Imperializmus, meziválečné období
Evropa ve světové ekonomice
2019

Mezinárodní obchod a pokroky v dopravní technologii
•Nový obchodní systém - suroviny a potraviny – objemné zboží každodenní spotřeby (plodiny mírného
pásma), produkované i v Evropě;
•
•Bylo nutné řešit problémy přepravy na moři i na souši; přeprava po souši větší překážka:
–budování kanálů (18st. GB a FRA – Rýn; 19st. US – Erijský k.: 21->8d Buf-NY);
–silnice: soukromé investice v GB (108–>36h Man.-Lon.), granty ve FRA;
–železnice: Live-Man 1830; GB export artikl; zahraniční investice (US 1869 transkont.), KAN 1885,
RUS 1903; (příkl. Ch.->NY 17,2%; NY->Live. 11,6% …změna na 5,5 a 4,7% v 1913);
–
•Paroloď: 1870 jen 20% obchodních lodí;
–palivo, servisní stanice; nerentabilní Mys; - otevření Suezu 1869;
–lodní šroub, WWI turbíny na spalování nafty;
–dopravní náklady na polovinu 1816-1830 a znovu do 1860;
–
•Telegrafní kabel 1866 (IND 1870);
•Ekonomika NW navázána na E – přímá konkurence; nové téma – redistribuce v důsledku IT (štěpení na
EO a IS odvětví uvnitř zemí);

Únik z Malthusovské rovnováhy
•r. T.Malthus 1798: konečné množství zdrojů (půda a její úrodnost), limit na populaci – populační
růst je funkcí příjmu;
•Do 18st. odpovídá:
–většina příjmu na potraviny, pomalý technologický pokrok, osetí marginální půdy –> nedostatek
nenahraditelný IT;
–omezí kapitál (klesající výnosy) a ten nemůže být využit v odvětvích zvyšujících produktivitu v
AGRI;
•GB populace: 5,1mil. (1701); 5,8 (1751); 8,3 (1801); 11,2 (1821); 14,9 (1841); 30,5 (1901);
•Mzdy ale neklesají (!); růst produktivity v AGRI a INDU + IT (dovoz potravin)…
–kumulativní procesy: dělba práce, tech.pokrok; růst poptávky – růst obratu + investic +
produktivity + mezd…
–růst produktu zrychluje společně s růstem populace;
–změna reprodukčního a sociální chování, institucí (vs. život ve městech, závislost na atlantickém
systému, emigrace do NW);
–uhájení prosperity a systému proti vyzyvatelům;
•
•Teprve když není zvýšení živ.úrovně zkonzumováno růstem populace jsou stabilita a mír a zdraví bez
dalšího pozitivním jevem a ne důsledkem předchozí katastrofy (hlavní beneficient: „commons“ do 1800
růst živ. úrovně diskutabilní);

Diskuze o obilných zákonech a volný obchod
•Nap.války – růst ceny obilí na GB trhu – po válce dovozy z RUS a POL – loby pozemkových vlastníků
(šlechta - nadreprezentovaná v Parl.)
•Průmysl: vysoké ceny obilí tlačí na vysoké mzdy – to vede k nižší konkurenceschopnost indu.
produkce;
•Férová cena obilí 80šil. za 219kg (Malthus) vs. Ricardo a Torrens (obětovaná příležitost);
•
•Obilné zákony (Importation act 1815) – proměnlivé clo (cena do 53š clo 34š, cena nad 72š clo 1š);
neúroda 1845 (Irsko) – zrušení OZ;
–Proč? Robert Peel (PM) chtěl zabránit větším změnám (rok 1848 v E); průmysl měl zájem na nízkých
mzdách; další argument: větší disponibilní příjem – poptávka po indu.prod. (pro prům. příznivé i
ToT);
•
•Mimo GB lobují pro FT spíše AGRI; v GB přesun faktorů z AGRI do INDU (přesun do živoč., -28,5%
rozlohy půdy do 1885, dováženo až 65% pšenice a 45% obilí; cena 31š v 1886);
–1840 v GB 47,3% mužů v INDU (E 25,3%) – posilování politického vlivu prům. (+zapojení šlechty do
finančního sektoru – pro inegraci SE) – indu je EO… v 1831 již 14,3% GB produkce na export, 49%
INDU produkce!
–
•Nutné udržet zahraniční trhy otevřené (odbyt produkce moderních továren) + zajistit infrastrukturu
IT (možnost nakrmit vlastní populaci a prům.);
–R. Cobden (MP) se setkává s Napoleonem III. (FRA reflektují pozitivní vývoj v GB -> FT) –
bezpečnostní argument (FRA méně závislá na IT);
–přesto C-CH dohoda 1860 (snížení dovozních cel FRA na 30% a GB na víno a exp.uhlí) + MFN;
–C-CH základem pro následné bilaterální dohody – pokles cel v obchodu mezi hlavními ekonomikami;
•
•Nejvíce liberalizovaly malé státy (NED, BEL, SWI, DEN); znatelně FRA a GER; mimo E AUS a CAN (ne
US);
–suroviny z AUS, KAN, RUS mění trh – protekcionistické tendence – GER a FRA – od 80.let opět růst
cel;
•
•V GB pokračování liberální TP (malý AGRI sektor);
–vzhledem k vytlačování GB tovární produkce z kont.E, reorientace na mimo E regiony; významná role
reexportu koloniálu a surovin z mimo E (export nezprac. 57%);
–dezindustrialiace Asie – pokles dovozů manuf. (IND  z 33% 1700 na 1,1% v 1814); dovoz potravin
(33% i mírné pásmo) a surovin (68% dovozu z US bavlna);


Exporty
HNP
Průmysl
Zemědělství
Populace
Obchodní politiky – Evropa
Protekcionizmus:
1830-1844/1846
3,5
1,7
2,7
0,8
0,6
Britský liberalizmus:
1844/1846-1858/1860
6,0
1,5
2,3
0,9
0,7
Evropský liberalizmus:
1858/1860-1877/1879
3,8
1,7
1,8
0,5
0,8
Nástup protekcionizmu:
1877/1879–1890/1892
2,9
1,2
2,2
0,9
0,9
Protekcionizmus:
1890/1892-1913
3,5
2,4
3,2
1,8
1,0
Hospodářská období - kontinentální Evropa
Období růstu:
1829/1831–1868/1870
4,3
1,8
2,0
1,0
0,7
Deprese:
1868/1870–1891/1893
2,9
1,0
2,0
0,8
0,9
Období rychlého růstu:
1891/1893-1911/1913
4,0
2,6
3,8
1,5
1,1

Imperializmus v Asii
•Indie: 209 mil obyvatel v 1820 a 284 mil v 1900; EIC nejvýznamnější obchodně- politická organizace
v oblasti (ztráta monopolu 1813);
•Cílem EIC zisk pro akcionáře; od 1793 výběr daní v Bengálsku přes zprostředkovatele – odliv
hotovosti do GB; náklady správy a obrany zatěžují spravované území, indické administrativy si
půjčují na hrazení závazků EIC (1805 jen 31tis. Britů v Indii);
•Otevření trhu – dovoz strojní bavlněné produkce (z 800k y. v 1814 na 51mil.y. v 1830 a 1mld.y.
1870) – nejde ale o konec místní výroby (existuje vedle moderní produkce);
•
•Od 1820 hlavní exporty indigo a opium;
–opium od 1830 33% exportu, další rýže, cukr, čaj, juta;
–vzpoura bengálské armády 1857 – přechod pod GB;
•
•GB 1819 Singapur, 1824 Melaka, Malajsie, Barma…
•FRA: Kambodža, Laos a Kočinčína, Vietnam;
•Nejbohatší kolonie – NED (během Nap.válek VOC zrušena):
–od 1824 Holandská obchodní společnost pro obchod s Indonesií;
–od 1830 kultivační systém (vesnice vyčlenily půdu na produkci pro NHM – výkup z uměle nízké ceny
(občasné hladomory);

D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\COLLECTIE_TROPENMUSEUM_Thee-kweekbedden_zonder_afdak_Java_TMnr_
10011931.jpg


Mandžuská Čína a pozemní obchod
•Džurdženi -> Mandžuové; Nurhači (1607-1626) a Abachaj (1635-1643) ovládli Mongolsko a Koreu; 1635
pečeť chánů a nástupnictví k Jüan jako Čhing;
•Nájezdy na Čínu od 1644, režim Ming čelí povstáním a zve Mandžui do severní Číny – ti rozdrtili
povstání a zmocnili se severu Číny;
•V 80. letech 17st. dobyli Čínu, odpor loajalistů Ming v jižní Číně;
•„Dynamičtí“ císaři:
–zničili Ojratskou říši a západní Mongoly;
–náklonost čínských vzdělanců, přijali čínskou administrativu, udrželi kulturu a identitu (duální
vedení úřadů a zákaz sňatků);
–místo spoléhání na zeď zničili džungarskou říši 1757 a ovládli nomádské oblasti;
–tributární síť států (Korea, Barma, Vietnam);
–zvětšení oblasti kultivace – růst populace (1600-160mil, 1680 – 126mil, 1700-138 mil, 1710-157
mil, 1820-381mil a 1850-412mil);
•
•Obchodní komunity na jihu – povstání Zheng poraženo (multietnická armáda); vnitrozemské, vojenské,
agrární impérium (vnitřní Mongolsko);
•Zámořský ochod –
–monopolistická gilda (odpovědnost za cizince);
–čaj (GB růst z 1000t 1720 na 18000t 1850);  dovoz opia do CH v roce 1821 převyšuje export čaje;
–regulace obchodu – obava ze ztráty kontroly nad čínskými obchodními komunitami;
–
•RUS – otevřeli Sibiř v 17st. – kožešiny; 1689 Nerčinská smlouva – obchod s hedvábím a kožešinami,
státní karavany; 1727 otevřena obchodní osada Kjachta (systém fungoval do 1860); přátelské vztahy
(ale dodávky po moři neakceptovány), později i vlněné látky;

D:\23120\Desktop\Čína ming-čching.gif



Otevření Číny
•Čína: 381 mil. 1820 (358 v 1870); 32,9% světového produktu (GB 1820 5,2% a ZE 23%) (1870 CH 17,2%
a ZE 33,6%);
•Mandžuové – preventivní vypořádání s nebezpečím střední Asie, konfuciánství; soběstačnost, malá
poptávka po záp. produktech (E naopak);
•
•1700-1842 Kantonský systém: cizinci v Kantonu (zákaz vstupu do země), nad rámec šedá ekonomika a
korupce v přístavních městech;
•
•Oficiální vztahy CH-ostatní na základě tributárního systému: syn nebes – přijímá od ostatních
panovníků tribut, kterým uznávají podřízenost, na oplátku dary a tituly (vyšší hodnoty –
velkorysost) + po dobu pobytu obchod (velmi výnosné);
•
•Západ tlačí na flexibilnější systém – odmítnuto, vyhrocenu v důsledku obchodu s opiem:
–Jediná komodita na export stříbro (pro E „nevýhodné“ GB na zlatě);
–GB hledá způsob jak vyrovnat bilanci (bavlna neuspěla) – za čaj opium (z 15t 1730 na 900t v 1820)
– obrácení toku stříbra; dovoz do CH ilegální – pašování soukromými obchodníky (nákup v BENG);
–V CH převládl tvrdý postup: 1838 Lin Zexu – v oblehl Kanton, zničil opium;
–1840 GB expedice z Indie – kolesový parník Nemesis, obsazení Kantonu a plavba po J-c-J; 1842
žádost o mír a dohoda z Nankingu (odškodné, H-K, otevtření přístavů, rovné postavení a extra v
přístavech - také FRA a US); Gladstone-Palmerston-J.Q.Adams;
–Nedodržování smlouvy – 1856 zajetí Arrow; GB konzul žádá propuštění a omluvu –> využil guvernér
H-K a ostřeloval Kanton –> FRA se přidali, obsadili Kanton a postup na Tientsin (dohoda pěti států:
+přístup do Pekingu);
–Nedodrženo –> 1859 výsadek GB a FRA na Peking („delegace“), porážka čínských sil – kapitulace CH;
–Potvrzení předchozích smluv a oficiální opiový obchod; cla nesmí překročit 5%;
• Století ponížení…

D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\View_of_Canton_factories.jpg



D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\HEICo_steamer_Nemesis.jpg



Imperialismus v Africe
•1870 – 10% území, pobřeží (klima, nejasné benefity, militantní státy); expedice; strategické
ohledy: námořní základny, nové koloniální mocnosti (GER a ITA), zdroje vojáků; „civilizace“;
•GB – 1806 získali na NED Mys: 1866 zlato a diamanty (ze 175k v 1854 na 1,5mil 1877), zemědělství
(90%), export vlny 100x 1840-1872;
–válka proti Zulu 1879 a Boerské války (1880-1881 a 1899-1903, spálená země); zemědělská reforma
1913 (80% obyv. má 13% půdy, těžba a diskriminace);
•
•Závody v AFR:
–plán GB: Egypt – Mys (BOTS, ZIM, ZAM, KEN);
–(GB) FRA: SEN-Rudém m.: střet ve Fashodě (1899 Súdán);
–FRA: 1827-1847 angažmá v Alžíru (spolu s ním TUN a MAR);
–GER: Togoland, KAM, NAM– střet s GB v Tanganice;
–ITA SOM, ERIT, LIB;
•1884 Berlínská konference: notifikace a efektivní obsazení;
•Svobodný stát Kongo 1885-1908 (Leopold I.): zóna volného obchodu (koncese na 10-15 let) + území
krále; Katanga (měď, GB) a Zanzibar (Tippu Tipa); 90. léta – kaučukový boom (Force Publique);
redukce obyvatel na polovinu;
•




D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\BelgianCongoSoldiers.gif



D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\MutilatedChildrenFromCongo.jpg






https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/Editorial_cartoon_about_Jacob_Smith%27s_retalia
tion_for_Balangiga.gif


Cesta ke světové válce
•Poslední třetina 19st.:
–GB demokratizace – občanská demokracie; orientace na mimo-E trhy, akceptování diskriminace na
kontinentě; FT politika je benevolentní hegemonie;
–FRA využívá GB trhu, kontinentálního trhu a buduje impérium;
–BEL, NED, SWI a SCAN se adaptují a specializují dle CA;
–RUS – industrializace (vnitřní limity), expanze do střední Asie a Kavkazu, na úkor Osmanů;
–
•Přesto fatální konflikt(!)
–Stará linie východ (silní pozemkoví vlastníci a industrializace) - západ (občanské průmyslové
státy);
–Německá industrializace (junkeři) pro-aktivní zahraniční politika, tradice kolonizace Slovanů
(Prusko – Rusko); stojí na straně konzervativních a monarchických sil; budování zámořského impéria
+ flotila;
–
•Systém aliancí od 1815:
–Svatá aliance (PRU, RUS, RAK proti konstitucionalismu),
–1873 Spolek tří císařů (Bismarckova snaha izolovat FRA), spor R-U a RUS (o Balkán) – 1879 GER +
R-U (ITA 1882);
–Bismarck – úsilí udržet RUS jako spojence (FRA – revize Alsaska a Lotrinska), hrozba války na dvou
frontách; 1887 smlouva s RUS;
–1888 Vilém II. (odstoupení Bismarcka 1890) a odmítnutí potvrzení smlouvy s RUS;
–1892 spojenectví FRA s RUS a 1904 Srdečná dohoda GB a FRA; 1907 dohoda GB s RUS (Trojdohoda);
–GER – krajně nevýhodná pozice (junkeři a RUS, budování flotily a GB);
–
•Rak.-Uh. – tradiční mocenská politika na Balkáně:
–anexe Bosny 1909 a dvě balkánské války, atentát na F.Ferdinanda 6/1914, nepřijatelné ultimátum
Srbsku (snaha vyřešit panslov. a RUS vliv na Balkáně)… výhodná situace (GER);
–částečná mobilizace RUS – mobilizace GER, FRA;
–
• GER: organizační procesy a doktrína:
–FRA chce válku – RUS mobilizace je hrozba (dvě fronty), nutné porazit FRA a pak pomalejší RUS; GER
mobilizace kopírovaná FRA…;
–GB požadavek neutrality BEL – vyhlášení války GER;
–kombinace strategických chyb a taktických úspěchů GER – fronta BEL-SWI;
–na straně  centrálních velmocí Osmani, na straně dohody Itálie (fronta západní, východní,
balkánská, blízkovýchodní a italská);
•

http://3.bp.blogspot.com/-KwW7GeyHJZ0/TzSDuaqPdoI/AAAAAAAASaE/LpIhK6mVLkg/s1600/HMS_Dreadnought.jpg



File:Bundesarchiv Bild 183-R29818, Otto von Bismarck.jpg



File:Kaiser Wilhelm Ii and Germany 1890 - 1914 HU68367.jpg






the_grand_fleet_at_sea_during_the_battle_of_jutland






Světová válka (světová ekonomika)
•GER námořnictvo zničeno mimo E, v E k ničemu (Jutsko, vzpoura v Kielu); GB efektivní blokáda
(znemožnění zásobování potravinami a surovinami);
•Národní státy ve 20.st – půjčky na platby do zahraničí, doma mobilizace všech zdrojů (síla vlády +
nacionalizmus a patriotismus);
•
•GB blokáda – hladomory v GER; pokus o vyhladovění GB ponorkovou válkou:
–nutné útoky na neutrální lodě – US;
–1917 neomezená ponorková válka (1250 GB a celkem 2600 lodí v 1917; během války 5000 lodí);
–GB zavedla příděly až  na konci války (a jen na maso); chráněné konvoje;
•
•Podzim 1917 zhroucení RUS armády – příměří; jarní ofenziva GER 1918 - FRA a GB + US kontingent
(CAN, AUS) – zastavena a finální protiútok;
•
•Revoluce v GER (útěk císaře), v listopadu příměří:
–GER řádné stažení vojsk (porážka - dýka v zádech);
•
•Přímé škody:
–8 mil. zabitých vojáků (GER 1,77mil; AHE 1,2 mil; RUS 1,7 mil; FRA 1,36mil; ITA 460 a US 126tis.
), 7 mil. mrzáků;
–hladomor v RUS 5-10mil. a 50mil španělská chřipka;
–UK 7,165 mil. (705 tis.) + za GB impérium 1,5mil Indů a barevných (65k mrtvých), 650k CAN (57k) a
400k AUS (62k), NZ (18k); forged...
–
•


Austria-Hungary (bill.)
France (mill.)
Germany (bill.)
Russia (mill.)

UK (mill.)

Import
Export
Import
Export
Import
Export
Import
Export
Import
Export
1913
3,51
2,99
8,421
6,880
10,751
10,097
1,374
1,520
659,1
525,2
1914
2,98
2,24
6,402
4,869
8,500
7,400
1,098
956
601,1
430,7
1915
3,85
1,43
11,036
3,937
7,100
3,100
1,139
402
752,8
384,9
1916
6,09
1,63
20,640
6,214
8,400
3,800
2,451
577
850,9
506,3
1917
5,08
1,81
27,554
6,013
7,100
3,500
2,317
464
994,5
527,1
1918
3,79
1,64
22,306
4,723
7,100
4,700


1,285,3
501,4
1919


35,799
11,880




1,461,5
798,6


Argentina
Australia
Canada
South Africa
US
Import
Export
Import
Export
Import
Export
Import
Export
Import
Export
1913
1,128
1,180
72,5
76,8
619
455
40
28
1,854
2,538
1914
733
916


456
461
34
18
1,924
2,420
1915
694
1,323
58,2
57,9
508
779
30
15
1,703
2,820
1916
832
1,302
70,0
64,1
846
1,179
38
24
2,424
5,554
1917
864
1,250
69,1
86,3
964
1,586
34
29
3,005
6,318
1918
1,138
1,822
55,3
75,1
920
1,269
47
51
3,993
8,159
1919
1,490
2,343
86,3
107,0
941
1,290
47
51
3,993
8,159

India
Japan
China
Indochina
Indonesia
Import
Export
Import
Export
Import
Export
Import
Export
Import
Export
1913
2,022
2,574
795
716
888
628
306
645
464
671
1914
1,550
1,907
671
671
887
555
266
332
412
674
1915
1,487
2,082
636
793
708
653
224
345
390
770
1916
1,710
2,570
879
1,234
805
751
335
391
419
895
1917
1,774
2,572
1,201
1,752
856
721
374
430
385
778
1918
2,018
2,690
1,902
2,159
865
757
363
455
556
676
1919
2,371
3,503
2,501
2,379
1,008
983
751
1,051
740
2,146

Strukturální změny
•Posílení centrální kontroly vlád – růst vládních výdajů (tab.)
•GB – změna FT pozice:
–33% clo na luxus (protekce), z. o ochraně klíčových odvětví 1919 a opatření na ochranu ohrožených
odvětví 1921;
•Pokles E exportu během války (nárůst dovozů – půjčky od US);
–pokles exp. GB z 20,1% HDP na 12,9% (FRA 13,7->8,9%), GER pokles obojího;
–US +150% exportu, CAN +250%, JAP +300%;
–
•Politické změny: rozšiřování volebního práva, masové strany, odbory – není flexibilita když je
nutné přizpůsobení…
•Oslabení E pozice: podíl na IT z 59% 1913 na 48% 1920;
•US z exportéra komodit na producenta a exportéra INDU (prům. výroba během války +50%, CAN +100%);
•Výpadek E exportů – změna logiky obchodu 19st. (indu <->agri+suroviny); US a JAP zásobují prům.
zbožím tradiční E exportní trhy;
•Start průmyslu i v IND (+100%, Tata) a v Číně (+200%); ISI v LATAM (nekonkurenceschopnost
substitučního zboží – i tak ztráta E trhů);
•
•Negativní dopady externích šoků:
–poptávka po potravinách a surovinách během války vzrostla (-50% osevu pšenice v GER a FRA) i v
tradičních exportních zemích (RUS, POL, UHE);
–mimoE růst výměry pšenice o 15%, export US +300% pšenice (1000% maso); v US úvěry – jasně exportní
charakter AGRI;
–zrcadlově problém nevyužitých prům. kapacit v E (pokles vládní poptávky, zvýšená konkurence +
uzavírání tradičních exportních trhů);


1913
1938
1950
Francie
8,9
23,2
27,6
Německo
17,7
42,4
30,4
Nizozemí
8,2
21,7
26,8
Británie
13,3
28,8
34,2
Spojené státy
8,0
19,8
21,4
Japonsko
14,2
30,3
19,8
Celkové vládní výdaje jako podíl domácího produktu (procenta, běžné ceny)

Versaillský systém
•Zánik R-U (nové problematické státy), Pobaltí a FIN, Irsko; nové obchodní bariéry, slabé státy,
nacionalizmus, dluhy; SSSR stažení do autarkie;
•
•Společnost národů:
–úspěchy (Alandy, Slezsko, Memel, Hatay, Mosul, Sársko);
–problémy: vystoupení GER (Hitler), Itálie (Etiopie); JAP (Mandžukao); SSSR (Finsko);
–
•Válka na zač.20st. „normální“ – jazyk smlouvy (čl. 231) diktát vítězů;
–GER: ztráta 13% území, 10% populace (+15% mužské prac. síly padlo), 75% rudy, 25% uhlí; kolonie
ztraceny, investice zkonfiskovány;
–reparace 33mld. USD – 200% HDP; obsazení Porýní 1923-1925 (uhlí); inflace (1914-1923 1:4,2 RM na
4,2 tril. RM);
–HDP GER 1923 je 50% 1913 – US půjčky;
–
•Dluhy – US trvají na splacení 12 mld. USD od FRA, GB, BEL – přes reparace – recyklace…
•Univerzální opuštění FT: FRA 4x zvyšuje cla; kvóty v SVE; asijské země mají autonomii TP (růst
cel);
•
•US: Fordney-McCumber 1922, pokles cen obilí 1925, Smoot-Hawley 1930 (20tis. položek) – US již tak
významné, že dopad na SE;
–
•Cla na potraviny 1931: 53% FRA, 60% AUT, 75% Jugo, 80% ČS, GER, SPA, 100% BEL, POL (Tab.);
•Směnné relace proti exportérům komodit – půjčky; od 1928 klesá objem půjček a neřešitelné problémy
(omezení dovozu, posílení vývozu – devalvace);
•Omezena migrace – imigrační zákon 1924 US (vyloučení Asiatů a Židů);
•Rozpad zlatého standardu GB 1931; US 1933 a 70% devalvace;


Potraviny
Průmyslové zboží

1913
1927
1931
1913
1927
1931
Belgie
25,5
11,8
23,7
9,5
11,6
13,0
Bulharsko
24,7
79,0
133,0
19,5
75,0
90,0
Československo
29,1
36,3
84,0
19,3
35,8
36,5
Finsko
49,0
57,5
102,0
37,6
17,8
22,7
Francie
29,2
19,1
53,0
16,3
25,8
29,0
Itálie
22,0
24,5
66,0
14,6
28,3
41,8
Jugoslávie
31,6
43,7
75,0
18,0
28,0
32,8
Maďarsko
29,1
31,5
60,0
19,3
31,8
42,6
Německo
21,8
27,4
82,5
10,0
19,0
18,3
Polsko
69,4
72,0
110,0
85,0
55,6
52,0
Rakousko
29,1
16,5
59,5
19,3
21,0
27,7
Rumunsko
34,7
45,6
87,5
25,5
48,5
55,0
Španělsko
41,5
45,2
80,5
42,5
62,7
75,5
Švédsko
24,2
21,5
39,0
24,5
20,8
23,5
Švýcarsko
14,7
21,5
42,2
9,3
17,6
22,0
Cla v evropských zemích 1913–1931 (ad valorem ekvivalenty v procentech)

Hospodářská krize ve světové ekonomice
•Monetární expanze + úvěrový boom – akciová a nemovitostní bublina v US – FED restrikce černý
čtvrtek 24.10.1929 (krach NY burzy);
•Pokles peněžní zásoby 1929-1932 o třetinu (FED), pády bank;
•
•S-H sazebník následován Evropou – pád Creditanstalt 1931; bankrot US farmářů – runy na banky;
•Snížení objemu zahraničních půjček z 1,5mld 1930 na 30mil. 1931; GER – obrácení toku peněz a
kolaps bankovního systému;
•
•Nevídaná krize – nezaměstnanost nejvyšší v sektorech s minimálními alternativami (zemědělství,
hornictví, dřevo) – podpory jen jako pojištění pro členy odborů – hlad (charita); (Tab.)
•
•Mezinárodní obchod spadl na třetinu nominálně a reálně o třetinu;
•
•DCs – pokles poptávky po koloniálním zboží a surovinách (káva -53%, vlna -72%, hovězí -53% kaučuk
-84%, čaj -62%); propady exportních příjmů v LATAM a Asii o 50%, Číně 75%, Africe o 40%; deflace
vedla k zvýšení dluhové služby- bankroty (kromě ARG celá LATAM);
•
•Poměr exp/HDP klesl ze 7,9% 1913 na 5,5% 1950; pro ZE byl 8,7% (1950) nižší než 1913 (14,1%) i
1870 (8,8%);


1929
1930
1931
1932
Průmyslová produkce
Svět (bez SSSR)
100
87
75
64
Evropa (bez SSSR)
100
92
81
72
Severní Amerika
100
81
68
54
Potraviny
Svět
100
102
100
100
Evropa (bez SSSR)
100
99
102
104
Severní Amerika
100
102
103
100
Suroviny
Svět
100
94
85
75
Evropa (bez SSSR)
100
90
82
73
Severní Amerika
100
90
80
64
Světové ceny
Potraviny
100
84
66
85
Suroviny
100
82
59
44
Výrobky
100
94
78
64
Světová produkce a ceny (1929=100)


1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
Francie
79
91
100
100
89
69
77
71
67
Německo
102
99
100
86
68
53
61
80
94
Itálie
-
92
100
92
78
67
74
81
92
Japonsko
83
90
100
95
92
98
113
129
142
Polsko
87
100
100
82
70
54
56
63
66
Británie
96
94
100
92
84
84
88
99
106
Spojené státy
89
93
100
81
68
54
64
66
76
Průmyslová výroba (1929=100)

http://explorepahistory.com/kora/files/1/2/1-2-115F-25-ExplorePAHistory-a0k7o4-a_349.jpg



Rozpad evropského koloniálního systému
•Otřes důvěry v mezinárodní hospodářský systém – oslabení liberálních skupin;
–vytvoření bloků (Imperiální systém preferencí GB; Itálie – Etiopie; GER – SVE; JAP – Asie);
–SSSR nepřátelský a nespolupracuje;
–GER 1933 A.Hitler – posun k autarkii;
–JAP se transformuje v militaristický režim orientovaný na budování impéria (populace z 34,4mil
1870 na 72,4 mil 1939; restrikce na dovoz do US a GB, invaze do Mandžu 1931);
–
•DCs zasaženy stejně jako AIC, ale rychlejší zotavení – nekooperativní strategie:
–bankroty zemí LATAM v situaci poklesu FDI + změny priorit na INDU;
–DCs posílily svou pozici – LATAM zvýšila podíl na světovém exportu z 8,3 na 10,2% (1928-1937), AFR
z 3,7 na 5,3% a Asie z 11,8 na 16,9%;
–kde imperiální správa bránila přesunu od cash-crops k potravinám (propad cen komodit) – hladomory
a bouře (Jáva, Barma, Vietnam, Nigérie, Togo, Kongo – nucená práce);
–v Indii deflační politiky GB – Indický národní kongres vítězí 1937;
–blízký východ – GB a FRA rozehrávají arabský nacionalizmus proti Turkům (osmani) – muslimský odpor
proti kolonializmu a příklon k SSSR;
•

Cesta ke druhé válce
•Znovuvyzbrojení Německa:
–Spolupráce se SSSR, budování flotily a letectva (inovace);
–Připojení Sárska 1935 (minimální reakce);
–Veřejné nálady v GB, FRA a US proti výraznému angažmá;
–LN: eroze Versaillské smlouvy (pokračování Japonské invaze do Mandžuska, Peking 1937);
–Obsazení Porýní 1935 (GB konzultace s FRA);
–
•Postoj západu:
–Přátelské vztahy GB a GER (1935 smlouva o námořnictvu; Eden 1936: komplexní řešení – hranice a
omezení armády; pakt o letecké válce);
•L. George – Hitler „Washingtonem Německa“ (nemá zájem bojovat s GB);
–1936 dokončení italské války v Etiopii, FRA má zájem na spojenectví s Mussolinim (1935 tajná
dohoda);
–Odlišování občanského státu a postoj k ostatním národům a etnikům;
–Akceptování práva GER vytvořit rasistické impérium na východě (souhlas s připojením majoritních
území ČSR);
–
•GER koncepce:
–sjednocení národa (ČS, AUT);
–expanze na východ (zotročení Slovanů);
–odstranění vnitřních nepřátel (komunisté, židé);

Druhá světová válka
•1936 občanská válka ve SPA (GER a ITA s nacionalisty proti režimu <- SSSR), osa Berlín-Řím;
protikomunistický pakt s JAP;
–GER anexe ČSR 3/1939, dohoda se SSSR; vpád do POL (vyhlášení války GB a FRA bez vojenské akce);
vpád SSSR do POL a dělení;
–nečinnost („autobus“), Norsko (změna PM v GB); vpád do FRA a rychlé vítězství; Churchillův tvrdý
postoj <–>  kontinent pod kontrolou GER;
•
•Svět rozdělen na atlantickou ekonomiku (US-GB), kontinentální blok (GER) a japonské asijské
impérium (JAP) – žádný IT mezi + uvnitř bloků specifické transfery:
–ATLAN: Lend and Lease (ze 741mil. USD 1941 na 10,1mld. USD 1943), komerce z 4,3mld. na 2,5mld.;
–Kontinent: konfiskace a tribut v GER, omezená účinnost (FRA 5% NP v 1941-42 a 8-9% 1943), příjmy
ze všech okupovaných oblastí asi 40%, export FRA klesl v 1944 na 27,4% hodnoty 1938; dovozy do GER
jen 5,6% (1944 oproti 1938);
–Ponorková válka – Atlantik: 3500+175 GB a US lodí (70tis. námořníků); neúspěch – zásobování GB a
SSSR, příprava invaze; GER ztráty 783 pon. a 30tis mužů (75% stavu pon.nám.);
–
•Strategická situace GER 1941:
•riziko dvou front (GB+US a SSSR), preventivní útok a ohromující úspěchy (fronta až Leningrad,
Moskva, Don); od 1944 nezadržitelný postup Sovětské armády;
•ztráta iniciativy v Africe, vylodění v Itálii (kolaps ITA), Normandie, naprostá převaha spojenců;
•
•Pacifik:
•JAP ovládnutí Indočíny (Vichy, embargo), nutnost získání impéria;
•útok na FIL, H-K, MAL, SING, BUR + Pearl Harbor…
•postup do Midway a Guadal; jaderné bomby + SSSR;
•
•
•Nový rozměr války - totální válka – strategické bombardování – cíl je produkční potenciál země
(fyzický a lidský kapitál) a vůle lidu;
–
–