Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií ENSb1300 Dějiny ochrany přírody Čína: ideologie, politika, environmentální problémy a jejich řešení Jan Dostalík 11. 5. 2021 Novinky z posledních měsíců • 3/2021: schválena 14. pětiletka a dlouhodobé cíle pro rok 2035 • v Číně byla v posledních měsících svolána dvě mohutná zasedání (Všečínské shromáždění lidových zástupců a Čínské lidové politické poradní shromáždění) a byl schválen „náčrt 14. pětiletého plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje a dlouhodobých cílů do roku 2035“ • v náčrtu příští pětiletky (2021-2025) byly stanoveny sebevědomé cíle snížení emisí CO2 a vůbec snížení energetické náročnosti čínské ekonomiky • poprvé si Čína stanovila dlouhodobé klimatické cíle (2035+) • podrobně: https://www.carbonbrief.org/qa-what-does-chinas-14th-five-year-plan-mean-for-climate-change a https://chinadialogue.net/en/climate/14th-five-year-plan-china-carbon-centred-environmental-blueprint/ • 4/2021: • Čína a USA se zavázaly, že spolu s dalšími zeměmi budou bojovat proti klimatickým změnám, poté, co se v Šanghaji sešli čínský vyslanec pro klima Xie Zhenhua a jeho americký protějšek John Kerry. Jejich jednání předcházelo dvoudennímu klimatickému summitu pod taktovou amerického prezidenta Joe Bidena. Na online setkání se zúčastnilo na 40 světových lídrů vč. Xi Jinpinga (https://www.asiaskop.cz/kategorie/cina-a-spojene-staty-jednaly-o-klimatu-eu-chysta- s-indii-alternativu-hedvabne-cesty). – „Yes, we have big disagreements with China on some key issues, absolutely. But climate has to stand alone.“ (John Kerry pro CNN, duben 2021) • probíhají jednání o alternativě k „Nové hedvábné stezce“ mezi EU a Indií (https://www.indiaglobalbusiness.com/economy/why-india-and-eu-plan-to-roll-out-a-global-infrastructure-deal) Historický kontext • 1912-1949 • po svržení císařské dynastie Čching (Qing) je ustanovena „Čínská republika“, vládne nacionální Kuomintang (Čínská národní strana) • čínsko-japonská válka a občanská válka mezi komunisty a nacionalisty • 1949 • komunisté v čele s Mao Ce-tungem (Mao Zedong) zvítězili v občanské válce a vyhlásili „Čínskou lidovou republiku“ (Kuomintang se stahuje na Taiwan) • 1958-1962 • tzv. Velký skok vpřed (vč. úvodní kampaně proti čtyřem škůdcům) • důsledkem byl např. největší lidmi vyvolaný hladomor v dějinách lidstva • 1966-1969/1976 • tzv. kulturní revoluce („vymýcení kapitalismu“ uvnitř Komunistické strany Číny díky „masové demokracii“) • rudé gardy měly vymýtit tzv. „čtyři přežitky“ (staré myšlení, stará kultura, staré zvyky a staré obyčeje), „buržoazii a revisionismus“ uvnitř strany a ponížit inteligenci a úspěšné občany • 1976 • zemřel Mao Ce-tung • 1978 • nastupuje Teng Siao-pching (Deng Xiaoping) a jeho reformy • zavedení Čtyř modernizací – zemědělství, průmysl, armáda a věda a technika • 1978-1992: částečné omezení centrálního plánování; vzniká tzv. přebytkový trh; podniky už neodevzdávají zisk, ale jsou zdaněny; reakce na „nevyspělé socialistické uvědomění“ • 1992-: zavedení tržního systému, centrální plánování ale stále zůstává, velká privatizace (vyvolených), začíná velký ekonomický růst „Nechme některé zbohatnout jako první“ (Teng Siao-pching) Mao Ce-Tung (1963) Teng Siao-pching a Margaret Thatcherová (Peking 1982) Historický kontext • 1978 • zahájen projekt „Velké čínské zelené zdi“ (neboli „Tři severy“) • 1979 • první zákon o ochraně životního prostředí • 1979/80 • celostátní a plošné uplatnění politiky plánovaného rodičovství – tzv. „politika jednoho dítěte“ • první pětice Speciálních ekonomických zón (Shenzhen, Zhuhai, Shantou, Xianmen a provincie Hainan), později další města a lokality • 1989 • masakr na náměstí Nebeského klidu • 1994 • zahájena stavba přehrady Tři soutěsky (naplněna 2010) • 1997 • smrt Teng Siao-pchinga; předání Hongkongu Číně • 2012• Si Ťin-pchin (Xi Jinping) generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny a od 2013 čínským prezidentem • nové reformy: boj proti korupci; „ekologická civilizace“; „Jedno pásmo, jedna cesta“ (tzv. Nová hedvábná stezka), vč. tzv. Green Silk Road Shenzhen (Šen-čen), srov. 1985 a 2015) Jedno z možných znázornění tzv. Nové hedvábné stezky (2017) “Three-North” Shelterbelt Ideologie a filozofie • čínské vnímání světa • Jin x Jang, pět prvků; rovnováha, harmonie -> harmonizace, kultivace • nebe-člověk-země • nebeský = přirozený = přírodní • „harmonická jednota mezi nebesy a člověkem“ „Nezáleží na tom, jestli je kočka černá nebo bílá. Pokud chytá myši, je to dobrá kočka“ (Teng Siao-pching) • taoismus • důraz na jednice, vnitřní kultivaci, neustálou změnu, problém „ne-zasahování“, „ne-odporování“, „ne-dělání“ • konfucianismus • lidství, respekt k autoritám, zachování řádu, důraz na rozum • snaha o podřízení přírody člověku • nacionalismus, komunismus, socialismus, kapitalismus • eklektismus a pragmatismus: • „Socialismus s čínskými specifiky“ (oficiálně od r. 1999) • čínský model je jedinečný a specifický • Čína je diktátorský a velmi sofistikovaný režim • režim využívá složitou kombinaci zákonnosti a kontroly, aby udržel (vysoce ceněnou) stabilitu společnosti • režim si koupil legitimitu a loajalitu štědrým ekonomickým odměňováním (blahobytem), občanům jsou povoleny mnohé svobody, ale jen do určité míry • 3 strašidla pro čínské vůdce: • vzpomínka na století ponižování • Maovy destruktivní excesy • rozpad SSSR Základní rysy současné Číny (výběr podle Stein Ringena, orig. 2016) • 2 hlavní snahy (i obavy) režimu: • sebezvěčnění • národní integrita a bezpečnost • 800-900 milionů pracovních míst ve třech separátních pracovních trzích: • 1/3 zemědělství – rolníci (o nich je slyšet zdaleka nejméně) • 1/3 migranti – zejména do měst, neregulérní, „druhořadí“ občané • 1/3 pracovníci v moderních sektorech (z toho asi 30% ve veřejném sektoru) • čínská ekonomika funguje do velké míry na základě dluhového systému (dnes zesíleno koronavirovou krizí) • v Číně je velice častá korupce a každodenní podvádění Současné politické myšlení v Číně (podle Wei Xiaoping, 2017) • „Levice“ • marxisté (stará levice) – veřejné vlastnictví s centrálním plánováním, proti reformám, proti kapitalismu • sociální demokraté (nová levice) – proreformní, kritika zvětšujících se sociálních rozdílů v Číně, chtějí zdanění bohatých, přerozdělení chudým, zachovat vedoucí úlohu komunistické strany • „Pravice“ • demokratičtí socialisté – rovné příležitosti, distribuční spravedlnost, pluralita stran, obdiv k sociálním státům severní Evropy • liberálové – osobní svoboda, ekonomická efektivita, reforma politického systému, ideál v sociálním kapitalismu (ne v „barbarském“ kořistnickém kapitalismu) Environmentální problémy • vodní zdroje • velké regionální rozdíly, nedostatek pitné vody na severu a západu země • extrémní znečištění povrchových i podzemních vod + rychlé vysychání a vyčerpávání • 1/3 vod v kategorii V. – voda, která není vhodná ani na zavlažování • zavlažování se podílí na celkové spotřebě vody 70% • čínský průmysl spotřebuje na jednotku své produkce několikanásobně více vody než vyspělé země • ovzduší – nejviditelnější a často nejcitelnější enviro-problém (smog ve městech) – 30% světových emisí CO2 je z Číny – extrémně špatné rozptylové podmínky v největších městech – znečištěné ovzduší způsobí cca 300 000 předčasných úmrtí ročně, miliony lidí mají respirační problémy – zdroje: zejména spalování uhlí (zastaralé továrny, tepelné elektrárny, lokální topeniště) a automobilová doprava + na severu prašné bouře z Gobi – 1/4 území Číny trpí kyselými dešti, což ohrožuje 1/3 zemědělské půdy, kvalitu vodu, úrodu atd. Vodní zdroje v Číně Environmentální problémy • desertifikace / odlesňování / eroze • historicko-geografický problém (přírodní podmínky, velká poptávka po dřevu, růst spotřeby vody) • 1/5 lidstva má k dispozici 1/15 světové orné půdy • poušť pokrývá víc než 25% území a rychle roste • podíl lesů k rozloze ČLR je 16% (př. provincie Sečuan/S´-čchuan/Sichuan: v 70. letech 28%, dnes 8%) • velmi rychlý úbytek pastvin • extrémní eroze: vodní (zejm. řeky a deště) i větrná (vyšší polohy – S a Z Číny) • populace • „politika jednoho dítěte“ (1979-2015) – ovlivněna malthusiánstvím, postupná změna • rychlý růst počtu domácností • největší vnitřní migrace v dějinách lidstva: imigrace do měst (včetně environmentální migrace), rozšiřování měst • https://www.youtube.com/watch?v=KNXg-kYk-LU (2012) • https://www.youtube.com/watch?v=Nvg0aF4jGgk (2016) • koncentrace obyvatelstva na východním pobřeží Číny • znečištění půd; pevné odpady; rychlá ztráta biodiverzity; změna klimatu; přírodní pohromy; změny životního způsobu apod. Zelená politika a ideologie • Formálně uznány environmentální problémy již od zač. 70. let • řešení v praxi mizivé a rozporuplné • přehrady, zelená zeď, environmentální legislativa • problémy jak na vrcholné / centrální úrovni, tak i na lokální • Tradiční řešení environmentálních problémů v Číně • kampaň a mobilizace lidských a materiálních zdrojů na výstavbu velkých infrastrukturních projektů (přehrady, kanály, výsadba lesů,…) • řešení problémů „shora“ • tato „tradice“ sice pokračuje, ale částečně se mění – uznání možnosti řešení i „zdola“ (od 90. let umožněn vznik nevládních neziskových organizací) • „Čínská ekologická civilizace“ (více zde: https://doc-research.org/2019/08/ecological-civilisation-china-berthold/) • nový oficiální cíl státní politiky ČLR (od 2012) • nový zákon o ochraně životního prostředí (platný od 1/2015): zní vyspěle, proobčansky, obsahuje rázné sankce (ovzduší, voda), ale problém s důsledností, přílišnou tvrdostí i např. „občanskostí“ • mocně podporována technologickým rozvojem • 14. pětiletka a dlouhodobé cíle pro rok 2035 (3/2021) • např. změna: zaměření na znečištění -> zaměření na emise uhlíku, resp. uhlíkovou neutrálnost (v rámci řešení klimatické změny) Zelená politika a ideologie • Prezident Si Ťin-pching • osobní zájem o environmentálně šetrný ekonomický růst a růst blahobytu • 10/2017, 19. sjezd KSČLR: prezident Si představil ekologické směřování následující pětiletky – některé principy a cíle: • harmonie člověka/lidstva a přírody • lidstvo musí respektovat přírodu, následovat její cestu a chránit jí • zrychlit reformy systému, který povede k ekologické civilizaci a krásné Číně • vyvarovat se dosavadních chyb „Jakákoli újma, kterou způsobíme přírodě, se nakonec vrátí, aby nás strašila“ (Si Ťin-pching) Čínská environmentální řešení (výběr) • Voda • Státní nařízení na šetření s vodou (zejm. průmyslové podniky a zemědělství) a kontrola znečištění (problémy na regionální a lokální úrovni) • „Tři soutěsky“ – přehrada na Jang c´-ťiang (Čchang-ťiang tedy Dlouhá řeka): (hydro)elektrárna s největším instalovaným výkonem na světě, přestěhováno 2 mil. lidí + následně další cca 4 mil. lidí v okolí kvůli rozsáhlým sesuvům půdy, půdní erozi a znečištění; miliardové investice na eliminaci ekologických škod vodního díla • projekt jiho-severního transportu vody (ve výstavbě), největší projekt svého druhu na světě, přesun vody z jihu na průmyslový sever, kde je sušší podnebí a dochází často k vysychání řek (např. Žluté řeky); tři cesty: východní, střední a západní • Peking zajišťuje 2/3 své spotřeby vody ze zdroje vzdáleného přes 1400 km • https://www.denik.cz/ze_sveta/peking-dovazi-vodu-kanalem-tisice-kilometru- letos-ale-prisly-sucha-20180412.html • Ovzduší • zákon o kontrole stavu ovzduší (v platnosti od 1/2016) • rázné zavírání továren (desítky tisíc), objevuje se více modré nebe, neplatí plošně • www.npr.org/sections/parallels/2017/10/23/559009961/china-shuts-down-tens-of- thousands-of-factories-in-unprecedented-pollution-crack • www.nytimes.com/2018/01/11/world/asia/pollution-beijing-declines.html • aktuálně přístup „fine tuning: https://chinadialogue.net/en/pollution/11834-china- s-anti-smog-policies-this-winter/ • Energie (zdroje, využití, úspora) – v Číně běží přes 1 000 uhelných elektráren (víc než 1/2 světové kapacity) – snaha omezit závislost na hnědém uhlí (73,6% - 2007, 56,8% - 2020) – Čína se zavázala dosáhnout vrcholu emisí CO2 v roce 2030 a chce dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2060 – intenzivní rozvoj výzkumu i aplikace obnovitelných zdrojů energie – v roce 2016 Čína instalovala 2x více solárních panelů než zbývající země světa dohromady – v Číně je největší světový trh s elektro-auty – plánování a výstavba nízkoenergetických a nízkouhlíkových budov, čtvrtí a měst China’s primary energy supply, 2017 Čínská environmentální řešení (výběr) (worldenergydata. org/china) Čínská environmentální řešení (výběr) • Zalesňování (součást boje proti pouštím a erozi) • „Velká čínská zelená zeď“ (tzv. „Tři severy“): nejrozsáhlejší zalesňovací projekt na světě (1978-2050) • Čína za posledních pět let zalesnila zhruba území o rozloze Polska • rozporuplné výsledky: problém s vysokou úmrtností semenáčků, malou pestrostí vysazovaných druhů a s nároky na vodu • DP na KES FSS, Velká čínská zelená zeď, 2018 (https://is.muni.cz/auth/th/h2u1w/) • Zákaz těžby dřeva • zákaz komerční těžby dřeva v přirozených lesích (2016) • pozitivní dopad na ekosystémy, ale negativní na ekonomickou situaci místních (nezaměstnanost), zvýšení importu dřeva ze zahraničí (např. Rusko, Guyana) • https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2818523-cinane-plundruji-sibirske-lesy-je- treba-zavest-poradek-zada-putin • https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/cina-drancuje-ruskou-prirodu • Populace – problém se stárnutím populace – stále nevyřešen – časté přesouvání nebo pobízení ke stěhování obyvatelstva – růst populace a zejm. počtu domácností se projevuje vyššími nároky na prostředí, přidává se změna spotřebitelského chování, rostou města… jedním z řešení jsou i ekologická města → Ekologická města v Číně Nerealizovaný projekt ekologického města Dongtan (Tung-tchan) Zdroj: https://www.theguardian.com/cities/gallery/2014/jul/23/caofeidian-chinese-eco-city-ghost-town-in-pictures Eko-město Caofeidian (2007-) • neúspěšná realizace, z eko-města pro milion lidí se stalo nedostavěné město duchů, kde žije jen několik tisíc obyvatel Plán (2008) Realita (2014) Tianjin Ecocity (Tchien-ťin) (2007-2020s) • největší nově postavené eko-město na světě • společný projekt singapurské a čínské vlády (oficiální název The Sino-Singapore Tianjin Ecocity) • projektováno pro 350 000 obyv. • 30 km2 • chce být vzorem pro další čínská i světová města Tianjin Ecocity (stav 2011) Tianjin Ecocity Stav v roce 2014: http://www.theguardian.com/cities/2014/apr/1 4/china-tianjin-eco-city-empty-hospitals-people 2017 2012 2018 Tianjin Ecocity (stav 2019) • dokončeno 95% staveb • bydlí zde cca 110 000 rezidentů • první roky bylo město spíše „městem duchů“, dnes se postupně plní a zabydluje • některých z eko-cílů ale nebylo dosaženo Xiongan (Siung-an) - 2017-2035? - největší urbanizační projekt (nejspíš všech dob) byl zveřejněn v roce 2017, ihned se začalo stavět - rozloha: 100 km2, předpokládaný počet obyv.: 1,5 mil. (2016: 0,6, 2021: 1,05 mil.) - prezident Si (Xi) se s poradci rozhodl, že se postaví další město k přetížené dvojici Beijing (Peking) – Tianjin (Tchien-ťin) - má vzniknout nové inovativní inteligentní high-tech ekologické a zdravé mega- město - specifické prostředí nížin a bažin s rizikem obrovských záplav a extrémních such - problémy s „nezmraženými“ cenami, spekulacemi, pův. obyvatelstvem apod. - více např.: - https://www.tomorrow.city/a/xiongan- new-area-the-selfsufficient-city - https://scroll.in/article/886133/can- chinas-xiongan-new-area-really-live-up-to- its-billing-as-the-city-of-the-future - https://www.eur.nl/en/news/imperial- and-inclusive-xiongan-new-model- urbanization-chinese-characteristics Některé odpovědi a návrhy řešení, např. architekt Neville Mars: https://www.youtube.com/watch?v=KL_Ai9717qQ (2016) - pokud chceme být udržitelní, neměli bychom stavět nová města - udržitelné město je víc než jen stavění udržitelných budov - eko-města potřebují velké množství energie, která je v Číně většinou z uhelných elektráren, potřeba přejít na obnovitelné zdroje energie → klíčové bude: • změnit zdroje energie • omezit spotřebu energie • renovovat a restaurovat stávající sídla Proč eko-města v Číně (i jinde?) nefungují? Shrnutí • Mise čínské modernity – důraz na růst a budoucí blahobyt skrze technologický pokrok (ideologie ekonomického rozvoje, růst blahobytu; socialismus s čínskými specifiky) – čínská vláda se opírá o sociální stabilitu a ekonomický rozvoj • Obavy – utužování režimu (digitální leninismus), omezování svobody, eko-diktatura? – rozšiřování politické a ekonomické moci mimo hranice Číny – přenos problémů (např. znečištění) do jiných částí světa – environmentální limity a nezamýšlené důsledky ekologických opatření – růst sociálního napětí – očekávané zpomalení ekonomického růstu a jeho konsekvence – už je pozdě na záchranu? • Naděje: – státní aparát se poučí z chyb, problémy donutí systém ke změně – síla státu v řešení ekologických problémů – Čína se opravdu stane „ekologickou civilizací“ – nevládní neziskové organizace a rozvoj občanské společnosti – taoisté jako environmentalisté: https://www.chinadialogue.net/culture/9669-Taoist-monks- find-new-role-as-environmentalists/en Zdroje a odkazy Knihy: • DIAMOND, J. M. 2008. Kolaps: proč společnosti zanikají a přežívají. Praha: Academia. Kap. 12. Čína, potácející se obr (s. 477-503). Pozn.: pozor, stárnoucí zdroj, text byl sepsán v roce 2004. • MIDLER, Paul. 2015. Made in Čína: pohled do zákulisí čínské velkovýroby. Praha: Práh. • HORÁLEK, Adam a Pavel PTÁČEK. 2013. Vybraná témata z geografie současné Číny. Brno: Masarykova univerzita. • ANDREWS-SPEED, C. P. 2012. The governance of energy in China: transition to a low-carbon economy. Basingstoke: Palgrave Macmillan. • GEALL, S. (ed.). 2013. China and the environment: the green revolution. London: Zed Books. • GESCHER, Jeanne-Marie. 2017. Becoming China: The Story Behind the State. Bloomsbury. • RINGEN, Stein, 2016. The Perfect Dictatorship: China in the 21st Century. Hong Kong University Press. • WEI, Xiaoping. 2017. Ekonomická a politická transformace Číny: nové rozbory. Praha: Filosofia. Elektronická média: • Sinopsis: Čína v kontextu a souvislostech. Dostupné z: https://sinopsis.cz/. • ChinaDialogue: China and the World Discuss the Environment / 中外对话: 中国与世界,环境危机大家谈. Dostupné z: https://www.chinadialogue.net/. • ChinaFile / 中参馆. Dostupné z: http://www.chinafile.com/topic/environment.