Analogový mixážni pult
Vstupní kanál - korekční obvody
do 30 Hz	oblast subbasových kmitočtů, která se většinou z nahrávky odřezává
30-65 Hz	hluboké basy; jejich zdůrazněním mohou vznikat problémy s duněním a hučením, zvlášť při poslechu nahrávky v prostředí, kde vzniká na těchto frekvencích stojaté vlnění, nebo pří poslechu u zdi, či v koutech místnosti
50 (tOO) Hz	kmitočet síťového napětí; indukuje se většinou do nesymetrických vedení, která jsou v blízkosti síťových transformátorů; lze jej dobře vyříznout pomocí parametrického equalizéru nastaveného na úzkou šířku pásma
70-90 Hz	hutnost nástrojů, které zabírají v nahrávce spodní pásmo; všimněte si, že většina mikrofonů pro snímání basových nástrojů má na těchto frekvencích určitý zdvih
90-180 Hz	vysoké basy či velmi nízké středy; dodávají zvuku hloubku a sytost
150-350 Hz	nízké středy vznikající většinou rezonanci větších těles; některým barvám mohou dodávat sytost, u některých zvuků vytvářejí „krabicové" zabarvení
250-750 Hz	nižší středy vznikající většinou rezonancí menších nástrojů (boxů); jejich nadměrná přítomnost v signále vytváří „dřevěné, huhlavé" zabarvení; všimněte si, že equalizéry zapojené pro domácí poslech si většinou každý nastavuje zhruba do tvaru „V", kde je právě tato oblast značně potlačena
700-1200 Hz	zvýrazněním této oblasti se zabarvení stává „plechovým, nosovým", či jinak nepříjemným, u přebuzených kytar či dechových nástrojů začíná nabývat na hrubosti; někdy se dá zvýrazněním této oblasti přidat trochu razance u basové linky
1.2-3 kHz	vyšší středy, které se výrazně podílejí na zabarvení nástroje; jejich zdůrazněním dostávají zvuky kovově ostrý, „mlaskavý" či chrastivý charakter; toto pásmo má výrazný podíl na srozumitelnosti zvuku
2.5-6 kHz	vysoké středy, které přidávají cinkání a rozjasňují zejména ty zvuky, které nemají směrem nahoru příliš velký frekvenční rozsah (např. el. kytary - cca do 7 kHz); ostatním zvukům dodávají ostrost a jas
6-20 kHz	pásmo velmi vysokých středů a výšek, jehož zesílení dodává zvuku pocit čistoty a průzračnosti, samozřejmě pouze za předpokladu, že je v signále obsaženo. U nástrojů, kde chceme ponechat zvuku jeho přirozený charakter (např. lidský hlas), je mnohem výhodnější používání výšek typu SHELVING než BELL.
Tab. 4: Vliv různých frekvencí na zabarvení zvuku
obou zvuků dohromady, a vzhledem k přítomnosti velkého množství harmonických, zní mixáž zaplněně ještě před tím, než se přidají další nástroje. Proto se party s ostře fázovanými a členěnými útvary stávají mnohem čitelnějšími, než svázané, držené akordy.
Obdobné problémy se vyskytují u syntetických zvuků, kde je velmi důležité vybrat si takový registr, který vychází dobře v mixáži, a přesto zanechává prostor ostatním zvukům, které máte v úmyslu použít. Celá záležitost není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát, protože většina syntezátorů má nastavené zvuky programů tak, aby byly co nejpůsobivější, když si je zkoušíte bez hudebního doprovodu. Použitím stejných zvuků v nahrávce pravděpodobně zjistíte, že zaplňují veškerý prostor v aranžmá. Technika, kterou používá hodně producentů spočívá v tom, že jednotlivé nástroje dobře zapadají do různých částí zvukového spektra a minimálně se frekvenčně překrývají, což napomáhá dobře je sluchově rozlišit od sebe.
Zkuste si ještě před natáčením vytvořit takový frekvenční diagram, kde si včas dokorigujete výběr zvuků nebo upravíte aranžmá tak, aby potom při mixáži nebylo nutné napravovat ekvalizérem to, k čemu vůbec nemuselo dojít. Většina zkušených odborníků vám potvrdí, že frekvenčně dobře sestavená nahrávka se „míchá sama", tedy bez dlouhých úvah o barvách a o úrovních příslušných zvuků.
• Speciální využití ekvalizérů
Ekvalizéry je možné využívat i takovým způsobem, že se nepodílejí na barvě zvuku přímo, ale jsou zapojeny do řídicích obvodů různých dynamických procesorů. Například zařazením ekvalizérů do řídicího obvodu kompresoru lze dosáhnout toho, aby kompresor omezoval dynamiku signálu pouze na vybraných frekvencích. Tak je možné odstranit z nahrávky např. přehnané sykavky či vzduchové nárazy na mikrofon, u efektů typu GATE se zase dá omezit otvírání nežádoucími nástroji při přeslechu atd. Podrobné informace budou uvedeny v kapitole o dynamických efektech.
Kromě klasických ekvalizérů existují i typy, u kterých korekční úprava probíhá v závislosti na dynamice signálu (takto je možné rozjasnit například i zvuky, které by jinak značně šuměly, neboť zvuk se stává jasnějším až po překročení určité hlasitosti).