g-faktor, Thurstone: primární mentální schopnosti,
Guilford: struktura intelektu, Cattel: fluidní a krystalická inteligence, Carrollův hierarchický
model)
Alternativní přístupy (kontextualismus, Gardnerova teorie multidimenzionální inteligence, Sternbergova
triarchická teorie)
Další koncepce (vč. kritické reflexe)
Implicitní teorie inteligence
Vztah metakognice – inteligence; M. Veenman vs. R. Sternberg
B. Seminář (uvedení do problematiky)
- měření inteligence v psychologické praxi (IST, Woodcock Johnson IE, Wechslerovy testy, Ravenovy progresivní
matrice)
- implicitní teorie inteligence: diskuse, konfrontace s výzkumy Sternberga, Ruisela a Plhákové
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Ruisel, I. (2000): Základy inteligence. Praha, Portál.
13-53
79-104
149-162
78
Sternberg, R. J. (2002): Kognitivní psychologie. Praha, Portál.
(základní + rozšiřující znalosti k tématu inteligence)
501-527
(527-543)
26
(44)
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Gardner, H. (1999): Dimenze myšlení. Teorie rozmanitých inteligencí. Praha, Portál.
(co a k čemu je inteligence)
89-99 10
Gould, S. J. (1997): Jak neměřit člověka. Praha, Nakladatelství Lidové noviny.
(k doplnění teorií inteligence kapitola 4, pro porozumění knize Gaussova křivka)
357-368 11
Jelínek, M., Klimusová, H., Blatný, M. (2003). Stabilita a trendy vývoje inteligence u dětí ve
věku 3 - 15 let. Československá psychologie, 47, 5
392-404 12
Piaget, J. (1999): Psychologie inteligence. Praha, Portál.
(Kapitola 5 - Vytváření myšlení, názor a operace)
114-145 31
Plháková, A. (1999): Přístupy ke studiu inteligence. Olomouc, Filozofická fakulta Univerzity
Palackého. (doplnění základních vědomostí, srovnání mužů a žen)
31-95
119-132
95
Sternberg, R. J., Kaufman, J. C. (1998). Human Abilities. Annual Review of Psychology, 49
(český překlad byl publikován v časopise Pedagogika a je k dispozici ke stažení na adrese:
http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?attachment_id=2488&edmc=2488 )
479-502 23
Internet – rozšiřující texty:
http://www.intestcom.org/ - inspirace k mezinárodnímu pojetí testů rozumových schopností a měření inteligence
http://www.intelltheory.com/bellcurve.shtml – komentář ke kontroverzní studii srovnání průměrného IQ mezi
různými skupinami (ras, kultur a povolání)
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a semináři, studium podle osnovy v ISu.
2. Pro přípravu na přednášku doporučujeme text R. J. Sternberga, na seminář potom texty J. Burešové a A.
Plhákové vložené v ISu.
3. Kromě studia základní literatury nezbytné pro porozumění tématu je vhodné i rozšíření v uvedených
oblastech – viz poznámky vyučujícího v závorkách u jednotlivých zdrojů.
Řešení matematických úloh
A. Přednáška:
Přednáška představí kognitivní procesy zapojené do zpracovávání informací o množství
a číslech a do řešení prematematických a matematických úloh u „běžné“ populace. Zaměří se
dále na vývojové hledisko a zařazení „matematických“ schopností mezi ostatní intelektové
schopnosti. Představí rovněž metakognitivní a nekognitivní aspekty, které reálný matematický
výkon moderují, vztah teorií řešení matematických úloh a obecných teorií řešení problémů.
Témata: ANS a OTS systémy, jejich adaptibilita; rutinní a nerutinní problémy; mentální reprezentace
matematických problémů a čísla; hypotéza (ne)konzistentního jazyka a vztah k příznakovosti; racionální chyba;
numerozita, enumerace a numerace; math anxiety; math self-efficacy.
B. Seminář:
Seminář bude sloužit k demonstraci vybraných metakognitivních efektů spojených s řešením matematických
úloh. Konstrukce modelu chyb při řešení konkrétních typů matematických úloh.
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Gelman, R., & Meck, E. (1983). Preschoolers’ counting: Principles before skill. Cognition,
13(3), 343–359. doi: 10.1016/0010-0277(83)90014-8
343-358 16
Saxe, G. B. (1982). Developing forms of arithmetical thought among the Oksapmin of Papua
New Guinea. Developmental Psychology, 18(4), 583–594.
http://doi.org/10.1037/0012-1649.18.4.583
583–594 12
Mayer, R. E., & Hegarty, M. (1996). The Process of Understanding Mathematical Problems.
In R. J. Sternberg & T. Ben-Zeev (Eds.), The Nature of Mathematical Thinking (pp. 29–53).
Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, Inc.
29–51 23
Ben-Zeev, T. (1998). Rational errors and the mathematical mind. Review of General
Psychology, 2(4), 366–383. http://doi.org/10.1037/1089-2680.2.4.366
366–380 24
Pape, S. J. (2003). Compare word problems: Consistency hypothesis revisited.
Contemporary Educational Psychology, 28(3), 396–421.
http://doi.org/10.1016/S0361-476X(02)00046-2
396–416 23
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Gelman, R., & Gallistel, C. R. (1979). The Child’s Understanding of Number. Massachusetts:
Harvard University Press.
celá
publikace
245
Frank, M. C., Everett, D. L., Fedorenko, E., & Gibson, E. (2008). Number as a cognitive
technology: Evidence from Pirahã language and cognition. Cognition, 108(3), 819–824.
http://doi.org/10.1016/j.cognition.2008.04.007
819–823 5
Schoenfeld, A. H. (1987). What’s all the fuss about metacognition. In A. H. Schoenfeld (Ed.),
Cognitive science and mathematics edu-cation (pp. 189–215). Hillsdale, NJ: Erlbaum.
189–215 27
Anobile, G., Castaldi, E., Turi, M., Tinelli, F., & Burr, D. C. (2016). Numerosity but not
texture-density discrimination correlates with math ability in children. Developmental
Psychology, 52(8), 1206–1216. http://doi.org/10.1037/dev0000155
1206–1214 9
Burr, D. C., & Ross, J. (2008). A Visual Sense of Number. Current Biology, 18(6), 425–428.
http://doi.org/10.1016/j.cub.2008.02.052
425–428 4
Geary, D. C. (2007). Development of Mathematical Understanding. In W. Damon & R. M.
Lerner (Eds.), Handbook of Child Psychology (pp. 777–810). Hoboken, NJ, USA: John Wiley
& Sons. doi: 10.1002/9780470147658.chpsy0218
777–84 28
Nosek, B. A., Smyth, F. L., Sriram, N., Lindner, N. M., Devos, T., Ayala, A., … Greenwald, A.
G. (2009). National differences in gender-science stereotypes predict national sex
differences in science and math achievement. Proceedings of the National Academy of
Sciences of the United States of America, 106(26), 10593–7.
http://doi.org/10.1073/pnas.0809921106
10593–7 5
Vyučující doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce i semináři, nedoporučuje spoléhat se jen na studium na základě
přednášek a z prezentací.
2. Základní literaturou pro pochopení základů matematických schopností je Gelman a Meck (1983).
Vhodným doplněním je krátký a zajímavý text Saxe (1982). Následně doporučuje studium alespoň
jednoho až dvou ze zbývajících, vzájemně se prolínajících povinných materiálů (Mayer a Hegarty, 1966;
Ben-Zeev, 1998; Pape, 2003). Tyto informace budou vyžadovány u zkoušky nad rámec prezentovaný
přímo ve výuce.
3. Dále doporučuje nahlédnout do doporučené literatury, která rozšiřuje vybrané informace prezentované
na přednášce a semináři. Tyto informace budou u zkoušky požadovány jen okrajově na úrovni
představené osobně ve výuce.
Témata si lze vybrat podle svého zaměření a zájmu: přehledové texty se širším záběrem (Gelman
a Gallistel, 1979; Schoenfeld, 1987), kulturně-jazyková vázanost matematického myšlení (Frank a kol.,
2008), genderové rozdíly a stereotypy (Nosek a kol., 2009) a biologické základy matematických
schopností (Anobile a kol., 2016; Burr a Ross, 2008).
Vědomí a sebe-uvědomování
A. Přednáška
Od pojmu vědomí v psychologii se podíváme k současným neurofilosofickým poznatkům o
vědomí. Seznámíme se s intencionalitou, těžkým problémem, stupni uvědomění, vědomím
prvního a druhého řádu a teoriemi o úloze vědomí při jednání. Dotkneme se i tématu selfawareness,
rozeznávání vlastního těla a poruch těchto mechanismů.
Téma intencí a jejich úloze v motorické a mentální agenci. V souvislosti s tématem seberegulace a kauzální
potenci vědomí se budeme zabývat také otázkou svobodné vůle jednak v jejích klasických pojetích, tak i v
některých vybraných kompatibilistických reakcích.
B. Seminář
Videoukázky demonstrující popisované jevy.
Ukázky vlastního výzkumu a výsledků.
Literatura: strany č.
počet
stran
Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál. 89 - 129 30
Gallagher, S. (2000). Philosophical conceptions of the self: implications for cognitive
science. Trends in Cognitive Sciences, 4(1), 14–21.
14–21 8
Searle, J. (1990). Is The Brain’s Mind A Computer Program? Scientific American, 262(1),
26–31.
26 - 31 6
Lau, H., Maniscalco, B., Shaver, E. C., & Graves, T. (2012). Awareness of Intention. In
Scholarpedia. (ke stažení na
http://www.scholarpedia.org/w/index.php?title=User:Hakwan_Lau/Proposed/Awareness_of_intent
ion&oldid=137989)
celý text 7
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium prezentace z přednášky.
2. Při studiu literatury doporučuje začít obecným přehledem (10 doporučených stránek v knize Kognitivní
psychologie), pokračovat filosofickými východisky (9 stránek v knize Umělá inteligence 3), představením
oboru umělé inteligence (Umělá inteligence 1) a přípravu ukončit studiem krátkého Úvodu do
kognitivní vědy.
Mysl a mozek: Zamyšlení nad vztahem psychologie a neurovědy
A. Přednáška
Vývoj zobrazovacích metod zvláště pak funkční magnetické rezonance (fMRI)
a magnetoencefalografie (MEG) každým rokem umožňuje detailnější a detailnější pohled do
útrob našeho neurálního aparátu. Tento technologický pokrok s sebou nese značnou dávku
entuziasmu, neboť výzkum funkce lidského mozku slibuje osvětlení fungování lidské mysli.
Nicméně je tento předpoklad oprávněný? A do jaké míry bychom do neurovědy měli či neměli
vkládat naděje?
V přednášce se podíváme na základní teoretické předpoklady kognitivní vědy, která se snaží principiálně
propojit psychologii a neurovědu. Předvedeme vlivnou tezi vícera úrovní analýzy Davida Marra, která je
obranou vůči neadekvátnímu biologickému redukcionismu. Pohlédneme na současné trendy v neurovědeckém
a psychologickém výzkumu (např. human connectome, big-data, etc.), které ve světle nastolené problematiky
kriticky zhodnotíme.
B. Seminář
Budeme pokračovat diskuzí ohledně tématu přednášky a zamyslíme se nad některými interpretacemi poznatků
neurovědy z médií a popkultury. (např. „Za lásku může dopamin.“, „Meditace vám doslova mění mozek.“, etc.)
Literatura: strany č.
počet
stran
Marr, D. (1982). Vision. San Francisco: Freeman.
https://web.stanford.edu/class/psych209a/ReadingsByDate/01_07/Marr82Philosophy.pdf
8-29 21
Krakauer, J. W., Ghazanfar, A. A., Gomez-Marin, A., Maciver, M. A., & Poeppel, D. (2017).
Neuroscience Needs Behavior: Correcting a Reductionist Bias. Neuron, 93(3), 480–490.
http://doi.org/10.1016/j.neuron.2016.12.041
480-490 10
Fodor, J. (1999). Diary: Why the brain? London Review of Books, 21(19), 68-69
https://www.lrb.co.uk/v21/n19/jerry-fodor/diary
68-69 2
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Embick, D., & Poeppel, D. (2015). Towards a computational(ist) neurobiology of language:
correlational , integrated and explanatory neurolinguistics. Language, Cognition and
Neuroscience, 30(4), 357–366. http://doi.org/10.1080/23273798.2014.980750
357-366 9
Chomsky, N. (1980). Rules and Representations. Cambridge: MIT Press - Chapter 1: Mind
and Body
3-47 44
Poeppel, D. (2012). The maps problem and the mapping problem: Two challenges for a
cognitive neuroscience of speech and language. Cognitive Neuropsychology, 29(1–2), 34–
55. http://doi.org/10.1080/02643294.2012.710600
34-55 21
Poeppel, D., & Embick, D. (2004). Defining the relation between linguistics and
neuroscience. Linguistics, (1), 1–16. http://doi.org/citeulike-article-id:6138571
1-16 16
Bloom, P. (2004). Natural-born Dualists.
https://www.edge.org/conversation/paul_bloom-natural-born-dualists
41-58 17
Satel,S., & Lillienfeld, S. (2015). Brainwashed: The Seductive Appeal of Mindless
Neuroscience. New York: Basic Books
Dle libosti
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
Základní literatura a přednáška poslouží. Ale určitě doporučuji důkladně si přečíst i Marrův článek a
popřemýšlet nad ním…
Kognitivní teorie procesu odpovědi na otázku
A. Přednáška:
Cílem přednášky bude seznámit studenty:
1. s aktuálními kognitivními aspekty teorie procesu odpovídání na otázku
(v dotazníku, rozhovoru).
Modely:
a) Canellův procesuální model jako zástupce high-track/low-track modelů
b) 4-fázový model „porozumění-vybavení-posouzení-odpověď“ (Tourangeau, Rips, Rasinski, 2000).
2. s kognitivními procesy a heuristikami, které hrají roli v jednotlivých fázích procesu odpovídání, a také s
očekávatelnými zkresleními v odpovědích
a) porozumění: obsah, intence, pragmatika: Griceho konverzační maxima
b) vybavení: chyby vybavování z dlouhodobé paměti (Schacter, 2001), specifika vybavování paměťových
obsahů relevantních pro postoje a hodnoty
c) posouzení: zpracování vybaveného materiálu - frekvence, pravděpodobnosti, postoje a hodnoty
(Fischhoff, 1991), emoce (Robinson, Clore, 2002)
d) odpověď: editace a formátování odpovědi, odpovídání na citlivé otázky
3. se shrnutím low-track strategií - způsobů, jimiž si respondenti zjednodušují odpovídání, a jimi způsobených
zkreslení v odpovědích.
B. Seminář
Cílem semináře bude demonstrovat některé z efektů odpověďových heuristik replikací drobných studií
Schwartze a Tourangeaua. Studenti náhodně rozdělení na dvě skupiny vyplní různé verze speciálně
sestrojeného krátkého dotazníku. Rozdíly demonstrujících vliv heuristik budou předmětem následné diskuze s
prvky kognitivního interview (dle možností).
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Tourangeau, R., Rips, L. J., Rasinski (2000). The psychology of survey response. Cambridge:
Cambridge University Press.
(1 výtisk v knihovně, 1 k dispozici ke krátkodobému zapůjčení u vyučujícího, použitá
publikace na Amazonu v době tvorby syllabu v hodnotě cca 16 liber)
Kapitoly:
1-6, 8-9
273
Fischhoff, B. (1991). Value elicitation: Is there anything in there? American psychologist,
46, 8
835-847 13
Schacter, D. L. (1999). The seven sins of memory. Insights from psychology and cognitive
neuroscience. American psychologist, 54,3, 182-203.
Vyšlo také v knižní podobě česky: Schacter, D. L. (2003). Sedm hříchů paměti. Jak si
pamatujeme a zapomínáme. Praha: Paseka.
182-203 21
Robinson, M. D., Clore, G. (2002). Belief and feeling: Evidence for an accessibility model of
emotional self-report. Psychological Bulletin, 128, 6, 934-960
934-960 26
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Schwartz, N. (1999). Self-reports: How the questions shape the answers. American
psychologist, 54
93-105 13
Sudman, S., Bradburn, N. B., Schwartz, N. (1996). Thinking about answers. The application
of cognitive processes to survey methodology. San Francisco: Jossey-Bass.
celá
publikace
304
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující předpokládá účast na přednášce i semináři.
2. Vyučující silně nedoporučuje studium z výukových prezentací.
3. Základem je studium učebnice (Tourangeau, Rips, Rasinski). Pro úspěšné studium je třeba si znalosti
uspořádat do vlastní struktury. Lze nabídnout dvoudimenzionální konceptuální strukturu: Jednu dimenzi tvoří
teorie, jak reprezentujeme základní konstrukty, na které se obvykle dotazujeme (fakta, data/trvání, četnosti,
postoje, hodnoty (Fischhoff)), a jaký charakter tedy mohou mít informace, které si o nich vybavujeme. Tyto
znalosti je třeba dát do souvislosti s teoriemi procesu odpovídání na otázky, resp. s jejich jednotlivými fázemi porozumění,
vybavení (Schacter), posouzení, odpověď.