PSYn4030 Psychodiagnostika dětí a mládeže Prof. PhDr. I. Čermák, CSc. Projektivní metody v diagnostice dětí Projekce jako obranný mechanismus S. Freud nu paranoidního onemocnění, obranný symptom projevující se nedůvěrou vůči ostatním. Vytěsněným myšlenkám, které představují výčitky týkající se zážitku traumatu z dětství, je odepřeno uznání (tj. nemohou být přítomny ve vědomí) a ty se vrací v bludných představách. (Freud, 1896/2000, s. 317) n Širší pojetí projekce S. Freud n „Ale projekce není pojímána jen jako obrana, může se objevit také tam, kde není přítomný žádný konflikt. Projekce vnitřních prožitků do vnějšího světa je primitivní mechanismus, který také ovlivňuje naši smyslovou percepci, což má výrazný podíl formování vnějšího světa. Za jistých podmínek, které nebyly ještě dostatečně prostudovány, dokonce myšlenkové a emoční procesy mohou být projikovány podobně jako smyslové percepty a utváří vnější svět, zatímco by měly zůstat ve světe vnitřním...“ (Totem a tabu (1938/1991, s. 50.) n Projekce H. A. Murray nProces, pomocí něhož jsou psychické elementy - potřeby, emoce, představy a též kontexty představ aktivované těmito afektivními stavy- spojeny se zkušeností subjektu k vnějšímu světu bez dostatečné objektivní evidence. nTendence lidí nechat se ovlivňovat potřebami, zájmy, tj. psychickou organizací, tak jak ji kognitivně ztvárňujeme (jinak řečeno interpretujeme percepční vstupy), kdykoli jsou vystaveni podnětu, který disponuje jistou dávkou vágnosti. nTestové podněty evokují inhibované nevědomé tendence n Apercepce L. Bellak nSíla podnětové situace nezávisí na tlaku percepce, ale na tlaku apercepce – vnímaný objekt by mi mohl něco způsobit nebo já mohu způsobit něco objektu nSoučasné situace vyvolávají obrazy, které reprezentují situace z minulosti. nK percipovanému objektu je „přidáno“ něco z nevědomých nebo vědomých vzpomínek n Projektivní distorze L. Bellak nZákladem mechanismu projekce je projektivní distorze. Jde o zkreslení vnímaného objektu idiosynkratickou optikou vnímatele. Projektivní hypotéza nLawrence Frank (1939): lidé se pokoušejí porozumět vágním podnětům – interpretace, které nabízejí pak zachycuje jejich potřeby, pocity, zkušenosti, myšlenky. Označuje skupinu testů jako projektivní Projektivní technika Lawrence K. Frank (1939, s.402-403) nProjektivní technika navozuje u jedince tendenci odhalit jeho způsob organizace zkušenosti tak, že se vystaví působení pole (objektů, materiálu, zkušenosti) s relativně malou strukturou nezakotvenu v kulturních vzorcích tak, aby osobnost mohla projikovat do tohoto flexibilního pole svůj způsob vidění života, své významy, akcenty, vzorce a zejména pocity. Tím vyvoláváme projekci privátního světa osobnosti jedince, neboť jedinec je nucen organizovat pole, interpretovat materiál a afektivně na něj reagovat….Důležitým a determinujícím procesem je osobnost subjektu, která funguje v kontextu stimulus-situace, jako kdyby to samo o sobě mělo pro něj zcela privátní význam nebo úplně tvárný charakter, který se poddává subjektově kontrole „Objektivní“ a „projektivní“ v testech osobnosti n„Objektivní“ jako vlastnost testu nAdjektiva, tvrzení, otázky – do jaké míry popisují osobnost jedince nPředem připravený klíč k vyhodnocení n„Projektivní“ jako vlastnost testu nMinimální externí vodítka nebo omezení – vágnost podnětu nVíceznačnost úkolu nProjekce osobnostních charakteristik n Co musíme akceptovat n nExistenci nevědomí nProjektivní (apercepční) povahu metody Pochybnosti (?) nPerformance tasks nBehavioral tasks nConstructive methods nFree-response measures nExpressive personality tests nImplicit methods nAtributive tests Tematicko-apercepční test test_00005 6GF 19 3BM 7BM 11 Příběhy v TAT (W.Henry,1956) na) fantazijní vyprávění pramení z méně vědomých a méně strukturovaných aspektů osobnosti – (na tyto oblasti osobnosti se nedají aplikovat pravidla logiky). nb) úkol vyžaduje, aby vypravěč organizoval své fantazie do rozpoznatelné formy příběhu a verbalizoval příběh pro druhé. n Příběh a jeho významy nZápletky v příběhu dané společnosti a předpoklady pocitů a jednání spojené s nimi jsou využity jedincem k symbolizaci a vyjádření významu a úmyslu. Všichni vyjadřujeme svá přání a potřeby v symbolech, které nabízí společnost, kultura. Individuální „otisk“ bude vždy laděn kanonickými zápletkami. n Předpoklady příběhovosti pro TAT (Lindzey, 1952) nIdentifikace s jednou nebo více postavami nOsobnostní charakteristiky vypravěče, jeho konflikty, přání atd. jsou reprezentovány nepřímo a symbolicky nVšechny příběhy nemají stejnou diagnostickou hodnotu nTémata, která zřetelně odpovídají stimulu, obsahují méně idiosynkratického materiálu nOpakující se témata mají větší interpretační hodnotu nMoje zkušenost: ojedinělému, výraznému, nebo nápadně artikulovanému tématu je třeba věnovat též interpretační pozornost n Tématický apercepční test Tabule 1 test_00004 Tabule 4 TAB_4 Tabule z prvních sérií Card A_mimo final sérii Tabule z prvních sérií Optimální typ obrázku nNejednoznačný, náznak situace, jakoby nedokončený – vypravěč pro něj obtížně hledá prototypický příběh v kultuře nPřítomnost potenciální „potíže“ v příběhu Validita a reliabilita nVysoká shoda mezi posuzovateli (interrater reliability) již od 50.let nRůzné zdroje validity (autobiografie, rozhovory, sny, jiné projektivní techniky,intenzivní případové studie, srovnání skupin, „slepá“ evaluace,apod.) nStudie od 40. let, validita se ukazuje být více než uspokojivá n nHolt, R.R. (1999). Empiricism and the Thematic Apperception Test: Validity is the pay off. In L. Gieser, M.I. Stein (eds.), Evocative Images. The Thematic Apperception Test and the art of projection. Washington, DC: American Psychological Association, 99-105. n TAT - pokračování n31 tabulí n20 tabulí n11 tabulí (Bellak, Abrams, 1997) nVolba tabulí podle klinické situace versus pokusy o standardní výběry nTabule 16 – bílá n Instrukce n “Chci Vám ukázat nějaké obrázky, jeden po druhém. Použijte svou představivost, abyste vytvořili pro každý z nich příběh. Nejsou zde žádné správné nebo špatné příběhy. Popište, co se na obrázku v danou chvíli děje, co předcházelo události, která je zachycena na obrázku, co postavy cítí a o čem přemýšlejí a jak příběh skončí. Vaše příběhy si budu zapisovat. Tady je první tabule.” Instrukce: A. Thomasová n „Chci Vám ukázat nějaké obrázky, jeden po druhém. Použijte svoji imaginaci(představivost), abyste pro každý z nich vytvořili příběh. Nejsou zde žádné správné nebo špatné příběhy. Popište, co se na obrázku v danou chvíli děje, co předcházelo události, která je zachycena na obrázku, co postavy cítí a o čem přemýšlejí a jak příběh skončí. Pokud budete mít v příběhu více než jednu osobu, řekněte mi, zda je nebo není mezi nimi nějaký vztah, například zda jsou si cizími lidmi, členy rodiny, přátelé, nepřátelé, nebo cokoliv jiného. Můžete vytvořit jakýkoli příběh; vyprávějte jej tak, jak vám přijde na mysl”. Instrukce: Peterson (1990), Ronan, Colavito, Hammontree, (1993), Ronan, Date, Wisbrod, (1995) nVyprávějte mi příběh, který se mohl na obrázku stát. nCo je problémem? Co se na obrázku přihodilo? Výběrová sestava TAT tabulí n n1, 2, 3BM, 4, 6BM, 7GF, 8BM, 9GF, 10, 13MF nBellak, Abrams, 1997 Rodově specifické sestavy TAT tabulí (nyní se tato diferenciace používá zřídka) • •pro ženy: 1, 2, 3BM, 4, 6GF, 7GF, 8BM, 9GF, 10, 11, 13MF •pro muže: 1, 2, 3BM, 4, 6BM, 7BM, 8BM, 10, 12M, 13MF. test_00004 Tabule 1 Tabule 1: vyzývací charakter obrázku nChlapec se zamyšleně dívá na housle, které před ním leží na stole nJedna postava,hlavní objekt, výraz tváře, housle nFigury, které nejsou na obrázku nTémata: identifikace, sebeobraz, vztah k autoritám,autonomie, úspěch, sexualita, agrese, anxieta nNejcennější obrázek v TAT – potence projektivně obsáhnout celou osobnost -podle Bellaka n n n n Nějaký kluk, čumí na housle. Myslí si, že jsou rodiče kreténi, že mu koupili housle. Kdo by chtěl housle. Zkusí na ně hrát. Nepůjde mu to a roztříská to. Bude nasranej na rodiče, že mu je koupili. Rodiče mu ty housle koupili, aby zkusil hrát. n Chlapeček jménem Petr byl velmi bystrý a chytrý žák, ne kluk, kterému bylo 6 roků a hrozně se těšil do školy. Rodiče mu nakoupili různé školní pomůcky a mezi nima byla i kniha, která se mu zalíbila. Vždycky si chodil hrávat ven na písek a později, když ho to přestalo bavit, tak si začal číst svou oblíbenou knížku, v té knize se mu líbily různé ilustrace. Mezi nimi byl třeba Křemílek a Vochomůrka. Poprosil mamku, aby ho naučila číst, aby si později mohl tu knížku přečíst. O pár měsíců později, si ji mohl přečíst, která byla zajímavá a napínavá. Jednoho dne ho poprosila mamka, aby Petr pomohl taťkovi s domácím úklidem, protože se mamka musela starat o miminko. Ale Petr si četl svou oblíbenou knížku a nechtěl taťkovi pomáhat. Taťka se rozčílil a řekl to později mamce a oni mu tu knížku odebrali, za špatné chování. P. ji mohl dostat zpátky, když udělá nějaký dobrý skutek. A tak Petr začal pomáhat taťkovi s různými pracemi a po týdnu pomáhání dostal svoji knížku zpět. Chlapec byl šťastný, že svoji knížku zase uviděl a mohl si ji dočíst, ale na straně 80. chyběla stránka. Malý Petr byl rozčilený, že si svoji knížku nemůže dočíst. Ta stránka ležela nahoře na půdě, kde ji mamka schovala, když byl Petr neposlušný. Celá rodina byla nešťastná, protože Petr byl rozzlobený. Později celá rodina začala hledat tu stránku po celém domě a nakonec tu knížku našel taťka, když si šel pro sklinku od zavařeniny. Najednou byl pro Petra svět krásný, protože už měl svoji knížku celou. (Housle vidíš?) Né, těch jsem si nevšiml. Tabule 5 C:\Users\Ivo\Desktop\ARLINGTON SPA\!ARLINGTON\!PRESENTATION Arlington\TAB_5.JPG Tabule 5 nKlientka: Ale jako pane Psycholog! (reakce na obrázek) nPsycholog: No copak? nK: Kdo to má furt vymejšlet? nP: No ty, jsi šikovná holka! nK: Proč jste si vybral zrovna mě? nP: No protože jsi šikovná holka! nK: No to jo teda, já jestli jsem šikovná holka, tak teda… dovolte, abych se upřímně zapsa- zasmála… HAHAHA! (směje se) nP: No já myslím, že jsi šikovná, že takový úkol zvládneš. (hovor s administrátorem) nK: Tak.....bych řekla, že tohlencto je paní baráku, která se v něm prochází..a teďko vlezla do pokoje a kouká, jestli..má rozsvíceno, pak přijde jako by dojde k lampičce...zhasne..pude si lehnout a bude spát. nP: Bude se ještě něco dít? nK: Ne. nP: Už jen jde paní spát? nK: Jde spát. nP: Dobře. n n Klinické pozorování n •Potíže popsat vztahy •Jednoduchý děj •Fragmentované vyprávění •Tenze během vyprávění •Přerušované vyprávění •Traumatické flashbacky •Svádění • 34 Kresby traumatizované dívky vyprávějící příběh na předchozí TAT tabuli 5 n •Slide 36 až 38 35 36 37 38 Tabule 16 16 Komplexní interpretační systémy nH. Murray: potřeby, tlak, téma nS. Tomkins: Vektorová analýza: od, s, pod, pro, na, k, nad, při-s, ven-z, proti. nL.Bellak, D.M. Abrams: psychodynamický: Hlavní téma, Hlavní hrdina, Hlavní potřeby a motivační tendence hrdiny, Pojetí prostředí, Rodičovské a vrstevnické postavy, Významné konflikty, Povaha úzkostí. Hlavní obrany Já, Integrace Já. nA další Strukturované skórovací systémy - TAT nObranné mechanismy: popření, projekce, identifikace(Ph.Cramer:) nÚrovně interpersonální decentrace (M.Feffer, S.Jenkinsová) nAfektivní škála (Affective Scale, A.Thomasová) nRole, Afekt, Interpersonální decentrace (S.Jenkinsová, A.Thomasová, I.Čermák,T. Fikarová) nSCORS (D.Westen) nEmpatie (H.Teglasi) n n Strukturované skórovací systémy - TAT nŠkála orální závislosti (S. Huprich) nHodnocení primárních procesů (R.R.Holt) nKomunikační deviace (M.T.Singer, L.C.Wynne). nIndex transcendence (E.A.Weisskopf) nPsychokulturní systém hodnocení (G.De Vos) nSymbióza (F.Summers) nŠkála ambiciózně-narcistického stylu (D.W.Harder,D.F. Greenwald) nA další Strukturované skórovací systémy – jiné tématické apercepční metody n nTEMAS: Tell-Me-A-Story (G. Costantino, R. G.Malgady, L.H.Rogler) - viz slide 44-46 nTCTS: Test of Shame (N.S.Thurtston(ová), J.Cradock O‘Leary/ová)-viz slide 47 a 48 nRoberts-2 (G.E.Roberts, Ch.Gruber)- viz slide 49-510 n n n C:\Users\Ivo\Pictures\TEMAS_4\TEMAS_12G 001.jpg C:\Users\Ivo\Pictures\2011-11-10 TEMAS_12G\TEMAS_12G 001.jpg C:\Users\Ivo\Pictures\TEMAS_5\TEMAS_5 001.jpg C:\Users\Ivo\Pictures\2011-11-10 TCTS_tab.2\TCTS_tab.2 001.jpg C:\Users\Ivo\Pictures\2011-11-10 TCTS_tab.1\TCTS_tab.1 001.jpg C:\Users\Ivo\Pictures\2011-11-10 Roberts_2_tab.3\Roberts_2_tab.3 001.jpg C:\Users\Ivo\Pictures\2011-11-10 Roberts2_tab.15\Roberts2_tab.15 001.jpg C:\Users\Ivo\Pictures\2011-11-10 Roberts 2_Tab2\Roberts 2_Tab2 001.jpg Monografie nSmith, C.P. (Ed.). (1992). Motivation and Personality. Handbook of thematic content analysis. NY: Cambridge University Press n nJenkins, S.R., (Ed.)(2008). Handbook of clinical scoring systems for thematic apperceptive techniques. Mahwah, NJ US: Lawrence Erlbaum Associates Publishers. n nČermák, I., Fikarová, T. (Eds.) (2012). Tématicko apercepční test: Interpretační perspektivy. Nové Zámky: PSYCHOPROF, s.r.o. n Stati o TAT nČermák, I. (2006). Podnětové charakteristiky tabulí Tématicko apercepčního testu. In, I. Čermák, J. Ženatý (eds.), Rorschach a projektivní metody 1/2005. Nakladatelství MSD a ČSRaP, 163-189. nČermák, I., Fikarová, T. (2007). Kognitivní charakteristiky příběhů v TAT a jejich diagnostický význam, In, J. Ženatý, I. Čermák, R. Telerovský (eds.), Rorschach a projektivní metody 2/2006. Praha: Nakladatelství IPVZ a ČSRaP, s. 175-212 Stati o TAT nFikarová, T., Čermák, I. (2008). Morální poselství v příbězích evokovaných TAT u adolescentů s obtížemi v chování. In: R.Telerovský, J. Ženatý, I.Čermák, (eds.). Rorschach a projektivní metody, 3/2007. Praha: ČSRAP, 136-160 nUrbánek, T., Czekóová, K., Čermák, I., Fikarová, T., Pokorná, Z. (v tisku). Analýza motivace na základě použití TAT u dvou skupin adolescentů. Čs. psychologie n n Stati o TAT nGoldmann, P., Soukupová, T. (2006). Zkušenosti s testem AAC. In L. Silverton, Adolescent apperception cards (Apercepční karty pro adolescenty), Praha: Testcentrum, Hogrefe, 13-21. nSoukupová, T. , Goldmann, P. (2008). Zjišťování objektních vztahů v Tématicko apercepčním testu. In: R.Telerovský, J. Ženatý, I.Čermák, (eds.). Rorschach a projektivní metody, 3/2007. Praha: IPVZ, s. 161- 174. nLečbych, M., Hosáková, K. (2014). Posouzení interpersonální decentrace metodou tematického apercepčního testu u hospitalizovaných osob se schizofrenií. Československá psychologie, 58, 2, 98-106. n n n Učebnice-kapitoly o TAT. n nStančák, A. (1982). Klinická psychodiagnostika. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, 197-213 n nStančák, A. (1996). Klinická psychodiagnostika. Nové Zámky: Psychoprof. n nŠebek, M. (1997). TAT u dětí. In P. Říčan, D. Krejčířová (eds.), Dětská klinická psychologie. Praha: Grada Publishing, 314-321 n n n Kresba postavy nDraw a person technique (DAP) nRůzné přístupy k interpretaci: Florence Goodenough, K. Machoverová…. nE. Koppitzová: 38 emocionálních indikátorů: přerušované linie, špatná integrace částí postavy, stínování obličeje, těla, apod., velká asymetrie končetin, atd. nDynamický test kresby ľudskej postavy (István Hárdi) Rodina v činnosti (Kinetic Family Drawings, K-F-D) nR.C. Burns, S.H. Kaufman nJednání, distance, bariéry, pozice, fyzické charakteristiky postav, styly F:\Výuka, etc\Diagnostika\Diagnostika_vše\Ružomberok_2011-1.verze\!!Kazuistiky\2011-11-20 poruchy ch._1\poruchy ch._T1 001.jpg F:\Výuka, etc\Diagnostika\Diagnostika_vše\Ružomberok_2011-1.verze\!!Kazuistiky\2011-11-20 rodina v činnosti_1\rodina v činnosti_1 001.jpg Bender Gestalt test (BGT) nL. Benderová (1938, 1946)- původně vizuálně motorický test nE.Koppitzová: technika posouzení sociálně emočního stavu dítěte – 10 emocionálních indikátorů: neuspořádanost – nedostatek schopnosti plánovat, vlnité linie na obr.1 a 2-emocionální instabilita, jemné linie – staženost…. Další kresebné testy nKinetický test školy (Prout, Philips, Sarabaugh) nKresba domu, stromu a osob v pohybu (K-H-T-P) nKresba rodiny nKresba začarované rodiny nTest stromu nKresba postavy v dešti The Draw-A-Person-In-The-Rain nPostava v dešti (Verinis, J.S., Lichtenberg, E.F., Henrich, L. (1997). n(obranné mechanísmy, odolnost vůči nepříznivým a nekontrolovatelným podmínkám, zvládání obtíží – copingové mechanismy, zralost osobnosti, úroveň stresu, síla obrany, atd…) F:\Výuka, etc\Diagnostika\Diagnostika_vše\Ružomberok_2011-1.verze\!!Kazuistiky\2011-11-20 postava v dešti\postava v dešti 001.jpg Metoda ChaD (The Childhood Hand that Disturbs) nRoseline D. Davido (1994). nPostup: a) kresba z dětství (C), b) kresba rukou (Ha), c) kresba ruky, která vadí (D) d) volná kresba (FD) n n nDavido, R.D. (1994). The „Childhood Hand that Disturbs“ projective test. A diagnostic and therapeutic drawing test. Westport, Co, London: Praeger n Případ: Elsa n6 let, opakovaně navštěvuje poslední rok v mateřské škole protože s nikým nemluví, kreslí jen čmáranice, učitelky posuzují její chování jako podivné, od 3 let není patrný žádný pokrok v rozumovém vývoji. nPřiměřená výška, jeví se však jakoby byla omámená a neohrabaná, vzbuzuje dvojí dojem: jako malé dítě i jako malá žena. Na vyšetření přichází v minisukýnce a krajkové blůzce. nMŠ ji doporučuje umístit do školy pro mentálně retardované děti Elsa: Volná kresba Elsa: kresba z dětství Elsa: kresba ruky Elsa: kresba ruky, která obtěžuje Elsa: nakresli sebe Elsa:nakresli své tělo Interpretace Elsiných kreseb nDavido/vá popisuje setkání s Elsou, její chování v průběhu vyšetření a kometuje kresby jednotlivé obrázků. Údajně neměla informace od matky. Kresbu ruky považuje za exelentgní vzhledem k věku dítěte a ke svému očekávání (viz údaje ze školky). O ruce, která oběžuje Elsa vypráví, že se chce chránit uzamčením dveří (bránit královnu – viz postava za dveřmi). Dotazováním u dalších obrázků dospívá k přesvědčení, že Elsa byla sexuálně zneužita (Davido zachycuje podrobně inquiry k jednotlivým obrázkům) - viz Davido (1994), s. 71 – 79). Adolescentova kresba podle CHaD (1) Adolescentova kresba podle CHaD (2) nOba chlapci se dopustili vraždy Dětská kresba pro posouzení sexuálního zneužití: validita 1 nZnázorňování genitálií a chybění rukou souvisí se sexuálním zneužíváním (např.Kelley, 1984, Burgess, McCausland, Wolbert, 1981) n212 klinických pracovníků ,kteří měli zkušenosti s diagnostikou sexuálního zneužití dětí: 87 procent používalo kresbu (Conte, Sorensen, Fogarty, Rosa 1991) n31/28 kliniků: bylo přesvědčeno, že sexuálně explicitní materiál odlišuje sexuálně zneužívané od nezneužívaného dítěte (Oberlander, 1995) Dětská kresba pro posouzení sexuálního zneužití: validita 2 nValidita kresby podle dosaženého obvinění: nekonzistentní výsledky nPřesvědčení o validitě založeno na a)případových studiích, b)nekontrolovaných studiích s nedostatečnou shodou mezi posuzovateli, c) neúplných přehledech, nd) chybějící vhodně zvolená kontrolní skupina . Dětská kresba pro posouzení sexuálního zneužití: metaanalýzy nWest/ová (1998): projektivní techniky jsou přesvědčivým nástrojem identifikace sexuálního zneužití nGarb, Wood a Nezworski (2000): kritika výzkumu West/ové: vyloučila nesignifikantní nálezy nKritika obou studií: nehodnotily typ skórování a metaanalýza byla neúplná n Dětská kresba pro posouzení sexuálního zneužití: Systematická a kontrolovaná analýza n nALLEN, Brian, TUSSEY, Chriscelyn (2012). Can projective drawings detect if a child experienced sexual or physical abuse?:A systematic review of the controlled research. Trauma, Violence and Abuse, 13(2), 97-111. n Dětská kresba pro posouzení sexuálního zneužití: Systematická a kontrolovaná analýza nStudie-peer review časopisy před rokem 2011 n definovaná nezneužívaná kontrolní skupina (normativní nebo klinickou) nJasná kritéria hodnocení před vlastní analýzou dat n„Experimentální“ skupina:děti/adolescenti se zkušeností sexuálního nebo fyzického zneužití, avšak nikoli kombinovaně nKinetic Family Drawing (KDF, Burns & Kaufman). House-Tree-Person (HTP, Buck), Draw-A Person (DAP, Koppitz), Human Figure Drawing (HFD,) nCelkem 13 studií od r. 1985 do r. 2011 n Cíl studie: nIdentifikovat jakýkoli skórovací systém,který konzistentně indikuje zneužívání Validita grafických indikátorů sexuálního zneužití - genitálie na) zřídka se u dětí v kresbě vyskytuje (Koppitz, 1968, DiLeo, 1973) nb)Kontrolované studie: ØHibbard, Roghmann, Hoekelman, 1987: přítomnost očí, vagíny, penisu, pupíku, anusu. – žádné signifikantní rozdíly mezi CSA a nonCSA ØHibbard, Hartmann, 1990: podobná metodologie, více dětí – žádné rozdíly ØDalší studie: Howe, Burghes, McCormack, 1987, Yates, Beutler, Crago, 1985, Sidun a Rosenthal, 1987 - nepřesvědčivé n Validita grafických indikátorů sexuálního zneužití - genitálie n nGenitálie v kresbě mohou odkazovat k emocionálním problémům, sexuálnímu zneužití nebo k oběma okruhům. n Skórovací systémy: emoční indikátory (E. M. Koppitzová, 1966) nHabbard, Hartmann (1990): sexuálně zneužívané děti skórovali vysoce v kategorii anxieta n Chantler, Pelco, Mertin (1993) – studie slabě naznačila, že by mohl být použitelný celkový skór emočních problémů, jeho diskriminační funkce byla nepřesná- nelze jej použít jako indikátor historie sex. zneužití n Skórovací systémy: indikátory sexuálního zneužití (V. Van Hutton, 1994) nHouse-Tree-Person a DAP n4 škály: zaujetí sexuálně relevantními koncepty (SRC), agrese a hostilita (AH), staženost a rezervovanost (WGA), ostražitost vůči nebezpečí, podezíravost, a nedostatek důvěry (ADST) nPalmer et al. (2000): ani jedna ze škál,ani celkový skór nerozlišuje mezi oběma skupinami Literatura ke kresebným metodám nHandler, L. Thomas, A. D. (Eds.) (2014). Drawings in assessment and psychotherapy. Research and application. New York: Routledge Rorschachova metoda n R2a „Rorschach“ jako královská projektivní metoda nROR – od svého vzniku vystaven kritice pro neuspokojivou validitu a reliabilitu nExner publikoval v roce 1974 první vydání CS – psychometricky korektní skórovací systém z hlediska validity a reliability nOd roku 1995 vystaven opakované kritice: Garb, 1999, Grove, Barden, Garb, Lilienfield, 2002, Lilienfield, Wood, Garb, 2000, atd. nPraktici a výzkumníci reagovali: analýzy existujících studií, metaanalýzy, nové výzkumy Rorschach: vědecká evidence nValidita: 125 meta-analýz a 800 ověření via multimethod postupu nZávěr: psychologická diagnostika je stejně validní jako měření v medicíně (srovnatelné s MRI, dentální radiografií, pozitronovou emisní tomografií apod. nSrov. validity ROR s val. MMPI testy inteligence – srovnatelné nInkrementální validita- též dokumentována Budoucnost projektivních metod a.zvyšovat konstruktovou a inkrementální validitu projektivních metod b.vytvářet specifické skórovací systémy a ověřovat jejich reliabilitu c.Provádět kontrolované výzkumy (s klinickými a kontrolními skupinami) d.používat je v multimethod diagnostické konfiguraci e.využívat je v rámci terapeutické (kolaborativní) diagnostiky n