Sylabus PSY259: Základy psychometriky (jaro 2019)
Obecné informace
Kurz seznamuje studenty se základy psychometriky jako aplikované psychologické disciplíny, jejíž zvládnutí je
podmínkou pro další rozvíjení dovedností jak v oblastech psychologické praxe (zejména psychologické diagnostice),
tak teoretickém výzkumu včetně aplikovaného (např. ověřování metod v personalistickém kontextu). Cílem je
poskytnout absolventům základní teoretické poznatky oboru a posílit schopnost adekvátně je uplatňovat, v budoucnu
například při posuzování a volbě psychodiagnostických metod, aplikaci psychometrických postupů při vyhodnocování
testových výsledků, a konečně také při samostatné konstrukci vlastních metod pro konkrétní aplikační účely či
samostatné vědecké činnosti. Pro tyto aplikace je zvolen konceptuální rámec klasické testové teorie a faktorové
analýzy; pokročilejší teorie měření jsou obsahem volitelných kurzů a navazujícího magisterského studia.
Kurz je založen na přednáškách, poskytující základní rámec teoretických znalostí a propojujících jednotlivá témata, a
povinných seminářích, na kterých budou znalosti prakticky aplikovány s využitím statistického softwaru. Podstatná
část kurzu je nicméně založena i na samostudiu povinné a doporučené literatury; zkoušeny budou i předem definované
informace, které nebudou probrány v rámci přímé výuky.
Kurz je primárně zaměřen na oblast klasické testové teorie, další přístupy k měření v psychologii budou pouze zmíněny
a budou obsahem navazujících kurzů v magisterském stupni studia.
Průběh kurzu
Kurz sestává ze šesti teoretických přednášek a šesti seminářů. Přednášky poskytují rámcový přehled a poskytují
souvislosti napříč tématy. Semináře jsou zaměřené na praktický nácvik potřebných dovedností, zejména stran
praktické realizace psychometrických analýz. Těžiště kurzu je nicméně postaveno na studiu povinné a doporučené
literatury; přímá výuka nezahrnuje veškeré informace, jejichž znalost je předpokládána pro úspěšné ukončení kurzu.
Podmínkou ukončení kurzu je úspěšné obhájení skupinové seminární práce, úspěšné absolvování průběžných testů
a zejm. závěrečné zkoušky, která se skládá z písemné a ústní části. Účast na seminářích je povinná; akceptuje se jedna
neomluvená neúčast.
Prerekvizity
Povinnou prerekvizitou kurzu je předchozí či současný zápis kurzu PSY255: Psychologie individuálních rozdílů, oba
kurzy jsou nezbytně provázány, ukončený kurz PSY117: Statistická analýza dat. Kurz dále předpokládá znalosti
z předcházejících metodologických/statistických předmětů: PSY252 (Statistická analýza dat II) a PSY112 (Metodologie
psychologického výzkumu).
Kurz Základy psychometriky není prerekvizitou pro žádné jiné předměty v bakalářském studiu; vychází z nich však
navazující kurz PSY479 Psychometrika: Měření v psychologii v rámci navazujícího magisterského studia.
Vyučují
Přednášející a kontaktní osoba kurzu: Mgr. Hynek Cígler, Ph.D. (hynek.cigler@mail.muni.cz)
Garant kurzu: Mgr. Jan Širůček, Ph.D. (jansirucek@mail.muni.cz)
Vedoucí seminárních skupin:
 Seminární skupina 01 (sudé týdny, 12:00): Mgr. Hynek Cígler, Ph.D. (hynek.cigler@mail.muni.cz)
 Seminární skupina 02 (liché týdny, 10:00): Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. (jezek@fss.muni.cz)
 Seminární skupina 03 (liché týdny, 12:00): Mgr. Adam Ťápal, M.A. (adam.tapal@mail.muni.cz)
Konzultační hodiny všech vyučujících: pondělí 14.00–16:00 v pracovně 2.47, v případě Adama Ťápala po domluvě.
Stručný harmonogram
Pořadí Datum Téma Orientační
termíny SP:
přednáška 1 18. 2. Úvodní informace o kurzu. Úvod do psychometriky a měření
v psychologii, základní pojmy. Škálování v psychologii, typy
položek a škál. Model měření. Výběr položek, výběrová
validita.
seminář 1 18. 2. (S1)
25. 2. (S2, S3)
Zadání seminární práce. Vývoj měření v praxi. Dekompozice
obsahového univerza prakticky.
přednáška 2 4. 3. Model měření CTT. Reliabilita. Úvod do chyby měření
v rámci CTT.
SP1: Anotace
seminární práce
seminář 2 4. 3. (S1)
11. 3. (S2, S3)
Práce s chybou měření. Intervaly spolehlivosti pro měření,
klinicky a statisticky významný rozdíl.
přednáška 3 18. 3. Validita. Nové i tradiční pojetí validity.
seminář 3 18. 3. (S1)
25. 3. (S1, S2)
Položková analýza a analýza testu v rámci CTT.
přednáška 4 1. 4. Faktorová analýza – teorie.
seminář 4 1. 4. (S1)
8. 4. (S2, S3)
Explorační faktorová analýza v praxi. Metody odhadu
optimálního počtu faktorů.
SP2: Teorie a
metody
přednáška 5 15. 4. Normy a standardizace testu. Design standardizační studie.
Typy skórů a transformací.
seminář 5 15. 4. (S1)
22. 4. (S2, S3)
Konfirmační faktorová analýza – praxe.
přednáška 6 6. 5. Úvod do dalších teorií měření: Teorie odpovědi na položku
(IRT), vědomostních prostorů (KST), zobecnitelnosti
(GT), spojitého měření (CMT), dynamické síťové modely.
Formativní a reflektivní měření. Modely s diskrétními vs.
spojitými latentními proměnnými.
seminář 6 6. 5. (S1)
13. 5. (S2, S3)
Reflexe kurzu, běžné miskoncepce. Bude upřesněno. SP3: Finální verze
Tematický přehled kurzu
Tento přehled představuje optimální sumu teoretických znalostí, které by absolvent měl získat k tomu, aby byl schopen
absolvovat úspěšně předmět a uplatnit poznatky v praxi. Vzhledem k omezené době trvání kurzu jsou na přednáškách
probírány pouze nejpodstatnější problematiky – předpokládáme průběžné prostudování povinné literatury
k jednotlivým tématům a zběžné prolistování alespoň některých doporučených publikací.
Použité zkratky v seznamu literatury:
• FURR: Furr, R. M., & Bacharach, V. R. (2014). Psychometrics : An Introduction. Los Angeles, CA: Sage.
• SCHULTZ: Schultz, K. S., Whitney, D. J., & Zickar, M. J. (2014). Measurement Theory in Action: Case Studies and
Excercises (2 ed.). London: Routledge. [Pozor, v prvním vydání dostupném v knihovně FSS MU je odlišné
stránkování!]
• HOG: Hogan, T. P. (2013). Psychological Testing: A Practical Introduction. New York: Wiley.
• URB: Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J. (2011). Psychometrika: Měření v psychologii. Praha: Portál.
Celkový rozsah povinné literatury je:
Přednáška 1, seminář 1: Úvod do psychometriky a měření v psychologii a příbuzných oborech
Přednáška poskytne základní rámec k uvažování o měření v psychologii. Představí základní historické milníky ve vývoji
měření psychických jevů, důležitost existence teorie či modelu měření. Budou ilustrovány způsoby využití
psychometriky v rámci psychologické praxe, a to v teoretickém i aplikovaném výzkumu, stručně představeny základní
psychometrické pojmy: validita, reliabilita, objektivita, standardizace a normy. Stručně bude nastíněn koncept
psychologického škálování, typy položek a škál. Přednáška bude zakončena představením obsahové validity (zejména
tzv. výběrové validity), jako jednoho z typů důkazů o validitě.
Seminář bude založen na operacionalizaci měření z hlediska CTT a bude ilustrovat výběr položek za účel maximalizace
obsahové validity metody.
Klíčová témata
 Validita, reliabilita, objektivita, normy, standardizace. Náležitosti psychodiagnostických metod.
 Model měření; klasická testová teorie (CTT).
 Pravé skóre, hrubé skóre, chyba měření, latentní a manifestní proměnná.
 Různé druhy položek a formátů odpovědí.
 Psychologické škálování: Likertova škála, Thurstonova škála, Guttmanova škála.
 Obsahová validita, výběrová validita. Operacionalismus jako východisko CTT.
 Dekompozice obsahové univerza, obsahové univerzum, doména, fasetový model.
Povinná literatura:
 FURR: strany 1–40.
 HOG: strany 3–42.
Doporučená a rozšiřující literatura:
 URB: strany 13–71 a 78–93.
 FURR: strany 40–56 (opakování důležitých statistických konceptů).
Přednáška 2, seminář 2: Chyba měření, reliabilita, a vyjádření chyby měření z hlediska CTT
Přednáška představí koncept reliability jako ústřední základ klasické testové teorie a představí rovněž i model měření
klasické testové teorie. Představeny budou základní způsoby odhadu reliability.
Obsahem semináře bude práce s chybou měření z hlediska klasické testové teorie. Bude představen způsob tvorby
intervalů spolehlivosti pro různé účely, způsob práce s rozdíly skórů, klinicky významným rozdílem.
Klíčová témata
 Obecná definice reliability, její implikace pro měření. Vztah pravého a pozorovaného skóre, latentní a
manifestní proměnné.
 Operacionalizace reliability v CTT, její předpoklady, koncept paralelních testů.
 Odhady reliability: test-retest, reliabilita paralelních forem, shoda posuzovatelů, vnitřní konzistence.
 Reliabilita kompozitního a rozdílového skóre.
 Metody odhadu vnitřní konzistence: Split-half (Spearmanův-Brownův vzorec, Guttmanova λ4), Guttmanovy
koeficienty vs. analýza kovarianční matice – Cronbachova alfa. Specifické případy: stratifikovaná
a standardizovaná Cronbachova alfa.
 Chyba měření. Konstrukce intervaly spolehlivosti hrubého a pravého skóre. Chyba rozdílu, predikce.
 Slabiny CTT: předpoklad intervalových škál pro analýzu rozptylu, závislost výsledků na rozložení latentních
proměnných resp. na vyšetřované populaci, obtížnost položky jako závislost na populaci; nerealističnost
předpokladu lineárního vztahu hrubých skórů a latentní proměnné. Psychometrický paradox.
 Faktory ovlivňující reliabilitu testu.
Povinná literatura:
 FURR: s. 101–186
 Dudek, F. J. (1979). The continuing misinterpretation of the standard error of measurement. Psychological
Bulletin, 86(2), 335–337. https://doi.org/10.1037/0033-2909.86.2.335
Doporučená a rozšiřující literatura:
 Cígler, H., & Šmíra, M. (2015). Chyba měření a odhad pravého skóru: Připomenutí některých postupů Klasické
testové teorie. TESTFÓRUM, 4(6), 67–84. https://doi.org/10.5817/TF2015-6-104
 Revelle, W., & Condon, D. M. Reliability. Unpublished manuscript. Retrieved online: https://www.personality-
project.org/revelle/publications/reliability-final.pdf
 SCHULTZ: s. 55–81.
 Sijtsma, K. (2009). On the Use, the Misuse, and the Very Limited Usefulness Of Cronbach’s Alpha.
Psychometrika, 74(1), 107-120. doi: 10.1007/S11336-008-9101-0.
 Marko, M. (2016). Využitie a zneužitie Cronbachovej alfy pri hodnotení psychodiagnostických nástrojov.
Testfórum, 5(7), 99-107. https://doi.org/10.5817/TF2016-7-90
Přednáška 3: Validita
Obsahem přednášky bude představení konceptu validity měřicího nástroje, zejména pak psychodiagnostické metody.
Představeny budou tradiční způsoby uvažování o validitě, následně však bude představeno moderní pojetí, které
poslouží jako konceptuální rámec pro zbytek kurzu.
Klíčová témata
 Tradiční pojetí validity: obsahová, empirická, konstruktová.
 Moderní pojetí validity, důkazy konstruktové validity: vnitřní struktura, souběžná validita, validita procesu
odpovídání, obsahová validita, důsledky využití testu.
 Souběžná validita: kriteriální, prediktivní, konvergentní, divergentní, inkrementální, diferenciální atd.
 Face-validity, zjevná a zdánlivá validita. Barnumský (Forerův) efekt.
 Vztah validity a reliability, attenuation formula, psychometrický paradox.
Povinná literatura
 FURR: s. 197–269.
Doporučená a rozšiřující literatura
 SCHULTZ: strany 123–136.
 URB: strany 143–151.
 Cronbach, L. J., & Meehl, P. E. (1955). Construct validity in psychological tests. Psychological Bulletin, 52(4),
281–302. https://doi.org/10.1037/h0040957
 Grove, W. M. (2005). Clinical Versus Statistical Prediction: The Contribution of Paul E. Meehl. Journal of Clinical
Psychology, 61(10), 1233–1243. https://doi.org/10.1002/jclp.20179.
Seminář 3: Položková analýza a analýza testu z hlediska CTT
Seminář integruje poznatky z druhé a třetí přednášky, na jejichž základě představí praktické postupy položkové
analýzy, reliability testu atd. v rámci klasické testové teorie, a to v návaznosti na druhou přednášku. Postupy budou
představeny v Excelu, SPSS a Jamovi. Očekává se dovednost provést analýzy v alespoň jednom z nich.
Klíčová témata:
 Základní parametry položek: diskriminační schopnost položky, popularita resp. obtížnost, reliabilita škály a její
úpravy; požadavky na reliabilitu a předpoklady reliability.
 Elementární položková CTT analýza (korelace).
 Výpočet ukazatelů položkové analýzy v CTT: obtížnost/popularita, rozptyl, korigovaná korelace, koeficient ULI,
diskriminační účinnost položky a další.
 Praktická schopnost provést položkovou analýzu ve zvoleném programu.
 Vztah reliability a validity v praxi.
Povinná literatura:
 SCHULTZ: strany 171–193.
 FURR: s. 186–193
Doporučená a rozšiřující literatura:
• URB: strany 217–230.
Přednáška 4, semináře 4–5: Faktorová analýza
Blok sestávající z jedné přednášky a dvou seminářů předvede model měření s latentní proměnnou, předpokládaný
faktorovou analýzou, a představí způsoby využití explorační (EFA) a konfirmační (CFA) faktorové analýzy při vývoji
a standardizaci psychodiagnostických metod. Přednáška představí základní teoretická východiska. Seminář 4 se
prakticky zaměří na explorační, seminář 5 pak na konfirmační faktorovou analýzu.
Klíčová témata
• Modely s latentní proměnnou, explorační faktorová analýza (EFA), konfirmační faktorová analýza (CFA).
• Analýza hlavních komponent, rozdíly oproti EFA.
• Identifikace optimálního počtu faktorů: Kaiserovo pravidlo, scree-plot, Hornova paralelní analýza.
• Metody extrakce explorační faktorové analýzy. Šikmé a ortogonální rotace.
• Metody odhadu konfirmační faktorové analýzy.
• Odhad konstruktové validity pomocí strukturního modelu a konfirmační faktorové analýzy.
• Typy proměnných z hlediska strukturálního modelování (manifestní, latentní, reziduální, endogenní,
exogenní). Metody odhadu modelu; předpoklady o proměnných (rozložení, linearita vztahů).
• Problémy a svody konfirmační faktorové analýzy: problémy spojené s konstrukcí a interpretací modelu,
hierarchické a aditivní modely, chyba reifikace.
• Odhad reliability s využitím faktorové analýzy: rodina koeficientů omega.
• Odhad explorační i konfirmační faktorové analýzy prakticky v programu dle svého výběru. Praktické ukázky
budou prováděny v SPSS, R a Jamovi.
Povinná literatura
• FURR: s. 71–98, 331–353
• SCHULTZ: strany 269–300
• Kenny, D. A. (2015). Measuring Model fit. Dostupné online: http://davidakenny.net/cm/fit.htm
Doporučená a rozšiřující literatura:
• Urbánek, T. (2000): Strukturální modelování v psychologii. Brno: Psychologický Ústav AV ČR.
• McDonald, R.P. (1991): Faktorová analýza a příbuzné metody v psychologii. Praha: Academia.
Přednáška 5: Normy a standardizace testu
Přednáška představí koncept norem a standardizace testu a položí tak základ pro interpretaci testových výsledků
a tedy i využití měřicích nástrojů v psychodiagnostické praxi. Kromě toho se zaměří na způsob konstrukce norem a
návrh standardizačních studií. Tematický blok sestává výhradně z přednášky, nepatří k němu žádný seminář.
Klíčová témata
• Standardní skóry. Různé druhy standardních skórů, jejich interpretace.
• Odvozené skóry. Různé druhy odvozených skórů, jejich interpretace.
• Ipsativní a interaktivní skóry. Vývojové normy.
• Vliv chyby měření na interpretaci testových skórů.
• Způsob konstrukce norem, předpoklady jejich konstrukce.
• Design standardizační studie, způsob výběru standardizačního vzorku.
• Různé druhy norem pro různá použití.
• Intervenující proměnné při standardizaci.
Povinná literatura:
• HOG: strany 61–106.
• FURR: 56–69.
• Urbánek, T. (2010). Stav české psychologické diagnostiky a evropský model recenze testu. Testfórum, 1(1), 2–
5. https://doi.org/10.5817/TF2010-1-1
Doporučená a rozšiřující literatura:
• URB: strany 236–254.
• SCHULTZ: strany 195–216
• McGrew, K. S., LaForte, E. M., & Schrank, F. A. (2014). Technical Manual. Woodcock-Johnson IV. Rolling
Meadows, IL: Riverside. Dostupné online: https://www.wjscore.com/Files/WJIVTechnicalManual.PDF
• International Test Commission (2010). Guidelines for Translating and Adapting Tests, version 2010. Dostupné
on-line:
http://www.psyktestbarn.no/cms/ptb_mm.nsf/lupgraphics/ITC%20guidelines.pdf/$file/ITC%20guidelines.pdf
• International Test Commission (2012). International Guidelines on Quality Control in Scoring, Test Analysis,
and Reporting of Test Scores. Dostupné on line: https://www.intestcom.org/files/guideline_quality_control.pdf
 Případně totéž v časopise: International Test Comission (2014). ITC Guidelines on Quality Control in Scoring,
Test Analysis, and Reporting of Test Scores. International Journal of Testing, 14(3), 195–217.
https://doi.org/10.1080/15305058.2014.918040
• International Test Commission (2014). ITC Statement On the Use of Tests and Other Assessment Instruments
for Research Purposes.
Dostupné on line: https://www.intestcom.org/files/statement_using_tests_for_research.pdf
Přednáška 6: Další teorie měření
Cílem přednášky je představit další teorie měření, které se v psychologii a souvisejících vědách používají a se kterými
je možné občasně přijít do kontaktu, a to za účelem konceptuálního pochopení. Výjimkou je teorie odpovědi na
položku, kde budou vyžadovány podrobnější (avšak stále základní) znalosti. Další teorie budou představovány skrze
srovnání s klasickou testovou teorií, která bude podrobena obšírné kritice.
Klíčová témata:
• Formativní vs. reflektivní modely měření.
• Teorie zobecnitelnosti jako rozšíření CTT – fasetová struktura chyby měření, zdroje chyby měření.
• Teorie odpovědi na položku – základní koncept a principy. Srovnání s faktorovou analýzou.
• Příklady využití IRT: počítačové adaptivní testování, kognitivní modelování, vyvažování testů (test-equating),
pilotáž položek.
• Teorie vědomostních prostorů. Spojité měření. Modely s diskrétními latentními proměnnými.
• „(Dynamické) síťové modely“.
• Q-sort, sociometrie.
Povinná literatura:
• FURR: s. 355–411
Doporučená a rozšiřující literatura:
• URB: strany 112–120, 152–181, 255–265.
• DeMars, C. (2010). Item Response Theory. Oxford: Oxford University Press. (Cca 100 stran, extrémně stručné
s minimem statistiky!).
• Bond, T. G., & Fox, C. M. (2007). Applying The Rasch Model : Fundamental Measurement in the Human Sciences
(2 ed). Mahwaw (NJ): Lawrence Erlbaum Associates. Strany xiii–49.
Seminář 6: Bude upřesněno
Náplň semináře bude upřesněna během kurzu.
Kdo dočetl sylabus až do tohoto místa a zašle na e-mail hynek.cigler@mail.muni.cz kdykoliv do půlnoci 17. února 2019
včetně obrázek svého oblíbeného dinosaura, získá do celkového hodnocení kurzu 1 bonusový bod. Předpokládáme
rovněž, že se dotyčný/á do uvedeného data o této pasáži sylabu nikomu nezmíní.
Požadavky na ukončení kurzu
Závěrečné hodnocení kurzu se skládá z:
1. Průběžné testy: Na 2.–6. semináři bude administrováno pět krátkých písemných testů (multiple-choice
a krátké otevřené odpovědi). Obsahem každého testu budou primárně znalosti související s předcházející
přednáškou a příslušnými semináři, resp. znalost povinné literatury z předchozího bloku. Každý z testů bude
hodnocen pěti body, přičemž nejhorší hodnocení nebude do součtu započítáno, což umožňuje jednu
neomluvenou absenci na seminářích bez bodové penalizace. Celkem je tedy možné získat 4×5 = 20 bodů,
podmínkou připuštění k písemné zkoušce je zisk minimálně 10 bodů; v opačném případě je kurz ukončen
hodnocením „X“. Náhradní termín bude vypsán jen v případě absence řádně omluvené v IS MU po vyžádání
studentem.
2. Skupinová seminární práce: Seminární práce bude podrobně zadána na 1. semináři. Vypracování seminární
práce je založeno na průběžných konzultacích s vyučujícími a odevzdáním ve dvou termínech, které budou
upřesněny. Práce je hodnocena 20 body a není stanovena minimální bodová hranice pro úspěšné absolvování
kurzu. Práci není možné přepracovat; zpětná vazba a bodové hodnocení bude předáno výhradně ústně během
týmové konzultace.
3. Písemná část závěrečné zkoušky: Písemná zkouška bude hodnocena 0–20 body. Pro přístup k ústní části
závěrečné zkoušky je nezbytné získat minimálně 10 bodů. V opačném případě bude uděleno hodnocení F a je
nutné písemnou zkoušku absolvovat znovu.
4. Ústní část závěrečné zkoušky: Ústní část zkoušky je hodnocena 0–10 body, minimální hranice pro ukončení
kurzu je 1 bod. V případě, že student/ka získá 0 bodů, je uděleno hodnocení F; následně je nutné znovu
absolvovat buď pouze ústní, nebo ústní i písemnou část zkoušky dle uvážení studenta. Stejně tak v případě
zisku méně než minimálního celkového počtu bodů (viz níže); v takovém případě student/ka může absolvovat
znovu písemnou, ústní nebo obě části zkoušky dle svého uvážení.
Celkem lze tedy v předmětu získat 4×5 + 20 + 20 + 10 = 70 bodů. Závěrečné hodnocení proběhne podle následujícího
klíče:
A: 64–70 b B: 57–63 b C: 50–56 b D: 43–49 b E: 36–42 b F: 35 b a méně
X: Méně než 10 bodů z průběžných testů.