SOCn6103 sociologie medicíny Popis: Popis: C:\Users\Slesingerova\Desktop\personal\fotky Ea\15600_846198695418096_3820045246951741067_n.jpg vyučující: Iva Šmídová a Eva Šlesingerová výuka: jarní semestr 2020 kurz je vyučován jednou za dva roky kontakt a konzultační hodiny: Eva Šlesingerová eslesi@fss.muni.cz; středa 12.00 – 13.00 Iva Šmídová krizala@fss.muni.cz; středa 12.30 – 13.30 anotace Sociologie medicíny je etablovanou a zároveň progresivně se rozvíjející subdisciplínou sociologie. Věnuje se otázkám a konceptům, jako jsou zdraví a nemoc, způsoby léčení, lékařská profese, medicínské či farmaceutické korporace, vztah biomedicíny a tzv. alternativních medicín (CAM), medikalizace společnosti a mnoha dalším, především v jejich vazbě na kulturní a sociální instituce, normy a očekávání. Zkoumá sociologicky medicínu jako a) žitou praxi i jako b) soubor reprezentací. V našem kulturním kontextu je to především biomedicína a lékařská profese, kdo reprezentuje autoritativní vědění na poli medicíny a hegemonně definuje, co je to život, zdraví a nemoc. Zásadně tím ovlivňuje naše představy o zdraví a nemoci, ale i jednání, která se k nim vztahují. Kurz Sociologie medicíny provází studující vývojem této disciplíny, základními debatami, které ji utvářely. Prostřednictvím přednášek a diskusí seznámí s hlavními tématy a trendy v této disciplíně. Jeho součástí jsou také přednášky hostujících lektorek/lektorů, které dávají příležitost nahlédnout na aktuálně probíhající výzkumy v oblasti sociologie medicíny. požadavky Práce v kurzu je hodnocena průběžně. Minimální počet bodů k úspěšnému absolvování je 60 ze 100. Budou se hodnotit následující aktivity: 1. účast v hodinách_ Tolerují se dvě neomluvené absence během semestru, při každé další neomluvené absenci se snižuje závěrečné hodnocení o jeden stupeň 2. moderování debaty_ (20 bodů) Každý bude moderovat jednu debatu během semestru, což znamená připravit otázky z povinné četby, případně inspirované nějakým jiným materiálem a bude vést debatu v seminární části našeho setkání. Přihlaste se do skupin v ISu k moderování. 3. esej_ Do odevzdávárny kurzu odevzdejte finální verzi textu o rozsahu 7-10 normostran, využijte minimálně tří zdrojů literatury z kurzu, práce na něm a zpětná vazba proběhne ve třech fázích, které zároveň tvoří požadavky kurzu. a) Odevzdání návrhu tématu eseje v rozsahu cca 2 normostrany + seznam základní literatury, z níž esej bude vycházet (termín 30. duben), do Odevzdávárny v ISu (10 bodů). b) Odevzdání definitivní podoby eseje do Odevzdávárny ISu nejpozději 5.6. 2020 (40 bodů). 4. workshop_ Prezentace a obhajoba svého námětu eseje (terénu) v rámci „minikonference“ na posledním setkání, 13. května, s ostatními studujícími a vyučujícími v kursu. Pokyny obdržíte v průběhu kurzu (30 bodů). stupnice hodnocení A: 100 – 91 B: 90 – 81 C: 80 – 71 D: 70 – 66 E: 65 – 60 F: 59 – a méně témata/struktura kurzu: 01_ 19.2. úvod do kurzu sylabus_ organizační setkání 02_ 26.2. medicína jako sociální instituce, co je to sociologie medicíny sociologie medicíny, medicínský pluralismus, biomedicína, CAM, alternativní medicína, medikalizace, biomedikalizace Povinná literatura: Clarke, AE, Shim JK, Mamo L, Fosket JR & JR Fishman (2003) ”Biomedicalization: Technoscientific Transformations of Health, Illness, and U.S. Biomedicine”. In: American Sociological Review, 68 (2): 161-194. Rose N (2007) „Beyond medicalization“, In The Lancet, (369)9562:700-702. Doporučená literatura: Bynum, W. (2008). The history of medicine: A very short introduction. Oxford University Press. Conrad, P. (1992) „Medicalization and Social Control“, In: Annual Review of Sociology, 18:209-232. Foucault, M. (2010). Zrození kliniky. Pavel Mervart. (kapitola 4, str. 73-85, kapitola 5, str. 85-111 a kapitola 7, str.131-149). Goffman, E., & Helmreich, W. B. (1961). Asylums: Essays on the social situation of mental patients and other inmates (Vol. 277). New York: Anchor Books. munispace.muni.cz/book?id=550 Parsons, T. (1964). The Social System.(1951). (Part 1, str. 428-47). Porter, R. (2013). Dějiny medicíny. Od starověku po současnost. (1983). Praha: Prostor (úvod, kapitola 10, 20, 21, 22). Sontag, S. (1997). Nemoc jako metafora, AIDS a jeho metafory. Praha: Mladá fronta. (celá kniha). Šmídová, I, Šlesingerová, E. Slepičková, L. 2015. Games of Life. Sociological Perspectives. Brno: Munipress. 03_ 4.3._ Zdraví, nemoc a jazyk, nemoc jako metafora, infekční nemoci/epidemiologie Cc je to nemoc/ zdraví, diagnózy, nemoc jako metafora, jazyk a nemoc, AIDS, rakovina, mor, epidemie Povinná literatura: Danforth S & Naraian S (2007) Use of the Machine Metaphor Within Autism Research. In Journal Dev Phys Disability, 19:273-290, DOI 10.1007/s10882-007-9061-9. Waltz M (2003) Metaphors of Autism, and Autism as Metaphor: An Exploration of representation. Second Global Conference, Inter-Disciplinary. Net. Doplňující literatura: Douglas M 1991 (1966). Purity and Danger. An Analysis of the Concepts of Pollution and Taboo. London: Routledge, s. 159-179. Gilman, E. B. (2010) “The subject of the plague”. Journal for Early Modern Cultural Studies, 10(2), 23-44. Hansen Ch, Needham, C, Nichols, B 1991 (2010) Pornografie, etnografie a diskurzy moci. In: Vizuální antropologie. Kultura žitá a viděná. Nakladatelství Pavel Mervart. Lupton D (2012) Medicine as culture: illness, disease and the body. SAGE. Martin E (1991) „The Egg and the Sperm: How Science Has Constructed a Romance Based on Stereotypical Male-Female Roles“ in Signs, Vol. 16, No. 3, pp. 485–501. The University of Chicago Press. Sontag S 1997. Nemoc jako metafora, AIDS a jeho metafory. Praha: Mladá fronta. (kapitola Nemoc jako metafora). 04_11.3._ Má zdraví a nemoc gender, barvu kůže, status? Co s hierarchií ve zdravotnictví? sociální struktura a nerovnosti ve zdraví, nemoci i systému zdravotnictví. Lékařská socializace a vztahy mezi profesemi. Povinná literatura: Analýza zdraví pro radu vlády pro rovnost žen a mužů – bude doplněno, až bude zveřejněna: Šmídová, i. A Vondráčková L. 2019. Geer, B., Hughes, E. C., Strauss, A., Becker, H. S., & Laqueur, T. (2002). Reviews-MULTIMEDIA-Book: Boys in White: Student Culture in Medical School. BMJ-British Medical Journal-International Edition, 325(7366), 718. Lorber, J., & Moore, L. J. (2002). Gender and the social construction of illness (Vol. 4). Rowman Altamira. Matoušová, Olga Šmídová, Blanka Tollarová. (2014). „‘You Can’t Take It Personally’: Emotion Management as Part of the Professional Nurse’s Role .“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 50 (6): 839-874, http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2014.50.6.146. Doporučená literatura: Becker, H. S. (Ed.). (1961). Boys in white: Student culture in medical school. Transaction Books. (kapitola 1, str. 3 – 16) Reiger, K. (2008). Domination or mutual recognition? Professional subjectivity in midwifery and obstetrics. Social Theory & Health, 6(2), 132-147. 05_ 18.3._Spočítejte mi tu nemoc! Bioinformatika, zdraví a nemoc ve 21.stol. z nemocnice do laboratoří, digitální zdraví, bioinformatika a nemoc Povinná literatura: Calvert, J, Fujimura, JH (2011) « Calculating life? Duelling discourses in interdisciplinary systems biology”. In Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences, 42 (2): 155-163. Rüppel J & Voight T (2019) „The Death of the Clinic? Emerging Biotechnologies and the Reconfiguration of Mental Health“, In Science, Technology & Human Values, 44(4) 567-580. Doplňující literatura: Bliss C (2018) “Biomedicalization in the Postgenomics Age. In: Gibbon S, Prainsack B, Hilgartner S, Lamoreaux J (eds.) Handbook of Genomics, Health and Society. Routledge. Braun B (2007) „Biopolitics and the Molecularization of Life.“ Cultural Geographies 14 (1): 6-28. Foucault M [1963](2010). Zrození kliniky. Přeložil P. Horák. Brno: CDK. Helmreich, S (2013) “Potential Energy and the Body Electric”. In Current Anthropology, 54 (7):139-148. Ingold, T. a Pálsson, G.(eds.). 2013. Biosocial Becomings: Integrating Social and Biological Anthropology, Cambridge: Cambridge University Press. 06_ 25.3._ Setkání sekce sociologie medicíny české sociologické společnosti na fss mu v brně časový dvojblok 10 – 12 a 12 – 14h, program bude upřesněn 07_ 1.4._ čtecí týden 08_ 8.4. _ Od kolébky až za hrob praxe porodnictví, změny porodů v ČR; smrt a rituály rozloučení; a když se obojí protne časově Povinná literatura: Davis-Floyd, R. E., & Sargent, C. F. (Eds.). (1997). Childbirth and authoritative knowledge: Cross-cultural perspectives. University of California, Pr. (kapitola 10, str. 263 – 280). Martin, E. (2001). The Woman in the Body: A Cultural Analysis of Reproduction. Beacon Press. (kapitola 4, str. 54 – 91) Šmídová, I, Šlesingerová, E. Slepičková, L. (2015). Games of Life. Sociological Perspectives. Brno: Munipress (kapitola 7). munispace.muni.cz/book?id=550. Doporučená literatura: Smidova, Iva (2019) The end of the beginning: context of death at birth in the Czech Republic, Mortality, 24:4, 431-449, DOI: 10.1080/13576275.2018.1529743; https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/13576275.2018.1529743; https://www.tandfonline.com/eprint/5ZR7IMKNGTK9XWFFYXXI/full?target=10.1080/13576275.2018.1529743 Šmídová, Iva (2019). The Czech Intimate Presence of Perinatal Loss in the Post-Socialist Absence of Institutionalised Humanity . WSIF - Women's Studies International Forum 74 (May – June 2019) 94–103. https://doi.org/10.1016/j.wsif.2019.02.006; https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0277539518303807?dgcid=author 09_ 15.4.__ Biopolitika zdraví a nemoci_ Populace, očkování, Černobyl populace, biopolitika, bare life, biorobots, očkování, prevence Povinná literatura: Petryna A (2004) Biological Citizenship: The Science and Politics of Chernobyl-Exposed Populations, OSIRIS, 19: 250-265. dostupné na: http://repository.upenn.edu/anthro_papers/21. Doplňující literatura: Heinemann T & Lemke T (2013) Biopolitical citizenship reconsidered: The use of DNA analysis by immigration authorities in Germany. In Science, Technology & Human Values. Kerr A (2003) “Genetics and citizenship” In Society, 40 (6): 44–50. Petryna A (2003) Life Exposed/Biological Citizens after Chernobyl, Princeton University Press, p: 1-33. Rose N & Novas C (2005) “Biological Citizenship.” In Global assemblages: Technology, politics, and ethics as anthropological problems, A Ong & SJ Collier (eds.), 439–63. Malden, MA: Blackwell Publishers. Wehling P (2011) “Biology, Citizenship and the Government of Biomedicine: Exploring the Concept of Biological Citizenship” In Governmentality: Current issues and future challenges. Edited by Bröckling U, S Krasmann & T Lemke (eds.), 225–46. New York, NY: Routledge. 10_ 22.4. _ Není výuka, náhrada za dvojblok 25. 3., práce na návrzích esejů není výuka v učebně jako náhrada za dvojblok 25. 3. 11_ 29.4._ Kdo je tady normální? Autismus, šamani a roboti normální/nemoc/zdraví, dis/ability, autismus, ab/normalita Povinná literatura: Richardson, Kathleen (2018) Challenging Sociality. An Anthropology of Robots, Autism and Attachment. Palgrave Macmillan, Introduction. Doplňující literatura: Canguilhem G (1989) The Normal and the Pathological. Zone Books. Kolářová K (2012) Jinakost-Postižení-Kritika. Společenské konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu. Praha: SLON. Foucault M (2004) Abnormal (Lectures at the Collѐge de France) Picador. 12_ 6.5._ Jakub Konečný (host)_ Zdraví, třída, etnicita Čeští Romové mají dle dostupných dat významně horší zdraví než majoritní populace – dožívají se v průměru o 10 – 15 let méně, významně více trpí kardiovaskulárními onemocněními, cukrovkou i duševními nemocemi. Přednáška se zaměří na možné příčiny (vliv etnicity a socioekonomického postavení) uvedeného stavu a budeme diskutovat také možná řešení. Povinná literatura Ministerstvo zdravotnictví České republiky. (2014). Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/aktuality/Cesi_ziji_dele_ale_trapi_je_civilizacni_nemoci/Z prava_o_zdravi_obyvatel_CR_.pdf, s. 91 – 93 Volitelná literatura European Roma Rights Centre. (2016) Sterilizace a její důsledky pro romské ženy v České republice (1966-2016). Dostupné z: http://www.errc.org/uploads/upload_en/file/nucene-a-krute-28-november-2016.pdf Granovetter, M. (1973). The Strength of Weak Ties. Dostupné z: https://www.cs.cmu.edu/~jure/pub/papers/granovetter73ties.pdf Ripka, Š., E. Černá, P. Kubala (2018). Závěrečná evaluační zpráva / Analýza cílového stavu. Dopady zabydlení po 12 měsících od nastěhování. „Pilotní testování rychlého zabydlení rodin s dětmi (Rapid Re-Housing)“. Dostupné z: https://socialnibydleni.org/wp-content/uploads/2018/12/RRH_Zaverecna-evaluacni-zprava_web.pdf 13_ 13.5._závěrečný workshop