Hodnocení online informací Online informace a jejich kvalita •V prostředí internetu - nepřeberné množství a pluralita •Pluralita zdrojů – a typů informací • •Nejsou „gatekeepers“ •User Generated Content – kdokoliv může zveřejnit cokoliv bez kontroly někoho jiního (vs. tradiční offline zdroje typu knihy, tisk) •disintermediation (Eysenbach, 2008) •„leveling effect“ – stejná dostupnost informací = v očích uživatelů stejná úroveň důvěryhodnosti autorů •Neplatí ale vždy (opinion leaders, oficiální zdroje…) • •Otázka autora a autority a jimi podávaných informací •Expert a „experiential“ information • •Misinformation a disinformation • •To vše klade důraz na subjektivní hodnocení • Online informace a jejich kvalita •Otázka kvality informací – více dimenzí •Tao, LeRouge, Smith, and De Leo (2017) information quality for health websites: completeness of information, understandability of information, relevance of information, depth of information, and accuracy of information •Metzger (2007): 5 kritérií hodnocení informací (i offline) •Přesnost – do jaké míry je daná stránka bez chyb, zda se informace dají ověřit, spolehlivost informací •Autorství – kdo je autorem, jaká je jeho odbornost, zda je zde uvedený kontakt nebo organizace.. •Objektivita – identifikace účelu zveřejnění informace, reklama, politika?, porozumění odkazů a sponzorovaných odkazů •Aktuálnost •Rozsah (pokrytí tématu) – šíře a hloubka informace • •Kredibilita – významná dimenze •Nemusí být pro uživatele primární! A někdy ani důležitá •zprávy o celebritách •cílené „Fake news“ – Onion (https://www.theonion.com/) •Experiential information (zdraví) Online informace a jejich kvalita •Obrovská šíře témat, kde je důležitá – zpravodajství, medicína, věda… a obrovské množství stránek s nepřesnými či zavádějícími informacemi • •Pro příklad studie o zdraví: Modave et al. (2014) – stránky zaměřené na weight loss •103 websites including commercial sites, news and online media sites, blogs, government and university sites, medical sites, and others (such as nonprofits ). •The medical, government, and university sites, along with the blogs provided content with the highest quality. •In total, less than 20% of sites provided accurate information on more than half of the key information about nutrition, physical activity, or behavioral strategies for weight loss. •Only 29% of the sites provided hyperlinks, 47% provided reputable references and a date of the last update. •Unsubstantiated claims, particularly regarding nutritional information, were made by 54% of the Web sites, most often blogs Kredibilita •Interdisciplinární koncept, více možných pojetí •Dost propojeno s důvěrou – nakolik informaci věříme? •Trust - hodně populární téma v marketingové oblasti - důvěra v produkt/službu/eshop… • •Ale co to konkrétně znamená? •Přesnost, nezkreslení, komplexnost (tj. obsahující všechny informace), nezaujatost, celost, … •Tradičně dělena na dvě dimenze: •Důvěryhodnost – subjektivně hodnocena •Expertíza – i objektivní komponenta (certifikáty, diplom, reputace) • •Ale i další přístupy • • Kredibilita •Důvěryhodnost a důvěra •důvěryhodnost – je atribuována subjektu •důvěra jako individuální charakteristika a stav • •Koncept důvěry také komplexní, interdisciplinární • •Kredibilita – v pojetí sociálních věd ne jako objektivní vlastnost, ale subjektivní percepce Kredibilita •Výzkum kredibility a důvěry již od poloviny minulého století • •Navázáno na výzkumy perzuaze, zkoumání masové komunikace • •Tradiční rozdělení: sdělení, zdroj a (později) médium • •Mohou se výrazně lišit a současně ovlivňovat navzájem Kredibilita online •Pole velkého zájmu (v souvislosti s více typy informací) •První výzkumy již s příchodem internetu • •Fogg et al. (2003) – Prominence-Interpretation theory •Výzkum různých typů stránek a vodítek •Vodítka – vedou naši pozornost a hodnocení •Např. design stránky, chyby v textu, certifikáty atd. •Hodnocení jako iterativní proces: Prominence a interpretace vodítek • •Individuální faktory – schopnosti, motivace •Kontextuální faktory – typ informace, čas k hodnocení • • Výřez obrazovky • Kognitivní zkratky Náročnější a „neefektivní“ Hodnocení kredibility •Dual processing models: •Elaboration Likelihood Model (Petty, Cacioppo, & Goldman, 1981) •Heuristic-Systematic Model (Chaiken, 1999) •Centrální a periferní cesty, analytické a heuristické hodnocení •Význam: schopnosti a motivace • •Metzger (2007): dual processing model of credibility assessment •Heuristiky: reputation, endorsement, consistency, self-confirmation, expectancy violation, persuasive intent • Hodnocení kredibility •Persuaze – přesvědčování: centrální a periferní cesta •Centrální – argumenty, logické uvažování, zvažování pro a proti •Periferní – cokoliv ostatního, typicky emoční přesvědčování •Heuristic-systematic model – zpracování informací •Systematické - kognitivně náročnější, uživatel musí mít motivaci, schopnosti a znalosti •Heuristické – kognitivní zkratky Heuristiky •Namísto pečlivého hodnocení lidé používají kognitivní zkratky (heuristiky) •Jednoduché, praktické, zkratkovité kroky vedoucí k rychlému posouzení situace/člověka •Tversky & Kahneman •Různé heuristiky : reputation, endorsement, consistency, self-confirmation, expectancy violation, persuasive intent (Metzger, 2007) • •Využívání jiných vodítek pro hodnocení situace než systematického zpracování Heuristiky •Často nezbytné – a ne nutně chybné! •Heuristiky používáme běžně v každodenním životě • •Heuristické zpracování v prostředí internetu • •Kang, Bae, Zhang, Sundar (2011): lidé často podkládají důvěru proximálním zdrojem (online news) •když záleží víc na tom, kdo danou informaci sdílí než na tom, kdo ji vytvořil (př. sdílí moje sousedka, ta by přece neposílala nějaký nesmysl, tak je to asi pravda – mechanismus za emaily, které se snadno šíří mezi seniory, např. před volbami) • • • • Poměr nákladů a zisků •Ekonomické teorie chování •Lidé při rozhodování, jak se budou chovat, zvažují a balancují mezi náklady a zisky • •„Lidské“ náklady: materiální náklady, energie, čas •„Lidské“ zisky: úspora energie a času • •Systematické hodnocení a centrální přesvědčování jsou (obvykle) nákladnější než heuristické a periferní Kredibilita – vliv individuálních charakteristik •Demografie – gender, věk, vzdělání •Osobnostní charakteristiky - need for cognition, anxieta, institucionální a sociální důvěra •Schopnosti – digital literacy, zkušenosti s užíváním internetu •Motivace •Další – vlastní politické směřování, zkušenosti… • •Většinou není jen lineární vztah! •V celé zkoumané problematice! •Mediační a moderační efekty • • Sociální charakter a vliv •Viz endorsement (bandwagon) • •Kang, Bae, Zhang, Sundar (2011): lidé často podkládají důvěru proximálním zdrojem (online news) • •Záleží na skupinové příslušnosti, sociální blízkosti, kongruenci s vlastním názorem •konformita • •Autor (zdroj) – problematické autorství online •Expertíza – individuální a „davová“ • •Oficiální a neoficiální zdroje •Důvěra ve zdroj – navázaná na vlastní postoje • Borah, P., & Xiao, X. (2018). The importance of ‘likes’: The interplay of message framing, source, and social endorsement on credibility perceptions of health information on Facebook. Journal of health communication, 23(4), 399-411. •N = 340 (66.2% female, mean age = 19.8 years) + 552 8.2% female, mean age = 19.1 years) •Facebook: 2 x 2 x 2 design •Study 1: issue focused on physical activity •frame type: gain vs. loss •gain-framed messages outlined the benefits of engaging in regular exercise, while loss-framed messages outlined the risks of not engaging in regular exercise •source type: CDC vs. non-expert (Alex Smith) •social endorsement: high vs. low (50 x 2 lajky) • •Study II: issue focused on alcohol consumption behavior •type of source: WebMD vs. non-expert Borah, P., & Xiao, X. (2018). The importance of ‘likes’: The interplay of message framing, source, and social endorsement on credibility perceptions of health information on Facebook. Journal of health communication, 23(4), 399-411. Výřez obrazovky Borah, P., & Xiao, X. (2018). The importance of ‘likes’: The interplay of message framing, source, and social endorsement on credibility perceptions of health information on Facebook. Journal of health communication, 23(4), 399-411. •Více kredibilní: •Rámování ziskem •Expertní vyjádření •Ale ne počet lajků •Moderační efekty: •the post from an expert source with a high number of ‘likes’ perceived more credible than the post from a non-expert source with a low number of ‘likes’ •Žádná interakce zdroj vs. Rámování • •Celkově: the gain-framed post by an expert source with the high number of ‘likes’ as the most credible message • Zpět k vodítkům - affordances •Aspekty online prostředí které umožňují určitou akci • •Sundar (2008) – MAIN model •The MAIN Model: A Heuristic Approach to understanding Technology Effects on Credibility.„ Digital Media, Youth, and Credibility. Edited by Miriam J. Metzger and Andrew J. Flanagin. Cambridge, MA: The MIT Press, 2008. Výřez obrazovky It is very likely that a given affordance can convey a variety of different cues leading to a number of different heuristic-based judgments, with some being positive and others negative, resulting in a rather complex equation between the presence of an affordance and the nature of credibility assessments that it can trigger (p. 79) . •The MAIN Model: A Heuristic Approach to understanding Technology Effects on Credibility.„ Digital Media, Youth, and Credibility. Edited by Miriam J. Metzger and Andrew J. Flanagin. Cambridge, MA: The MIT Press, 2008. Výřez obrazovky Affordances •Kiousis (2006): Ovlivňuje modalita kredibilitu zdroje a sdělení ve zprávách? M: text, fotky, video • • • Výřez obrazovky Sbaffi, L., & Rowley, J. (2017). Trust and credibility in web-based health information: a review and agenda for future research. Journal of medical Internet research, 19(6), e218. • Výřez obrazovky Sbaffi, L., & Rowley, J. (2017). Trust and credibility in web-based health information: a review and agenda for future research. Journal of medical Internet research, 19(6), e218. Výřez obrazovky Sbaffi, L., & Rowley, J. (2017). Trust and credibility in web-based health information: a review and agenda for future research. Journal of medical Internet research, 19(6), e218. Výřez obrazovky Sbaffi, L., & Rowley, J. (2017). Trust and credibility in web-based health information: a review and agenda for future research. Journal of medical Internet research, 19(6), e218. Výřez obrazovky Podvody online •Tj. cílená snaha někoho oklamat (na rozdíl od „nevinného“ šíření nebo vytváření nekvalitního obsahu na základě nevědomosti..) • •Př. podvodné emaily – phishing •Emaily či stránky se snahou získat od uživatele osobní údaje/přihlašovací údaje/finance/… •kombinace sociálního inženýrství a technických možností • •Sociální inženýrství - manipulace s lidmi, zneužívání přirozených (naučených) lidských tendencí •Může a nemusí zahrnovat i vyhledávání informací o cíli (tj. o konkrétním člověku/organizaci, na kterou útok míří) •Přirozené tendence – např. heuristické zpracování informací! • • Phishing podle HSM (Heuristic-systematic model) •Podle HSM úspěšný phishingový útok •musí podnítit/usnadnit heuristické zpracování nad systematickým •tj. musí poskytnout jasná vodítka, která uživatelé mohou k hodnocení použít •a co nejvíce ztížit systematické hodnocení v případě, že se do něj někteří uživatelé pustí • Heuristická vodítka ve phishingu •Důvěryhodnost zdroje, autorita (authority heuristice) •Lidé jsou naučení autority poslouchat •Důvěryhodnost •Známá instituce s dobrou reputací (banka, policie, úřad, zaměstnavatel) •Email od důvěryhodné osoby („kamarád“, „bezpečák“, „příbuzný“…) • •„Žánr“ a důvěryhodnost zprávy (forma zprávy odpovídající normám podobných typů zpráv) •Gramatika, formální úprava zprávy, adekvátní jazyk •Realistický obsah zprávy •Čím víc zpráva neodpovídá tomu, co bychom čekali, tím se zvyšuje naše obezřetnost a motivace k systematickému zpracování informací • Heuristická vodítka ve phishingu •Webová stránka •Co nejvíce podobná stránka originálu •Lidé nevědí, jak jednoduché je udělat stejnou stránku •Co nejvíce podobná URL •Která URL je správná? •http://www.fss-muni.cz/ •http://www.fss.muni.uni.cz •http://www.fss.munii.cz •Funkční odkazy a další prvky na stránce • •Email •Důvěryhodná, existující adresa odesílatele – uživatelé si často myslí, že nelze odeslat email se stejnou adresou, aniž by se někdo přímo naboural do emailu •„reálný“ link v emailu – ale jiná url než jakou text zobrazuje • • • Phishing podle teorie perzuaze •Podnítit využití periferní cesty přesvědčování à emoce •Časový press – je třeba jednat ihned •Hrozba – nebo přijdete o účet/peníze/údaje/možnost získat slevu/peníze/bonus… •Výdělek – připíšeme vám bonus, vyhráli jste, za věrnost naší společnosti dostanete… •Empatie – pomozte opuštěným pejskům •Zvědavost – check out hot girls… • Nejen phishing… •Podobně lze uvažovat o jiných snahách cíleně klamat nebo manipulovat lidi na internetu •Pokud byste chtěli vytvořit lživou stránku o efektu očkování, které by lidé věřili – jak by vypadala? •Pokud byste chtěli, aby lidé přispěli na falešnou sbírku..? •Pokud byste chtěli, aby se zvýšila důvěra v konkrétního politika…? Literatura •Alsharnouby, M., Alaca, F., & Chiasson, S. (2015). Why phishing still works: user strategies for combating phishing attacks. International Journal of Human-Computer Studies, 82, 69-82. •Carella, A., Kotsoev, M., & Truta, T. M. (2017, December). Impact of security awareness training on phishing click-through rates. In Big Data (Big Data), 2017 IEEE International Conference on (pp. 4458-4466). IEEE. •Chaiken, S. (1999). The Heuristic—Systematic. Dual-process theories in social psychology, 73. •Eysenbach, G. (2008). Credibility of health information and digital media: New perspectives and implications for youth (pp. 123-154). MacArthur Foundation Digital Media and Learning Initiative. •Fogg, B. J., Soohoo, C., Danielson, D. R., Marable, L., Stanford, J., & Tauber, E. R. (2003, June). How do users evaluate the credibility of Web sites? A study with over 2,500 participants. In Proceedings of the 2003 conference on Designing for user experiences (pp. 1-15). •Kiousis, S. (2006). Exploring the impact of modality on perceptions of credibility for online news stories. Journalism Studies, 7(2), 348-359. •Metzger, M.J. (2007). Making Sense of Credibility on the Web: Models for Evaluating Online Information and Recommendations for Future Research Journal of the American Society for Information Science and Technology, 58(13). 2078-2091. •Modave, F., Shokar, N. K., Peñaranda, E., & Nguyen, N. (2014). Analysis of the accuracy of weight loss information search engine results on the internet. American Journal of Public Health, 104(10), 1971-1978 •Petty, R. E., Cacioppo, J. T., & Goldman, R. (1981). Personal involvement as a determinant of argument-based persuasion. Journal of personality and social psychology, 41(5), 847. •Sundar, S. S. (2008). The MAIN model: A heuristic approach to understanding technology effects on credibility (pp. 73-100). MacArthur Foundation Digital Media and Learning Initiative. •Tao, D., LeRouge, C., Smith, K. J., & De Leo, G. (2017). Defining information quality into health websites: a conceptual framework of health website information quality for educated young adults. JMIR human factors, 4(4), e25. •Xu, Z., & Zhang, W. (2012). Victimized by Phishing: A Heuristic-Systematic Perspective. Journal of Internet Banking and Commerce, 17(3), 1. • • •