Kapitola 4 Sametová revoluce. Příčiny a průběh pádu komunistické moci1 Stanislav Balík Známky blížícího se kolapsu komunistického panství byl" »°f6 pozorovat od poloviny osmdesátých let. V červenci 1985 se uskutečnila velká katolická pouť na Velehradě, místě spojeném s počátky &ske a moravské kultury a křesťanství. Ačkoli se komunistické organy snažily pouť znemolnit, či alespoň maximáln* omevat, neměly už k lo,nu dostatek síly a autority. Z poutí* ľ? "Ľ|,V"S' Protirežimní shromáždění za dobu komunistické vlády, jehož se zúčastnilo až dvě stě tisíc lidí, z nichž cca dvě tře-y predstavovali mladí lidé. Zvlášť jejich účast byla pro režim l> ol. on - slo o popření komunistických líčení církve jako «le- »K)4: liB^ '"" ^ napf- C"hra 2001: ie8-174> ";'"S ee,l«ľlľ'ý i",'"''**í; SĽ Vy'Ľvih' nefunkčnost dosavadních Dio-Z,n ,; r",f°™aCníCh ka™U' »ři "ovládnutí reakce na kata-ě'* f'",'y V l:Ľ"'»'>yl" v dubnu 1986. KSČ ab- áhíí ľľ -řf?'odci" Michaila S. Gorbačova na j«>m generainino tajemníka nv i^qco i v čala projevovat mj. LirZ^Ĺ daku ľ ^ * * sc promítalo clo čím dal Ä ^"ad^^"tské kruhy, «* ^^mím poli a následně i AffiK" C^' ICko munistického bloku, spojená s fr,.,ľ romcna celeho k° ' POJCna s ŕen«meny perestrojky a glasnosti, Části kapitoly jsou přepracovanou Vcivíre*iftH 1-1 .„ .....200JÍ. /',tcxUl »ahk 2015 a Balík, Ilol/xr, Ko- peček Pfttom pro KSČ znamenala spíše komplikaci XVII. jez v Meznu 1986 totiž perestrojku ve skutečnosti f^lvlhodné * k°nzervovat daný stav. Vedení KSČ se dostalo do J-g^n*. situace. Personálně se od začátku normalizační azete !»V Přičemž po necelá dvě předchozí desetiletí^Mflákvt J*° identity představovala bezpodmínečna poslušnost^ ^ svádět perestrojku a glasnost Cmoskevsky vzo.; ^ y "*nalo popřít vlastní politiku minulých let (k cl » a Jo ^ ;,n<=jvyššíeh orgánech KSČ srov. Štefek 2014: P"^^ jež 1985A986-1989 nesla vc znamení opa^f^dní pod-hyla faktickým vypovězením respektu Moskve,. dosav* "** ccsk0sl„vensUéh0 komunismu. Ve strukturách g- ^ ^ k Prohloubení rozporu mezi vedením („starými h ickou ge. °nioženo vizí změn, a mladší - nepočetnou -tecn variantu funkcionářů, jejichž zájmem bylo nalczt taKc ,u ^Qlo vývoje, která by i v situaci ztráty mocenského "možnila zachování jejich individuálních Poz,c. orientovaným _ Latentní konflikt uvnitř strany mezi PraSmd j v ekonomice, křídlem, ochotným přistoupit na jisté retorm^íc'ím tuto možnost a 'dcologicky ortodoxním proudem, odmit J demontáži mo-»0 začátek procesů, které by vedly k po»l ^otcvřené střet-noPolu KSČ, do listopadu 1989 nevykrysta izo . ^ ye funkci nutí. Některé kroky, např. vystřídání Gusta odchod idco- pnerálního tajemníka ÚV KSČ MflousemJ. vo,bách do Fe-> Vasila Biíaka z Ú V KSČ či novela f**^ kandidátů na detálního shromáždění, umožňujíc, vcunn adekvátm re- Jeden mandát, to vše již není možno ^,hávání majoritní cast. *S na události, nýbrž spíše symptom po alespoň ml- ^nických elit za vývojem a křečovité" ^ ^^ala radu "'mum moci. KSČ tak v druhé polov* dohledu zc strany ^ámek vnitřního rozkladu. Ztráta pat ncpoznane situace. SSSR vystavila vedení KSČ clo nove>«_ ^ ^ v KSČ provázen f itřes politického monopolu na koř< , realitou- hlubokou deziluzí a nemilosrdný víccmene klasické situace V československu jsme byla rozdílena na M Pro konec totalitního režimu; stato ft ^ stvrzovala neoíi-křídla, reformní a konzervativní 97 Í;*'" SCÓ"a' 3 toJ'ak dÓHtenUké kruhy fPalouš 1993). vétšim,. "'ľ V'StVy sP°ícáno«i. Nicméně Československo * od stiek n"y ,° Xľľľ°|,S,<>;ch ze*»' "«iIo tím, že reformní tonu* •W'-vAí mm ľ, ,fsľov- foukal, Litera, Tfejchman 200°. faktickou SJ ň M;id',rsk;l sc <«le Československo \W? ici Íe , ľyZ'U'mnOSlí °PQZÍce - jakkoli byla stále aktivfléjä P ccfákí vÁ . -V?StáValy nízké. Známost opozičních tých let ve 'C,U,SlÍ a Polit% nesl se konec osmdesa; kapitolu) l { " u " L;",ZC,"sl"',(--&"^<é smlouvy" (viz předchozí přestávalUtth. nevh°dnou strukturou ekonomiky. 8**» vatel. Tato orVk- PCM "fP rostoucí konzumní očekávání oby-tých letech bvh lVa,ni,'-doStateené naplňovaná ještě v sedmdesa-soeiálního stanlrn - dCSCtÍIcd P^lňována patrným růstem Posukovaným oní V ZfP.adní EvroP«- obzvláště citlivě občany kem a SRN.'' MOV"avauí se sousedními zeměmi - Rakous- C )cl roku 19( " "ích P^^mň^S^^ff9 podoba a strategie opoz.ě-* základem v ml y vznikat n(,vé organizace, vc- ganizacemi přetrvával H" Vc srovnáni sc staršími OT- Práv, nicméně poprvé se 'v naobranu lidských a občanských táhal 1999). Přes ' " '"'ojevům scházela až do HsW Ize to doloží, j ,|0i)()v. vtcl< (srov. Vanék ,(J()4: garu KSČ nedôverovala stranic- ířJ Padu 1989 společná organizační a politická plaforma stejné jako Protirežimní strategie (Měchýf 1999: 60-63; Suk 1997a: ^ílJ-, Běh událostí a zmčnu společenské atmosféry nakonec urych % události zahraniční - rychlý rozklad komických_rtómfl * Polsku (srov. např. Dudek 2002: 32-80), Madarsku aNDRW ^ukak Litera, Tejchman 2000: 706-708). KMto™"S£*£ masivní vlna východních Němců, prchajících do MŮJ, -sahla i československo (konkrétně velvyslanectví SRN ^ 1» J Jednalo se nepochybně o důležitý moment s vlivem na zme společenské atmosféry (Tůma 1999: 163).' Listopadové události ,.,iímavvm československo bylo vc středoevropském P^Z£X Příkladem zeme, v němž časově splývaly (WW?_ k demokracii - liberalizace a demokratizace^ J y ého *mčnč režimu nepředcházela žádná fáse výzriamnejw^ ^ uvolňování. Výše zmíněné procesy ^eKO A zábnutí starého režimu. V případě Ceškoslcje^^ P ^ ^ vořit o úspěšném přechodu k demokracu; vy ^okracie se zárukami. Jak vlastne cely ^tJmcQ v polovině lis-Hodně obecně řečeno - náhle a rychle. izolovaný nerefor- topadu 1989 představovalo CeskoslovVfl někoiik málo dnů, aby kovaný ostrov vc střední Evropě, staC* zhroUtil, vzdal moci. SĽ tuzemský komunistický režim vni n emancipaCe společ- %ehlost jeho kapitulace, stejně jako rycřii nosti připomíná pád domina. n0nCejní potlačení oficiální Spouštěcím momentem se stalo^ l? Ustopadu 1989 (povolené) studentské demonstrace cesy typu oievic-m, r ír.;ínl výrazný1" \» »----- j uzavřený prostor ^orm^J^ ^ fáze . demokratiz; Na úspěšnou M*f^^%&ýhh institucí a prosazeni der chází k budování dcmo^aUcKy Kunc 1994: 9( videi lny f srov. IWWorsUl^ 99 se vz spon l rum (Ol '>!>' n Ir Padcsátómu výročí smrti studenta Jana QpW* poHclf lt ^ PerZekuce- Nešlo přitom o první podobný tvídy i» t . f " Prní ,zc d"*vat do srpna 1988, další do ledna "trujícíchS 'ĽlKly '' l7' li$t0Pad" '989 byl" mnoho demon-,!.„ií, '"'!" P(>licií *ito. Zřejmě klíčovým rozdílem *■ «bití je n í ľT rbÍ,ÍZad vcřcÍ"<«" * stala «** 0 míně i tak b°,StUdCnta' ^m P sice za dva dny vyvrátil, D«* fení ze zásah, u p**chol°gfcký dopad mimořádný.5 Pob°* ■ípSír*"'' k vyhlá.i„í protestní stávky, k»» Hánních ! 11 Pražských divadel. Na v/ně masových COF^.jchoS ,VZnikl<> 19' listoP«d« 1989 Občanské fó-Do OF se záhy zaěl ľ P°Stavou SĽ stal disident Václav Haveh řada lidí mim„,uv-,r\ , í dosavadní opoziční iniciativy, »K centralizovaná - Ä °k'uh' Organizace OF byla silné v továrnách a úřadech . anská fól<< vznikala i v malých obcích. Cc"tra l< nim byl minimľl^1?éjejÍCn vztah 'Va,',ýni P^taventa v české ná-r---- <'"",° <)b»-c,,í - a v tomto případe Okolo událostí 17 |js(() )( , l«-ffiíÄ^t«'«^.....ÄX^^ľ,^^0*0^- nejedni....., účelôľ, ľ" ľuä *mons,r,, kdo M původcem l>"' ''"'"c iedné i , ' ľ "' 'lisk'«'i,„Vi„ Ná™dní třídě a «b * a dosadí, „,;. , • ' C " l>< I. „ľ? korai""-«ické funkcionář* «vo vede, '"'n..,,,ilf,4 *«*av.i dosavadní vedení KSť ■ ' JA")- K nepodařilo hod novem f 100 šlo o první ze zajímavých protnutí přítomnosti a obce v tzv. sametové revoluci. Nešlo však o výhradu, OF se podařilo oslovit i dělníky, v čemž sehrál. ^"7"s P0«lější ministři Petr Miller (kovář) a Valtr Komárek (prognos tik s renomé respektovaného ekonoma). Pád výkonné moci j inoq Když ve svém zakládajícím provolání z 19. listopadu 1989 pokovalo OF odstoupení osmi zvláště zkompromitovaných komunistických představitelů, byl mezi nimi jen jediný představitel vl% (srov. Suk 1997a: 1). Přinejmenším zpočátku tak OF o převzetí výkonné moci neusilovalo. První fáze se soustředila nikoli ^ změnu vlády, ale na nijak blíže nespecifikované zmeny uvniti komunistické strany Československa. Československa opozice n%la na převzetí moci vůbec připravena, neměla nachystaný scénáře jednání a postupu. , . , Dominantní strategií se stal dialog - ovšem dialog mez. vágní definovanou mocí a podobně vágně definovanou opozic.; d.alog bez předem jasného směru. Mluvčím opozice se stalo Vt, řep«-'ontantem státní moci sc s jistou prodlevou stal fcderaln. přen,.cr » stupce reformních sil v KSČ Ladislav Af^; jfa nikoli jako stranický, ale jako státní představitel, potócobylo ^jmé, že stávající faktický držitc, moc - vedem KSČ - km íemu obdobnému není an. ochotny ^amW*,^ fiaskem k moci" byla zřetelná J*J£JZoíU Lidové mi-naha použít sílu - param.l.ta.m ^ ,ušnost >«*.« V týchž dnech vypověděly rittOP tdevizCi > masové sdělovací prostředky - rozšíření testů rozhlas, noviny, což ve ^ ^ku napomo l( do mimopražských S Svolených stran a masových „sjednocující" orgán vs«=ch do^ 19g4: u0> c organizací (srov. Poslední huni ~--- nů c|o prahy) kde měly pomoci policii sc zklid- Jednotky byly povolaný z bv^ ^ dQ j>ľa|iy vůbec neodjela, celou akci pak něním situace, část miucio po dvou dnech zastavil MJaKcs. 101 iné™!!!. 29,7^°7) K,S(": "cpowiohla ani mezihra v podobě vý-my gencrá nlho tajemníka, jímž sc na několik týdnů .stal W V , ' CVy,ilZ"ý Kard Urbánek, reálná nľ ,Ad:U,,ĽOV;l Prévzeti iniciativy fakticky skončila kdys úloha KSČ 'JCn froklamova»á << dlouho respektovaná vedoucí Jdoucího úľta?nThoľ^etnOSvýv<>J SC ',feunul °" •Silněn, demokrauckého politického systému nerähľS rír ym,m0memem se *aIa míněná úspěšná £ 84). jí končin- a^n'° S£jí 75 % «tó.nů - srov. Suk 1997b; ěa to£Än^n*?,*»dennl fáze vzedmutí mas a nádchy « Adame, n ou Ä': Vct'C,,í OF * v následujících jednáních ic'» "a ní partídno?°UZC ";l vizi k<>l>t,oly ™w. nemžto Z vení nové vládv vr'ľ' Adamee fal< měl volnou ruku při scsta-„15+5" sestávala ľ J,menovaná '->■ prosince 1989, známá jako lože vznikla na oňní?0? komun'«ů a pěti nekomunistů. Přes-obnově velkvch r " °h°dy sOF> veřejnost ji spontánně po OF svou sirÍ T ra,,f '>nlc v té chvíli změnilo Si'ně působil hlas d, . sc vl:k'Ľ l>ří">» participovat venské akademie vězIT"!" 2 ,>roSnostickčho ústavu Čcskoslo-['cky pochopili žezauief' Václava Klause), kteří pragma-běh událostí více než vně m ""^ " cxclíuljvč mohou ovlivňovat zignoval (Suk 2003- 58) k trolou- v reakci na to Adamec re-nání se zahraniěím nebvv ireziSnaci Premiéra tak došlo ve srov-poznamenal, Že to co vPokl 'Rmothy Garton Ash trefné měsíců, vc východní,,, Ně, ' 'ľ "Va'° dcsct let' v Maďarsku deset vensku po deseti dnech rrľľ deSct t*dnfi. nastalo v Čcskoslo- Z jednání mezi 12?"^% osobu nového federálního ľ'"' Adamcc"> a OF vzešel návrh na «« KSČ a do listovú Io^ril'ra,jímž se «al Marián Čalfa, v polovině rok,, tg89 m,n'str pro legislativ,,, jenž ještě s-ho tiskového zákona Te r VC vládě P«P*vu represívnej-'"čia jede, hlavní cíl - doveľ JTnovana Pasince 1989 v ní získalo silné pozice >ciJ,™m',k svobodným volbám. OF komunisté ovšem (lhs;K|||< ™» v ekonomických resortech, nevlády, ministerstvo zahraniěí „ prvníh° místopředsedy veci. Při první,,, pohled,, na ,tra, "T,sterstvo práce a sociá]ních Stran,ckou Příslušnost sice poměr sil 102 VĽ vládě nezajišťoval OF převahu - z členů vlády bylo lOkomu-**. 2 z československé strany socialisticky ^**«SÍ strany lidové a 7 nestraníků (nominovaných Ol a yi i >J-Holzer, Mareš, Pšeja 1999: 95). U nžkKrých Manická příslušnost byla pouze reziduem minulosti a ealne j prezentovali. Každopádně šlo o pivní vládu od unorm © dokonce května 1946), v níž neměli komunisté nommalm faktickou většinu. . ,. nFW hovo- .. Naopak o jisté politické naivitě pWJ* které ™ z hlediska obsazení silových resortu - obrany a v ^ Pritom měly s ohledem na (stále nedokončenou)^n laya kardinální důležitost. Působení komunisty uala ™ Vacka, předchozího náčelníka generálního štábu O-JoJ^ *É lidové armády (ministrem byl na f J*^ mini, "avla i po volbách 1990, a to do rýna UJu;, „ Mno. tra obrany zřejmě nemělo pro bezpečnost zemi A„ dokonĽe h«n závažnějším problémem se ukázal resor.v resortu Plosince 1989 bylo jeho řízení kolektivní, i ° a, v Havel. "jal Richard Sachcr, kterého na tento Postf|,chodného bezvládí V praxi ovšem tento model vedl ke sta V tajné policie ke v resortu, kterého využili především repre - ft« dosvžd. *artaci ohromného množství "f^^geo). ^'jících práci tajných agentů^Suk^^ ^ K ním ^títasptovanéfednáníu „kulatého stolu", Kie.™^-™-■« účast Národu fronty, jejích politických stran, OB a VPN. Jak-u^i. „, /t ji irv%ní nové vlády minimální vliv, ko]i měla jednán na výsledek složeni nove v *7 ' ur, ii j^11"' ttc^ iŕHnoho z rozhodujících aktéru Pomoha leiritim zovat KSC jako jeonuuy j (Pro průběh jednání u „kulatého stolu" . sestavovaní vlády srov. Hanili 990 995-380). Pro budoucnost to fakticky ztížilo (zne-ciJ,ftY/s^-vykteI* Je jisté zajímavou mizíc 'i T pravomod' "odufc se odkazuje „aZ '¥ to koneckonců kého národa po spravedlivém ''1 'i&<> hlubšího " ";> touhu ČCS' foval v dlouho vládnoucím k,-,"', l, 111 kn'li, kterého kdysi spat-1848-1916) a který jeho nadll'i uj0sefovi I- (císařem a králem )C Wk bo'estně zklamal (tím, že ne- lni splnil sny o korunovaci českým králem, o poskytnuti maxmdn možné samostatnosti českým zemím apod.). V odkazu na tradic, samostatného českého knížectví a království se T. G. Mas y "sadil na Pražském hradě, dávném sídle českých, knizai a Voalu. P<> celé století od vzniku republiky je f^J^Z^lí zřejmým sídlem českých/československých prezidentuj a ' jfdné z šesti evropských republik' sídlí prezident v*Mgg ^lovském sídle, jež jev českém případě nejstars.m kontinualn fungujícím sídlem hlavy státu na světě. institutu V^nam, jaký československá společnost Pnf^* ^£né P-czidenta, lze doložit i tím, že v československujato je*n_ komunistické zemi střední a východní Evropy neb**£°P^ a,ni dočasně - zrušen. Naopak, nejmocncjsi mu reznnu UV KSČ - měl většinou potřebu definitivně P tavení i tím, že se nechal zvolit pře* Jg^*g^g jeden Ve vztahu k událostem roku 1989 je ale au . jj b,}-a_ rozměr spojený s Pražským hradem. V c^Kycnuj j ^ kýkoli mocenský převrat dokonán teprve tenoy, y ^ ka vatel Pražský hrad a nejprve (do ^catku 13. ^ králem menný stolec v areálu hradu, P°t?%^TuJod místa někdejšího ^ svatovítské katedrále stoj.c. » &rvnu 1948, kdy stolce. I komunistický převrat byl dokonánia iden. byl předseda KSČ Klement Gottwaldl zvol ovítské katedrále. tem a zúčastnil se slavnostního Te Dcum Nejinak tomu bylo v roce 1989. ením přechodu k demo- Završením sametové revoluce a stv - y polsku či Ma. kracii se proto nestaly parlamentní v j_ komunistický ďarsktt), ale volba nového prezidenta. ^ m% nékolik Prezident Gustáv Husák T^xlfn°Jnov0íl vládu. V té době ještě hodin poté, co jmenoval Ca' ástupcem. Komunisté se poku-nebylo jasné, kdo se stane^°bYVaiýpremiér Ladislav Adamec sili o přímou volbu, y niž Dy prfizkuni veřejného mí- mčl velké šance na výhru, ja^ ^ Nicméně k tomu nedošlo, něni z prosince 1989 (SUK* ^ prezidenta ještě před začát-naopak převládla touna __ , ,,.. portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko. ' Česká republite,Itál«=-ť0" b 105 emnového rok,, (což mimochodem odporovalo platné ústave ■ i ľ1'" V°lba v rukou parlamentu. V tu chvft tenči „„- U Vy,ĽŠÍl »Pr°W6m parlament" - volitelský sbor po-žcn^wnOV?K> nd<"'—>ického prezidenta byl totiž slo; sateHtníŕľ 1 '"'"""'^ smilně nestraníků či loajálních členu iSě v t ^k°mUnÍStÍCk^h ««n) KSČ zvolených v roce premiér ľresvédčiľ f f™én Ča,fa' ^.'ľ? tem h.avKlvu oeřhny POSlance' al>y voliIi "ov^ p,M,ť denta V. Mávla "'" pTOti komunistickému režimu, dua- hlatvirt nfŠ '989Lbyl V' Havcl ve «fein6n parlamentním (Fiala, Holzer ' M? I pomyslné zvolen prezidentem bolieky uzavín }a '"9: 99> Tí»"<> okamžikem se sym tem republiky bvl, i ''^ komun>stického režimu - preziden-' Politických dúvodr° " 'Ľ,"'J 19«. lÄľb?Ctt' Bylo tomu tak v roce Pozornost zčásti uj.řcla veH,, v r''k° 1989 Na parlament sc az PO ní. Na konci roku 19». ľ,,' Pontské volby, resp. spíše °Placi nových poslanců Daria ľ zákon umožňující ko- kte« "a svůj manda, rezWalľ ví "a poslanců, ustavní zákon, který umožľovaľ t \ 1990 P!lk W p*S«« optoval jíně, mohlo se to ale Ä??** přím° odvolávat a ko-Rovnez došlo ke zkrácení funKľ d° kon<* 1990. -voleb 1986, současně byl zni£ °n°h(l,bi Parlamentu vzešlého Uprázdněné mandáty se ,cdy ,," >sh,,,^ký nu,ndá. na volný-a!'' "a základě návrhu polil i,Lch ™?aly "a základě voleb, Y " fvcetn* KSČ) (Sufc 2003: lOíi 2Ô3-290). šlo o jeden z podstatných rysů první etapy popevr **ého období. Otázka voleb byla odsunuta ^^SS * ^ v červnu 1990, tedy více než půl roku od "Wj^ ^tí a téměř půl roku od zvolení V. Havla P^^^ sc tak nestaly okamžikem rozhodnutí, ale spise zpet ^ ^ Institut kooptací (jež se dotkly poloviny poslane: ;, ^ Problematický a obhajitelný snad jen pro nezoy ^ ^_ d«bí, tak zformoval zákonodárnou moc, která SC1 podstaty uvní rovině první nejzákladnější změny nedemokia ^febejk, československého politického režimu (srov. oe Zoubek 1999: 41-43). . , . , liniatněn i v ob- Výše zmíněný ústavní zákon o kooptacich byl up ^ lasti místní správy - v tzv. národních v^0TrC^;Drostřednictvím tovaly veřejnou moc v obcích a rcgloneC^^ompromitovaní po-Wli z národních výborů odvolám nejvíce zKomy To se snilci a kooptovaní představitelé nekomunisi1 ^ personální ale ve větší míře dotklo pouze větších mest. _ proběhiy obměně pak došlo až po komunálních yo demokra-v listopadu 1990, kdy také vstoupila v zrv ^ obce a mčsta tieká územní samospráva. Znamená to ai > nadvládou nebyla po dobu celého toku od zmeny rez ^ 57-58). zdejších exponentů komunistické moci ^ Sametová revoluce? komunistického režimu byla podob, pádu něj "ISTMÄ ovlivněna řadou okolnost . NCP>' strany, klera Dy j kala na příležitost, až odejoc fe ina. Absence neexistoVala připravená °P°*^y komunist.cke strany poz oi • i ľ V i-rrhnokratu uvin ostatních sticcio kup.ny m adych tech aijla „akvém dep způsobila, ze se k an a ze „akon . Malý evropských kcrnuniuck^a ncpartic,povaU "^demokratická okra i politického Spe^ dl k tomU, že nova počet opozičních ^ttv. u v o odbornJků schopných po likt e garnitura měla až £k z velké část. spoléhat na (mnohdy na výkonu moci. Mus 107 ^^Ste^S?^ svou íegtómitu ve •"*"-"Hou t , ,ri,v«/l„osl/>' " ' snování cílů spolcčcnské vwř,V' Pr°ména , 0 TOvnéŽ ozř ^"'"m.ícká ncvý/connost >>y>y p7Ztuje> pwfc,*, , noví mocní k tóm" 2 důvod" to'''fc'fcr,: tízn°jedn° Z vysvétoípro d/„0slí T «««*u a v« ""'ceno,, ' ,v;'""" Mmetoro« pře-v<-' chv ky' ' H ií ,d(. ''° to<>™ čí nesprave-P««la c/cl Marián „ ' y P°'«/cfeéno ,. .. ' ■ °' '< 201*) "' bávaní 2: P°d'c průzkumů poliš- Shrnutí pád komunistidcé dočasné vychyl'.„í'""":1 P°Uhé d«jinňl" '""""'"'^ Přistavoval společnosti V prm,^néh0 „ "c ^'"utí, náhodný paradox, é-skovč lil SíT^* lct^ Sa hr'' TC Popadni toké k™ism č " v'"" FungOvání Pz„S SVÍ'l,° wčta řada spole-v^niku, „asS " (May^Sr ^kteristik českého ' 3)09) soíí! ^P^hu fsr„v ); "'Cn,éní debata o jeho '"•mí v éeskéfetuje. Vy,,,,,', ' ;;;<;Př. Ba.flc, Holzer2005; >dnaIo se naonafcó? , StoIctí "mix , / lavc,,í komunistického 'Wk°Jcden jejích vy, ( !v " dějinnou anomálií. y stnych znaků. 10« . PS jeho analýze nelze než respektovat potenciál ceakelcv^ se historicky jeví dominantnějším a dynamičtějším W»^c' «*É politiky v porovnán! s ěeskon P^f^ZT^Tv době Potu levice již v prvních všeobecných volbách 190/ ''^ousko-uhersl é monarchie). To s sebon náhled na samotnou politiku: v českém prostřed, se nep***Wo "technické" pojetí vnímající politiku jako sféru urcen°U P. . tóvání a hledání kompromisu mezi jednotlivým, svobodné vyjad Ranými názory, nýbrž spíše moralizující pojet. poj.maj.c. ji jako °'biště pro tažení za spravedlnost. , ,,m v „,vni V 19. století bojoval český národ proti Habsburkům^vpmu polovině 20. století československá demokracie pro Na " v celen, 20. století český proletariát proti burso*^JmaK ^ &no, ěeská levice na jedné straně opakovane prokázala pozo. u hodnou důvěru v progresivní vize P*^***2Hä5 Po více než půldruhé ttolctí v lcpe reprezentuje marxismus; na strane diuhe zarov i j ' občasnou schopno* kritické ^reftexe^rak^zkutoost. s metodami jejich nastolování (Raman 2000). I o drnn. válce každopádně čeští komunisté nemusel' bojovat o' ^ 'cviče dávno měla. A odtud také zbožněn. ^Z^cini vším v kulturním diskurzu, V»**^*££5Í projatá léta. Obecně se vůbec jev. podíl ceske W» eesu formování moderního českého narodmh^z.vota^i vání samostatného státu ve všech *^^*M&&e, hlédnuteM, ba určující (Kusák 1998). Ne^;^ ne obchodník, nýbrž spisovatel je tím skutečným kého národa. , ,, j druné poloviny Nabízí se až teze, zda sc onen Proí>w)v ,„ . ké historie ne-19. století českými intelektuály hledaný „smy. ^ ( ^ naplnil pravé v období komunismu. A toj beztřídní trvajícího pokusu o naplnení ^^jStické hnutí, společnosti, tak v tom smyslu, že i °«° iku nikoli jako 109 část) svn i , K''t,S*,ťkŕ hnutí ® přinejmenším jeho významy rouvrehľvaľó'rľ"' PfcdeVŠÍm «*°b™ V- "avb, náplni* Plynoucí z« 0tI2Je Pak v tom, že „totální morální nasazen? . jich „neDoIiřiIe-mni,SUuace' v níž se čeští disidenti nacházeli,F mířeny k d<,.-,ť, ,c,'cl' sny :l touhy tak byly paradoxne na V tom spočľí V"'"1'* v nčmz měly ztratit svou moc a půvab; z listopadu Dor.v', ' k,>řo'ň zk,:l"™ní části české společnost, cit pak mají nře, „ »ukrade"osti'' listopadové revoluce. Tento pc nebývalé rozšíření íľ pozitivní změny, které listopad přineslI-chranu přírodv „rv-ľm Sf6ry"' výrazný ekonomický růst, za- Vysvětlení zk h,roz,cfm zničením... Srtu'fehft ?f' ^.sti české společnosti z „výsledků "H""'S"UI- len tak tořP» V<"' zn,í,|č"é autentičnosti českého ko-'""'"•stická strana „fH, ^étlíme> «c v Červnu 19.90 získala k<>; 14 % hlasů, lák vysek ,Cr st°P'"ccntní voličské účasti tčmer Rvaním, tvrdým donľ/POrU "svědíme protestním W* ;i znehodnocením ', " ckonomických reforem, zdraže-tehdy.jc.ste vČL,sk(«l»»r, nezaměstnaností... Nic z toho se n°Sh' nik°» dávno,, nh, o Tu*? zjevilo. Naopak, plítoffl-v<""; zaostávání za Rakous ľ ° scll>;1vání centrálního plánO" s'°vensko kdysi směle pomÍT f Německem, , ni,niž sc čcsko-, "f ko«unistická s l,,'t,ova »: zničení životního prostředí-"dovedení, představo^'^T^ °ez dynamiky a věrohodné Poluické obce. V li ytĽ;n"v<>''alternativu pr(,.scdminn post u k*,'^ *' 'VÍ,lovat společenskoU '"f VŠak ^ příležitost v, T'"' S"& ""s k rCa,Ítu Podle svých ideových ^ternovou alternativo,,. lgICkou upomínkou nežli reálnou I 10 II. TŘICET LET DEMOKRACIE Kapitola 5 Sametový rozvod: konec Československa Lubomír Kopeček lucfUlľ°Cv.31'v I)rosincc 1Q92, pouhé tři roky po sametové revo-V h[ VCnSk° ^^^S). Z pohledu věkově dnes už převážně star-nostalgiků po Československu mělo jít o svévolné rozhod-luu těchto dvou politiků, které nerespektovalo vůli většiny Čechů C , zachovat Československo. Tehdejší průzkumy veřejného a*611* skutečně ukazovaly trvající podporu pokračování společ-°ho svazku u obou národů. Avšak tento pohled zkresluje hlubší °reny a mnohem delší genezi česko-slovenského rozchodu.' ^°ictví MINULOSTI A FORMOVÁNÍ ^ OVENSKÉ1IO NÁRODA A STÁTU Podstatnou roli v rozdělení Československa sehrála dědictví minulosti. Tím nejdůležitějsím byla už od roku 1918 slovenská Tato kapitola je kvůli omezenému rozsahu nutně selektivní a pomíjí některé zají-tnave, nicméně mc k Československu mavé, rScméně méně podstatné záležitosti, jako jsou postoje maďarské menšiny i či vliv slovenských exilových organizací na proces rozdělení. 111 SéhřnS JĽd":'k dokončení Formování moderního sloven-státu. 'JCdnak Pos^vení Slovenska v rámci společného várkoľeso^walis1Iownsko sice by'y pfcd P"'ní svétoVOU ™«4 vhdnu' ^"""-UhcBk,, avšak politická kultu* bylo clLo , '! 3 m°oernizace se v nich velmi lišily, co* &ské zemľnf!ľ ",czi rakouskou a uherskou částí monarchie monarSTéVm):-,yJCCÍnU Z hosP°d^ky nejvysp^ občanskou k,.i. , stoPr°centní gramotnosti, rozvinutou Pr°ces formový& Kt^™ spo'k°vým a stranickým životem-usP«nézavržen ,\Ífh° národa ''>'' v prtt>Óm slole ' desetiletích jduľ díkydcmokratizaci Rakouska v poslední* "a konci éry Uh^ľT'^' NaoPak Slovensko představovalo negramotnosti a Prevážnč agrární zemi s vysokou mí«>u by'a katoličku drk^CT"''"1 V'ÍVem edičních institucí, jakou negativně pozná mJ/i VC,,skou politickou zkušenost dále ?strikeí ná,r,dn,,s,1',W ^ madarí^ spojená s drastickou demokratizaoc a „„ ' , P™v Slováků, jen pomalu probíhajíc IS65>- To všechno S» naproti tOfflU hozené slovenské emíf (Musi) "«5: 87). e mez, lety 1918-1938 střS.^"' " autonomizaěni tendence oy predstavou jednotného rv ľ 8 ,koncepcí ěechoslovakismU, i'-; centralistickou J)fĽc| "'slovenského politického ná- ; I'' Bakke2004). Na rozdíl 0ľ°" Státu (Kováč 1997, Lipták -enska jako .,,„ ,, „ «' ve sIny ^ „ ^ • nnc,s, , to na škále od t(£j fovenské pocty mnohé* ; - ovhvnovaly „z ,,„,, ^-„i se s „„„ ;,. y * «vj /..ivisicho Slovctwl-ói ,UJTlIsmu a noyrlřii tvůrcem —vně-katolická H.i„CÍ^fe Iwffi?bSl!S Ska Iudová strana, která mo- povala svč příznivce pod hesly namířenými pr kým, husitským a ateistickým Čechům. kontextu. Prosa- Důležité byly také negativní dopady vnejsi udá-?ení slovenské autonomie na podzim l»á« P ofení Sloven-'ostech Mnichova a krátce nato následující vryi0 do ského státu závislém na Hitlerově Německu ě)o k obavám českého národního povědomí a do budoucn. 1 i Názorně se ■'■ větších kompetencí pro slovenské národní ins ^ to Projevilo během třetí republiky a po roce ^_ ^ oficiální čele centralistickému uspořádáni, i my kapjtola této akistické doktríny (podrobně druha c návrat k ce choslov knihy) Mlllly). , Slovenská otázka ovšem byla pouze na čas utlumenatato* S;l* léta, jejichž závěr byl spojený s liberalizaci 1»«™*™ *«wu, pfiítealjejí oživení. Výsledkem bylo vytvorení "spořádání ovlivněného sovětským vzorem, jak ccová: fcderalismus byl přitom využit jako prostředek -Wptovat slovenský národ a tím omezit ptjmckou ek— k°« dominanci českých zemí" (Buňce 2004 427). ■ ^rodního hlediska se jednalo nepochybně o úspech ov m n JoUv plnohodnotný. Nové federální I^^J^I ech dvou dekádách kvůli normalizaci a P° 1 ™" oci' slo. KSČ uchovalo striktně centralistický cta^^to-venské republikové vlády a parlamentu byly ^ morový federální parlament a federální vláda u g ^ Převodová páka komunistického režimu. Avšak pi nálnost federace výrazně posílila slovenské sebevědomí 'ovála proces budování národa českosloven-■Skutečností také je, že etnofederaln. mdeUc ^ skona dvě formálně rovnoprávný^i důsledku ne-a těžkopádná struktura ústavních instituci vc_ sv nápadní podkopaly č -f-^/jSKÄ^ ^ jeho pozdější rozpad (Buňce 1999 « -WJj . jfc{ entita , po- Význam mělo i to, že chyběla ^£nlSadnOU. Ani podobnou mírou autonomie a ins 'tu^naln četná maďarská menšina najiznim Slovensku^ ^ svou historickou a kulturní svébytnost, autonou 113 fochu „í T" PoUtickéh° monopolu KSČ v roce 1989, kWT likové iCurT'C PUSobiIJako "ncl Československa, se repub" POlitiků nro , " mst,tuce ^auou důležitou oporou slovenským '° '""sužování jejich politických vizí. Úskalí demokrati™* „. Vnímání i smu? jistým zlem? 90-1« 20 Sr^Ckth° rCŽÍmu »a Slovensku na začátk" kých zemích Nrmíi ° '6 3 hlavně '"čně negativní než v 6*' «"* státu, ale «akcÍn tradiční slovensko',, "C *,TU po rocc '948 a výrazné promčiTV '"žcnýrství, nicnč CC"°SL čast° í« sice provázelo SOciáW ;' "ledující centralismus, pr,,v P/cceňovat a ohledem na dominu-"'--'-.alitt, slovenskg ^ 3 menši tvrdost vliv na větší peském Pmstřed/n.p^Jymluvnýrn dokladem> , ges-99 pohřeb posledního l„ ° "^tavitelným, byl v roce ž > -It, normalizace Gus^uT^0 Plenta * hlavního M. předseda slovenské vlad"^" * zúčastnili «h- venskeho parlamentu Franti^mm^0^^ a předseda slo-cd |lstopadcm l989 m™f Mjkloško. Oba tito politici p* son? ",' TČŽ míl"- žezn ,' náM' k;U'>bčny spojene s komunistickým režimem a jen málo z " f «»alo éru komunismu jako ztracené dekády, což byl vdm»* réný pocit u Čechů (Aktuálne problémy slovenskej spoločnosti 1992, Příhoda 1995, Marušiak 2008). vv ... hě. Tento rozdíl mezi oběma částmi státu hem radikální ekonomické reformy v pivních P^Jg letech, během které se na Slovensku l^gJ^SSTře-"ost. Ne vždy se přitom jednalo o primy důsledek elWBWu formy, protože například řada slovenských zbrojovek p«M« většinou v éře komunistického režimu v důsledku konce studené _ 0mčrcch- Výmluvně nejpopulárnějším šlo-stavitel ref > SC ''"1cd ',0 dopadu 1989 stal hlavní pí** Alexander 5i?**110 experimentu pražského jara ,Ľd' se přiton 7 Z?9**"* Politický vzestup v nových poměrem, ale i něh, ncJenom lide,,, spojeným s pražskýmF stům. PřctrváníT-"1^006 Postavcným normalizačním komun'-Soňa SzomoHn "tranzičních komunistů", jak je označuje molányi I99Q y' Umožnil Postup VPN v závěru roku 1989 r&°; a P«'ilickou vfflot atttVPN tehdv "-Projevili velkou chut strategie vnější I « VÉ Statní funkce a dIouho SĽ d opustila. PředseHr. i moci' kterou OF v české politice brzy '•' Předsedou slovenľk'K^^ Vlády »národního porozuměn' voluee stali VVSO[v, Parlamentu se tak během sametové rc-&č a Rudolf Schus!>OS,Aľní Polistopadoví komunisté Milá" obrany slovenských ľ'- • S,kovnž vsadili na kartu nacionál'11 iistil" strmý „ánást n ľ **** "Pragoeentrismem", což jim i* Szomolányi 1999, Suk fS}''7' '' ''"'"I1'1'" Přežití ršuiovcc 1999' 2 Příklonu k více či mz. .x , s|al obecný trend sloveľľ? skalní nacionálni linii se ovžeffl sífn významných aktérů kľ "°litÍI' i P™ Komunistickou k°-len.nskoU ide„titu lc !, i Začala «l>ouštět svou marxistic--''mmisty, aby Ľxis| ^rozvolňovat svňj vz(ah , čcskými " "ně ukončila. DokonTe.f^?^ na k<>"« -oku 1991 de-lackue.u VPN, j„1ĽIU); liberálně smýšlejících ™ °Ve 7"l"ce na Sloven k, Wavního tribuna «- '■" '''V "druhé revoluci, „5* "V* -.ku .990 objevilo vo- ^•"cc po listopad,, P, ''™>l,ai" CSuk 2003: 4.4). POl't,ckc '"zska, alespoň po přechodnou dobu, ale pouze v nejaké rozvolněné podobě. ,,.„ , m„sv„í vát- , Tyto představy ovšem musely narazit na 0«^»^ *"y éeských politiků a veřejnosti, kteří, jak výstižne ko tatovala GatOl Skalník Leffová, „nechápali hodnotu decentrahzace .na rodního sebeprosazení" (Leff 2000: 45). Toto české a slovenské "^pochopení či spíše vzájemné myšlenkové míjení -řelo už Lěhcm roku 1990 nejprve při takzvane P^1^™^ jejíž podstata byla symbolická, a následně při konfliktu o kompe tence, při němž šlo o politickou moc. Pomlčková válka a boj o kompetencí d Václav Iniciátorem pomlčkové války se neúmyslné sta H-el, Uter/„a konci ledna 1990 na sítu. lamentu vyzval poslance ke ^mene do^ad Podle jeho představy mělo z nazvu neskos um komu. republiky zmizet označení »soclf stlck^ Jrozhodnutí odlo-mstické minulosti. Federální I»J?^Ätafliô konfliktu. Za-wl, čímž. vytvořil prostor pro zážeh nac10 ^ b£z tímco česká veřejnost přijala preziejenvclký odpori pro. výhrad, na Slovensku vyvolal Havlův bUk (podrobně tože připomínal čechoslovakismus p.vn ^ viz kapitolu 2). Zc Slovenska zase narazilo na ostrý kový název" Čcsko-Slovensko, coz°ínai0 negativné vní-neíouhlas na české straně, protože »ki ^ 1938.1939, Kontro-manč označení pomnichovske '^^^ podoba státního znaku, verze vyvolala i Havlem ".^tóschrála méně podstatnou roli. nicméně ta v rozpoutané cic ^ ^ ^hrával celé jaro roku Emocionální spor „o P°m c médiích i na náměstích. Nako-1990 na parlamentních BW > protože by, využit grama. nec prosazené řešeni "V ,& J siovcnská Federatívni Republika, ticky nesprávný název a kosiovensko se měl psát v češtině Neoficiální krátký název 117 Pomlřkn - , y °Vsem dosl Problematický, neho n,ci„ ľ'i n ľ Stab důIežilým akcelerátorem výše pOps* obavy ,e í ľ',Ch' kde historická analogie k roku 1938 oživla lí'» politici wTyCh P°žad"vků. Tehdy se poprvé objevila » 1«Sn S,V^J°Vá VyZVa k «dd*ní Od .Slovenska. Myšlenka prostoru S I £ ^)jdou" vst°upi!y do českého veřejného v'"d Ludvík vľ",'', "adsázkou J' v květnu 1990 vyjádřil spiso-svou po8ľý Ĺ "ľ ':Mlí,dSÍ sl«'von.ský bratříček vyrostl, chce 11 Pece. Žádnou ň , ' chtl( Postýlku u okna a v zuně tu ohýř 1999: 307). ylk"' bratře, domeček si měj" (cit. podle M* kotícího se vľiľ!i'ľ' ľ\<)ddzcní následně posilovala únava z vle- JWsedebataofinľnľ k d°ucí l>odobč stát« :< t:lké stup"u' Počet z české části fed transfcrcdl jdoucích přes federální rot-Pomáhaly vy1-ov,,-,v„L!:1CC Slovensko. Tylo finanční transfery sta'" a Z„aéná el"t a" ' ',osP,,dařské rozdíly mezi oběma částmi žadavků vnímala sr-"«ítí" Da«fm, z pohledu !"neS.OUhlas?m-stalo 'éma nové dělbv^!LtlCk5ÍCh dil vclmi důležitým sporem se k*ré by odstranilo kol uľmezi federa« a obě republiky, sc většinou roku 1990 o, - , ccntralistické dědictví, a táhlo rydíráním. Slovenský Jľľ L'0 kroky hraničící s politickým českému premiérskémi nlíl Mečiar z VPN svému V:ll,y začátkem prosince S"? Uí>etru I>ifhartovi při návštČvč ]" Je Údajně Pnpľ;ivc , *W* oznámil, že slovenský ^konu nad zákony fcdeJľ , sv,cl|ovanost republikových k°mP«enčníhozákona Vv'ihš,'' ' neProJde í<*o představa n;Ľnal" ko"<* federace. MečSr '°Van°sti by de facto zna- Äl^ľ1 P-du ajeho strategie V^il'ľ'ľ^- Mcčiar °vžera "on.luvil pravdu a jd* ux u i i naopak posílení republikowch orffánů v sobe obsahovalo některé problémy. Newtoni • ľSnid i /• 1N<-vytyčilo jasnou hrania me« působností federálních a republikových organu, ■00Ž o 7>o prostor kompetenčním sporům. Zvláště velký otazn.k:Z hic **a funkčnosti nového uspořádání visel nad t.m, ze ^J«g ^tech, jako byly hospodářské reformy nebo dop'-va, zusU a ^konodárná pravomoc federaci, ale jejich proyadem peoaflo V.«*ou republikových orgánů (Stein 1997). »»2» ** některých politiků formující se české prav.ee vuci pr«vl P"Wtovi, že byl při vyjednávání příliš měkký SpOl o kompc ^nce oslabil v české police pozice umírněných a dosazeny vy sledek byl zjevně jen přechodným kompromisem. Wá ulička v jliDNÁN í a OBTÍŽNÁ SLUČITELNOST státoprávních představ , ,, /.mxäná po dohodě o kompetencích následovala vlekla a malo uspesn* jednání o novém ústavním základu f^^Vf^-W zástupci české, slovenské a federální vlády vedem na od "ích parlamentů a parlamentu federálního a „avcl telé jednotlivých parlamentních stran a P;'czia(r" nistroje Uteré » v pociťované krizi Československa sna,.l-» ^ by situaci pomohly řešit. Významne *e zasl°U. ční „ Soud ního soudu, který měl řešit vznikající kompete 1 "Všem nemohl být univerzálním lékem na ncco,^ kem zjevně chybějícího pottWA^Sto opět hlavně Hav-Podobně se mrtvě narozeným dítětem u ^ fct £ého si sliboval 'cm prosazené ústavní zakotven, relcrcn ^ ^ Podporu udržení Československa, rroo ^ ^ njc n£. ložená otázka Jste pro spolecny sta y ^ vétšinová odpověď vyřešila, protože by na n. v obou rep lečný stat si však veřej-byla bezpochyby kladná. Pod Pgg^ nžco diametrálně ji-nost v obou částech fcderace p - & v českých po- nčho. Sociologické výzkumy J^ ' státu ncbo federace, na měrech převažovala přečistá. mnohem volnějšímu uspořá- Slovensku se většina bdi pni ^ ^zastánců nczavislosti (IWM dání ancchybčla ani Pocc _ federální parlament na znění otázky 1991)-V«llmoěekávaretoe ^ , ^ ^ shodnQut pro referendum nedokaza 1 119 iování n, ľ •" f byl prob,cm nekonzistentnosti názorů ä »SP0' slove, s kŕ tľJLteInéh°"' na ktcr* "Pozornovaly hlavné nék«ré stáncľrcdrT y NaPříklad témčř třetina deklarativních * vcnskvel, ,-,[''CC.";i SlovĽ"sku současně žádala nadřazenost slo-(Aktuá c „ ,,,ľ'"ad Z;ík°"y U'Ur'"' c°ž a'e federaci vylučovalo Političtí ak é i ň'7 Sl0Vensko významné rozš«w°Venska CHwei 1992). Jejich podstatou nosti vyhlási, referend P'czi' "a ústavní reformy roky později na radikálně *™£ľ? * MsloPadu 1989 narazila o dva , K,esající popularita proz TTV^1 slovenské důvěry ve federálnľín ?Wida obecnľ ""end mizející v'ady. a to bez ohledu na 1 ;« Politiky, zvláště členy derální Slovák" či „pražský 4^1° 0 Slováky. Výraz, /e- stale pejorativnějším nádechem m ľ "a ženskú používal se dezren, o nedostatečné obhajľbé sl * 8 ním poválo po- «eeskými politiky. Míu. ľ;ľ"skyd'zá'"'ů»"ko|ab°- "a Populantu těchto lidí. Názorow£"dně negativní dopad m-er Slovák Marián . ,„., (19™*™Je federální 1 J' ,cn°ž původně vysoká 120 tivrií f€ ^ ^ovcnsku v průběhu času takřka rozplynula. Nega-^isiu »pražských Slováků" má starší analogie v éře komu- °dráv i eS^e -^ve 1 za první republiky, přičemž minimálně zčásti r°ce 198QBaIÍtU (Lcff200í))- Při státoprávních vyjednáváních po vali ** ,1 SC í)outici federální vlády většinou názorově přihližo-rodn' S ^n\frePu klovým) představitelům. Avšak spíše než „naft ?á • ZIac^a sc v tom promítala logika jejich pozice v centru státu gem udržet ho silné, kla 1 J~Vou situaci provázely občas zajímavé paradoxy. Napří-jede CJŠÍ fedcrální ministr financí, předseda ODS a zakrátko zákm ZC dV°U hlavních »otců" rozdělení státu Václav Klaus měl riéin pneJenom na prosazení radikální ekonomické reformy a sil-3 &a.d C amilT1 centru, ale i na udržení slovenské ekonomiky rif, ■Vodou Jinak řečeno šlo mu o to předejít slovenskému eko-ní^*kému kolapsu. V závěru roku 1991 tak při jednání o stát- a ^rosadil přes odpor Pithartovy ipromis, kterým zachoval v ur-«*■ mne uz zminene imanui ^fery z českých zemí na Sloven- p(Stein 1997, Kopeček 2012). oslcdní tečku za pokusy dohodnout se na novém uspořádání 8Polečného státu udělalo v únoru roku 1992 jednání v Milovech, malé odlehlé obci na Vysočině, v danou roční dobu těžko do-s Upné - hlavně pro novináře. Sice se zde v relativní izolaci od Veta podařilo dojednat kompromis, který znamenal vzájemně Ve*ké ústupky, ale dohodu poté neschválilo předsednictvo slovenského parlamentu, kde se proti postavila nejenom opozice, ale 1 část zástupců vládních stran (Stein 1997, Rychlík 2002). Krach tcto takzvané milovské smlouvy měl značný vliv na atmosféru před volbami a radikalizaci společenských nálad. Příznačně na-Príklad ještě na začátku roku 1992 byla skupina zastánců české nezávislosti marginální, ovšem v době voleb už výzkumy ukazovaly Podporu tohoto kroku u 13 procent dotázaných (IVVM 1992). I kdyby ale milovská smlouva platila, klid a stabilitu v československých vztazích by nenastolila. Pro slovenské politiky totiž žádné definitivní řešení nepředstavovala, a to ani pro ty, kdo ji dojednávali. Výmluvný je postoj jednoho z hlavních slovenských vyjednavačů předsedy Křesťanskodemokratického hnutí 121 ■ ° »Kmié™J*m Čaraogurského, který na jaře 1991 r," ľ. * Prc«feké funkci odvolaného Vladimíra M*** ľy poIilil< se následné úspěšně změnil v hlavního t. a -f' ľ'" W SI"vc..sko" - « hlavního lícha opozice.) Čar; mlÄf "zvření,,, "-ilovské smlouvy hovořil o vizi vlas*" en poSit r"*3 "a vktjce a b tom, že „za končeny tc« ■ m c ľ 'r08'3'"6 členství Slovenska v celoevropských s platností n,iľ ,' čarnogurský potvrzoval, že pociw' vcn.sk, v °VSh' s""°Uvy maximálně do vstupu Česko/Slo-nuto: v tnVdv'ľ 0lC&',ství (^Mík 201)2). Krátce shr-Představj Oce,,--, ř^™** VO,cb 1992 W ^^ft elit, tak i běžných o bčánfi Jak 'U' ÚroVDÍ P"liticl<ýC" |N»T.Tu<;lONAIiN| ZABLO Je dobré v dobové,,, i "V/4NI cléktetnolcdeá ní " T'" přÍbIÍŽ« «ž z'»!'iěný destruktivní venska. Zvláštní "' s,,ižu-'ící ža"ce na přežití Českoslo-jedna komora Snemoľľ'Ä^f °UŽÍ fedetá,ní parlament. Jeho reálného počtu obě- ' , ! ' byla konstruována na principu národů, pak | ,a L'"dcho Druhá komora, Sněmovna skou. ij rozsáhlého ol P°'oviny - českou a slovcn- Pro jejich schválení vítšinv x"? pIatila nutnost dosáhnout hdu, tak v „ho,. Částech s > Poslanců jak ve Sněmovně Případech především u ú*™™,"* "ň,odň. přičemž v některých třípětinová většina Ústav 7 zakonů byla dokonce potřebná 1 'izace, přičemž podstatné h^-^ f° "azývalo zákazem majer kona moh|a poměrné malá l ^ * praxi zablokovat přijetí zá-movny národů. U ústavních -ý3 poslai'ců vjedné z částí Snč-31 z celkových 300 poslanců Lľ-ľ^ k tomu stacil nesouhlas Pento problém se začal ,„■ .""ho parlamentu (Stein 1997). mokratické éry, kdy se dosJ27°™ "ž v l"vnkh měsících de-n'lavplnohodnotný parlament p' "'t™dovi Páka KSČ" mč-rozpad ()F a VPN a pos, TS, ,' 19.90 pak rychlý schvalování zákonu Achillovu o, '""i ľ ''''S'ncntacc učinily ze PatU ecleho politického systému. 122 Zl»ěna tohoto velmi komplikovaného mechanismu Plomby pohodná. Snad by byla možná v revoluční situaci roku 1JBJ, * nikoliv v podmínkách demokratické pohticke «»>*%™* Sa Proti příliš mnoha zájmům, zvláště tétt.ipWJ « *ými národními aspiracemi. Možnost snadno za blokovýu.ci '^hodnutí chápali slovenští P^Í^J^^^ nehodlali vzdát (srovnej Linz, Stepán 1996, Stein 1997, w 2()°0, Kopecký 2000, Suk 2003). . rástech Rovněž je důležité, že volby 1992 vytvořily v obouJá.W* «átu zcela rozdílnou stranickou strukturu a dva ooae nieké systémy, čímž byl parlament do budoucna odso ze fiekému ochromení. Nicméně počátek ^°*/^?^v£h kého a slovenského stranického systému se nedatová «*« 1992, ale už do doby obnovy demokratického iczimu G» 2001). OF a VPN vznikly jako dva samostatne demokratické tranzice. Zpočátku je sice sP°JOV^ystitucionálně v«% jejich zakladatelů, převážně disidentu, ató in*^ a Personálně se vyvíjely obě formace velmi oo ^ rozhodnutí Linz. a Stepán poukazují na datej^P^ ření jcd- Václava Havla, který se v roce 1989 nepo ^ ^utofi to vy-notné politické formace pokrývajícícciy . á,ním myšlením, světlují jeho antipolitickým a antnnstítu ^ (Linz> Stepan které bylo příznačné i pro většinu jeho P koslovenské mobi-1996: 331). V době už popsané Havlovy Pf°^da jakákoliv pev-'izacc na konci roku 1991 tak prezidentov ^ ^ nástup- nčjší stranická opora. Vytratila se i vetsin j nickč formace po OF a VPN. tranických systémů je také Důležitý pro vzdalování obou s_ a,espoň spolupracující krach dalších pokusů o sPo)cc"e íncn rozpad společné strany česko-slovenské formace. Uz by Podobně skončily pokusy českých a slovenských (e30ko™u"h ncbo sociálních demokratů, u křesťanských demokratů, ze u y^ y tyař institu. Československo na sklonku sv ^ vyznamně přispívala odděle-cionálnímu zablokovánu <' nickych systémů. nost jeho dvou národnicň 123 '-"'■montáž sadnľovlLnH^a/^UŠcnost Paních polistopadových let f' Klovou r, I ;!';'''' « 1992 vítězných ODS a HZDS- Klaus, k(erv Ji i ob*anskodemokratický předseda Václav 2J'štční, že Mečia jak° sd,°P"ý krizový manažer. Klaus p° stoupí, dothřil 'rOV°:HZDS na federaci se silným centrem neptt' tatoP«ÍS rMŽaŽá*u'^ 1992 spolu s dalšími politiky ODS ''X'" potvrzeno a " Československa. Definitivy dohodnut ham,™ ">&ícc Pozdčji na konci srpna, kdy bv) mostatné republ '^"ľ "mlí,t="i státu včetně toho, že obě s*" novaná nová federil '' ledna '993. V červenci 1992j"*' "řadu „ž s obecn/m" ,d;l-'-'"'a Stráského tak nastupovala do ďodnost vládního „ ,,aníln připravovat rozdělení Státu. We-deseti členy, a t0 „., ,u' signalizovala, že byla tvořena poV^ den český křesťansH HIade,národ™ parity - čtyři , ODS Gph»J* da,i Pilnost pkra,) 3 Pél » HZDS. Klaus i ^ Poté' co v polovinř remiéTŮ republikových vlád. ľac' o svrchovanost SI™ ľ* přijal slovenský parlament Dekla-popravní démon ážľ^' °°ž da,ší Jasný signál piobfl* Have' to příznačně z " ^'S"™1' favci na prezidentskýúřa* ''ľ<Ľ vývoje (...) , X M SlOVy: Že «n«hce být brzdou histo-nčkoltk týdnů čekat , ľ'"*UJÍCÍ» Úředníkem, který buclc ještě (Have! I992: „ K^™^k. kdy definitivně opustí svůj »ň|d ° " ovuzvolení vc *c i».«U.m totiž neuspěla Havlova snaha .Havlova nástuS^Jff^ntu *Íčna kvůli odporu Í™*- nátkem z f,, "k Z parlamentu nepoda- c :V'I'.ccský pa,-,a,^ jenský parla£eM sloven- ne >S '1Z česk°slovenľ4 trnÍ1 V P<»»vmč prosince 1992. kteTi3..CCla M;,(|ce hlt ,č 11 dmhé P°l°viny roku 1992 -z ni '7 "^ávialost vSr„oľľU lavíl'"va'enku J;;drU ^cčiar rbJhmmalÍ>k° ««Bmtnf Krok* rePubhk. vÄ Ck°'m'nicl<< -o Ľ'M |M>dzi"n. pokusil oživtt orální,,, paj!**" tohoto lavľrl^"néh0 společenství obou opozice, ale i č-,sl ' "" většina ň- - ederace. protože se proO P°slanců HZDsS 3 sl"vensl<é parlamentu) ' ('Slc"1 1997, Rychlík 2002). Avšak žádná oboustranná přijatelná náhradní alternativa nelistovala. Klausova ODS zařazení „zpátečky" a jednaní o nějakém volném společném politickém svazku spojeném ^ačKou Československo odmítala. Začátkem října 1992 se ODS a HZDb d»hodly na společném prohlášení, které potvrzovalo platnost oo-hody o rozdělení. Mečiar se s rolí „otce" slovenské nezávislost. Pinč ztotožnil a udělal z něho do budoucna důležitý zdroj sve poetické legitimity. . . , . -Na konci listopadu pak federální parlament napodruhé KW* lil rozdělení státu. I většina české převážně levicové a levost e dové opozice se v té době už s koncem Československa W» Potvrzuje to obecnější postřeh Carol Skalník Lc love ze Československo bylo státem, který každý chtěl, ale nikdo ho nechtěl dost"(Leff 2000:45). ,,. . tfŕrŕ Poslední měsíce roku 1992 vyplnilo uzavírán, seric smluvktere řešily široké spektrum témat od podoby pohraničního styku p«S Problematiku občanství až po bezcelní charakter vzájemného ob chodu. Podařilo sc nzavřít i dohodu o majetku ff^^S*™' když nemovitosti byly rozděleny .^Jl U movitých věcí a zahraničního majetku by dh poct J stanoven poměr 2 :1 V český prospech. Ne yscenny y ovšem vydržely a ne vše sc podařilo uspokojivé jaře 1993 došlo k rozdělení společné m^* ?mzMn0Stem dohodnutá měnová unie obou státu. Vzmca ^ ekonomik obou států šlo o nutný ^t^^^M, položek se nepodařilo uspokojivě vyřeih*^S2Í«Í» let ■ definitivně se majetkové za cz.tosu rozchod, který Avšak celkově se jedna* o .M^ rozpadem Ju. kontrastuje se souběžně pwW J Sovětskčho svazu, goslávie či chaosem poznamenaný.. EX POST ÚVAH V Dodnes se vede debata, co mohlo zachránit československo. Někteří autoři uvažují nad možnostmi konsociačního řešení, tedy uspořádání založeného na kompromisech a vzájemných ústupcích. Československo k němu nepochybně mčlo určité předpo- 125 Kiady, ovšem vyžadovalo by to jinou Hadici a hlavne vza] ^ ochotu kc kompromisům na úrovni elit, která by nebyla J ' I i dvC VZC'4 razova, ale dlouhodobá a umožnila udržovat pospolu u 9()qq). lující se národní společnosti (Rychlík 2000, Kopecký - ^ Po volbách roku 1992 ale bylo na takové konsociační ^sen ^ beznadějně pozdě, institucionálně stálo Československo v kolapsem a vývoj ukazoval na rostoucí a potenciálně^nebe nou nacionálni polarizaci. I proto se rychlé „sametové roz jeví jako rozumne řešení. , /rihy Jedním /. pozitiv této sametovosti byly dobré budoucí v ^ Čechů a Slováku. Politické elity obou zemí bez rozdílu Stra" příslušnosti dodnes zdůrazňují jako mantru nadstandar těchto vztahu. I když není příliš jasné, co je reálným P° ,KJné obsahem této nadstandardnosti, nepochybně platí, že vWje lidské kontakty jsou dodnes výborné, stejně jako spoluP v řadě sfér. Češi považují Slováky za nejbližší marod, který^Sl 7 jednoho sociologického výzkumu „vlastně ani není pňhs ^ jako cizí" ÍCVVM 2010). Podobně to platí obráceně. 1 P°hl ^ rozdělení Československa se s plynutím času stal mnohem s livějším než v době dělení. Část lidí, která s ním tehdy nesol* sila, svůj názor v průběhu času přehodnotila (například C 2012). Lze proto uzavřít konstatováním, že Československo VJ^ státem, v němž svůj život prožito několik generací, ale jeho zan nepředstavoval zlom, který by měl fatální následky.