Otázky k tématu 1 – proměnné a datová matice 1. Které z následujících charakteristik lze mezi studenty přihlášenými do PSY117 považovat za proměnné? Lišila by se odpověď, kdyby se k nim přidali ještě frekventanti kurzu PSY717 (studenti kombinovaného studia)? a) socioekonomický status (index vypočítaný ze vzdělání a aktuálního povolání rodičů, 1-10) b) verbální fluence (počet slov začínajících na F vyslovených za 1 minutu) c) rychlost psaní na klávesnici (průměrný počet úhozů za minutu) d) oblíbené jídlo (odpověď na otázku „Co si v restauraci nejčastěji objednáváte?“) e) národnost f) hudební talent (výsledek v testu schopnosti rozeznávat intervaly) g) asertivita (sebeposouzení dotazníkovou škálou asertivity – 10 otázek) h) rok narození i) náboženské vyznání (členství v církvi či pociťovaná sounáležitost s církví) j) věk k) členství v politické straně (odpověď na otázku „Jste členem nějaké politické strany?“) l) povolání (odpověď na otázku „Jaké je vaše současné povolání?“) m) pohlaví (tak, jak ho dnes klasifikuje Facebook) n) lateralita (měřená Matějčkovou zkouškou laterality) 2. Které proměnné z otázky 1 zde měříme na nominální škále? 3. Které proměnné z otázky 1 zde měříme na intervalové, nikoli však poměrové škále? 4. Které proměnné z otázky 1 zde měříme na poměrové škále? 5. Které čtyři proměnné z otázky 1 měříme na škále, která je určitě pořadová, ale intervalová nejspíš není? 6. Je možné transformovat měření na intervalové nebo poměrové škále na škálu ordinální (na pořadí)? 7. Jaká úroveň měření je třeba k tomu, abychom mohli říci: „Tato hodnota je o 25% vyšší než tato hodnota.“? 8. Jestliže jsou jednotlivci měřeni na intervalové škále, na jaké škále jsou měřeny rozdíly skórů mezi jednotlivci? 9. Je „počet knih v katalogu knihovny“ proměnnou diskrétní? Na jaké škále je tato proměnná? 10. V jedné učebnici jsem nalezl příklad dat z jednoho experimentu. Šlo o to, zda se na testových skórech (pretest, posttest) projeví různý přístup učitele v experimentální a kontrolní skupině (např. třídě). V následující dvoudílné tabulce jsou data prezentována přehledně, nejde však o datovou matici. Uspořádejte data do datové matice. 11. Pepa je žákem základní školy v Horních Kotěhůrkách, avšak narozdíl od svých spolužáků je neobvykle zvídavý. Aby se o spolužácích více dozvěděl, zjistil si o nich několik informací a zapsal si je do tabulky: Věk Vesnice Váha Barva očí Známka z chování Oblíbená zmrzlina Kterou rukou píše Arnošt 12 Horní K. 52,9 modrá 1 vanilková pravou Béďa 9 Dolní K. 40 hnědá 2 vanilková levou Cyril 10 Oulehlice 47,3 modrá 1 vanilková pravou Denča 12 Horní K. 45,5 modrá 1 vanilková pravou Ema 11 Horní K. 51 hnědá 1 vanilková pravou Filip 7 Horní K. 38 modrá 1 vanilková levou Gustav 13 Oulehlice 54,8 modrá 3 vanilková pravou Hynek 10 Dolní K. 49 hnědá 1 vanilková pravou Ivan 9 Oulehlice 42,5 modrá 1 vanilková pravou Jenda 10 Horní K. 49 hnědá 2 vanilková levou 11.1 Které ze zjištěných informací (věk, vesnice, váha, barva očí, známka z chování, oblíbená zmrzlina a lateralita) můžeme považovat za proměnné? A jakým pojmem nazveme ty, které nejsou proměnné? Co je odlišuje? 11.2 Při zvažování, na jaké škále budeme měřit barvu očí, nám mohou pomoci následující otázky. Které z nich mají smysl? a) Má Béďa stejnou barvu očí jako Denča? b) Má Béďa větší barvu očí než Denča? c) O kolik má Béďa větší barvu očí než Denča? d) Kolikrát má Béďa větší barvu očí než Denča? To asi nebylo obtížné. Na jaké škále tedy budeme měřit barvu očí? (Pro připomenutí, na výběr máme nominální, ordinální, intervalová a poměrová.) 11.3 Na jaké škále pravděpodobně budeme měřit věk? (Můžete si úlohu usnadnit zvážením smyslu otázek podobných minulým čtyřem.) 11.4 Kterou z proměnných můžeme měřit na ordinální škále, ale už ne na intervalové? 11.5 Na jaké škále budeme měřit váhu? Bylo by možno ji měřit na úrovni ordinální? 11.6 Kterou z proměnných měřených na nominální škále označíme jako dichotomickou? 11.7 A kterou z proměnných měřených na nominální škále označíme jako polytomickou? 11.8 Které z proměnných jsou spojité? 11.9 Povedlo se Pepovi zapsat data do datové matice? Jak vypadá datová matice? Jak by mohl Pepa svoji tabulku dále upravit? 12.1 V rámci dotazníkového šetření, jehož cílem je prozkoumat genderové rozdíly v používání přístrojů, jsme nasbírali mj. šest následujících dotazníků - od tří mužů a od tří žen. Vytvořte z nasbíraných dotazníků datovou matici a vepište ji do nalinkovaného prostoru pod dotazníky.. 12.2 Jak by vypadala datová matice, kdyby dotazníky byly jiné, následovně: 12.3 Proměnné „používání auta“, „používání televize“ a „používání digestoře“ z úlohy 12.1 jsou… (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojité i) neparametrické b) ordinální f) diskrétní j) pořadové c) intervalové g) kardinální k) latentní d) poměrové h) kategorické l) dichotomické 12.4 Proměnná „nejčastěji používané zařízení“ z úlohy 12.2 je… (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojitá i) neparametrická b) ordinální f) diskrétní j) pořadová c) intervalová g) kardinální k) latentní d) poměrová h) kategorická l) dichotomická 12.5 Proměnná „pohlaví (gender)“ z úlohy 12.2 je… (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojitá i) neparametrická b) ordinální f) diskrétní j) pořadová c) intervalová g) kardinální k) latentní d) poměrová h) kategorická l) dichotomická 16.1 V rámci dalšího dotazníkového šetření jsme nasbírali mj. 6 následujících dotazníků. Pochází od 3 respondentů, kteří je vyplňovali před a po shlédnutí filmu o autonehodách. Vytvořte z nasbíraných dotazníků datovou matici. 16.2 Jakého typu je proměnná „minimální výše pokuty“ z příkladu 16.1. Počítejme s větším množstvím respondentů a s tím, že většina udá použitelnou odpověď. (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojitá i) neparametrická b) ordinální f) diskrétní j) pořadová c) intervalová g) kardinální k) latentní d) poměrová h) kategorická l) dichotomická 16.3 Jakého typu je proměnná „shlédnutí filmu“ z příkladu 16.1... (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální e) spojitá i) neparametrická b) ordinální f) diskrétní j) pořadová c) intervalová g) kardinální k) latentní d) poměrová h) kategorická l) dichotomická 18. Ondra je v určité dovednosti dvakrát lepší než Jindra. Na jaké minimální úrovni měření musíme tuto dovednost měřit, abychom to o Ondrovi mohli říct? 19. Petr se v opakovaném testu zlepšil o šest bodů, Pavel o pět. Na jaké minimální úrovni měření musí být proměnná výsledek testu, abychom o Petrovi mohli říct, že se zlepšil víc než Pavel? 21. Je počet sexuálních partnerů za život diskrétní proměnnou? Na jaké úrovni měření je tato proměnná? 22. Studentka Eva psala diplomku o autobiografické paměti manželů. Chtěla se dozvědět, co je pravdy na tom, že ženy si pamatují více z historie vztahu než jejich manželé. Ptala se jich tedy na to, kdy a kde se seznámili, kdy a kde si dali první pusu, kdy a kde měli poprvé sex apod. Celkem se každého zeptala na 12 takových událostí a zaznamenala si, u kolika z nich si pamatovali datum a u kolika místo. Také se ptala na délku současného vztahu v letech. Celkově to dalo dost práce, a tak máme data zatím ze 6 rodin: Janů Petrů Vojtů Délka vztahu = 4 Délka vztahu = 5 Délka vztahu = 8 Manželka Manžel Manželka Manžel Manželka Manžel data=9 data=3 data=7 data=2 data=7 data=8 místa=12 místa=6 místa=9 místa=9 místa=3 místa=12 Jirků Mirků Nechoďdomů Délka vztahu = 11 Délka vztahu = 14 Délka vztahu = 18 Manželka Manžel Manželka Manžel Manželka Manžel data=6 data=7 data=8 data=6 data=11 data=4 místa=6 místa=11 místa=4 místa=6 místa=8 místa=10 22.1 Vepište data do datové matice. Využijte svých znalostí o konvencích týkajících se podoby datové matice. 22.2 Jakého typu je proměnná „počet zapamatovaných míst“?[INS: (zvolte vše, co platí) :INS] a) nominální d) poměrová g) kardinální j) pořadová b) ordinální e) spojitá h) kategorická k)dichotomická c) intervalová f) diskrétní i) neparametrická 23 Studentka Daniela ověřovala hypotézu, že lidé s vysokou mírou rysu zvaného potřeba kognice (PK) se nechají méně ovlivnit kontextem, v němž je prezentována otázka na postoj k počítačovým hrám (PH). Potřebu kognice měřila a intervalové škále od 1 do 10, kdy 10 znamená maximální míru PK. Účastníky výzkumu náhodně rozdělila na 2 skupiny, kterým dala odlišnou verzi dotazníku. První skupina dostala dotazník, kde bylo před otázkou na postoj k počítačovým hrám deset otázek týkajících se sociálních aspektů života mladých lidí. Dotazník, který dostala druhá skupina, měl namísto toho 10 otázek zaměřených na psychomotorický výkon. Otázka na postoj k počítačovým hrám nabízela 5 možností odpovědi na škále od 1 (hraní her je škodlivé) do 5 (hraní her je přínosné). Vedle toho se ještě účastníků zeptala, jak moc (hodin týdně) hrají počítačové hry, aby mohla vliv této proměnné zohlednit. Zde jsou data 12 respondentů: Skupina s otázkami na sociální aspekty života mladých lidí (Skupina 1) Pohlaví resp. m Pohlaví resp. ž Pohlaví resp. ž Potřeba kognice 2 Potřeba kognice 2 Potřeba kognice 1 Postoj ke hrám 1 Postoj ke hrám 3 Postoj ke hrám 2 Hraní her (h/týden) pořád Hraní her (h/týden) 7 Hraní her (h/týden) nehraji Pohlaví resp. m Pohlaví resp. m Pohlaví resp. ž Potřeba kognice 4 Potřeba kognice 10 Potřeba kognice 3 Postoj ke hrám 2 Postoj ke hrám 3 Postoj ke hrám 4 Hraní her (h/týden) 15 Hraní her (h/týden) 50 Hraní her (h/týden) 50 Skupina s otázkami na psychomotorický výkon (Skupina 2) Pohlaví resp. ž Pohlaví resp. m Pohlaví resp. ž Potřeba kognice 3 Potřeba kognice 3 Potřeba kognice 8 Postoj ke hrám 2 Postoj ke hrám 5 Postoj ke hrám 4 Hraní her (h/týden) 6 Hraní her (h/týden) 3 Hraní her (h/týden) 0 Pohlaví resp. ž Pohlaví resp. m Pohlaví resp. m Potřeba kognice 3 Potřeba kognice 4 Potřeba kognice 9 Postoj ke hrám 3 Postoj ke hrám 2 Postoj ke hrám 5 Hraní her (h/týden) 5-15, to je různé Hraní her (h/týden) 8 Hraní her (h/týden) 21 Vepište data do datové matice. Využijte svých znalostí o konvencích týkajících se podoby datové matice. 24 Identifikuj škálu merania (nominálna, ordinálna, intervalová, pomerová) pre nasledujúce premenné: a) vojenské hodnosti - poručík, kapitán, major b) oblečenie – klobúk, košeľa, topánky, ponožky c) teplota meraná v stupňoch Celzia d) skóre v 5-bodovom kvíze, ktorý meria vedomosti z matematiky e) miesto narodenia 25 Pri každej z premenných vyberte typ premennej tak, aby ste ich správne charakterizovali. nominálna poradová intervalová pomerová diskrétna spojitá Počet televízorov v domácnostiach Výška dvadsaťročných mužov Typy áut predávaných v autobazároch Umiestnenie tenistov v ATP Vierovyznanie obyvateľov Košíc Reakčný čas na svetelný podnet Preferované spôsoby trávenia víkendu Počet bodov získaných v teste Školská známka 26 V rámci experimentu o vlivu jazyka na percepci rychlosti jsme promítali 60 účastníkům 2 filmové klipy s autonehodami. Po zhlédnutí každého klipu dostal každý účastník otázku na to, jak rychle podle něj auta jela v okamžiku, kdy se střetla. Tato otázka měla 6 různých, náhodně přidělovaných variant lišících se výrazem vyjadřujícím střet vozidel: „Jakou rychlostí podle Vás auta jela, když se střetla/do sebe práskla/se srazila/došlo ke kontaktu/do sebe vrazila/do sebe žuchla?“ Účastníci vždy odpovídali na škále: do 20km/h, 21-40, 41-60, 61-80, více než 80, nedokážu posoudit. 26.1 Navrhněte podobu datové matice a vepište ji do nalinkovaného prostoru. 26.2 Jakého typu je proměnná „rychlost v okamžiku střetu“ v[DEL: :DEL] [INS: této :INS] úloze[DEL: … :DEL] [INS: ? :INS] (zaškrtněte vše, co platí) a) nominální d) poměrová g) neparametrická j) kardinální b) ordinální e) diskrétní h) pořadová k) kategorická c) intervalová f) spojitá i) latentní l) parametrická [DEL: 26.3 Proměnná „odhad rychlosti v okamžiku střetu“ by byla ordinální, kdyby… :DEL] [DEL: :DEL] 27 Ako premeníme údaje o výške ľudí vyjadrené v pomerových veličinách (centimetre) na poradové? 28. Nedávno prošla médii zpráva o experimentu, v němž porovnávali vliv spánku na kreativitu. Účastníci experimentu rozdělení do tří skupin dělali jednoduchý test kreativity, jednou dopoledne a jednou odpoledne ten samý den. Jedna skupina po krátkém spánku bez fáze REM, druhá po delším spánku s fází REM a třetí nespala vůbec. Navrhněte datovou matici pro data z tohoto experimentu. 29 Zaškrtnite, čo platí pre jednotlivé typy premenných. nominálna poradová intervalová pomerová Je známe poradie hodnôt Je možné kvantifikovať rozdiely medzi každou hodnotou Je možné pričítať a odčítať hodnoty Je možné násobiť a deliť hodnoty Je možné určiť početnosti či frekvencie Má „pravú nulu“ 30 Studentka J. V. si jako téma své bakalářské práce vybrala nevěru, přesněji jak se liší tolerance mužů a žen k nevěře. Kromě rozdílů v závislosti na pohlaví zkoumá také vliv věku. Předpokládá také, že toleranci ovlivňuje to, zda člověk má osobní zkušenost s nevěrou (má/nemá) a jakou roli v této zkušenosti měl (nevěrný/podváděný/obojí). Respondentům zadala sedmipoložkovou postojovou škálu na toleranci k nevěře. Na jednotlivé položky odpovídali respondenti na sedmibodových škálách od zcela nesouhlasím (1) po zcela souhlasím (7) a celkový skór tolerance k nevěře se počítal jako součet odpovědí ze všech sedmi položek. Hodnoty tolerance se tak mohly pohybovat od 7 do 49; čím vyšší číslo, tím vyšší tolerance. U tolerance můžeme v populaci předpokládat normální rozložení. Následují data dvanácti respondentů z jejího původně sedmdesátičlenného vzorku. Muži Číslo resp. 1 Číslo resp. 2 Číslo resp. 3 Věk 25 Věk 22 Věk 45 Zkušenost nevěrou NEMÁ Zkušenost nevěrou NEMÁ Zkušenost nevěrou MÁ ... v roli ... v roli ... v roli NEVĚRNÝ/Á Skór tolerance 17 Skór tolerance 13 Skór tolerance 25 Číslo resp. 4 Číslo resp. 5 Číslo resp. 6 Věk 43 Věk ? Věk 40 Zkušenost nevěrou MÁ Zkušenost nevěrou MÁ Zkušenost nevěrou MÁ ... v roli OBOJÍ ... v roli NEVĚRNÝ/Á ... v roli PODVEDENÝ/Á Skór tolerance 21 Skór tolerance 22 Skór tolerance 23 Ženy Číslo resp. 7 Číslo resp. 8 Číslo resp. 9 Věk 24 Věk 43 Věk 25 Zkušenost nevěrou NEMÁ Zkušenost nevěrou MÁ Zkušenost nevěrou NEMÁ ... v roli ... v roli NEVĚRNÝ/Á ... v roli Skór tolerance 24 Skór tolerance 28 Skór tolerance 26 Číslo resp. 10 Číslo resp. 11 Číslo resp. 12 Věk 42 Věk 23 Věk 22 Zkušenost nevěrou MÁ Zkušenost nevěrou NEMÁ Zkušenost nevěrou NEMÁ ... v roli OBOJÍ ... v roli ... v roli Skór tolerance 32 Skór tolerance 29 Skór tolerance 16 Vepište data do datové matice. 30.1 Je možné premennú „v roli“ považovať za ordinálnu? Svoju odpoveď zdôvodnite.[INS: :INS] [INS: :INS] [INS: (Otázky z [DH]) :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.1 Under w :INS] [INS: hat conditions would the entire student body of your college or university be considered a population? :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.2 Under what conditions would the entire student body of your college or university be considered a sample? :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.3 If the student body of your college o :INS] [INS: r university were considered a sample, as in Exercise :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.2, would this sample be random or :INS] [INS: nonrandom :INS] [INS: ? Why? :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.4 Why would choosing names from a local telephone book not produce a random sample of the residents of that city? Who would be underrepresented an :INS] [INS: d who would be overrepresented? :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.5 Give two examples of independent variables and two examples of dependent variables. :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.6 Write a sentence describing an experiment in terms of an independent and a dependent variable. :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.7 Give three examples of continu :INS] [INS: ous variables. :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.8 Give three examples of discrete variables. :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.9 Give an example of a study in which we are interested in estimating the average score of a population. :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.10 Give an example of a study in which we do not care about the actual numerical v :INS] [INS: alue of a population average, but want to know whether the average of one population is greater than the average of a different population. :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.11 Give three examples of categorical data. :INS] [INS: :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.12 Give three examples of measurement data. :INS] [INS: :INS] [INS: 31.13 Give an example in which the thing we are studying could be either a measurement or a categorical variable. :INS] [INS: 31.14 Give one example of each kind of measurement scale. :INS] [INS: 31.15 Give an example of a variable that might be said to be measured on a ratio scale for some purposes and on an interval or ordinal scale for other purposes. :INS] [INS: 31.16 We trained rats to run a straight-alley maze by providing positive reinforcement with food. On trial 12, a rat lay down and went to sleep halfway through the maze. What does this say about the measurement scale when speed is used as an index of learning? :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.17 What does Exercise :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.16 say about speed used as an index of motivation? :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.18 Give two examples of studies in which our primary interest is in looking at relationships between variables. :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.19 Give two examples of studies in which our primary interest is in looking at differences among groups. :INS] [INS: 3 :INS] [INS: 1.21 Do a Google search to find synonyms for what we have called an independent variable. :INS]