[INS: Zatím nedokončené (E-F) :INS] [INS: :INS] MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce [INS: Chyíbí název :INS] Seminární práce Politika a služby zaměstnanosti (VPL124) Vypracovala: Sára Zedková (460308) Přednášející: PhDr. Pavel Horák, PhD., PhDr. Markéta Horáková, PhD. Obsah Úvod. 3 Charakteristika zvolené cílové skupiny. [INS: Jaké konkrétní skupiny a kde? :INS] 4 [INS: Chybí další části truktury obsahu! :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] 1. Úvod Účel této seminární práce je navrhnutí projektu, jehož cílem bude začlenění jedinců znevýhodněné cílové skupiny [INS: jaké kokrétně? :INS] na trh práce[INS: kde konkrétně? :INS] , tedy zvýšení zaměstnanosti cílové skupiny a přispění k[DEL: :DEL] [INS: :INS] překonávání[INS: :INS] [DEL: :DEL] znevýhodnění vybrané cílové skupiny[INS: k překonání čeho? Znevýhodnění v čem, kde? :INS] . Pro tuto práci jsem si za cílovou skupinu stanovila osoby se zdravotním postižením. Svůj návrh na intervenci budu směřovat na více lokální úroveň, tedy na konkrétní neziskovou organizaci[INS: pracující s těmito osobami v jakém konkrétním regionu čr? :INS] . V první části práce se pokusím charakterizovat rysy dané cílové skupiny[INS: :INS] [INS: jak - :INS] [INS: na základě čeho :INS] [INS: ? Jaké literatury, studií, dat? :INS] . Zaměřím se na konkrétní podskupinu, se kterou pak dále budu pracovat[INS: na jakou a proč právě na tu a ne na jinou? :INS] . Budu se snažit vystihnout podstatu jejího znevýhodnění a vysvětlit pozici těchto osob na trhu práce. Druhá třetina této práce[INS: ??? v druhé kapitole? :INS] se bude zabývat hlavním cílem intervence [INS: jakkým? :INS] a zejména pak konkrétními dílčími cíli intervence[INS: jakými? :INS] . Výběr těchto cílů následně zdůvodním. Ve třetí části už v souladu s předchozími poznatky navrhnu konkrétní dílčí aktivity, které budou směřovat ke zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním pojištěním. 2. Charakteristika zvolené cílové skupiny[INS: jaké konkrétně a kde? :INS] [DEL: [DEL: Jak už jsem zmínila v úvodu, budu v této seminární práci pracovat s osobami se zdravotním :DEL] :DEL] [DEL: [DEL: postižením. V této kapitole se zaměřím na konkrétní úroveň zdravotního postižení a popíšu podstatu :DEL] :DEL] [DEL: [DEL: znevýhodnění této cílové skupiny. Na základě dostupné literatury se pokusím popsat postavení :DEL] :DEL] [DEL: [DEL: vybrané skupiny na trhu práce. :DEL] :DEL] [INS: toto tu vůbec nemusí být :INS] [INS: !!! :INS] [DEL: :DEL] [DEL: 2.1. Charakteristika cílové skupiny :DEL] Zaměstnaností obecně[INS: co to znamená? :INS] se v České republice zabývá zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a mimo jiné taky definuje podmínky a pravidla zaměstnávání zdravotně postižených. Zároveň uvádí, že je nutné těmto osobám poskytovat zvýšenou ochranu na pracovním trhu. Zákon zdravotně postižené osoby rozlišuje pomocí třech kategorií, a to osoby plně invalidní (s těžším zdravotním postižením), osoby částečně invalidní a zdravotně znevýhodněné osoby. Poslední kategorie nahradila dřívější termín „občan se změněnou pracovní schopností“ (Opatřilová, Procházková 2011, s. 107).[INS: neměl by tu být odkaz na zákon? Proč zde uvádíte tyto autory? :INS] Vzhledem k tomu, že existuje mnoho typů postižení, je při zaměstnávání těchto osob důležitý individuální přístup. Je nutné vycházet z konkrétního postižení[INS: ??? podrobněji! :INS] , ale i stupně dosaženého vzdělání, možností mobility a předcházejících pracovních zkušeností dané osoby (Blažková 2011, s. 13). Pro vypracování projektu jsem si vybrala podskupinu sluchově postižených osob. Konkrétně se budu zabývat neslyšícími, protože jde o velmi specifickou skupinu[INS: ??? :INS] . Ve výzkumech jsou totiž řazeni do jedné kategorie právě se sluchově postiženými, kteří ale mají oproti ostatním sluchovým postiženým specifičtější potřeby (tamtéž). Neslyšící mají největší problém s komunikací. S kýmkoli. Problém začíná na úřadu práce, pokračuje při pohovoru u zaměstnavatele a končí v hypotetickém zaměstnání. Znaková řeč, která je pro neslyšící naprosto přirozená, je pro ostatní osoby nesrozumitelná. Nejsou schopní dost dobře používat mluvenou řeč. [DEL: 2.2. Podstata znevýhodnění cílové skupiny :DEL] Zdravotně postižení lidé se řadí mezi rizikové či znevýhodněné skupiny na trhu práce, protože mají horší přístup k zaměstnání a je pro ně obtížnější si získanou pracovní pozici udržet (Blažková 2011, s. 11). Je u nich tedy vyšší riziko nezaměstnanosti než u zbytku populace. Šanci u zaměstnavatelů osobám s tímto postižením nezvýšily ani legislativně stanovené povinné kvóty pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (tamtéž). Zaměstnavatelé mají totiž možnost se z této povinnosti „vyplatit“ a to dvěma způsoby. Buď mohou odebírat zboží či služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zdravotně postižených, nebo odvádí určitou částku do státního rozpočtu (Opatřilová, Procházková 2011, s. 108). Zároveň je přístup těchto osob ovlivňován jejich reálnými možnostmi, dostupností příležitostí, podporou jejich okolí a dalšími faktory. Oproti tomu u zbytku populace rozhodují hlavně schopnosti, dovednosti a vůle (Blažková 2011, s. 11). Rovněž proces hledání zaměstnání je pro zdravotně postižené více stigmatizující než pro zdravé osoby. Zdravý člověk je společností oceňován podle svých potenciálních schopností a možností, zatímco na zdravotně postiženého člověka se „nahlíží často s předsudkem neschopnosti[INS: lépe! :INS] “ (tamtéž, s. 12). Na stigmatizaci a marginalizaci znevýhodněných uchazečů o zaměstnání se mohou určitým způsobem podílet i samy úřady práce. Tyto instituce se podílejí také na definování role marginální pracovní síly na pracovním trhu a významně ovlivňují nejen zaměstnavatelů, ale i potencionálních a aktuálních klientů (Sirovátka 1997, s. 113). Když se budou úřady práce chovat k této skupině jako k marginální, převezmou tento postoj i další subjekty pracovního trhu, hlavně zaměstnavatelé. Zdravotně postižené osoby bývají často vnímány jako ti, kteří žijí ze sociálních dávek a nic společnosti nepřinášejí (Opatřilová, Procházková 2011, s. 105). Zaměstnání pro ně představuje (jako i pro zdravého člověka) určitou formu nezávislosti jakož i jakýsi nový status ve společnosti, kdy se z něj stává člověk výdělečně činný, který odvádí daně a pojistné (tamtéž). Jinak řečeno, se ziskem zaměstnání zdravotně postižené osoby získávají pocit prospěšnosti a důležitosti pro společnost a jejich okolí je přestává vidět jako parazitující členy společnosti (mluvíme-li o extrémních názorech na tuto problematiku vyskytujících se ve společnosti). Jako nejvíce ohrožující dopad nezaměstnanosti (zejména té dlouhodobé) u této skupiny bych označila sociální exkluzi[INS: ??? Exkluze je důsledkem nezaměstnanosti? :INS] . Zaměstnání má v moderní společnosti velký význam. Má vliv na sociální status, kontakty, strukturu života a cíle jednotlivců jako například organizace a využívání volného času (Blažková 2011, s. 11). Pracovní kontakty a vztahy tvoří lidskou identitu, protože „zaměstnání je prostředkem společenského uplatnění i možného vzestupu“ (tamtéž). Podstatou znevýhodnění mnou zvolené konkrétní cílové skupiny neslyšících je nesnadnost komunikace[INS: jak je obvykle řešena? :INS] . Na úřadu práce tento problém může být pro neslyšící osoby stigmatizující a může je to odradit od dalších pokusů o hledání zaměstnání. Zaměstnavatel kvůli problémům s komunikací a nedostatku informací o neziskových a jiných organizacích nemusí mít o potenciálního neslyšícího zaměstnance zájem ani přes dostačující kvalifikaci (tamtéž, s. 14). 2.3. Data a výzkum Podle dat dostupných na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí[1], bylo v Jihomoravském kraji v prvním čtvrtletí letošního roku celkem 35 497 uchazečů o zaměstnání. Z toho počet osob se zdravotním pojištěním byl 5 951. Osoby se zdravotním postižením tedy v tomto období tvořily více než sedminu všech uchazečů o zaměstnání.[INS: Jaké typy skupin jsou ty ostatní? :INS] Úřady práce v tomto období neregistrovaly žádného plně invalidního uchazeče a zároveň pouze 3 zdravotně postižení uchazeči byly částečně invalidní. Zdravotně znevýhodněných osob, což je kategorie, kam spadají i sluchově postižení včetně neslyšících, jihomoravské úřady práce v daném období evidovaly 496, z toho 251 výše zmíněných uchazečů bylo registrováno přímo v Brně.[INS: Jaký je to podíl v %? :INS] Bohužel se mi ani po delším pátrání nepodařilo zjistit, jakou část z těch 496 zdravotně znevýhodněných osob tvoří neslyšící. I přesto ale tato kategorie tvoří nezanedbatelnou část uchazečů o zaměstnání.[INS: A co přes tyflocentra/organizace NNO zabývající se touto cílovou skupinou? Z jejich výročních zpráv? Mailového dotazu? :INS] Kvalitativní výzkum bude v tomhle případě zřejmě efektivnější, protože nám může ukázat i přesné příčiny vysoké nezaměstnanosti mezi sluchově postiženými. Chtěla bych zde uvést výzkum, který v roce 2011 provedla Blažková spolu s dalšími výzkumníky. V něm použila několikanásobnou případovou studii a jako metodu zvolila polostrukturovaný hloubkový rozhovor. Cílem výzkumu bylo odhalit faktory vedoucí k nízké zaměstnanosti osob se zdravotním postižením (Blažková 2011, s. 14). Výzkum zahrnoval i skupinu sluchově postižených. Blažková s kolegy například zjistili, že jak uchazeči o zaměstnání, tak zaměstnavatelé, jsou ohledně zaměstnávání zdravotně postižených velmi málo a špatně informovaní[INS: o čem? V čem by to ovlivnilo jeho rozhodnutí přijmout či nepřijmpout tyto typy potenciálních uchazečů o zaměstnáí? :INS] . Dále vyplynulo, že jsou postižení nedostatečně motivovaní finanční odměnou a cítí se dostatečně zabezpečeni sociálními dávkami a důchody. Také zjistili, že mnoho handicapovaných si nepřipadají komunikačně obratní v kontaktu se zaměstnavateli[INS: to je logické, nikoliv? :INS] . Na druhou stranu pozitivně z výzkumu vyšly organizace podporovaného zaměstnávání, které se starají o podporu a poradenství pro osoby se zdravotním postižením[INS: nejasné, formulujte jasněji! :INS] . Díky poznatkům tohoto výzkumu jsem přišla na hlavní problémy zaměstnávání zdravotně postižených. Když ale vezmu v potaz konkrétní cílovou skupinu neslyšících, zbydou mi dva hlavní problémy, kterým se budu zabývat v dalších částech této práce. Jsou jimi špatná a nízká informovanost na obou stranách a problém s komunikací. 3. Dílčí cíle intervence Moc se omlouvám za to, že moje práce končí právě tady. Slibuji, že do druhého termínu bude již kompletní. Měla jsem málo času a nechtěla jsem odevzdat nepoctivou práci. [INS: :INS] [INS: …. :INS] [INS: :INS] Seznam zdrojů · BLAŽKOVÁ, Veronika. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Fórum sociální politiky. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2011, 5(2), 11-16. ISSN 1802-5854. · SIROVÁTKA, Tomáš. Marginalizace na pracovním trhu: příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly. Brno: Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80-210-1716-3. · HORÁK, Pavel. Role lokálních projektů v české politice zaměstnanosti: evaluační studie projektu zaměřeného na zvýšení zaměstnatelnosti zdravotně postižených osob a osob starších padesáti let. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-7489-7. · OPATŘILOVÁ, Dagmar a Lucie PROCHÁZKOVÁ. Předprofesní a profesní příprava jedinců se zdravotním postižením. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN 978-80-210-5536-0. ________________________________ [1] https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt