Identifikace nadaných žáků v historii, ve výzkumech, v realitě, zejména dvojí výjimečnost Školský zákon, 2005 PPP Koncepce 2014 - 2020 Standard komplexní diagnostiky MN, NUV Publikace, testy Koordinátoři Sítě podpory nadání, krajská pracoviště Vyhlášky Metodické materiály Psychologové, pedagogové, speciální pedagogové Talentcentrum NIDV 2014/15  180tis. žáků v mateřských školách, předpokládáno 5 400 (3% z dané populace) 273  900tis. žáků v základních školách, předpokládáno 27 000 (3% z dané populace) 1 120  412tis. žáků v středních školách, předpokládáno 12 360 (3% z dané populace) 65 KORONA, FSS MU, BRNO, 2017 Chybí přes 40 000 identifikovaných nadaných dětí, žáků a studentů KORONA, FSS MU, BRNO, 2017 Kraj MŠ 1.stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ SŠ CELKEM Praha 55 162 21 7 245 Středočeský 15 56 12 0 83 Jihočeský 45 60 20 6 131 Plzeňský 10 23 10 5 48 Karlovarský 0 17 15 2 34 Ústecký 3 52 16 12 83 Liberecký 0 17 8 4 29 Pardubický 4 7 2 0 13 Královéhradecký 10 65 8 0 83 Moravskoslezský 13 34 21 4 72 Olomoucký 76 129 43 4 252 Zlínský 7 65 13 2 87 Jihomoravský 29 131 49 10 219 Vysočina 6 45 19 9 79 CELKEM 273 863 257 65 1458 Počty MN žáků v roce 2014/5 Vývojové studie géniality Co utváří nadání Studie matematicky nadaných dospívajících Nadaní v útlém věku KORONA, FSS MU, BRNO, 2017 L.M.Terman (1877-1956) Otázka: Jaké jsou nadané děti? Lewis Madison Terman (1877-1956) Nemocní, slabí, sociálně nezdatní, podivíni, izolovaní? • První longitudinální výzkum nadaných dětí (r.1921) • Nominace učiteli IQ test (140 IQ) zařazení do výzkumu • 1528 dětí • Sledováni dodnes (cca 100 osob), končí v roce 2020 Hlavní Termanovy závěry  „Nadané děti vynikají ve všech oblastech a skórují vysoce ve výkonových testech a v testech schopností.“  Stanou se mimořádně úspěšnými dospělými 50. léta 20. století (subjektům 40 - 50 let)  Jak jsou úspěšní v životě?  Dobré zdraví, pracovně produktivní, stabilní rodinné vztahy  Nikdo se nestal slavnou, známou osobností. Kolem roku 2000 se ukázalo… William Shockley Luis Alvarez Dyslektik? Nedostatečná znalost Aj? Julian Stanley 1918 – 2005 The Study of Mathematically Precocious Youth (SMPY) 1971 Otázka: Jak lépe identifikovat a nejlépe vzdělávat nadané děti? 13 letý chlapec Joseph Bates, student „zero“ • SAT- Matematika; • SAT-Verbální schopnosti; • Vizuálně-prostorový test: hraje zásadní roli v technice a v inovacích. • Mají odlišné vzdělávací potřeby • Identifikace musí být ihned propojena s odlišným způsobem vzdělávání • Kurzy pro vyšší ročníky • Kurzy na univerzitě • Speciální zrychlené univerzitní kurzy, kompaktované kurzy, místo 135 hodin pouze 90 • Letní školy • Speciální poradenství • Talent Search, dlouhodobé sledování Výsledky studie po 45 letech Sledováno 5000 nadaných • Významně úspěšní, 40% doktoráty, stovky patentů, mimořádné pozice ve státě (právníci, ekonomové, lékaři). Je třeba sledovat schopnosti v doménách, nikoli globální IQ • Propojit schopnosti se zájmem, motivací studentů • Podporovat vytrvalost • Strategické riskování • Schopnost překovávat strach, překážky • Sociální dovednosti – kontakt se stejnými spolužáky David Lubinski Camilla Benbow Otázka: Co utváří nadání? (1978) Ne pouze vysoké IQ Joseph Renzulli Joseph Renzulli • Vnitřní motivace • Zájem • Tvořivost • Nadprůměrné schopnosti KORONA, FSS MU, BRNO, 2017 Leta S. Hollingworth (1886 – 1939) Otázka Jaké jsou extrémně nadané děti v útlém věku? Kognitivně x afektivní x motorické disharmonie • „Mít inteligenci dospělého a emoce dítěte, to vše v těle dítěte, přináší jisté obtíže…. Čím mladší dítě je, tím jsou problémy větší…mezi 4. a 9. rokem jsou, zdá se, problémy největší (Hollingworth, 1931).“ • Čím větší je rozpor mezi fyzickým a kognitivním vývojem, tím více se dítě cítí být jiné a často díky tomu i izolované. Vzdělávání „V běžné třídě ztrácejí děti s IQ 140 polovinu času. Ty, které mají IQ 170 již ztrácejí čas všechen. Pokud nemají co dělat, jak mohou zformovat cílenou snahu, respekt k zadaným úkolům nebo zvyk systematicky pracovat? (1942)“ Sociální vyloučení – podvýkon – snaha maskovat schopnosti – emoční problémy Nutnost propojit identifikaci se vzděláváním, poskytovat těmto dětem poradenství Založila vlastní školu pro nadané ve věku 7-9 let. Základní východiska dvojí výjimečnosti Rozumové nadání + Porucha učení Podvýkon, neprospěch, stagnace rozvoje, psychické problémy.. Handicapy  ve fonologickém zpracování řeči (obtíže v rozpoznání, uchovávání a vybavování základních funkčních jednotek řeči, tedy tzv. fonémů),  v rychlém vybavování přesných slov, jež označují předmět nebo vyjadřují myšlenku,  v paměti, zejména krátkodobé, sekvenční a mechanické,  v pracovní paměti, zejména ve schopnosti podržet akustické nebo řečové informace v krátkodobé paměti a současně zpracovávat přicházející novou informaci,  v pracovní rychlosti, tedy ve schopnosti rychle přijmout, zpracovat a použít novou informaci,  ve schopnosti sluchového a sekvenčního, tedy po sobě jdoucího zpracování informací,  v exekutivních funkcích, zejména ve schopnosti plánovat, organizovat, realizovat i měnit vlastní poznávací úsilí.  v koncentraci pozornosti v určitých oblastech. Schopnosti  Schopnost vysoce logického způsobu myšlení,  schopnost řešit mentálně náročné úkoly a problémy,  schopnost zdůvodňovat, argumentovat,  schopnost systémového zpracování informací,  schopnost rychle pochopit celek,  schopnost hledat souvislosti mezi myšlenkami, událostmi a předměty,  vytrvalost při zvládání logicky náročnějších úkolů,  dobrá základna znalostí v určitých oblastech,  upřednostňování nového a složitého,  zvídavost, schopnost samostatného vyhledávání informací,  verbální a /nebo vizuálně-prostorové schopnosti,  tvořivost, imaginace Proč je tak těžké tyto děti identifikovat? Roli hrají:  Chybné výchozí předpoklady  Podcenění tzv. kompenzačních mechanismů,  Podcenění vývojového hlediska  Nepochopení vzájemného vztahu mezi nadáním a poruchou učení  Chytré děti s významnými problémy v oblasti učení.  Jde o děti, které se jeví jako průměrné v běžných třídách, jelikož jejich nadání a porucha učení se vzájemně ruší. Definice  Brody a Mills (1997) definují tuto populaci následovně:  Studenti, kteří jsou nadaní a zároveň mají poruchu učení jsou ti, kteří mají vynikající nadání nebo talent, jsou schopni podat vynikající výkon, ale mají rovněž poruchu učení, která znesnadňuje některé aspekty jejich akademického výkonu. Chybné předpoklady? Žák nemůže být mimořádně nadaný a současně mít poruchu učení V pozadí tohoto předpokladu stojí často stereotyp nadaného žáka. 1. Nesprávný předpoklad Charakteristiky, jež brání identifikaci nadání Charakteristiky, jež podporují identifikaci nadání Frustrace z neschopnosti zvládnout určité školní dovednosti. Výborná slovní zásoba i její užívání. Naučená bezmocnost. Výjimečné analytické schopnosti. Nedostatek motivace. Vysoká míra tvořivosti. Rušivé chování ve třídě. Vysoká míra produktivity (zejména v oblasti zájmů.) Perfekcionismus. Výjimečná schopnost řešit problémy. Zvýšená citlivost (například ke kritice, k pocitům ostatních.) Schopnost přemýšlet o tvořivých řešeních. Problémy s dokončováním úkolů. Specifické schopnosti (umělecké, hudební, mechanické). Nedostatek organizačních schopností. Výborná paměť. Nedbalost v práci. Dobré schopnosti kritického myšlení. Špatná schopnost poslouchat a soustředit se. Neobvyklá schopnost vidět vztahy mezi myšlenkami a koncepty. Selhávání při úkolech, které vyžadují dobrou paměť. Výjimečná schopnost úsudku. Nízká sebedůvěra. Angažovanost v úkolu, motivace. Nerealistická vlastní očekávání. Touha znát, zkoumat a objevovat. Nedostatek sociálních dovedností, problematický vztah k některým vrstevníkům (např. agresivita, obranný postoj.) Řada speciálních schopností, smysl pro humor. Nálepkování  Změna výkonových očekávání  Změna vzdělávacích priorit  Požadavek diagnózu přijmout 2. Nesprávný předpoklad Žák, který selhává v triviu nemůže být nadaný. 3. Nesprávný předpoklad  Porucha učení se projeví v češtině a nadání v matematice Platí:  Nadání i handicap se obvykle projevují v rámci jednoho školního předmětu: Dualita projevu schopnosti učení • Co je tedy důležité:  Vyhýbat se tzv. nálepkování a zařazovaní dětí do neměnných vzdělávacích kategorií.  Nadané děti s poruchou učení mohou mít výjimečně rozumové schopnosti, stejně tak jako nadané děti bez poruchy učení mohou mít i závažné nedostatky.  Přítomnost nadání se v počátcích školní docházky nesprávně odvozuje pouze od úspěchu v triviu.  Nadaní a porucha učení se ve většině školních předmětů projevují společně, jako selhávání a vynikání. Kompenzace Kompenzace – maskování  Paradoxní schopnost adaptace  Kompenzace nevědomá, vedena snahou být průměrný – neodlišovat se  Zmíněné nevědomé kompenzační mechanismy jsou totiž obvykle velmi nestabilní, „nefungují“ stále (nemoc, stres, nedostatek spánku a řada dalších příčin efektivní zapojení kompenzačních mechanismů významně znemožňují).  vyžaduje významnou dávku kognitivní, emoční a fyzické energie  Pokud tato energie není k dispozici, dochází k dekompenzaci a porucha nebo handicap se dostávají zřetelněji na povrch, případně může dojít i ke snížení výkonu i v jiné oblasti, než je deficit Kompenzace  Dětí které trpí deficitem dílčích funkcí nerozvíjejí pouze kompenzační strategie, ale i únikové strategie výukový deficit (zhoršuje možnost identifikace) Kompenzace ano, ale: Pro přesné diferenciální diagnostice schopností a deficitů, musí následovat odborné vedení, nejčastěji speciálně-pedagogické, které cíleně vede dítě k překonávání handicapů a posilování a rozvíjení schopností těchto dětí. Vývojové hledisko Vývojové křivky jedinců s různou úrovní nadání 0 10 20 30 40 50 60 70 80 věk výkon podprůměrný jedinec průměrný jedinec nadaný jedinec Rozdílný vývoj nadání v dětství věk výkon zpomalený vývoj průměrný vývoj akcelerovaný vývoj 0 10 20 30 40 50 60 70 80 věk výkon pozdní zpomalení průměrnývývoj pozdní akcelerace Pozn. K tématu je nutné dostudovat literaturu o dvojí výjimečnosti (viz dodatek v ISu) Jak chceme pomoci? KORONA, FSS MU, BRNO, 2017 KORONA, FSS MU, BRNO, 2017