1 00 ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE 5. REFLEXE ENVIRONMENTÁLNÍCH HROZEB VEŘEJNOSTÍ V této kapitole se pokusíme stručně nastínit stav vnímání environmentálni ch hrozeb veřejností v ČR. Půjde nám také o vystihnutí trendů ve vývoji vnímání. Cílem bude posoudit postoj relevantního publika k sekuritizaci zkoumaného typu hrozeb. Vycházet budeme především z databáze Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. (dále Graf 10: Vnímání závažnosti bezpečnostních hrozeb v ČR, listopad 2013 levicový extremismus pravicový extremismus cizí zpravodajské služby cizinci na území ČR uprchlíci teroristé mezinárodní organizovaný zločin válka epidemie surovinová krize přírodní katastrofy světová ekonomická krize 0% 20% 40% 60% ■ velká hrozba □ malá hrozba Džádná hrozba 80% 100% Položená otázka: Jsou reálnou bezpečnostní hrozbou pro ČR tyto skutečnosti? Zdroj dat: Centrum pro výzkum veřejného mínění2013:2-7. EBSCO Publishing : eBook Academie Collection (EBSCOhost) - printed on 2/23/2021 8:17 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1594971 ; Martinovsky, Petr.; Environmentálni bezpečnost v Ceske republice Account: s 8431878.main.eds 5. REFLEXE ENVIRONMENTÁLNÍCH HROZEB VEŘEJNOSTÍ 1 01 CWM), které v pravidelných intervalech vyhodnocuje postoje české veřejnosti k bezpečnostním otázkám. Existuje tedy možnost zachytit trendy analýzou časových řad odpovědí. V posledním šetření z listopadu 2013 byli respondenti dotazováni na relevanci dvanácti kategorií bezpečnostních hrozeb. Výsledný „žebříček" hrozeb podle závažnosti zachycuje graf 10. Budeme-li posuzovat vnímání závažnosti hrozeb podle množství respondentů, kteří se domnívají, že příslušná problematika je „velká hrozba", pak jsou přírodní katastrofy čtvrté v pořadí -hned za mezinárodním organizovaným zločinem, terorismem a světovou ekonomickou krizí. Mezi další hrozby tradičně zařazované do sféry environmentálni bezpečnosti patří epidemie, která je vnímána jako hrozba středně významné důležitosti (8. místo). Také hrozba surovinové krize a uprchlíků může mít významnou environmentálni dimenzi (vyčerpávání surovin, environmentálni uprchlíci), avšak domníváme se, že v ČR se jedná spíše o hrozby vnímané v rámci politického, resp. societálního sektoru bezpečnosti54. Jde však o pouhý dohad, který by si zasloužil hlubší zkoumání. Na rozdíl od některých sousedních států v ČR není vnímána jako bezpečnostní hrozba mírové využití jaderné energie, což má své specifické, především historické důvody (více viz např. Martinovský a Mareš 2013). Můžeme tedy konstatovat, že přírodní katastrofy jsou v české společnosti vnímány jako závažná hrozba, byť výzkum nerozlišuje dimenzi pravděpodobnosti či závažnosti důsledků. Zaměříme-li se na hledání trendu ve vnímání přírodních katastrof, pak od roku 2006, od kdy máme k dispozici souvislou datovou řadu, relevance přisuzovaná tomuto typu hrozeb vykazuje mírně rostoucí trend - jako velká hrozba jsou v současnosti V každém případě podrobnější dotazování by mohlo napomoci i konceptuálni debatě. Nejenže by se zlepšilo porozumění obrazu environmentál-ních hrozeb ve společnosti, ale mohlo by se hledat i vysvětlení pro fakt, že výrazně posiluje vnímání hrozeb mimo tradiční vojensko-politický sektor bezpečnosti. EBSCOhost - printed on 2/23/2021 8:17 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA. All use subject to https://www.ebsco.com/terms-of-use 102 ENVIRONMENTÁLNI BEZPEČNOST V CESKE REPUBLICE katastrofy hodnoceny 42 % dotazovaných, zatímco v roce 2006 to bylo 31 %, viz graf 11.55 Graf 11: Vývoj vnímání závažnosti hrozby přírodních katastrof v CR 60 50 40 30 20 10 -0 2006 2007 2008 2009 2010 2012 2013 •velká hrozba malá hrozba žádná hrozba Zdroj dat: Centrum pro výzkum veřejného mínění2013: 6. Pro zkoumání sekuritizace je velmi důležité konstatování, že přírodní katastrofy vnímá česká společnost jako jednu z nej-závažnějších bezpečnostních hrozeb. Tradiční hrozby jako válku či další často artikulované problematiky j ako extremismus nepovažují respondenti z reprezentativního vzorku za podobně závažné. 55 Výrazný nárůst hodnocení závažnosti v roce 2010 - o 10 % oproti roku 2009 - souvisí pravděpodobně s několika povodňovými situacemi v tomto roce, především s květnovými záplavami na severní Moravě a ve Slezsku a se srpnovými povodněmi v severních Čechách. Na celkově a setrvale rostoucím trendu zvyšování vnímání závažnosti tento výkyv nic nemění. EBSCOhost - printed on 2/23/2021 8:17 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA. All use subject to https://www.ebsco.com/terms-of-use