VZTAH K PŘÍRODĚ A ROZVÍJENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ SENZITIVITY
Foto: Jan Činčera
Jan Činčera, Katedra environmentálních studií,
Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita Brno, 2020
E-mail: cincera@mail.muni.cz
Cíle lekce
Po ukončení lekce studenti
• porovnají jednotlivé přístupy pro rozvíjení vztahu k přírodě a vyberou
ten, který je pro jejich praxi nejvhodnější;
• na příkladech konkrétních programů rozpoznají vhodné a problematické
strategie pro rozvíjení vztahu k přírodě účastnické skupiny;
• ve své praxi uplatňují vhodné strategie pro rozvíjení vztahu k přírodě a
vyhýbají se těm problematickým.
Vstupní otázky
• Co ovlivnilo Váš vztah k přírodě? Jaké faktory byly podle Vašeho názoru
nejdůležitější?
• Jakým způsobem se podle Vašeho názoru vztah k přírodě rozvíjí? Vzniká
od narození? Formují ho rodiče? Škola? Volnočasové organizace?
• Jak byste nejlépe posilovali vztah dětí k přírodě, pokud byste na to měli
několik hodin? Několik dní? Několik let?
Vztah k přírodě jako intuitivní součást
environmentální výchovy
„Pokud chceme, aby se děti opravdu naučily starat o okolní svět, dejme jim čas na to, ať se dříve, než po nich
budeme chtít, aby zachránily přírodu a Zemi, ji naučily mít rády.“ (David Sobel)
„Pokud chceme, aby si dítě uchovalo svůj vrozený smysl pro úžas … potřebuje společnost alespoň jednoho
dospělého, který s ním může sdílet, znovuobjevovat s ním radost, vzrušení a tajemství světa, ve kterém žijeme.“
(Rachel Carson)
Vztah k přírodě a environmentální
výchova
Tradice
Vztah k přírodě jako součást kořenů
environmentální výchovy.
Přesvědčení
Vztah k přírodě jako součást hodnotové
orientace.
Předpoklad
Faktor posilující tendenci k proenvironmentálnímu
chování.
Výzkumy významných životních
zkušeností (significant life experience)
Lidé aktivní v ochraně životního
prostředí často v dětství chodili do
přírody.
Louise Chawla
Zdroj: conservationpsychologyinstitute.com
Environmentální senzitivita jako významný faktor odpovědného
environmentálního chování (Hungeford a Volk, 1990).
Emoční afinita k přírodě je prediktorem pro-environmentálního
chování a rozvíjí se v důsledku minulých a současných
zkušeností z přírody (Kals, Schumacher & Montada, 1999).
Vztah k přírodě znamená různé věci a lze
různě ověřovat
Hodnota
Ochrana přírody, jednota s
přírodou jako univerzální
hodnoty (Schwartz)
Biocentrická /
antropocentrická /
egocentrická hodnota
přírody (Stern)
Postoj
Ochrana x využívání
přírody (Bogner)
Oceňování (appreciation)
pobytu v přírodě (Bogner)
Vztah
Environmentální senzitivita
(Hungerford & Volk)
Environmental affinity,
biofilie x biofobie (Wilson)
Spojení s přírodou (nature
connectedness) (Schultz)
Vztah ke zvířatům,
rostlinám, místu
Zájem
Atraktivita přírody, lokality
Zájem být v přírodě, strach
z přírody
Jak vzniká vztah k přírodě
Stephen R. Kellert
Zdroj: Yale University
Hodní králíci a zlí vlci
Beatrix Potter
(1866-1943)
Britská ochránkyně
přírody a autorka
pohádek o zvířatech
Geneticky Kulturně Zkušeností
Zdroj: Wikimedia Common, JČ
Vrozená „biofilie“:
preference určitých
druhů zvířat, krajiny
Úžas z přírody
Rachel Carson
(1907-1964)
The Sense of Wonder
Přímý prožitek úžasu z
přírody, role
dospělého průvodce
Co (ne) víme o vztahu ke zvířatům
Vrozené:
Pociťované nebezpečí
Dívky mají větší
obavy než chlapci
Naučené:
Pociťované nebezpečí
Rozdíly mezi
kulturními regiony
Percepce zvířat se liší již u malých dětí (hodná x zlá zvířata).
V negativním vnímání hraje vliv pociťované nebezpečí a štítivost (disgust).
Strach ze zvířete oslabuje souhlas s jeho ochranou.
Zdroj: Wikimedia Common
Bojíte se vlků? Pavouků? Hadů?
Chodíme málo do přírody?
Richard Louv
Last child in the Woods
(2005)
Zdroj: richardlouv.com
Děti trpí syndromem
deficitního kontaktu s
přírodou.
Pokles návštěvnosti v
národních parcích v
USA v 1980-2000
(Pergams & Zaradic,
2006, 2007)
Růst zájmu o
pozorování přírody a
rybářství v USA
(2006-2016) (USFWS,
2017)
Růst návštěvnosti
národních parků v ČR
v 10. l. 21. století
Zájemopříroduklesá
Zájemopříroduroste
Turisté zaplavují Adršpach.
Foto: Lidovky.cz (4.5.2019)
Učení venku z pohledu žáků
Průzkum environmentální gramotnosti českých žáků, 8. ročník 2019/20. Činčera, Kroufek & ČŠI, 2020
Žáci vypouštějí užovku hladkou do
přírody. Foto K. Jančaříková
Průzkum na českých školách 6.-9. ročník 2017/8 (N=1752)
Senzitivita žáků klesá s ročníkem
Dívky vyšší míra senzitivity, než chlapci
Žáci vnímají ochranu přírody jako důležitou, jsou v ní rádi a
nesouhlasí s nadřazováním zájmu člověka na její využívání.
Svobodová, 2019
České děti (7-15 let) tráví týdně v průměru…
2 h venku
4 h u médií
Nadace Proměny, 2016
Je to málo?
Může za to
elektronika?
Učení venku z pohledu učitelů
• Více než ¾ škol disponuje
pozemkem, zahradou či přírodní
učebnou
• Více než 2/3 škol jezdí pravidelně na
pobytové akce
• Zhruba polovina žáků nemůže chodit
o přestávce ven
10%
9%
11%
37%
21%
12%
Nejedou na žádnou akci Méně akcí než jedna za dva roky
Zhruba jedna akce za dva roky Jedna akce ročně
Dvě akce ročně Tři a více akcí ročněČinčera et al., 2016
N=645
(učitelé na 2. stupni ZŠ)
Co (ne)víme…
Většina lidí má ráda přírodu.
• Nemusí se ale podle toho chovat, ani do ní často chodit.
• Děti jsou v přírodě málo, ale mají ji rády a podporují její ochranu.
Ne všichni mají přírodu rádi stejně.
• Dívky více než chlapci.
• Malé děti více než starší (kritické období 5-12 let).
Zkušenost samotná nestačí.
• Záleží na délce a četnosti.
• Záleží na její povaze (přímý / nepřímý / symbolický kontakt).
• Záleží na její interpretaci (utilitární x estetický…, hra v přírodě x s přírodou).
• Význam spoluutváří referenční osoby a rodinné hodnoty.
„Designové principy“ podle D. Sobela
Zvířecí
spojenci
Mapy Zvláštní místo
Dobrodružství
a tajemství
Malé světy
Lov a hledání
pokladů
David Sobel
(*1949)
Zdroj:
antiochne.edu
Učení „venku“
Projekt „Učíme se venku“
motivuje k výuce běžných
předmětů mimo třídy
https://ucimesevenku.cz
„Dětská farma“ (1929): projekt Eduarda Štorcha na
výuku v přírodě
Inovativnivzdelavani.cz
Školy v přírodě
vliv především na stmelení třídy a vztahy s učiteli
Zhruba 20% dětí se z finančních důvodů neúčastní.
(Smetáčková, 2011)
Osobnostní rozvoj, účinnější výuka, nebo vztah k přírodě?
Letní tábory
Cílem výuky v přírodě bylo zpravidla posílit osobnostní
kompetence dětí a jejich vzájemné vztahy.
(Gunnery camp, první letní tábor v USA 1850, Wikimedia Commons)
Lesní mateřské školy
LMŠ Görlitz (Německo). Foto: J. Činčera
…chybí studie
potvrzující vliv na
rozvoj vztahu k
přírodě…
Dlouhodobý,
opakovaný, pozitivní,
přímý kontakt
1954 Dánsko
1993 Německo
2004 Česko
2010 Asociace LMŠ
Emilie Strejčková
(1939-2009)
Zdroj: Toulcův
Dvůr
Volnočasové iniciativy
…občanská věda (citizen science), bird watching…
… pátrací hry v přírodě (geocaching, questing…)
… dobrovolné brigády v přírodě („Ukliďme Jizerky“)
… kroužky ochránců přírody (Junior Ranger Project)
Efekt spíše na rozšíření znalostí a udržení stávajícího zájmu než změnu již pozitivních postojů
Geocaching. Foto JČ
Prohlédni si pečlivě
Skalních krásek svody
Po cestě pak nepřeraz se
O železné schody…
Hledačka (quest)
Sedmihorky
Delia Clark a David Sobel
rozvinuli questing jako metodu
místně zakotveného učení v USA.
www.deliaclarkconfluence.com
Model plynulého učení
Zaujetí Pozornost
Přímá
zkušenost
Sdílení
Hmatový chodník.
NP Vodlozersky, Rusko.
Foto: JČ
Model plynulého učení (Flow learning model)
Joseph B. Cornell
Sharing Nature Foundation
Zdroj: www.sharingnature.com
Vsuvka na
tábory…
Zvyšuje
vnímavost?
Dílčí
studie…
Jak propojovat dětí s přírodou?
- Zajímavými aktivitami
- Seřazenými do plynulého a promyšleného sledu čtyř fází:
Jak se mění vnímavost dětí?
Tazatel: Jaké to bylo, když jsi byl naposledy venku?
Odpovídá: Artur, 7 let
PŘED PROGRAMEM
S tatínkem při zimních radovánkách.
PO PROGRAMU
Poznávání ptáčků při programu.
Příroda je v pozadí.
Příroda je figurou.
Dominuje sociální
interakce.
Dominuje interakce s
přírodou.
5-denní program postavený
podle modelu plynulého
učení.
Procházky po Zemi
(Earth Walks)
Zvukylesa
Zaujetí
pozornosti,
ponoření
Zvuk, soustředění
Místo
OkonanebiPřechod
Zrak, perspektiva
Větrnítanečníci
Zrak, pohyb,
detail
Tucetdoteků
Přechod
Hmat, kontrasty
Sněžnéscenérie
Zrak, linie,
kontrasty,
kompozice,
vrchol
Van Matre (2019): Earthwalks: an alternative nature experience. The Institute for Earth Education.
Střídání přechodových
a statických aktivit
Pohádkové rámování
aktivit
Smysluplný a plynulý
celek
Pobytové programy EVVO
Provázané
aktivity
Procházky
po Zemi
Objevitelské
cesty
Magické
místo
Slavnostní
rituály
Fotografie z programu Strážci Země. Foto: A. Kakrdová, M. Medek, V. S. Beňková
Pozitivní dopady na environmentální postoje dětí zjištěny u řady pobytových programů.
1
2
3
4
5
Ochrana přírody Využívání zdrojů
Posun v environmentálních postojích.
Program Strážci Země (N=106)
Před programem Po programu
Oba rozdíly statisticky významné při alfa=0,05.
Outdoorové programy
Foto: studenti Pedagogiky volného času, Technická univerzita v Liberci
National Outdoor Leadership School
(NOLS) & US Forest Service (1990)
„Leave No Trace“ principy:
Plánuj dopředu a připrav se,
Cestuj a kempuj na trvanlivém povrchu
Postarej se řádně o svůj odpad
Zanechej vše tak, jak jsi našel/la
Minimalizuj dopady táborového ohně
Dávej pozor na lesní požár
Buď ohleduplný k ostatním návštěvníkům
Wikipedia
Je příroda partner, nebo protivník?
Odlišné rámování přírody může mít
odlišný dopad na efekt outdoorového
programu na environmentální postoje
účastníků.
Stephen R. Kellert: A National Study of Outdoor
Wildnerness Experience
„Solo“
tradiční aktivita
prožitku samoty v
přírodě
Zdroj: Outward Bound
Integrované tematické celky
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
Přírodní hrozby Sociální ohrožení Nepříjemné situace
Strach z lesa: evaluace programu Les ve škole pro 6.
ročník (Sdružení TEREZA)
Před Po
Dlouhodobější školní programy spojené s krátkými pobyty v přírodě mohou zmírnit obavy žáků z lesa. Vliv především na dívky.
„S mým tatínkem a psem chodívám
vždy v létě lesem na procházku kde je
to nádherné. Jednou jsem se v lese
ztratila a domů jsem došla díky tomu,
že tam byla vyšlapaná cesta a hodně
velké místo mechu, které se mi zdálo,
že jsem ho už někdy viděla. Pak jsem si
vzpomněla a díky němu jsem došla
domů.”
(z evaluace program Les ve škole)
Další formy…
Pytlácká chýše v ZOO Helsinki. Foto JČ
ZOOpedagogika, programy botanických
zahrad, akvárií…
Filmy, knihy, pohádky, aplikace…
Nepřímý a symbolický kontakt s přírodou může vyvolat zájem o přírodu či posílit postoj ke konkrétnímu druhu či problému.
David F. Attenborough
(*1926)
Sledování dokumentu „Modrá planeta II“
ovlivnilo pro-environmentální chování 88% z
více než 2000 respondentů ze spotřebitelského
výzkumu v UK
(Waitrose & Partners Food and Drink Report, 2018-2019)
Obrazy krásných zvířat nebo
zničené přírody?
Interpretace pohádek,
příběhů…
Antropomorfizace zvířat…?
Zdroj: Pinterest
Čemu se vyhnout…
„O včeličkách bez včeliček“
• Náhrada přímé zkušenosti symbolickou, příliš krátkou, bez přímé a pozitivní
zkušenosti.
„Když je to venku, je to ekovýchova.“
• Záměna „hry s přírodou“ za „hru v přírodě“ – sportovní utkání, povinné výlety
z „A“ do „B“.
„Co tě nezabije, to tě posílí.“
• Záměna environmentální výchovy za osobnostní rozvoj – vnímání přírody jako
protivníka, výzvy, strašáka („noční stezky odvahy“)
V aktivitě „Strážce Noci“ děti
prožívají krásu a tajemství noci jako
pohádkové, neohrožující
dobrodružství.
Zdroj: Sunship Earth.
Na procvičení
• Podívejte se na anotaci následujících programů. Jaké z hlediska
environmentální výchovy problematické postupy v nich je možné
najít? Jaké jsou pravděpodobné dopady hodnocených programů?
Jak by se programy měly změnit, aby vzrostla šance, že posílí
vztah žáků k přírodě?
Včelí domov
Délka 90 minut, v učebně, 1. stupeň.
Pomocí dramatické výchovy a aktivit na rozvoj
spolupráce se seznámíme s životem včel v úlu i
s významem a jejich funkcí v přírodě. Zopakujeme si
známé druhy květin. V simulační hře si zkusíme, jak
probíhá sběr pylu.
Pobytová znamení.
Délka 45 min, učebna s možnou vycházkou, 1. stupeň
Žáci se učí, jak se mají v přírodě chovat, a čeho si všímat,
aby poznali přítomnost živočichů. Při programu se učí
rozpoznávat donesené vzorky přírodnin a obrázků.
V případě hezkého počasí je v rámci programu možná i
krátká vycházka s hledáním pobytových znamení přímo
v přírodě.
Otázky k diskusi a náměty na
samostatnou práci
• Který z prezentovaných přístupů Vás nejvíce oslovil? Kterému byste se
případně chtěl/-a věnovat?
• Která část přednášky Vás překvapila? V čem přednáška odporovala Vašim
zkušenostem či názorům?
• Které z diskutovaných témat pro Vás bylo nejzajímavější?
• Co byste si z přednášky chtěli vzít do své současné či budoucí praxe?
• V jakých situacích může být oprávněné nahradit v EV přímý kontakt s
přírodou symbolickým? Pokuste se svůj názor opřít o konkrétní
výzkumné studie.
Doporučená literatura
• Bixler, R. D., & Floyd, M. F. (1997). Nature is scary, disgusting, and
uncomfortable. Environment and Behavior, 29(4), 443–467.
• Carson, R. (1965). The Sense of Wonder.
• Chawla, L. (1999). Life Paths Into Effective Environmental Education. The
Journal of Environmental Education, 31, 1, 15-26.
• Kahn, P.H. & Kellert, S. R. (2002). Children and Nature: Psychological,
sociocultural, and Evolutionary Investigations. Cambridge: MIT.
• Prokop, P. & Randler, C. (2017). Biological Predispositions and Individual
Differences in Human Attitudes Toward Animals. Ethnozoology, 447-466.
• Sobel, D. (2008). Childhood and Nature. Design Principles for Educators.
Stenhouse Publishers.