Teorie objektové bezpečnosti 28.2.2019 •Co je objekt? –budova nebo jiný stavebně či jinak ohraničený prostor…? –Cokoliv…? –Zájmová budova, pozemek, areál, osoba, věc –Cíl bezpečnostního zájmu –Aktivum/aktiva = vše, co má pro organizaci význam a má být chráněno •Co je bezpečnost? –Stav, kdy je organizace schopna odolávat známým a předvídatelným vnějším a vnitřním hrozbám, které mohou negativně působit proti jejím jednotlivým prvkům/celku tak, aby byla zachována struktura organizace, její stabilita, spolehlivost… – Důležité zkratky •PZTS (EZS) – poplachový zabezpečovací a tísňový systém •EPS – elektronický požární systém •CCTV (closed-circuit television) – kamerový systém •EKV (ACS) – elektronická kontrola vstupu •PCO – pult centrální ochrany •SCO – systém centralizované ochrany •BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci •PO – požární ochrana • Dimenze bezpečnosti •Vnitřní dimenze bezpečnosti (sta v subjektu, připravenost a schopnost aktivizovat se za účelem svého zachování) –Vnitřní mikroprostředí •Sociální faktory (management, úroveň lidských zdrojů atp.) •Fyzikální faktory (poloha, konstrukce, účel objektu atp.) –Vnitřní makroprostředí •Geografická poloha •Ekonomické, politické, sociální , ekologické …faktory •Vnější dimenze bezpečnosti (úroveň a charakter vnějšího ohrožení, připravenost a schopnost působit vůči objektům, které ovlivňují jeho bezpečnost) –Vnější makroprostředí •Globalizace •Válečné konflikty, terorismus •Nerovnoměrnost vývoje –Vnější mikroprostředí •Urbanistické faktory •Sociálně ekonomické faktory •Přírodní faktory •Zdroje ohrožení •Míra kriminality Objektová bezpečnost •Objektová bezpečnost –Výsledek analýzy objektových rizik a souvisejících opatření přijatých ke zvýšení bezpečnosti –způsob zabezpečení ochrany objektů, technické prostředky, použití technických prostředků, podmínky nasazení fyzické ostrahy a režimová opatření pro účely objektové bezpečnosti. –Cílem je minimalizace rizika vzniku škody na majetku a ochrana životů a zdraví osob •Základní prostředky –Fyzická ostraha –Technická ochrana –Režimová opatření •Další/příbuzné formy objektové bezpečnosti –Organizační/režimová bezpečnost –Transportní bezpečnost –Administrativní bezpečnost –Informační bezpečnost –Personální bezpečnost –Technická bezpečnost –Bezpečnost a ochrana zdraví při práci –Požární ochrana • Typologie objektů Rozdělení podle účelu VEŘEJNÉ SOUKROMÉ Úřady, veřejné budovy obchody Památkové objekty, muzea, galerie Památkové objekty, muzea, galerie Zdravotnická zařízení nemocnice Zdravotnická zařízení nemocnice Školy školy Kulturní a společenská zařízení Kulturní a společenská zařízení Budovy IZS Finanční instituce, banky armáda Průmysl, zemědělství Bydlení, občanské stavby Typologie objektů •Objekty strategického významu –Všechny objekty, jejichž narušení by mělo významný vliv na chod a fungování společnosti z pohledu hospodářského, politického a vojenského –Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky –Vojenské a nevojenské objekty důležité pro obranu státu (ODOS) •Vojenské objekty - Pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu •Nevojenské objekty – pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel, pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mají nebo mohou mít strategický význam –Objekty možného napadení (OMN) •Objekty, které mají za stavu ohrožení státu a za válečného stavu svou povahou, funkcí nebo umístěním zásadní význam pro zabezpečení mobilizace ozbrojených sil ČR na území kraje… •K ochraně OMN je přednostně navrhován ten subjekt, který provádí jeho ochranu v době míru –Objekty k zabezpečení fungování státní správy a samosprávy –Objekty k zabezpečení úkolů ozbrojených sil –Objekty k zabezpečení potřeb obyvatel při zajišťování obrany ČR –Objekty pro zachování funkcí kraje při zajišťování obrany ČR »Objekty k zabezpečení fungování státní správy a samosprávy při zajišťování obrany ČR »Objekty k zabezpečení úkolů ozbrojených sil ČR »Objekty k zabezpečení potřeb obyvatel při zajišťování obrany ČR Typologie objektů •Kritická infrastruktura –Prostředky, systémy a jejich části, které jsou zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, zabezpečení nebo dobrých hospodářských či sociálních podmínek obyvatel a jejichž narušení nebo zničení by mělo závažný dopad v důsledku selhání těchto funkcí. –Zákon č. 240/2000 Sb., Krizový zákon –Odvětvová kritéria •Energetika •Vodní hospodářství •Potravinářství a zemědělství •Zdravotní péče •Doprava •Komunikační a informační systémy •Bankovní a finanční sektor •Nouzové služby •Veřejná správa –Průřezová kritéria •Oběti s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin •Ekonomický dopad s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5% HDP •Dopad na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života ,postihujícího více než 125 000 osob – –Většina subjektů kritické infrastruktury je vlastněna a provozována soukromými subjekty –Právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinni chránit konkrétní prvek kritické infrastruktury a zabezpečit činnost s cílem poskytování výrobků a služeb nutných pro zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva. Typologie objektů •Objekty se stálými úkryty –Stálé protiradiační úkryty SPRÚ –Stálé protiradiační úkryty zesílené SPRÚ-Z –Stálé tlakové odolné úkryty STOÚ –Ochranný systém metra OSM (stejné parametry jako STOÚ) –Ochranný systém strahovského automobilového tunelu OSSAT –Protiradiační úkryty budované svépomocí PRÚ-BS –Protiradiační úkryty budované svépomocí polním způsobem PRÚ-BS-PZ –Chráněná pracoviště –ochranné stavby –Improvizované úkryty – Typologie objektů •Chráněné objekty a prostory -zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky -Rozsah zajištění bezpečnosti stanoví na návrh policejního prezidenta ministr -Objekty a prostory zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost, o němž rozhodne vláda -Jiný objekt, který se ocitne v bezprostředním ohrožení Bezpečnostní posouzení objektu •Vymezení rozsahu posuzovaného objektu a popis aktiv, která mu náleží, potažmo určení hodnoty aktiv a jejich významu pro objekt, ohodnocení možného dopadu jejich ztráty, změny či poškození na existenci nebo chování posuzovaného subjektu •Pilíře bezpečnostního posouzení –Zabezpečované hodnoty a aspekty je ovlivňující •Druh majetku •Hodnota majetku •Objem majetku •Historie krádeží •Nebezpečnost a atraktivita majetku •Poškození majetku –Budova a aspekty ji ovlivňující •Konstrukce •Stavební otvory •Lokalita, prostředí •Režim provozu •Stávající zabezpečení –Vlivy působící na PZTS, mající původ ve střežených objektech •Dlouhodobě i krátkodobě působící okolnosti (okolní stavby, výrobní procesy) •Počasí, klimatické podmínky •Vibrace (stavební stroje, železniční doprava) •Vysokofrekvenční rušení (vysílače, radary, antény) –Vlivy působící na PZTS, mající původ vně střežených objektů •Potrubí, vytápění, vzduchotechnika •Klimatizační systémy •Výtahy •Elektromagnetické rušení •Průchodnost signálu ve skladovacích prostorách Bezpečnostní posouzení objektu •Význam bezpečnostního posouzení –Význam bezpečnostního posouzení objektu spočívá zejména v získání a zpracování informací potřebných pro vytvoření návrhu PZTS. –Výstup bezpečnostního posouzení je využitelný zejména v následujících oblastech •stanovení rozsahu systému •východisko pro volbu komponentů •vymezení potencionálních hrozeb •charakteristika potencionálního narušitele •stanovení stupně zabezpečení •stanovení pojistné třídy •určení třídy prostředí •návrh řešení systému (počty, typy detektorů…) •umístění komponent v objektu •redukce planých poplachů. Struktura bezpečnostní analýzy/seminární práce •Bezpečnostní charakteristika objektu –Místo a popis objektu –Přístupnost objektu –Bezpečnostní personál –Prvky zabezpečení –Metodické postupy a organizační zabezpečení –Přítomnost IZS –Organizační struktura –Zdroje a prostředky na bezpečnost –Schopnost identifikovat vlastní rizikové situace •Zhodnocení stávajících bezpečnostních opatření (SWOT analýza) •Ohodnocení rizik (analýza rizik) •Návrh vhodných opatření (DDRM) SWOT analýza •„Analýza bezpečnostního systému“ slouží mj. k ujasnění vlastní ohroženosti a nebezpečí, kterým může objekt v budoucnu čelit. SWOT analýza definuje silné a slabé stránky instituce a její příležitosti a hrozby . • Analýza rizik • •Provedení ohodnocení významnosti rizika (R) jako součinu vnímaného dopadu (D) a pravděpodobnosti výskytu (P) • •R = D x P • •Vnímaný dopad (D): Pravděpodobnost výskytu rizika (P): • •1- téměř neznatelný 1 - téměř nemožná •2- drobný 2 - výjimečně možná •3- významný 3 - běžně možná •4- velmi významný 4 - pravděpodobná (vysoká) •5- nepřijatelný 5 - hraničící s jistotou Stupeň významnosti Dopad x pravděpodobnost výskytu rizika Vysoký – kritická rizika 15 – 25 Střední 6 – 14 Nízký 0 – 5 p.č. Kód typu rizika: Název typu rizika 1 T01RLF Riziko lidského faktoru 2 T02RIT Riziko informační a technické 3 T03RMA Riziko majetkové 4 T04RPR Riziko provozní 5 T05ROR Riziko organizační 6 T06RFR Riziko finanční a rozpočtové 7 T07RLZ Riziko lidských zdrojů 8 T08RPR Riziko právní 9 T09RŘÍ Riziko řízení 10 T10RKO Riziko kompetenční 11 T11RTE Riziko technické 12 T12RKR Riziko korupční 13 T13RNE Riziko nespecifikovatelné T03RMA - RIZIKO MAJETKOVÉ: Představuje potenciální škody v důsledku nepříznivého působení vnějších a vnitřních vlivů na prostředí a podmínky, ve kterých instituce působí. Kód podtypu: Popis podtypu: T03RMA1 Živelní pohroma T04RPR1 Neúčinnost postupů a operací T04RPR2 Nedodržování schválených postupů T04RPR3 Produkování nepřesných informací T04RPR4 Složitost operací T04RPR5 Složitost norem, pravidel T04RPR6 Nepřesnost pracovních postupů T04RPR7 Neadekvátnost opatření k nápravě T04RPR8 Systém zpětné vazby T04RPR9 Písemné pracovní postup (manuály) T04RPR10 Postupy/ procesy prováděné ve vzájemném nesouladu DDRM •podle metody DDRM, při které se navrhují protiopatření v následujících oblastech: –odstrašení útočníků či jinou prevenci útoků/incidentů, (DETERR) –včasnou detekci možného útoku/incidentu, (DETECT) –okamžitou reakci na probíhající útok/incident, (REACT) –zmírnění dopadu útoku/incidentu (MITIGATE) – –Výše uvedené oblasti vycházejí z časové osy incidentu, kdy pro každou časovou fázi lze aplikovat odlišná bezpečnostní opatření. • • • DDRM •Časová osa incidentu Zdroj: www.archdesign.cz Zdroj: https://maps.google.com/ Zdroj: https://maps.google.com/ Zdroj: https://maps.google.com/ •