1
První světová válka
Aneb jak zničit čtyři impéria snadno a rychle, nikoli ovšem levně
Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.

Nárůst státní moci
uMechanismus Vídeňského kongresu a koncertu velmocí byl definitivně narušen.
u
uObavy z toho, že sjednocené Německo (1871) bude usilovat o hegemonii!
u
uDotvořily se dvě protikladní aliance!
u
uTrojspolek (1882) a Trojdohoda (1907).
u
uV předvečer války byl rozsah státní moci malý.
u
u V důsledku rostoucího sociální státu a zbrojení - pozvolna se zvětšující.
u
uPodíl státních příjmů na HDP v roce 1913
u
uUSA  9%, Německo 18%, VB 13%. Největší byl podíl ve Francii, odhad 25%.
u
2

Růst Ruska a Japonska
uRusko a Japonsko byly země, kde hospodářský život v rámci tržní ekonomiky organizuje stát.
u
uProbíhá urychlená industrializace – dohnat a předehnat – úspěch v R i J!
u
u1904/1905 – rusko – japonská válka!
u
uVelmocenská maturita Japonska.
u
uObavy z hospodářského růstu a budoucí síly Ruska sílily zejména v Německu – jeden z důvodů proč
byla ochota jít do války.
u
uStáty musí po zahájení války dobudovat státní aparát potřebný k vedení ozbrojeného zápasu
u
uKončí dlouhé období evropského míru, kdy se Evropě vyhýbal rozsáhlý válečný konflikt.
u
u
u
u
3

4
Zbrojení a cíle velmocí
uV Evropě se v předvečer 1. války zostřuje napětí mezi velmocemi. Rozbíhá se zbrojení, zbrojí bez
výjimky všechny mocnosti.
u
uProblémem je evropský nacionalismus.
u
uNěmecko zvyšuje výdaje z 1,4 mld. marek z 1913 na 2, 24 mld. v roce 1914. Rusko dávalo na zbrojení
1,8 mld., Francie 1, 2 a Velká Británie 1, 6 mld. marek.
u
uFrancie touží po revanši za válku 1870 – 1871.
u
uNěmecko se bojí útoku Ruska. Válka je považována za nevyhnutelnou. Je otázkou kdy. Dlouhodobě
spolupracuje s Osmanskou říší (vojenská mise), čímž jednak posiluje protivníka Ruska a také
posiluje svoje pozice na Blízkém východě.
u
uNěmecko také podněcuje R-U k válce proti Rusku. Zostřuje se britsko – německý antagonismus kvůli
námořnímu zbrojení.
u
uRusko chce proniknout na Balkán a zejména obsadit Úžiny, které mají prioritu. Mocenské zájmy i
panslovanská idea. Je o etnicky smíšený stát. Dle sčítání lidu z roku 1898 tvoří Rusové jen 43%
obyvatel.
u
uMá obavy ze zvyšování německého vlivu v Osmanské říši – od 90. let 19. století – projekt Bagdádské
dráhy a vojenská spolupráce – 1913 německý generál velí osmanským silám v úžinách.
u
uRakousko je nepřátelské vůči Srbsku a Itálii.
u
uVelká Británie si přeje mír – zachovat status quo, dále má vlastní iridentistický problém v Irsku.
u
uVšechny evropské státy byly principiálně ochotné jít do války ne ovšem nyní.

Situace v Evropě
uR-U má dlouhodobě problémy se Slovany ve své říši. Obviňuje Srbsko a Rumunsko z podpory
iridentistických hnutí.
u
uArcivévoda František Ferdinand je v rámci R-U politiků umírněný. Zpráva o atentátu 28. června
1914  působil jako úder blesku.
u
uVyšetřování ukázalo, že za atentátem stojí velkosrbské národní hnutí podporované Ruskem a Srbskem.
Srbsko dlouhodobě usilovalo o vybudování velkosrbské říše a o zisk Bosny a Hercegoviny.
u
uPřímý podíl Srbska ale nebyl prokázán. R-U jej ale předpokládalo.
u
uPo výsledku II. Balkánské války 1913 bylo Srbsko zklamáno.
u
uNechtělo se smířit s anexí B-H Rakouskem-Uherskem.
u
5

6
Atentát
uNešlo o první atentát proti R-U cílům, proto chce R-U nepochybuje o srbské vinně za atentát.
Kalkuluje s jejich slabostí po vyčerpání z II. balkánské války.
u
uFrantišek Josef napsal 2. července Vilému II:
u
u„Podle veškerého dosavadního pátrání nešlo v Sarajevu o zločin jednotlivce, nýbrž o dobře
organizovaný komplot, jehož nitky vedou do Bělehradu. I když bude také bezpochyby nemožné dokázat
podíl srbské vlády, nemůže nikdo pochybovat o tom, že její politika, orientovaná na sjednocení
všech jižních Slovanů pod její vládou, takové zločiny podporuje a že přetrvávání tohoto stavu
znamená trvalé nebezpečí pro můj dům a pro mé země.“
u
uRakousko-Uhersko se rozhodlo dát Srbům lekci a vůbec netušilo, že rozpoutává celoevropský a
později celosvětový konflikt. Tehdejší terminologií – Velká válka.
u
uBritský historik J. M. Roberts razí termín „evropská občanská válka“ – Evropané měli mezi sebou
více společného než s neevropskými národy.
u
uNejenom kulturní ale i ekonomická závislost.
u
uMonarchie se  snažila porážkou Srbů otupit radikální nacionalismus slovanských národů.
u
uHra s ohněm. R-U bylo mnohonárodnostní monarchií – 12 mil Němců, 10 mil Maďarů, 8,5 mil Čechů, 1,3
mil Slováků, 5 mil Poláků, 4 mil Rusínů, 3,3 mil Rumunů, 5,5 mil Srbochorvatů a 800 0000 Italů.
u
u
u
u
u
u
u

Ultimátum
uR-U dalo 23. 7. 1914 Srbsku ultimátum. Požadovalo potrestání atentátníků a podíl rakouských úřadů
na stíhání. Srbsko splnilo většinu podmínek.
uPřesto RU 28. 7. vyhlašuje válku Srbsku.
uMá se zato, že tvrdý postup byl podněcován Německem a že slib německé podpory sehrál svoji roli.
uNěmecko je ochotno raději bojovat nyní proti Rusku s Vídní než později samo.
uNěmecko předpokládalo, že dříve či později se bude muset střetnou s rusko-francouzskou aliancí –
intepretace: konflikt u jehož zrodu stála německá rozpínavost.
uNěmecký válečný plán – Schlieffenův – nejprve porazit rychle Francii, dříve než Rusko zmobilizuje
a potom zastavit ruský postup na východě.
uVálka začne vpádem do Francie přes neutrální Belgii – riziko britské intervence – dle plánů se s
tím počítalo.
7
Schliffenův plán
Von Schlieffen – 1891 – 1905, náčelník GŠ Německa
Image result for von schlieffen

8
Propojená reakce v důsledku aliančního systému
uRusko nemohlo ponechat Srbsko osudu, pokud nechtělo ztrativ vliv na Balkáně.  Rusko se rozhodlo
Srbsko podpořit a mobilizuje.
u
uZpočátku jenom proti R-U. Ruská politika způsobila světovou válku!
u
u31. 7. 1914 - v reakci zasílá Německo nótu Rusku, aby zrušilo zahájenou mobilizaci.
u1. 8. 2014 - Francie a Německo mobilizuje 1.8. 1914. Rusko začíná mobilizovat i proti Německu.
uVečer 1.8. vyhlašuje Německo válku Rusku. (RU ještě není ve válce s Ruskem)
u3. 8. Německo vyhlašuje válku Francii jako odveta za údajný francouzský letecký útok na Norimberk.
Také žádá o průchod armád neutrální Belgií.
u4. 8. VB vyhlašuje válku Německu poté, vyzvala Německo respektovat  neutralitu Belgie a nebyla
vyslyšena.
u6. 8. Srbsko vyhlašuje válku Německu.
u11. 8. Francie vyhlašuje válku R-U.
u12. 8. VB vyhlašuje válku R-U.
u23. 8. Japonsko vyhlašuje válku Německu a R-U Japonsku.
u
uVelká válka!
u

9
Zákopová válka
uSchlieffenův plán – u zrodu války, politici svázáni nutností jej realizovat a vstoupit do války.
u
uZávod k moři na Západě, německé ohrožení Paříže začátkem září německý postup byl zastaven v bitvě
na Marně  (5. – 12. 9. 1914) zákopová válka na Západě.
u
uHelmut von Moltke ustupuje a nahrazuje jej Erich von Falkenhayen.
u
uZákopová válka – nová forma na kterou nebyla armády připraveny.
u
uVe velkém opakování rusko-japonské války 1904 – 1905.
u
uJediným srovnatelným konfliktem 19. století byla americká občanská válka.
u
uSvět neočekával čtyřletý konflikt – špatné vyhodnocení důsledku nových technologií.
u
uKulomety, rychlopalná děla, ostnatý drát a plyn, která nahrávala obraně.
u

10
Operace na východě
uVýchodní fronta - během srpna a září Rusko útočí a dvě jeho armády pronikly do východního Pruska –
na severu němenská armáda a v okolí Mazurských jezer armáda narevská.
u
uProti nim stojí síly Paula von Hindenburga a jeho náčelníka štábu Ericha Ludendorfa, který ruské
armády porazil v bitvách u Tanenbergu a na Mazurských jezerech.
u
uRuským silám veleli generálové Alexandr Vasilievič Samsonov a Paul von Renennkampf.
u
uStřetlo se 191 000 Rusů s 150 000 Němci – němečtí vojáci vysoko převyšovali protivníka v taktické
vyspělosti a ve schopnosti vést manévrový boj (nešlo o zákopovou válku)
u
uNěmecko ztratilo 10 000 vojáků, Rusko 70 000 mrtvých a 45 000 zajatých.
u
uVe stejné době ale RU ztratilo východní Halič a Bukovinu a 300 000 vojáků, protože bylo blokováno
na dvou frontách.
u

11
Kolonie
uBojištěm se stávají i kolonie.
u
uV srpnu 1914 obsadila Francie a Velká Británie německou kolonii Togo.
u
uKamerun ale definitivně padl až 1916.
u
uNěmecká jihozápadní Afrika byla napadena Jihoafrickou unií a v červnu 1915 ji přinutila ke
kapitulaci.
u
uVe východní Africe málo početní ale výtečně vycvičení Němci vzdorují až do kapitulace v roce 1918.
u
uNěmecko nebylo schopné kolonie zásobovat, ty byly odříznuté a nechané na pospas.
u
uPravdu měl Bismarck, který na to před 30 lety upozorňoval.
u

12
Turecko a Itálie
uNové bojiště se otevřelo i ve východním Středomoří – Osmanská říše zahájila ostřelování ruských
přístavů a dostala se tím do války s Dohodou.
u
uTurecko je oslabené z balkánských válek, proto zpočátku jedná opatrně.
u
uDe facto suplovali roli Itálie, která roku 1915 šla do války proti Centrálním mocnostem.
u
uCílem je přes porážku Ruska si vyřídit účty s malými slovanskými státy na Balkáně.
u
uTurecko ve válce bylo strategickým problémem hlavně pro VB. Turecký postup proti Egyptu ohrožoval
tento britský protektorát.
u
uTurci ohrožovali zásobovací trasy s Indií a uzavřeli ruskou černomořskou flotilu (Dardanely),
osmanské loďstvo ale  nemohlo operovat v ČM, protože Rusko blokuje Bospor.
u
uItálie – 1915 – proti Centrálním mocnostem – poslední bitva risognimenta za vyhnání Rakušanů z
posledních zbytků italské půdy a obnovení středomořského impéria.
Image result for sykes picotova dohoda mapa
1915 – invaze v Darnanelách – snaha vyřadit OŘ a vytvořit podmínky k invazi do Sedmihradska a
vyřazení Trojspolku – neúspěch. Přes vstup Rumunska do války 1916.
1916 – Sykes-Picotova dohoda mezi F., VB a Ruskem.
Dohoda o dělbě arabských území pod správou Osmanské říše.

13
Konec německých plánů – západní fronta
uTěžiště války – západní fronta. Celkově ztroskotal Schlieffenův plán a Německu se nezdařilo válku
rychle rozhodnout.
uPříčnou bylo špatné posouzení vojenské situace, vstup Rumunska do války, porážky v Brusilovově
ofenzivě a ztráty u Verdunu (únor 1916) a na Sommě (léto 1916). U Verdunu padlo 315 000 Francouzů a
280 000 Němců.
u
uNa moři se projevila převaha VB – německé loďstvo nebylo schopné prolomit blokádu (bitva u Jutska
31.5 – 1.6. 1916 – taktické vítězství N ale strategické VB) a nová zbraň, ponorky, nemohla
rozhodnout válku.
u
uV srpnu 1916 odstupuje Erich von Falkenhayn a na post NGŠ se dostává Paul von Hindenburg. Německo
ztratilo 500 000 vojáků, Dohoda 700 000. Britové nasadili tanky.
u
uŠpatný odhad dopadu moderních technologií na vedení války. Německo přecenilo své materiálové a
lidské zdroje, domnívalo se, že může Dohodu vykrvácet a podcenilo sílu Ruska.
u
uStáty prokázaly schopnost pomocí nacionalismu mobilizovat masy – rozklad socialistického hnutí. VB
– 1916 – jako poslední velmoc E. zavádí všeobecnou brannou povinnost.
u
uBalkán – 1916 – pád Srbska a vstup Rumunska do války (motivace – zisk Sedmihradska v R-U) – žádná
pomoc pro Dohodu, rychle poraženo – Centrální mocnosti získali zdroj ropy.
u
uStředomoří – 1915  neúspěšný útok na Dardanely – vyřadit Osmanskou říši a přes Černé moře se
spojit s Ruskem.

14
Neevropské mocnosti
uPo vypuknutí války USA vyhlásily neutralitu. Politika neangažování se za oceánem. Málo pochopení
pro velmocenské půtky evropských koloniálních velmocí.
u
uJaponsko usiluje o německé základny v Číně a ostrovy v Pacifiku
u
uRozpadlo se dělnické hnutí, které podpořilo válečné úsilí národních vlád.
u
uProti jen bolševici v Rusku a socialisté v Srbsku.
u
uPůvodní trestná výprava proti Srbsku se mění ve světový konflikt, se kterým sice mocnosti počítaly
a nechtěli jej zahájit v létě 1914.
u
uPříčiny:
1.propojený alianční systém,
2.dlouhé období míru a konzervace a akumulace sporných otázek,
3. tajná diplomacie,
4.radikální nacionalismus širokých lidových mas,
5.neschopnost pochopit, jak nové moderní zbraně ovlivní válku a jaké to bude mít důsledky.
u

15
Světová válka
uDo války se postupně zapojují další země.  Mimo válku jen Španělsko, Švýcarsko, Nizozemí a
Skandinávské státy.
u
uJaponsko 1914 – na straně Dohody.
u
uOsmanská říše 1914 – na straně Trojspolku.
u
uItálie – 1915 – na straně Dohody.
u
uBulharsko 1915 – na straně Trojspolku.
u
uRumunsko 1916 na straně Dohody.
u
uPortugalsko 1916 – na straně Dohody. Zabavilo německém lodě v přístavu a Německo mu vyhlásilo
válku.
u
uŘecko 1917 – na straně Dohody.

16
Válečné cíle
uVálečné cíle mocností – diskuse se o nich vedla ve všech státech a to poměrně otevřeně a veřejně,
s výjimkou Ruska. Německu, Francii a Rusku šlo o rozšíření svého území a sféry vlivu.
uNěmecko – oslabit Francie a R tak, aby je tyto státy nemohly už nikdy ohrozit, proto anexe
Lucemburska, francouzských rudných pánví a Belgie.
uVybudování Středoevropského hospodářského svazu (Francie a RU také) pod vlivem Německa a rozšíření
kolonií.
uFrancie – návrat Alsasko-Lotrinska, anexe Sárska, přeměna území na levém břehu Rýna v autonomní
území mimo Německo.
uRusko – kompenzace vnitřního neklidu zahraniční akcí, zisk Konstantinopole, Bosporu, Dardanel a
území v Malé Asii  a Thrákie.
uR-U zpočátku sledovalo zastavení radikálního nacionalismu balkánských států, v konečné fázi války
bojovalo o zachování.
uJaponsko usilovalo o zvětšení vlivu v Asii na úkor evropských mocností – německé základny v Číně a
ostrovy v Pacifiku.
uVálečné cíle nebyly slučitelné, byla o nich ale veřejná diskuse, kde svoji roli hráli nacionalisté
– všechny vlády pod tlakem a velké obtíže při hledání kompromisu.
uVšechny režimy bojují o holé přežití. Přežila by britská monarchie nebo republika ve Francii
porážku?

17
Jak válku ukončit?
uProblém: jak válku ukončit?
u
uPo bitvě u Verdunu (1916) nabídly ústřední mocností mírová jednání – prosinec 1916.
u
uNěmecko zároveň zdůraznilo ochotu zůstat v boji. Podmínky míru nebyly známé.
u
uSmyslem německého návrhu bylo předejít mírové iniciativě Wilsona očekávané koncem roku 1916.
u
uPo jejím zveřejnění (21. 12. 1916) ji Ústřední mocnosti odmítly, proto Dohoda 30. 12. odmítá
německé návrhy na mírové rozhovory.
u
uPatová situace se ze strategického hlediska mění v dubnu 1917 po vstupu USA do války.
u
uPozici Wilsona v USA ulehčilo svržení carismu v Rusku  v březnu 1917 – válku šlo vydávat za boj
demokracií proti autokraciím.
u
uMasarykova koncepce války – boj demokracie a autokracie je dle mého soudu mylná.
u
uRusko na straně Dohody.

18
Únorová revoluce v Rusku
uVálka těžce dolehla na Rusko – hlad, bída, nemoci, porážky.  Poslední velká ruská ofenziva z léta
1916 (Brusilovova) nakonec selhala.
u
uV zemi vládne chaos a údajně „zkorumpovaná“ vláda.
u
uÚnorová revoluce v Rusku vznikla ze stávky dělníků v Putilovských závodech v Petrohradu 27. 2.
1917 ke které se záhy připojili vojáci Petrohradské posádky.
u
uVznikají dělnické a vojenské rady (sověty), ovládané menševiky.
u
uProvizorní výkonný výbor, který obnovil práci carem nesvolávané Dumy.
u
uTen v březnu vyhlásil prozatímní vládu v čele s Georgiem Lvovem.
u
u15. 3. abdikoval pod tlakem generality car Mikuláš II.
u
uRusko dalo na cestu demokratizace. Prozatímní vláda ale chtěla vytrvat ve válce.

19
Bolševický převrat (VŘSR) v Rusku
uBolševici aktivně pracují na radikalizaci již radikálních mas s cílem uchopit moc a brojí proti
pokračování ruské účasti ve válce.
uAkce bolševiků podporuje německý generální štáb – cíl: vyřadit Rusko z války.
uListopad (říjen) 1917 – bolševici převratem svrhávají prozatímní vládu (nikoli cara), ujímají se
moci a rozpouštějí nově zvolené Ústavodárné shromáždění.
uPo říjnové revoluci Rusko z války vystupuje a uzavírá s Německem Brest-Litevský mír z březnu 1918.
uVýměna území za mír s účelem konsolidovat bolševický režim – Německo si uvolnilo ruce k rozhodnutí
na Západě.
uProsadil vůdce bolševiků V.  I. Lenin proti odporu většiny  vedení.
uNezávislost Finska a Ukrajiny, ztráta Polska, Kuronska, Litvy, Livonska a Estonska. Část Arménie
pod tureckou správu a ztráta Gruzie. Reparace 6 mld. zlatých.
uPo upevnění bolševického režimu a abdikaci Viléma II. bolševici smlouvu anulovali.
uLenin správně odhadl, že Rusko nikdy nebude muset zcela naplnit podmínky míru, protože Německo po
vstupu USA do války prohraje.
Image result for Brestlitevský mír mapa

20
Vstup USA
uWilson – kampaň 1916 – „uchránit nás války“
u
uUSA vyhlašují válku Německu 6. 4. 1917 a R-U v prosinci 1917.
u
uOficiálně reakce na neomezenou ponorkovou válku (vyhlášena v říjenu 1916, od konce ledna 1917
praktikována i proti USA), která doléhala i na americké lodě a americké občany.
u
uUSA do té doby sice formálně neutrální, ale neutralitu porušují.
u
uÚvěry 2, 3 mld. USD na vedení války ve prospěch Dohody.
u
uPřímým důvodem bylo vedení neomezené ponorkové války ze strany Německa.
u
uSvržení carismu usnadnilo vstup USA do bojů na straně Dohody.
u
uV lednu 1918 předložil Wilson mírový program – 14 bodů, válečné cíle USA.
u
uPodnět k založení Společnosti národů.
u
u
u

21
14 bodů Woodrova Wilsona
u14 bodů Woodrova Wilsona z 8. ledna 1918 (jednání Kongresu).
u
u8 bodů  (povinné)  otevřená diplomacie,  svoboda námořní plavby, všeobecné odzbrojení, odstranění
obchodních překážek, nestranné urovnání koloniálních nároků, obnovení Belgie, stažení vojsk
z ruského území, Společnost národů.
u
u6 bodů  (nepovinné) – Wilson prohlásil, že by jich mělo být dosaženo, asi proto, že podle jeho
názoru nebyly absolutně nezbytné: navrácení Alsaska-Lotrinska, autonomie pro menšiny v R-U a
v Osmanské říši,  úprava hranic Itálie, stažení vojsk z Balkánu, mezinárodní statut Dardanel,
vytvoření nezávislého Polska, které by mělo přístup k moři
u
uWilsonův „lék“ – kolektivní bezpečnost.
u
uVycházel z předpokladu, že se národy světa sjednotí proti agresi, nespravedlnosti a snad i proti
přehnanému sobectví
u
u
u
u
Image result for woodrow wilson foto

22
Politika Francie a VB
uAni dohodoví spojenci zcela jeho zásady nepřijímali.
u
uFrancie – jejím cílem bylo maximálně oslabit Německo (zbavení se německé hrozby, teritoriální
oslabení Německa, omezení branné moci, reparace jako náhrada škody – válčilo se ve Francii)
u
uFrancie je zadlužena u USA – dluhy musí splácet. Její dlužníci – sovětské Rusko a Rumunsko platit
dluhy odmítají.
u
uVB – zájem na německém koloniálním dědictví, proti oslabení mocenské rovnováhy v Evropě, obavy z
přenesení bolševické revoluce do  Německa – snaha Německo stabilizovat a teprve potom donutit k
platbám přiměřených reparací.
u
uItálie a Japonsko mají územní nároky.
u
uObecně dva způsoby řešení německé otázky:
u
u 1. donutit jej tvrdými podmínkami.
u 2. vnitřně jej demokratizovat a donutit jej aby s mírem dobrovolně souhlasilo.
u
u
u
u
u
u
u
u
u
u
u
u

23
Cesta k příměří
uV roce 1918 se Německo snaží rozhodnout válku. Útok ale selhal a srpnu 1918 utrpěla německá vojska
porážku u Amiens-Roye.
u
uNěmecká vojska jsou nucena pod tlakem Dohody ustupovat. Dohoda má velkou materiálovou převahu.
u
u4.10.1914 – obě centrální mocnosti žádají o příměří.
u
u9. 11. v Německu vzniká republika a císař Vilém II odchází do exilu. Tíživý mír dopadl na německé
republikány a nikoli monarchisty a militaristy.
u
uMýtus o dýce v zádech. Generalita odmítla převzít odpovědnost za porážku.
u
uCísař Karel I nabídl 28. 10 separátní mír 3. 11. 1918 R-U obdrželo příměří od Dohody.
u
u11. 11. 1918 vyhlášeno příměří s Německem. Německo věří, že další vývoj půjde dle 14 bodů W. W.

24
První světová válka - důsledky
uPrvní světová válka byla otřesným zážitkem tehdejší generace, která velmi výrazně ovlivnila její
postoje. Větší míra tolerance k násilí – podmínka pro brutální charakter druhé světové války.
Ztracená generace – odraz v literatuře.
u
uMezi středostavovskými mladíky z kaváren – válka zpočátku populární. Popularita vyprchala v letech
1916 – 1917 – heslo: „zúčtovat s politiky, s tím houfem syčáků.“
u
uZnačné posílení státní moci – původně za účelem válečné mobilizace. Získané moci ale už ale stát
nikde nevzdal. Zvrácená a extrémní podoba – bolševické Rusko.
u
uOvšem i ve VB, tradičně ve Francii a dokonce i v USA se posiluje za války státní korporatismus a
byrokracie. Na pozadí potřeby zajistit potřeby fronty.
u
uVzniká řada centrálních úřadů. (např. USA Výbor pro průmysl, Výbor pro dopravu a  Úřad pro paliva,
který zavedl „neděle bez benzínu“)
u
uVe 20. letech 20. století je moc byrokracie mnohem větší než před válkou.
u
u
u

25
Industrializovaná válka
uVálka trvala déle než čtyři roky a byla poprvé skutečně mechanizovaným a  industrializovaným a
velmi intenzivním vražděním.
u
uUmíralo průměrně 5000 vojáků denně, většina v důsledku přímé nepřátelské akce, na rozdíl od
minulosti, kdy si nejvíce obětí vybraly nemoci.
u
uPočty zbraní za války řádově rostou.  Např. v roce 1914 měla britská armáda 100 letadel, v roce
1917 už 20 000. Podobně i o ostatní techniky.
u
uRoste rychle i jejich kvalita.
u
uVelký nápor na průmysl – problém se střelivem. Nutnost komplexní přestavby ekonomiky země –
příklad totální války, která mobilizuje všechny síly.
u
uVyvrácení předválečné teze, že vleklé války jsou ekonomicky nemožné a oslabení teze, že
provázanost ekonomik snižuje pravděpodobnost války.
u

26
Ztráty a válečné škody
Velké válečné škody – Dohoda vyčíslila na 132 mld. zlatých marek (výše reparací po Německu).
Rozvrácena infrastruktura na Západě, kde probíhaly hlavní boje. Doprava je v troskách – nemožnost
dopravovat potraviny – hlad.
Průmyslová produkce klesla kontinentu klesla o 25%.
Rozvráceno zemědělství – dopad má hlavně situace v Rusku, které po válce,  občanské válce a
kolektivizaci již není ve 20. století nikdy obilnicí Evropy.
Velké lidské ztráty, z 9,5 mil padlých bylo 8 mil. z evropských zemí.
Každý rok padlo 30x více vojáků než za rok ve válkách s Napoleonem (poslední celoevropský
konflikt).
Relativní největší ztráty populace utrpělo Srbsko (5,7%), Francie (3,4%) a Německo (3%).
Celkové ztráty včetně nemocí a epidemií byly na 30-35 mil lidí. Zmenšila se demografická váha
Evropy ve světě.
Předzvěst konce evropské nadvlády (45 mil. Britů vládne 250 mil. obyvatel Indie.

27
Konec evropského systému a přesuny ve světové ekonomice
Končí systém MZV založený na evropské dominanci.
Končí čtyři monarchie (Německá, R-U, Ruská a Osmanská) – řada nástupnických států.
Roste moc neevropských zemí – zejména USA ale i Japonsko.
Evropské kolonie kvůli svému příspěvku požadují rovnoprávnější zacházení ve vztahu
metropole-kolonie (Kanada Austrálie, NZ), případně přímo samostatnost (Indie).
Poklesl podíl Evropy na světové průmyslové produkci. Krize byla mnohem větší než v letech
1929-1933.  V roce 1913 53% má Evropa průmyslové výroby světa, v roce 1920 jen 41% a v roce 1960
jen 34%. Trend v USA přesně opačný.
Rozvoj průmyslu v některých neevropských státech, zejména v USA, Kanadě, Japonsku a první vlna
industrializace v Číně a Indii. Způsobeno i poptávkou válčících států po zboží všeho druhu.
Narušení tradičních obchodních vazeb z důvodu neschopnosti evropských států dodávat zboží v dob
války.
Pokles zemědělské produkce v Evropě.
Boom zemí dodávajících základní suroviny. Cín z Malajsie, bauxit a ledek z Jižní Ameriky, ropa z
USA (60% spotřeby Evropy)

Evropa po roce 1918
u


29
Posílení USA
Velký impuls pro průmysl USA. USA jsou sice až do 1917 neutrální (mohou prodávat válečný materiál i
Německu) ale zásobují pouze Dohodu, která Německo blokuje.
V letech 1914 – 1916 vzrostl export válečného materiálu z USA z 40 mil. USD na 1,2 mld. USD.
Hlavním zákazníkem je Dohoda.
USA se z dovozce kapitálu za války mění ve vývozce. Aby VB a F získala dolary na nákupy, zbavují se
předválečných investic v USA a zadlužují se. Prodávají také do USA svoje zlaté rezervy.
Po válce USA odmítají odebírat evropské zboží a chrání se celními bariérami aby uchránily vlastní
producenty.
USA přestávají být dlužníkem, který platí úroky z dluhů a staly se největším světovým věřitelem.
Zcela zásadní změna do předválečné struktury světového obchodu.
Válka posloužila USA, USA válku evidentně nevyvolaly!
Platí vždy teze: komu to slouží?

30
Literatura
Kissinger, H. A. (1999): Umění diplomacie. Praha: Prostor.
Kennedy, Paul (1996): Vzestup a pád velmocí. Praha: NLN.
Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století I. a II. Praha: Aleš Skřivan ml.