X. –XI. KAPITOLA KRITICKÁ TEORIE MÉDIÍ A TECHNOLOGICKÝ (MEDIÁLNÍ) DETERMINISMUS nStruktura výkladu: nA/ Obecně hodnotová východiska: spirituální dichotomie nB/ Inspirační zdroje: Harold Innis nC/ Psychologický model ne/rovnoměrného zatěžování pěti smyslů: technologie jako projekce a extenze nD/ Horká a chladná média nE/ McLuhanův mediální determinismus: dílčí shrnutí nF/ Médium jako poselství nG/ Redefinice vztahu akustického a vizuálního prostoru: cesta k multisenzorickému životu nH/ Tetradický model nCH/ Elektronická média a globální vesnice: rozpuštění časo- prostorových hranic nI/ Noosféra a megasyntéza nJ/ Vize n n http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSsw3cuy-OOrmAxqJERcgfCs5rz79eIIQv3kxd_8VmFMlLOQP3Y https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSbbKFpnmOFP83X07xtvoZN010bniJ2qYf5nwzrZdKHSjI qXmyk •Herbert Marshall McLuhan (1911 – 1980) A/ OBECNĚ HODNOTOVÁ VÝCHODISKA: SPIRITUÁLNÍ DICHOTOMIE McLUHAN zaujímá v dějinách myšlení o médiích pozici mezi a/ Benjaminovou (neo)marxistickou, více méně esejistickou kritikou, která byla ale naplněna nadějí a b/ Baudrillardovou postrukturalistickou, radikální kritikou médií jako klíčových nástrojů konstrukce hyperreality. nMcLuhanova argumentace je podobně metaforická, ale odmítá Baudrillardův kritický fatalismus a spíše se zdá, že by mohl být nakloněn Benjaminově emancipatorní vizi. n nJeho argumentace však nevychází z marxismu a spoléhá se spíše na aplikaci vybraných poznatků z kognitivní psychologie, historie komunikačních technologií a jazykovědy. n nMcLuhanova teorie se rodí na počátku 50.lea vychází ze základních kulturních schizmat modernity: n SPIRITUÁLNÍCH DICHOTOMIÍ nkterá staví proti sobě: n HLAVA ROZUM SRDCE IMAGINACE sylogismus (logický úsudek) hříčky, paradoxy metafory formální lineární argumenty vzájemně propojené na základě explicitní logické souvislosti imaginativní přitažlivost pojmů, které se k sobě vztahují na základě svých vzájemných analogických překrytí vnější prostředí s objekty, které jsou kombinovány na základě zákonů perspektivy vnitřní prostředí s objekty vytrženými z prostorově časového kontextu, které nejsou aranžovány na základě logického principu organizace renesanční perspektiva s jedním úhlem pohledu kubistická perspektiva zahrnující všechny aspekty zobrazené uvnitř jednoho rámu lineárně sekvenční myšlení kondenzovaná metaforická simultánnost sekulární třídimenzionální změna posvátný čas prostor, v rámci kterého nejsou všechny změny diktovány zákony příčiny a účinku bez vzájemné souslednosti je jen iluzí vědecké vědění jako nástroj náboženství jako nástroj kontroly zbožnosti světská obchodnická buržoasie zbožná šlechta průmysl zemědělství specializovaná logická technologie encyklopedický humanismus n Zásadní zlom v McLuhanově teoretickém hledání znamená setkání s texty kanadského historika zaměřeného na fungování ekonomických systémů - Harolda Adamse Innise. n nEmpire of Communications, nThe bias of Communications (1950-51). n nInnis žák Roberta Ezry Parka byl silný technologický ndeterminista. nKlíčové sociální změny byly podle nněho vždy zapříčiněny revolucemi na poli ntechnologie a zvláště v technologii komunikační. http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSp_gzwYAT8HC8yCksipTx7TiAK0aPu7_tyk-j6T-FxxgqgJNfvPA •B/ Harold Adams Innis (1894 – 1952) nJak Innis, tak McLuhan chápou komunikační média jako esenci, základ civilizačního pohybu a vidí historický vývoj v jeho jednotlivých etapách jako výsledek, manifestaci v té které době dominujícího média. n nInnis zavedl vágní pojem „bias“, který znamená v jeho pojetí asi to, že určité komunikační médium dává společnosti hlavní impuls, tendenci jak se chovat tj. v jistém smyslu jí organizuje. n nInnis tvrdí, že zásadní sociální změny jsou způsobeny částečně, když ne přímo inovacemi komunikačních technologií. Říká, že zásadní cíl každé historické periody spočívá v (bias) v tendenci či sklonu rozvíjet se na základě využívání dominantních médií. n nKoncentrace na dominantní komunikační médium způsobuje změnu v kulturním vývoji civilizace (í) ve dvou základních směrech: n n1/ ovlivňují míru jejich prostorové expanze a podílejí se tak na konstrukci různých-nových politických systémů n2/ ovlivňují způsob vnímání času, tradice tj. časovou dimenzi každodenních životů a podílejí se tak na rozvoji různých náboženských forem n n nPodle Innise znamená tedy: n na/ čas - svaté, morální a historické, n nb/ prostor - přítomné a budoucí, technické a sekulární. n nNejvýrazněji dokládá tuto distinkci rozdíl mezi n řečí a psanou formou sdělení. n n. n1/ ŘEČ jako médium posiluje časové myšlení, které hodnotí vědění, tradici, komunitní a interpersonální vztahy. Vede ke vzniku různých druhů kultur. n n2/ PSANÁ FORMA KOMUNIKACE posiluje prostorové myšlení či účinky a směřuje k zájmu o politickou autoritu a růst říší v prostorovém smyslu. n nInnis uvádí, že jedním z důvodů zániku Říma byl i kolaps egyptského papyrového průmyslu. n nByzanc se podle něho zrodila z fůze postupů souvisejících s využitím papyru a vedoucích k rozvoji politické organizace a z postupů využívajících pergamen a vedoucích k církevní organizaci nPosléze Benedikt Anderson prokázal, že tisk umožnil nacionalismu, aby se vymknul z kontroly církevní autority. n nAnderson tvrdí, že mezi lety 1500 - 1550 charakterizováno kapitalistickou potřebou nových trhů, technologických pokroků při zdokonalování tištěné technologie a použití tištěných jazyků již ne v Latině. n nTyto faktory nakonec vytvořily novou sílu jazyků, které se podílely na posilování národní legitimity rozkládající centrální autoritu feudální církve. n n LIDSKÝ HLAS nsice teoreticky dokáže přenášet nekonečné množství ninformací, ale je omezen fyzickými vlastnostmi zvuku. Tyto nlimity jsou dány tím, že: n nA/ Zvuk může cestovat na relativně krátkou vzdálenost nAčkoli jsou členové orální společnosti více méně schopni npohybovat se podle svého přání, ve skutečnosti gravitují nči směřují k bodu, kde se uskutečňuje největší nmnožství komunikačních výměn. Směrem od tohoto nvysoce konvencionalizovaného centra se stávají nverbální výměny řidšími a nakonec zcela mizí. n nSociální prostor orálních společností je proto vágně ndefinován fluidními konturami kolektivního doslechu. nZa touto hranicí se svět stává tichou nmysteriózní prázdnotou, do které kolektivní imaginace npromítá všechny magické fantazie. nB/ Zvuk se šíří efektivněji v čase (tady a teď) než v prostoru n nPokud není zvuk uchován v paměti publika, je v ORÁLNÍCH SPOLEČNOSTECH nadobro ztracen. Ovšem ani v paměti není uchován ve své původní podobě. nJe rekonstruován podle vlastních zájmů skupinové imaginace. Proto minulost, kterou orální kultury popisují vypovídá více o kolektivní mentalitě skupiny než o historické realitě. nInnis hovoří o orálních společnostech jako o time-binding - časově spoutaných, shromážděných okolo centra kolektivního doslechu. nTakové společnosti věnují defakto malou pozornost teritoriu za jejich konverzačními centry a posilují smysl skupinové identity se speciálním důrazem na autoritu imaginativně rekonstruované minulosti. nWalter Ong 1977 (Interfaces of the Word) upozorňuje, že dominace orální komunikace vysvětluje konzervativní charakter institucionálního uspořádání v orálních společnostech. n nBez psaných forem komunikace musela být tradice velmi bedlivě střežena prostřednictvím cyklicky se opakujících rituálů opírajících se o pevně dané obsahové formule a praxe, respektive o tzv. těžká média. Innis ve své historické analýze různých forem komunikace zvolil jako následující kritéria rozlišující média podle jejich: 1/ stálosti, trvanlivosti 2/ a přenosnosti Rozlišuje tak LEHKÁ A TĚŽKÁ MÉDIA: nA/ TĚŽKÁ MÉDIA jsou méně manipulovatelná média či méně reprodukovatelná (kámen, pergamen, sochařská hlína). nInnis je označuje za časová (time-binding), jelikož mají sklon k akcentování tradice a zajišťují lidskou extenzi v čase. Časová média zajišťují komunikaci mezi generacemi, vedou k decentralizaci a rozvoji sociálních institucí zaměřených na náboženství. n nB/ LEHKÁ MÉDIA tj. dobře manipulovatelná (papyrus a papír) označuje Innis jako prostorová (space-binding) nZajišťují extenzi v prostoru, tedy jsou jednou z příčin budování říší, byrokratických systémů a armády. Prostorová média zajišťují komunikaci z jednoho místa na druhé. n nAD 2/ PÍSMO n nmá podle Innise blíže ke komunikaci v prostoru, jelikož tenduje k preferenci budoucnosti před minulostí. nNaopak orální komunikace je primárně časová, jelikož musí bedlivě střežit minulost, ve které jsou uloženy klíčové rituály. n nVynález písma podle Innise nevede jen ke krystalizaci orální tradice a zároveň však umožňuje různým tradicím a kulturám uniknout prostorovému omezení vesnice. nInnis se domnívá, že kategorie času a prostoru jsou nejlépe viditelné v dialektickém vztahu, kde progresivní eliminace jedné kategorie vede k dominaci druhé. n nTisk umožňuje extenzi v prostoru, ale ne v čase. nJe tomu tak proto, že: n n1/ Identita tisku má blíže k prostorovým termínům jako je lokální, národní či internacionální. Tisk je tak jako moderní transportovatelné médium nejlépe konceptualizovatelný v termínech prostoru. n n2/ Silná závislost tisku na událostech vede k tomu, že včerejší hedlajny jsou rychle zapomenuty, jinými slovy časová dimenze tisku je nepodstatná. n(média jsou ahistorická) nSporným se ovšem zdá být Innisova představa o tom, že jeden typ média vylučuje druhý, respektive jeden typ organizace druhý. nPsaná forma sdělení, která je sdělována prostřednictvím lehkého dobře manipulovatelného média jako je papír vede k tomu, že společnost, která užívá takového typu komunikace je schopna z pohledu admistrování moci: n1/ udržovat relativně komplexní politickou identitu na širokém teritoriu n2/ uplatňovat rozsáhlou byrokratickou kontrolu nSekulární přítomnost začíná pohlcovat imaginativně konstruovanou minulost. Začíná se rodit profánní a ziskově orientovaný nacionalismus. n nExistence objektivních historických záznamů, ale dává možnost: na/ kritického hodnocení. nb/ klesá závislost na charismatických zdrojích. nc/ rodí se možnost individuálního soudu. nd/ posvátná minulost již neuplatňuje do té míry komplexní dozor nad jednotlivými členy literární komunity. ne/ myšlení a myšlenky se stávají fragmentarizovanými, empirickými a otevřené objektivním standardům posouzení. nInnis tvrdí, že západní kultura byla silně formována inklinací k tisku resp. prostorovou expanzí. nINNIS NABÍZÍ DEFACTO MONOKAUZÁLNÍ TEORII VZNIKU A ZÁNIKU ŘÍŠÍ. n KRITIKA INNISOVA MEDIÁLNÍHO DETERMINISMU nnacionalismus má svou jak časovou, tak i prostorovou dimenzi: n1/ artikuluje historické vztahy mezi minulostí a přítomností národního státu n2/ zároveň artikuluje i své prostorové vazby skrze jisté rituály a tradice. nProblém se ještě komplikuje, když si uvědomíme, že národní sentiment a kultura vůbec byla historicky závislá na různých médiích. nVčetně tisku, rozhlasu, filmu, magazínů a samozřejmě televize. Zde se objevují omezení Innisova technologického determinismu. n n McLuhan a Innis n nMcLuhan hraje ve vztahu k Innisovi podobnou nsimplifikující roli jakou hrál Engels ve vztahu k nMarxovi. Transformoval propracovanou Innisovu nteorii do poněkud determinističtější verze. n nTechnický aparát masových médií chápe McLuhan společně s Innisem jako rozhodující při formování sociálních vztahů v moderně. n nPodobně jako jeho následovníci Walter Ong (1967), Neil Postman (1979), Joshua Meyrowitz (1984) a další zdůrazňuje zásadní roli technologie, determinující způsoby užívání jednotlivých médií. nUvedená diskuse byla iniciována výzkumy, které se soustředily na komparaci tzv. orálních a literárních kultur. n nNa počátku tohoto typu bádání stojí práce francouzského strukturálního antropologa Clauda Levi-Strausse (1964) a článek britského antropologa Jacka Goodyho „Důsledky Gramotnosti“. Svou roli sehrály i práce Marshalla McLuhana The Gutenbergova Galaxie a Erica Havelocka Předmluva k Platonovi. n nUvedené texty se pokoušejí reflektovat téma gramotnosti, respektive technologickou reprodukci lidských sdělení. n nMcLuhan je jedním z klíčových představitelů sporu o to, zda je prioritní vizuální či audiální komunikace. n nV tomto sporu o „OKO/UCHO“, jde o to, který smysl je dominantní a vytěsňuje či oslabuje funkci smyslů zbývajících. Z textů stoupenců obou přístupů můžeme vytvořit katalog charakteristik, které připisují verbálnímu, resp. psanému projevu. n n n UCHO vs.OKO n mluvené slovo psané slovo n audiální vizuální n nestabilní stabilní n proměnlivé neměnné n rytmické uspořádané n subjektivní objektivní n nepřesné kvantifikovatelné n rezonující abstraktní n časové prostorové n přítomné nadčasové n participativní izolované n společenské individuální n Fonocentrismus vs. grafocentrismus n nVedle mediálních teorií ostře rozlišujících mezi pre-literárními a gramotnými kulturami, respektive mezi kulturami oka a ucha existují ještě další „řezy“. n nFocentrismus - vychází z preference řeči před slovem psaným. Například Leonard Bloomfield (1887-1949), tvrdil, že 'písmo není jazyk, ale z pouze způsob jak jazyk zaznamenáváme. Bloomfield stejně jako Saussure ztotožňují jazyk s řečí. Řeč se jeví jako 'přirozenější' či dokonce bližší 'realitě'. n nJinými slovy stoupenci fonocentrismu tvrdí, že písmo je technologie zatímco řeč je anti-technologická. nFonocentrismus je spojen s romatickým pohledem na tzv. preliterární kultury či 'pre-literární' fázi dětství v literární společnosti. Podle anthropologa Clauda Lévi-Strausse (b 1908), vede příchod písma ke ztrátě nevinnosti. nJejí ztráta je spojována se stavy odcizení. Kořeny tohoto postoje můžeme zachytit již v Platónově Faidrovi (c. 411-404 BC), kde se jeví technologie písma jako externí hrozba lidské paměti. Jinými slovy Platón de facto vystupuje jako předchůdce dnešních kritiků, kteří obviňují především televizi z toho vede své konzumenty k pasivitě. Pro Platona bylo písmo ohrožením systému vzdělávání, jelikož studenti budou zahlceni množstvím informací bez dostatečných instrukcí jak s nimi zacházet.' Učebnice se jevily v tomto smyslu jako nedostatečné. nJean-Jacques Rousseau upozorňuje na skutečnost, že 'knihy nás učí hovořit o věcech, o kterých nic nevíme' (Emile 1762). V Základech jazyka hovoří o tom, že písmo dehumanizuje jazyk tím, že odděluje autora od jeho textu. nPodle Waltera Onga písmo historicky provází ne více než v 0.5% lidské existence (Ong 1986, p. 34). Oralita je tak podle jeho názoru 'přirozená' zatímco písmo 'umělé' (e.g. Ong 1982, p. 82). 'Zvuk se tak jeví jako reálnější či existenciálnější než jiné smyslové objekty, a to i přesto, že je tak prchavý. Zvuk sám je spojen se současností spíše než s minulostí či budoucností. Zvuk je teď a tady, viditelně aktivní. Zvuk je živý (Ong 1967, p. 309). nIdea řeči jako reálnější vychází z předpokladu, že řeč charakterizuje méně mediovaný, zprostředkovaný vztah k vnějšímu světu. Podle Onga písmo prohlubuje separaci mezi adresujícím a adresátem, i když současně posiuje možnosti objektivity. Ve všech lidských kulturách se řeč jeví jako nejbližší senzorický ekvivalent plně rozvinutého vnitřního myšlení. Myšlení je podle něho zahnízděno v řeči (Ong 197, p. 138). Tato teze byla de facto prokázána empiricky, jelikož pokud například vedeme vnitřní dialog, intenzivně přemýšlíme naše hlasivky vykazují známky činnosti, respektive podráždění. n GRAFOCENTRISMUS nZa grafocentrismus bývá označován sklon privilegovat psanou formu komunikace před řečovým vyjádřením. Někdy se též používá pojem skriptismus. V řadě literárních kultur má text vyšší status než řeč. Psaný jazyk je považován za standard. Lingvisté se soustřeďovali primárně na psanou formu jazyky, gramatická pravidla se opírala o psaný jazyk a každodenní řeč byla ignorována. Marshall McLuhan hovoří v dané souvislosti 'ABCEDmindedness' – nevědomém sklonu, který má povahu 'psychologického effektu gramotnosti'. Tisk v tomto smyslu má transformující moc, která ovlivňuje všechny roviny vědomí. nUvedený sklon favorizovat psané či tištěné slovo je úzce spojen preferencí zraku před zvukem, oka před uchem. Je pro nás stále obtížnější oddělit se od tohoto typografického sklonu. nTahle preference zraku před ostatními smysly je přítomná již u Aristotela, který v první větě své Metafyziky píše, že ze všech smyslů lze důvěřovat pouze zraku. Tato tendence je přítomna v západní kultuře dodnes. Myšlení je často spojováno s vizuálními metaforami: pozorování, definice/definice vytvořit linii okolo něčeho/. nPodle McLuhana došlo v průběhu Renesance k přechodu od primárně orálně/sluchového způsobu percepce světa k vizuálnímu. nMcLuhan hovoří defacto o porušení poměru, rovnováhy mezi lidskými smysly, a to především pod vlivem rozšíření knihtisku. S příchodem tištěného slova se vizuální modality západního světa výrazně zvýšily. nV dané souvislosti někteří teoretici hovoří o tom, že je to právě narůstající tlak vizuálních médií, který defacto vede k dominaci obrazu. n SAPIR-WHORFOVA TEORIE /HYPOTÉZA/ nMcLuhanova koncepce je vedle vlivu Innisova postavena na psychologických a lingvistických inspiracích Benjamina Lee Whorfa, který svým studiem jazyka kmene Hopi došel k tomu, že subjektivní obraz jak fyzické a sociální reality je dán gramatickým charakterem řeči, kterou užíváme. nHopiové byli podle Whorfa zcela indiferentní k mechanickému výkladu přírody, který je tak typický pro západní kulturu. Vysvětloval tuto odlišnost z jiné syntaxe, kterou hopijský jazyk má. nSapir-Whorfova teorie /hypotéza/ (1929), n ntvrdí, že je naprostou iluzí předpokládat, že se jedinci adaptují bez užití jazyka a že jazyk je vedlejším nástrojem řešení problémů. n nReálný svět je podle této koncepce nevědomě vybudován na jazykových zvycích skupiny. n nVidíme a slyšíme a zakoušíme relitu v závislosti na jazykových zvycích naší komunity, které nás predisponují k určitým interpretacím. Sapir [1929] n nTento přístup rozvedl dále Sapirův žák, Edward Whorf, který tvrdí, že naší přírodu analyzujeme na základě rodného jazyka. Vnější svět se jeví jako kaleidoskop, permanentní tok vjemů, které musíme následně organizovat prostřednictvím jazykového systému. nExistuje tak jakási implicitní dohoda o tom jak budeme realitu organizovat do jednotlivých konceptů , kterým budeme připisovat de facto povinně více méně shodné významy (Whorf 1940, pp. 213-14). nSapir-Whorfova hypotéza tak sestává v nejextrémnější verzi ze dvou propojených principů: na/ První vychází z jazykového determinismu, podle kterého je naše myšlení primárně determinováno lingvisticky. nb/ Druhý vychází z jazykového relativismu, který tvrdí, že jedinci, kteří hovoří různými jazyky vnímají svět odlišně. n C/ PSYCHOLOGICKÝ MODEL E/ROVNOMĚRNÉHO ZATĚŽOVÁNÍ PĚTI SMYSLÚ n nNa uvedenou teorii navazuje McLuhan, který pracuje se spekulativním psychologickým modelem. nPředpokládá existenci psychického orgánu, v jehož rámci spolupracuje pět smyslů a vytváří tak jednotnou základnu vědomé zkušenosti. n nTato psychická struktura pracuje na principu aritmetického průměru. Tento průměr ovládá kvantitativní reprezentaci každého z pěti smyslů. nPokud stoupá podíl jednoho smyslu automaticky dochází k proporcionálnímu úbytku u zbývajících čtyř smyslů. n n n POSÍLENÍ FUNKCE JEDNOHO SMYSLOVÉHO ORGÁNU, KTERÉ SE DĚJE PROSTŘEDNICTVÍM UMĚLÉHO NÁSTROJE n ZNAMENÁ n n NUTNĚ OSLABENÍ OSTATNÍCH SMYSLŮ. n n nVystavení permanentnímu posílení jednoho smyslu takovým změnám znamená n n OMEZENÍ SCHOPNOSTI VNÍMAT SVĚT V JEHO PLNOSTI. n nSkutečné nebezpečí hrozí podle McLuhana tehdy, když se individuum upne na permanentní pomoc takového umělého nástroje - média v případě jednoho smyslu - v našem případě zraku. nTECHNOLOGIE JAKO PROJEKCE A EXTENZE nSkutečný smysl mýtu o Narcisovi podle McLuhana vypovídá o tom, že se Narcis nezamiloval sám do sebe, ale do tváře, která se mu zdála cizí. Zeus jej nechal hledět do vodní hladiny a umožnil mu zpětnou reflexi kohosi jemu podobného, ale dostatečně jiného, aby byl fascinující. n nTedy nešlo o repliku, ale o reprezentaci. n nTo je de facto metaforický popis mechanismu projekce našich tělesných a psychických funkcí do vnějšího světa – do média. n nArtefakt dostatečně extendující lidskou kvalitu má tendenci člověka opět vtahovat. n nJinými slovy v průběhu celého procesu extendování lidských funkcí do vnějšího světa se však objevuje lidská tendence po znovu objevení vlastní podstaty vlastní extenze a jejího uctívání jako božství. n nČLOVĚK SE TAK STÁVÁ STVOŘITELEM SVÉHO VLASTNÍHO STROJE. nMcLuhan vidí každé médium jako extenzi nějaké lidské schopnosti. Kolo je extenzí nohy, kniha je extenzí oka, šaty jsou extenzí pokožky, elektrická soustava je extenzí centrálního nervového systému. n nAmputovali jsme tyto funkce protože jsme už nedokázali vydržet dlouhý a neblaze realistický playback sebesama. Umění je jedním z příkladů zajišťujících přežitelnou distanci. n nMcLuhan je přesvědčen, že komplexně působící média jsou schopna změnit naše vědomí a vytvořit nové psychické univerzum. n n McLuhanova základní teze vychází z předpokladu, že se: lidé adaptují na své prostředí prostřednictvím měnícího se poměru využití jednotlivých smyslů. Tento poměr se vždy změní s příchodem nového dominantního média. nMédium, které dominuje ovlivňuje lidské bytosti ve směru jak vnímat okolní svět. n nZnamená to, že například v případě nárůstu senzorických podráždění, která jdou přes oko vede k jistým změnám v centrálním nervovém systému, k favorizaci vizuální pozornosti. n nVýsledkem pak je, že ostatní senzorické kanály se stávají nepropustnými. n nedostatku psychologického tréninku, který se projevuje při interpretaci takových filmových technik jako je pohyblivý záběr, panoramatický záběr nebo detail. •V tomto smyslu lze vysvětlit desinterpretaci filmů u přírodně žijících jako důsledek: •Lze ale namítnout, že nejde o nízkou vizuální dispozici (low visual bias) či výsledek nerozvinutí zraku, ale že •každá formální reprezentace má jistá pravidla, •která musíme znát, abychom ji rozuměli, tedy, že jde o • problém učení. nMcLuhan argumentaci vede směrem k zdůraznění rostoucího vizuálního důrazu západní civilizace. n nHovoří o kulturně technologické diferenciaci: nŘekové měli silnou vizuální dispozici, n zatímco nŽidé byli spíše akustičtí. n nNapř. rozdíl mezi Homérovou Odyseou a Starým zákonem: na/ Scéna, Odysea poraněného na lovu je plná vizuálních detailů, nb/příběh o Abrahamově obětování syna je takových detailů prostý. n nPřed vynálezem tisku byli kmenoví lidé sluchově orientovanými komunikátory. Byli si emocionálně i interpersonálně blízko. Pro příslušníka takového kmene nSLYŠET ZNAMENALO VĚŘIT. n nTisk tuto situaci změnil. nGutenbergova doba přináší nNOVÝ POMĚR SMYSLŮ,AKCENTUJE NOVÝ ZPŮSOB, NOVÝ POMĚR VYUŽÍVÁNÍ SMYSLŮ. n nDominantní roli zde hraje zrak. n nZákladním McLuhanovým předpokladem o vývoji západní kultury je, že: n nPODSTATA TISKU VNUTILA LIDEM LINEÁRNÍ, nLOGICKÝ A KATEGORIÁLNÍ ZPŮSOB PERCEPCE nSVĚTA. n nPoužívání abecedy posiluje zvyk vnímat prostředí ve vizuálních a prostorových pojmech. n nSpeciálně v termínech prostoru a času, které jsou univerzální. n nOvšem i ŘEČ je jedním z umělých nástrojů percepce, stejně jako ostatní mechanické extenze jednotlivých smyslů. n nJazyk umožňuje fixovat, navěky uchovat individuální zkušenost ve formě komunikovatelných fragmentů. nI ŘEČ je médium. n nMechanická aplikace McLuhanova modelu by znamenala, že řeč - by musela výrazně zvyšovat dispozice sluchu. n nJinými slovy, příliš by rostla závislost na mluveném slově a hrozilo by poškozením rovnováhy mezi ostatními jednotlivými smysly. n nMcLuhan ovšem tento logický výklad odmítá: n1/ JE TOMU TAK PROTO, ŽE ZVUK MÁ SYNESTETICKOU DISPOZICI. n n Synestézie znamená vyvolání vjemu jednoho smyslu podnětem z jiné smyslové oblasti - tzv. fotismy neboli barevné slyšení tj. když je sluchový vjem doprovázen barevným dojmem ( např. nějaká samohláska je pociťována jako modrá apod.) Sluchový svět je tedy, jak říká McLuhan HORKÝ A HYPERESTETICKÝ. nŘeč se uskutečňuje v takových fyzických podmínkách, nkteré vtahují do hry další smysly. n nŘeč se uskutečňuje v kontextu, který není monopolizován zvukem samotným (akustika - zabarvení hlasu, rytmus řeči/ visuální stránka - mimika, gestika/ taktilní stránka/ čich). n nMnoho z těchto smyslových vjemů mizí ve chvíli, nkdy je slovo uzavřeno do textu. n nZtrácíme tak vědomí o tom, co se odehrálo, co jsme museli udělat, abychom ze psané informace dostali plný význam. n McLuhan tvrdí, že řeč je vyňata ze senzorického rizika porušení rovnováhy, které hrozí všem ostatním umělým nástrojům lidské percepce. •Jeho distinkce mezi •horkými a chladnými médii •je postavena právě na tomto zjištění. • •Na diferenci mezi •psaným a mluveným jazykem. 2/ PŘEDMĚT MLUVENÉ ŘEČI NEJPLNĚJI REPREZENTUJE TOTÁLNÍ ROZSAH SENZORICKÉ ZKUŠENOSTI. Mluvená řeč uskutečňuje širší rozsah konkrétní reference než jazyk psaný. Přírodně žijící mluvčí vyjadřuje své myšlenky více méně tak, jak se v něm rodí, vlastně ztělesňuje plný obsah své současné zkušenosti. Jinými slovy, kdybychom vytvořili antologii aktuálních VERBÁLNÍCH PROMLUV - ty by se plněji vztahovaly k dalším smyslům. Více by sdělovaly zkušenost i jiných smyslů, než podobná kolekce PSANÝCH SDĚLENÍ činěných toutéž osobou. n nObjev fonetické abecedy konstituoval podle McLuhana nfatální dominaci jednoho izolovaného smyslu, a to zraku. n nDošlo tak k redukci množství různých senzorických podnětů spojených s mluveným slovem. n nNejpřesvědčivěji popisuje McLuhan tato nebezpečí ve vztahu k vynálezu písma. n n n Psané slovo tedy pracuje nezávisle: n n1/ na synestetické harmonii zvuku samého n n2/ na souhře všech ostatních senzorických vjemů, jež verbální sdělení doprovázejí n n3/ na improvizačních možnostech, které mluvená řeč poskytuje n nPodle McLuhana byla nahrazena váhavá kreativita řeči těžkopádnou organizací psaného jazyka. n nPísmo tak posiluje formální smysl pro striktní logické usuzování, které nastoluje tzv. n FALEŠNOU SROZUMITELNOST (spurious intellegibility) světa ve kterém žijeme. n nNevinná oběť gramotnosti tak ztrácí schopnost vnímat svět v jeho absolutním, celostním smyslu. n nTím, jak se učíme načítat, scanovat jednotlivě seřazené linie textu, tak nevědomě začínáme vstřebávat jediný možný pohled na věc srovnávajíce sebe sama s třídimenzionální perspektivou. n n JAZYK JE TECHNICKÉ MÉDIUM, KTERÉ EXISTUJE NEZÁVISLE NA NAŠÍ MYSLI, KTEROU OVŠEM POUŽÍVÁ. JSME MLUVENI JAZYKEM, KTERÝM NEMLUVÍME •Vyškolený čtenář se takto stává jakýmsi psychologickým invalidou, který je odkázaný na vozíček logického myšlení, neschopným intuice a imaginace. • • •Jazyk tedy není apendixem lidské mysli, ale jejím konstitučním faktorem. Je ve stejném vztahu k pojmu mysli jako zákony ve vztahu k parlamentu. • •Je to vztah mezi kompetencí mysli a její vlastní realizací. nDále však McLuhan zaměřuje svou pozornost na technologii kulturní diseminace. n nPodmínkou pro porozumění tomuto procesu je dominace tištěné kultury po vzniku Guttenbergovy bible. n nPodobně jako Innis tvrdí McLuhan, že npřenosná média umožnila jednotlivým ideám, aby cirkulovaly. n nZ pohledu času, zmenšila dominace psané kultury lidskou paměť, jelikož informace mohou být skladovány díky trvalému mediu knize. n nMechanismus fixování národních jazyků do tištěné technologie je důležitý nejen proto, že vytváří prostorový sklon a posiluje proměnu v lidské percepci. n nArgumentuje tím, že vynález abecedy, stejně jako vynález kola byl překladem či redukcí komplexu organické mezihry různých prostorů do jednoho prostoru. Již fonetická abeceda redukovala použití všech smyslů na toliko vizuální kód (Guttenbergova galaxie 1962). n nVe středověku byly manuskripty pevně umístěny ve fyzickém prostoru, zřídka se zde užívala interpunkce, většinou byly čteny nahlas. n nStředověké vzdělanectví bylo podle McLuhana více pro ucho než pro oko. n n Příchod tištěné kultury rozvinul některé smysly (zrak) zatímco jiné potlačil. Zároveň se podílel na formování jisté podoby lidské racionality. n n To se změnilo s příchodem elektrické formy komunikace. n n S tištěnou kulturou se nlidské smysly výrazně fragmentarizovaly a specializovaly. n nZatímco orální kultury umožňovaly bohatou mezihru všech smyslů. Tištěná kultura oddělila psaní od řeči a posílila vizuální komponentu lidského organismu. n nTištěná kultura nahradila senzuální hru orálních kultur predikovatelným a stadardizovatelným modem myšlení. n nHegemonie typografie omezuje nejen drobnou verbální hru prostřednictvím unifikace gramatiky, výslovnosti významů, ale defacto formuje moderní formy individualismu. n nKnižní kultura vyžaduje čtenářskou praxi, jež je tichá a pozorná. n n TISK JE TECHNOLOGIÍ INDIVIDUALISMU (1962). n nTisk nahrazuje kulturní zdroje nacionálními formami uniformity a zároveň umožňuje zrození individuality. n nGutenbergův tisk změnil prostor a čas na kalkulovatelný, racionální a predikovatelný. n nKultura se stala racionalizovanou lineární, uniformní a nekonečně opakovatelnou. Lineární a logický důraz psaní se odráží v uniformním uspořádání. n nRacionalizující vliv tisku vydláždil cestu pro mapy, jízdní řády a perspektivu v malířství. n D/ HORKÁ A CHLADNÁ MÉDIA •Termín horký se defakto kryje s pojmem •sémantické redundance, •který znamená, že sdělení nesou velmi často více informací, než je nezbytně třeba k pochopení významu sdělení. • •Angličtina je jeden z nejredundantnějších jazyků. Mluvená řeč je v tomto smyslu redundantnější než psaná, a to proto, že velkou část svých sémantických klíčů ztratila při přenosu sdělení na papír. nČtenář je pak povinen ndedukovat či si prostě doplnit to. co bylo v nastalých sémantických mezerách původně označováno. nČiní tak samozřejmě na základě předchozí zkušenosti. n nTermín chladný je aplikován na taková média, která mají ve své informační struktuře právě ony sémantické mezery, nkteré proto vyžadují vlastní aktivní participaci při jejich zaplňování. n nMédia podle stupně v jakém pohlcují lidskou percepci, resp. v jaké míře a kvalitě si tuto percepci vynucují. n nHorká média obsahují relativně kompletní senzorické údaje či řečeno teorií informace mají vysokou míru redundance. U horkých médií není individuum příliš nuceno doplňovat chybějící údaje tedy je méně vtahováno. McLuhan hovoří o nižší míře participace. Horká média nám dávají vše, vytvářejí otupělost jistou formu somnambulismu. n nChladná média naopak vyžadují od individua participaci v podobě doplňování chybějících dat. Tuto participaci chápe McLuhan jako zdravé pohlcení. n McLuhan nepoužívá termín participace či pohlcení ve smyslu nzájmu či množství času věnovaného danému médiu. n n Hovoří o kompletnosti-úplnosti (vyčerpávající) v případě horkých médií a nekompletnosti-neúplnosti (chladná) stimulu, který média poskytují. n n Film chápe McLuhan jako horké médium protože obraz promítaný na plátno je kompletní-úplný v každém detailu. Divák nemusí nic doplňovat. Film má vysokou redundanci a nízkou informaci. nTelevize naopak přináší pouze osvícení, iluminaci drobných bodů. n n n nDivák musí tyto body propojit. Jinými slovy se divák musí snažit o doplnění a tak je pohlcen - participuje. Tento rozdíl má podle McLuhana klíčový dopad na společnost. n nOhřátí jednoho smyslu pak vede k hypnóze, zatímco ochlazení všech smyslů ústí v halucinaci. n http://www.aber.ac.uk/media/Documents/S4B/Images/dotsim.gif n Nebezpečí, které vidí McLuhan v příchodu nového média je zřejmé. n n Pokud horké médium jako rozhlas vstoupí do tribální, negramotné kultury, která je zvyklá na chladná média dá se očekávat násilná reakce. n n Stejně tak se dají vysvětlit ostré ataky proti televizi, která nahrazuje naše horké médium svým chladem. n ELEKTRONICKÁ - CHLADNÁ MÉDIA Přechod k elektronické komunikaci může být spojen se změnou ve zkušenostní podstatě modernity.(Benjamin?) Tuto skutečnost nejlépe reprezentuje postupné nahrazování horkých médií chladnými. (Řeč je chladné médium - tak málo je dáno a tolik musí být doplněno příjemcem, podobně i telefon apod). Chladná média decentralizují produkci vědění tím, že umožňují širší participaci a demokratizují tak formování mínění. n nNová chladná média podle McLuhana ukončila vztahy dominace v komunikačních vztazích, jelikož jejich účinky nemůže žádná centrální autorita zcela ovládnout. nFilmové médium je stejně centralizované a autoritární jako čtení knih, vyžaduje od tvůrce, aby transformoval publikum do jiného světa (1994). nTelevize naopak jako decentrovanější médium než film umožňuje vyjádření regionálního dialektu. n E/ DÍLČÍ SHRNUTÍ: n nGutenbergův tisk změnil prostor a čas na n n1/ kalkulovatelný, n2 /racionální a n3/ predikovatelný. n nKultura se stala: n1/ racionalizovanou n2/ lineární, n3/ uniformní a n4/ nekonečně opakovatelnou. n nLineární a logická podstata abecedy (tištěného písma) se odráží v uniformním uspořádání společnosti (racionalizující vliv tisku vydláždil cestu pro mapy, jízdní řády a perspektivu v malířství). n nTuto civilizační proměnu spojuje McLuhan s tím, že dominantní médium hypertrofuje funkci jednoho smyslu, a to na úkor smyslů ostatních. Mění se tak obecný přístup ke světu (pohled na svět). n F/ MÉDIUM JAKO POSELSTVÍ n Druhá klíčová teze McLuhanovy teorie zní: n„médium je poselství“ (Medium is the message). n n Tato provokativní teze neříká nic jiného, než, že nnejde o obsah sdělovaný médiem, ale o médium samotné. n n McLuhan se tak řadí mezi teoretiky, kteří tvrdí, že to, co skutečně odlišuje jednotlivé kultury je rozdílnost mezi dominujícími médii. Tato teze, defacto znamená, že: n n Ideologická či sémiotická konstrukce například novinového článku je až sekundární. Podstatný není obsah, ale technický charakter samotného média, které formuje lidskou percepci. (Benjamin???) n nPříkladem je role elektrického světla pro rekontextualizaci sociálních vztahů. n nElektrické světlo, které dnes a denně rozsvěcíme a zhasínáme na pracovišti nenese žádné sdělení, ale transformuje zde prostorové a časové vztahy. Například umožňuje pracovat do pozdních hodin i brzo ráno. n nTak ovlivňuje způsob jak si strukturujeme náš veřejný i privátní život. nSamozřejmě, že elektrické světlo má širší dopad například v nákupních centrech, volnočasových aktivitách či pracovištích, které jsou v permanenci 24 hodin denně apod.. n G/ REDEFINICE VZTAHU AKUSTICKÉHO A VIZUÁLNÍHO PROSTORU: CESTA K MULTISENZORICKÉMU ŽIVOTU •Po roce 1970 McLuhan poněkud korigoval svou koncepci. Ve svých dřívějších pracích zdůrazňoval klíčovou roli nových médií na formování či vznik nových forem percepce. Hovořil zde téměř o kauzálním vztahu. • •Postupně ale dochází k tomu, že média pouze spouštějí způsoby percepce, které má člověk k dispozici. •V této souvislosti získává stále větší význam v jeho teorii neurofyziologie. • •McLuhan se opírá o teorii rozlišující mozkové funkce podle jejich lokalizace v pravé nebo levé mozkové hemisféře. nLevá hemisféra - je kvantitativní, diachronní: n- řídí takové funkce jako je čtení, psaní a umožňuje tak jazykové vyjádření. n- je to místo vytváření hierarchií a kategorií. n- místo lineárních a matematických a sekvenčních vztahů. n- činnost levé hemisféry je lineární, umožňuje sekvenční vnímání – kvantifikovatelná vizualita. Klasickým produktem je např. označování (labelling). n- levá hemisféra ovládá pravou část těla. n- poranění části levé hemisféry vede k poruchám řeči. nPravá hemisféra - je kvalitativní, synchronní: n n- je prostorově-taktilní, hudební a akustická. - n- je místem kreativity. - n- její jazykové schopnosti jsou minimální. n n- pravá hemisféra analyzuje prostřednictvím metafory na základě vzájemných vztahů. - n- neuvažuje sekvenčně, ale na základě různých vztahů působících současně. n- n- pravá hemisféra vnímá esenci objektů skrze tvar a pocit spíše než na základě klasifikace. n n- dominantním rysem pravé hemisféry je simultánnost, syntetičnost n n- má tedy dispozice pro identifikování akustických kvalitativních projevů. n n- poranění pravé hemisféry snižuje schopnost prostorové orientace, rozpoznávání tváří, hudebních schopností, pocitů těla. n n n Jinými slovy jde o dva různé způsoby zpracování informací. n n Západní kultura - Amerika a Evropa - zdůrazňuje využívání levé hemisféry. n n Je pro ni klíčový tzv. vizuální prostor, v rámci kterého je zdůrazněno využití levé hemisféry a glorifikována kvantitativní argumentace. n n Příkladem je Eukleidovská geometrie. Základními charakteristikami je linearita, spojitost, homogenita. nProti stojí akustický (sluchový) prostor projekcí pravé hemisféry. n nJde o mentální stav, který si oškliví vytváření priorit a nálepek a zdůrazňuje kvalitativní myšlení. n nPokud jsou tyto hemisféry v rovnováze vzniká cosi jako ideál - celostní vědomí. n n nRobert Trotter demonstroval tyto odlišnosti na chování Inuitů- eskymáků. U těchto kmenů je nápadná schopnost pohybovat se a dobře se orientovat v neoznačeném prostoru sněhu a ledu. Místo pobytu jim dalo speciální vizuálně - prostorovou schopnost, která souvisí s rozvojem pravé hemisféry. nV životě i umění Eskymáků se projevuje velmi dobrá koordinace mezi oběma hemisférami. Levá ruka u řezbářů posunuje objektem, přidržuje ho, zatímco pravá je používána k jemnějším činnostem, přidržování nástrojů a vyřezávání detailů. Je zde dokonalý vztah, rovnováha mezi prací pravé ruky, která je detailní a analytická a levé, která je prostorová a taktilní. nInuitské sochy, litografie a koberce jsou bez lineární nebo trojrozněrné analytické orientace. n 1/ V západní kultuře je dominace levé hemisféry podporována logickými a racionálními aktivitami byrokracie, administrativy, lineárním systémem dálnic a silnic apod. • •McLuhan upozorňuje na to, že máme potenciálně k dispozici obě dimenze - akustickou i vizuální. • •Dominace pravé nebo levé hemisféry je tedy dána výrazně faktory prostředí. • •Západní civilizace vzhledem k dominaci abecedy ale potlačuje akustický prostor, •který tvoří neviditelné pozadí, protipól psaného světa. • nVizuální prostor dává podle McLuhana: n na/ málo možností pro možné alternativní řešení či obecně pro participaci. n nb/ výskyt dvou názorů v tomto prostoru vede k n násilí a současně vede ke ztrátě identity. n nc/ lidé zatěžující více levou hemisféru de facto nahradili možnost vstoupit do sebe samých za privátní identitu. n nMcLuhan spojuje s tímto sklonem zrod extrémního narcismu ( nejrychleji se šířící nemoci západní populace). n 2/ Dominace pravé hemisféry je například podporována v orálních společnostech, kde je oralita silně asociována s taktilními charakteristikami. •„Od Gutenberga nebyla žádná z našich technologií studená, ale horká. Nebyla producentsky orientovaná, ale konzumersky orientovaná. Vznikl jednotný sektor vztahů od domova a církve ke škole a trhu. Tento sektor nebyl podstatně narušen dodnes“. • •McLuham vidí naději jak tento stav zvrátit v aktualizaci tzv. akustického prostoru • • nAkustický prostor je vystavěn na holistickém celostním principu. n nTedy na ideji, že zde není žádné centrum, ale mnoho center plovoucích v kosmu , které oceňují pouze diversitu. n nAkustický prostor odmítá hierarchii. Pokud musí nějaká hierarchie být, pak si v tomto prostoru intuitivně uvědomujeme, že hierarchie je věc extrémně tranzitorní přechodná. n nMcLuhan se zde hlásí k orientálním hodnotám jako primárně akustickým. n nEncyklopedický vizuální prostor je dílem Platónovým, vybroušen Aristotelem a přijat celým západním myšlením. n n nMcLuhan de facto postuluje teorii dvouhodnotového systému nopírající se o existenci tzv. vizuálního a akustického prostoru. nJako příklad opuštění hodnot vizuálního prostoru uvádí psychickou proměnu reprezentovanou hnutím „hippie“. n nTa vedla podle něho k opuštění lineárního myšlení vázaného na omezený prostor směrem k n HODNOTÁM MULTISENZORICKÉHO ŽIVOTA. n nVe svých posledních úvahách McLuhan předvídal, že na konci 20. st. se východ a západ setkají, aby si porozuměly a vyhnuly se násilí. n n H/ TETRADICKÝ MODEL n nMédia jsou podle McLuhana schopna prostoupit vším, všechno zachvátit jak v rovině individuální, tak i ekonomické, estetické, morální psychologické a sociální. n nVýsledkem pak je, že každá část našich životů je jimi dotčena. n nLidské vědomí tak podle McLuhana extenduje samo o sobě do světového prostoru prostřednictvím elektroniky a tlačí lidstvo do robotické budoucnosti. n nMcLuhan tvrdí, že lidská podstata byla velmi rychle transformována, přeložena do informačních systémů, nkteré mají potenci vytvořit enormní, nglobální lidskou sensitivitu na nevytvářet žádná tajemství. n nJako obvykle člověk tuto transformaci nezaznamenal. n nMcLuhan vychází z toho, že přítomnost je vždy periodou bolestné změny. n nKAŽDÁ GENERACE VNÍMÁ PŘÍTOMNÝ SVĚT PROSTŘEDNICTVÍM MINULOSTI. n nDívá se na svět prostřednictvím n ZPĚTNÉHO ZRCÁTKA. n- Římané byli fascinováni světem Řeků, n- Řekové původními kmeny. n- Platón strávil život jako Sokratův písař proměňující orální zkušenost do umělecké formy, aby přežila díky nové psané formě gramotnosti n nLidé tráví své životy produkováním různých n simulací toho, co se již událo. n n- Renesanční člověk tráví život ve středověku. n- Devatenácté století žije v renesanci. n- My žijeme v devatenáctém (20. st) století. n n nDnešní změny se odehrávají tak rychle, že zpětné zrcátko nefunguje či není příliš užitečné v případě raketové rychlosti. n nLIDSTVO MUSÍ RYCHLE ZÍSKAT SCHOPNOST ANTICIPACE BUDOUCNOSTI. n nJiž si nemůže dovolit plýtvat energií k tomu, aby se kvůli strachu z neznámého cokoliv nového překládalo do starého. n nMusí se naučit dělat to, co činí umělci. Přiblížit přítomnost jako úkol, jako prostředí vhodné k analýze a tak přiblížit budoucnost. n TETRADICKÝ PREDIKTIVNÍ MODEL •McLuhan se pokusil vytvořit •PREDIKTIVNÍ POSTUP, •který by umožnil odhadovat nezamýšlené účinky nových technologií . • •Vychází přitom z předpokladu, že analýza toho jak lidé užívají technologie, nám dává šanci předikovat, jak by měla společnost zacházet s novými artefakty. • •Jak včas odmítnout nebo přijmout možné účinky nových technologií. nTetradický model umožňuje modelovat, opakovat nrůzné budoucnosti a nabízí experimentální nalternativy. n n- Tetrada umožňuje změnit naše zaměření z minulosti do přítomnosti. n n- Jde o zachycení toho jak se světová kultura pomalu posouvá k akceptaci zcela nových percepčních modů - modu polycentrického zaměření. n nTetradický model vychází z existence struktury, která je definována ze čtyř transformací z nichž dvě představují: n na/ pozadí (ground) nb/ dvě představují tzv. figuru (figure) njde zde o popis vzájemného dynamického a analogického vztahu. n„Tetrada jako metafora plní stejnou funkci jakou sehrála kamera, která při přistání Apola 8 na Měsíci. n1/ odhalila figuru - měsíc n2/ a pozadí - zemi a to současně“. nTermíny figura a pozadí si vypůjčil z gestalt psychologie, respektive problematiky vizuální percepce. nV Centre for Culture and Technology v Torontu pak aplikovali model figury a pozadí na celou problematiku percepce a vědomí. n nPodle tohoto přístupu jsou všechny situace složeny z oblasti pozornosti (figury) a mnohem větší oblasti, které nevěnujeme v daném okamžiku pozornost (pozadí). n nObě tyto oblasti jsou ve vztahu mezihry. Pozadí vytváří strukturu vědomí, v rámci které je figura vnímána. - -Studium pozadí je defacto nemožné. n- Jedinou možnou strategií je vytvořit anti-prostředí. n- Pozadí je tady dříve, figura přichází později. n n TETRADICKÝ MODEL n n A C n FIGURA FIGURA n n n D B n POZADÍ POZADÍ n n1/ Procesy intenzifikace a aktualizace představují figuru, strhují nás, otevírají novému. n2/ Procesy archaizace a inverze odkazují naopak na moc pozadí, které klade odpor hegemonii figury, a tím ji proměňují. nPozadím každé technologie je současně KONKRÉTNÍ situace a celé prostředí služby, které vykonává (médium). nZjednodušeně řečeno McLuhanovi jde o to popsat : n •1/ jak bylo staré pozadí nahrazeno obsahem nové situace, • •2/ jak se tato nová situace stává dostupnou obecné pozornosti jako figura. • •3/ jak viditelná moc figury probouzí neviditelnou moc pozadí. • •4/ jak nakonec pozadí vítězí nad figurou, která se mění v něco jiného než čím se zdála být. Jak jí pozadí vnucuje soužití se zbytkem světa a s naší minulou zkušeností. • nKaždý pojem je viditelnou figurou, která si vynucuje pozornost, otevírá nám svět nových možností. n nOsvětlená figura nechává ovšem ve tmě pozadí, tedy vše co tu bylo před ní a co jí klade zprvu neviditelný odpor. n nTetradický model je jako celek nmanifestací procesu lidského myšlení. nKaždá tetráda je logos, slovo svého předmětu. nUvedený model je aplikovatelný na plný rozsah lidských artefaktů, ať už jde o hardware (objekty) nebo software (ideje). n nVšechny artefakty jsou slova, nVšechna slova a jazyky jsou artefakty. n nKaždý z nich manifestuje čtyřbodovou strukturu. Tetradický model odhaluje gramatiku a syntax každého artefaktu. n nMcLuhan vnímá technologie jako slova, respektive jako METAFORY. Jejich součástí je transformace jejich uživatele, stejně jako vytvářejí nové vztahy mezi ním a prostředím. n nUvedený model ukazuje propojení obou mozkových hemisfér, respektive vizuálního a akustického prostoru. n nLevá hemisféra numísťuje informace strukturálně do vizuálního prostoru, kde njsou věci propojeny sekvenčně, s pevnými centry a hranicemi. n- malířství a fotografie n nPravá hemisféra n umísťuje informace do akustické prostorové struktury. nDochází zde k simultánním procesům, které se centrují nkdekoliv, bez jakýchkoliv hranic. - symfonický prostor. n nLevý a pravý mozek spolupracují přes absenci společné báze pro srovnání. n nSimultánní mezihra nemůže být redukována na lineární a (sekvenční) reprezentace, a to ve stejné podobě jako synchronní hudební souzvuk nemůže být zakoušen jako diachronní zvuk, melodie. n nJe zde důkaz, že mozek funguje spíše jako hologram než jako počítač (Karl Pribram), ve kterém probíhá jedna operace v jednom čase. n nA v tomto smyslu je každý lidský artefakt médiem komunikace, jejíž sdělení odhaluje simultánní proces vzorcování. n nMcLuhan se domnívá, že je pro porozumění nějaké ideji, životnímu stylu či artefaktu nezbytné umět odpovědět na čtyři základní otázky: n nA/ figura - co danou /technologii, artefakt, ideu nebo životní styl/ intenzifikuje, rozmnožuje či posiluje n nB/ pozadí - co ji archaizuje, co ji činí zastaralým,překonaným n nC/ figura - co aktualizuje, co ji probouzí k novému životu n nD/ pozadí - co je její inverzí neboli v co se nakonec zvrhne n n1/ Procesy intenzifikace a aktualizace představují figuru, strhují nás, otevírají novému. n n2/ Procesy archaizace a inverze odkazují naopak na moc pozadí, které klade odpor hegemonii figury, a tím ji proměňují. n nPorozumět znamená podle McLuhana vnímat jak nA/ pozadí, nB/ tak figuru. nI. PŘÍKLAD: Reklama na psací stroj n n n n http://imgs.inkfrog.com/pix/UncleDearest/1925_REMINGTON_debut_STANDARD_12_Typewriter_Ad.jpg http://www.thrift-ola.com/wp-content/uploads/2011/05/typewriter_ads.jpg https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/4b/9a/8d/4b9a8d4c99410edb2e00fbf04384fccf.jpg http://www.jumpingfrog.com/images/epm12jul18/mad0260.jpg http://mytypewriter.com/images/assets/Ad_Rem_No10.JPG • PSACÍ STROJ • • •1/ Intenzifikuje rozmnožování slov (figura) • •2/ Archaizuje muže-písaře, krasopis (pozadí) • •3/ Aktualizuje nadřazenost tvůrce nad rozmnožovačem slov, šéfa nad písařkou, překládá moc muže nad ženou do jazyka moderní doby (figura) • •4/ Jeho inverzí je úřad, papírování v nějž se nakonec zvrhne (pozadí). • • • nII. PŘÍKLAD: nV Masarykově Sebevraždě píše její autor o tomto jevu jako o patologii moderní doby, který: n n1/ je dán intenzifikací svobodné volby, emancipací od nedostatku n2/ tento individualismus archaizoval víru n3/ aktualizoval kritičnost, těkavost, ironii základní motiv protestantství - nové zvnitřnělé náboženství, osvobozené od církevní vnějškovosti schopné obstát před moderní kritičností. n4/je inverzí přehnaného individualismu moderní doby n nTetradický model pomáhá nahlédnout pozitivní a negativní důsledky jednotlivých artefaktů. n n n n n n n n n n nJednotlivé otázky, čtveřice nelze seřadit, nevyplývají jedna z druhé. Spíše jedna v druhou přecházejí, překrývají se, parazitují na sobě, někdy se vzájemně umocňují někdy oslabují. n n n •MODERNÍ TECHNOLOGIE • •1/ intenzifikují svobodnou volbu, emancipují člověka od nedostatku přírodních a historických omezení •2/ archaizují pomalý čas zrání a růstu živých tvarů •3/ aktualizují neomezený konzum, mýtus o zlatém věku hojnosti •4/jejich inverzí je umělé technické prostředí, které ohrožuje člověka respektive přírodu • n KOMUNIKAČNÍ HOJNOST n (podle V. Bělohradského) n n1/figura - intenzifikuje transcendenci místa, interakci na velkou vzdálenost, mobilitu věcí, lidí, idejí n2/ pozadí - tato zvýšená mobilita archaizuje předpoklad, že cílem komunikace má být konsenzus sjednocující interpretace. Předpoklad konsensu jako cíle komunikace je zde odmítnut. Rozdíly zde nejsou chápány jako plod nedorozumění a chyb. Archaizuje se tak pojetí sociálních změn jako důsledku tlaku ideově sjednocených mas n n3/ figura - aktualizuje umění konverzace. Aktualizuje důvěru, vstřícnost. Otevírá prostor metalogu, situaci, kdy podle Batesona rozumíme nejen jednotlivým příspěvkům do diskuse, ale celé struktuře diskuse. n n4/ pozadí - její inverzí je posílení neoreality, která se rodí recyklací komunikačního odpadu. Žijeme v blízkosti velkých skládek použitých informací, obrazů, vybitých klišé, vybydlených jazykových tradic, sémiotických vraků. n nRADIO A TELEVIZE nA/ figura - intenzifikuje simultánní přístup k celé planetě nB/ pozadí - archaizuje kabel a fyzická těla nC/ figura - aktualizuje tribální, ozvěnu, paranoiu, primát prostorového, hudebního, akustického nD/ pozadí - jeho inverzí je globální divadlo, nejsou diváci jen herci (rozptýlená publika). n nMLUVENÉ SLOVO nA/ figura - intenzifikuje sebe vědomí nB/ pozadí - archaizuje sub-humánní svět nC/ figura - aktualizuje minulou zkušenost nD/ pozadí - jeho inverzí je posílení skupinového soupeření a třídní struktura nTIŠTĚNÉ SLOVO nA/ figura - intenzifikuje privátní autorství, kompetitivnost, cílovou orientaci na individuum nB/ pozadí - archaizuje slang, dialektiku, skupinovou identitu, odděluluje oko a ucho nC/ figura - aktualizuje tribální elitismus nD/ pozadí - jeho inverzí je přechod od rukopisu k masové produkci, rodí se společenská čtenářská veřejnost a „smysl pro historickou perspektivu“ nKOLO nA/ figura - intenzifikuje lokomoci nB/ pozadí - archaizuje saně, mazadla nC/ figura - aktualizuje cesty jako řeky, motorové sáně nD/ pozadí - jeho inverzí je letadlo, skrze kolo n nTELEGRAF nA/ figura - intenzifikuje izolované události, proměňuje obsah první stránky na instantní reportování nB/ pozadí - archaizuje privátní názor nC/ figura - aktualizuje společenskou a skupinovou participaci nD/ pozadí - jeho inverzí je dynamický zpravodajský způsob, titulní stránka se stala mozaikou nepropojených událostí nFOTOAPARÁT nA/ figura - tzv. momentka intenzifikuje agresi individuálního uživatele nB/ pozadí - archaizuje privátní svět nC/ figura - aktualizuje minulost jako přítomnost, výlety ega nD/ pozadí - jeho inverzí je veřejná doména-fotožurnalismus, teror intimity, paparazzi nELEKTRICKÉ SVĚTLO nA/ figura - intenzifikuje prostor jako vizuální figuru a obrací ji do pozadí, obrací noc do dne nB/ pozadí - archaizuje tajemství nevizuálního, svíčky, lampy nC/ figura - aktualizuje denní aktivity, noční basketbal nD/ pozadí - jeho inverzí je slepota, vnější vize se obrací do vnitřního výletu, figura a pozadí splývají nELEKTRONICKÁ MÉDIA nA/ figura - intenzifikuje rozsah simultánnosti a servisní prostředí jako informaci nB/ pozadí - archaizuje segmentovaný vizuální, propojené a logické nC/ figura - aktualizuje subliminální, audiotaktilní dialog nD/ pozadí - jeho inverzí je odhmotnění, vysílač je sám vysílán nMIKROFON nA/ figura - intenzifikuje individuální řeč, její tonální variabilitu nB/ pozadí - archaizuje velké kapely, velkou operu nC/ figura - aktualizuje skupinovou participaci, rytmické opakování nD/ pozadí - jeho inverzí je přechod od privátního ke společenskému dialogu nXEROX-KOPÍRKA nA/ figura - intenzifikuje rychlost procesu tisku nB/ pozadí - archaizuje knihy tištěné na páse nC/ figura - aktualizuje orální tradici nD/ pozadí - jeho inverzí je každý je nakladatelem n nTELEFON nA/ figura - intenzifikuje vliv a rychlost privátního hlasu nB/ pozadí - archaizuje tělo jako hardware, vytváří beztělesné vědomí nC/ figura - aktualizuje telepatii nD/ pozadí - jeho inverzí je všudypřítomnost, telekonferenci nPOČÍTAČ nA/ figura - intenzifikuje logické a sekvenční kalkulace rychlosti světla nB/ pozadí - archaizuje mechanické procesy a lidskou logiku ve všech sekvenčních operacích nC/ figura - aktualizuje mnohost, variabilitu ve všem, redukuje počítání těl na dotek nD/ pozadí - jeho inverzí je přesun od simultánního do sekvenčního, akcentuje akustický před vizuálním prostorem nKABELOVÁ TELEVIZE nA/ figura - intenzifikuje kvalitu a diversitu přijímaného signálu nB/ pozadí - archaizuje šíření, difůzi informací nC/ figura - aktualizuje raný vzorec způsobu přenosu z bodu k bodu nD/ pozadí - jeho inverzí je domácí vysílání nTELETEXT nA/ figura - intenzifikuje hedlajnovou službu, jako ranné rádio (išěné rádio nB/ pozadí - archaizuje prodlužované televizní sledování, divák užívá služy selekivně po krákých inervalech nC/ figura - aktualizuje tichý filmový dialog, obrázkový styl nD/ pozadí - jeho inverzí jeinteraktivní videotext n nSATELIT nA/ figura - intenzifikuje globální informační směnu nB/ pozadí - archaizuje jazyk obrazy (analogické digitálním) nC/ figura - aktualizuje světový rozhled, jako dříve kompas nD/ pozadí - jeho inverzí jsou ikonické fantazie nGLOÁLNÍ MEDIÁLNÍ SÍTĚ nA/ figura - intenzifikuje okamžitou a diverzifiovanou mediální transmisi na globální bázi nB/ pozadí - archaizuje lidskou schopnost kódovat a dekódovat v reálném čase nC/ figura - aktualizuje Babylonskou věž, chaos: skupinový hlas v éteru nD/ pozadí - jeho inverzí je vymizení úzkého specialismu n n n CH/ ELEKTRONICKÁ MÉDIA A GLOBÁLNÍ VESNICE: ROZPUŠTĚNÍ ČASO-PROSTOROVÝCH HRANIC n nRekonstituce médií do elektronických forem komunikace má implikace pro přepracování času a prostoru. V době postupného vytlačování či nahrazování tisku elektronickou soustavou přepracovává McLuhan původní Innisovu ideu. Čas a prostor byl zrušen. n nPůvodní privátní individualizované vyhledávání média v tištěné kultuře např. knihy bylo nahrazeno moderním permanentním působením. Interakce mezi moderními subjekty a komunikačními sítěmi již není omezena na pouze několik hodin před spaním. Lidé se milují před televizí a někteří fascinováni vlastním obrazem se při tom filmují. nPro McLuhana je moderna nejlépe charakterizována nepřetržitým přemísťováním informací v čase a prostoru. Komunikační systémy moderny nás drží v bezprostředním dotyku různých perspektiv. „Koordinace času a prostoru se pomalu rozplynula ohlašujíce slavnostně zrození světa, kde je každý hluboce zahrnut do prostoru s ostatními“. n nPodle Mc Luhana exploze nových médií rozbila vizuální sklon psaných forem komunikace vracejíce tak občany této globální civilizace ke sdílené kultuře, která se podobá orálním společnostem. nGlobální vesnice smetla globální, uniformní a individualizující kulturu tištěné produkce a nahradila jí taktilnější kulturou simultánních aktivit a událostí. n nSmrt suverenity národního státu je doprovázena a částečně i způsobována podmínkami elektrické rychlosti. Elektřina decentralizuje. n nKultura závislá na elektřině se nerodí v jednom místě, ale je organizována do sítí, které nemají žádné spojující centrum. n n nStejně jako Foucault tvrdí že moc je přítomna všude (ne jen v institucích) McLuhan upozorňuje na to, že jsou všude chapadla masové komunikace. n nTechnologie elektronické komunikace extenduje náš centrální nervový systém do senzuálního globálního objetí zbytku humanity. To činí časové (minulost a budoucnost) a prostorové (blízko, daleko) redundantním. n nPro McLuhana je eliminace času a prostoru dána technologickým pokrokem masové komunikace. McLuhan hovoří o společenské mozaice, kterou reprezentuje např. množství různých variant novinového formátu, který zahrnuje směs žánrů i témat dříve obtížně spojitelných a bránících se tak původnímu celistvému pohledu románu. Layout moderních novin má povahu koláže. nRychlost a globalizace při sběru zpráv znamená, že temporalita a distance jsou nedůležité při organizaci obsahu novin. n nJsou to spíše konzumenti novin, kteří ovlivňují jejich obsah. Moderní formy komunikace umožňují publiku plout v čase a prostoru. n nZa elektronické epochy komunikace se stala planeta historicky i prostorově viditelnou. n nRychlost a globalizace při sběru zpráv znamená, že temporalita a distance jsou nedůležité při organizaci obsahu novin. Jsou to spíše konzumenti novin, kteří ovlivňují jejich obsah. n nModerní formy komunikace umožňují publiku plout v čase a prostoru. n nZa elektronické epochy komunikace se stala planeta historicky i prostorově viditelnou. n I. NOOSFÉRA A MEGASYNTÉZA nJako završení uvedených koncepcí se jeví McLuhanova představa o příchodu globálního elektronického věku a globální elektronické civilizace. Zde se již projevuje poněkud sociologičtější způsob uvažování. n nGuttenbergovská revoluce způsobila explozi ve společnosti vzájemným separováním a segmentováním individuí. n nPříchod elektronického věku, elektronických médií vyvolal implozi, tedy přivedl svět zpět do globální vesnice. n nTato skutečnost nás proto nutí přehodnotit většinu vzorců chování, které jsme si přinesli z Guttenbergovy galaxie. nElektrická mediální soustava nás hluboko zatahuje do svých sítí. Zaplavuje nás permanentními informacemi, které nikdy nekončí. Elektricky konfigurovaný svět nás n nA/„nutí opustit zvyk klasifikovat a analyzovat informace. nB/ Už je dále nemůžeme stavět blok po bloku, krok za krokem. nC/ Permanentní komunikace znamená, že všechny faktory prostředí a zkušenosti koexistují ve stavu aktivní permantní vzájemné hry.“ n nZde se projevuje McLuhanova inspirace Teilhardem de Chardinem. McLuhanův koncept globální vesnice předpokládá i vytvoření toho, co nazývá de Chardin noosférou tedy novou myslící vrstvou. nVychází z toho, že všechny prvky světa na všech úrovních složitosti mají schopnost vzájemně se ovlivňovat a pronikat svým nitrem takže se jejich energie sdružují do jakýchsi svazků. n nU člověka je vzájemná psychická prostupnost zřejmá, velmi vysoká - patrná ve fenoménu společnosti. n nJako jeden z klíčových důvodů tohoto prostupování uvádí de Chardin geometrické omezení planety, která je jako velká molekula uzavřena sama v sobě. n nHistoricky samozřejmě zpočátku nic nebránilo rozpínání vln lidstva po povrchu. Teprve od mladší doby kamenné se tyto vlny začaly odrážet zpátky. n nDochází k pomalému zahušťování a stlačování v prostoru až k dnešnímu stavu jednolité masy. Jednotlivé lidské prvky do sebe navzájem pronikají a jejich duch se v tajemné shodě s tímto sbližováním navzájem ohřívá. n nTento pohyb vrcholí podle Teilharda vynálezy železnice, auta, letadla. Zásadní význam vidí ve vynálezu elektromagnetických vln, které umožňují člověku defakto bez jeho přičinění přítomnost kdekoli kam vlny dosáhnou. n n nPodle Teilharda v současné době tlak neustálým růstem populace sílí a navíc každé omezení jen podněcuje další rozpínání. Jinými slovy srůstání myslících duší vede k důraznému soustřeďování vědomí. Teilhard nazývá toto postupné spojování novým typem fylogeneze - planetizací. n nPodle Teilharda vzájemné srůstání, geometrické omezení planety a psychické zakřivení ducha začínají převažovat ve světě nad individuálními i kolektivními silami rozptylu a na jejich místo nastupuje sjednocování podle Teilharda základní tajemství hominizace. n nŽádný jedinec dnes již nemůže jít dál a růst jinak než spolu s ostatními a jejich podporou. nToto srůstání nazývá Teilhard jako megasyntézu. nHarmonizovaný kolektiv vytváří cosi jako nadvědomí. Mnohost individuálních reflexí se sdružuje a posiluje akt jediné reflexe. nTo je podle Teilharda budoucí obraz lidstva.Tento vývoj nazývá Teilhard noogenezí – opakem entropie. nTuto externalizaci lidských smyslů nazývá de Chardin noosférou či technologickým mozkem světa. nMcLuhanova představa vychází z toho, že v procesu této noogeneze budou hrát elektronická média klíčovou roli. nNové technologie jako lidské extenze spolu s elektronickými médii formují světový mozek či kolektivní vědomí, které nás přenese do konečné evoluční dokonalosti!!!!!??? nPozn. Jde o další z nekonečné řady koncepcí ráje /UTOPIE/. V daném případě jde ale o variantu - na tomto světě. nPodmínkou je změněné vědomí. /Ideologií nebo drogami – třeba elektronickými?/ n nParadox: Vize pro digitální stachanovce z pera dvou hluboce věřících křesťanů. n J/ VIZE nV souvislosti s činností pravé hemisféry hovoří McLuhan o globálním robotismu tedy schopnosti býti v rovině vědomí přítomen na mnoha místech současně. Tak pravá hemisféra rozšiřuje mechanické schopnosti našeho těla. Zde se projevuje poněkud sociologičtější způsob uvažování. n nKomunikační média budoucnosti budou podle McLuhana akcentovat extenzi našeho nervového systému. McLuhan predikuje, že industrie vysokých komínů typická pro devatenácté století a charakteristická specializací, izolovaností jednotlivých výrobních činností bude v budoucnosti nahrazena marketingově-informační ekonomií. n nJako základ takové změny považuje videotechnologie. Předpokládá, že do roku 2020 dojde za využití nových mediálních technologií např. kabelové televize dojde především v Americe, ale i ve vyspělých evropských zemích k radikální proměně. n nMcLuhan vidí tři základní typy video-technologie: počítač, satelit, počítačovou databázi. nPodle jeho názoru horizontálně organizované multi - kariérově založené korporace, které destruují to, co zbylo ze staré foneticky literární společnosti a způsobí nA/ masivní nezaměstnanost v industrializovaných zemích, nB/ ztrátu soukromí a nC/ celkovou planetární nerovnováhu. nrozkvete starý styl politiky postavený na množství konfliktů uvnitř komunity. n postupně začne docházet k rozpouštění vlivu mocenských center přesně v duchu toho jak vymezuje McLuhan akustický prostor. nk posilování kulturních menšin a jejich jazykové orientace, nvýrazně vzroste produkce kompaktů s etnickou hudbou, etnicky orientované kinematografie, ndojde ovšem k postupnému utlumování rychlé asimilace tím, že se začnou vytvářet komplexní integrované čtvrti či dokonce města-na etnickém principu organizovaná města budou v jistém smyslu soběstačná. nbudou koordinována elektronicky a elektronicky uzavřená. n Nastane tak éra nového tribalismu – retribalizace n nRetribalizací nemá McLuhan jednoznačně na mysli přesně barbarizaci. V Take Today: The Executive as Drop-out píše, že avantgarda je primitivní. Avantgardou nemá na mysli experimentální umění, ale o novou generaci mediální závislosti, která se vrací do minulosti, aby nalezla formu budoucnosti. Manifestuje se to u mnoha středověkých forem a postupů u mladé tv generace. n nV této souvislosti je zajímavá práce Boba Shankse: The Cool Fire. Lovci lebek se shromažďovali okolo ohně a tento rituál se opakuje po staletí. My tento rituál opakujeme, když se shromažďujeme okolo studeného ohně televize. Tento obraz nepochybně ispirovala McLuhanova teze o tom, že jednoho dne se všechny světové kmeny shromáždí okolo chladného ohně ve společné globální vesnici. nNová vizuální kultura je více taktilní či plastická než vizuální (minimálně v případě TV) nás tak bude vzájemně přibližovat. Restauruje ztracenou komunitu a sjednocuje nás a harmonizuje v globální vesnici. Tisk detribalizuje, televize retribalizuje. n nzhruba dvě generace života v tomto systému s rostoucí fyzickou blízkostí, postupné elektronické přibližování si vynutí rozpínání, n ndojde k nárůstu etnicky smíšených sňatků a to na velkou vzdálenost. n ntoto vzdalování od domova povede ke snaze kompenzovat jej novými elektronickými službami. n n nInteraktivní povaha těchto technologií bude pak produkovat sociální a kulturní vzorce rozvíjející činnost pravé hemisféry. n nPředpokládá že informační technologie vyvolá takové možnosti, kdy se zákazník stane i producentem zboží. Bude si moci defakto definovat prostřednictvím informačních technologií přesně speciální požadavky. Jinými slovy existence počítačového hardwaru má centralizační funkce zatímco existence softwaru decentralizuje. n n Podle McLuhana již po roce 2020 začne v USA postupně klesat závislost na vizuálním, homogenním myšlení levé hemisféry a začne se projevovat audio-taktilní pravá hemisféra. n Místo lineárně matematických postojů, které jsou ze své podstaty vylučující dojde k vyšší toleranci k různým myšlenkovým systémům, které budou přitom postaveny na etnickém dědictví. n n McLuhan předvídá, že vzhledem k předcházející silné dominaci levé hemisféry je Amerika odsouzena k skoku po hlavě do hodnotového světa hemisféry pravé. Tedy k časově omezenému opuštění kvantitativních postupů a přesného kategorizování. n nKlíčově připravila půdu pro tuto změnu televize. nPříkladem jsou experimenty Herberta Krugmana pro General Electric, kdy poprvé prokázal vztah mezi televizním vysíláním a tzv. alfa stavem. nV okamžiku, kdy Krugmanem testovaní respondenti v průběhu jakékoliv činnosti zapnuli televizi odešla levá hemisféra z dominantního funkčního stavu do nedominantního, neutrálního. Naopak pravá hemisféra zůstává stimulována světlem, senzuálními obrazy, hudbou a nahodilými pohyby. n nUkazuje se, že když je naše mysl zbavena hlídacího psa - levé hemisféry je otevřena reagovat na jakékoliv senzuální podněty a je otevřena neracionální hře. n nPodle McLuhana populace, která se bude orientovat na videohrovou mentalitu a bude ignorovat knihy a noviny po čase jistě přejde k utržkovitému stylu zpravodajství, což ji nakonec dovede ke stylu, který je blízký čínským ideogramům. n nIdeogram neboli vyjadřování pojmu znaky nebo obrazci. Předpokládá se jakýsi magický vztah mezi pojmem a jeho zobrazením. Video technologie tak mohou znamenat formu psychologické smrti pro celé lidstvo. KOMUNIKAČNÍ MODEL PRAVÉ HEMISFÉRY n nV elektronickém věku je ovšem třeba aplikovat komunikační model pravé hemisféry, aby bylo možné demonstrovat náhlý, současný, souběžný (all-at-onceness) charakter informace pohybující se rychlostí světla. Hlas, obraz, tisk, senzorická data procházejí simultánně, znak a podstata jsou často v opozici spíše než v sekvenčním vztahu. Vědomí uživatele databáze je současně na dvou místech u terminálu i v centru systému. nMusíme akceptovat a harmonizovat percepční předpojatosti a pochopit, že levá hemisféra potlačovala kvalitativní soudy pravého mozku a výsledkem bylo lidské strádání. Izolace a amplifikace jednoho smyslu - vizuality již není přijatelná. n n nPodle McLuhana vstupujeme nyní do věku imploze po 3000 let exploze. Elektrické simultánní pole umožňuje každému, aby byl spojen s kýmkoliv. Všechny lidské touhy jsou v komputerovém věku aktuálně přítomny. n nComputerové databáze ovšem rozpouštějí lidský obraz. n nElektronický člověk nosí svůj mozek mimo svou lebku, mimo nervový systém na povrchu své kůže. Připomíná pavouka v síti, která rezonuje s jinými sítěmi. Není z masa a kostí, je součástí databanky - efemérní, snadno zapomenutelný. nKolektivní vědomí příštího tisíciletí bude podle McLuhana hustou elektronickou symfonií, kde všechny národy budou žít ve shluku či sevření spontánních synestezí bolestně si vědomi tragédií i triumfů všech ostatních. n nTaková globální vesnice nezná v tomto smyslu omezení. n nGlobální robotismus má ovšem i decentralizující účinky. Například kultura je organizována jako elektronický obvod, každý jednotlivý bod je centrem sám pro sebe. Elektronický člověk ztrácí kontakt z centrem, hierarchie mizí. n nV tomto smyslu upozorňuje McLuhan na nebezpečí dané tím, že člověk nebyl konstruován tak, aby byl schopen žít rychlostí světla. Bez rovnováhy přírodních a fyzikálních zákonů. n nEnormní rychlost a množství údajů, které bude člověk dostávat může znamenat podmínky vedoucí ke schizofrennímu rozštěpu. Jeho tělo bude na jednom místě zatímco mysl bude plout v elektronické prázdnotě. Všude najednou v elektronické databázi. nOdtělesněný člověk, který nic neváží - jako kosmonaut, ale může se pohybovat mnohem rychleji. n nBude tak docházet ke ztrátě privátní identity protože elektronická percepce již není vztažena na jedno místo. nUchopen hybridní energií uvolněnou videotechnologiemi bude se individuum setkávat s chimérickou realitou, která pohlcuje všechny jeho smysly, tedy v situaci mnohem návykovější než při užívání jakékoliv drogy. n Mysl se tak bude pohybovat někde mezi fantazií a snem. Zatímco sen má obvykle jakýsi vztah k reálnému světu, který je zarámován v aktuálním čase a prostoru. Fantazie je zcela bez hranic. V takové situaci se technologie dostává zcela mimo kontrolu. nMcLuhan vychází z řeckého příkladu z Herodota, nu kterého nachází postřeh, že v době kdy Řekové nnahradili ideu privátního občanství psaných nprávních kodexů za skupinovou moudrost ntradičních komunit nztratili vládu nad svou ntechnologií. nPodle McLuhana dojde v 21. století k ntotální dominaci skupinové duše, ncož nás učiní extrémně citlivými k potřebám jiných a celá planeta bude fungovat s cílem nharmonizace různých sporů. nZtráta privátní identity bude nahrazena komfortem tribální loyality. nNavrátí se svět primordiální intuice. n