ANALÝZA DAT V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU SAN109, 19.5.2016 CO JE TO ANALÝZA? cílem je vytvořit koherentní, zaměřenou analýzu určitých aspektů sociálního života, který jsme pozorovali a „nahrávali“; analýzu, která bude srozumitelná čtenářům, kteří vůbec nemusejí sociální svět, který je tématem, znát TYPY ANALÝZY analýza dat se skládá ze tří souběžných činnosti: redukce dat ® rozhodování o tom, na co se zaměříme zobrazení dat ® organizované shromažďování informací (seskupování) vyvozování závěrů a verifikace obsahová analýza tematická analýza narativní analýza ANALÝZA PROSTUPUJÍCÍ CELÝ VÝZKUMNÝ PROCES kontrolování interpretací s participanty přepisování, poslouchání a kódování prvotních dat deníky a memos PROPOJOVÁNÍ TEORIE A ANALÝZY kvalitativní výzkum zahrnuje vždy nepřerušovanou souhru mezi sběrem dat a teorie objevování vzorců: existuje šest odlišných způsobů, jak hledat vzorce v daném výzkumném tématu frekvence – jak často jsou děti zneužívány objem – jak velké je něco; brutálnost zneužívání struktury – jaké jsou typy zneužívání – psychické, fyzické… procesy – hledání pořádku; existuje nějaký pořádek v elementech struktury? příčiny – jaké jsou příčiny zneužívání dětí? důsledky – jak zneužívání dětí působí na jejich oběti? STRATEGIE ANALÝZY analýza orientovaná na proměnné – např. gender, socioekonomický status… můžeme např. zjistit, zda ženy nebo muži raději chodí na VŠ, připomíná nomotetické vysvětlení, cílem je dosažení částečného vysvětlení za použití malého počtu proměnných analýza orientovaná na případ – snaha porozumět úplně jednomu případu; připomíná idiografické vysvětlení; jeden případ však nedělá teorii, proto autoři tohoto dělení (Huberman a Miles) odkazují ke cross-case analýze, v níž se výzkumník obrací k jiným subjektům, dívá se na detaily jejich životů a zároveň se soustředí na proměnné, které byly důležité v prvním vybraném případě ANALÝZA PROSTUPUJÍCÍ CELÝ VÝZKUMNÝ PROCES nastartování analýzy analyzujte data, které jsou ve veřejné sféře: noviny, knihy, rozhlasové a televizní vysílání atd. vypučte si data jiných lidí: z některých (např. etických) důvodů není vždy přístup k datům někoho jiného možný; důležitá je analýza dat a ne to, že jsme šikovní při jejich získávání analyzujte svoje data už během sběru: je dobré návrh projektu aplikovat na první sérii dat – lpění na původním výzkumném plánu je znakem nepřiměřené analýzy JAK NA KVALI DATA? ¢čtení dat jako souboru —nový pohled na „známá“ data – pohled systematický na to, co bylo viděno a zapsáno ® reviewing, reexperiencing a reexaminating všeho, co bylo napsáno —doporučení číst řádek po řádku takové množství terénních poznámek, jak je jen možné, a to dokud se zdá, že kódování vytváří nové kategorie (pokud už nevytváří, můžeme skončit) ¢výhody čtení dat jako celku: —výzkumník/ce může sledovat změny ve svém vztahu k těm, kdo s ním přicházeli do kontaktu v průběhu času —výzkumník/ce získá čerstvý vhled do toho, jak se měnilo jeho vlastní rozumění a interpretace lidí a událostí —poprvé dovoluje výzkumníkovi/ci koncentrovaný čas pohlédnout na to, co viděl a nahrál ¢ JAK NA KVALI DATA? ¢pokládání otázek ¢kódování začíná etnografovým mentálním pokládáním otázek na specifické části dat ¢odpovědi bychom si pak měli zapisovat ® vztah mezi reflexí a psaním: „thinking with your fingers“ ¢příklady otázek, které jsou užitečné pro začátek zkoumání našich terénních poznámek: —Co dělají lide? Čeho se snaží dosáhnout? —Jak to přesně dělají? Jaké specifické význame a/nebo strategie využívají? —Jak členové mluví o, charakterizují a rozumějí tomu, co se děje? —Jaké předpoklady vytvářejí? —Co zde vidím? Co se mohou dozvědět z těchto poznámek? —Proč jsem to zařadil/a? KÓDOVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ DAT otevřené kódování axiální kódování selektivní kódování vychází ze zakotvené teorie KÓDOVÁNÍ 1: OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ ¢první průchod daty ¢lokalizace témat ¢nízká úroveň abstrakce ¢vztah k VO ¢výsledkem je seznam témat – pomáhá vidět témata v celku a stimuluje při hledání dalších ¢tematické rozkrytí textu (slovo od slova, odstavec od odstavce…) KÓDOVÁNÍ 2: AXIÁLNÍ KÓDOVÁNÍ pojmová analýza příčiny, následky, podmínky, interakce vztahy mezi kategoriemi opuštění témat nebo zkoumání jiných do hloubky http://www.emeraldinsight.com/content_images/fig/2160090404005.png KÓDOVÁNÍ 3: SELEKTIVNÍ KÓDOVÁNÍ integrace výsledků definice hlavních témat přezkoumávání dat – hledání příkladů a ilustrování témat, porovnání a kontrasty JAK PSÁT? Dvě strategie: Integrativní: prolínání interpretací a výňatků ® produkce textu s minimálními prostorovými znaky, které by ukazovaly, kde končí terénní poznámky a začínají interpretace; poznámky jsou zde použity jako „příklady“ popisovaných vzorců, jsou vybrány proto, aby vysvětlily a dokumentovaly tvrzení; podporuje hladší, více tematicky zaměřenou prezentaci dat, dovoluje autorovi zprostředkovat mnoho myšlenek; strategie je vhodná pro prezentování dlouhých poznámek, epizod s komplikovaným pozadím Výňatková: vizuálně oddělené výňatky od komentářů a interpretací (např. odstavce či kurzíva); dialogický text – etnograf hovoří dvěma odlišnými hlasy – na jedné straně jako terénní pracovník ve výňatku a na straně druhé jako autor vysvětlující události čtenářům; tím, že jsou odděleny původní poznámky od interpretací, je dovoleno čtenáři udělat si obrázek o nabízených interpretacích (souhlasit či nesouhlasit) Emerson, R. M., Fretz, R. I., Shaw, L. L., (1995): Writing Ethnographic Fieldnotes. Chicago: The University of Chicago Press. (108-141, 169-216) VÝŇATKOVÁ STRATEGIE analytický bod (analytic point): studenti se někdy cítí být více mocní než zaměstnanci školy orientační informace: následující úryvek je mezi Romanem (studentem) a Jakubem (učitelem) výňatek: …………………………………………… …………………………………………… …………………………………………… analytické poznámky: Existuje mnoho aspektů, proč je tento úryvek zajímavý. Za prvé, ………………. ……………………………………………. USPOŘÁDÁVÁNÍ VÝŇATKŮ měli bychom mít na paměti především tato kritéria: délka, relevance, čtivost, srozumitelnost a anonymita informátorů délka: chceme-li udržet pozornost čtenářů, neměl by úryvek být příliš dlouhý (můžeme zkrátit terénní poznámky, upustit od „nepotřebných“ detailů) relevance: úryvek by měl nějak navazovat a měl by odpovídat analytickému bodu čtivost: gramatika, čárky ve větách apod. srozumitelnost: vysvětlení toho, co je třeba (např. jména, místa, která jsou vysvětlena na jiném místě a ne v úryvku) anonymita: změnit jména a dávat pozor na to, aby lidé nebyli identifikovatelní podle nějakých rysů REFLEXE: MEZI ČLENY A ČTENÁŘI při vytváření textu pro širší publikum etnograf čelí konfliktu mezi reprezentováním neznámého světa a jeho významy a vytvořením jejich vlastních zkušeností se světem a přiblížení ke čtenářům i přes snahu o reflexivitu a prezentaci významů zkoumaných členů, konečný dokument je definován a kontrolován především autorem (ne participanty) ® etnografie tak zůstává autorovou vizí terénní zkušenosti originální poznámky, které jsou přiloženy k analýze, dovolují každému čtenáři naslouchat hlasům patricipantů, zprostředkovaně zažívat jejich jednání a představovat si jiné interpretace; nakonec je to čtenář, kdo má slovo