sociální práce sociálna práca nabízíme spojení teorie s praxí ponúkame spojenie teorie s praxou Sociální práce, zdraví a životní styl 2017 ročník 17 vydává Asociace vzdělavatelů v sociální práci a Evropský výzkumný institut sociální práce OU SP/SP 3/2017 Návrhy řešení nejasné konceptualizace vybraných pojmů teorie zvládání dilemat sociálními pracovníky Proposals for Solutions to Unclear Conceptualization of Selected Concepts Theory of Management Dilemmas of Social Workers Ladislav Otava Mgr.Ladislav Otava' je asistentem na Katedře sociální politiky a sociální prače Fakulty sociálních Studií Masarykovy univerzity,věnuje se tématu vztahů sociálních pracovnic a klientu. Abstrakt Článek je diskusí o teorii dilemat sociálních pracovníků, jak je vymezuje Musil (Musil et al., 2004; Musil, 2004; Musil, 2008; Musil, Nečasová, 2008; Musil, fanská, 201 1). Je věnován zejména pojmům spojeným se /vládáním nesourodých očekávám, která před sociální pracovníky staví jejich prače s klientem v organizacích. / výsledku této prače je patrné, že teorie /vládaní'dilemat si zaslouží pozornost a doplňován, o nové poznatky. Jedním ze /jistém plynoucích ze stati je možnost /vládat obtížná rozhodování /měnou sociálních pracovníku, resp.jejich ideálu, a tím dilema v\ rušit. Klíčová slova očekávání, dilema, /měna, morální ideál Abstract The article is a discussion of the theory of the dilemmas of social workers, as defined in Musil (Musil e. ah, 2004; Musil, 2004; Musil, Nečasová, 2008; Musil, fanská, 2011). In particular,it is dedicated to the concepts related to managing disparate expectations before social workers implement their work to i lient organizations. From the results, it is evident that tins theory deserves attention and the acquiring of new knowledge. One ol the findings of the essay is the ability to handle difficult decisions by changing the social workers, their ideals, and therein' eliminating the dilemma. Keywords expectations, dilemma, change, moral ideal 1 Kontakt; Mgr. Ladislav Otava, Katedra sociálu, politiky a social,u prace, Fakulta sociálních studii. Masarykova univerzita, Joštova 10,602 00 Brno; otava@mail.muni.C2 80 úvod Tato práce je reakcí na pojetí teorie zvládání dilemat, jak ji rozvíjíMusil (Musil,2004; Musil ,t al.,2004; Musil, Nečasová, 200«; Musil, [anská, 2011). Oblast dilemat považuji za pfínosnou pro praxi soaalnich pracovníků a využívám toho, že autoři jsou otevřeni diskusi nad tématem (Musil Nečasová, 2008). Navíc například Kvans a I laris (2006), Papadaki a Papadaki 2008 Evans (2015 ukazuj , ze none <> 1-rížícll street-level pracovníků při rozhodován, a jejich zvládání během práce s klienty nu potenciál bý< dal, („„pracovaná a mojí ambicí je k tonu, přispět diskusi se stávajíc, teorii. i- i . ... ..;„,.,,,, tAtn rcoiu a nred ozit odpo\cm k u.Hm diskusi Ja cha poukázat na některé pro mě nenesené ot«A} > > konkrcu- umožňující rozvoj jak teorie zvládán, dilemat, tak soualm p áce jato J ^odpovědi na otázku, kterou si položil Musil s C;ls0J?^ ^y^m- před sociální pracovníky °nentacesociálníchpracovmlcůvpr^^ I "^jejich práce s klientem v organizaci?" .....morální orientace sehrává Musil, Nečasová (2008:83) si předběžné odpověděl, hned vuvodusveprfce, ^ t"^" **** nesourodých oiekávániÚlohu kilovou, ale v - * teoretický model této úlohy a několik hypotéz o tom, ,co * äeje, rozhodování" Přivede morálni interpretace konfliktů očekáváni k výätkám svidomi a prozm [Musil, Nečasová, 2008:93). . . .. , . ODakovaně přivádělo k dalšímu JeJ»ch odpověď považuji za hodnou pozornosti, protožf "J 1' . & moj, otázkv súvisí ^myslení nejasností, které jsem nebyl schopen v>'^s,r- J ^ " c mli nedostatkyi v jiných textech, ' ^dostatečnou konceptualizací pojmů Musila a Nečasové ^uus . j j ^mwnty. |mižu nejsem hledal zpřesněn,, popřípadě vysvětlení .Polozil ;;^;;;ui ;. teorii bádání dilemat d°ložit existenci a řešení problematické konceptualizace vybranyen s°ciálními m.......... vyučit .Pracovr,í^y?" Předpokládám, že odpověď na tuto otázku umožní zpřesnit a následné lépe Pracov 'l'"" Zv'i'lt':mi dilemat k aplikaci do praxe a vysvětlení procesu souvisejících se vztahem sociální unii teoi l'"v''*-klient. te0r'e zvládáni dilemat sociálními pracovníky práce ,mczovana jako uspořádaná množina e se zaměřuje na práci s existujíc, teorn. Ico.a j ^ p}emosti používaných ^ní vztahujících se ke sledovane ohlas,, a splňujících | m, y ^ ^ konzistentnost. tvrzen P°jm« vztahujících se k ohlasu, úplnost, zahrnutí jevu vztahující ^ ^ empirického, 0 non ľ '--u-, teorie (čechák, 19%). Czck (1974) uvádí, ze teoretické, o ^ teow pak 'Zť hovořit jako o generalizovaných empirických poznatci , v g ^ být využita k popisu empirie a k její změně, vztah j c u d - lKlržovat.jo nezbvtnc , m f v '-.o možne empirii .eneralizovat, zpětné ji popýta ^J^J^^^ ^P^rmino^ vyA 2013). Tato diskuse je nezbytnou a ^T^ntolo slovy užívanými v kazdodenn, F**e ve společenských vědách je hodně pojmu reprezeň MueUer,20l3 . i, a pi)jmv 2 musírne bbžc vymezit (Ber,, f^^e konkrétni termín v v zkumu koncep'tualizace je určení toho,co máme na ™f£f^é objasnit, co mame na mysh pojmy, ^|m.alizace je kniin v designu vvzkuinu. vek ^^meuvedli^fonnulacicflljichžchcemedos^ CM"SS,S ^mu je tak konceptualizace charakterizovaná jako •JjSJľ'(Babbie,2010:130X Jm, m dii jm, které jsme uvedly cOe w/hndo^ mez. dw« 'Ľi:r- -ladan, dilema, vychází z předpokladu existciu (MilsiIi2(K)S). M-'» ; ^ ^f^mi možnostmi v^ * jimi položene otázky rozpracovali množinu n"- , 1R.kl)li ;1 za klad m d _ J*** obtížných rozhodnutí T***^*T?£?L~ je dynamicky .. o s ^ mchž vstupuje se svou úlohou morálni kIc, Jii|n iiu)lVU,ualn,ch pojetí nesou, n*,a,,lí Pracovníci mají na iebo nrA*. tovnfch i majl 11:1 'c'"> průběhu aktivní podíl vytvare kmínek, jejich vztahu a nakládání s důsledky, které individuální konstrukce pojetí přináší. 81 SP/SP 3/2017 V nask-duju-,,,, textu budu diskutovat konceptuálni uchopení vybraných pojmů z výzku. tato Musila a ocasové (2008). Budu předkládat argumenty, tj. doklady nejasností, s tím,„co . (-V-.s„v„u namysli, když používají pojmy „.vládaní nesourodých očekávánf, „setrvá' "donlZľ/i Cm;.,UV »změna nesourodých podmínek"", důvody, proč je jak., im "Z7WtV,MtTO návrhXPoJetí pojmůatímreseníneiasnn^........" ohledem na zněni otázky Musil-, - m / výzkumné otázky ze "Musil s °UKfc.......»,,„■ vr,"",1"^'"■ ó ľ "'""'k~ metodika 'N*'"S^fe.....^„^^ -"".km.nii pojetí jejich nevyjasněnosti metodika U dilematu", ;iko nejasnosti vidím, zvolil SSrSšSsssij........,.................. I kvantitativní, souvislostem >sažena tvrzení (charakterist - .«-«íilc, snahu | vvhranýcricoriiľn1! ^u'T -'.c .intťrl^et„vat texty, ve kterých vyvozovat z textů kt ' JCJ sPolečných charakteristik. Tyto eharakteristikv budu subjektivné hermeneutická inierDrerJSOg ^ * vC,U1'"'sc uhraný.,, teoriím.Tento přistup k textu lze nazvat ;1 využití num/umrn 1 "* ^fí* " přfetUP "cm pozitivistický, spíše se snaží o důsledný pochopeni i-vb,'.,,' rp;^^^(^1997). Masarykovy univerzu' 1 • mimé snui a k ,,im P^ám n Publikace z online databáze jednotlivých textů budľ '•• "1ab*raktu "vádí práci s dilematy v pojetí Musila. Interpretace charakteristiky teorií kl blľ!n , mParDVat a P^vat svoje poznatky, to znamená, že budu jednot -ve k teorii dilenvat a možn * t • ■ i ' llP'>zorn,,Vi'1 ™ podobnosti dílčích charakteristík teorií vzhledem využívá osobní zkušen,"r "l'ľ d°plnění- Součástí této práce je tedy také heuristický přístup, který subjektivity a kreativity i " ,a'flcxí a y:':*>™»< jelm snaho,, je'hlubší porozumění a zapojen' ^usenosti pala budu v textu uvádět. Vznikne tak argumentace men vyvozených závěrů. DÝCH OČekIvAn"!" ADAJÍCÍ EX1STENC' NEJASNÉHO POJETÍ POJMU „ZVLÁDÁNÍ NESOURO' /-1 dilema je MusUem (20041 ^^^^e.kdypracovn.rľ0^0 neřešitel"é rozhodnutí pracovníka mezi dvěma možnostmi-'" plnit v dan ch JľZ?í PnfuPw« * klientům způsobe,,,, který odpovídá jeho ideálům, ,to Z '>raC0Vnich Pinkách zvládnutelným způsoben, každodenní úkoly l'l,n"V;lt ;1 ^Pravedlňovat Z UT/n,í 1'^vho (1980), že řadoví pracovnic, organizací se sn • VyV°lana určitostí jejich n,, ^ interakcc s ^ntem, pomocí nichž mohou obcházet ddem*« ""■"■k. Dále o zjištěn, Mu--1- - ■ ategie lř . K" I ST '""'""^k M. í"Sv " AI,,si,;, ^r «J- C2004), kteří poukázali [UsJabasová(2008) doplnili možnizpůsoby badání tírn , ',srn,rť«k-.:lrilll|"1'' Podmínek. Dále i* Stati dVch očekävdokladaj'ci řešení nejasneho pojetí pojmu „zvládáni nesouro- t-iku ^'"s'':1 11 nečasové (2008) má vznik a zvládání dilemat procesní charakter, který lze vystihnout ^ • esourodé pracovní podmínky -+ morální konstrukce konfliktu očekáváni' -* konflikty očekávání ,(,zh j' ",rci'l"'ĽtiK-c- konfliktů očekávám' —* obtížná rozhodnuti —» přijetí odpovědnosti z;i obtížné teoľ' -Utl ~* 'K(H"ntn'í dilemata -* zvládání dilematu. Logickou správnost schématu potvrzují další (JVí ■■ U,H''RI pozornost konfliktnímu rozhodování a obtížím s nim spojených, zejména pak teorie rolí Nynívď ^' řeo"e kognitivní disonance (Nakonečný,2000) a teorie motivace (Nakonečný,2000). a ■/.['■ ' ' 'S^L,S' v.vil'''j' toho, že teorie dilemat předpokládá jako jedno z východisek konfliktu „očekávání", (l()7^\iU 0< c'<;'v'"" je předmětem zájmu teorie roh. Při formulaci procesního charakteru role Možný ^ _ • avazuje na Leviňstona (1959) a jeho pojetí skládající se z: očekávání okolí (požadování role) POch '"cľatt' r°le (pochopení role) —* výkon role (provádění role), rozšířil na pojen: očekávání -* p< m —* pojetí —* výkon. Možný (1975) totiž spatřuje ještě rozdílnou povahu mezi „pochopením" ini -,]:\. ' jazykově odpovídá vnitřní diferenciaci anglického „role-conecption", v češtině „pojetí" vazh S"'C' na IO/í"''' °1' tLTml'nu „pochopem", tvůrčí vklad individua (v tomto případě do procesu zpětně T ľmezi "ositelem a sdělovatelem role). konk* 10,1 t3^é 0DsanuJc aspekt konfliktu. Konflikt v oblasti rolí vymezili Katz a Kalin (1978) jako 8 OČelcT"01 °U nC')() "*Ce čekávání, Mľ soulad s jedním očekáváním by vedl k obtížnému souladu ',Vanim druhým. Konkurence očekávání se může projevit v několika rovinách. Podle Vláčila (int SC ^"dlikt ľ°l' může vyskytovat ve vztahu mezi různými nositeli (různých i stejných) roh personální konflikt), neho ve vztahu jednotlivého nositele k určeným rolím (intrapersonální (int lntT;1personální konflikt spočívá v nesouladu mezi různými současně zastávanými rolemi nsol' C konflikt) neho v nesouladu uvnitř jedné role (intra-role konflikt) neho v nesouladu mezi '/" nostía určenou roh (já-role konflikt). obl ',("riu* Předkládám k úvaze výběr konceptu „já-role konflikt" jako shodného hlediska k vymezení ane^Stl, ^emat- Já-role konflikl je situace, kdy požadavky role porušují morální hodnoty individua 1Vju ° ^ nastává konflikt mezi očekáváním sestavy role a potřebami či aspiracemi jejího nositele. grove (m Morris, 1971) definuje já-role konflikt jako situaci, kdy očekávání a závazky okolí jsou _ gruentni s hodnotami anebo chápáním příslušně role jejím nositelem. Stres vyvolaný tímto M)mliktc— " l,t-,l 1996). Výsledkem jakéhokoli řešení já-role ■■'"m"^umv nenabídly empirický příklad organizace služeb £ r'.ika, naťiilema. Dále se proto l,ilc'"at„ a žívo, s mm by] kolektivně přijatým a zavedeným zpu VtrV"n"n obývají- .....,h úlohu morálního ideálu pri zvládam dilematu "sledující kapitole se pokusím přesněji vtim/i ,v kultuře určité skupiny ováním; Musil, Nečasová (2008:89) hovoří o tom, že díváni provází,a učiní je Součástí svého života. Pracovník muže přijmout napětí mezi svými morálními """V a nepřízní osudu, která mu brání v jejich praktickém naplňování, jako morálně hodnotný postoj Ke své mr nečasovou (2008') zároveň uvádí, že jedince se setrváním nacházeli je stěží, navíc bylo obtížné 83 SP/SP 3/2017 uznávaná vize žádoucího stavu věcí, o jehož dosazení je podle členů dané skupiny, z hlediskajimi uznáván? hodnot, žádoucí usilovat". Musil (2001) a Musil, Janská (2011:127) hovoří o ideálu bez přrvlastK •morální" a mysli se tím „představa o způsobu vnímání klientů a jednání s nimi, kterou poradce próžívája^ žádoucí a osobně se s ní ztotožnil". Musil (?niu) ,,,/•;, u ; ,„,.,„..„'.„.' lil.,,, ., I i,,J,vbo hovořících o idea ■ u to ! 11111111(1111 s ní ztotožnil". Musil (2004) uvádí i vymezení Blan a Lipskyho hovoř služby, patří sem např. orientace na práci s klientem, altruismus. Ve všech případech jde o vyjádřeni subjektivní představy sociálních pracovníků o „tom, co se má" na základě jejich dosavadní zkušenosti. Považuji za nezbytně věnoval konceptualizaci „setrvání" větší pozornost, protože chci více upozorni na možnost (a riziko) přijetí prožívání napětí jako „toho, co se má" a jako běžné součásti práce sociáln < 1 pracovníku. ARGUMENTY DOKLÁDAJÍCÍ ŘEŠENÍ NEJASNÉHO POJETÍ POJMU„SETRVÁNÍ U DILEMATU" Musil s Nečasovou (2008) sice neuvádí explicitně úlohu morálního ideálu při setrvání u dilematu, ak podle mého názoru lze říci, že morální ideál je v tomto případě zachován. Konkrétné takto: úloh'1 ideálu při setrvání u dilematu je taková, že ideál je zachován v původní podobě, u pracovníka dojde k přijetí konfliktu podmínek a ideálu jako hodnotného, tzn., že existuje ještě další část ideálu, která přijetí považuje za hodnotné a množní jej. S využitím výše uvedených charakteristik role může být úloha morálního ideálu u setrvání u dilematu strukturovaná následovně. 1. Očekávání morálního ideálu je: prožívat a snášet bolest je úctyhodné. 2. Interpretace očekávání morálního ideálu: chci prožíval a snášet bolest. 3. Výkon očekávání morálního ideálu: prožívánu a snáším bolest. lálo struktura není v sociální práci neznámá, protože se objevuje například jako důsledek narcistického /.raněni v rámci syndromu pomáhajícího. Podle Schmidbauera (2008) syndrom pomáhajícího odkazuje na jeden z motivu k profesi - snaze pomoci vlastním nevyřešeným problémům.Jde o potřebu pomáhat druhým na úkor vlastních potřeb a ve vztahu k trápení lze říci, že ideálem může být snaha „je nutné pomoci všem". Konfrontace s nemožností ideál naplnit může vést k trápení spojenému s nemožností naplnit pomoc všem, následnému ztotožnění se s ideálem prožívání a snášení trpění, a zachováni ideálu pomoci všem. Schmidbauer (2008) také dodává, že napěli provázející neuspokojení očekávánu má vliv na patovou dynamiku, zpracování agrese, apod., a může být jednou z příčin profesního vyhoření. Musil, Nečasová (2008) u setrvaní u dilematu uvádí, že bylo těžké odlišit, zda z výpovědí respondentů plynou argumenty pro setrvání, nebo pro snahu odpoutat vlastni pozornost od nějakého jiného dilematu. Tato nejednoznačnost muže mít obecnější charakter.Tomič (2013) napríklad upozorňuje na existenci falešného dilematu. Falešné dilema je jeden z argumentačních klamů, který vyvolává dojem, že existuji pOUZě dvě (popřípadě tři ani.) možnosti tam, kde je jich ve skutečnosti více. Tun složitý problém s mnoha stavv zjednodušuje a poskytuje pouze krajní řešení, a proto je označován též jako černobílý klam (white-black fallacy). Falešné dilema, které je velmi časté, obvykle slouží k oklamání a manipulaci posluchače. V kontextu této stati je posluchačem výzkumník zabývající se tématem, respondenti se mohou chránit před nepříjemnými možnostmi a unikat z jiné nepříznivé (dilematické) situace -* řešení dilematu jako způsob obcházení dilematu. Používaní falešného dilematu muže být strategií,jak zastřít jakékoli dilema a jakékoli způsob zvládání dilematu, pokud jsou prožívání dilemat a/nebo jejich zvládání nějakém způsobem sociálním pracovníkům nepríjemné. S ohledem na dosud řečené v této kapitole a moji snahu přispět k uspořádání množiny tvrzení vztahujících se k zvládání konfliktu očekávání, považuji za důležité věnovat pozornost i metodě, jak dosavadní teorie vznikala. Musil s Nečasovou (2008) použili akční výzkum, kdy jejich záměrem bylo výzkumně přistupovat k tématu dilemat během supervizních sezení se sociálními pracovníky z vybrané organizace věnující se sociální práci s romskou populací. Neuvádí ale, v jaké konkrétní podobě. Akční výzkum je postaven na změně a participaci. Je zaměřen na řešení praktických problému a už od začátku jeho vzniku v druhé polovině čtyřicátých let dvacátého století je hrám jako významný příspěvek pro práci sociálních pracovníků (Holter, Schwartz-Barcott, 1993). S ohledem na potíže, které Musil s Nečasovou (200S') uvádějí, je podle mého názoru možne, že sociální pracovníci neparticipovali na výzkumu, ale na supervizi, naopak výzkumník participoval na výzkumu, Ma ô ZTLILI' °a;k:,V'!:i!, Sir,a,nK'h Pracovník" ¥» " řešení problémů, očekávání výzkumník akčního^0' °btíŽnfho rozhodn«tí. V tomto ohledu nemuselo dojít k naplnění klíčové podmínk '"vyzKumu - explicitní participace. ■vTjľ' Pn"C "";,1l> náz°rU řešení v uPlatnění hlubšího analytického nástroje v rámci supervizť více odkrvvanVi nř/chiri 1t,..,1........:.............................-- i • ■ i '. . . odkrývá • VV;IJIť' příStUp' kfei7Je ale možno Použít Pouze v případě, kdy primárním procesem je být ii - VperviZe' sebezkušenost, terapie) a sekundárním je výzkum. Problémy respondentů chtějí P'imanic řešeny, nikoli zkoumány, výzkum v tomto kontextu vyvolává podezření, obavy, nedůvěru kju..' • ' > skrytých, nevyřčených motivů a ze zneužití. íodn,'.1 C("asov:1 ^()(,,s> zmiňují také potíže s redukcí empirické komplexnosti procesů morálního ..nekalých", skrytých, nevyřčených mořivu a ze zneužití. •i) zmiňuji také potíže s redukí nocení a prožívání Setkali se se změtí morálně zabarvených uval, a soudů, jejichž části se před jejich oemia objevovaly na hladině, vzápětí opět mizel v do hlubin proudu morálního prožíváni pracovních Podmínek a jejich důsledku. Vzájemné prolínání, neukončenost, popř. cirkularita procesů odehrávajících se během konstrukce, prožívání a zvládání dilemat brání podle autorů tomu, aby bylo možné je analyticky '"ozelenit, aniž by nedošlo k redukci. Musil, Nečasová (2008) k tomuto trefně podotýkají, že sociální pracovníci jsou . hlub" • pem' suPervizor musí zvládat jak stát na břehu, tak současně spolu s pracovníky proplouval ami proudu. Podle mého názoru není nezbytné, aby analýza procesů vedla k redukci empirie Pro zachování ,„..,..,..,. .. ...... .....' ■ . . ■ '..... Mul "nami n'"" neredukovaného bohatého empirického materiálu je nutne podstoupit analýzu zmiňovaných 11 n, z pro ,hllde možné interpretovat vše, co je nad mnu, tzn., vidět a popiovat »nání,neukončenost i cirkularitu s přidanou hodnotou vidění a možnost, popisu P^P™*f Nesouhlasím s tvrzením Musila a Nečasové (2008), že snaha posuzoval věrohodnost piš bráni, než * pn ověřování východi ek můžeme dojil k závěru, že dilema neexistuje, neexistuj v pre • k Podobě, je způsobí obcházení jiného dilematu ,.....d. Také porozuměn, důvodům - ™ůže l-ispět k vyrušení některých dilema. ... hlubin' a tak spustit dominový efek, zvládáni dalších navazujících problémů. ARGUMENTY DOKLÁDAJÍCÍ EXISTENCI NEJASNÉHO POJETÍ POJMU„OBCHÁZENÍ DILEMATU" Pouze '<> KO ........Pletnos, struktury textu uvedu shrnutí úlohy ideálu pn '^^^^ Podsazena jeho modifikovaná podoba, která se stava referenčním . \ . ^ V^tních postupů ke svému okol,; klientům a společnost,. Vvmezcní úlohy reálem však neskončila, je vsak stale nepříjemná, a proto P°^^ .{0 ^du transparentní, morálního ideálu při procesu „obcházení" je u Musila a Nečasové (2008J 1 Pozornost budu věnovat vymezení „latentní" podoby dilematu. dilematu oslabujíc! Dle Musila (2004:39) pracovníci zpravidla resení, okolnosti, které druhdy ztěžovaly volbu vylučujících sc mozi . , ge s(;iv, dilema dilematu ustoupí do pozadí, lidé na tyto okolnosti pozapomenou a « zj« L'"r"'- zcio lidé si ale zvyknou oddalovat l);>'e Musil (2004) uvádí, že nelze říci, že by zjevné dilema ^™*J |R.,1() h()j, n,otivu, které jim j« nějakým, pro ně přijatelným způsobem a po nějakou do u ^ ^ j(. pomérně Mľ» ztrpčovaly každodenní rozhodován,, zdaj, byt tj tan , • mvsKch pracovníků na oživen, P^žná a dlouhodobá lze předpokládat, že latentní dilema pouze čeka mj ností, které / něj mohou opět učinit dilema zjev ^neházeníAU.......' „»',., v, . ..^Aav ne. lazení dilemat má podle Musila a Nečasové (2008) dlouhou tradici, bohatě popsaná je predstava, že ÍSOciální pracovníci snaží dilematům vyhnout, obcházet je. Spočívá ve snaze jednat tak, aby bylo možné ^ Před obtížným rozhodováním, jehož potichu vyvolává konfrontace s příznaky nesiučitein) uk;i\';í,),_ ( )lvii.(......... ,.....,......,...... .......,..,„.,.,,.,: situacemi, s nnznakv kolizních OČekáVi ""• Opakovaná konfrontace s těmito pracovními situacemi, s príznaky kolizních oček ini >Ček en ini V(),h<>" neslučitelných možnost, přináší psychickou zátěž, před níž se sociální pracovníci snaž, sjednají proto způsobem, který jim umožňuje odkláněl pozor,,,,,, od příznaku neslučitelnosti "Dik avání. 85 3094 r S P/5 P 3/2017 Pro Musilu a Nečasovou (2008) odklonení pozornosti od těchto príznaku ovšcni neveat - ^ nesourodých podmínek, které /. hlediska morálního ideálu provokují v ořích sociálních P1^^ konflikty očekávání a obtížné rozhodování. Pozornost je tedv od dilematu odkloněna, ^ jjžnost latentné /ustává v pracovní situaci přítomno a muže být kdykoliv změnou okolnosti \n?^r,J^agcní klienta) znovu přesunuto do centra pozornosti. Výsledkem obcházení dilematu je tedy je 10 z do latentní táze a vzniká latentní dilema. yidí" M usilem (2004) a Musilem a Nečasovou (200X) používane pojmy, jako „ustoupit^ ŕ gunutí „pozapomenutí", „latentní podoba", „paměť", „čekání v myslích", „odklánění pozornosti , „p do centra pozornosti", tne vedou k úvaze o konceptuálním využiti strukturálního modelu mys ' model Vavrdy (200S) předpokládá existenci vědomě, předvědomě a nevědomě časti mys 1 . ^ t pojmy jako „vytěsnění", „odsunutí", „paměť", „mysl", „přesun z/do struktury mysli . Zejména nevědomí muže podle mého názoru přispět k jasnějšímu pohledu na obtíže v rozhodováni. argumenty dokládající řešení nejasného pojetí pojmu „obcházení dilematu Nevědomé (jako adjektivum) vyjadřuje vztah k duševním procesům, jichž si subjekt není věd< >m. V ps> 1 hoana teorii se předpokládá, že duševní procesy se mohou kvalitativně lišit, tzn., že některé jsou vědomi ^"^.^ nevědomé. Zároveň to také znamená, že existují dva typy nevědomých procesii: procesy, kterc se snac vedomými, a procesy, které se vedomými stávají obtížné, protože je subjekt vytěsňuje (Ryerott, >■ ^ První typ procesu je nazýván jako deskriptívne nevědomé (neboli předvědomě), druhy typ J ^být, pod pojmem dynamicky nevědomé. Vzpomínky, informace, dovednosti, prožitky atd., které mo ^ ^-.^ kdykoli je to zapotřebí a bez problémů vyvolám, jsou deskriptívne nevědomé. Vzpomínky, ^ přání, prožitky atd., jejichž existenci lze pouze předpokládat a které se stávají vědomými az po P určitého odporu, jsou dynamicky nevědomé (Rvcroft, 1993). _ ^ -ktování Dle teorie nevědomí je možné jednat a jednání posuzovat bez jejich bezprostředního re . (Fonagy, Target, 2005) a při rozhodování můžeme vycházet i z nevědomých ideálů a pravc. ^ možné neustále se konfrontovat mezi ideálním jednáním a praktickým jednáním, aniž byc^ -.n£gct souboj bezprostředně sledovali, reflektovali a zažívali, tj. můžeme bláznit nevědomě. 1 bto múze p' velkou psychickou zátěž a přispívat tak k profesnímu vyhoření. r řzkumu Důležitý poznatek o rozhodovaní uvádí 1 laidt (2013), z jehož sociálne psychologického v-x/^-nJ plyne, Že naše názory nejsou výsledkem pečlivého analytického uvažování, spíše se jeví, /-M ^' v naší morální intuici kombinované s příklonem k lidem, o nichž se domníváme, Že S( 1«-) 7^ instinkty. Jinak řečeno, používáme rozum, fakta i analytické uvažování, abychom zdŮVOdn ^ instinktivní rozhodnutí. Autor tedy zastává tezi, že se nejdříve rozhodujeme a potom rozhodnuti y ^ zdůvodňujeme, což podle mého názoru potvrzuje předpoklad existence části rozhodovaní, kte být sociálním pracovníkům skryto. . ,j . )racj Dále si myslím, Že k opakovanému konfrontování se nás muže vést důraz kladeny V SOCI 1 P ^ na reflexivní přístup, ten muže být brán jako ideál vedoucí sice k neustalému zvažovaní a /,1J^lvi./"lM1; obtížné prožívání, ale předepsaný autoritou, a proto hodnotný, proto muže být hodnotné 1 o (i setrvání) spojené s prožívaným napětím. Muže být tedv užitečné reflektovat reflektovaní, bode je zcela nezbytná přítomnost jiné osoby, například supervízora, s reflektovaným ideálem schopna podat zpětnou vazbu zahrnující náhled s maximem zvědomených východisek teto oso zvědomování není v supervizi samozřejmostí, a proto je důležitá znalost tohoto konceptu (1 lajm, argumenty dokládající existenci nejasného pojetí pojmu „změna nesouro dých pracovních podmínek" I Y.l ■• obcházení V tomto , která je by. Proces které stoji u kořene vzniku dilematu V T dlk'm;,t Íe sn;,h;1 " zménu nesourodých podmínek, ideál a modifikovat nesourodé pracovní"1? * s"ciiílní Pracovi*íci snaží zachovat svůj morální ideálem a nezatěžovaly jejich svědom' 1 ",mkv Uik- "ty jim nebránily jednat v souladu s morálním ideály (Musil, Nečasová,200H) " potrebou "^'"ám obtížná rozhodnut, a modifikovat morální 86 suti role V dalších teoriích věnujících pozornost obtížným rozhodováním a jejich důsledkům se mezi strategii zvládání objevují charakteristiky odpovídající obcházení, setrvání i vyrušení dilematu. Avšak jak js« uvedl výše, podstatným způsobem whištiií obtížného rozhodnutí, který se objevuje např. v teorii já-n konfliktu, ale v teorii Musila a Nečasové (200H) se neobjevuje,je změna osoby,změna morálního ideálu sociálního pracovníka.Této možnosti změny budu věnovat pozornosi v následující kapitole. ARGUMENTY DOKLÁDAJÍCÍ ŘEŠENÍ NEJASNÉHO POJETÍ POJMU „ZMĚNA NESOURODÝCH PRACOVNÍCH PODMÍNEK" Pro zachování stejné úrovně pojmového aparátu jsem zvolil k dalšímu používání pojem „vyrušení dilematu". Původní „změna pracovních podmínek" totiž podle mého názoru neodpovídá charakteristice Zvládání dilematu na stejné pojmové úrovni jako setrvání a obcházení, které označují, CO se deje s obtížným rozhodnutím, nikoli s jeho příčinou. Pro profesionální vyrušení dilematu je nezbytné, aby povaha dilematu (prozívám potíží) byla explicitní (vědoma), jinak není možne dilema vyrušit, vyrušit nevědomé dilema je možné pouze přes vědomé zpracování. Profesionálním myslím to, že pro wkon sociální práce je potřeba mír tyto procesy nahlédnuté a důležitý není jen úspěšný výsledek, ale také zkušenost s průběhem vyrušení,zkušenost se sebou.Takový způsob vyrušení je možné například v supervizi neho sebezkušenostních aktivitách, kde jedním z cílů je změna náhledu na situaci změnou východisek pracovníka (I lawkins, Shohet, 2006; Rothman, 1999). Podle Musila a Nečasové (2008) pokud sociální pracovníci chtějí uniknout před dilematy, která pivnou z rozdílu mezi jejich každodenní praktickou morálkou (užívanou teorií) a morálními ideály (ústředními hodnotami), je třeba, aby z hlediska morálního ideálu reflektovali a posuzovali jak svoji praktickou morálku, tak z teto reflexe odvozené změny cílů a pravidel svého jednán, s klientv. 1 ímto způsobem mohou rozlišit domněle nove eile a pravidla, které jsou toliko pozmenenou podobou morálne diskutabilní praktické morálky, a skutečné nové cíle a pravidla,jejichž aplikace se úkaze být efektivním nástrojem naplňování morálního ideálu. . Předpokládám, že má jít o předejit,, popř. vyrušení dilemat, nikoli uniknutí, což evokuje obcházem. Testovat by se měly vzájemně ideály managementu organizace, řadových sociálních pracovníku, klientů a supervízora. Výsledkem bv měly být reflektované ideály, které jsou přiměřené představám a možnostem všech zainteresovaných v pomáhajícím procesu. Toto považuji za východisko k reflexi ideálů a jejich připadne zmene. Předpokladem je, že nejreflektovanejs, ideál ma supervízor, jakožto profesionál podstoupivší nejdúslednější reflexi vlastního ideálu. Úlohu morálního ideah, je tedy možné koneeptualizovai takto: Při vyrušení dilematu změnou podmínek je ideál zachován a jsou změněny podmínky tak, aby mu odpovídaly. Při vyrušeni ddematu změnou ideálu je ideál reflektován (s pomocí reflektovaného ideálu další osoby, poprípade dalších osob). ,e upraven s ohledem na jeho přiměřenost k podmínkám. ZÁVĚR Nyní odpovím na výzkumnou otázku: Jakými argumenty můžu doložit e»stenci a řešeni problému koneeptualizaee pojmú v teorii zvládán, dilemat sociálních pracovníku? . kte.ou jsem Sl polo,,, na začátku textu. vládání dilemat sociálních pracovníků dokládám Existenci a řešeni problému koneeptualizaee v nou, /Madam um. M,,,:.,.,,, 1 ,. i • i • ■ Tliři-Anfm že mode zvládaní lotmulo\an\ Alusilim u pomu zvládání nesourodých očekávaní zjištěním, zt 11 • j ,,/Aiauam . . ,„.i.,ivv reorie iá-ro e koni, kru , kterv bv umožnil ro/suem a Nečasovou (2008) je možno nahhzet z perspektivy teorie „ja i . . stávajícího modelu o zvládání změnou pracovníka. ,. 1 , • .„ ř-nrii zvládání dilemat sociálních pracovníku dokladám Ex stenči a řešení problémů koneeptualizaee v teorii zviaaani um i 1 ...... i. ,„ v-nmili/iee tohoto způsobu /vládaní dilematu mu/e hvl npojlllu,,setrVaníud,le,natu'zlisten,n,zeU^ °bohac^ využitím explicitnější^ 11 pojmu „setrvání u dilematu' zji obohacena využitím explicitnější konkrétních podob „přijetí trape Existenci afcfení piobiém* u pojmu „obcházení dilematu" zjištěním, ze ko.ucpt „nevec >?>^^^^>!$Z^S£^Z........i Pr.covn.k0 dolita ■II I Stati SP/SP 3/2017 toho, co sc děje, kdy/ rozhodovaní není explicitní a je zatlačeno do latentní podoby, a zjištěním, že k těmto poznatkům je možné dojít s pomocí reflektování v průběhu supervizních sezení účastníků, kteří koncept „nevedomí' vvužívají. Existenci a řešen, problémů konceptualizace v teorii zvládaní dilemat sociálních pracovníků dokládán, u pojmu „změna nesourodých pracovních podmínek" zjištěním, že tento způsob zvládání lze považovat za Cle, způsob zvládaní podřazený pod „vyrušení dilematu" spolu se „změnou pracovníka", a zjištěním, že tento způsob zvládnut, ddematu lze realizovat v procesu supervize pomocí reflexe ulealu pracovníka. tét° °dp0Xěd! VyVn/U"' 26 teorie '^»» dilemal má potenciál k rozvíjení. Dále lze říci, že tento ozvoj je tnozny za prvé: využitím strukturovanějších významů stávajících nebo doplňujících pojmů; a za dmhe: transparentnejším využitím nastroj,, umožňujících generalizaci (i latentní) empirie. Tímto bude mo^«phciměJipopsa^ řispět ke ko,nplexně,sí,nu popisu prístupu sociálních pracovníků ke klientům. POUŽITÉ ZDROJE BABBIE, K. 2010. The Practice of Social Research. Belmont: Wadsworth Publishing. SS V01 ■ °-™Htative search Methods for the .swSciences. Boston, MA: Pearson. e ECHAK, V. 1996. ITeorie. In: MAŘÍKOVÁ, M., PETRUSEK, M VODÁKOVA, A. a kol. Velký lociologický slovník IIp/z. Praha: Karolinum. ČÍŽEK, F. 1974. Teorie a empirie. Praha: Nakladatelství Svoboda EVANS, r 2015 Street level Bureaucracy, Management and the Corrupted World of Service. European Journaloj Social Work, 1X)1: 10.10K0/13691457 2015 10X4?74 EVANS, T, I IARJRISJ. 2006. A Case ofMistaken Identity? Debating the Dilemmas of Street Level bureaucracy with Musi] et al. European Journal of Social Work 9(4) 445-459 IIA1DTJ. 201.?. The Righteous Mind. New York: Pantheon Books' PONA( JY. P,TAR( ILT, M. 2005. Psychotické teorie: Paseny ,pohledu výrojovcMchoMologl, rraha: Portal. * IIAJNY, M. 2008. Psychodynamický přistup k supervizi. In: IIAVRDOVÁ /. HAJNÝ, M. et al.: Praktická supervize. Průvodce supervizi pro začínajícísupervizory, manažery a příjemce supervize. Praha: Ualen. * ■ ' HAWKINS, P, SI l( >HET, R. 2006. Supervision in the Helping Profession. New York: Open I fniversity I ress. HENDLJ. 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace Pral,,- Portál HOLTER, I. M SCHWARTZ BARCOTT, I). 1993. Action Research: What Is it? Hov, I las I. Been sed And I low Can I, Be Mused I,, Nursing? journal ofAdvansed Nursing, 18(2), 298-304. k.Dil,SI.. 985. Slwnikcizich üov. Praha: Statní pedagogické nakladatelství.' 33(1) 57-67 A,r^";'"vni metodologie pro analýzu kvalitativních dat. Sociologický časopis, I .A AN, V. d. (i. 1998. Otázky legitimace sociální práce. Boskovice-Ostrava: Albert - ZSF Ol I. LEGARD, R., KEEGAN, J., WARD, K. 2003. In-depth Interviews. In: RITCI11K, |., LEWIS, J. (Eds.). Qualitative Research Practice. Kondon -Thousand Oaks - New Delhi- SACK Publications. KLVINSION, D.J. 1959. Role, Personality, and Social Structure in the Organizational Setting The Journal of Abnormal mul Social Psychology, 58(2), 170-1 HO LIPSKY, M. 19S0. Street Level Bureaucracy. Dilemmas of the Individual in Public Services. New York: Russell Sage Foundation. KATZ.D., KAI IN, R.L. 1978. The Social Psychology of Organizations. New York: fohn Wiley and Sons. MORRIS, B. 1971. Reflections on Role Analysis. The British Journal of Sociolog, 22(4), 395-409. M( )ZNY, I. 1975. Pojmový komplex /cone sociální role. Brno: Sborník prací Brněnské univerzity. MUELLER,Cl 1.201 J.Conceptualization,Operationalization,and Measurement. In: LEWIS-BECK, M. S., BRYMAN, A., LIAO,T K The SAGE Encyclopedia of Social Science Research Method. London: SA< iL Publications. 88 Stati MUSII., I,. 2004. .Ráda bych Vám pomohla, ale..." Dilemata práce s klienty v organizacích. Brno: Marek Zeman. MUSIL, L. 2008. Způsoby zvládání dilematu jednostrannosti a symetrie. In: JANLBOVA, li., KAPPL, M., SMUTEK, M. (Eds.). Sociálni práce mezi pomocí a kontrolou. Sborník z konference II. Hradecké dny sociální práce, konané24.-25. 10.2008v Hradci Králové. I [radec Králové: Gaudeamus. MUSIL, L. et al. 2004. I),. Sociál Workers Avoid the Dilemmas of Work with Clients? European Journal of Social Work, 7(3), 305-319. MUSIL, L., IANSKÁ, V. 2011. Dilema .loajálního úředníka a empatického pomocníka a akceptace změn. In: WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M. (Eds.). Institucionální zména a veřejná politika. Analýza politiky zamestnanosti. Brno: Masarykova univerzita, muniPRESS. MUSIL, L., NEČASOVÍ M. 2008. Zvládaní nesourodých očekávání a morální orientace sociálních pracovníků. In: MUSIL, L., ŠRAJERJ. Etické kontexty sociální práce s rodinou. Brno: Albert, 83-105. NAKONEČNÝ, M. 2000. Sociální psychologie. Praha: .Academia. PAPADAKI, E., PAPADAKI, V. 2008. Ethically Difficult Situations Related n. Organizations Conditions. Journal of Social Work, 8(2), 163-180. ROTHMANJ. C. 1999. The Self-Awareness Workbook for Social Workers. Boston-London-Ioronto Sydney-Tokyo-Singapore: AHvn and Bacon. RYCROľT,Ch. 1993. Kritický slovník psychoanalýzy. Praha: Psychoanalytičke nakladatelstva. SCHMIDBAUI':R,W.20()8.'.V)v/(//w;//>w//W7///v/. Praha: Portál. TOMIČ.T. 2013. ľalsc Dilemma: A Systematic Exposition. Argumentation, 27(4), 347-368. 10.1007/sl05Q3-013-9292-0. VAVRIM, V. 2005. ()tázky soudobé psychoanalýzy Praha: Nakladatelství I ..dove nov.ny. VLÁČIL, J. 1996. Konflikt rolí. [n: MAŘÍKOVÁ, M., I'LTRI 'SICK, M., VODÁKOVA. A. a kol. Veli) sociologický slovník II />/;.. Karolinum. Praha. H')