Bezpečnostní a strategická studia v kontextu vědy BSS405, 27/02/2019 JAKUB DRMOLA Co je BSS zač Je dobré vědět, co studujeme a jakou má obor historii Najít si „své místo“ v celé diskuzi a vyjasnit si postoje ◦odrazí se i v použité metodologii Inspirace pro výzkum – ukazují, co vše jde vlastně zkoumat Lze zkoumat různé otázky různými způsoby Výsledek obrázku pro nuclear blast parody Konec studené války Změna uvažování v bezpečnostních studiích: Mezinárodní vztahy 11/9 Sociologie, antropologie, psychologie, politologie, mediální studia, informatika… Pařížská škola Změny: •Kritika státocentrismu a nové referenční objekty •Vertikální i horizontální rozšiřování bezpečnosti •Interdisciplinarita •Nové teorie (sekuritizace, diskurz), nová témata •Předmětem výzkumu se stala „bezpečnost“ sama o sobě Výsledek obrázku pro berlin wall Výsledek obrázku pro 11 září Příklady nového myšlení „Moc“ ◦Klasický přístup – vyjádřeno počtem jaderných hlavic, strategickou pozicí, počtem „lidské“ síly ◦Foucault (pařížská škola) – Moc vnímána jako sociální vztah mezi dvěma aktéry, vždy je přítomný prvek odporu. ◦ „Bezpečnost“ ◦Klasický přístup – eliminace hrozeb a rizik (realisté), vytvoření bezpečného systému (liberálové) ◦Kritický přístup – bezpečnost vnímána jako sociální konstrukt – někdo tvoří (ne)bezpečí - bezpečnost se stala sama o sobě předmětem zkoumání “comes from somewhere, is produced by someone, and has potentially significant impacts on others” (Jarvis 2013: 236) ◦ Nové „kritické“ přístupy = kritické vymezování vůči tradičnímu vnímání bezpečnosti Bylo (a je) potřeba vymezit co spadá do oboru ◦stále neexistuje shoda Přístupy nám mohou poskytnout novou optiku na problematiku, ale nejsou předurčující – většinou nejsou zcela ucelené a spousta kritiky ze všech stran Vnitřní pnutí uvnitř kritických studií Může být bezpečnost pro všechny? ◦Ideální stav eliminace hrozeb vs. Názor že bezpečnost jakožto odvozený koncept nemůže existovat bez nebezpečí… Svoboda vs. Bezpečí ◦Rozšiřování konceptu bezpečnosti vs. kritický postoj a „politika pryč od bezpečnosti” Uzké vs. Široké pojení bezpečnosti Pozitivismus vs. Post-pozitivismus ◦Je rozdíl mezi přírodnímí a sociálnímí vědami? Může být výzkumník objektivní? Obecně můžeme rozdělit kritické studia na jednotlivé školy a přístupy: ◦Kodaňskou – analytickou ◦Velšskou – normativní ◦Pařížskou – sociologickou ◦+ feministický a poskoloniální přístup Velšská škola (Aberystwyth School): Rozšiřování konceptu bezpečnosti a normativnost Kritická teorie (Critical Theory) ◦Rozšíření na nevojenské hrozby ◦„bezpečnost“ je vnímaná v širším kontextu ◦Rozšíření toho kdo je referenční objekt – individuální lidské bytosti ◦Zaměřena na normativní cíl = lidská nezávislost Emancipace/Bezpečnost = vzdělání, ekonomický růst, zdravé životní prostředí atd. Normativní aspekt – akademik žije ve společnosti a nemůže se odtrhnout od „hodnot“ – vybíráme a zdůrazňujeme určité fakta + vlivy jako gender, vzdělání, třída atd… Není problém toho, že neděláme „objektivní rozhodnutí“, problém je to, že se některé možnosti rozhodneme ignorovat Kodaňská škola: Hledání nového „nástroje“ - teorie sekuritizace Buzan, Wæver, … Nesnaží se být aktivisty a mají spíše pozitivistický přístup – snaží se popsat proces skrze optiku nové teorie Horizontalní a vertikální rozšiřování bezpečnosti Sekuritizační aktér, hrozba, publikum, řečový akt Přenesení tématu z režimu běžné politiky do režimu výjimečných opatření – téma by mělo být životním zájmem pro referenční objekt Kritika: Za sekuritizací nemusí stát „výjimečný stav“ ale pouhá byrokracie a triviální zájmy – např. podpora ze státního rozpočtu, celá teorie pak pouze udržuje quo Pařížská škola: Význam „slova“ a jeho vlivu na realitu Sociologický pohled Zaměření na slova a jejich měnící se význam - svět chápeme skrze diskurzy Byrokratizace, instituce a konstrukce bezpečnosti na každodenní bázi Zaměření na aktéry bezpečnosti na lokální úrovni (vyhazovači, policie, bezpečnostní agentury) Výsledek obrázku pro foucault dějiny šílenství Výsledek obrázku pro foucault dohlížet a trestat Feministická bezpečnostní studia: Má gender svou roli v bezpečnosti? Již od 70. let 20. století Zdůrazňování pozice a role genderu v bezpečnosti Výzkumu zaměřené na ženy diplomatů, prostitutky na vojenských základnách, žen uprchlíků, znásilňování jako nástroje války, role žen v terorismu, ženských nápravných zařízení atd. Zdůrazněna role diskurzu a přenesení diskuze na rovinu běžného „prožívání“ bezpečnosti – human security Vernakulární bezpečnostní studia ◦Diskurzivní pojetí, lokální kontext, antropologické přístupy a důraz na „obyčejné lidi“ ◦Výzkumy lokálního významu bezpečnosti (vyhazovači, soukromé bezpečnostní agentury, městská police atd.) ◦„publikum“ ze sekuritizační teorie již není pasivní, ale aktivní aktér Postkoloniální přístup: Bezpečnost z pohledu „třetího světa“ Tradiční přístup před koncem studené války viděl v tzv. „třetím světě“ pouze nástroje pro hlavní střed mezi USA a SSSR Kritický přístup – koncept státu jako hrozby pro své vlastní občany Hrozby jako je občanská válka, ekonomické hrozby, státní terorismus, ztráta legitimity vlády atd. Kritika „westernizace“ bezpečnostních studií – například ve „válce proti teroru“ – střed mezi Západem a Islámem – celá problematika je komplexnější a měli bychom hledat důvody vzniku teroristických organizací Co je to „věda“? • Boj za terminologickou čistotu - metodologie - metoda - validita - reliabilita - replikovatelnost - reprodukovatelnost - falzifikovatelnost Krize vědy •tzv. „reproducibility crisis“ (případne replicability) •zasaženy hlavně sociálněvědní obory, psychologie a medicína •příčiny? •obrovský objem prací •nízká prestiž replikačních studií •incentivy a odpor vůči negativním výsledkům Co s tím? •