BEZPEČNOSTNÍ DIMENZE POLSKÉ
ZAHRANIČNÍ POLITIKY
BEZPEČNOSTNÍ DIMENZE POLSKÉ
ZAHRANIČNÍ POLITIKY
MVZ220
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU
POLSKA PO KONCI STUDENÉ VÁLKY
• geopolitické umístění (výhoda, nebo limit?)
• demografický, sociální a ekonomický potenciál PR• demografický, sociální a ekonomický potenciál PR
• historické reminiscence
• strategie a koncepty polské bezpečnostní politiky
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU
PO KONCI STUDENÉ VÁLKY (ZAJĄC 2016: STR. 1 - 30)
geopolitické umístění (výhoda, nebo limit?)
demografický, sociální a ekonomický potenciál PRdemografický, sociální a ekonomický potenciál PR
strategie a koncepty polské bezpečnostní politiky
POLSKÁ STRATEGICKÁ KULTURA
• Co je to strategická kultura?
• Hlavní rysy polské strategické kultury:
I. preference silného postavení USA
II. aktivní východní politika
III. snaha o aktivní pojetí politiky
IV. nedůvěra v multilaterální bezpečnostní organizace
POLSKÁ STRATEGICKÁ KULTURA
v multilaterální bezpečnostní organizace
POLSKO NA ROZCESTÍ – SMĚŘOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ
POLITIKY STÁTU PO KONCI STUDENÉ VÁLKY
Po roce 1989 nejasné bezpečnostní směřování země (přítomnost sovětských vojsk,
ormování státu)
NATO nebylo vytyčeno jako priorita „s ohledem na rovnováhu regionu, v němž seNATO nebylo vytyčeno jako priorita „s ohledem na rovnováhu regionu, v němž se
acházíme“ (Skubiszewski 1992).
1991 - ideologický rozpor - Skubiszewski vs.
Důraz na nějakou formu systému kolektivní bezpečnosti (
Wałęsa a koncept NATO-bis
SMĚŘOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ
POLITIKY STÁTU PO KONCI STUDENÉ VÁLKY
Po roce 1989 nejasné bezpečnostní směřování země (přítomnost sovětských vojsk,
„s ohledem na rovnováhu regionu, v němž se„s ohledem na rovnováhu regionu, v němž se
vs. Kołodziejczyk
Důraz na nějakou formu systému kolektivní bezpečnosti (Skubiszewski – reforma KBSE)
POLSKO NA ROZCESTÍ – SMĚŘOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ
POLITIKY STÁTU PO KONCI STUDENÉ VÁLKY
•Debata o budoucím směřování NATO (otázka jeho odstranění)
•V centru pozornosti KBSE a její možná reforma (ALE polská nedůvěra v její soft
power), návaznost na návrh premiéra Mazowieckéhopower), návaznost na návrh premiéra Mazowieckého
evropské politické struktury (plán na * European
• válka v Jugoslávii – Polsko návrh na peacekeapingovou
KBSE =) upadající role KBSE
• 1991 - * NATO Partnerství se zeměmi CEE = impuls pro změnu orientace na
struktury NATO
SMĚŘOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ
POLITIKY STÁTU PO KONCI STUDENÉ VÁLKY
Debata o budoucím směřování NATO (otázka jeho odstranění)
V centru pozornosti KBSE a její možná reforma (ALE polská nedůvěra v její soft
Mazowieckého (1990) o vzniku pan-Mazowieckého (1990) o vzniku panEuropean
Cooperation Council)
peacekeapingovou misi pod patronátem
* NATO Partnerství se zeměmi CEE = impuls pro změnu orientace na
SMĚŘOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY STÁTU PO KONCI
STUDENÉ VÁLKY – KONCEPČNÍ ROVINA
Koncepční dokumenty (2. 11. 1992) – „Principy polské bezpečnostní politiky“
Bezpečnostní a obranná politika strategie Polské republiky“
reakce na měnící se mezinárodní prostředíreakce na měnící se mezinárodní prostředí
zdůraznění polské problematické polohy (mezi dezintegrující se východní Evropou a rych
e integrující západní Evropou)
primárním cílem integrace do Západoevropské unie (ZEU)
důraz na uspořádání smluvních vztahů se sousedními zeměmi
SMĚŘOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY STÁTU PO KONCI
KONCEPČNÍ ROVINA
„Principy polské bezpečnostní politiky“ a
Bezpečnostní a obranná politika strategie Polské republiky“
zdůraznění polské problematické polohy (mezi dezintegrující se východní Evropou a rych
primárním cílem integrace do Západoevropské unie (ZEU)
důraz na uspořádání smluvních vztahů se sousedními zeměmi
MAZOWIECKI 1989:
„Poland desires to participate in the creation
world‘s divisions which are now totally anachronistic
Our openness to the whole of Europe doesOur openness to the whole of Europe does
and obligations. Our reiteration that the
obligations, is not tactical placatory expedient
Poland‘s raison d‘etat and our analysis of
If the days comes when European security
say goodbye to them without regret.“
creation of a new Europe and overcoming
anachronistic. (…)
does not mean repudiation of our previousdoes not mean repudiation of our previous
the new government will honor Poland‘s allia
expedient. This stems from our understanding
of the international situation.
security will no longer require military blocks we
POLSKÁ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA V 90. LETECH
• realita unipolárního světa
• strategické partnerství s USA• strategické partnerství s USA
• rezervovaný přístup k rozvoji SZBP
• NATO hlavním pilířem polské bezpečnosti
POLSKÁ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA V 90. LETECH
strategické partnerství s USAstrategické partnerství s USA
rezervovaný přístup k rozvoji SZBP
NATO hlavním pilířem polské bezpečnosti
POLSKÝ VSTUP DO NATO KROK ZA KROKEM I.
9 – 1991 Myšlenka na vstup Polska do NATO
ubiszewski 1999)
1991 – U.S. Embassy- …střední Evropa by neměla být
hodně není rozšíření NATO, neboť je stále třeba brát ohled na vývoj v SSSR
jna 1991- * Severoatlantická rada pro spoluprácijna 1991- * Severoatlantická rada pro spolupráci
2 – členství v NATO = „hlavní strategicko-bezpečnostní i zahraničně
ystrom 1994)
venec 1992 – úsilí o vstup do NATO do obranné doktríny státu, potvrzeno 7. října 1992
hocki
POLSKÝ VSTUP DO NATO KROK ZA KROKEM I.
1991 Myšlenka na vstup Polska do NATO "náležela do říše přání a ne do reálné politi
…střední Evropa by neměla být mocenskou šedou zónou, ale řeše
hodně není rozšíření NATO, neboť je stále třeba brát ohled na vývoj v SSSR
spolupráci – NAAC (podnět SRN +USA)spolupráci – NAAC (podnět SRN +USA)
bezpečnostní i zahraničně-politický cíl Polska“
úsilí o vstup do NATO do obranné doktríny státu, potvrzeno 7. října 1992 –
POLSKÝ VSTUP DO NATO KROK ZA KROKEM
ské volby, Clintonova administrativa
93 Olechowski: ANO polskému vstupu do NATO protože:
„1) v posledních čtyřech letech jsme učinili významný pokrok v našem směřování k
demokracii a stabilitědemokracii a stabilitě
2) jsme vývozcem stability v regionu, který má ke stabilitě stále daleko
3) Polsko v NATO bude příkladem a podnětem pro ostatní země v regionu, včetně Ruska, v
om, že svět bohatých a bezpečných není jen exkluzivním klubem
4) Polsko se může pochlubit velkou pozemní armádou, kterou ze západoevropských zemí
předčí jen Francie a Německo“ (Stefanowicz 1995
olsko není „ponížený žadatel o vstup, ale sebevědomí partner, který je si
ědom svých předností“
POLSKÝ VSTUP DO NATO KROK ZA KROKEM II.
: ANO polskému vstupu do NATO protože:
„1) v posledních čtyřech letech jsme učinili významný pokrok v našem směřování k
2) jsme vývozcem stability v regionu, který má ke stabilitě stále daleko
3) Polsko v NATO bude příkladem a podnětem pro ostatní země v regionu, včetně Ruska, v
om, že svět bohatých a bezpečných není jen exkluzivním klubem
4) Polsko se může pochlubit velkou pozemní armádou, kterou ze západoevropských zemí
1995: str. 61)
není „ponížený žadatel o vstup, ale sebevědomí partner, který je si
POLSKÝ VSTUP DO NATO KROK ZA KROKEM
na 1994 delegace v čele M. Albright – představení konceptu Partnerství pro mír (
as s přístupem 2. 2. 1994
bylo PfP v Polsku nejdříve vnímání veskrze kriticky?
Clintonovo evropské turné – „rozšíření NATO není už ve fázi zda, ale kdy a jak“Clintonovo evropské turné – „rozšíření NATO není už ve fázi zda, ale kdy a jak“
nerství pro mír přiblíží Polsko členství v NATO“
tegie „nejpilnějšího žáka“
lečné vojenské cvičení (od září 1994), kontingent Bosna, invaze Haiti ….
nec 1995 zahájení dialogu
96 mrtvý bod (prezidentské volby Rusko, lobbyistické aktivity např.
eness Program atd.)
POLSKÝ VSTUP DO NATO KROK ZA KROKEM III.
představení konceptu Partnerství pro mír (PfP) – Pawlak za Pols
v Polsku nejdříve vnímání veskrze kriticky?
„rozšíření NATO není už ve fázi zda, ale kdy a jak“ + Olechowski:„rozšíření NATO není už ve fázi zda, ale kdy a jak“ + Olechowski:
vojenské cvičení (od září 1994), kontingent Bosna, invaze Haiti ….
96 mrtvý bod (prezidentské volby Rusko, lobbyistické aktivity např. Brzezinski – politika dvou kolejí, N
POLSKÝ VSTUP DO NATO KROK ZA KROKEM
října 1996 Detroit – Clinton: přijetí nových členů NATO do dubna 1999 (50.leté výročí)
července 1997 – oficiální zahájení rozhovorů, návštěva Clintona ve
anci“)– finální jednání říjen 1997
prosince 1997 – podepsán protokol o přistoupení
února 1998 – ratifikace (duben 1998 ANO USA)
února 1999 – prezident PR podepisuje potřebné legislativní akty, Smlouva ratifikována
února 1999
ciální vstup 12. března 1999 (50. výročí vzniku
ps://www.youtube.com/watch?v=EL5AmWCGrqw
POLSKÝ VSTUP DO NATO KROK ZA KROKEM IV.
Clinton: přijetí nových členů NATO do dubna 1999 (50.leté výročí)
oficiální zahájení rozhovorů, návštěva Clintona ve Varšavě („Vítejte v
podepsán protokol o přistoupení
ratifikace (duben 1998 ANO USA)
prezident PR podepisuje potřebné legislativní akty, Smlouva ratifikována
1999 (50. výročí vzniku Aliance) -
ps://www.youtube.com/watch?v=EL5AmWCGrqw
EZPEČNOSTNÍ POLITIKA POLSKA Z POHLEDU POL. STRAN
90ties – shoda mezi hlavními politickými subjekty o směřování polské bezpečnostní polit
po roce 2000 diskuse především mezi PO a PIS:
shoda na roli NATO a EU, zdůraznění strategického spojenectví s USA, spolupráci se sousedními zeměm
především důraz na aktivní roli Polska v mezinárodních otázkách a nutnost posílení vojenských kapaci
Polska;Polska;
PiS – důraz na geopolitiku v mez. prostředí, nutnost návratu ke klasickým nástrojům (
bilaterálních dohod a to i v rámci NATO!), důraz na strategické partnerství s USA, explicitní vyjádření RF
ako hrozby pro polskou bezpečnost, strategická důležitost východní politiky (koncept
Międzymorze)
PO – reflexe možností PR (stát střední velikosti), závislost na multilaterální spolupráci (důraz na EU a
rozvoj EBOP x PiS), odlišné pojetí východní politiky než
EZPEČNOSTNÍ POLITIKA POLSKA Z POHLEDU POL. STRAN
shoda mezi hlavními politickými subjekty o směřování polské bezpečnostní polit
po roce 2000 diskuse především mezi PO a PIS:
shoda na roli NATO a EU, zdůraznění strategického spojenectví s USA, spolupráci se sousedními zeměm
především důraz na aktivní roli Polska v mezinárodních otázkách a nutnost posílení vojenských kapaci
důraz na geopolitiku v mez. prostředí, nutnost návratu ke klasickým nástrojům (prioritizace
bilaterálních dohod a to i v rámci NATO!), důraz na strategické partnerství s USA, explicitní vyjádření RF
ako hrozby pro polskou bezpečnost, strategická důležitost východní politiky (koncept Intermarum reflexe
možností PR (stát střední velikosti), závislost na multilaterální spolupráci (důraz na EU a
), odlišné pojetí východní politiky než PiS
POLSKÉ ETABLOVÁNÍ SE V NATO I.
přestavba polských ozbrojených sil (dislokace vojsk, zkrácení vojenské služby, zmenšení
armády, profesionalizace armády)
polská účast v Afganistánu
• jedna z prvních zemí, která se připojila – Polsko
• vojáci pod vedením americké ar., především speciální jednotky GROM (2001
Freedom“ a 2007 – 2014 ISAF)Freedom“ a 2007 – 2014 ISAF)
• maxima účast dosáhla v roce 2010 – cca 2 600 vojáků
• Polsko se účastní i „Resolute Support“ (od 2015) zaměřené na výcvik a poradenství afgánským
bezpečnostním složkám
POLSKÉ ETABLOVÁNÍ SE V NATO I.
přestavba polských ozbrojených sil (dislokace vojsk, zkrácení vojenské služby, zmenšení
vojáci pod vedením americké ar., především speciální jednotky GROM (2001 – 2006 operace „Endurin
cca 2 600 vojáků
Support“ (od 2015) zaměřené na výcvik a poradenství afgánským
POLSKÉ ETABLOVÁNÍ SE V NATO II.
• podpora rozšiřování se NATO směrem na východ (podpora aktivit Ukrajiny a
Gruzie)
•polská účast v Iráku od 2003
•rozporuplné vnímání jejich nasazení x všeobecně rozšířený souhlas s aktiv
účastí polských složek ve světěúčastí polských složek ve světě
•Kritici: „USA vnímá PR jako druhořadého partnera“ (nedostatek vděčnosti z
polskou spolupráci, visa waiver systém …), oslabení spolupráce s
některými evropskými partnery (SRN, FR, Belgie, Řecko)
•Pozitivně hodnocena role účasti v Afgánistánu
modernizaci armády (gen. Petelicki:
nenaskytla možnost modernizovat polskou armádu
POLSKÉ ETABLOVÁNÍ SE V NATO II.
podpora rozšiřování se NATO směrem na východ (podpora aktivit Ukrajiny a
rozporuplné vnímání jejich nasazení x všeobecně rozšířený souhlas s aktiv
Kritici: „USA vnímá PR jako druhořadého partnera“ (nedostatek vděčnosti z
systém …), oslabení spolupráce s
některými evropskými partnery (SRN, FR, Belgie, Řecko)
Afgánistánu a Iráku s ohledem na
: „bez Iráku a předtím Afgánistánu by se
nenaskytla možnost modernizovat polskou armádu“)
POLSKÁ POZICE VŮČI REFORMĚ NATO
Polská reflexe měnícího se prostředí = snaha o posílení soudržnosti NATO a především
onceptu kolektivní obrany
Lisabonský summit 2010 - polský diplomatický tlak na:
•ukotvení čl. 5 jako primárního základu strategické koncepce organizace•ukotvení čl. 5 jako primárního základu strategické koncepce organizace
•modernizace NATO
•Plánování v případě krize
•Princip automatičnosti v případě agrese (nepřijato)
•PR dlouhodobé zájmy v otázce financování a přítomnosti jednotek USA v Evropě
POLSKÁ POZICE VŮČI REFORMĚ NATO
Polská reflexe měnícího se prostředí = snaha o posílení soudržnosti NATO a především
polský diplomatický tlak na:
ukotvení čl. 5 jako primárního základu strategické koncepce organizaceukotvení čl. 5 jako primárního základu strategické koncepce organizace
Princip automatičnosti v případě agrese (nepřijato)
PR dlouhodobé zájmy v otázce financování a přítomnosti jednotek USA v Evropě
POLSKÁ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA PO ROCE 2000
• Realita multipolárního světa
• Rostoucí tenze mezi PR a RF a rostoucí velmocenské ambice RF vůči svému
okolíokolí
• Snaha o posílení PR-USA partnerství
POLSKÁ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA PO ROCE 2000
Rostoucí tenze mezi PR a RF a rostoucí velmocenské ambice RF vůči svému
POLSKÉ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE PO ROCE 2000
trategie z roku 2000 – reflexe polského vstupu do NATO
trategie 2003 a 2007
NATO je základním principem polské bezpečnosti (důraz na čl. 5)
rozvoj EBOP jako druhý pilíř polské bezpečnostirozvoj EBOP jako druhý pilíř polské bezpečnosti
nutnost kooperace mezi EU a NATO složkami (snaha vyhnout se „Sofiině volbě“)
klesající role OBSE
rostoucí role úzké spolupráce s USA
hrozby především nevojenské povahy: terorismus, organizovaný zločin, proliferace ZHN
kybernetické hrozby …
2007 – zmínka o Rusku v intencích energetické bezpečnosti
POLSKÉ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE PO ROCE 2000
reflexe polského vstupu do NATO
NATO je základním principem polské bezpečnosti (důraz na čl. 5);
rozvoj EBOP jako druhý pilíř polské bezpečnosti;rozvoj EBOP jako druhý pilíř polské bezpečnosti;
EU a NATO složkami (snaha vyhnout se „Sofiině volbě“)
hrozby především nevojenské povahy: terorismus, organizovaný zločin, proliferace ZHN
zmínka o Rusku v intencích energetické bezpečnosti
NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE PR (2014)
flektuje rozvoj multipolárního uspořádání světa
ozeb
ziko regionálních a lokálních konfliktů (možnost zatažení Polska jak přímo, tak nepřímo)
rozby nevojenské, ale i vojenské povahy (i hrozba vojenskými kapacitami)
eflexe rostoucí hrozby ze strany RF (konfrontační politika, eskalace vztahů s okolními
měmi)
ilíře bezpečnosti stejné, ALE konstatování slábnoucího NATO, interní problémy EU, oslabov
olupráce s USA .. = důraz na rozvoj vlastních obranných možností
BSE = potřeba renesance regionálních bezpečnostních struktur
NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE PR (2014)
flektuje rozvoj multipolárního uspořádání světa -) příčina plejády výzev pro Polsko +
ziko regionálních a lokálních konfliktů (možnost zatažení Polska jak přímo, tak nepřímo)
rozby nevojenské, ale i vojenské povahy (i hrozba vojenskými kapacitami)
eflexe rostoucí hrozby ze strany RF (konfrontační politika, eskalace vztahů s okolními
ilíře bezpečnosti stejné, ALE konstatování slábnoucího NATO, interní problémy EU, oslabov
olupráce s USA .. = důraz na rozvoj vlastních obranných možností
BSE = potřeba renesance regionálních bezpečnostních struktur
JEDNÁNÍ O PROTIRAKETOVÉ OBRANĚ I.
•První informace již v roce 2001, předběžná jednání od 2002
•Oficiální nóta 19. 1. 2007 (vyjednavač Witold
Kaczyńského)
•Polsko zaujalo spíše kladný postoj = vyřešení dlouhodobých snah o fyzickou
přítomnost amerických ozbrojených sil + další posílení USA
•Tuskova vláda (po říjnu 2007) = stejné osoby, ale jiný přístup, pokles vyjednávacích
aktivit (x PiS + prezident – obava z amerických prezidentských voleb)
•Obnovení jednání jaro 2008 – komplikace = jednání s Litvou v květnu 2008
JEDNÁNÍ O PROTIRAKETOVÉ OBRANĚ I.
První informace již v roce 2001, předběžná jednání od 2002
Oficiální nóta 19. 1. 2007 (vyjednavač Witold Waszczykowski, pod taktovkou
Polsko zaujalo spíše kladný postoj = vyřešení dlouhodobých snah o fyzickou
přítomnost amerických ozbrojených sil + další posílení USA - Polsko vztahů
vláda (po říjnu 2007) = stejné osoby, ale jiný přístup, pokles vyjednávacích
obava z amerických prezidentských voleb)
komplikace = jednání s Litvou v květnu 2008
JEDNÁNÍ O PROTIRAKETOVÉ OBRANĚ II.
nec června 2008 = dojednána hlavní smlouva, schází jednání o protihodnotě =)
dlužování jednání
7. 2008 D. Tusk – odmítnutí nabídky USA z důvodu
zpečnostních záruk pro Polsko“zpečnostních záruk pro Polsko“
. 8. 2008 odvolán Waszczykowski, funkci převzal
. 8. 2008 ukončeno jednání
. 8. 2008 podepsána Umowa między Rządem Rzeczypospolitej Polskiej a Rządem Stanów Zjednoczonych Ameryki
cząca rozmieszczenia na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej antybalistycznych obronnych rakiet przechwytujących
orski a C. Rice – předpokládaná ratifikace do ledna 2009
JEDNÁNÍ O PROTIRAKETOVÉ OBRANĚ II.
nec června 2008 = dojednána hlavní smlouva, schází jednání o protihodnotě =)
odmítnutí nabídky USA z důvodu „poskytnutí nedostatečných
, funkci převzal Sikorski
Umowa między Rządem Rzeczypospolitej Polskiej a Rządem Stanów Zjednoczonych Ameryki
cząca rozmieszczenia na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej antybalistycznych obronnych rakiet przechwytujących (R.
předpokládaná ratifikace do ledna 2009 – Sejmu však nepředloženo).
SOUČASNÁ PODOBA POLSKÉ BEZPEČNOSTNÍ
POLITIKY – REFORMA ARMÁDY
998 - Program na integraci do NATO a modernizaci polských ozbrojených sil na léta 1998
012
Program restrukturalizace a technické modernizace ozbrojených sil PR na léta 2001
Výdaje na obranu 1,95% HDP, dlouhodobý problém s plýtvání prostředkyVýdaje na obranu 1,95% HDP, dlouhodobý problém s plýtvání prostředky
acílení na vnitřní obranu země, ještě posíleno s odstoupením Obamovy administrativy od protiraketov
brany
rpen 2012: Komorowského doktrína – potřeba budování vzdušných ozbrojených sil země včetně
otiraketové obrany a to i bez účasti USA, přesun pozornosti od účasti na zahraničních misí k aktivitám
pojeným s obranou země (prioritizace akcí, změna organizace…)
012 – plán na modernizaci a nákup vojenských zařízení na období 2013
odní obrany)
SOUČASNÁ PODOBA POLSKÉ BEZPEČNOSTNÍ
REFORMA ARMÁDY
Program na integraci do NATO a modernizaci polských ozbrojených sil na léta 1998 –
Program restrukturalizace a technické modernizace ozbrojených sil PR na léta 2001 -2006
Výdaje na obranu 1,95% HDP, dlouhodobý problém s plýtvání prostředkyVýdaje na obranu 1,95% HDP, dlouhodobý problém s plýtvání prostředky
acílení na vnitřní obranu země, ještě posíleno s odstoupením Obamovy administrativy od protiraketov
potřeba budování vzdušných ozbrojených sil země včetně
otiraketové obrany a to i bez účasti USA, přesun pozornosti od účasti na zahraničních misí k aktivitám
akcí, změna organizace…)
plán na modernizaci a nákup vojenských zařízení na období 2013 – 2022 (posílení vzdušné a
POLSKÁ REAKCE NA ROSTOUCÍ NAPĚTÍ V REGIONU I.
en 2014 – premiérka Kopacz – posílení polských
den 2015 – zacílení na kybernetickou bezpečnost
zpečnosti PR)
rvenec 2015 – Sejm přijal zákon potřebný k
dernizaci armády, ne méně než 20% z těchtodernizaci armády, ne méně než 20% z těchto
voj systému protiraketové obrany)
pen 2015 – prezident Duda – nutná větší aktivita
árazníková zóna“
S – výdaje na obranu by měly dosáhnout až
áků, role aktivních záloh, krizové plány na obranu
POLSKÁ REAKCE NA ROSTOUCÍ NAPĚTÍ V REGIONU I.
polských výdajů na obranu (úroveň min 2 %)
bezpečnost a hybridní válku (Doktrína kybernetic
k ukotvení 2 % výše výdajů na obranu (20%
těchto financí musí jít na posílení vzdušné obrantěchto financí musí jít na posílení vzdušné obran
aktivita NATO v regionu, Polsko je využíváno ja
až 2,3 % HDP, rozšíření armády až na 120
obranu země
POLSKÁ REAKCE NA ROSTOUCÍ NAPĚTÍ V REGIONU I.
vá polská vláda důraz především na posílení východních
– 9. 7. 2016 – Varšavský summit NATO
olská aktivní role, snaha o „přelomový summit“
strá rétorika
řijetí rozhodnutí o vyslání čtyř posílených předsunutýchřijetí rozhodnutí o vyslání čtyř posílených předsunutých
astern Flank) . Zodpovědnost rámcových zemí převezmou
ozhodnutí o udržení přítomnosti v Afganistanu
AESH jako bezprostřední hrozba členských zemí
ůraz na jaderné síly Aliance (zdůrazněn závazek
iančním principu a jednoznačné přihlášení se k NATO
Hrozba kybernetické a hybridní války
… snaha o posílení jednoty zemí NATO
POLSKÁ REAKCE NA ROSTOUCÍ NAPĚTÍ V REGIONU I.
východních jednotek NATO
předsunutých praporů do Estonska, Lotyšska, Litvy a Polpředsunutých praporů do Estonska, Lotyšska, Litvy a Pol
převezmou USA, Kanada, Velká Británie a Německo.
závazek pokračovat v budování protiraketové obrany
NATO jako k „jaderné alianci“)
ZAHRANIČNÍ POLITIKA PR VŮČI USAZAHRANIČNÍ POLITIKA PR VŮČI USA
HISTORICKÉ KOŘENY I.
oland is the most pro-American country in the world
loajálnější a nejvěrnější partner ve střední Evropě? =
borowski, M. 2003)
torický zdroj nedůvěry v západní evropské mocnosti = zdroj důvěry v USA + podobnost názorů co setorický zdroj nedůvěry v západní evropské mocnosti = zdroj důvěry v USA + podobnost názorů co se
vádění politiky týká (hodnoty, nevylučuje se unilaterální jednání, skepse vůči multilaterálním
anizacím)
18 W. Wilson a podpora obnovy polské nezávislosti
hur Bliss Lane - I saw Poland betrayed: An American
56 – 60ties krátkodobé „oteplení vztahů“
American country in the world — including the United States”
loajálnější a nejvěrnější partner ve střední Evropě? = instinktivní atlanticismus (Longhurst, K. –
torický zdroj nedůvěry v západní evropské mocnosti = zdroj důvěry v USA + podobnost názorů co setorický zdroj nedůvěry v západní evropské mocnosti = zdroj důvěry v USA + podobnost názorů co se
vádění politiky týká (hodnoty, nevylučuje se unilaterální jednání, skepse vůči multilaterálním
18 W. Wilson a podpora obnovy polské nezávislosti – oficiálně duben 1919 (kladný, nespolupracující)
I saw Poland betrayed: An American Ambassador reports to the American people (194
27
28
HISTORICKÉ KOŘENY II.
E. Gierek a postupná náprava vztahů
1982 R. Regan a podpora Solidarity
Fenomén „Polish- Americans“(cca 9mil. menšina)
a postupná náprava vztahů – 1972 konzulátní dohoda
a podpora Solidarity
“(cca 9mil. menšina)
29
POLSKÁ STRATEGICKÁ
KULTURA
POLSKÁ STRATEGICKÁ
30
EFLEXE VE SPOLEČNOSTI A KULTUŘE
ps://www.youtube.com/watch?v=9EzeW5KoPUI
ps://www.youtube.com/watch?v=oecHq2neweA
EFLEXE VE SPOLEČNOSTI A KULTUŘE
www.youtube.com/watch?v=9EzeW5KoPUI
www.youtube.com/watch?v=oecHq2neweA
HLAVNÍ TÉMATA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ PO ROCE
1989
- integrace do NATO a EU
- spolupráce v bezpečnostní oblasti- spolupráce v bezpečnostní oblasti
- otázka vízových povinností
HLAVNÍ TÉMATA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ PO ROCE
spolupráce v bezpečnostní oblastispolupráce v bezpečnostní oblasti
ZAHRANIČNÍ POLITIKA PR VŮČI USA V 90.
LETECH
• Duben 1989 (Bush st.) – Plán hospodářské pomoci Polsku
• Červenec 1989 Bush návštěva Varšavy 1991
Perském zálivu + evakuace amerických agentů CIA z IrákuPerském zálivu + evakuace amerických agentů CIA z Iráku
• důležitá role USA v procesu sjednocování Německa
• komplikace vztahů: „Carbine Affair“
• intenzifikace vzájemných vztahů potvrzena vzájemnou deklarací z roku 1991
• zpomalení po nástupu Clintonovy administrativy (domácí otázky, směřování na
Asii, změna jednáním o vstup do NATO)
ZAHRANIČNÍ POLITIKA PR VŮČI USA V 90.
Plán hospodářské pomoci Polsku
návštěva Varšavy 1991 - polský kontingent ve válce v
Perském zálivu + evakuace amerických agentů CIA z IrákuPerském zálivu + evakuace amerických agentů CIA z Iráku
USA v procesu sjednocování Německa
intenzifikace vzájemných vztahů potvrzena vzájemnou deklarací z roku 1991
zpomalení po nástupu Clintonovy administrativy (domácí otázky, směřování na
ZAHRANIČNÍ POLITIKA PR VŮČI USA V 90.
LETECH
Polsko buduje image spolehlivého spojence USA:
• březen 1999 – podpora voj. zásahu proti Srbsku
• duben 1999 – podpora USA v otázce revize strategické koncepce NATO
• září 2001 – promptní podpora USA v boji proti terorismu (6. 11. Varšava konference o terorismu pro• září 2001 – promptní podpora USA v boji proti terorismu (6. 11. Varšava konference o terorismu pro
země CEE a SEE).
• 2003 – Irák – Polsko jako jedna ze tří zemí účastnící se operace, nekritická podpora (?)
„dopis osmi“ („United We Stand“)
x zhoršení vztahů se Spojenci v Evropě (J. Chirac
příležitost mlčet“)
Vrchol podpory USA především v období 2003 – 2005 (kauza tajných vězeňských komplexů USA na
polském území – Stare Kiejkuty, kauza nákupu letounů F16)
ZAHRANIČNÍ POLITIKA PR VŮČI USA V 90.
Polsko buduje image spolehlivého spojence USA:
podpora USA v otázce revize strategické koncepce NATO
promptní podpora USA v boji proti terorismu (6. 11. Varšava konference o terorismu propromptní podpora USA v boji proti terorismu (6. 11. Varšava konference o terorismu pro
Polsko jako jedna ze tří zemí účastnící se operace, nekritická podpora (?)
x zhoršení vztahů se Spojenci v Evropě (J. Chirac – „nové členské země promeškaly svou
2005 (kauza tajných vězeňských komplexů USA na
, kauza nákupu letounů F16)
KRITIKA POLSKÉ ZAHRANIČNÍ POLITIKY VŮČI
USA V 21. STOLETÍ
- Je polská zahraniční politika příliš submisivní? Polský přístup k USA jako:
..“manifestace klientismu“ (Zięba 2013: 118)
..“satelitismus“ (Kuźniar 2006: 24)..“satelitismus“ (Kuźniar 2006: 24)
..“Bandwagoning“ (Kramer 2004: 383 –
..“amerikanizace polské zahraniční politiky“
..“Polsko je poputchnik“ (Kuźniar 2015)
Jaké zisky spojenectví s USA Polsku přináší (ekonomické a politické?)
KRITIKA POLSKÉ ZAHRANIČNÍ POLITIKY VŮČI
Je polská zahraniční politika příliš submisivní? Polský přístup k USA jako:
2013: 118)
– 463)
..“amerikanizace polské zahraniční politiky“ (Kuźniar 2006: 324)
Jaké zisky spojenectví s USA Polsku přináší (ekonomické a politické?)
VISA WAIVER PROGRAMME
Jak Poláci cestují na území Spojených států?
Visa Waiver Program (VWP) – 2010 9,8%, 2011 10 %, 2012 9,3
Obamův slib revize současného ustanovení již 2008
enát - březen, duben 2011 - Barbara A. Mikulski a Mark Kirk
20112011
Obamův dopis zákonodárcům – květen 2011
Poláci – Bulhaři – Rumuni – výjimka v EU
Červen 2015 - Visa Waiver Program Enhanced Security and Reform Act (S. 1507)
, 2012 9,3 %, 2013 10,8 %, 2014 6,4 %....
Kirk- Secure Traveler and Counterterrorism Partnership Act of
Visa Waiver Program Enhanced Security and Reform Act (S. 1507)
36
e very much want you to
p on Fifth Avenue and
where else in the United
tes ….I am going to make
a priority. And I want toa priority. And I want to
ve this issue before very
g. My expectation is that
problem will be solved
ing my presidency."
ama, 2011)
OBAMOVA ADMINISTRATIVA A VZTAH K POLSKU
áří 2009- oznámena European Phased Adaptive
jen 2009 – Polská účast na EPAA díky
he golden age of Polish-American relations
.7.2012):
Obamova otočka na Asii
bamova změna kurzu vůči Rusku
OBAMOVA ADMINISTRATIVA A VZTAH K POLSKU
Phased Adaptive Approach (EPAA)
Polská účast na EPAA díky SM-3 missiles (dohoda 3. 7. 2010).
relations has passed“ (Economist,
DYNAMIKA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ZA OBAMOVY
-Pozice ministra zahraničních věcí R.
-Jaro 2014 odposlechy rozhovoru (Sikorski
-Červen 2014 – Obama ve Varšavě
-Slib posílení americké přítomnosti v Polsku a v okolních zemích v-Slib posílení americké přítomnosti v Polsku a v okolních zemích v
kontextu posilování ruské přítomnosti v regionu
-Trvalá přítomnost amerického kontingentu na polském území (znovu
nadneseno srpen 2015 – prezident Duda)
-Společná vojenská cvičení armád, asistence při reformě voj. sektoru
OBAMOVY ADMINISTRATIVY
. Sikorského
Sikorski a Jacek Rostowski)
Slib posílení americké přítomnosti v Polsku a v okolních zemích vSlib posílení americké přítomnosti v Polsku a v okolních zemích v
kontextu posilování ruské přítomnosti v regionu
Trvalá přítomnost amerického kontingentu na polském území (znovu
prezident Duda)
Společná vojenská cvičení armád, asistence při reformě voj. sektoru
EKONOMICKÁ DIMENZE VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ
1989 – The Support East European Democracy
olska (Maďarska)
*Fond pro stabilizaci polské měny (USA příspěvek 200 mil. USD)
* Fond na podporu spolupráce podnikatelských subjektů (USA
240 mil. USD)
Technická asistence (4 mil. USD)
podpora Polska na mezinárodní úrovni s ohledem na odpuštění dluhu (USA
odpis 70% dluhu v roce 1991 + zajištění odpisu 50
Pařížského klubu)
EKONOMICKÁ DIMENZE VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ
Democracy Act – podpora transformace
*Fond pro stabilizaci polské měny (USA příspěvek 200 mil. USD)
* Fond na podporu spolupráce podnikatelských subjektů (USA příspěvek
podpora Polska na mezinárodní úrovni s ohledem na odpuštění dluhu (USA
dluhu v roce 1991 + zajištění odpisu 50% polského dluhu v rámci
EKONOMICKÁ DIMENZE VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ
YEAR IMPORT
1989 387.1
1995 663.6
1998 783.8
2004 1,821.52004 1,821.5
2010 2,963.7
2013 4,885.4
2016 5,970.0
• Dovoz zboží do USA
• Všechny údaje jsou v mil. USD
VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ
EXPORT TOTAL
413.6 26.5
776.1 112.5
882.1 98.3
929.2 -892.2929.2 -892.2
2,982.9 19.2
3,778.3 -1,107.1
3,661.0 -2,309.0
Zdroj: census.gov
SOUČASNÁ PODOBA VZTAHŮ (2017
bdobí „líbánek“ Trump a Kaczyński – vyvrcholení 5. a 6. července 2017
ttps://www.youtube.com/watch?v=a4oCPxIpzH0
ttps://www.youtube.com/watch?v=A1If7MBOdEEttps://www.youtube.com/watch?v=A1If7MBOdEE
ákon o holokaustu
ritika Izrael, USA)
mrazení vztahů na nejvyšší úrovni? Izolace?
SOUČASNÁ PODOBA VZTAHŮ (2017 – 2018)
vyvrcholení 5. a 6. července 2017
ttps://www.youtube.com/watch?v=a4oCPxIpzH0
://www.youtube.com/watch?v=A1If7MBOdEE://www.youtube.com/watch?v=A1If7MBOdEE
mrazení vztahů na nejvyšší úrovni? Izolace?
SOUČASNÁ PODOBA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ?SOUČASNÁ PODOBA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ?
AKTUÁLNÍ TÉMATA
dování “Fort Trump” - 13. března 2019 - John Rood
zástupci ministerstva obrany PR ….. Follow up
klarace o strategickém partnerství
ský narativ:
imárně bezpečnostní optikaimárně bezpečnostní optika
dmítání nepředvídatelnosti
odlivá není americká kritika NATO (s ohledem na
opské spojence), ALE evropské snahy o osamostatnění (PESCO)
oto je nutné budovat pevné bilaterální vztahy s USA (ne tlačit
USA aby dále podporovali multilateralismus)
„získat“ post nejspolehlivějšího spojence! (náhrada za Turecko
K v Evropě)
Rood (U.S. Defense Undersecretary for Policy) schůz
up schůzky Trump – Duda (září 2018) – podepsá
(PESCO)
tlačit
Turecko
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST!DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST! zapletalova@mail.m
uni.cz