[USEMAP] • •VIII. WALTER BENJAMIN: •KONEC AURATICKÉHO UMĚNÍ, NOVÁ MÉDIA •A MODERNÍ ZKUŠENOST http://3.bp.blogspot.com/_VseO2IX-IUc/TCLNzYQJczI/AAAAAAAAB0E/qyxzt2Hw2JM/s320/Walter+Benjamin.jpg [USEMAP] • • • walter-benjamin-en-aura http://1.bp.blogspot.com/_cziLiTTb5YE/TEOgXRGW_KI/AAAAAAAAAI0/ypW0obhdQxY/s1600/Megan_fox_Mona_Lisa .png  FxcYHCYeGBojGRUVHy8gIycpLCwtGB4xNTAqNSYrLCkBCQoKDgwOFA8PGCklHR8pLCwqKSksLCkpLCksKSwpKSkpLCkpLCksLCw pKiwpKSkpKSkpKSksKSksLCwpLiksLP/AABEIAHsA8AMBIgACEQEDEQH/xAAcAAABBQEBAQAAAAAAAAAAAAAAAQIDBAUGBwj/xA BAEAACAgEDAgUBBAYGCgMAAAABAgMRAAQSIQUxBhMiQVFhIzJxgRRCUpGh8AdikrHB0hUzQ1Nyc7Kz0eEWJIL/xAAZAQEBAQEBA QAAAAAAAAAAAAAAAQMEAgX/xAAiEQEAAgICAgIDAQAAAAAAAAAAAQIDESFREjFBYRQigQT/2gAMAwEAAhEDEQA/APccMModU6zH pwPMdVLGls9zkmYjmViN8Quu4HfjKkvUgOwvMfT9Zj1Jby5UkKn1BGDbfoQO3vk+ct80/Dqphj5WH17n6fhkR1DH9Y4zGSzBa3G rIUX7luAPxOYTa0/LaK1j4S+c37R/fj11TD9Y5DkT6tFYKWAZm2gXyWILba+aF/hiLWXxhop1Jh3AP8MtQ61W+h+uZWJmlc1oZ2 w1n03rxcydPrCvBsj+IzTjkDCxnVTJFnJek1PwwwzR4GGGGAYYYYBhhhgGJi4xn5rvgOwvGNJQPHYdsUntWA/DEJxoa/8A3gOJx LwB+uGA7DEwwItVPsW/3ZhajTrIwZ1VyDYLAGjwbF9uw7fGXtfLb17DOD651PWFpYxcKuxhjbaAbd4kjaN91uxQzMePSFHYjOLJ abW107MdYrXfaz/8PfzVYyivNaRqDBgxnaX0U1WV2RksDwprvkOr8KTzzaiQyiIu0gjouSYyI0CtTUqlUY+kXb37ZN1HWayKUxw Rs0UcdKSgYSVAxBMhaw3m7Vr4BJPOTvrNYmmO5S0n6QU3JGCRCP8AaLFupjfAs9iCe2eOXvhXPgsheHBIMQCsZSnlpbSRn1A0zs Tx7ADtjR4Jc790xtnc2DJZQrKI1IuhtMi8j2QZnT9T10bSNKpXfGkZBX7PzGiCoYmDXuM8hBUDspN8DNHTa/X2AyFFM3l8R72jR fMp/UQHDVHbWatj9MvPacdJeneEZEnjllmMu0Bm5dftbbcygGtptRR9kHfIuoeB/OkmYuo8yWSQEBwwLRLFGSQ36g8wivdh8ZPF qdamiVwrSTtOQyOqqVjaR1A4P3VGw7vi8r6PqPUXaAPGsYc25KXtClFZWonbuqRgbFWvPBBnPva8etLmj8MyRjVEzEyTiRUkt7Q MWK2pNWtgAj2HfKMHguVQoEyKCzb1US1tZ4G2x29j0wlbP7bH3x+r1OtXUyeUjbHlGwsoZdqeSlG2+zQgzPuHJIGVNXr+ouliJg RLG23aFK7fNMicNcqgeVVkbjY4GOThcXwW++EmUHYyvJfmW0gmMrsnqobhsTkGglDuc7PSajY30Pf/AM5y3VNZq11KJChMYCW/l qQ1iQyEsWGwjagAA5Ln2zR8P+b+iQ+eWaUxqXLqFbcRZBUccGx+WNzGrLqJ3DrgcXK2hktB9OMNRrQnHc52+ca3Lh8J3qFnDM7/ AEmfgfvyzp9WH+h+MlclbcRL1bHavMwsYYmGaMy4YYYBkEq2GANH5+P5/wAcf5our5+MxpvE6CRkqqO3cDzZHevjv7+2BfjQiMg 2TR57d/bn4yIa5QxPmAqaCgf4e38jOD6740aORlDebHyB3FE0KYg/4++Zj9WkYK0roI93rHYxqVDiq/4GaueVF5dI9KfxNDu2hr YGjXNfQm+Dj9H1+OU+kir4JIAP4X+HbPP4epwRaGKVkDu27ejPt4c8MwPP3eRQI+uWzpQiwPtWJwOfMZiWNblIVQSeSeAPgcYV3 vnm3YjhewHc+94+LVbuewIFDm/zzm9P1mQiSR3VEC0VF0HFd2+t1QNj498foevJLXHJJFiwODVdu/vz84HTq11/HHKvN5T0s/O3 8R/ef8MtotZBjTfeP4n+/Ob6h4zjhldPKlfYSCy7Ntr5W6ra+POQduSazqNbHTn685k9SMEEbyzCNUX1MxUe7Kb7cksFP4gZ86e LTt9CJ3WNMmbx3Eqs3lTFQX2tSqriMSGRlLECgIz+Nr845/G0Y8z7Kao1ZiaWvs2jV+xsBTILYivS3xj4dZoJPNWtP9lIWcMsf3 jQ8yvqXq/e8taiTRkJ5h0xE1GPdsIk3MGBW/vWzA/UnGo6Oe0Ou8TiKYRmJmBijfcrL9+aQxRRgX7kN6roAZHqvF6LDDMFbbIZC VoFqjtSFpqsvtAPIO4fOMm69opYWmZY5BTowKozhY98m1gTdfZlgP4fFiDrWkkdYyYw6ilRwtgB1QBa4HrUADv6e3GNfRv7VG8f QqDuSVStkrSk0rSozCibAaEjj3ZfnHarxoERj5EocRM6pJSbyH8sKpPfkr+AZTXOXZtXo1KKxg+2jk22F2vEvrk57bLNnmrORu+ jESuqQvHIyQAoqEEFq2n22qRZHtWOOjnszqfiRoZo4xFvZxFa2AVaZ2Ueu6NLHKarmhyMTqnjOHTztC6yFxVBQDuLIHQDnuxIUf Jv4Jy03UdG+1jJp23OqqxKG3T7oB+Ru4+Nw+cNPr9NLvl+zBiY72cIGXymdFck9hw+0n2J+ccdLz2x5fGr+sRw7qaMI1gAmXUNC q7d3PEcjbrA4HAGdJ0vXjUQRyqCqyKGAarAPa6yhpNZo5JVSIwNIY9y7Ap9CMRwR8MW4+b+ua8cYUAKAABQA4AA4AA9sltdEb7a PTOzfj/hlFzyb72c0unJSficTU6DcbHB/gc6JxzNI0wreK3nbMySA+sV8jJf9Hv9P35b0uh28nk/3ZnTHbcNL5a6lD1CYg0OBX7 8h0s7BgLJs9s05IQ3cXiR6ZV7DN5x2m29sIyViutItZqSgFdzkGn17FgCAby88YI55xqQKvYAZ6mtvLcTw8RavjqY5Ry2XoXVGy PY1xnmfW9DLDvJIoAtXb1dlsfsnvx9fnPUyvvnK+LtGDCxolvM+6O7Ajj+HIP0zaGbzvTkx+phVbCxelLFhu73SoBwKHPv3yp1b XRSSbAKjZSXU8Iimid79xwpPAN2B85uN0GVFRtpf2W94kAHswQgMO38OR7WemeEmaTztQp9qiCgEhLvdYIN7xxzdD4why6lHCyS sxUR/ZmtrB3UIUiCcmPaQt1QNdjkBkWOVbf0wwXuYh7p0jX0saNk8fv+ua08Imkby1qYRMieaFfaGBPoYAENYJo/e2kA98y5Ohy NsZ3EkkaCiq7Fckbi5BB4uqofWuRgQNoY9LFO0sZfzzUqeZsCEtYcOQQCpsfnxxmy2nGk0aSxCQXH5nqILGl3bWHFCuxHyfpj45 l08aaichUDhfks4ulArnuxv3y9rtRFqdMDKdwKrL5Y7tFZ+6e5Nc2B3FfOBp9E1g1S2jbWQixZPpPYk/JA/vzohnnvg+eOPXSIn pDilWq2rtDKCe9mrqqF56CpyKr67T7lsdxmD1Pp41ETRsWUMVNqQCCjq47gjuo7jOnyjrNDfK/mM5suOZ/aHRiya/WXIanwXC92 0lli1gre4zNMTRWjbEDkdlX4yxqvC8UkkbbnXy1jUKhUKRE5eOxt9mN0KHb4GbBGYviDRamRo/0dwi7ZFclipG8xgMKB3EKJa7c kZzRM9umYjSongfTogDPIQoC2zL90KI1S9oFAbh/+273jtX4KRo3RJHXzNgYk2QEnacslAEPudxfbntxgOkakwSKzKWbUiQbmLV ErBwhNV3XbwBxXcgnE0nQ9SunkjM7F5DBTl2JUKsYnZSR6SSJKH1Getz2mo6XeoeGIpgqkuipC8IVCAAjmM+4PIMSV+YN3jZvCs UkPlOZGBeR2JYbneVXR2YgVdOaoADjMmTwzqHZt8rsv6REQvnMAYEk3AChuDhQo5PPqyTS9F1pK+dNwCLCSPb7BM3JoUGkkQEfs oBj+n8WJfCUCkPJK/P3y7oBKNyOFf0gAAwpwu3hfjJ9P4Shj08kKNIEkdXJ3AkOpVt4JWrLKCbBF3kXSfDbBCNW3n8xsu9i4DiJ VkYA9rfdQ+K+TnQZ5mftYj6ZnS/D6ad9yNISY9h3kHd9pJLuPF7t0jc/h8ZrwxFjQ/kYRQljQzU02nCD+/NKUm87lnkvFI1HtKi UKHtjsTFzucRMXDDAMMMMAwwwwEzJ6zpw7xgg8k2fah85rHMvWapWfg3s4IuuTgAjUSLt4oc17civwJ5yvOjOGYPYVuARwBXPFc +2SR6oXwOB+Avv/AB/hleeD7Th2Ba6JHFgULP05yo53qBL6m6pU9UjilpVo9q7k0B+XveXNbHJ5UZi2tIygN34+grvQocewv4x8 2lIZSeSHXg80QQRLuHHcj6ZgzdReCVml4UEjk8yWDagf8X4AVlGr1Tp0Tw+VOA6XwjWNzj9mvf2v2vM7rPUybWIoDpNgeLYURU3 BaWUvbEdvb3OUtLr01IRQVjI4fkBTyODfJJsV8m+1Y7T6Zp5locupLGlYAIQdr8etvUrc8cc9hkFvpGn8zVpKItkhNkp90bAR7k 7jVX2/jnofTYSqc/eNk/nnNeH4WGpdWI9IVbWxuJUsSV/VYAe3yM6uA/P89x/hiVS4YYhyCGfSB+/f5yjL05h25zUvC8ztjrZpX JavphshHcEY3N3GGFT7D92Yz/n6ltH+juGLhmz+jr+yP3Y8RgdgMn489r+RHTITTs3YHLUXTf2j+Qy9eLeaVwVhlbNafRqRhRQF Y/EwzdiXDExcAwwwwDDEwOAuGJi4EUybuCAVI5/hWY/XNOrxAOGUkgWPYE0SxHtwOfwzbIyrNIp3A/hgcUyywSxxId4cn7RnJYi wKKduDz8fh3zZ0upfgyCgpNV3IN81fH89sztZEDqVIHY9wOStGgf39/cZrQyiiD/H6/yc9IsHVlgDVfAJu9vY9uDya9sxepdIjd fKltiWDC7IAUm+/ubr88dqeobTxVg2L7g32+oxjdZJ5YKX9m7EXRIAyCrppowH0o04CqeeAUpu5ZTdH6/x9szdXOmlj86Q/ZySF gCWtJCtWu2ivA9iPz9tmfpbAvIQPtKIIHNAV6j3zhzF+kyub3RKaF9iQKJA+LyjW8LeJI21kShl8tfhWALsK5ZiSbO3vfYC/bPV oWHPBGeRdI8PDyZyR9nHGzbv6/BTue9i7750Xgr+kFZFWHUGn+6r/tWeA3wf78kq7/A4uIcg8vlPUFYqP0ohS+hHpc35ru6a265 CJ5a+Z2FHLOg6lr9ROUkjmjjTUxmNjE6lVI1SMHNBXVdsTXZHqHqNiul1Hido9Y8HlbgNgUofVb+XywPZfWeffbxfsnTvGKzOqi F13FRuJXbbAkCweeAb+vHfJrgc703rPUg2gQq7K0aee80EisZPMKSo21Kj2oAQzFQ13bdst9Zk1b9MVn8wytqULLHHMjJEJSNpW AGUjaASQL5+M05PGGyRt0R2KzrYuyEoXRFcllHf5+MR/GfDVBKtWbIVrCFLFBgbKsa/DLPIxOk9W6ismhiMbiIxr5jSxyMz/aOr bm2fZEII2HmbD6ubNgOj65rQYBqAbkfTOoETRHczagSQcn1ELHGxB7b+QARmzL43AJHkPYJDAsvG2t1Vd9+P2jYHbIz4vU7TJp2 Zot1v9mArKAj0Xb0MWNUTdHk1j2MDReIuqyQOfLZHBlZS+me2VdMJUjKkLz5tx2BzyBfBy4/UuoAuSrM8cc5RhBIEZmXSOgKAkN tLyqObOw82Cc6jVddC6dJl20zxKQ527fNZQR2+8A3b6HMgeMZdgYxIOZQbcUBHt9YN0UFsLsAkVYJAyaGx4dmnZJF1HLRzSIrbD H5iCirhe1ckWODWa2QdP1BkhjdlKM6KxU91LKCVP1F1ljKExcMMAwwwwDDDDAMMMMBM4rx1FqI0Dwh2X1bgt0pvjjuB3s3nbYyW MMpB7EEH88Dzbo3VhMt0VdaLgX2urF5tzaigOfbM/XdBWGZvLTtxvBIPPNEdshk1pAphVfzeekNnn9VnKGs1fHByt1HqqKOWGUd DJ5x45H898DXZ9RqoQjTERfCimYfBbvWaHTfD/aNFFcDj2y/0nphNBR/6zrdBoREvHf3OQeeeOZDotG0QP+tO0f1qosa/sjPPOi E/pMP/ADY/+tc2/wCknrf6TrSFNpENi/Ug+pvza8x+gr/9iIn3lj/61wr6PwwwyBKwrFwwErCsXDAKxKxcMBKwrFwwDDDDAMTFw wDDDDAMMMMAxMXDAMQ4uRzyhEZjwFBJ/ACzgeUePPHRi1jpAAQgAY/Ljv8Au7flnA9U8YTzE87R9O+R9Yn3yyN+0zH95J/xzJKc 4VZ0crySrzu9QNHsQDZvPTf6NtGjaoq9EFWKqOADYP5irzjPDWkBRmPcnaD+X/vPTv6OtPEjMK9fcMe5FURlR30cIUUoAH0FZh+ Nutfoujcg07+hPxI5P5C/4Zv3nj/9JvX/AD9R5Sn0xWv4t+sf7h+WQcDI+6Q5p9H4mi/5sf8A1rmWsXrvNHQt9tFz/tYv+4uUfR +GIMXIDDDDAMMTDAXDDEwFwxMMBcMTDAXDEwwFxMMMBcMTDAXEwwwFzlf6SuoGHp0lGi5VPyPcfuGdTnL+POnpNFGsgJAcmrYc1 X6pGB4FqO2QBLOelyeEtNx9mf7cn+bCPwjpb/1Z/tyf5sKw+k6bbCg/q3+ZzpvD2qKaiI/1wPxvjLzeH4BXoPYfrv8AT+tlvRdE hDqQpsOP1n+fxyvLpPE/WxpdK8h7jhR8ueF/8/lnguo1Jdix7kkn6k57N436ak3lrICVG41uYC+BfpIvjOQPhTTf7s/25P8ANhX nWoTdk/Sows8PFfbRf9xc7s+E9N/uz/bk/wA2SaXwrphIhEZsSIR65O4dSP1sD//Z • https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRfP3R_nfEQ3vq4z-9JqRGgBZFKa9NBW6qpEXiXyTwNex0 DQ50t-Q Většina autorů se zabývá W. Benjaminem (1892-1940) v kontextu Frankfurtské školy sociálněvědné. Jeho vztah k zakladatelům FŠ však nebyl jednoznačný. Benjamin nesdílel některé příliš skeptické názory Adorna a Horkheimera, a to zvláště na roli nových médií. I když jsou zde zjevné podobnosti především ve volbě témat nelze hovořit o jednoznačném ztotožnění, či názorové jednotě. nNavíc jeho vztah s Adornem a Horkheimerem nebyl vždy jen přátelský a rovnoprávný. Za svou heterodoxii ve vztahu k jejich „škole“ byl oběma nezřídka kritizován. n nExistují doklady, že zdržovali vydávání některých jeho textů či v nich činili změny. V tomto smyslu hrál Benjamin v rámci „frankfurtského myšlení“ roli trpěného disidenta. n nBenjamina spojuje s ostatními příslušníky frankfurtské školy inspirace dílem Karla Marxe, Maxe Webera a freudovskou psychoanalýzou. Svou roli zde hrála i mystická židovská inspirace. n n n Co na první pohled odlišuje Adorna, Horkheimera, Habermase od Benjamina je tak říkajíc jeho neakademický talent, sensitivita i metoda a způsob psaní, který se vymyká do jisté míry duchu frankfurtské tradice. n n O díle W. Benjamina nelze hovořit jako o koherentním, jednotném a bezrozporném. n n V celém jeho přístupu lze zachytit řadu značně odlišných pozicí od nihilismu a anarchismu k surrealismu a brechtovskému divadlu, od židovského mysticismu až k hlavnímu proudu frankfurtské školy. nMezi hlavní témata patří drama (O původu německé truchlohry), moderní technologie, masová společnost a moderní město. n nKlíčový je jeho zájem o vliv industriální-mechanické reprodukce na povahu uměleckého díla a jeho recepci. n nV rámci mediálních studií hraje významnou roli především Benjaminův esej „Umělecké dílo ve věku své mechanické reprodukovatelnosti“ z roku 1936. n Benjamina zajímá vztah moderní technologie a masové či populární kultury, a to prostřednictvím analýzy HISTORICKÝCH PROMĚN PERCEPČNÍCH VZORCÚ • n Co se děje na ulici , v továrnách, zkušenost temných kinosálů zvláště pak okrajové žánry. n n Příbuznost či tajemný vztah mezi Baudelairem, filmovými hvězdami a zkušeností městských mas. n n Jde o neobyčejně kreativní a neobyčejně riskantní metodu. I. FILOSOFICKÁ VÝCHODISKA n nTo, co spojuje příslušníky frankfurtské školy, Benjamina nevyjímaje, je přesvědčení, že předpokládané progresivní síly sociální změny jsou podvodem na lidstvu. n nTento proces se pokusil ilustrovat Benjamin ve své deváté tezi k filozofii dějin, nkde popisuje obraz Paula Klee Angelus Novus. n n. http://www.english.imjnet.org.il/media/Uploads/Klee-Paul-Angelus-Novus-192.jpg n„anděl se chystá odpoutat od čehosi, co upřeně pozoruje, čím je zřetelně fascinován. Oči má vypoulené, ústa dokořán a křídla rozepjatá.Rád by zůstal a probudil mrtvé a scelil to, co bylo zničeno, ale z ráje přichází vichřice, která se opírá do jeho křídel a má takovou sílu, že je anděl už nedokáže složit“. n n Podle Benjamina jde o metaforu „anděla dějin“. Jeho tvář je obrácena zpět do minulosti. Tam, kde my vidíme řetěz událostí, on vidí jednu katastrofu za druhou, které se bez přestání kupí jako trosky u andělových nohou. n n n Tato vichřice jej nevyhnutelně npohání do budoucnosti, njíž nastavuje záda, zatímco hora trosek před ním stoupá k nebi.Tuto vichřici nazývá Benjamin nPOKROKEM. nAnděl nemůže vidět co je před ním, vnímá pouze ruiny za sebou n n(podle Talmudu je zapovězeno zkoumat budoucnost. U Židů byla i proto tak uctívána minulost, kultura, tradice, tedy to, co lze vnímat. To ale samozřejmě neznamená, že se budoucnost pro ně proměnila v homogenní, prázdný čas). n n Na tomto obrazu se j manifestuje hloubka a komplikovanost Benjaminovy teorie a nMESIANISTICKÁ DIMENZE JEHO MYŠLENÍ. npředpokládající možnost zázračné změny toho, co se zdá být nevyhnutelnou historickou nutností. n n Je zde patrná jiná vize vyústění celého procesu modernizace: n n1/ Benjamin byl na rozdíl od většiny členů Frankfurtské školy přesvědčen, že: nhistorie směřuje přes násilí a katastrofy k osvobození. n Benjamin v této souvislosti říká, že: život je třeba žít tak, aby se v konfrontacích přítomnosti s minulostí mohla každá chvíle stát bránou, kterou může vejít Mesiáš. nMesianistická naděje zde přitom vychází ze samotného n zoufalství. nTento postoj se manifestuje i ve vztahu k médiím, která zbytek „frankfurťanů“ nahlíží pouze jako kulturní průmysl, respektive připisuje jim čistě negativní hodnotu nástroje pro udržení statu quo či destrukce skutečné kultury. n nBenjamin naopak předvídá osvobození částečně způsobené vlivem masových médií. n n2/ Druhá odlišnost mezi Adornem a Horkheimerem na jedné straně a Benjaminem na straně druhé je dána v zásadě tím, že Benjamin nevychází při svých analýzách z pevně daného bodu, mechanismu či zákona. Ona mesianistická naděje se u něho promítá do fascinace jednotlivostmi. n n • •Pro Benjamina je charakteristické jak se snaží nalézt ve fragmentech jejich tíhnutí k pravdě (ženské žánry, melodrama). • •To ovšem vylučuje kontinuitní pohled na dějiny. Realitu vnímá Benjamin diskontinuitně. •Nejde mu o zachycení rozchodu označovaného s označujícím, ale o samo označované bytí, které odstoupilo od připsaných významů. n Tvrdí, že zde není nic jako zvláštní dějiny n literatury nebo umění. Upírá uměleckým žánrům n autonomii a tvrdí, že není možné vyjímat z n historického celku života. n nTento přístup Adorno a Horkheimer odmítají a kritizují Benjamina, že ignoruje zprostředkování a přeskakuje od ekonomie k literatuře a od literatury k politice, aniž je schopen tyto domény propojit a centralizovat. n nPro Adornův a Horkheimerův osvícenský racionalismus je tato rovina zkušenosti - jednotlivého zážitku tíhnoucího k pravdě nepochopitelná a tudíž i neuchopitelná. n n Pro Benjamina je určující: 1/ objevením se mas a 2/ nových technologií (nejen komunikačních). Staví DISKONTINUITNÍ pojetí historie proti KONTINUTNÍMU, Legitimuje tak stálou změnu. Jeho základní metodou je DESINTEGRACE JAKÉHOKOLIV CENTRA. To mu pak umožňuje soustředit zájem na marginální umění, legendy, pohádky, mýty či fotografie. Jde mu o to, jak se umělecké dílo začleňuje do historického života. n nPro Benjamina je klíčová otázka jak dochází k procesu n ZPROSTŘEDKOVÁNÍ n nJeho odpověď zní: nJde o smiřování historických vztahů s podmínkami produkce a se změnami v oblasti kultury. n nTo vede k nTRANSFORMACE SENSORIA, n nproměna způsobů vnímání a zakoušení sociální reality. n n nV této souvislosti ostře atakuje buržoasní konstrukci „životního štěstí“ jako schematickou a redukující realitu. Upozorňuje přitom, že v základech této ideologie stojí: n n1/ pozitivistický kult pokroku, spojující vědění s mocí a legitimující existenci kapitalismu. Dějiny jsou pro Benjamina fikcí, která svou syntetickou snahou po řádu, systému, nutnosti osmyslňovat věci je naopak zatemňuje. n2/ narůstající iracionalizace života, v níž dominují osvícenstvím nezvládnuté obsahy, kterých se může zmocnit kdokoliv, a to zvláště v jejich estetizované podobě n n3/ nápodoba vylučující reflexi a hledání smyslu. Výsledkem je konstrukce mýtů, která slouží uchování statu quo. n n- Ony trosky dějin na Kleeově obraze jsou podle Benjamina starými dějinnými kulisami, mýty, které zatemňují pravou podstatu a je třeba vybudovat z těchto trosek konstrukci novou. n II. PROMĚNA TRADIČNÍ SPOLEČNOSTI A NÁSTUP NOVÝCH MÉDIÍ n n Podle Benjamina je nemožné porozumět tomu, co se stalo s masou či v mase bez toho, abychom se zabývali její zkušeností - jako zážitkovou kvalitou. n n Upozorňuje přitom na proces postupného n n ZREFLEXIVNĚNÍ NAŠICH ŽIVOTŮ. nR e f l e x e jako vědomí a promýšlení souvislostí, stává se naše jednání stále n reflexivnější n nv tom smyslu, že jen vykonáváme mnohdy jednorázové, mnohdy nahodile koordinované akty. n nPouze RE-AGUJEME na jakési „SEMAFORY“ n (např. šoková televizní editace) n n Naše zkušenost je rozdrobená, a to vede ke zbytnění reflexních funkcí. n Signály dnes regulují, jelikož není čas na reflexi (grafika ve zpravodajství). n n Toto nové vnímání jako výsledek historického procesu proměny senzória likviduje celostní nazírání, což vede ke ztrátě schopnosti kontemplace a výsledkem je: n na/ nárůst náhražkové mysticity, nb/ pseudoreligiozních prvků nc/ až po různé formy manipulace mas. n n nPodle Benjamina je nemožné porozumět tomu, co se stalo s masou či v mase bez toho, aniž abychom se zabývali její n nZKUŠENOSTÍ n n jako zážitkovou kvalitou. Tato změna zkušenosti, percepčních návyků, vnímání není ale podle Benjamina výsledkem vynálezu moderních technologií, ale plyne z proměn sociálních, z každodenního života. n n Benjamin upozorňuje na skutečnost, že zatímco : A/ ve vysoké kultuře leží klíč k uměleckému dílu v díle samotném B/ v masové /populární kultuře leží klíč k ní mimo ni, je v její percepci a v jejím používání/ VYUŽÍVÁNÍ. V tomto bodě se rodí Benjaminovo klíčové téma: n Promýšlet změny, které formují modernu skrze proměnu percepce, n nPERCEPČNÍ ZKUŠENOST. n n Jde o téma n transformace zkušenosti, zážitku, a to ne jen estetického. n n Benjamin se domnívá, že se v rámci velkých historických period n mění způsob senzorické percepce. n n Erlebnis vs. Ehrfahrung nBenjamin rozlišuje dva typy zkušenosti: n nA/ Ehrfarung n njde o celostní proces, ve kterém jsou percepce i njednotlivá podráždění integrovány do zkušenostního npole jedince nB/ Erlebnis je proces, v rámci kterého vědomí nsubjektu reaguje na percepční šoky tím způsobem, že nblokuje zkušenost. n nOslabuje se zde fungování paměti. n nVýsledkem tohoto procesu je stav, kdy se lidstvo stále nintenzivněji setkává se světem jako s umělou nzkušeností a není tak schopno přijmout informace o nsvětě na úrovni osobní zkušenosti. n n Benjamin se domnívá, že skutečně klíčová změna nastává ve chvíli, kdy se: n n1/ VĚCI PROSTOROVĚ A LIDSKY PŘIBLÍŽILY n n Možnost a schopnost strhnout obal každého objektu, rozdrtit jeho svatou auru, to je znak nové percepce, která především prostřednictvím reprodukčních mechanismů vytvořila rostoucí smysl pro rovnost, a tak vzniká i nová rovina sociability. n n Nová sensibilita mas je dána jejich postupujícím přibližováním. n n Podobnou představu najdeme o tři desetiletí později u de Chardina i McLuhana. n2/ SIMULTÁNNÍ KOLEKTIVNÍ ZÁŽITEK-ZKUŠENOST n nse stává klíčovým potěšením většiny publika při nrecepci uměleckého díla (veřejná architektura, film). n nTo, co je pro Adorna znakem nenasytnosti, zahořklosti, nnenávisti a nekritického vědomí, je pro Benjamina znakem ndlouho probíhající transformace a vítězstvím egalitární nsenzibility. n nPostupně je tak nahrazován privátní přístup k umění jeho masovou recepcí, což vede ke ztrátě aury uměleckého díla, která je dána jeho unikátností, výlučností prostorovou i časovou a samozřejmě i formou vlastnictví. n n n3/ RODÍ SE NOVÁ FORMA SENZORICKÉ ZKUŠENOSTI n njako výsledek NOVÉ SENSIBILITY MAS, která je dána jejich přibližováním, jež je vyjádřeno v takových technologiích jako je fotografie či film. n n-Ty destruují svatost aury či neopakovatelnou manifestaci čehokoliv drženého na DISTANCI. n (P. Virilio – konec distance) n nPopulární masová média - film, rozhlas, fotografie - umožňují jiný typ existence objektů a jiný způsob přístupu k nim. n nBenjamin upozorňuje, že v případě masového umění je publikum schopno kontrolovat podmínky vlastní recepce. Tento typ kontroly není v salonu či galerii možný. n n Z uvedeného je zřejmé, že Benjamin nevnímá masové publikum jako pasivní. n n Populární publika nejsou nevědomá a nekritická. Podle jeho názoru kritické a receptivní postoje zde splývají. Hovoří v této souvislosti o vztahu mezi filmem, reakcí publika a psychoanalýzou. n na/ film má svou roli při odhalování skrytých hlubin každodenní konverzace nb/ kamera nám zprostředkovává nevědomou optiku, stejně jako psychoanalýza odhaluje nevědomé impulzy a podílí se tak na prohlubování apercepce filmového publika. n n Film tak prozkoumává nevědomí a prohlubuje percepci. nFotografie iniciuje radikální změnu ve škále percepce, otevírá nové království románových obrazů, dříve příliš prchavých, ztracených za uměleckými prostředky. n nTuto novou zkušenost označuje jako noptické nevědomí, n nkteré zahrnuje ty aspekty přírodního světa nepřístupné pouhému oku, které fotoaparát umožňuje uvidět poprvé, jako například –ptačí perspektivu apod. n nTo je důvod, proč hovoří Benjamin o dynamitu, kterým rozbíjejí nová média svět běžné, staré percepce. n nVede zde paralelu k Freudově koncepci nevědomí, resp. k nepovšimnutým projevům každodenních chybných úkonů, které přinášejí nové informace o každodenních prožitcích skrze zdánlivě nevinné, banální či marginální lidské projevy. n Smrt aury uměleckého díla není tedy především o uměleckém díle, ale o NOVÉ PERCEPCI, která strhává obal a umísťuje masového konzumenta do pozice užívání, bavení se uměním. mythbusters-mona-lisa-paintball1 AURA budí úctu před uměleckým dílem: - tvoří ji řada elementů, které se na dílo nabalily v procesu změny vlastnictví díla - jde o sotva znatelné, stimuly, které činí dílo autentickým -často souvisí s fyzickými změnami, které na něm zanechala historie, změny vlastnictví, které nedovolí existenci dvou originálů - svou roli hraje nejen unikátnost uměleckého (např. výtvarného postupu), ale i tradice rose21 •Na tradičním auratickém uměleckém díle zdůrazňuje Benjamin jeho rituální dimenzi, • •Ta tvoří součást jeho autenticity, která je dána i unikátním kontextem jeho užívání • •Vitrážová růže nese rituální hodnotu, která je výsledkem jejího vztahu k církvi a k chrámu, kde se daný rituál např. mše realizuje picture61 •Ztráta aury • •– k deauratizaci uměleckého díla dochází technickou reprodukcí • -Mění status uměleckého díla, které je determinováno reprodukční technologií, která bere dílu jeho autenticitu (litografie, fotografie, film). • •- Deauratazice odráží sílu dominantní technologie dané doby. collage1 •Benjamin spojuje s rostoucí možností reprodukce nástup politického umění: • •- Přechod od rituální funkce k mechanické reprodukci vidí jako ambivalentní •- Na jedné straně zdůrazňuje demokratizační funkci. Současně ale upozorňuje na to, že konzument ztrácí kritický postoj •“Jedinec, který konzumuje umělecké dílo prostřednictvím reprodukčních technologií stává se kritikem, který hodnotí dílo z pohledu jeho příjemnosti Benjamin 1968] 21 42-19305521 •- Benjamin rozlišuje tzv. kultickou a exhibiční hodnotu uměleckého díla. • - První je spojena s ceremoniálními objekty, které mají primárně magickou a sekundárně uměleckou moc • •- výstavní hodnota sleduje primárně exhibiční a konzumační funkci díla a vede ke •změně vnímání uměleckého díla • •Technologie mění naše vnímání • •Užitná hodnota filmu výrazně zvyšuje naši schopnost vidět svět s detaily okem nepostřehnutelnými • •Je zde analogie s McLuhanovou koncepcí média jako poselství, která vychází z předpokladu, že média přizpůsobují lidské smysly a mění způsob, jak vnímáme svět. • • picture2 picture4 „Mé myšlenky byly nahrazeny pohyblivými obrazy”, říká Benjamin. Po I. sv. válce nastoupila estetika šoku, zvláště ve vizuálním umění a literatuře. Například dadaisté se pokoušejí destruovat auru vlastních děl V případě filmu narůstá schopnost šokových efektů •Max Ernst: Oedipus v Paříži cry_of_the_masses_www-vachal-cz1 •Benjamin hovoří o odvrácení pozornosti konzumentů masových médií, které je způsobeno v nejobecnější rovině tím, jak se •lidé i věci prostorově přiblížili. • •Na tomto přiblížení mají komunikační technologie klíčový podíl. • nVěci, které byly dříve velmi vzdálené každodennímu životu díky sociálním vztahům - a to nejen umělecká díla - se přiblížily každodennosti. Ovšem to, že je umělecké dílo pomocí nového média umístěno blíže k publiku vede současně k n n n n •A/ oddělení publika od vlastní performance • •B/ oslabení identifikace s umělcem • •C/ kterou nahrazuje identifikací s technologií. • n V případě filmové recepce zaujímá publikum pozici kamery, ne herce. n n Princip fungování nových médií podle Benjamina vede k tomu, že pozice autora a publika je reverzibilní. n n Nejde o pevně fixovanou, hierarchickou pozici. Podle jeho názoru simultánní podmínky sledování filmu posilují současně kritické i receptivní postoje. nNová média (film) vytvářejí nové analytické percepční návyky, jelikož to, co je prezentováno může být snadněji izolováno a proto též čteno z „bližší vzdálenosti“. n nBenjamin, ale nemá na mysli aspekty technologické, ale spíše způsob jak je technologie aktualizována v kultuře. n nZatímco Adorno filmovým uměním opovrhuje Benjamin vidí jak:„filmový dynamit desítek sekund rozbíjí zdi domácího vězení, stejně jako zdi továrny nebo kanceláře“. n nBenjaminova analýza je ovšem zcela vzdálená prvoplánovému technologickému optimismu. Nic není cizejšího jeho teorii než slepá víra v osvícenský pokrok. n nSlepé přitakávání a důvěra v technologický pokrok je podle něho komplicem vládnoucí ideologie. n n„Nic nekorumpuje dělníky tak jako jejich představa, že jdou s dobou“. n n NOVÁ MÉDIA JAKO NÁSTROJ EMANCIPACE n n Můžeme říci, že Benjamin formuluje svůj pohled na média v prostoru mezi technologií a kulturou. n n Není zatížený elitistickými a humanistickými východisky, a proto interpretuje moderní média první generace mnohem expertněji. n n Neodmítá nová média jako zbytky buržoasního světa ani neoslavuje jejich zrození jako počátek utopie n nTím, že se masy s pomocí moderní technologie přibližují i těm objektům, které jim byly nejvzdálenější a nejsvatější, rodí se nová percepce, která sebou nese požadavek rovnosti, která tvoří základní energii masy. n nTechnologický pokrok hraje podle něj klíčovou roli při likvidaci rozdílů a privilegií, které se snaží hájit např. konzervativní kritika a de facto tak vytváří cosi jako teologii umění. n nDIGITAL DEVIDE??? n Nejpodstatnější není zda někdo usoudí, že fotografie je či není uměním, ale zda fotografie znamená hlubokou transformaci umění, způsobu jeho produkce a jeho sociální funkce. Nejde především o magickou moc technologie, ale spíše o materiální vyjádření nové kulturní percepce. n Tím jak se umění přibližuje publiku likviduje staré způsoby recepce postavené na kultu hodnoty uměleckého díla a otevírá cesty novým modům směřující k vystavení hodnoty práce. n nNapříklad: na/malířství hledá distanci, nb/ zatímco film či fotografie distanci maže či alespoň snižuje. n n První koncepce zdůrazňuje totální jednostrannou zkušenost, zatímco druhá mnohostrannou. n n n nU těchto dvou typů umělecké produkce můžeme rozlišit dva typy percepce: n n1/ KLASICKÝ MODEL nje postaven na zkušenosti osamělého individua-recipienta n n Jde o jediný typ umělecké zkušenosti, který Adorno akceptoval. n n Jedná se de facto o naprosté, nedělitelné otevření individua uměleckému dílu, tak, aby jím bylo zcela pohlceno n n 2/ NOVOU FORMU RECEPCE naopak charakterizuje stav, kdy masa pohlcuje umělecké dílo. Benjamin vidí v mase nový zdroj pozitivního modu percepce postavený na šíření a zmnožení obrazů. Rodí se zde tedy koncepce nového vztahu mezi masami a uměním, masami a kulturou. Benjaminova masa - primitivní a zaostalá před Tizianem je transformována Chaplinovými filmy do progresivní skupiny Filmový divák je novým typem experta, který kombinuje kritický postoj se zážitky potěšení, zábavy nebo slasti. Oproti Adornovi vidí Benjamin masovou společnost a technologii jako síly emancipující umění. n Problém s interpretací zvláště Benjaminova Eseje (1936) se týká především toho jak chápe rozpadu aury uměleckého díla. n nDvě základní desinterpretace: n nA/ jako součást linie blahořečící technologickému pokroku. n nB/ jako konec umění vůbec. n nBenjamin zde popisuje destruktivní účinky, které mají nové industriální technologie na tradiční umělecké formy. n nTyto technologie podle něho destruují autentičnost díla, tedy jeho auru, která je dána neopakovatelností tedy podmínkou nereprodukovatelnosti. n nTyto nové technologie (fotografie nebo film) pak likvidují kulturní distanci při recepci uměleckého díla - typickou pro celé kulturní dědictví.V tomto je Benjamin zajedno s Adornem a Horkheimerem. n Vedle tohoto pohledu ovšem zdůrazňuje Benjamin ještě jiný aspekt, který sebou nová technologie nese, a to na její roli emancipatorní. nZtráta mytického charakteru umění se tak stává npodmínkou pro mnohem nparticipatornější recepci uměleckých děl. n nAutorita originálu je potlačena užitím sofistikovaných ntechnologií produkce. Podle Benjamina se zde otevírá nmožnost, aby se nběžní lidé stali experty na populární nkulturní formy. n n Adorno reagoval na tento Benjaminův esej obranou avantgardy a širší kritikou kulturního průmyslu. n n Podle něho je pro masy nedostupné umění, které je schopno odolat deformované logice pozdního kapitalismu. n n Destrukce kulturní distance a potenciálně emancipační potenciál nových médií vede podle Adorna pouze k n n ďábelské produkci konzumerské harmonie. nBenjamin naopak říká, že: n n„Poprvé v historii emancipuje mechanická technologie umělecké dílo od jeho parazitní závislosti na rituálu.“ n nMožnosti moderní technologie fatálně definují umělecké dílo jako produkt určený k reprodukování. n nMění se tak zásadně funkce umění. n n Místo na rituálu (tvůrce je vlastníkem tajemství tvorby a toto tajemství pak drží ve své redukované podobě jediný vlastník) je postaveno na jiné praxi, n n na POLITICE. n nTato politizace znamená jednak: n n1/ komodifikaci umění tzn. jeho odcizení v tom smyslu jak chápou frankfurťané kulturní průmysl. n n n2/ jde ale současně o akt demokratizace, která směřuje k utopii estetizace života jako uměleckého díla, tak jak o tom spekuluje Marcuse. n n Podle Benjamina tato politizace umění v sobě zahrnuje rostoucí nároky na příjemné zážitky a to, co Benjamin označuje jako n n„PRÁVO MODERNÍHO ČLOVĚKA BÝTI REPRODUKOVÁN“. n n Posilování estetické dimenze života vede ke dvěma možnostem: n n1/ Radikální dimenze posilující tento typ požadavků vede k odcizené masové kultuře, pokud toto nové mechanizované umění nebude doprovázeno změnou vlastnických vztahů. n nVýsledkem pak může být vznik hnutí podobných fašismu. To je v podstatě příklad toho, jak buržoasní masová kultura vede k sebedestrukci civilizace. n n2/ druhou cestou, která je možná pouze při ntransformaci vlastnických vztahů, která stojí v nopozici vůči fašismu, demystifikuje umění a klade ndůraz na jeho politickou dimenzi. n nAč Benjamin želí ztráty auratického umění – vidí nnaději v politizovaném umění kolektivním. n n nBenjamin si je velmi dobře vědom, že média jsou sama o sobě mediována hlavními sociálními, kapitalistickými institucemi, a proto vnímá demokratizující potenciál nových médií jako reverzibilní, závislý na způsobu jeho realizace. n nTechnologický determinismus je zde zcela vyloučen. III. SHRNUTÍ n1/ Benjamin i přes to, že byl vychován v tradici vysokého moderního umění snaží se vyhnout opovržení pro kulturní produkty rozšiřované elektronickými médii. n2/ ačkoliv byl ovlivněn marxistickou verzí emancipatorního projektu osvícenství neodmítá produkty tzv. nízkého umění a nevidí je jako překážku historického procesu. n3/ Benjamin si je vědom egalitárního vlivu médií. Film podle něho přináší umělecké dílo lidem. Umění bylo před nástupem nových médií vzdálené každodennímu životu a bylo svou povahou nepřístupné nejnižším společenským třídám. Aura obklopující umělecké dílo se vypařila v okamžiku, kdy je dílo mnohonásobně reprodukováno a šířeno sociálním prostorem a objevuje se dokonce i v oblastech, kde se pohybuje dělnická třída. n n4/ Benjamin ve velké části svého díla úspěšně zápasí s otázkou vztahu technologie/kultury a vyhýbá se pasti technologického determinismu. n n34 let po vydání Benjaminova eseje publikoval Hans Magnus Ezensberger svou práci „Základy teorie médií“, kde zohledňuje řadu Benjaminových idejí. Vytváří zde opozitní model vůči Adornovu: n nMédia podle něho determinují progresivní politický impuls a vytvářejí rovné a svobodné subjekty. Proč nás naše extenze uvádějí do stavu otupělosti? Platí to i pro sociální síte, a pokud ano, v jakém smyslu?