Procházka Josef FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ OBRANNÉ A CIVILNÍ NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY CÍLE 1.OBJASNIT ZÁKLADNÍ POJMOVÝ APARÁT –OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ –CIVILNĚ NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ – CNP; –HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY – HOPKS 2.OBJASNIT POLITICKO-BEZPEČNOSTNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY 3.PŘEDSTAVIT SYSTÉM OBRANNÉHO PLÁNOVÁNÍ ČR 4.PŘEDSTAVIT SYSTÉM CNP A HOPKS 5.PŘEDSTAVIT SYSTÉM CNP NATO A VAZBU NA ČR 6. – – • • – OBSAH • ÚVOD 1. ZÁKLADNÍ POJMOVÝ APARÁT 2. POLITICKO-BEZPEČNOSTNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY 3. OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ 4. CIVILNÍ NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ 5.HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ VZTAHY 6. CIVILNÍ NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ NATO • ZÁVĚR LITERATURA •ŠENOVSKÝ, M. a ADAMEC, V. Právní rámec krizového managementu. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava 2007, ISBN 80-86634-55-8. •Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR. •Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatření pro krizové stavy •Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. •Koncepce hospodářských opatření pro krizové stavy na léta 2019–2024 s výhledem do roku 2030, SSHR, Praha, 2018. •Koncepce tvorby, udržování a využití zásob pro humanitární pomoc do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Praha: SSHR, 2017 • • •ÚVOD MOTTO •Pokud to myslíme s přípravou na krize a stavy ohrožení vážně, musíme mít k dispozici nejen dostatek materiálních zásob, ale také funkční systém jejich výroby a doplňování. •K tomu jsou potřeba výrobní kapacity, které bohužel nezajistí jen státní podniky. •Již za první republiky stát dával za povinnost strategickým podnikům, aby udržovaly schopnost vyrábět nárazově nezbytný materiál a výrobky nebo aby samy měly určité skladové zásoby. •To samozřejmě nelze činit bez náležitých finančních kompenzací a hlavně bez změny naší mentality, která si navykla na život ve všeobecném bezpečí a blahu. •Předsedkyně výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, paní Černochová, duben 2020 •ZÁKLADNÍ POJMOVÝ APARÁT KLÍČOVÁ SLOVA •Obranné plánování •Civilní nouzové plánování (CNP) •Hospodářská opatření pro krizové stavy (HOPKS) •Nouzové a válečné hospodářství •Hospodářská mobilizace •Regulační opatření •Státní hmotné rezervy •Výstavba infrastruktury pro HOPKS. • Hospodářská opatření pro krizové stavy (HOPKS) •Zákona č. 241/2000 Sb., o HOPKS •Organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů. •HOPKS vytvářejí podmínky pro realizaci opatření krizového a havarijního plánování v praxi. • • Systém nouzového hospodářství •Součást HOPKS zabezpečující nezbytné dodávky pro uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva, pro podporu činnosti hasičských záchranných sborů a havarijních služeb a pro podporu výkonu státní správy, •Dodávky by měly probíhat způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy. •Systém nouzového hospodářství se využívá pro překonání všech krizových stavů (SN, NS, SOS, VS). •Tento systém lze využít i za válečného stavu pro uspokojení potřeb civilních subjektů. • • • Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro: uspokojení základních životních potřeb, podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky, podporu výkonu státní správy probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy. Systém nouzového hospodářství je vedle systému hospodářské mobilizace, použití státních hmotných rezerv, výstavby a údržby infrastruktury a regulačních opatření jednou ze součástí systému hospodářských opatření pro krizové stavy. Systém nouzového hospodářství se využívá pro překonání všech krizových stavů (VS, SOS, NS, SN). Tento systém lze využít i za válečného stavu pro uspokojení potřeb civilních subjektů. Tento systém je zabezpečován prostřednictvím nezbytných dodávek, tj. dodáváním výrobků, prací a služeb. Hospodářská mobilizace •Organizační, materiální, personální a jiná opatření, kterými ústřední správní úřad zabezpečuje mobilizační dodávku pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů za stavu ohrožení státu (SOS) a válečného stavu(VS) •SSHR garantuje celou oblast hospodářské mobilizace (HM), zajišťuje procesy plánování, financování a kontroly. •Objednatelé mobilizačních dodávek (Ústřední správní úřady) •Podnikatelské subjekty – dodavatelé mobilizačních dodávek z celé ČR. •Předmětem dodávek rozsáhlý sortiment výrobků, různé druhy techniky a náhradních dílů, smluvní zajištění potřebných druhů oprav (běžné, střední, generální) a další služby. • Systém hospodářské mobilizace (HM) tvoří organizační, materiální, personální a jiná opatření, kterými ústřední správní úřad zabezpečuje mobilizační dodávku pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů za stavu ohrožení státu a válečného stavu. (5) HM je jednou z hlavních oblastí systému zajištění ekonomiky státu při přípravě plnění úkolů ozbrojených sil ČR při jejím možném ohrožení. Do této činnosti je významně zapojena i SSHR, která garantuje celou oblast HM a v rámci toho zajišťuje procesy plánování, financování a kontroly. V rámci zabezpečení splnění úkolů HM jsou do tohoto systému na základě smluvních vztahů zapojovány ústřední správní úřady, kterým zvláštní právní předpis svěřuje pravomoc k řízení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů – (2) Plán hospodářské mobilizace •Na základě požadavků OS a ozbrojených bezpečnostních sborů zpracuje ústřední správní úřad dle kompetenčního zákona plán hospodářské mobilizace. •Odpovědným orgánem za zajištění těchto požadavků jsou ministerstva, do jejichž působnosti zabezpečení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů patří (ministerstvo obrany, min. vnitra, min. spravedlnosti, min. financí). •Objednatel mobilizační dodávky o jejím zajištění uzavře s dodavatelem mobilizační dodávky písemnou smlouvu pro zajištění mobilizační dodávky. •Výdaje jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly SSHR. • • • Vývoj počtu subjektů hospodářské mobilizace Zdroj: SSHR Vývoj prostředků na zabezpečení hospodářské mobilizace Zdroj: SSHR Vývoj prostředků na mobilizační rezervy Zdroj: SSHR Válečné hospodářství •Rozhodující část výrobních kapacit a služeb hospodářství státu pro zabezpečení činnosti ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva a zachování základních funkcí státu. •Vzniká transformací mírového hospodářství. •Zahrnuje novou formulaci cílů, změnu výrobních programů, přeměnu průmyslu, evakuaci lidí, kapacit a materiálu, alokaci zdrojů a změnu v řízení. • Věcné zdroje •věcné prostředky podle krizového zákona tj. movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba), •nezbytné dodávky podle zákona č. 241/2000 Sb., o HOPKS, tj. výrobky, práce nebo služby, bez nichž nelze zajistit překonání krizového stavu, •státní hmotné rezervy (SHR), tj.: –pohotovostní zásoby, –zásoby pro humanitární pomoc, –hmotné rezervy, – a mobilizační rezervy. •Podíl hodnoty jednotlivých druhů SHR na celkové evidenční ceně SHR: hmotné rezervy 90 %;, mobilizační rezervy 9 %; pohotovostní zásoby 1 %; zásoby pro humanitární pomoc 0,03 %. – Státní hmotné rezervy •Státem vytvořené zásoby důležitých surovin, materiálů, polotovarů a výrobků •Určené pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu •Zajišťování nezbytných dodávek v systému nouzového hospodářství a hospodářské mobilizace, humanitární pomoc a pro odstraňování následků krizových situací. • Hmotné rezervy tvoří strategické rezervy státu v oblasti nouzových zásob ropy a ropných produktů a zásob pro zajištění surovinové a potravinové bezpečnosti České republiky. Pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému nouzového hospodářství. Mobilizační rezervy zajišťují nezbytné požadavky v systému hospodářské mobilizace. Rozměr a materiální obsah státních hmotných rezerv umožňuje zvládnout běžné krizové situace, počáteční období hospodářské mobilizace a také poskytovat humanitární pomoc České republiky do zahraničí. Zásoby jsou vytvořeny v nezbytné ekonomické míře a jsou trvale spravovány, obměňovány a doplňovány dle příslušných potřeb aktualizace katalogu zásob. Část zásob je předsunuta již přímo k uživateli např. zásoby pro HZS ČR. V případě potřeby je SSHR připravena aktuálně nedostatkové zásoby (např. léky) rychle dokoupit. Je samozřejmostí, že do systému použití SHR patří i jejich rychlé nárokování pomocí informačních systémů SSHR a také jejich okamžitá přeprava k uživateli. Strategické zásoby •Část hmotných rezerv představující zásoby životně důležitých surovin, materiálů, výrobků a potravinových položek pro materiální zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu. • Nezbytná dodávka •Dodávka výrobků, prací a služeb pro zajištění základních životních potřeb obyvatelstva, pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů a havarijních služeb a pro podporu výkonu státní správy, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů. •Dodavatelem jsou právnické osoby, jejichž předmět podnikání umožňuje dodání požadovaných komodit. •Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl. •Jsou využívány za podmínek stanovených zákonem pro řešení krizových situací. •Zajištění nezbytných dodávek za krizové situace organizují orgány krizového řízení (krizové štáby) a dodávky zajišťují podnikatelské subjekty. Plán nezbytných dodávek •Základní plánovací dokument, přílohou krizového plánu •Plánování nezbytných dodávek je spojeno s trvalým přehledem o nich a o jejich dodavatelích (IS Argis). •IS Argis slouží pro informační a materiálovou podpora orgánů krizového řízení. •Je provozován a spravován Správou státních hmotných rezerv. •Mohou do něj vstoupit další uživatelé včetně obcí s rozšířenou působností. •Uživatelé mohou nárokovat a získat požadované nezbytné dodávky. •Do systému vstupují vybrané ekonomické subjekty a poskytují požadované informace o svých kapacitách a o možných nezbytných dodávkách. • • Regulační opatření •Opatření sloužící ke snížení spotřeby nedostatkových surovin, výrobků a energií •Usměrnění spotřeby těchto komodit v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá rozsahu a běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. • Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin, výrobků a energií nebo usměrnění spotřeby v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. Regulační opatření mohou být přijata jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být vyhlášena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů. Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového stavu rozhodnout o ponechání některých dříve vyhlášených regulačních opatření v platnosti. •POLITICKO-BEZPEČNOSTNÍ •A • EKONOMICKÉ ASPEKTY POLITICKO-BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY •VÝCHODISKEM JE ANALÝZA BEZPEČNOSTNÍHO PROSTŘEDÍ A ANALÝZA RIZIK •BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE ČR NABÍZÍ JEN OMEZENĚ VYUŽITELNÉ ZADÁNÍ •KARDINÁLNÍ OTÁZKA: PRO JAKÉ SCÉNÁŘE VYTVÁŘÍME HOPKS? •JAKÉ JE HODNOCENÍ BEZPEČNOSTNÍCH RIZIK? •VYTVÁŘÍME HOPKS PRO ŘEŠENÍ HUMANITÁRNÍ KRIZE SPOJENÉ S MIGRACÍ ČI ŽIVELNÍ KATASTROFOU? •VYTVÁŘÍME HOPKS PRO ŘEŠENÍ PANDEMIE? •VYTVÁŘÍME HOPKS PRO ZAJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉ MOBILIZACE A VÁLEČNOU EKONOMIKU? EKONOMICKÉ ASPEKTY •PRIORITIZACE POŽADAVKŮ NA ZÁKLADĚ RIZIK •SOUBĚŽNOST SCÉNÁŘŮ!! •VYUŽITÍ VÍCEZDROJOVÉHO FINANCOVÁNÍ •ZAPOJENÍ STÁTNÍCH I SOUKROMÝCH SUBJEKTŮ •ÚČELNOST, HOSPODÁRNOST A EFEKTIVNOST •ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK - NENÍ MOŽNÉ DOSÁHNOUT ABSOLUTNÍ NEZÁVISLOSTI ČR •OBNOVA EKONOMIKY PODLE PRINCIPŮ (PARTICIPACE, SUBSIDIARITY, SOLIDARITY) Principy obnovy ekonomiky v krizových situacích Základním problém je, aby při financování obnovy ekonomiky daného státu nebo územně samosprávného celku po odeznění krizové situace bylo zabezpečeno, aby břemeno úhrady nákladů spojených s obnovou bylo v souladu s následujícími principy: participace, subsidiarity, solidarity. Princip participace, znamená, že každý ekonomický subjekt (fyzická, právnická osoba, veřejná správa) se musí připravit na eventualitu vzniku škod způsobených krizovou situací nebo mimořádnou událostí. Princip subsidiarity předpokládá, že každý je povinen si nejdříve pomoci sám sobě, pak v rámci rodiny, následně se může obrátit na místní komunitu, neziskové organizace a až v poslední řadě na obec a stát. Znamená to, že v první řadě musí spoléhat sám na sebe, musí vzniklou situaci řešit vlastními silami. Stejný přístup však musí být dodržen i v případě orgánu veřejné správy ať už je to obec, kraj nebo státní organizace. Princip solidarity předpokládá, že v rámci obnovných prací bude aktivován systém humanitární pomoci, který může poskytovat pomoc postiženým ve velmi široké škále, od osobní pomoci, přes materiální až po adresnou finanční výpomoc. Důležitým předpokladem pro naplnění tohoto principu je skutečnost, že tato pomoc bude organizována na vysoce profesionální úrovni, jinak se může stát, že vysoký potenciál tohoto principu, bude promarněn. Zároveň nesmí být dopuštěno, aby ti, kteří se v rámci svých možnosti na případ vzniku krizové situace připravili, nesli větší břemeno než ti méně odpovědní. •OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ ÚVOD „Plánování je důležité, ale plány jsou bezcenné.“ „Planning is everything, plan is worthless.“ Dwight David Eisenhower 4 4 4 Prezident Spojených států vyjádřil svým citátem určitou schizofrenii přístupů k plánování. Většina expertů nezpochybňuje potřebnost plánovat. Plánování vnímají jako jeden z nástrojů na vypořádání se z dynamikou a komplexností prostředí, ve kterém organizace definují a realizují své cíle. Problémem spočívá ve kvalitě plánování a schopnosti vytvářet dokumenty, které jak se říká přežijí první výstřel a jsou realizovány. Expertní odhady hovoří o tom, že pouze 10 % strategií je v úspěšně realizováno. Tento stav někdy vede k odmítání plánování a především plánování dlouhodobého. I v podmínkách Ministerstva obrany ČR jsme byly svědky období, kdy systematické dlouhodobé plánování rozvoje OS, bylo převáženo pouze krátkodobým finančním řízením. Důsledkem bylo podle mého názoru přijetí celé řady problematických rozhodnutí s dopady na strukturu, rozsah a schopnosti ozbrojených sil. ÚVOD „Žádný plán nepřežije první výstřel.“ „Kein Operationsplan reicht mit einiger Sicherheit über das erste Zusammentreffen mit der feindlichen Hauptmacht hinaus.“ Helmuth von Moltke 4 4 4 ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI A OBRANY VYTVÁŘENÍ SIL SCHOPNOSTI Plánování rozvoje POUŽITÍ SIL OPERACE Plánování operací BEZPEČNOST A OBRANA 21.05.2019 11 OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ OPERAČNÍ PLÁNOVÁNÍ V praxi se setkáváme se dvěma základními druhy plánování, pokud hovoříme o zajišťování bezpečnosti a obrany státu. V rámci tzv. obranného plánování jsou vytvářeny síly a prostředky s požadovanými schopnostmi. V rámci operačního plánování jsou tyto síly a prostředky využívány k dosažení stanovených cílů v operacích. Oba procesy jsou úzce provázány a využívají obdobný přístup. Způsob předpokládaného použití sil a prostředků ovlivňuje požadavky na jejich rozvoj. Rozdíl spočívá v tom, že v případě operačního plánování jsou k plnění úkolů přiřazovány již existující případně plánované síly a prostředky. Zatímco v případě obranného plánování se zamýšlíme nad budoucími požadavky na rozvoj schopností. 31 PLÁNOVÁNÍ OBRANY ČR, zákon 222 –Nástroj realizace obranné politiky státu –Gestor: MO ČR; –Výstup: Ústřední plán obrany ČR. Plánování operací Obranné plánování Mobilizační plánování Plánování připravenosti obranného systému Plánování příprav k záchranným a humanit. úkolům Plány obrany státu jsou dokumenty, jimiž je stanoven soubor věcných, organizačních a personálních opatření určených k zajišťování obrany státu, plnění mezinárodních smluvních závazků ČR o společné obraně, podílu OS na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a účasti OS na mírových operacích. Mezi plány obrany státu patří následující dokumenty: (1) ústřední plán obrany státu a dílčí plány obrany; (2) plán odpovídajících sil a prostředků nezbytných k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu; (3) plán doplňování odpovídajících sil a prostředků nezbytných k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu; (4) plány hospodářské mobilizace; (5) plán operační přípravy státního území ČR a plán její realizace; (6) předběžné operační a stálé obranné plány; (7) seznam a katalog opatření národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu; (8) plány přípravy občanů k obraně státu. Nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu. PLÁNY OBRANY STÁTU •Soubor věcných, organizačních a personálních opatření určených k: •zajišťování obrany státu, •plnění mezinárodních smluvních závazků ČR o společné obraně, •podílu OS na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru; •účasti OS na mírových operacích. • 32 PLÁNY OBRANY STÁTU (1)ústřední plán obrany státu a dílčí plány obrany; (2)plán odpovídajících sil a prostředků nezbytných k zajišťování obrany státu za SOS, VS; (3)plán doplňování odpovídajících sil a prostředků nezbytných k zajišťování obrany státu za SOS a VS; (4)plány hospodářské mobilizace; (5)plán operační přípravy státního území ČR a plán její realizace; (6)předběžné operační a stálé obranné plány; (7)seznam a katalog opatření národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu; (8)plány přípravy občanů k obraně státu. • HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY HOPKS •Součást obranného plánování a CNP •Nezbytný nástroj k zajištění věcných zdrojů a služeb pro potřeby obranného plánování a CNP. • •Vlivy: •potřeba věcných zdrojů zabezpečovaných v systému hospodářské mobilizace pro obranné plánování a CNP; •schopností (včetně jejich znalostí) obranné průmyslové základny tyto požadavky zabezpečovat; •výše přidělených finančních prostředků ze státního rozpočtu. • PODSTATA HOPKS •Převážně materiální a technická podpora krizových opatření a postupů •Potřeba materiálů a techniky je různorodá, dle typu a rozsahu krize. •Nezbytné a mobilizační dodávky vycházejí z analýzy rizik ústředních správních úřadů, krajů a ORP(identifikaci potřeby) •Mohou být zatíženy určitou kumulační, statistickou, či analytickou chybou. Snahou je maximalizovat požadavky a jistit svou připravenost. •Udržování zásob pro krizové stavy a realizace opatření je finančně náročná. Hledán je kompromis mezi krizovou připraveností a náklady na tuto připravenost. ÚČEL •Pro překonání krizové situace je třeba využívat zejména ekonomický potenciál státu a také právnických a podnikajících fyzických osob. •Nástroj pro efektivní využití ekonomického potenciálu státu. •Umožňuje přípravu na řešení krizových situací s využitím dostupných zdrojů ekonomických subjektů (právnických nebo podnikajících fyzických osob). •Systém umožňující předem si ujasnit, co bude v dané chvíli potřeba, co bude možné zabezpečit u podnikatelské sféry a co bude nutné zabezpečit vytvořením dostatečných pohotovostních zásob. HOPKS •Jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena: •k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území ČR umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví •pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby, •pro podporu výkonu státní správy. • SYSTÉM HOPKS –Zahrnuje: –systém nouzového hospodářství, –systém hospodářské mobilizace, –použití státních hmotných rezerv, –výstavbu a údržbu infrastruktury, –regulační opatření –systému vazeb, smluv, zásob –IS pro evidenci a řízení zajišťování věcných zdrojů – Činnost Správy státních hmotných rezerv (SSHR). – • • CIVILNÍ NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ SPRÁVA STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV –Zajišťuje: – vlastní pořízení položek SHR, – financování realizace prvků infrastruktury (sklady, kryty, sila na zemědělské produkty,…), – financování uchování výrobních schopností, – financování přípravy mobilizačních dodávek –informační podporu HOPKS a podporu rozhodování orgánů krizového řízení (informace o věcných zdrojích potřebných k pokrytí nezbytných dodávek). PLÁN VYTVÁŘENÍ A UDRŽOVÁNÍ SHR •Základním plánovací dokument pro zajištění opatření v oblasti nouzového hospodářství, hospodářské mobilizace a tvorby státních hmotných rezerv (SHR) •Požadavky uplatňují ústřední správní úřady •Přílohu tvoří skladba hmotných rezerv, jejich minimální limity a orientační cílové stavy. •Plán zpracovává SSHR, dvouleté cykly, •Projednává Bezpečnostní rada státu, schvaluje vláda • Základní a výchozí podmínkou pro zajištění fungování systému NH za krizových stavů je plánování nezbytných dodávek v období přípravy na krizovou situaci a průběžná aktualizace údajů o požadavcích na nezbytnou dodávku a údajů o možnostech využití vhodných zdrojů, které se nacházejí ve vlastnictví podnikatelských subjektů. Základním způsobem zabezpečení nezbytných dodávek za krizového stavu je využití zdrojů, které se nacházejí ve vlastnictví podnikatelských subjektů a jsou používány k jejich běžné komerční činnosti. Pouze v případech, kdy tyto zdroje, co do množství nebo druhu nepostačují k řešení krizové situace nebo nelze věcné zdroje od podnikatelských subjektů získat v požadované časové lhůtě, vytváří odpovídající zdroje stát v systému státních hmotných rezerv pořízením pohotovostních zásob (PZ) a také uhrazením nákladů na uchování výrobních schopností. (2) • Systém je vytvářen, rozvíjen a provozován k zabezpečení informační podpory plánovacích a rozhodovacích procesů orgánů krizového řízení od úrovně obcí s rozšířenou působností, přes orgány krajů až po ústřední správní úřady, včetně Správy, v oblasti zajišťování věcných zdrojů pro řešení krizových situací K zabezpečení úkolů systému hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS) IS Argis informačně podporuje především: a) systém nouzového hospodářství s důrazem na zpracování Plánu nezbytných dodávek, b) systém hospodářské mobilizace s důrazem na tvorbu a zpracování související plánovací dokumentace, c) zpřístupnění vybraných informací o státních hmotných rezervách určeným orgánům krizového řízení, d) evidenci věcných zdrojů v majetku státu s právem hospodařit příslušnému ÚSÚ e) vedení evidence objektů z hlediska jejich užitných vlastností a atributů jejich vlastníků a provozovatelů. Do systému vstupují rovněž vybrané právnické a podnikající fyzické osoby (PPFO), které v souladu se zákonem č. 240/2000 Sb. cestou hasičských záchranných sborů krajů poskytují požadované údaje včetně informací o svých schopnostech dodat předmět nezbytné dodávky. IS Argis je realizován jako centrální systém s modulární strukturou, kde nad společnou servisní částí (správa číselníků a registrů, nástroje pro práci s mapovými podklady, komunikační subsystém se správou účtů a práv) jsou vytvářeny moduly jednotlivých aplikací. Centrální systém umožňuje řízený sběr dat a následně práci s nimi podle územní nebo resortní příslušnosti. S využitím stejné technologie zpracování je realizován i systém formulářového sběru dat od právnických a podnikajících fyzických osob. Výsledkem je jednak naplnění požadavku jednotného principu pořizování dat a současně vyloučení jejich duplicity. Uživatelé systém využívají pomocí dálkového přístupu prostřednictvím bezpečné komunikace v prostředí Internetu s rozdílnými přístupovými právy a zabezpečením. Práva uživatelů jsou odvozena od působnosti správního úřadu a přidělené role konkrétního uživatele. www stránky: http://www.argis.cz IS Krizkom je nejen nástrojem podpory pro řízené a evidované předávání požadavků na věcné zdroje po vyhlášení krizového stavu, ale slouží i jako samotný zdroj informací o věcných zdrojích. Umožňuje práci s daty podle územní nebo resortní příslušnosti a poskytuje základní informace o SHR, nabízené humanitární pomoci nebo zahraniční materiální humanitární pomoci a zobrazuje informace o věcných zdrojích u podnikatelských subjektů, které jsou zařazeny do Plánu nezbytných dodávek (dále jen „PND“). Informace jsou poskytovány selektivně podle role, která je jednotlivým uživatelům stanovena s přihlédnutím k jejich věcné a územní působnosti. V případě nedostupnosti nebo nefunkčnosti IS Krizkom probíhá zpracování a řešení požadavků na věcné zdroje náhradním způsobem. Hmotné rezervy •Vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. •Určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu. •Struktura hmotných rezerv: –Ropa a ropné produkty –Potraviny –Kovy –Ostatní strategické materiály • Vývoj výdajů na zajištění hmotných rezerv Zdroj: SSHR Pohotovostní zásoby (1) •Slouží k zajištění nezbytných dodávek v systému nouzového hospodářství pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů, které nelze zajistit obvyklým způsobem na území ČR •Vytvářejí se na základě požadavků vyplývajících z krizových plánů ústředních správních úřadů. •Pohotovostní zásoby (PZ) se vytváří v případě, kdy ústřední správní úřad není schopen z časového, ekonomického, či jiného (např. množství, či unikátnost výroby) hlediska zajistit nezbytnou dodávku od ekonomických subjektů. •V tomto případě je možné a ekonomické zásoby pořídit z prostředků státu a udržovat je na skladu jako PZ. Pohotovostní zásoby (2) •O použití PZ rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, na jehož žádost byly pohotovostní zásoby vytvořeny. •Na základě tohoto rozhodnutí SSHR vydá pohotovostní zásoby. •O použití PZ po vyhlášení stavu nebezpečí může rozhodnout krajský úřad, pokud: •jsou uložené v jeho správním obvodu, •použití PZ je v jeho plánu nezbytných dodávek a budou použity k odvrácení ohrožení života nebo zdraví obyvatel nebo odvrácení značné škody. • • Zásoby pro humanitární pomoc (1) •Vytvářeny v systému státních hmotných rezerv, ale jsou součástí systému nouzového hospodářství. •Zásoby humanitární pomoci (ZHP) udržuje SSHR. •Vlastníkem je stát. •O vydání rozhoduje předseda SSHR na základě požadavku krajského úřadu, obecního úřadu s rozšířenou působností. •Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. •Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí. • Zásoby pro humanitární pomoc (2) •Zahrnují: •nouzové dodávky potravin, •balenou pitnou vodu, •základní hygienické potřeby, •pracovní vybavení, •nouzové osvětlení, •prostředky umožňující nouzový nocleh, a další potřebné vybavení. • • Výdaje na nákup, obměny a záměnu PZ a ZHP Zdroj: SSHR • Výdaje na oblast nouzového hospodářství Zdroj: SSHR Celkem byly v letech 2001–2018 na oblast NH vynaloženy finanční prostředky ve výši 1.338 mil. Kč. (2) CVIČENÍ ZDROJE 2018 (1) •Procvičit přípravu na řešení krizových stavů s využitím systému CNP •Proběhlo v olomouckém, středočeském a zlínském kraji za účasti krizových orgánů, složek IZS, orgánů veřejné správy a SSHR. •Téma: Koordinace vyžadování a poskytování zdrojů za krizového stavu (KS) CVIČENÍ ZDROJE 2018 (2) - CÍLE •• Prověřit aktuálnost krizových plánů (KP) především v části „Plán nezbytných dodávek“. •Ověřit využitelnost KIS a vazeb orgánů krizového řízení (KŘ) a informační systém Krizkom (SSHR). •Ověřit odbornou připravenost orgánů KŘ. •Procvičit pravidla pro vyžadování a zabezpečení věcných zdrojů. •Procvičit vyhodnocení potřeby věcných zdrojů. •Prověřit systém toku informací při vyžadování a poskytování věcných zdrojů. •Procvičit schopnost reakce krizových štábů (KŠ) obcí s rozšířenou působností (ORP) na vzniklou krizovou situaci, připravenost k analýze a definování potřeb věcných zdrojů. CVIČENÍ ZDROJE 2018 (3) - VÝSLEDKY •Cvičící řešili posloupnost materiálního zabezpečení KS při odstraňování následků rozsáhlých povodní. •Pro zvládnutí krizové situace bylo nutné zajistit nezbytné dodávky. •Prioritně byly vyžadovány zdroje dostupné v územním obvodu příslušných obcí a kraje. •Vzhledem k celkovému rozsahu následků povodně vlastní zdroje nebyly dostatečné a bylo nezbytné zajistit zdroje z ostatních částí území ČR. •KŠ přitom byly využity pravidla a postupy podle Metodiky pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace. •Cvičení znamenalo nárůst schopností KŠ v řešení krizové situace s využitím nezbytných dodávek v rámci HOPKS. CIVILNÍ NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ NATO C:\Users\smejkalpavel\Desktop\HZS CR v3-05 (průhledná).png FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Josef PROCHÁZKA 2020 CIVILNÍ NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ NATO • •NATO od svého založení klade důraz na ochranu civilního obyvatelstva •Od 1953 mohou kapacity k ochraně obyvatel během vojenských konfliktů sloužit také civilnímu obyvatelstvu během přírodních katastrof •V roce 1998 založeno EADRCC ROLE CNP NATO 1.Civilní podpora operacím NATO v rámci čl. 5 (o kolektivní obraně), 2.Podpora operacím NATO mimo čl. 5 (operace v rámci mezinárodního krizového řízení), 3.Podpora národních vlád v případě katastrof (nevojenských krizových situací), 4.Podpora národních vlád v ochraně obyvatelstva proti následkům zbraní hromadného ničení, 5.Spolupráce s partnery. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA NATO A PRVKY CIVILNĚ NOUZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ ŠTÁB organigram SEKCE CIVILNÍ PŘIPRAVENOSTI • • ZÁKLADNÍ DOKUMENTY CNP •Politická směrnice CNP NATO –Civilní podpora pro plánování a vedení vojenských operací –Odolnost a schopnosti zvládat mimořádné události –Spolupráce s partnery –Koordinace s ostatními mezinárodními organizacemi/aktéry •Pracovní program Výboru pro civilně nouzové plánování (Civil Emergency Planning Committee - CEPC) •Pracovní programy plánovacích skupin –Skupina pro civilní ochranu (Civil Protection Group – CPG) –Společná skupina pro zdraví, zemědělství a potraviny (Joint Health Agricalture and Food Group – JHAFG) –Skupina pro průmyslové zdroje a komunikační služby (Industrial Resources and Communication Services Group – IRCSG) –Skupina pro dopravu (Transportation Group – TG) CNP NATO – VAZBY NA ČR • •Koordinace národních plánovacích činností členských i partnerských států za účelem zajištěni co nejefektivnějšího využití civilních zdrojů při společném dosahování strategických cílů Aliance • •V ČR je ústředním orgánem státní správy MV-GŘ HZS ČR –sjednocuje postupy ministerstev a jiných ústředních správních úřadů C:\Users\matusektomas\Desktop\CNP schéma (ČR+NATO) v05.png VÝBOR PRO CIVILNÍ NOUZOVÉ PLÁNOVÁNÍ (CEPC) •Vrchním politickým a poradním orgánem Severoatlantické rady (NAC) v záležitostech civilního nouzového plánování (Civil Emergency Planning – CEP) • •Formáty: permanentní, plenární, členský (28), partnerský, 28+n • •Řídí práci 4 tzv. Plánovacích skupin (8 výborů) SKUPINA PRO CIVILNÍ OCHRANU (CPG) •Civil Protection Group (CPG) •Gestor v ČR: MV-GŘ HZS ČR • •Založena roku 1952, •Dříve se zabýval vojenskými aspekty civilní obrany (varování, ukrytí) •V současnosti se zaměřuje na civilní mimořádné události. DOPRAVNÍ SKUPINA (TG) •Transport Group •Gestor v ČR: Ministerstvo dopravy •Skupina vznikla sloučením: • Civil Aviation Planning Committee (CAPC) • Planning Board for Ocean Shipping (PBOS) • Planning Board for Inland Surface Transport (PBIST) •Skupina koordinuje a monitoruje národní opatření a opatření NATO pro civilní nouzovou připravenost a krizový management v oblasti přepravy: –letecké –námořní –vnitrozemské povrchové Skupina pro průmyslové zdroje a komunikační služby (IRCSG) •Industrial Resources and Communication Services Group •Gestoři v ČR: Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český telekomunikační úřad •Skupina vznikla sloučením: Industrial Planning Committee (IPC) a Civil Communications Planning Committee (CCPC) •Skupina zajišťuje stálou dostupnost a efektivní distribuci základních průmyslových dodávek a služeb jak pro civilní, tak pro vojenské účely. •Koordinuje využití průmyslových zdrojů ČS pro podporu obranného úsilí. •Zodpovídá za civilní komunikace v krizových opatřeních NATO. •Zajišťuje dostupnost komunikačních služeb pro politické, ekonomické a vojenské účely. Společná skupina pro zdraví, zemědělství a potraviny (JHAFG) •Joint Health, Agriculture and Food Group •Gestoři v ČR: Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství •Skupina vznikla sloučením: Joint Medical Committee (JMC) a Food and Agriculture Planning Committee (FAPC) •Podpora tvorby zdravotních plánů a legislativy pro mimořádné události v rámci Aliance •Zabezpečení civilně-vojenské spolupráce při zdravotnickém plánování při mimořádných událostech. •Připravuje a používá procedury a prvky pro podporu dodávky potravin členským státům v případě mimořádných událostí. CNP V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ V NATO •CNP má důležitou roli v KŘ NATO •CEPC – poradní orgán NAC v otázkách CNP/ochrany obyvatelstva •Součástí NATO Crisis Response System (NCRS) jsou i opatření CNP •Nástroje CNP – CEP Crisis Management Arrangements (CMAs) – opatření krizového řízení v oblasti ochrany obyvatelstva •Role CNP ve cvičení orgánů krizového řízení CMX OPATŘENÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ CNP (CRISIS MANAGEMENT ARRANGEMENTS) •Mechanismus podpory/pomoci při řešení mimořádných událostí •Definuje roli a úkoly jednotlivých prvků CNP v případě krizového řízení •Je součástí Systému reakce na krize NATO (NCRS) •CME – Crisis Management Element (IS – personální podpora CEPC) •Civilní experti/expertízy •Tým rychlé reakce (Rapid Reaction Team - RRT), • Poradní podpůrný tým (Advisory Support Team - AST) NÁSTROJE CNP •Civilní experti –Přibližně 400 expertů (státní i soukromý sektor) pod plánovacími skupinami CNP –Použití v místě pracoviště (e-mail, telefon) –Použití tzv. „Call-up“ (povolání do postižené země (na místo zásahu), centrála NATO, jiná mezinárodní organizace) – –1) Tým rychlé reakce –2) Poradní a podpůrný tým – Tým rychlé reakce (Rapid Reaction Team - RRT) •Iniciován Výborem pro civilní letectví (kosovská krize 1999) •Koncept umožňuje vytvořit tým schopný rychlého posouzení civilních potřeb a civilních kapacit při operacích a mimořádných událostech (expertízy tzv. plánovacích skupin) •RRT vyhodnocuje situaci, poskytuje poradenství na místě události •Rozmístění týmu – do 24 hod. po schválení žádosti •Vyslán na žádost země postižené mimořádnou událostí •Vyslání schvaluje CEPC/28, popř. NAC Poradní a podpůrný tým (Advisory Support Team - AST) •Určen pro pomoc národním orgánům nebo mezinárodním organizacím při přípravě na odezvu na živelní nebo technologické mimořádné události •Nabízí expertízy státům na jejich vlastní žádost (např. EURO 2012, UA, atd.) •Poskytuje poradenství ve vyhodnocování a dalším rozvoji národní úrovně připravenosti na mimořádné události •AST není určen k vyslání na místo po mimořádné události •Vyslání schvaluje CEPC/28, popř. NAC Euroatlantické koordinační středisko pro řešení mimořádných událostí •Euroatlantic Disaster Relief Coordination Centre (EADRCC) •Výkonný prvek CNP NATO, vznik 1998 •EAPC formát –MD, ICI i PAG mohou využít •Mandát pro koordinaci pomoci při –přírodních katastrofách, –technologických haváriích, –teroristickém útoku za použití CBRN (od 2001) •Pravidelná cvičení (součinnost, regionální přístup, spolupráce s OSN) AKTIVITY EADRCC – OPERACE •krize na Ukrajině (Civil Preparedness-aktivován CME) •2 žádosti o mezinárodní pomoc (zdravotnický materiál, rehabilitace voj. personálu) •AST (4. – 9. 4. 2014) – ochrana KI (jaderná zařízení) • •Jordánsko a Turecko – pomoc při zvládání Syrských uprchlíků •Albánie - sněhová kalamita a následné povodně •Irák – humanitární pomoc v utečeneckém táboře AKTIVITY EADRCC – cvičení (příklad) •Mezinárodní cvičení záchranářů •Téma cvičení: –povodně velkého rozsahu (záchrana na vodě, čerpání vody), –zásah a dekontaminace v případě CBRN nehody –zásah ve výšce a nad volnou hloubkou •21. – 24. 3. 2019 hlavní plánovací konference, Podgorica, Černá Hora •27. – 30. 6. 2019 závěrečná plánovací konference, Podgorica, Černá Hora AKTIVITY EADRCC – CVIČENÍ (PŘÍKLAD) •Digitální/virtuální cvičení společně se seminářem •Civilně-vojenská spolupráce v případě mimořádné události s velkým počtem zraněných a evakuovaných •4. – 7. 7. 2019, Targu Mures, Rumunsko •Organizováno EADRCC společně s JHAFG, CPG a rumunským ministerstvem pro mimořádné situace •150 účastníků ze 17 zemí •Lektor – instruktor ze ŠVZ Brno (MV-GŘ HZS ČR) – součást plánovacího týmu pro scénář cvičení • SOUČASNÉ AKTIVITY – PRIORITY CNP NATO A.Zvyšování odolnosti a civilní připravenosti členských států (včetně hybridních hrozeb) B. B.Raketová obrana C. C.Cvičení CMX D. D.CBRN připravenost E. VARŠAVSKÝ SUMMIT NATO •Poprvé v historii problematika CNP na úrovni představitelů vlád (summitu) • •Závazek pokračovat ve zvyšování alianční odolnosti a vylepšení civilní připravenosti proti širokému spektru hrozeb (včetně hybridních) – úkol pro CEPC • •CNP v Komuniké ze Summitu v odstavci 4 a 73 Metodika na zvýšení civilní připravenosti •Metodiky pomáhá členským státům v implementaci jednotlivých požadavků v sedmi základních oblastech odolnosti identifikovaných ve „Zprávě o stavu civilní připravenosti“ •Sedm základních strategických oblastí: 1.Zachování kontinuity veřejné správy a základních funkcí státu 2.Zajištění odolnosti dodávek energií 3.Schopnost efektivně řešit nekontrolovatelný pohyb osob 4.Zabezpečení odolnosti infrastruktury dodávek vody a potravin 5.Schopnost zvládat velký počet zraněných 6.Odolné komunikační systémy 7.Odolná dopravní infrastruktura C:\Users\Public\Documents\kufcakjakub\2016 09 září\BRS informace\7 strategic sectors.jpg RAKETOVÁ OBRANA •Dokončeny a schváleny 3 závěrečné zprávy: • 1.Vývoj plánu na minimalizaci dopadů sestřelení případné rakety (Závěrečná zpráva pro NAC - 2012) 2. 2.Provedení studie na posílení NATO civilně-vojenskou spolupráci a infrastrukturu v oblasti přijímání informací a předávání zpráv národním civilním orgánům –(Závěrečná zpráva pro NAC - 2014) 3. 3.Plán na minimalizaci následků případného nesestřelení balistické rakety (Závěrečná zpráva pro NAC - 2015) 4. •V současné době - diskuse implementace na národní/ch úrovni/ích • NEZÁVAZNÉ SMĚRNICE A MINIMÁLNÍ STANDARDY CBRN PRO ZÁCHRANÁŘE –Implementační fáze aliančního projektu –Ad-hoc pracovní skupina k nezávazným směrnicím v oblasti CBRN (příslušník z IOOB Lázně Bohdaneč) –Pravidelné kurzy pro školitele CBRN pro prvozásahové jednotky • V 6 státech: ČR (CoE Vyškov), Bulharsko, Turecko, Německo, Litva a Kazachstán •V rámci CPG máme CBRN civilního experta (z IOOB LB) •Účast na kurzech pro školitele –21. – 23. 11. 2019 Norsko – setkání ředitelů a expertů školicích center na CBRN pro prvozásahové jednotky PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ VÝBORU CEPC A CPG –Výbor CEPC }Aspekty CNP během krize na Ukrajině –Ochrana KI, přesun obyvatelstva v případě válečného konfliktu, strategická komunikace, civilně vojenská interakce a podpora •Civilní připravenost (metodika zvýšení civilní připravenosti) •Zpráva o stavu civilní připravenosti –Diskuse scénáře aktivace článku 5 –Skupina pro civilní ochranu (CPG) }Metodika na zvýšení odolnosti proti hybridní hrozbě – diskuse výchozích hodnotících kritérií v oblastech: }Zachování kontinuity veřejné správy a základních funkcí státu }Schopností efektivně řešit nekontrolovatelný pohyb osob }Schopností zvládat velký počet zraněných } CMX –Mezinárodní cvičení orgánů krizového řízení NATO prověřuje systém krizového řízení NATO •Konzultace, kolektivní rozhodování •Článek 4 (konzultace) •Článek 5 (kolektivní obrana) –Hybridní hrozba, kybernetický útok, atp. –CNP součástí cvičení –Účast partnerů FI, SE –EU - pozorovatel – DÍLČÍ ZÁVĚR •Systém CNP NATO je určen na podporu vedení vojenských operací •Smyslem je posilování společenské odolnosti a účinná podpora při řešení mimořádných událostí spojenců a partnerů •Příprava a plánování na krizové situace pokrývá ochranu obyvatelstva, přepravu, komunikaci, průmyslové zdroje a potraviny •Procedury a mechanismy jsou prověřovány každoročním cvičením krizového řízení (CMX) ZÁVĚR •ČR disponuje sofistikovaným systémem CNP a HOPKS •Systémy jsou určeny pro pokrytí materiálních potřeb a služeb pro vojenské i nevojenské krizové situace •Významnou roli sehrává SSHR- koordinuje, plánuje, financuje, řídí aktivity spojené s CNP a HOPKS •Systém je přizpůsobován potřebám vyplývajícím z bezpečnostního prostředí a ekonomickým možnostem •Procesně je upravován na základě získaných zkušeností (KS, cvičení) •Opatření hospodářské mobilizace prošla významnou redukcí, není jednoznačně vymezena budoucí poptávka ze strany OS •Systém národní je úzce provázán se systém CNP NATO •