Krizová intervence Literatura  Kastová, V. (2000). Krize a tvořivý přístup k ní. Praha: Portál.  Vodáčková, D. (2002). Krizová intervence. Praha: Portál.  Špatenková, N. et al. (2004). Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada  Klimpl, P. (1998). Psychická krize a intervence v lékařské ordinaci. Praha: Grada. Krize  reakce na situaci, kterou jedinec nemůže snadno řešit v rámci obvyklých strategií, jakými je zvyklý zvládat zátěž. Při posouzení vlastních zdrojů a sil a požadavků prostředí má jedinec dojem, že požadavky prostředí překračují možnosti jeho zdrojů a sil (Baštecká, 2010)  je časově ohraničená, je narušena rovnováha (Kast, 2000) Dynamika krize  odezní spontánně (zapojením sociální podpory, postupným budování zvládacích mechanismů)  zvládne se pomocí KI  přeroste v diagnostikovatelné onemocnění (okruh reakce na stres, úzkostné a afektivní poruchy) Typologie krizí dle Baldwina (in Vodáčková, 2002)  I. situační krize Spouštěčem je:  nepředvídatelný stres; náročná životní událost  ztráta a její hrozba  změna a její anticipace  volba (pracovní uplatnění, partnerství, studium…) Typologie krizí dle Baldwina  II. tranzitorní krize – z očekávaných životních situací  Předvídatelný proces, kterým procházejí jedinci nebo systémy, cílem je splnění vývojových úkolů vedoucích k růstu a zrání v daném časovém období  Nejznámější je Eriksonova teorie osmi věků člověka (Erikson 1950) Eriksonova teorie  1. Díky péči mateřské osoby - základní důvěra proti základní nedůvěře (od narození do 1 roku). Ctnost naděje  2. V závislosti na požadavcích okolí - sebedůvěra, autonomie a vůle proti zahanbení, studu a pochybám (od 1 do 3 let). Ctnost vůle  3. iniciativa, ochota riskovat oproti pocitům viny, rozvíjí se svědomí (od 3 do 5 let). Ctnost účelnost Eriksonova teorie  4. snaživost proti lhostejnosti a pocitu méněcennosti (od 6 do 12 let). Ctnost kompetence a úspěšnost  5. nalezení identity a věrnosti proti nejistotě v převzetí role svého pohlaví oproti difúznosti rolí při zařazování do společnosti a strachu ze zavržení (od 12 do 18 let). Ctnost věrnost  6. intimita, sblížení, láska proti izolaci, samotářství (mladší dospělost) Ctnost láska  7. generativita, sociální zralost, produktivita a péče o druhé oproti stagnaci, prázdnotě, chudosti vztahů (střední dospělost). Ctnost schopnost o někoho pečovat (láska caritas)  8. moudrost, sebeúcta, integrita „já“ proti zoufalství, zahořklosti, depresi (pozdní dospělost, stáří). Bilance života, přijetí života, jaký byl, přijetí smrti. Ctnost moudrost a spiritualita Typologie krizí dle Baldwina  III. krize z náhlého traumatizujícího stresoru  Jedincem nejsou očekávány, jedinec nad nimi nemá kontrolu a většinou nedisponuje mechanismy k zvládnutí krize  (úmrtí blízké osoby; násilný čin, katastrofy…) Typologie krizí dle Baldwina  IV. krize zrání (vývojové krize) Dochází k ní tam, kde nebylo možné úspěšně dokončit tranzitorní krizi. Téma nezpracované krize a nesplnění vývojového úkolu se objevuje později, často překvapivě (pubertální chování v době dospělosti…) Typologie krizí dle Baldwina  V. krize pramenící z psychopatologie klienti mající zkušenosti s psychiatrickou léčbou KI: reakce na aktuální problém Typologie krizí dle Baldwina  VI. neodkladné krizové stavy akutní psychotické stavy, drogové intoxikace, prblémy spojené s kontrolou impulzů – sebevražedné, vražedné jednání, nekontrolovatelná zlost či agrese atd. Psychospirituální krize  těžko vysvětlitelné prožitky neobvyklých zkušeností, změny vědomí a dalších psychických funkcí přesahující obvyklé hranice vlastního Já směrem k transpersonálním zážitkům - liší se od psychózy schopností jedince nahlížet jej jako vnitřní psychologický proces Fáze krize (Caplan, in Pasquali, 1989)  1. ohrožení - copingové strategie, hledání strategií řešení  2. neúčinnost doposud fungujících vyrovnávacích mechanismů pocit zranitelnosti a nedostatku kontroly, jedinec se domnívá, že situaci zvládne sám  3. předefinování krize, přístupnost pro pomoc  4. celková psychická dezorganizace a dekompenzace, chybí síla vyhledat pomoc Fáze krize dle Kastové a Kübler Rossové  1. šok – popření "to není možné, já ne?" ,  2. protest, agrese – „ proč já, kdo za to může“ dostaví se negativní emoce, zlost na celý svět, na všechny okolo sebe, na blízké i odborníky Fáze krize dle Kastové a Kübler Rossové 3. vyjednávání, smlouvání – "třeba to nebude pravda" je možné a vhodné pracovat na motivaci ke zvládnutí situace. 4. smutek, deprese – "je to pravda, je to hrozný..." prostor pro vyjádření svých pocitů 5. bilancování přijetí své situace, nepotřebuje žádnou výraznou intervenci Duální proces truchlení Schut, Stroebe (1999) Řešení krize  je závislé na těchto činitelích: 1. realistický odhad precipitujících událostí 2. dosažitelnost podpůrné sítě 3. dosažitelnost vyrovnávacích (copingových) strategiích Obranné mechanismy x copingové strategie Přirozené vyrovnávací strategie, svépomoc Vyrovnávací copingové strategie: vědomé/cílené aktivity vyrovnávání se s negativními pocity  kontakt s pocity; schopnost plakat / zlobit se; schopnost sdělovat a sdílet  kontakt s tělem  kontakt s vlastními potřebami  vědomí vlastních hranic  orientace v situaci (dostupné prostředky a informace)  využití vlastní zkušenosti a zkušenosti ostatních  využití potenciálu přirozené komunity  využití kolektivních vzorců chování (např. rituály)  inspirace literárními příběhy  otevřenost vůči tvořivým řešením a zapojení fantazie  víra a naděje; smysl utrpení Vrozené vyrovnávací strategie  útok  agrese – z lat. agredi – přistoupit, napadat, útočit, plní ochrannou funkci. Přiměřena vs nepřiměřená  kverulantství – trvalý obranný agresivní postoj, potřeba neustále útočit, neustálé bojové nasazení (s tím souvisí rezonérství – podrážděnost, nedůvěra, vyčítání, kritika.  projekce – Podle sebe soudím tebe“, promítání vlastních psychických jevů do druhých; problém není většinou řešen, spíše dochází k hledání viny u druhých apod. Vrozené vyrovnávací strategie  útěk  bagatelizace – snižování významu negativní události  disociace – narušení jednoty prožívání a chování, mentální proces, který vytváří pocit "odpojení" od pacientových myšlenek, vzpomínek, emocí, činností a uvědomění si vlastního já  izolace – jedince se distancuje od okolního světa, někdy až k úplné izolaci.  regrese (útěk do minulosti) – návrat k projevům dřívějšího vývojového stupně  suicidium, parasucuicidium – pokus o sebevraždu – extrémní forma úniku.  únik do fantazie – denní snění, fantazijní představy prožívané v mysli  únik do nemoci – jedinec se problémům vyhne onemocněním (hraným či skutečným)  únik k narkotizaci – abusus léčiv, drog, alkoholu  ochromení  krátkodobá či dlouhodobá neschopnost pohybu, paralyzace Krizová intervence Definice a vymezení krizové intervence  Krizová pomoc je ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svojí nepříznivou situaci vlastními silami (zák. 108/2006 Sb.) Definice a vymezení krizové intervence  Krizová intervence je odborná metoda práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou, ohrožující. Krizová intervence pomáhá zpřehlednit a strukturovat klientovo prožívání a zastavit ohrožující tendence v jeho chování. Krizová intervence se zaměřuje jen na ty prvky klientovy minulosti či budoucnosti, které bezprostředně souvisejí s jeho krizovou situací. Krizový pracovník klienta podporuje v jeho kompetenci řešit problém tak, aby dokázal aktivně a konstruktivně zapojit své vlastní síly a schopnosti a využít potenciálu přirozených vztahů. Principy krizové intervence  1. Princip dostupnosti  dostupnost informací o krizové pomoci  bezodkladnost a nepřetržitý provoz  vnější bezbariérovost  pomoc poskytovaná zařízení i v terénu  citlivost s ohledem na rozdíly věku, pohlaví, původu, náboženské a sexuální orientace  2. Princip individuality krize  3. Princip komplexnosti péče  4. Princip vnitřní bezbariérovosti vnitřní uspořádání zařízení  5. Princip návaznosti Formy odborné krizové pomoci  ambulantní forma  forma hospitalizace  forma terénní služby  forma krizové pomoci a služby v klientově přirozeném prostředí  telefonická forma Výchozí body KI  individuální charakter  její stav je časově omezený  těžiště práce je v řešení problému  cíl – posílit klientovu kompetenci, aby situaci zvládnul  práce KI je eklektická  zaměření na to: kdy a jak krizová situace vznikla (blízká minulost)  zasahujeme jen do blízké budoucnosti  zaměření na celý systém  KI by měla zaujímat celý bio-psycho-sociálně-duchovní prostor  měla by zajistit KONTINUITU v další odborné práci s klientem  pracovníci by měli mít za sebou zázemí týmu Zásady krizové intervence  vztah ke klientovi, techniky posilující vztah  prostor pro vyjádření emocí, práce s emocemi (reflexe, legitimizace)  akceptace příčiny významu krize - pracovník nesmí snižovat význam problémů, které se mu zdají málo významné  zapojení přirozené vztahové sítě klienta do řešení krize  sdílení naděje – jedním ze základních prvků při zvládání krize je postoj pomáhající osoby, že krize může být zvládnuta.Víra, že klient je schopen krizi zvládnout, přispívá k obnově jeho sebedůvěry.  hledání nadhledu – krizový intervent by měl pomoci klientovi zaujmout k situaci věcnější postoj a získat od ní větší odstup (např. tím, že klientovi klade otázky a aktivně se zajímá o podrobnosti problémové situace)  zpřehlednění problému – klient v krizi vnímá svůj problém jako něco nezvladatelného, proto je potřeba Zásady krizové intervence  problém rozčlenit na drobné kroky, které lze v krátkém čase realizovat. Klient tak získá větší sebedůvěru a spíše uvěří, že je problém řešitelný a zvladatelný.  započetí zvládání problému – pokud je klient v situaci, která vyžadují konkrétní opatření, je s nimi třeba co nejdříve začít. Někdy stačí získání potřebných informací na úřadech apod.  výběr řešení - pomoc při rozhodování a anticipaci důsledků jednání – pracovník pomáhá klientovi zvažovat různé možnosti jednání a jejich pravděpodobné dopady na jeho situaci. To je důležité zejména tehdy, kdy je klient náchylný k destruktivnímu myšlení a chování. Zásady krizové intervence  posílení chování vedoucí k zvládnutí krize – pracovník pomáhá klientovi najít funkční vzorce jednání a podporuje ho, aby je zkusil použít i nyní. Pomáhá klientovi hledat nové životní cíle a přerušit trpný postoj ke své situaci.  téma smyslu krize – základem úspěšné krizové intervence je změna pohledu na krizi samotnou. Hledání jejího místa v životě člověka může pomoci při pochopení „příležitostí“, které jsou v krizové situaci přítomné. Má-li být krizová intervence účinná, je nutné využít intervalu zvýšené otevřenosti pro vnější pomoc a možnost změn. Jakmile akutní krize odezní, motivace a připravenost ke změnám se zmenšuje (viz výše). Posouzení v krizové intervenci  v jaké situaci člověk je  událost / děj / problém / spouštěč (subjektivní vnímání)  zakázka: ideální řešení x katastrofický scénář  vlastní síly a copingové strategie: sebevražedné riziko  zdroje z okolí: dostupnost podpůrné sítě