Adobe Systems Psychologie médií úvod Lukas Blinka Adobe Systems 2 ̶Vědecké studium lidského chování a kognitivních a emočních procesů v kontextu používání médií (konzumace a tvorby) ̶Zkoumání vztahu mezi lidmi a mediálním prostředím a to optikou psychologie ̶ ̶1987 – APA zakládá Divizi 46 ̶1996 – vychází Journal od Media Psychology ̶1999 – vychází Media Psychology ̶2003 – vychází první učebnice (David Giles), revize 2010 (revize dostupná v i češtině) ̶ Adobe Systems 3 Překážky ̶Veřejný zájem a tlak – stále silná (ale falešná) dichotomie dobře vs špatně. Větší podpora výzkumu negativních vlivů ̶Interdisciplinarita – řada poznatků vznikala a byla komunikována rozpojeně ̶Teoretické vakuum – oddělené obory (metodologicky, teoreticky, i fyzicky) vede k neznalosti, že s jedné věci věnuje i někdo jiný a tedy i přehlížení už zjištěných poznatků. ̶Oborové rozpory – silnější metodologická a statistická tradice občas vede k přezíravému postoji u psychologů vůči medialistům, nutnost redukce široký mediální materiál na jednoduché stimuly zase k přezíravosti u medialistů ̶Jak to bude vypadat dál? Naučí se psychologové více počítat s médii, nebo medialisti víc zakomponují psychologii, nebo bude silnější mezioborová a mezikatederní spolupráce? Adobe Systems 4 ̶ ̶Epocha primární orality (viz Walter Ong) ̶Epocha písma Kdo se mu naučí, přestanou si cvičit paměť a tím budou zapomínat, neboť spoléhajíce na písmo nebudou se rozpomínat sami od sebe zevnitř, nýbrž jen zjevně, podle cizích znaků; našel jsi tedy prostředek k upamatování, ale nikoli pro paměť. Poskytuješ svým žákům jen zdání moudrosti, ale nikoli moudrost pravou.... (Platón / Sókratés, dialog Faidros) ̶Epocha typografie ̶Epocha elektronické komunikace ̶ ̶Jednotlivé „komunikační epochy“ jsou charakteristické zvyšující se individualizací (tj. snižování vlivu blízkých sociálních vazeb, snižování „vyjednávání“ o „identitě“, naopak zvyšování psychologizace, introspekce, osamění apod.), erozí dosavadních sociálních norem a změnou mocenských struktur, ale i tím jak vnímám a interpretujeme realitu ̶ Adobe Systems 5 Silné a negativní účinky ̶V pozornosti od 20. let 20. století s rozvojem rozhlasového a kinematografie, později i televize apod. ̶Prvotním impulzem byla propaganda za 1. světové války. Vymývání mozků? Mohou média měnit hodnoty, postoje a chování lidí? ̶Mediální panika jako hybná síla – týká se vždy 1. nového média, které získává dominanci a 2. dětí ̶Technologický determinismus – existuj přímý a kauzální vztah mezi použitím média (vystavením s jeho obsahům) a následnými změnami v oblasti chování, prožívání apod. ̶Teorie injekční jehly / teorie magické střely (hypodermic needle model / magic bullet theory) ̶1929 – The Payene Fund Studies: Měření kožně-galvanické reakce při sledování filmových sekvencí. Romantické a „erotické“ scény s dětmi nehnuly ale u teenagerů sex scenes blew the sixteen-year-olds off the graphs. Dotazníková část u rodičů a učitelů – na mladé působí filmy jednoznačně škodlivě, jejich chování je negativně ovlivňeno ̶ http://www.reminisce.com/wp-content/uploads/2012/02/tres.jpg http://derekwinnert.com/wp-content/uploads/2014/11/252.jpg http://www.urybnikacz.cz/fotky7311/fotos/_vyr_509Rodokaps-16-92-Lebky-1.jpg http://i.idnes.cz/12/042/cl6/OB429c04_bububu.JPG Adobe Systems 9 50. a 60. léta 20. století ̶Werthamovy studie – 50. léta, obsahová analýza komiksů a snaha vysvětlit úrazy dětí jejich napodobováním komiksových hrdinů ̶Frankfurtská škola, T. Adorno – marxistická kritika „nízké“ kultury ̶Televize – serializace, reklama, parasociální vztahy ̶Behaviorismus a experimenty. Nepřímé posílení, teorie sociálního učení (A. Bandura) ̶ ̶ https://lightlit.files.wordpress.com/2014/07/1984_by_alcook-d4z39dh.jpg http://4.bp.blogspot.com/-jUiWTj2k9ms/VSEGBu0iKyI/AAAAAAAAGxw/BvqvAGQcwoc/s1600/krypto.gif Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Nadměrná konzumace televize - hloupnutí, pasivita, lenost, obezita, vyšší kriminalita a ochota k násilí, těhotenství nezletilých... Frankfurtská škola – televize odvádí pozornost od podstatných věcí Boom kritiky televize v USA 70-90. léta, v ČR 90. léta a později Williams (1975): flow jako sekvence nebo sada sekvencí obsahů Adobe Systems 11 Dehydrovaní mladí Číňané umírají u počítačových her – Novinky.cz - Mozilla Firefox Adobe Systems 12 Adobe Systems 13 Média mají minimální účinek ̶Po utichnutí mediální paniky zpravidla pocit zásadního vlivu média mizí ̶Jak se dané médium stává běžným napříč populací, stáváme se vůči jeho vlivu „slepí“ ̶ http://www.urybnikacz.cz/fotky7311/fotos/_vyr_509Rodokaps-16-92-Lebky-1.jpg http://fc07.deviantart.net/fs70/f/2013/227/7/2/super_mario_bros_world_1_by_sullyvancraft-d6i7rhd.jp g Adobe Systems 14 Adobe Systems 15 2019-orben.pdf - Adobe Acrobat Reader DC 2019-orben.pdf - Adobe Acrobat Reader DC Adobe Systems 16 Smíšené účinky For some children under some conditions some television is harmful. For other children under the same conditions or for the same children under other conditions it may be beneficial. For most children under most conditions, most television is probably neither particularly harmful nor particularly beneficial. ̶ Adobe Systems 17 Model zvýšené náchylnosti k mediálním účinkům http://onlinelibrary.wiley.com/store/10.1111/jcom.12024/asset/image_m/jcom12024-fig-0001-m.png?v=1& t=itwmv0no&s=6442444f22b7b1ff580ae1ae40e546bce1242e0c Adobe Systems 18 •Selektivita ve výběru média – výběr je ovlivněn osobními, vývojovými a sociálními faktory • •Stejné tři skupiny faktorů určují náchylnost jedince vůči účinkům médií • •Transakční vztah mezi použít média a účinkem • •Vztah mezi použitím média a účinkem není přímý, ale mediovaný skrze fyziologické, emoční a kognitivní reakce jedince Adobe Systems 19 Individuální faktory náchylnosti Stabilní faktory – temperament, osobnostní rysy, gender. Např: ̶Sensation seeking, agresivita, poruchy osobnosti apod. u násilných obsahů ̶Need for cognition Proximální faktory – motivace, nálada,… Např: ̶Kognitivní disonance (Festinger) ̶Teorie řízení nálady (mood management, Zillmann & Bryant) ̶ Adobe Systems 20 Vývojové faktory náchylnosti ̶Vyhledáváme média, která obsahově odpovídají kognitivnímu a emočnímu stupni vývoje. V případě diskrepance věnujeme médiu menší pozornost ̶ ̶Kojenci – vysoký tón zvuku, pomalý děj, jednoduché postavy ̶Děti – zrychlení děje, sofistikovanější postavy, dobrodružné prostředí ̶Adolescenti – humor založený na překročování tabu, riskantní chování ̶Mladší dospělí – násilné, hororové, vzrušující ̶Starší dospělí – klidné, založené na vyšších hodnotách ̶ Adobe Systems 21 Sociální faktory náchylnosti ̶Makro-mezo-mikro systém ̶Makro – kultura, infrastruktura dané země ̶Mezo – školní prostředí ̶Mikro – rodiče ̶ ̶Teorie sociální identity (Tajfel & Turner) – lidé svou identitu odvozují od příslušnosti a nepříslušnosti k sociálním skupinám. Zde lidé získávají normy, postoje atd. Důležitost subkultur, kamarádských klik. S každou in-group automaticky vzniká out-group ̶ Adobe Systems 22 Transakčnost ̶Výběr média a mediální účinky jsou v recipročním vztahu ̶Zpětnovazebná smyčka ̶Dynamický vztah mezi selektivitou a efektem ̶Např. Reinforcing spirals model (Slater) ̶Např: Agresivní rys osobnosti ovlivňuje výběr média s násilným obsahem, což dále zvyšuje pravděpodobnost násilného chování, dlouhodobě se upevňuje do struktury identity – pokud nedojde k oslabování tohoto vztahu z jiných zdrojů (např. skrze blízké sociální vztahy, konfrontaci s jinými postoji apod.) Adobe Systems 23 Nepřímost mediálních účinků ̶Mezi užitím média a následkem stojí intervenující/mediační reakce - kognitivní, emoční a fyziologické procesy - které nastaly během a krátce po užití média ̶vysvětlují JAK a PROČ vůbec k účinku došlo ̶Např: centrální cesta přesvědčování nese stabilnější výsledek postojové změny než periferní cesta přesvědčování (elaboration likelihood model - Petty & Cacioppo) ̶Model transferu excitace (Zillmann) – fyziologické nabuzení zvyšuje emoční (i protichůdné) reakce ̶