GIEERTZ, G.: Interpretace kultur str. 13-42 Kapitola prvni ZHUSTENYPOPIS: K INTERPRETATIVN~ TEORII KULTURY Susanne Langerova poznamenavi ve svC knize Philosophy in a New Key, Ze urEite mySlenky prorazi do intelektualniho sveta s nesmirnou silou. VyPeSi tolik zakladnich problemli najednou, Ze se zdaji skytat take pfislib, ie vyPeSi vSechny zakladni problCmy, objasni vSechny nejasnC otazky. VSichni po nich skoCijako po kliEi, ktee otevPe poklad s ngjakou novou pozitivni vedou, konceptualni stfedobod, okolo nghoi bude moine vybudovat vyEerp8vajici analyticky system. Tato nahla popularita takove grande idge, kterd na Eas vytlaei tCmE vSechno ostatni,prameni ze ,,skuteenosti, Ze vSechny citlive a aktivni mysli se ji najednou pokouSeji spoleEni2 vyuiit. ZkouSime ji v kaidCm spojeni, pro kaidy Eel, experimentujeme s motnym rozSiFenim jejiho pfesneho @znamu, zobeciiujeme a odvozujeme." PotC, co se vSak s touto novou mySlenkou obeznarnirne a zaPadime ji do svCho celkovCho inventife teoretickych pojeti, dostanou se naSe oEek8vani do rovnovahy s jejim skuteEnym ufitim a jeji pfehnani popularita skonEi. Nekolik malo horlivcd na ni bude i nadale pohliietjako na kliE k tajemstvim vesmiru, ale m6ne zaujati myslitelCse za eas zklidnia zaEnou se zabjrvattemi problemy, kterC tato mySlenka opravdu odhalila. SnaZi se ji aplikovat a rozSiFit tam, kde je rnoZnC ji upotfebit a rozSiiit, a upusti od ni v pHpadech, kdy ji upotfebit neb0 rozSiiit nelze. Byla-li zprvu opravdu plodnou ideou, stane se staou a trvalou souEasti naSi intelektudl~li ezbroje. Ale ui nema onen velikiSsky, ~Seslibujiciziber, onu nekoneEnou rdznorodost zTejmych aplikaci, kterou kdysi mela. Ani druhy zakon termodynamiky,ani princip pFirozen6ho @b6ru, ani mySlenka nevedome motivace neb0 organizace vyrobnich prostfedkd nevysvetluji vSe, ani vSe lidske, ale pofad jest5 vysvetluji neco. A my soustfedime svoji pozornost na v~ddlenitohopco toto neco je, na to, jak se zbavit spousty pseudovddy, do kte1-6jsme se zapletli v prvnim zapalu jejich sldvy. Zda vSechna *znamna vedecka pojeti vznikaji timto zpfisobem, to nemohu fici. Ale tento vzorec rozhodne plati v pfipade pojeti kultury, okolo kterCho cela antropologickddisciplina vznikla a ktere se tato disciplina s n e i Cim ddl tim vice omezit, upfesnit, zamefit a obsahnout. PrAve tomuto odkljvdni pojeti kultury se rfiznymi zplisobya z riiznych pfistupli v6nuji nisledujici eseje, a to ne s cilem je oslabit, ale naopak ptispet k jeho trvajici dfileZitosti. Ve vSech esejich v tCto knize zast&vam,nekdy explicitnE, Casteji spiSe prostfednictvim ureitC analyzy,kterou rozvijim,ziiiene, specializ~ van6 a, podle mCho nazoru, teoreticky silnEjSi pojeti kultury, kterC by mdlo nahradit slavny Tylordv ,,komplexni celek", jenf, bez ohledu na svou plodnost, dosAhl bodu, kdy spiSe zatemfiuje nef odkjva. To, k jakCmu konceptualnimu marasmu rndfe vest tylorovskC potuu-feu (,,vSezahmujici") teoretizovdni o kultufe, je patrne na jednom z jeStEt poiad IepSich obecnlch livodfi do antropologie Mirror for Man od Clyda Kluckhohna. Na zhruba dvaceti sedmi strankach kapitolyvEnovanC tomuto pojeti se Kluckhohnovipodafilo definovat kulturu postupne jako: 1) ,,celkov)izpfisob Zivota lidi"; 2) ,,spoleCenskCdddictvi, kterC jednotlivec ziskdvd od svC skupiny"; 3) "zpfisob mySleni, citeni a viry"; 4) ,,abstrahovAniz chovani"; 5) antropologova teorie o skuteenem zpfisobu chovdni skupiny lidi; 6) ,,zdsobarna spoleenych znalosti"; 7) ,,soubor ustdlenych orientafnich reakcich na opakujici se problCmyU;8) ,,nauCenCchovani"; 9) mechanismus normativni regulace chovdni; 10) ,,soubor postupfi piizpfisobovdni se vnEj3imu prosgedi a ostatnim lidem"; 11) ,,kondenzzithistorie"; a potom pPeSel, moina ze zoufalstvi, k jejimu pfirovndni k mapd, k situ, k Zivne pfide. Tvifi v tv8F takove teoretickC difuzi je pojeti kultury, kterC je sice pon6kud omezenC a ne zcela standardni, ale alespofi vnitfne soudrZnC, a, co je jeSti5 dbleiitejSi, schopne,formulovat argumenty, pokrokem (eehoi si by1 Kluckhohn ostatne velice dobfe vedom). Eklekticismus mafi sve vlastni zgmdry nikoliv proto, Ze existuje pouze jediny spravny smer postupu, ale proto, fe je jich tak mnoho a je tfeba si vybrat Pojeti kultury, kterC j i zastAv6m a jeho2 uiiteenost se snaiim ukkat v nbledujicich esejich, je v podstate sCmiotick6ho charakteru. Domivaje se, spoleend s Maxem Weberem, ie Eiovdk je zvife zavdlene do pavuEiny eznamli, kterou si samo upi'edlo, povaZuji kulturu za tyto pavueiny a jeji analyzu tudii nikoliv za experimentiilni vddu pdtrajicipo zakonu, nybri za vedu interpretativni,patrajici po eznamu. To, co hledam, je vysvttleni, interpretuji socialni projevy, jei jsou na povrchu zahadnC. Ale toto prohlASeni, teorie vyjadfena jednou vEtou, samo vyiaduje urEitC vysvttleni. 1 Operacionalismusjako metodologickCdogma nikdy nemdl pro s@ cialni v&dypfiliS velky eznam a s vJijimkoun6kolika a2 piiliS d e konale prozkoumanlch koutli - skinnerovskkho behaviorismu, inteligenenich testfi a podobnd - je nyni ui t6mE m w . Ale pfes to pfese vSechno znamenal dfileiitJi pfinos, ktej, bez ohledu na to, co si myslime o snaze definovat charisma Ei odcizeni operacie nalizovanymi pojrny, si naddle uchovava ureitou silu: chcete-li pochopit, co je veda, nemeli byste zaEit u vedeckqch teorii Ci zjiStEni a uZ vdbec ne u toho, co o ni tvrdi ti, ktefi ji obhajuji;mdli byste zaeit u toho, Eim se zabjvaji ti, kdo ji provozuji. V pfipadit antropologie, neb0 pfinejmengim soci6lni antropole gie, se jeji provozovatelC zabjvaji etnografii.A pochopenim toho, co to je etnografie,neb0 piesneji, co toje de'lat etnografii,lze zatit, chceme-li porozumet, co pfedstavuje antropologickaanalyza jako forma pozndni. To, jak je nutno pfedem fici, neni metodologicka zdlefitost. Z jednoho pohledu, toho uEebnicovCho,ddlat etnografii znarnena zahajit kontakt, vybrat si informatory, pfepisovat texty, zapisovat si rodokmeny, mapovat terCn, psdt si denik atd. Ale tyto veci, zpfisoby prdce a zavedenk postupy neureuji podstatu etnografie. Ureuje ji to, o jaQ druh intelektualnihousilovdni se jedn a nelinavna snaha o ,,zhuStgnypopis", abych si vypfijeil myglenku Gilberta Ryla. Rylovo pojednani o ,,zhuStihCrn popisu" se objevuje ve dvou z jeho nedavnych eseji (nyni znovu otiSt6nych ve druhem svazku jeho Sebranjch spisii), kterC se zab*aji obecnou otdzkou (feeeno jeho slovy), tim se zabjvd ,,Le Penseur" (Myslitel;): ,,pi-emySlenirn a uvnfovjnirn"a ,,pi-emySfenim0 mySlenk8ch". PPedstavte si, fika, dva chlapce, ktePi rychle zaviraji a oteviraji viEka praveho oka. U jednoho z nich se jedna o nelimyslnjr tik; u druheho je to spikleneck6 znameni pi-iteli.Tyto dva pohyby jsou, coby pohyby, zcela identick&z fotografickeho,,,jevoveho" pozorovani by nebylo motne iici, co by1 tik a co mrknuti, neb0 dokonce ani to, zda oba Ei jeden z nich nebyly mrknuti neb0 tiky. Pfesto je rozdil mezi tikem a mrknutim, byf nezachytitelny fotografii,obrovse, jak mliie potvrdit kafdy, kdo si kdy prvni spletl s druhym. Ten, kdo mrka, komunikuje,a to dokonce pfesnym a specifickjrm zpbsobem: 1)fimysine, 2) s nekyrn ur8tJim, 3) aby piedal ureitou zprdvu, 4) podle spoleeensky uznavaneho k6du a 5) bez vedomi dalSich pfitomnych. Jak Ryle poznamen&va,ten, kdo mrknul, ueinil dvE vlrci pfiviel oko a mrknul, zatirnco ten, kdo mitl tik, uEini1jenom jednu vPc - piivfel oko. Urnyslne piivirani oka v situaci, pro kterou plati vefejny k6d, podle n.5hoZ se jednd o spiklenecke znameni, je mrknuti. A to je vSechno: kapka chovani, zrnko kultury a -uoila! - gesto. To je vSak pouze zaeatek. Pfedstavte si, Ze existuje tfeti chlapec, ktej - ,,pro zlomyslne pot6Seni s j c h kamarddb" -karikuje mrknuti prvniho z chlapcQjako amaterske, neohrabane, pfiliS ndpadne a podobnE. Cini to samoziejmE stejnym zpirsobem jako druhy z chlapcli, kte@ mrknul, a jako prvni, kte@ mlrl tik -zavfenim praveho vifka. Rozdii je v tom, Ze tento chlapec ani nemrkal, m i nemEl tik, pouze parodoval gesto nitkoho jineho, ktere povaZoval za smC3nl pokus o mrknuti. Zde rovnst plati spoleEensky zavedeny k6d (,,mrkneUusilovnit, pAliS nApadnit, motna pfida i grimasu bein6 pomficky klauna); a take zde jde o sdeleni. Jediny rozdil spoeiva v tom, i e nyni se nejedna o spiklenectvi, ale o vjrsmech. Kdyi se ostatni dornnivaji, i e vlastnit mrkA, cely jeho pokus selZe tak dokonale (pfestoZe moina s jinymi vjrsledky), jako kdyby se domnivali, i e ma tik. A mliZeme jit jeStE! o krok ddle: nejis* si s e mi napodobovacimi schopnostrni, nacviEuje si naS radoby satirik sv6 grimasy doma pied zrcadlem, pfiEemt v tomto pfipade nema tik, nemrka, ani neparoduje, ale pfpravuje se na pfedstaveni; i kdyi kamera, radikdlni behaviorista Ei ElovEk vel-ici v protokolarni v6ty by toto chovani zaznarnenali stejn.5 jako v ostatnich pfipadech -jako rychle zavfeni a otevfeni praveho oka. A tak je moZ- 16 ne situaci komplikovat do nekoneEna -alespofi Iogicky, kdyZ LIZne prakticky. Ten, kdo plivodnit mrkal, rnohl mrkdni napfiklad pouze piedstfrat, aby piesvEdei1pfihliiejici, i e plgnuje spikleneckou akci, zatimco ve skuteEnosti nic takoveho neplanoval, v kteremZto pfipade se odpovidajicim zpbsobem mEni naSe popisy toho, co paroduje parodista a co zkouSi nacvicujici. Ale jde o to, 2e mezi tim, co Ryle nazfia ,,zfedEnM popisem" toho, co nacvieujici (parodista, mrkajici, tikem trpici...) dE1a (,,rychle zavira a otevira prave oko"), a ,,zhuStEnym popisem" toho, co ditld (,,d.518 si legraci z kamarada tim, Ze piedstiri mrknuti, aby pfesvedeil nic netuSici piihlitejici, Ze se pfipravuje spiklenecka akce"), spoeiva cil etnografie: rozvrstvend hierarchic jznamovych struktur, v jejimi rdmci dochazi k produkci, vnimani a interpretovdni tikb, mrknuti, Salesnych mrknuti, parodii, nacvieovdni parodii a bez niZ by tyto jevy vlastne neexistovaly (mi neutralni tiky, ktere,jako kulturni kategorie, nejsou mrknuti -stejn5 jako mrknuti nejsou tiky), a to bez ohledu na to, co by kdo Einil se s e m i oEnimi vieky. StejnEjako spousta drobnych pfibEhQ,ktere si pro sebe vymysIeli oxford% filosofove,se i cele toto mrkgni, pfedstirane mrkani, jsmESn6 pi-edstirane mrkihi, nacvieovane jsmESnC pfedstirank mrkani, mliZe zddt jako pfiklad ponekud umely. Abych pfipad doloZil empirickym pfikladem, uvadim zde porn.5rnlr typicky j t a h ze sveho terenniho deniku, kterJimbych rdd ilustroval, Ze bez ohledu na svou podobu upravenou pro didakticke liEely, vystihuje RylGv piiklad aZ piiliS pfesnE ono nahromadgni struktur usuzovani a z nEho vyplyvajicich tvrzeni, kte@mi se etnograf neuskile musi probirat: Francouzi prdvE. dorazili [tekl Informbtor]. Vybudovali okolo dvaceti malgch opevneni mezi mestem a oblasti Marmuja uprosged hor, a umistili je na jbeicich, aby mohli dobfe pozorovat okoli. Ale pfesto pfese vSechnonernohli zajistitbezpeenost,ato zejmPna v noci,takie afkolivby1 system rnezragu,obchodnismlouvy, legilne zruSen,probihal i nad5le jako dfiv. Jednou v noci, kdyi by1 Cohen (ktej mluvi plynne berbersky) zrovna nahoPe v MarmuSi, pfiSH k n6mu dva dalSi Zid~,obchodnici z vedlejSiho kmene, aby si od neho zakoupill nejake zboii. Nejaci Berbefi. zase z jin6ho sousednihokmene,se pokusilivloupat do Cohenovadomu,ten alevystFelildo vzduchu.(Tradifnebylo zidbrn zakadno nosit puSku,alev tech- to nejistjrch dobrich jich mnoho tento zikaz poruSovalo.) Tento estfel upoutai pozornost Francouzh a zdSkodnici uprchli. Pfjgtinoc se vjak vratili. Jeden z nich se pi-estrojilza Zenu a zaklepal na dvefes jakousi vymySlenou hi~torkou.Cohen me1podezfeni a nechtel ,,jiu pustit dil,ale ostatniZidC mu fekli, ,to je d o b ~ ,to je jenom ienskd". A tak otevfeli dvePe a dovnitf se vrhla cela horda. Zabili dva Zidy, ktefi byli u Cohena na nivStEv6, zatimco Cohen se Gsp&Sn&zabarikddoval ve vedlejgi mistnosti. Potom uslySeI,jak IupiCi planuji upalit ho v dome zaiiva pote, co mu vezmou vSechno zboii. Otevfel proto dvefe a mivaje okolo sebe zufive palici, podafilo se mu uniknout oknem. Potom gel nahoru k opevneni nechat si oSetiit riny a podal stiinost mistnimu veliteli,jakCmusi kapiGnu Dumariovi,v tom smyslu, Ze tad2 sve 'ar- tzn. Etyf neb0 petinisobek hodnoty zboii, kterd mu bylo ukradeno. 1,upiCi byli z kmene, kterjr se jeSte nepoddal francouzskC nadvldd6a aktivne proti ni bojoval, a Cohen Zidal povoleni k tomu, aby si mohl jit se s e m driitelern mezragu, marmuSskj7m kmenoem Sajchem, vybrat odSkodnC, ktere mu podle traditnich pravidel n5leZelo. KapitAn Dumari mu k tomu nemohl ud6lit oficidlnipovoleni,jelikoZ Francouzi vztah mezrag zakazali, ale dal mu Cstni svoleni,kdyt mu tekl: ,,KdyZte zabiji, je to Wj problCm." A tak Sajch, Zid a ma15 skupina ozbrojenych MarmuSand spolefne odpochodovali nejakpch deset t i patndct kilometrh do oblastf rebelii,kde samozfejrne nebyli Zidni Francouzi, potajmu tam zajali pasvfe zlodejsk&ho kmenea ukradli mu celd stado. PRsluSnicitohoto kmene je brzy na konich dohonili,ozbrojenipuSkami a pfipraveni k dtoku. Kdyi ale videli, kdojsou ti ,,zlodeji ovci", rozmysleli si to a fekli: ,,Tak dobfe, promluvime si." Nemohli dost dobfe popfit, co se stalo -Ze nektefi z jejich muid okradll Cohena a zabili jeho dva ndvStevniky - a nechteli si zaat vainy rozbroj s MarmuSi,ktew by Sarvdtkas ndjezdniky vyvolala. A tak tyto dv6 skupiny lnluvily a mluvily a rnluvily, tam na planin&uprostfed tisicihlaech ovtich stdd, a dohodly se nakonec na odSkodnCm ve e S i p&tlset ovci. Dve ozbrojenC berberske skupiny se potom rozmistily na konich po opaEnych koncich planinya shrom2dily st5do mezf sebou. A Cohen,v Eerndm piasti, kloubouku a pleskajicich pantoflich, s t j m vlastnim pohodlnym ternpem prochszel mezi ovcemi a vybiral z nich jednu po druhd ty nejlep Si jako svC odSkodnC. A tak Cohen dostal sve ovce a pfihnal je zpet do oblasti MarmuSa. Francouzi, ktefi byli nahofe ve svd pevnosti, je slyseli pfichazet (,,Ba, ba, ba" fekl Cohen Stastne, kdyi na to vzpominal) a zeptalf se ho: ,,Co to ma k sakru znamenat?"A Cohen fekl: ,,Toje mdj 'at-.''Francouzi nemohli uv& fit, ie skuteen&udelal, co tvrdil, a obvinili ho ze Spionae pro odbojnd Berbery, vsadili do vFtzeni a vzali mu jeho ovce. Kdyi o ~ ' i mjeho rodina ve mest&dlouho nesIySela, myslela si, ie je mrt*. Ale za nejakjr Eas ho Francouzlpropustili a on se vrstil domfi,ale bez ovci. A tak si Sel steiovat k plukovnikovi ve mEstE, Francouzi odpovFtdnCmu za celou oblast. Ale plukovnik mu fekl: ,,V tCto veci nemohu nic podniknout.To neni mhj pro- bIdm." V surovem stavu, jako nejakd zprdva v ldhvi, tat0 uk&ka vyjevuje, stejni: jako by tomu bylo v pfipade jakekoliv podobne uk&ky, obdobni: prezentovane, jak nAroEny je i ten nejz8kladnEjSi etnogra- i fickg popis -jak je nesmirni: ,,zhuStEnyU.Ve *slednCm antropolo- , gickem popisu, veetnit tech, kterk obsahuje tat0 kniha, je tat0 skuteenost - Ze to, co nazjrvame naSimi daty, jsou ve skuteenosti naSe vlastni interpretace interpretaci jinych lidi Gkajicich se toho, co si mysli; Ze oni sami a jejich spoluobEan6 Cini - zastinena, nebot' v5tSina toho, co pogebujeme k pochopeni ureite uddlosti, ritualu, zvyku, mySlenky neb0 eehokoliv jineho, je nam podavdna jako doprovodni informace, ktera n i s ma pFipravit ke studiu veci same. (Dokonce i me sdgleni, Ze toto male drama se odehralo na vysoein6 stfedniho Maroka v roce 1912 - a bylo pfevypravcno tamt6Z v roce 1968 -, do znaCn6 miry pfedurei Etendiovo chipani tohoto pfibEhu.) Na tom neni nic vyloieni: Spatneho a v kaidem pfipade je to nevyhnutelnk. Ale vede to k pfedstavg antropologickCho ezkumu jako mnohem vice pozorovaci ne2 interpretaeni Cinnosti, jakou ve skuteenosti je. Jii v samem faktografickem zikladu, u sam6 podstaty celC discipliny, jestliZe nEco takoveho vtibec existuje, jiZ vysvEtlujeme: a c o je horSi, vysvetlujeme vysvetleni. Jedno mrknuti za druhym. Analjjza tedy spoeiva v Eideni vyznamo\jch struktur - ktere Ryle nazjrval ustavenymi k6dy, coZ je trochu zavadejici e r a z , nebot' navozuje pfedstavu, ie prace antropologa se podoba prgci Sifranta,zatimco se mnohem vice podoba praci literdrniho kritika - a v ureovdni jejich socidlnich piiein a vjrznamu. Zde, v naSem textu, by toto tfideni zaealo rozliSenim Ei odliSnych interpretaenich ramcd, kterd dana situace obsahuje- ZidovskCho, berberskeho a francouzskeho. Pot6 bychom se snaZili ukazat, jak (a proe) v danCm ease a misti: vyvolala jejich spoleena pfitomnost situaci, v niZ systematicke neporozumeni vedlo k degradaci tradieni forrny na spoleeenskou fraSku. To, co zpdsobilo Cohenhv ne6spi:ch a s nirn i selharli celeho dgvneho vzorce socidlnich a ekonomickych vztah~i,v jejichi riimci Zil, by10 zmateni jazykd. K tomuto pfiliS zhuStt?nemuaforismuse vratim pozdeji, stejne jako k detaildm samotneho textu. Nyni jde jenom o to, i e etnografie je zhuSteny popis. Pfed etnografemstoji - s ejimkou situaci, kdy se zabyva (a zabj.vat se musi) rutinnim sberem dat -mnohovrstevny soubor pojmovjrch struktur, z nichZ mnohe se navzajem pfekrJivaji a propletaji, ktere jsou souEasni2 neznbme, nezvykle a explicitne nevyjddfene a kterC je tfeba nejprve pochopit a pot6 vyjadfit. A toto plati na te nejpfizemnejSi, nejsurovejsi firovni terenniho vJizkurnu: dotazovdni informatorb, pozorovfini rituglb, odvozovtni pfibuzenske terminologie, sledovani vlastnickych vztahfi, sEitani dornacnosti... psani deniku. DGlat etnografii je jako Cist (ve smyslu ,,konstruovat Eteni") rukopis - cizi, vybledly, plny nejasnosti, nesrozumitelnosti, podezfelych oprav a tendenenich poznamek, ale psany nikoliv konvenenimi graficemi symboly fonemb, njrbrZ letmyrni pfiklady utvafeneho chovani. Kultura, tento hrany dokument, je tedy veiejna, jako karikujici mrknuti neb0 pfedstirana kradeZ oveiho stiida. PFestoZe je ideaEni, neexistuje v nGCim mozku; piestoie je nefyzicka, neni tajuplnou entitou. Nekoneend a nikdy nekoneici antropoiogicka diskuse o tom, je-li kultura ,,subjektivniUneb0 ,,objektivnin,stejne jako vz$ jemnd vymena intelektualnich nadavek (,,idealisto!" - ,,materialist~!";,mentalisto!" - ,,behavioristo!"; ,,impresionisto!" - ,,pozitivisto!"), kterfi ji doprovazi, jsou zcela Spatne chapany. Jakmile se k lidskemu chov6ni pfistupuje jako k symbolickemu jednani (nebof ve vetSini5 piipadbjsou tiky skuteCne) -jedngni, ktere, jako fonace v mluve, barva v malbc, EAra v psani Ei zvuk v hudbe, neco zna~nena-, ztrati smysl otazka, je-li kultura vzorem se fidici chov5ni, Ci ramec mySleni neb0 dokonce tyto dve veci navzajem propletene. To, na co se ma Elovek pkit ohlednt karikujiciho mrknuti Ci pfedstirane kradeie ovCiho stiida, neni to, jaky je jejich ontologicky status. Ten je stejny jako v piipade skal na jedne stranf: a snb na strane druhe -jsou to veci z naSeho svitta. To, na co je tfeba se ptat, je, v Eem spoeiva jejich dfileiitost: co je jejich prostfednictvim sdGIov5no - zda vJismEch ei vyzva, ironie Ei zloba, snobstvi Ei py- cha. Toto se mdie zdat jako bandlni pravda, ale existuje nEkolik zpiisobb, jak ji zatemnit. Jeden z nich spoCivA v pfedstave kultury jako sobestaEnC ,,nadorganickeUreality s vlastnimi silami a fu2ely; to znamenk jejim zhmotnenim. Jinjr zpdsob zase spoeiva v tvrzeni, ie se jedna o hruby vzorec pozorovanCho chovani objevujici se v t6 fi on6 identifikovateln6 komunite to znamena jeji redukci. Ale pfestoie obe tat0 zmateni stale jeStC3 existuji, a bezesporu budou existovat i nad5le. hlavnim zdrojem teoretickjrch nejasnosti v sou-- . EasnC antropologii je pfistup, ktejse vyvinul v reakci na ne a je v souEasnC dobe velice rozSiien - jmenovite, abych citoval jeho zfejme hlavniho propagitora Warda Goodenougha, i e ,,kultura [se nachdzi] v mySleni a srdcich lidi". Pod rdznymi nazvy - etnoveda, komponentni analyza Ci kognitivni antropologie (terminologicka rozkolisanost odraii hlubSi nejistotu) - tato Skola zastgva nkor, Ze kultura se skldda z psychickych struktur, jejichZ prostfednictvim jedinci Ci skupiny jedincfi fidi sve chovani. ,,Kultura spoleenosti," abych opet citoval Goodenougha, tentokrgt pasif, kter6 je locus classicus celkho hnuti, ,,se skldda z toho, co CIov&kmusi v&dMneb0 v co musi vefit, aby mohl jednat zpbsobem pfijatelnym pro Eleny svC spoleEnosti."A z tohoto nizoru na to, co je kultura, prameni take ngzor, stejne tak pfesvedCeny, na to, co znamena jeji popis - zaznamenavdni systematickpch pravidel, etnograficky algoritmus, kterjr, fidi-li se jim, umoini eloveku vydiivat se za domorodce (bez ohledu na fyzicke vzezPeni). Timto zpdsobem dochdzi ke sloueeni krajniho subjektivismu a krajniho formalismu, a to s pfedpokladanym esledkem: explozi diskuse o tom, zdali jednotlive analjrzy (kterC se objevuji ve forme taxonomii, souhrnu pohledb, tabulek, rodokmend a podobnych duchaplnosti) odr2Zi to, co si domorodci ,,skuteEneUmysli, t i zda se iedna pouze o d6myslne napodobeniny, ktere jsou sice logicky ekvivalentni, ale substantivne odliSne od toho, co si mysli. Jelikoi na prvni pohled by se tento pfistup mohl zdat natolik blizky tomu, kterj rozvijime zde, Ze by mohlo dojit k jejich zirnB nE?,neuSkodi uvest, v Eem se liSi. Ponechdme prozatim stranou naSe mrknuti a ovce a vezmeme jako, pfipust'me, zvlaStni, ale pro na- Se lii.ely iIustrativni vzorek kultury napfiklad Beethovenliv kvartet. Nikdo jej, myslim, nebude ztotoZfiovat s jeho partiturou, se schopnostmi a znalostmi potfebnymi pro jeho zahrani, s porozumenim,s nimZ k n6mu pfistupujijeho interpreti a obecenstvo, ani, abychom zahmuli en passantty, ktefi maji tendenci vf:ci redukovat nebo konkretizovat, s ureit)im pfedstavenirn Ci s nEtjakou zahadnou entitou,jeZ pfesahuje materialni existenci. MoZna, i e ,,nikdoU je pro tento pfipad pfiliS siln6 slovo,neboP se vZdy najdou lide nepoueitelni. Ale to, i e Beethovenitv kvartet je sb-uktura t6nti rozvinuta v urtitem tempu, promySlena posloupnost modelovanCho zvuku - tedy hudba - a ne nEEi znalosti Ci vira, vEetn&toho, jak ji hrat, to je tvrzeni, s nimi snad bude vetsina lidi po 6vaze souhla- sit. K tomu, aby ClovEk mohl hrat na housle, potfebuje mit ureite n& vyky, schopnosti,znalosti a talent, pogebuje mit naladu na hrani a (jak pravi staj znarny vtip) take potfebuje hous1,e. Ale hrani na housle nejsou ani tyto navyky, schopnosti, znalosti atd., ani nalada, ani (jakse ti, kdoZ vyznivaji ,,rnateriilni kulturu", oeividne d u rnnivaji) housle. Aby elovek uzavfel v Maroku obchodni smlouvu, musi dEtlat urfite vEci ureitJirn zpfisobem (rnezi jinjlrn take podfezat krk jehneti a recitovat u toho v koranove arabStinf:v pfitornnosti shrom5ZdEnych nedeforrnovanych dospEtlych muZskych pfisluSnikfisvChokmene) a mit ureite psychicke charakteristiky(mezi jinym touhu po vzdalenych vecech). Ale obchodni srnlouva neni ani toto podiezavanikrku, ani tat0 touha, pfestoie je dost opravdcva, jak poznalo sedrn soukmenovcti naSeho marmuSskeho Sajcha, kteii jim byli popraveni pate, co Cohenovi ukradli jednu oSunteIOU,v podstate bezcennou ovCi kdfi. Kultura je vefejnd, protoZe vjrznam je vefejny. NernfiZete mrknout (ani parodovat rnrkdni), anii byste vEdf:li, co se poklddd za mrknuti neb0 jak fyzicky zavfit a otevfit vieka. Stejnt?tak nemdiete uloupit ovei stado (ani kradeZ pfedstirat), anii byste vEtd&li,co to z~amenaukradnout ovci a jak to prakticky provest. Ale odvozcvat z techto skuteenostizAvf:r,Ze vf:dEt,jak mrkat, je mrkdni a vB det, jak ukrast ovci,je kradet oveiho skids, prokazuje stejne hluboke neporozumeni, jako kdybychom ztotoifiovali rnrkani se zavira nim oenich viEek a kridei oveich stid s odhdnenim chlupatjch zviiat z pastvin. Kognitivisticky omyl -i e kultura se skldda (abych 22 citoval dalSihomluveiho tohoto hnuti, StephenaTyiera) ,,z mentalnich jevfi, ktere mohou [mini ,,mElyby"] byt analyzovany pornoci formalnich metod podobngch tf:m, ktere se pouZivaji v matematice a logice" -mfiie mit na efektivni pouZiti tohoto konceptu stejne tak nifijr Ceinek jako maji behavioristick6 a idealistick6 omyly, ktere se neCsp&SnEtsnaii napravit. Moind, ie vzhledem k vWi rafinovanosti chyb a subtilnosti deforrnacije jeStf: niCivEjjSi. VSeobecny litok na teorie o privatnosti qznamu je jiZ od ran6 .. f5ze tvorby Edmunda Husserla a pozdni faze tvorby Ludwiga Wittgensteina natolik souCasti moderniho mySleni, Ze jej zde nemusime znovu rozvijet. Je ale poti-eba soustfeditse na to, aby se jejich sdgleni doneslo k antropoIo&m; zejmCna je dfleiite.vysvtitlit, i e Pici o kulture, i e se skldda ze sociAlnEt ustavenych vjlznamovjlcti struktur, v jejichi rsmci lid6 delaji takove veci, jako Ze signalizuji spiklenectvi a pfidavaji se k &mu, fi vnimaji uraiky a reaguji na ne, neznamend fici, Ze se jedna o psychologicky jev, charakteristiku nf:ei mysli, osobnost, kognitivni strukturu atd. o nic vice, neZ Pekneme-li to o tantrismu, genetice, prGbfhovem tvaru slovesa, klasifikaci vin, zvykovem pravu ti mySlence ,,podminenCho prckleti" (jak Westermarck definoval koncept 'or,na nejZ se odvolival Cohen, kdyi poiadoval svC od5kodnC). To, co nAm, kdo jsrne vyrostli mrkajice jinak a pasouce jine ovce,znemoifiujev mistech, jako je Maroko, pochopit, co lid6 dGlaji, neni nedostatek znalosti o tom, jak poznavdni funguje (i kdyZ, vezrneme-li v livahu, Ze funguje stejnf:u nich jako u nas, neSkodilo by nAm o tom vf:detvice), njrbri nedostatek obeznamenosti se svetem pfedstav, v nerni jsou jejich einy znaky. A kdy2 ui jsem se zminil o Wittgensteinovi, mdZu ho rovnou i ocitovat: Rikhe...o ne]akCm floveku, Ze je pro nbs prdhledny. Ale pro tento zpdsobuvaZovdnije ddletite,Ze neJakjrElovek mdZe byt pro druhChoiiplnou hfidankou.To ]e zakouSeno,kdyZsepPljde do nejakC cizi zeme se zcela clzimi tradiceml;a siceI tehdy, kdyZ Plovek feC t6to zeme ovldd5.Neroturnime tern lidem. (A ne proto, Ze nevi, co Pfkaji saml k sobe.) Nemfiieme se v nlch vyznat.* * Citovano v pfekladu Jifiho Pechara. L. Wittgenstein,Fiiosofickd zkoumdni. (Praha, 1993). s. 284. Etnografickyvyzkum jako osobni zkuSenost spofiva ve schop nosti vyznat se v novC situaci, coi je vyferpavajici zaleiitost, ktera je vidy iispCSn6 pouze Castefne; antropologicke psani jako vedecke snaieni spoCiva ve snaze formulovatto zgkladni, o fem se Clovek domnivd,vidy pfehnanit, Ze to odhalil. Nechceme se, alespoii ja ne, stat domorodci (coi je stejnf:zkompromitovan6 slovo) neb0 je napodobovat. Pouze romantici neb0 Spioni by v tom mohli videt sv6j cil. My se s nimi snaiime v Sirokem smyslu slova, ktere zahrnuje mnohem vice neZ pouze mluveni, konverzovat, coi je mnohem obtiinFtjSi zaleiitost, nei se vSeobecn6 soudi, a to nejenom v pfipadC cizincd. Jak fekl Stanley Cavell: ,,Mluvitza nekoho jineho se zda byt tak zahadnou z5leZitosti moina proto, Ze mluvit k n& komu se nezdd byt tak zhhadne." Budeme-li k v5ci pf stupovat takto, bude cilem antropologie rozSifeni prostoru lidsljch jazykovych projevd. To samozfejmit neni jeji jediny cil -dalSimijsou vzdElavdni, zabava, prakticke rady, mordlni ritst a objevovani pfirozenCho fddu v lidskem chovdni; antropologie navic neni jedind disciplina, ktera se o to snafi. Ale je to cil, pro n5jZ se semioticke pojeti kultury obzvldSt&dobfe hodi. Jako vzajemnit pfisobici systemy interpretovatelnych znakfi (kterC bych bez ohledu na omezene uiiti toho slova nazval symboly) neni kultura sila, kterk by se daly pfiCinnym zpfisobem pi-isoudit socialni udalosti, chovani, instituce Ci procesy; je to kontext, v jehoi ramci mohou bfl srozumitelnE - to znamena hustE -popsiny. ProslulC antropologick6 zaujeti (pro n8s) exotickymi jevy - berberskyrni jezdci, iidovskyrni prekupniky, francouzskymi legionaPi - je tedy v podstate prostfedkem odstraneni znecitlivujiciho pocitu obeznbmenosti, k t e e pfed nami zatajuje zahadnost naSi viastni schopnosti pfistupovat k sob6 navzajem vnimavs. Pozorovdni obytejnych veci tam, kde se objevuji v nezvykle forme, neukazuje na libovolnost lidskeho chovani, jak se fasto tvrdi (na tom, Ze kradei ovci se v Maroku povaZuje za drzost, neni nic libovolneho), ale na miru, v nii se jeho vjrznam meni podle iivotniho vzorce, jimZ se fidi. Porozumet kultufe jinych lidi znamena odhalit jejich normalnost, anii bychom umenSovali jejich jedineenost (Cim vice se mi dafi pochopit, co MaroCanC delaji, tim 1ogiftEjjSia jedineEnejSi se mi zdaji bjrt) StAvaji se tak pfistupni: zasadime-lije do ramce jejich vlastnich banalnosti, ztrati svou neprdhlednost. Je to tento manevr, oznaeovany obyeejne pfiliS neurfitit jako ,videni v6ci z pohledu aktCraL',pi-iliS kniinE pak jako ,.uersfehen pfistup" neb0 pfiliS technicistne jako ,,emicka analyza", kterjr tak Easto vede k nazoru, Ze antropologie je jakpsi druh CtenhmySlenek na dalku neb0 fantazirovdni o ostrovech kanibald, a ktelj ten, kdo chce bezpeCnE proplout okolo vrakfi ngkolika potopenych filosoficech pfistupb, musi provest s velkou opatrnosti. Pro pochopeni toho, co je antropqlogicka interpretace a do jake miry je to interpretace, neni nic dfileiitejSiho nei pfesng pochopit, co to znamena -a co to neznamena -fici, Ze naSe vyjadfeni symbolickych systemQdmhych lidi musi byt orientovdna na aktera.' To znamenh, Ze popisy berberske, iidovskd Ei francouzske kultury musi b p podhy z hlediska eznamti, kterC podle naSi pfedstavy BerbeA, z i d ~fi Francouzi pfikladaji tomu, co proiivaji, z hlediska formulaci,pomoci kterjrchdefinuji to, co sejim deje. Neznamena to, i e tyto popisy jsou samy berberske, iidovske neb0 francouzskC -i e jsou souC8stireality, kterou udajn6 popisuji; jsou antropologickC -to znamena soufhsti vyvijejiciho se systCmu vedecke analyzy. Musi byt podany z hlediska interpretaci, kterjrm pfisluSnici ureite skupiny podrobuji sve zkuSenosti, nebof to je to, o fem tvrdi, ie jsou to popisy; jsou antropologickC, nebot' to jsou antropologov6, ktefi to tvrdi. Obyfejne neni nutne tak obSirnit vysvetlovat, Ze piedmet studia je jedna v6c a jeho studium vcc druha. Je dost jasnC, i e fyzicky svet neni fyzika a pomocny kliE ke fteni knihy PlaCky nad Finneganem (Finnegan's Wake) neni kniha PlaCky nod Finnganem. Ale jelikoZ pfi studiu kultury analyza pronikd a2 do samotnCho jiidra pfedmetu -to znameng, i e zafindme s naiimi u[astnimi interpretacemitoho, co naSi informdtofiddajfnebo co si mys- 14 Ze ddajt a ty potom systematizujeme -, stavaji se hranice mezi (marockou) kulturou coby pfirbzenou skuteenosti a (marockou) kulturou coby teoretickou entitou nejasnejgi. A to o to vice pro' A nefenom druhgch lidi: antropologil se he nauEit na t6 kultufe, jii je sama soufdsti, coZ se tak6 ve sGle rostouci mife dele. Toto je nesrnirne ddletiti skutefnost, kterou ale prozatim ponechh stranou, nebot' vyvolkvi nekolik oteha\jch a ponekud specidlnich druhotnych problem0. to, ie (marockg) kultura coby teoreticka entita je poddna ve formf: popisu ocima aktera (marockeho) pojeti vseho, poeinaje nksilim, cti, boistvim a spravedlnosti po kmen, majetek, patronat a na- Celnictvi. Strutn6 feceno, antropologicke spisy jsou samy o sob5 interpretace,a to jeStE druheho a Eetiho fadu. (Samozfejme, Ze pouze ,,dornorodec" tini interpretace prvniho fadu: je tojeho kultura.)* Jsou to tedy fikce; fikce v tom smyslu, Ze jsou ,,nEcoudi21anehoi',,,nEco vytvoien6hoU-v pdvodnim eznamu slova ficti6 -ne, Ze by byly n5co faleSnCho,neopravdov6ho neb0 pouze ,,jakobyUmySlenkove experimenty. Vytvdfeni popisu z pohledu aktera o vz5jemnych sporech mezi berberskym ngeelnikem, iidovskym obchodnikem a francouzskym vojakem v Maroku v roce 1912 spoEivzi samozfejme ve vymjlSleni si, ktere se tolik neliSi od vytviiieni podobnych popisfi napiiklad vzhjemnych vztahd mezi provinenim francouz- . skym lekaiem,jeho hloupou nevernou Zenou a jejim neschopnym milencem ve Francii devatenacteho stoleti. V tomto druhem piipade jsou akteW prezentovini tak, jako by nikdy neexistovali, a ud8 losti tak, jakoby se nikdy neudiily, zatimco v prvnim pfipadE jsou akteii podhi tak, jako kdyby byli skuteeni, a udalosti tak, jako by se skuteEnG staly. Toto neni zanedbatelny rozdil; je to prive ten rozdii, s jehoi pochopenim mEla pani Bovaryova takov6 potife. Ale dhletite nentto, ie jeji piib6h by1 vytvoien, zatimco Cohendv pouze zaznamengn. V Eem se liSi, jsou podminky, v nichZ byly vytvoieny,a jejich smysl (pominu-lijejich sty1a kvalitu). Ale obajsou ve stejne miie fictiB -,,jrtvoryU. Ne vidy si antropologove tento fakt dostateen6 uv~domovali:i e zatimco kultura existuje v obchodni stanici, horske pevnosti neb0 oveim stadu, antropologieexistujev knize, Clanku, pfednBSce, muzejni *stave neb0 n6kdy ve filmu.UvEdomit si toto znamena poProblem i-iiduje op& kornplikovanl. Antropologickd dila zaloten6 na Jinlch antropologickjrchdilech (napfiklad dila Lkvlho-Strausse) mohou bft sarnozfejme Ctvrtkho Ci jest5 vySSiho fddu a informdtoi-itake Easto, dokonce obvykle, Cini interpretace druheho fridu -znrimC fako,,domorodb interpretace". V kulturach, v nicht existuje pisrno, a kde tedy ,,dornorod~"interpretace rnohou p e krol'it na vySSi drovefi - ve spojitostt s Maghrebem musime uvest jmeno Ibn Chalduna, v pi.ipad5Spojenjrchstitb Margaretu Meadovou -se tat0 zdleiftost JeStevice zkomplikuje. chopit, Ze reprezentaci a substantivni obsah nelze v pfipadf: kulturni analyzy oddelit, stejne jako to nelze ufinit v piipadi: malby; a tat0 skuteenost se zase naopak zdti ohroZovat objektivni status antropologickeh,~pozngni, nebot' naznaEuje, Ze jeho zdrojem neni socialni realita, ale vedeckd vynalezavost. OhroZuje ji, ale tato hrozbaje plana. Pozornost,jakou siqnuti ureit$ etnograf~cljz&narn, nezavisi na autorove schopnosti zachytit primitivni fakta o dalekych krajich a pfiveztje dom6 jako masku nebo Fezbdfsk6 dilo, nybri na tom, do jake miry je schopen objasnit, co se v takoech krajich deje, sniiit zAhadnost otkzky - co je to za lidi? -, kterou neznhe finnosti vychiuejici z nezndmeho prostfedi pi3rozen6 vyvol5vaji. To vede k ur8tJimzAvaZnym problemfim,jak verifikovat neb0 - je-li ,,verifikaceapfilif silne slovo pro tak mEkkou vLdu (jiis&n bych dal ppednost terminu ,,ohodnoceni") - co je dobj. popis a co popis Spatnjl. Ale to je prAvE jeji ehoda. Je-li etnografie zhugteny popis a etnografove ti, kdo popisuji, potom je pro ktejkoliv jeji piiklad rozhodujici o&ka - at uZ se jedna o narychlo napsany Cl6nek v easopise neb0 o monografii velikosti del Bronislawa MalinowskCho -, roziiSuje-li mrkhi od tikd a skuteen& mrkani od parodickych. PfesvedCivost naSich vysvetleni neposuzujeme na zaklad6 srovnhi s masou neinterpretovanychdat, radikalni5 roziedenych popisd, nybrZ na ziiklad6 sily vedecke pfedstavivosti umoZnit nam pochopit Zivoty cizich lidi. Jak fik3Thoreau, nestoji za to obeplout svet, abychom spoeitali koCky v Zanzibaru. Toto tvrzeni, Ze neni v naSem zBjmu oeistit lidske chovani prAv6 od tgchto vlastnosti, ktere nas zajimaji, jeSt6 piedtim, neZ je zaCneme zkoumat, bylo nekdy vystupfiovino do SirSihotvrzeni: toti2 tvrzeni, i e jelikoZ nAs stejnf:zajimaji pr5v6 jenom tyto vlastnosti, nepotfebujeme se chovanim vice ne2 zb&ZnE!vdbec zabyvat. Ke kultufe, jak tvrdi tento pfistup, je nejlCpe pFistupovat Cis@jako k symbolickCmu systemu (chytAk spoCivave slovnimobratu ,,sam& mu o sob6") tak, i e izolujeme jeho prvky a potom charakterizujeme cely system n6jakjlm obecnym zpfisobem - na z&klade klitoech symbolc, okolo nichi je organizov~n,.fundamen~lnichstruktur, je- jichi je povrchnim erazem, neb0 ideologickych principd, na nichi spoCiva. PiestoZe se jedna o znaene vylepSeni od pojeti kultury coby ,,nauCeneho chovani" a ,,mentalnich jevti" a o zdroj nekolika velice vlivnych teoretickjrch mySlenek v souCasn6 antropologii, hrozi tornuto hermetickernu pfistupu k vecem, jak se dornnivam, nebezpeei (ktere jej Cim d51vice pohlcuje), Ze oddeli kulturni anaIyzu od vlastnich pfedmetd jejiho zkoumani, od neformalni logiky skutetneho iivota. Nezda se pfiliS uiiteene zbavit nejake pojeti nedostatkh psychologismu jenom proto, abychom je okamiite vystavili chybam schematismu. Chovani je Eeba venovat pozornost, a to pornGrne detailni, nebot' pravF:v toku chovini -Ci pfesneji, socidlniho jednani, -nach& zeji kulturni formy sv6 vyjadi-eni. Nachbeji je take sarnozfejmg v rdznych typech artefakth a v rbzn9ch stavech vedomi; ty ale eerpaji svtij *znam z role, kterou hraji (Wittgenstein by iekl ze svCho ,,pouiiti"j v pokraeujicim vzorci iivota, nikoliv z nejakych vnitinich vztahrj, ktere mezi nimi existuji. To, co Cohen, Sajch a ,,kapitan Dumari" delali, kdyi se jejich cile navzajem stfetly - kdyZ obchodovali, hajili test, ustanovovali nadvladu - vytvofilo toto pastjrhke drama. A ,,o tom" take toto drama je. At' uZ jsou symbolicke systemy ,,samy o sob6" cokoliv fi kdekoliv, dostaneme se k nim empiricky zkoumanim uddlosti, nikoliv uspofidavanim vyabstrahovanych entit do jednotnych vzorcb. DalSim ddsledkem tCto skuteenostije, i e soudrinost nemdZe byt hlavnim testem validity kulturniho popisu. Kulturni systemy musi mit ncjakou minimalni miru soudr%nosti,jinak bychom je nenazyvali syst6my;a pozorujeme-li je, maji ji obyCejnEmnohem vice. Ale nic neni tak koherentni jako pFelud paranoika tipfibEh podvodnika. Sila naSich interpretaci nemdZe spoeivat, jak se pfiliS easto pfedpokl&da,na tom, jak pevni: drZi pohromade, riebo na tom, jak pfesvedeivi: je obhajujeme. Nic, myslim si, nepi-ispelo k diskreditovini kulturni analyzy vice neZ dokonale vykresleni form5lniho Fbdu, v jehoi reilnou existenci nemtiie opravdu nikdo vefit Je-li antropologicka interpretace konstruovanirn j k l a d u toho, co se dirje, potom oddelit ji od toho, co se deje - od toho, co v urCitou chvili a na ureitem mist.5 urfiti lid4 fikaji, delaji, co se jirn d5je, od celeho velkCho d6ni iivota - znamena oddelit ji od jeji aplikace a uEinit ji prizdnou. Dobra interpretace eehokoliv - bisnd, 28 eloveka, historie, ritualu, instituce,spoleCnosti-n8s zavede do jddra toho, Cehoje interpretaci. Kdyi se tak nestane a zavede nas misto toho nekam jinam - k obdivovani svC vlastni elegance, autorovy chytrosti fi kras euklidovsk6ho fidu -, mdie to mit sve vnitFni kouzlo; ale je to nEco jineho, nei coje jejim ukolem -snaiit se pochopit, co celi ta zaleiitost s ovcemi vlastne znamena. Ta zileiitost s ovcemi -jejich piedstirand krddei, jejich reparativni pfesun, jejich politicks konfiskace -je (ei byla) v podstate sociani rozmluva. A to piesto, ie, jak jsem diive navrhl, probihala v mnoha jazycich a spoEivalastejni: tak v Einech jako ve slovech. Vyiadovanim sveho 'ar Cohen vyvolal obchodni smiouvu; Sajch, po uzndni Cohenova ndroku, poiadoval od utoCiciho kmene odSkodnC;otoeici kmen se pfiznal k zodpovt2dnostia zaplatil odSkodnC; Francouzi, ktefi chteli ukazat Sajchdm i obchodniktim, kdo je tady panem, provedli imperialisticky zakrok. Stejni: jako v kaZdC rozrnIuv6, zdkony neureuji chovani, a co bylo ve skuteenosti W e no, feEeno bjrt nemuselo. Cohen se mohl rozhodnout sve 'arnevyZadovat, vezmeme-li v dvahu, i e v oeich Protektoratu se stejne jednalo o nezakonny krok. Sajch jej rnohl ze stejneho dtivodu odmitnout. utofici kmen, ktej neuznAval francouzskou nadvladu, se mohl rozhodnout povaiovat cely utok za ,,skuteeny" a misto vyjednavdni bojovat. Francouzi, kdyby byli vice habile/obratni/ a men5 dur /pi-isnil (jakymi se take pozdeji pod feudalnim vedenim marSala Lyauteye opravdu stali), mohli Cohenovi dovolit, aby si sve ovce ponechal, mohli pfimhoufit oko -jak se f i ~-nad pfetrvAv5nim obchodniho vzorce a spokojit se s jeho podmanenirn pod svou nadvlddu. A existuji jeSte dalSi moinosti: MarmuSi mohli povaicvat krok FrancouzQ za pHliS velkou uraiku, nei aby ji mohli pfijmout, a mohli sami vyjddfit oteviene nesouhlas; Francouzi se mohli pokusit zakroeit nejenom proti Cohenovi, ale i proti samotnCmu Sajchovi; a Cohen mohl dojit k zdveru, Ze mezi zradnymi Berbery a vojaky z Beau Geste uZ obchod ve jrSindch Atlasu nestoji za namahu, a odejit do l6pe spravovanych tasti mesta. To se ve skuteenosti stalo o neco pozdeji, kdyi Protektorat postupne ziskal v i t ~ isamostatnost Ale naSim cilern zde neni popsat, co se stalo Ei nestalo v Maroku. (Od tohoto jednoducheho incidentu se Clov&kmfiie dostat k nesmirne sloiivm ot5zkAm socialni zku5enosti.j Jde o to ukhat, z Ceho se skladf~east antropologicke interpretace: z hleddni prdbghu socialni rozmluvy; Z jejiho ustdeni do podoby, v niZ je moZn6 ji prozkoumat. Etnograf,,pj~e"socialnirozmluvu; zapisujeji. Tim z pomijivk ud5losti, ktera existuje pouze v okamZiku, kdy probihi, Eini ziznarn, ktejr existuje v podobe sveho zdpisu a je moZnC se k nemu znovu vracet. Sajch je uZ davno mrtev, zabit v procesu ,,pacifikaceU,jak to nazjrvaji Francouzi; ,,kapitAn Dumari," jeho pacifikator, je sGle neivu a travi swij di~chod,obklopen suvenyry, na jihu Francie; a Cohen odeSel loni -Casteen6 jako uprchlik, C&teen5 jako poutnik, E&teen&jako umirajici patriarcha - ,domGu d o Izraele. Ale to, co si pied Sedestiti lety na atlaske ploSini? navzajem ,iekli", je -zdaleka ne dokonale -zachovdno pro vedecke badini. ,,Co," kEe se Paul Ricoeur, od nEhoZ jsem si celou tuto mySleku zapisovani Eind vypdjEii a ponckud ji piekroutil, ,,co psani fixuje?" Nikoliv samu udilost mluveni, ale to, co se mluvenim ,Hk6", pfiEemZ tirn, co se ,,i.ikP, myslime zdmf?rnouexteriorizacipodstatnou pro dosaeni cile rozmluvy; diky nii se sagen - feeen&- stiivAAus-sage -Wrokem, prohlaSenim. Strub&feteno, to, co zapisujeme, je noema [,,mySlenkaU, ,,obsahU,,podstata"] mluveni. Je to eznarn udAlostimluveni, nikoliv udb lost jako udblost. Toto neni pfesn5 ,,feCeno" -jestliZe oxfordSti filosofovk zabihaji do krdtkych pPib&hfi,fenomenologovC d o dlouhych vet; ale pfivadi nas to k pfesnEjSi odpovtidi na naSi zakladni o k k u : ,,Co deli etnograf?" - piSe? To se take mliie zd5t jako nepfiliS pfekvapij objev, a pro n5koho obeznameneho se souEasnou ,,Iiteraturou" objev nepfijatelny. Na tuto o k k u jsme sice standardne odpovidali: ,,Pozoruje,zaznamenava, analyzuje" -jistji druh veni, vidi, vici pojeti v5ci -, ale tato odpov5d' m5ie mit hlubSi nasledky, ne? by se zprvu mohlo zdat, v neposledni Pad5 ten, Ze rozliseni ttichto tTi fazi hledani poznani nemusi byt normalnE moinC; a Ze moZn6 ve skuteenosti jako samostatne ,,fikonyUani neexistuji. Nebo,op&tpfesneji,..zapisujeU.VetSina etnograflese vlastnBnachtizive form&knih a Elinkd spiSe nei filmb, zbznamb,muzejnich jrstav neb0 fehokollv jinCho; ale i v nich jsou samoziejm6 fotografie, kresby,dlagramy, tabulky atd. Uvedomeni si rbznjrch zpdsobd reprezentace (nemluvi! o experimentovini s niml) v antropologil velice chybi. Situace je dokonce jest5 delikAtnEjSi, protoZe, jak jii bylo poznamenano, to, co zapisujeme (nebo co se snaZime zapisovat), neni syrova sociiilni rozmluva, k niZ nemhme pfimy pfistup, nebot' v ni nejsme a2 na jist6 velikk ejimky piimymi aktery, nybrZ pouze jeji velice mala CLt, k jejimuZ porozumtini n&snaSi inform8toi-i dovedou.4 Neni to tak fatiilni, jak to zni, nebot' vSichni KrCt'ane nejsou IhZi, a neni Eeba znat vsechno, aby Clov5k pochopil n5co. Ale ved e to k nazoru, Ze antropologick8 analyza jako konceptualni manipulace s objevenymi fakty, logicki rekonstrukce pouhe reality, se zda jaksi nepiesvedCiv8. PiedloZit symetricke krystaly vyznamu, oeisttink od materi3ni slofitosti,v nii byly zasazeny, a pot6 pfisoudit jejich existenci autogennimu principu Fgdu, univerz5lnim vlastnostem IidskCho mySleni neb0 obsahlyrn apriomim Wellanschauungen (sv&tontizonlm), znamena piedstirat vedu, kterA neexistuje, a vymySlet si realitu, kterou nelze nal6zt. Kulturni anallza spoeivi (nebo by mela spoCivat) v odhadovdni eznamir, vyhodnocov6ni techto odhadd a vytviieni vysvtitlujicich zdv&rdz tech IepSich z techto odhadd, nikoliv v objevovani Kontinentu Vyznamu a mapovani jeho net6lesnC krajiny. Etnograficlj popis ma tedy tfi charakteristicke rysy: je interpretativni; to, co interpretuje, je proud socidlni rozmluvy; a toto interpretovini spoeivd ve snaze zachranit to, co se v tkto rozmluvG ,,fik$, pfed dnikem v okamiiku vyPCeni a fixovat to v takovC forme, abychom se k tomu mohli pozdsji znovu vrbtit. Kula uZ neexistuje neb0 se promEnil; ale at' je tomu jakkoliv, kniha TheArgonauts of the Western Pacific nam zdstavi. Ale existuje jest5 Etvrtjr rys takov6ho popisu, alespoii v t6 forme, v niZ jej provddim j2: je mikroskopicky. MySlenka ,,zlifasmi!n6hopozorovhi" byla uZiteEna do t6 miry, Ze posillla tendenci antropolo@ navkat se s e m i informtitory kontakt jako s osobami spiSe nei s objekty.Ale tim, Ze vedla antropology k tomu,Ze pfestall vid&tvelice mIi6tnf,kulturni!vymezenou podstatu sv6vlastni role a Ze se zaCali povaZovat za vice neZ zaujatk (v obou smyslechslova) doEasne pobjvajiciosoby, byla naSim nejvBtSim zdrojem probl6mb. Fl'oIleznamend,ie by neexistovaly Zadne rozsahlC antropologick e irlterpretace celych spoleEnosti, civilizaci, ~ ~ G t o e c hudalosti a tak ddle. Prdve takove rozgifeni naSich analyz na SirSi kontexty jim, spole-nd s jejich teoretickkmi zavery, ziskava pozornost SirSiho publika a ospravedliiuje, ie je vbbec provadime. Nikomu uZ nezdleii,ani Cohenovi(no...Cohenovi moZna ano), na tech ovcich jako takoech. Historie ma sve nenapadne body zvratu, "chvile velkeho hfrnEni v mal6rn prostoru"; ale tat0 mala historka rozhodn6 nebyla jednou z nich. Znamena to jenom to, ie antropolog se obvykle k takoem SirSim interpretacim a abstraktnejSim analyzam dostava prostfednictvim eirn dal lepSi obezndmenosti s nesmirne drobnymi zAleiitostmi. PoGka se se stejnymi velkymi skuteenostmi, s nimiZ se ostatni -historici,ekonomove,politologove, sociologove -poGkaji na zlcvt5stnejSich dejiStich: Moc, Zmdna, Vira, ~tlak,Prace, VASeii, Autorita, Krasa, Nisili, Laska, PrestiZ; ale potjrka se s nimi v kontextech natolik obyeejnych-jako je MarmuSa a Cohenfiv Zivot-, ie je mdie psat s malym pisrnenem.Tyto vSelidsk6konstanty, ,,tavelka slcva, kterj nas vSechny desi", ziskavajiv tak domacech kontextech domacky prostou podobu. Ale to je prave Whoda. Na svEte je ui dost hlubokych mySlenek. Ale presto problem, jak se dostat od souboru etnografickych rniniatur toho fadu,jako jsou ty,kter&obsahuje n5S pfibeh o ovcich, - problem vytriddni poznamek a pf behb -k rozsahlym kulturnim panoramatdm naroda, epochy, kontinentu neb0 civilizace, nelze tak lehce pfejit neurCitou zminkou o vyhodach konkretnosti a realistickeho uvaZovani. Pro vedu zrozenou v indianskych kmenech, na tichomofskych ostrovech a v africkych rodech a poslCze zachvacenou vetSirni ambicemi toto musi pfedstavovat velky metodologickyproblem, ktee je vEtSinou velice SpatnF:zvliidnut. Modely, ktere antropologove sami vypracovali, aby ospravedlnili svdj pfechod od mistnich pravd k obecnym pfedstavam, pPispEly ve skuteEnosti k neuspechu jejich snah stejns jako to, co proti nim vymysleli jejich kritici - sociologove posedli velikostmi vzorkb, psychologove posedli mefenirnneb0 ekonomove posedli agregovanpmi velieinami. Z techto modeld byly nejddleZitejSi dva: model ,,mikrokosmu" - ,,Jonesvillejsou Spojenestaty"; a model ,,experimentu v pPirozenem prosEediU- ,,VelikonoCni ostrov je zkuSebni pfiklad". Bud' vesmir v zrnku pisku, neb0 vzdaiene bfehy mofnosti. ,,Jonesvilleje Amerika ve zmenSenem mGfitku" (nebo Arnerika je Jonesville ve zvi:tSenCm mefitku) je tak evidentni omyl, ie jedinB vec vyZadujici vysvetleni je, jak tomu lid6 mohli vEfi: a oCekAvat tot65 od ostatnich. PPedstava, ie podstatu narodnich, spoleCnosti, civilizaci,velkych naboienstvi neb0 Cehokolivjineho Ize najit v souhrnne a zjednoduSen6 podobi: v tzv. ,,typickychUmalych mestech a vesnicich, je hmatatelny nesmysl. Kdyby vPtSi relevance mikroskopickych studii zamgfenych na jedno misto skuteen6 , zzivisela na takovem pfedpokladu - Ze zachytily velky svet v malem -, nebyiy by vdbec relevantni. Ale tak tomu samoziejme neni. Misto zkoumgnineni piedmetem zkoumani. Antropologove nezkoumaji vesnice (kmeny, mssta, mestske Etvrti...); zkoumaji ve vesnicich.V rdznych mistech mbiete zkoumat rdzne veci, a nEkter6 vEci - napfiklad jakymi zplisoby kolonidlni nadvlada ustanovuje ramce moralniho oEekavani - Ize nejlepe zkoumat v uzavfenych lokalitach. Ale to neEini z mista to, co zkoumate. Ve vzdalenejSich provinciich Maroka a Indon6sie jsem se poqkal se stejnymioGzkami,s nimi.2se po~kaliostatni socialni vedci v mend vzdalenych lokalitach (a to se zhruba stejnou pfesv6dEivosti) - napfiklad, jak to, ie lid6 se nejnalkhaveji domahaji uzndni sve lidskosti tak, Ze zdiiraznuji skupinovou hrdost? Mohli bychorn piidat dalSi rozmer - ktee by by1 hodn6 zapotfebi v souEasnem klimatu, kdy socialni vedy pracuji rnetodou odhadovani feSeni;ale to je vSe. Kdyi se chystate Siroce pojednat o vykoi-ist'ovanimas, bude mit pro vas urEitou hodnotu pozorovani toho, jak javansky pachGf obraci pddu v tropickem lijaku neb0 jak marocky krejEi vySiva kaftany pfi svetle dvacetiwattovk Zarovky. Ale pfedstava, i e tento zaZitek varn umoZni promyslet cely problem (a poeSit vas na urovefi takove moralni whody, z jejif vySe mdiete shliiet dold na ty eticky rnCnF:privilegovane),by mohla napadnout pouze toho, kdo by1 pfiliSdlouho v buSi. MySlenka ,,ptirozene laboratofe" je stejne tak zhoubna, a to nejenom proto, Ze se jedna o chybnou analogii -co je to za laboratof, v nii neexistuje anijeden manipulovatelny pararnetr? -, ale proto, Ze vede k nazoru, i e data odvozena z etnografickych studii jsou EistSi neb0 podstatnejsi neb0 solidn6jSi neb0 mene podmindna (nejoblibenejSi slovoje ,,zakladniU)neZ ta, ktera jsou odvozena z jinych typf socialniho bddani. Obrovska piirozena rdznorodost kulturnich forem je samozkjm5 pro antropologii nejenorn jednim z velikych (a mizejicich) zdrojd, ale je take zdkladem jejiho nejhlubSiho dilematu: Jak Ize sIouEit takovou rinnorodost s biologickou jednotou lidskeho druhu? Ale nejedna se, ani metaforicky, o experimentalni rdznorodost, nebot' kontext, v n6mZ se objevuje, se take souEasnemEni, a neni moZnC (pfestote nEkteH se o to snaZi) izolovaty od x, aby bylo rnoine zapsat spravnou funkci. Slavne studie, kter6 se snaZily dokazat, Ze oidipovsky komplex funguje na Trobriandskych ostrovech opaCnE, te pohlavni role u kmene Cambuli jsou pfevracene a Ze Pueblane postrddaji sklon k agresi ('je charakteristicke, ie vSechny byly negativni -,,ale nikoliv na Jihu"), nejsou, bez ohledu na svou moinou empirickou platnost, ,,vedeckyoveiene a potvrzene" hypotezy. Jsou to interpretace neb0 chybne interpretace, jako kaide jine, k nimZ se dospelo stejnf:jako ke kaZd6 jine, a stejne tak nepPesvddeivC, a pokus dat jim autoritu fyzikalniho experimentu je pouze metodologice trik. Etnografickd zjiStCini nejsou privilegovani, jsou pouze konkretni: zase jedna nova zeme. PovaZovat je za n&covice (nebo m6nE) nei toto by znamenalo zkreslit jak je, tak jejich ddsledky (ktere jsou rnnohem zavaZnejSi neZ samotna zjiSteni) pro socialni teorii. Zase jedna nova zem6: dQvodem,proC: jsou zdlouhave popisy kradeii dalekych ovtich stad (a skuteene d o b e etnograf by se jeStf: zab*al tim, o jake ovce se jednalo) obecnE ddletite,je to, Ze dodavaji sociologickemumySleni hutnou potravu. Podstatnym rysem antropologickych zjiSteni je jejich spletita specifienost, jejich podrobnost. PravE material ziskany z dlouhodobpch, hlavn6 (i kdyi ne ehradne) kvalitativnich,vysoce zGCastnEnych a t6mG posedle detailnich terennich ezkurnd v omezenych kontextech, umoZfiuje poskytnout megakonceptcm,jimiZ je postitena souCasndsocialni veda - legitimita, modernizace, integrace, konflikt, charisma, struktura, ...tjznarn - urtitjl druh rozumne skuteenosti. Diky ni je motne nejenom o nich realistickya konkrCtnE pfemySlet, ale, co je dtileZitCijSi, tvofive a pi'edstavive rnyslet s nirni. Metodologicky problem mikroskopickeho charakteru etnografie je realny a zavaZny. Ale nevyieSi se tim, i e budeme povaZovat vzdalenou lokalitu za svEt na dlani neb0 za sociologickou obdobu Wilsonovy mEne komory. VyfeSi se tak - neb0 se tak alespoii EBsteEne udrZi v urCi@ch mezich -, Ze si uvedornime, Ze soci6lni jednani komentuje neco vice neZ samo sebe; i e to, odkud interpretace pochkzi, neurCuje, karn aZ je moZn6 s ni dojit. Mala fakta potvrzuji velke otfzky, mrkani epistemologii Ei kradeie oveich stad revoluci, protoZe je to v jejich pfirozenosti. VII A tim se koneCnE dostavbrne k teorii. Zakoieneny hfich interpretativnich pfistupli k eemukoliv - literature, sncm, symptombm, kultuie -spoBva v tom, te maji tendenci odolavat, neb0 Ze je jirn dovoleno odolavat, pojrnovCmu vyjadieni, a tak unikaji systematickpm zpOsobOm vyhodnoceni. Bud' interpretacipochopite, neb0 nikoliv, porozumite jejimu GEelu, Ei nikoliv, piijrnete ji, ti nikoliv. Je uvGznena v bezprostfednosti sveho vlastnihodetailu,a je proto prezentovana jaka sebepotvrzujici, nebo, v horSirn pfipadg, je potvrzena 6dajnG vysoce vyvinutou citlivostitoho, kdo ji prezentuje; jakykoliv pokus formulovatto, co iikd, jinymi slovy,je povaZovan za zesmeSn6ni-za ngco, co antropologov6oznaEujiterminem nejhrubSiho moralniho zneuZiti -etnocentrismus. V pPipadE oboru, ktej se prohlaSuje,tfebaie nesmele (i kdyZ ja sam v teto zaleiitosti vlibec nesmely nejsem) za vedu, toto jednoduSe neobstoji. Neexistuje Zadny ddvod, proe by pojmova struktura kulturni interpretace mela byt hdfe formulovatelna,a proto menF: pfipouStejici explicitni kriteria hodnoceni nei napfiklad biologicke pozorovani neb0 fyzikgni experiment, -Zadny ddvod aZ na to, ie neexistuji iadne neb0 ternef 5dne pojmy, jimiZ by takove formulace bylo moZno vyjadfit. Jsme degradovani na to, Ze teorie pouze naznaeujeme, protote postradkme schopnost je vyjadiit. Na druhou stranu je tieba pfiznat,ie kulturni interpretace ma urCite znaky, ktere tini rozpracovilni teorii sloiitjrm. Prvnim z nich je potfeba, aby se teorie driela pii zemi vice, nei je tornu v piipade vEd, ktere se mohou vice oddat imaginativni abstrakci. V antrope logii se jako uCinnC prokkaly pouze kratke tahy logickjrch soudli, ty delSi maji tendenci odboeovat do logickych snf t i akademickb ho blouzneni vyznatujicich se pouze forrnalnisymetrii. VeSkejrn ti'ebn popf-it,Ze se jedna o nevyhnutelny esledek klinickeho p?istupu k vyuZiti teorie. Je pravda, Ze v pf-ipad6 klinickeho stylu formulovani teorie je ukolem konceptualizace vytviifet interpretace materialu, ktew uZ rnarne k dispozici, nikoliv zobrazovat vjrsledky experimentilnich rnanipulaci neb0 vyvozovat budouci stavy nltjakeho determinovaneho systemu. Ale to neznamenk Ze teorie se musi hodit pouze k rninulym skuteenostem (nebo, opatrnltji feeeno, vytvafet jejich piesvedEiv6 interpretace); musi take pFeZit - intelektudne pfeZit - skuteenosti budouci. PfestoZe sve interpretace nahleho zdchvatu rnrkani neb0 pfipadu kradete ovci formulujeme potom, co se stanou, nekdy dokonce dlouho potom, teoreticky ramec takoveto interpretace rnusi byt schopen neust5le produkovat obhajitelne interpretace,tak jak na sv6tlovychazeji nov6 spoleeenskejevy. P?estoie i.lovek zahaji jakykoliv pokus o zhuSt6ny popis ve stavu vSeobecneho 6Zasu nad tim, co se to k sakru d6je (coZ se net.Jik8v6ci zcela zi-ejmycha povrchnich) -snaZi se v tom zkratka vyznat -, nezahaji ho (nebo by jej nem6l zahajovat) s intelektudne prazdnyma rukama. Teoreticke mySlenky nejsou v kaide nove studii vytvofeny pokaide znovu; jak jsem jiZ fekl,jsou pPevzaty z jinych, pfibuznych studii, a jsou vylepSovany v procesu aplikace na novC problerny interpretace. KdyZ ve vztahu k temto problemdm pfestanou byt uiiteCne, pfestanou se pouiivat a jsou vicemenlt opuStltny. JestliZejsou i nadale uiiteene a vedou-li k novemu pochopeni vB ci, jsou nadale rozpracovavany a po~iivany.~ Podle takoveho pohledu na fungovani teorie v interpretativni vedi: je rozdil (jenZ je vZdy relativni), kterjr se v pfipadi5 experij Piiznivim, ie toto je do jistC miry idealizace. Protoie teorie jsou zfidka, jestli vdbec nekdy, v klinickCm uiiti rozhodne vyvrdceny, jsou pouze shleddny vice a vice neohrabanymi. neproduktivnimi, omezenymi neb0 prizdn*i, easto se ale udriuji pii iivote jefte dlouho potC, co o nB vfichni, aZ na hrstku lidi (pfestoie ti jsou Casto nejvafnivejfi), ztrati zajem. V pfipade antropologie je skutefne skoro teZSi dostat vyeerpane mySienkyz literatury pry€ nei ji obohatit o myglenky novc a produktivni, a tak je a2 pi-ilif mnoho teoreticwch diskusi kriticech namisto konstruktivnich a celP kariPry jsou zasv6covdny urychlov~inidniku skomirajicichmyslenek. Lze doufat, Ze s postupem discipliny bude toto intelektualni pleti zaujimat Cim dB1 tim menSi €&stnaSi €innosti. Ale prozatim je pravdou, ie stare teorie jen malokdy umiraji drive, nei vyjdou ve druhem vyddni. mentilnich Ci observafnich v6d vyjevuje jako rozdil mezi ,,popisem" a ,,vysv6tlenimu,rozdilem (jest6 relativnltjSim) mezi ,,psanim" (,,zhuStltn)impopisem") a ,,specifikaci"(,,diagn6zou") -mezi zjiSt'ovi~nim,jaw vjrznam ma urBte socialni jednani pro aktery, ktefi je vykonavaji, a co nejexplicitnejSim urEovanirn toho, co takto ziskana znalost ukazuje o spoleCnosti,v niZ se toto jednsni zjistilo, a o socialnim Zivot6 vdbec. NaSim dvojjedinym ukolem je odhalit pojmov6 struktury, jimii se Fidi jednini tech, ktere zkoumB me, to, co se ,Hk$ v socialni rozmluve, a vybudovat takovjr analytickjr system, pomoci nEho2 vynikne to, co je druhoqm znakem I techto struktur, co k nim naleii proto, ie jsou to, co jsou, na rozdil od ostatnich urtujicich Einitelh lidskeho chovani. V etnografii je ukolem teorie dodat slovni zasobu, jejimi prostfednictvim mfiZe byt vyjadfeno to, co chce o sobe fici symbolickejednani -tedy vypov&deto roli kultury v lidskCm ZivotFt. Takto, a2 na nekolik vzkcnych pfipadd oblasti zab@ajicich se podstatn6jSimi zaleiitostrni,fungujeteorie v esejich, ktere jsou obsaieny v tkto knize. Repertoar velmi obecnych koncepth a konceptuiilnich systernh vzniklych v akademickem prostfedi -,,integraceU,,,racionalizace",,,symbolL',,,ideologieU,,,Ctos",,,rev@ luce", ,,identitau,,,metaforaU,,,strukturaU,,,ritual",,,svlttovynazor", ,,akter6',,,funkceL',,,posvdtne"a samozfejmit sama ,,kulturaU-je vetkan do zhuStltnCho etnografickeho popisu v nadeji, Ze utini pouhe udklosti vltdecky qmluvnymi." Cilem je vyvodit rozsbhle zBvi5ry z drobnych, ale velmi hustlt uspofidanych fakth; podpofit Siroka tvrzeni o roli kultury ve vytvdfeni kolektivniho iivota tak. i e pfesnlt zapadnou do celku. A tak to neni jenom interpretace, co schazi aZ dolh na tu nejbezprostFedn6jSi droveii pozorovani: teorie, na niZ takovi interpretace konceptualne ziivisi, Cini totei. M6j zajem o Cohendv pf-ibeh, stejne jako Ryldv zajem o mrkani, skuteenf: pochdzel z ureitjrch velice obecnych pfedstav. Model ,,zmatenijazykh" - tedy poValna vetSlna nisledujicich kapitol se tjrka Indonesie, ne Maroka, nebof teprve v nedAvn6 dobi? jsem by1 nucen zafit se zab*at s e m materialem ze Severni Afriky, z nehoZ vBtSinu jsem ziskal pozdejl. Terenni v)izkumv Indonesf1jsem provide1 v letech 1952-1954, 1957-1958a 1971; v Maroku v letech 1964, 1965-1966,19681969 a 1972. hled, podle nehoi socialni konflikt nevznika tehdy, kdy2 -z ddvodu slabosti, neurCitosti, zastarani nebo zanedbani -pfestanou fungovat kulturni formy, nybrf spiSe tehdy, kdy, jako v pfipade karikujiciho mrkani, jsou tyto formy pod tlakem neobvyklych situaci neb0 neobvyklych zamerd nuceny fungovat neobvyklymi zpdsoby - neni mySlenka, ktera me napadla a i na zaklade Cohenova pfibehu. Tu jsem se naueil od svych kolegd, student6 a pfedchlidcd a do piibehu pfinesl. NaSe nevinng vypadajici ,,zprava v Itihvi" je vice nei vykresleni vyznamoqch ramcd Zidovskych pfekupnikd, berberskych valefnikG a francouzskych prokonzuld fi dokonce jejich vzajemneho propleteni. Je to argument, podle nehoZ pfepracovat vzorce socialnich vztahfi znamena nove uspofadat soufadnice zakouSen6ho sveta. Podoby spolefnosti jsou podstatou kultury. Jeden indicky pfibeh - alespoii mnF:by1 podan jako indicky pfibeh -vypravi o Anglieanovi, kteq se pate, co mu fekli, i e svet stoji na ploSine, ktera stoji na zadech slona, ktej zase stoji na zadech ielvy, zeptal (moina, Ze to by1 etnograf; ti se tak chovaji), na Cem stoji ta ielva. Na dalSi ielvc. A ta Zelva? ,,Ach, sahibe, potom jsou to a2 doli same Zelvy." Takovy ui je stav v8ci. Nevim, jak dlouho by st510 za to meditovat o setkani Cohena, Sajcha a ,,Dumariho6'(ten Cas jsem u i asi vyEerpal); ale vim, i e bez ohledu na to, jak dlouhy fas bych tim stravil, nedostal bych se nikdy k podstate veci. K podstate veci jsem se nedostal ani v jednom z pfipadd, o nichZ jsem kdy psal, at' u i Slo o eseje, ktere nasleduji v teto knize, neb0 nGjakC jine. Kulturni anaIyza je nutne nedokoneena. A co je jeSte horSi, fim hloubeji postupujeme, tim je neuplngjSi. Je to divna veda, jejii nejpouCnejSi tvrzeni spoeivaji na tech nejvrtkavEjSich zakladech a v nii, chcerne-li se zkoumanou vcci n8jak pohnout, jeSte zv)iSime podezieni, jak svc vlastni, tak i ostatnich, Ze nepostupujeme liplne spravne. Ale to, spolefnii s otravovBnimchywch lidi tupymi dotazy, znamen6 byti etnografem. Existuje nekolik zpdsobd, jak tomu uniknout - pi-evedenim kultury na folklor a sb5rem folklorniho materialu, jejim pfevedenim na znaky a jejich sEitAnim, jejirn pi-evedenim na instituce a jejich klasifikovAnirn, jejim pfevedenim na struktury a hranim si s nimi. Ale to jsou Cniky. Faktem zdsava, Ze pi-istoupitna dmiotickk pojeti kultury a interpretativni piistup k jejimu studiu znamena pfistoupit na to, Ze etnografickk tvrzeni je, abych si vypGjEil nyni jif slavnou fraziW. B. Gallieho, ,,v podstate sporne". Antropologie, nebo alespoii interpretativni antropologie,je vGda, jejii postup je charakterizovan spiSe tfibenim diskuse nei zdokonalov~nimkonsensu. To, co se zlepSuje, je piesnost, s niZ se navzajem rozCilujeme. / Toto je velmi tGike vid&t,kdyZ naSi pozornost rnonopolnE upoutAva jedna strana sporu. Monology zde nemaji velkou cenu, protoZe neexistuji zavery, o nichZ Ize referovat; existuje pouze diskuse, kterou je geba udriet. Maji-lieseje v teto knize nejakjr vjrznam, nespofiva ani tak v tom, co fikaji, jako v tom, Eeho jsou svedky: o h rovskCho nardstu zajmu, nikoliv pouze v antropologii, ale obecne v socialnich studiich, o roli syrnbolickjrch forem v lidskem iivotg. Vyznam, ta nezachytitelna a Spatne definovand pseudoentita, kterou jsrne kdysi vice nei radi pienechavali filosoftm a literarnim kritikdrn, se nyni navratila do srdce naSi discipliny. Dokonce i marxistk cituji Ernesta Cassirera; a dokonce i pozitiviste Kennetha Burka. Moje vlastni pozice uprostfed toho vSeho spoCivalave snaze nepoddat se subjektivisrnu na jedne stran6 a kabalismu na strane druh6, fili udrZet analyzu symbolickych forem pokud moZno co nejpevneji spjatou s konkretnirni soci6lnimi udilostmi a zaleiitostmi, vefejnqm sv&temkaidodenniho Zivota, a organizovat ji take vym zpdsobem, aby spojitosti mezi teoretickymi formulacemi a popisnymi interpretacemi nebyly zatemneny odvolavanim se na tajemnC vedy. Nikdy mi neimponoval argument, i e jelikoi naprosta objektivita neni v techto z&leZitostech moina (coi je samozfejrnG pravda), mcie se ElovEk nespoutanb oddat s e m pocithm. Jak p e znamenal Robert Solow, to je jako fici, i e jelikoZ je nedosaiitelnk naprosto sterilni prosgedi, mdieme klidne provAdGt chirurgickou operaci v kanale. Na druhou stranu rn-5 zase nepi-esvEdCujiani tvrzeni, Ze strukturalni lingvistika, poEitafovC iniienyrstvi neb0 nejak6 jina pokrofila forma mySleni nam umoini pochopit lidi,aniZ bychom je znali. Nic nezdiskredituje semioticky pfistup ke kultufe rychleji, nef kdyi pfipustime, aby upadl do kornbinace intuitivismu a alchymie, bez ohledu na to, jak elegantne jsou tyto intuice vyjadkny neb0 jak je rnodemi alchymie prezentovana. NebezpeCi, i e kultumi analyza pii hleddni pi.iliS hluboko leiicich ielv ztrati kontakt s pevnym povrchem, na nEmi probihi iivot - s politickymi, ekonomickpmi, stratifikaenimi realitami, v nichZ jsou lide vSude zakotveni, a s biologickymi a fyzicwrni potiebami, na nich2 tento povrch spoEiv8, -je vSudypiitomnC. Jedinou moinou obranou proti ngmu, i proti pievddEni kulturni analyzy do jakehosi sociologickeho estetismu, je piedevgirn zdokonalovat tuto analyzu na takoechto realitzich a takov;Crchto potFebdch. A pravE takto piSu o nacionalismu, nasili, identitc, 1idskC piirozenosti, legitimitc, revoluci, etnicite, urbanizaci, statusu, smrti, ease a nejvic ze vSeho o konkr6tnich pokusech konkretnich lidi umistit tyto veci do jakehosi srozumiteln.5h0, smysluplneho ramce. Zameiit se na symbolick.5 dimenze socialniho jednini - umEni, naboienstvi, ideologii, vEdu, pravo, mordlku, zdra* rozum - neznamena odvrAtit pozornost od existencidlnich dilemat iivota k nebeskemu krAlovstvi znecitlivCljrch forem; znamena to vrhnout se pi-imodo jejich seedu. Zikladnim akolem interpretativni antropc> logie neni zodpovedet naSe nejhlubSi okizky, ale umoinit nam piistup k odpovedim, jei podali druzi, kteri hlidali jin6 ovce v jinych udolich, a tak je zahrnout do zAznamd, co lide iekli a ke kteem se Ize vraczt.