Sebeprezentace na sociálních sítích
ZURn6211
Lenka Dědková
Hana Macháčková

O čem se dnes budeme bavit?
•Vlastní sebeprezentace (prezentace sebe vůči ostatním – strategie pozitivní sebeprezentace,
prediktory, vnímaná úspěšnost…)
•Sebeprezentace ostatních vůči mně jako divákovi (jak vnímám to, jak se prezentují ostatní, co z
jejich sebeprezentace poznám a jak přesný je můj odhad,…)
•

Co je sebeprezentace
•Irving Goffman (1959): teorie sebeprezentace
•Metafora světa jako divadla, v němž lidé hrají svůj život v interakci s a v reakci na své okolí
•Stage, backstage, audience
•Kdy dochází k sebeprezentaci: kdykoliv utváříme dojem o sobě vůči ostatním lidem (takřka
neustále); sebeprezentace je jakékoliv chování, které je zaměřené na vytvoření, upravování nebo
udržování dojmů
•Impression formation, impression management
•Goffman online: jevištěm může být jakýkoliv kyberprostor (FB profil, seznamka, diskuze, online
hra…)
•Publikum může být reálné nebo představované – online je prostor pro „imagined audiences“ mnohem
větší než offline
•
•

Co je sebeprezentace
•Sebeprezentace se odehrává na kontinuu od neuvědomované, automatické po strategickou, promyšlenou
•Automatická, neuvědomovaná - vyžaduje málo kognitivní námahy, nemusí být vědomě monitorovaná, když
akce začne, může být nedobrovolná;
•Zahrnuje rutiny a zautomatizované činnosti v prostředí, které dobře známe nebo se v něm dokážeme
na základě různých vodítek rychle zorientovat
•Dochází k ní, pokud dobře víme, co se od nás v danou situaci očekává a dokážeme to naplnit
•Častěji s blízkými osobami než se známými nebo při rozhovoru v asymetrické pozici
•
•

Co je sebeprezentace
•Strategická/promyšlená/aktivní sebeprezentace
•Pokud kýžený cíl závisí na hodnocení ostatních: ústní zkouška, pracovní pohovor, první rande,…
•Pokud je na nás soustředěna pozornost ostatních: prezentace na hodině, rozhovor s novinářem,
zachycení toho, že se na nás někdo dívá
•Pokud nás ostatní ignorují v situacích, kdy by nás ignorovat neměli
•Pokud je situace pro nás významná
•Obecně: kdykoliv, kdy existují překážky k vyvolání žádoucího dojmu
•Vědomá a kontrolovaná sebeprezentace vyžaduje množství energie
•Kromě soustředění na sebe zároveň monitorujeme a hodnotíme reakce okolí
•Jak množství energie snížit?
•

Co je sebeprezentace
•Sebeprezentace zahrnuje i přípravu na danou situaci (promýšlení toho, co a jak chci na pohovoru
sdělit, úprava zevnějšku)
•Vyzkoušení si situace nanečisto à zvýšit zautomatizování procesu
•
•

Co je sebeprezentace
•Arkin (1981)
•Acquisitive self-presentation – cílená na získání schválení (potvrzení, approval) od ostatních
•Vede k pozitivní sebeprezentaci
•Protective self-presentation – cílená na vyhnutí se odmítnutí
•Vede k neutrální a nevýrazné sebeprezentaci
•
•Podle Arkina lidé celkově chtějí získat souhlas ostatních, a proto se snaží více prezentovat v
pozitivním světle a do protektivní sebeprezentace se „přepínají“ v situacích, kdy:
•Nemají znalosti nebo vodítka pro zhodnocení toho, podle čeho budou v dané situaci posuzováni
•Chtějí zabránit negativním komentářům
•(plus – někteří lidé mohou inklinovat k protektivní prezentaci více než jiní)
•

Co je sebeprezentace
•Různé identity projevujeme v různých situacích – v různých situacích se různě prezentujeme
•Na hodině při prezentaci
•V hospodě s kamarády
•Na prvním rande
•
•Podobně online: v různých kyberprostorech můžeme vyjadřovat různé aspekty self, mít různé
sebeprezentace
•V MMORPG
•Na online seznamce
•Na FB, Instagramu, YouTube, TikToku
•
•
•
•
•

Pozitivní sebeprezentace
•Usilujeme o to jevit se v pozitivním světle
•Z různých důvodů
•Potřeba sociální validace – potřeba ukázat/přesvědčit ostatní o vlastnostech/kvalitách/identitě,
které věříme, že máme à sebeprezentací
•Nejen o našich vlastnostech, ale např. i přesvědčit o faktech (jako novináři, jako vědci) �
potřeba prezentovat se jako odborník, budit důvěryhodnost
•
•„pozitivní světlo“ – nemusí zahrnovat jen normativně chápané pozitivní věci
•„positive“ selfpresentation – někdy chápáno jako autentická sebeprezentace (pozor na to, jak je co
ve studiích definováno)
•

Záleží (i) na kultuře
•Leewon (2014) – mladí dospělí z US se na FB prezentují pozitivněji než mladí dospělí v Jižní Korei
(individualistic vs. collectivistic culture)
•Nenašli sig. vztah mezi pozitivními sebeprezentacemi a poměrem mezi reálnými/virtuálními přáteli v
seznamu přátel (dosah offline vztahů v publiku) – čím méně reálných přátel, tím více očekávali
pozitivní sebeprezentaci
•Ani mezi public self-consciousness (tendence být si vědom toho, jak se prezentujeme a jak na
ostatní působíme)
•Oba přímé vztahy ale moderovány kulturou: obě hypotézy platí pro JK, ne pro US
•Vliv kultury a norem – v US výrazný důraz na pozitivní sebeprezentaci a self-enhancement

Sebeprezentace online – na co se zaměřuje výzkum
•Dvě základní linie výzkumu:
•Naše vlastní sebeprezentace: to, co, jak, proč, kdy a kde děláme, abychom zapůsobili na ostatní
určitým dojmem
•Sebeprezentace ostatních: jak na nás působní prezentace ostatních lidí, co se z ní jsme schopni
dozvědět, jak přesný dojem na základě sebeprezentace ostatních dostaneme
•
•„Efektivita“ sebeprezentace se nejlíp zkoumá na neznámém publiku (do hodnocení nezasahuje to, že
člověka známe)
•
•

Sebeprezentace na SNS
•Škála prostředí
•Prostředí, kde jsou v publiku (mmj) naši blízcí offline známí (FB)
•Prostředí, kde v budoucnu očekáváme offline kontakt s publikem (seznamky)
•Prostředí bez (reálně zvažované) možnosti setkat se s publikem offline
•
•Budoucí interakce?
•Z výzkumů o chování online (Walther, social information processing theory) víme, že pokud lidé
očekávají budoucí interakci, chovají se jinak:
•Ptají se na více osobních věcí
•Sami více sdílejí
•Hodnotí se navzájem více pozitivně
•
•
•
•
•

Sebeprezentace s budoucí interakcí
•(polo)anonymní online seznamky
•Specifický prostor – komunikace s neznámými lidmi, ale s očekáváním offline interakce
•Vysoká motivace k promyšlené a pozitivní sebeprezentaci
•Ale také snaha vybalancovat míru pozitivní sebeprezentace, aby nevznikala přehnaná očekávání pro
FtF setkání (e.g. Ellison, N., Heino, R., & Gibbs, J., 2006)
•
•Tinder a další dominantně vizuální seznamky
•Málo textu, dominantní 1 (až X) fotka, kterou si publikum prohlíží pár sekund
•

Tinder, Grindr
•Prostředí, kde vystupují na povrch heuristiky, které používáme pro hodnocení ostatních
•Ward, J. (2017). What are you doing on Tinder? Impression management on a matchmaking mobile app.
Information, Communication & Society, 20(11), 1644-1659.
•
Výřez obrazovky Výřez obrazovky

Tinder, Grindr
•Co na fotografii vnímáme jako atraktivní závisí na motivu (co hledáme – friend/partner/casual sex)
a jací jsme
•Časté úpravy vlastní sebeprezentace na základě toho, co vidí na fotkách ostatních uživatelů –
porovnávání mnoha profilů navzájem
•

Co poznáme?
Obsah obrázku osoba, oblečení, interiér, držení Popis byl vytvořen automaticky
Photo by Gustavo Fring from Pexels

Co se zkoumá
•Jak se různí lidé na SNS prezentují různě (jak se v jejich SNS používání odráží jejich offline
self – jejich osobnost, charakteristiky)
•Jaká vodítka na SNS nejlépe odráží offline osobnost (fotky? Frekvence používání? Komentování?)
•Jak ostatní lidé vnímají sebeprezentaci lidí? Dokáží z ní poznat osobnostní charakteristiky? Jaká
vodítka k tomu používají
•
•Představte si, že se díváte na profil člověka, kterého neznáte, a máte za úkol tu osobu popsat
(jaký je)
•Na co byste se v profilu toho člověka dívali?
•Jaké jeho vlastnosti si myslíte byste z jeho FB profilu dokázali poznat?
•
•
•

Hodnocení ostatních: Warranting theory
•J. B. Walther
•Na internetu je jednodušší kontrolovat vlastní sebeprezentaci
•To si někteří lidé uvědomují – a podle vlastních měřítek balancují tvorbu dojmů o ostatních lidech
•Warranting cue: „ověřující“ vodítko – při tvorbě dojmů o ostatních lidech na internetu můžeme
využít vodítka, která jimi nejsou (natolik) ovlivnitelná
•Taková vodítka mají vyšší váhu při tvorbě dojmu
•Např. komentáře ostatních lidí na FB zdi, fotografie daného člověka od ostatních lidí, vyhledání
profilu daného člověka jinde na internetu
•Sami lidé se prezentují jinak podle publika, které může danou sebeprezentaci validizovat anebo
(veřejně) odmítnout jako nepravdivou
•

Big five (Costa & MacCrae)
•OCEAN, NEOPS: popis osobnosti v pěti základních dimenzích
•Openness (otevřenost): kreativita, potřeba novosti
•Častěji postují na zdi ostatních a využívají SNS k plánování akcí
•Častěji blogují a mají na profilech SNS víc osobních informací
•Conscientiousness (svědomitost): disciplinovanost, zodpovědnost, pořádkumilovnost
•Používají SNS méně často, více kontrolují to, co postují a mají vyšší pocity lítosti při postnutí
nevhodných obsahů
•Jejich sebeprezentace na SNS více odpovídá jejich aktuálnímu self
•Agreeableness (přívětivost): kooperativnost, vřelost, nápomocnost
•Přívětiví lidé mají vyšší kontrolu nad svou online sebeprezentací a prezentují sami sebe více
konzistentně a autenticky
•Jejich sebeprezentace na SNS více odpovídá jejich aktuálnímu self
•(v mnoha studiích ale ns. vztahy)

Big five (Costa & MacCrae)
•Extraversion: vysoká sociabilita, energie, potřeba být s lidmi
•Používají SNS více, častěji kontaktují ostatní a píšou jim zprávy a komentáře, častěji si
prohlížejí profily ostatních, mají vyšší počet přátel v seznamu
•Častěji mění profilovky a častěji postují fotky s dalšími lidmi
•Neuroticism: úzkostnost, náladovost, emoční nestabilita
•Mívají velké rozdíly v aktuálním a ideálním já
•Častěji blogují a postují na svou zeď
•(v mnoha studiích ale ns. vztahy)
•

Výzkumy
•„ zero acquaintance“ – pozorovatelé jsou lidé, kteří neznají hodnocenou osobu
•Nejčastější případ
•Reálné profily (fotografie, statusy…) reálných lidí, kteří ohodnotí sebe (plus v některých
studiích multi-informant approach)
•Respondent hodnotí několik profilů, každý profil je hodnocen několika respondenty
•Počítá se agregovaná míra přesnosti skupiny a míra přesnosti jednotlivce
•
•V různých výzkumech různá úroveň shody mezi pozorovateli a hodnocenými:
•Extraverze: typicky největší shoda
•Otevřenost: mezi
•Neuroticismus: nejobtížnější rozpoznat
•Back et al. (2010), Gosling et al. (2011), Mehdizadeh (2010)
•Vodítka: vhodné u extraverze, u otevřenosti pozorovatelé hodnotili na základě vodítek, která
nebyla reálně pro tuto vlastnost důležitá
•

Výzkumy
•Naumann et al. (2009) - hodnocení vlastností podle fotografií
•10 rysů osobnosti
•Dva typy fotografie
•Full body, static: pozorovatelé dokáží poznat extraverzi, self-esteem, religiozitu
•Používají hlavně oblečení
•Spontánní: poznají skoro všechny zkoumané rysy
•Používají hlavně facial expression, posture

Jak hodnotí kamarádi
•Marriott & Buchanan (2014) – jejich pozorovatelé znali hodnocené -  a to buď offline anebo jenom
online
•Big five
•Online kamarádi se s hodnocenými shodují v extraverzi, přívětivosti a svědomitosti
•Offline kamarádi navíc správně posoudili neuroticismus

Twitter: 140 znaků
•Orehek & Human (2017): zaměřili se na impulzitivitu, self-esteem a attachment
•Pro I a SE se pozorovatelé shodli, attachment je komplexnější koncept a nedokázali správně
ohodnotit
•Ovšem: přesnost nižší než u jiných studií s Big Five
•Více slov predikovalo větší přesnost

„Falešné“ sebeprezentace na FB
•Snáze misinterpretují ti, kteří mají vyšší kognitivní dovednosti, jsou mladší (uni. studenti),
méně často používají FB (Schroeder, & Cavanaugh, 2018)
•Wright et al (2018): Dva faktory mis-reprezentace
•Lhaní (o věku, o vztahu, práci, statusy o aktivitách, které ve skutečnosti nedělali apod.)
•„falešné“ lajkování (like videu, které neviděli; share něčeho, o co se ve skutečnosti nezajímají;
like satusů kamarádů, se kterými nesouhlasí)
•Celkově: častější falešné lajky než lhaní
•Prediktory:
•Lhaní: sig prediktor pouze morální normy (zda považují lhaní na FB za ok)
•Nesig: gender, věk, self-esteem…
•Falešné lajkování: age, self-esteem, moral norms, and group norms (nesig gender)
•Negativní dopady: Lhaní: úzkostnost; Falešné lajkování: stres, úzkostnost, deprese
•ale průřezová data
•
•

•Twomey (2017) – review 21 studií
•Neuatentické (false, ideal self) sebeprezentace spojeny s nižším self-esteemem, vyšší sociální
úzkostí, s neuroticismem a narcismem
•Autentické (pozitivní, „real self“) – vyšší self-esteem, vyšší sociální podpora
•
•Back et al. (2010)
•extended real-life hypothesis
•Kvůli známým lidem na SNS se tam chováme víc jako offline a zobrazujeme tak reálnou verzi sebe
sama
•Pokud by to tak nebylo à výzkumy o shodě pozorovatelů a profilů by neukázaly žádnou shodu

Obsah obrázku letecká doprava, kouř, letící, muž Popis byl vytvořen automaticky
Photo by Tri Hua from Pexels
Selfies

Dark triad
•Subklinická úroveň machiavelismu, narcismu a psychopatie (antisociální osobnostní rysy)
•Machiavelismus: strategičnost, cyničnost, zaměření na vlastní cíle a potřeby bez ohledu na ostatní
nebo morální hodnoty, často manipulující
•Narcismus: egocentrismus, grandiozita, pocit oprávněnosti, často se vnímají jako chytřejší,
atraktivnější a lepší než ostatní, zároveň ale značná citlivost a nejistota
•Psychopatie: nedostatek empatie, častá impulzitita a hledání vzrušujících zážitků bez ohledu na
ostatní, nedostatek sebekontroly
•Všechny tři pak: sklony k podvodům, self-promotion, chlad, nepřívětivost, využívání ostatních,
agresivita
•(někdy dark tetrad = navíc sadismus)
•

Selfies a dark triad
•Selfie posting a narcismus (Sorokowski et al., 2015):
•Ženy postují selfie napříč kategoriemi častěji než muži (vlastní selfie, selfie s partnerem,
skupinové selfie) – ale u žen není vztah s narcismem
•U mužů vyšší narcismus predikuje frekvenci všech typů selfies
•McCain et al. (2016): Různé selfies kontexty: social (návštěva u někoho, party, víkendové akce),
workday (v práci, během hodiny,..), freetime (doma, během víkendu, během volného odpoledne)
•Workday: vztah s machiavelismem, narcismem, psychopatií
•Social: vztah s narcismem
•Freetime: s narcismem
•Emoce během selfie-taking (postování, likes, comments, diskiles)
•Pozitivní emoce spojeny s narcismem (s výjimkou dislike)
•Negativní emoce s psychopatií
•

Selfies
•Krämer et al. (2017)
•Hodnocení selfies ostatními je více negativní než hodnocení fotek focených jinými lidmi (falešné
profily se stejnými lidmi na selfie i druhé fotce)
•Selfíčkáři byli hodnocení jako méně důvěryhodní, méně sociálně atraktivní, více narcistní,
extrovertní, méně otevření novým zkušenostem
•Muži selfíčkáři byli hodnoceni jako více narcističtí a méně důvěryhodní než ženy
•

Jak vypadají selfies
•Dark triad: prvky v selfies:
•pozitivní korelace: fashionable, sexy, ducklips, makeup
•negativní korelace: appearing cheerful, smiling
•Self-esteem: vyšší self-esteem víc cheerful a smiling a méně sexy
•Rozpoznané osobnostní charakteristiky (ale neptali se na všechny):
•Narcismus (středně silný rozpoznání)– ten byl dále spojován s vnímaným vyšším self-esteemem a
atraktivitou

Selfies a big five
•Qiu et al 2015
•Participanti: Big five, používání Sina Weibo (mikroblog služba populární v Číně, obdoba Twitteru)
•Selfies z profilových obrázků – cca polovina (selfie: častěji ženy, mladší)
•Hodnocená vodítka: duckface, pressed lips, pozitivní emoce, oční kontakt, výška foťáku (nad
hlavou, ve stejné úrovni, pod), front face, viditelnost obličeje (celý, část), počet dalších lidí,
viditelnost těla, lokalita (public, private), editovaná fotka + atraktivita
•Pozorovatelé se mezi sebou shodovali ve všech pěti rysech (nejvíc u E)
•Shoda pozorovatelů s participanty pouze u openness a pouze u composite skoru napříč pozorovateli
(ne u jednotlivých pozorovatelů separátně)
•
•

Validita vodítek
•Extraverze nespojena s žádným vodítkem (možná protože selfies jsou obecně pozitivní a pozitivní
emoce byly s E spojovány nejčastěji)
•Přívětivost spojena s pozitivními emocemi a výškou foťáku pod hlavou
•Svědomitost spojena negativně se selfies v soukromí (svědomití méně často odhalují private
location)
•Neuroticismus – duckface
•Openness – pozitivní emoce
•

LITERATURA
•Back, M. D., Stopfer, J. M., Vazire, S., Gaddis, S., Schmukle, S. C., Egloff, B., & Gosling, S. D.
(2010). Facebook profiles reflect actual personality, not self-idealization. Psychological science,
21(3), 372-374.
•Bargh, J. A., McKenna, K. Y., & Fitzsimons, G. M. (2002). Can you see the real me? Activation and
expression of the “true self” on the Internet. Journal of social issues, 58(1), 33-48.
•Fox, J., & Rooney, M. C. (2015). The Dark Triad and trait self-objectification as predictors of
men’s use and self-presentation behaviors on social networking sites. Personality and Individual
Differences, 76, 161-165.
•Gibbs, J. L., Ellison, N. B., & Heino, R. D. (2006). Self-presentation in online personals: The
role of anticipated future interaction, self-disclosure, and perceived success in Internet dating.
Communication Research, 33(2), 152-177.
•Gosling, S. D., Augustine, A. A., Vazire, S., Holtzman, N., & Gaddis, S. (2011). Manifestations of
personality in online social networks: Self-reported Facebook-related behaviors and observable
profile information. Cyberpsychology, Behavior, and Social Networking, 14(9), 483-488.
•Krämer, N. C., Feurstein, M., Kluck, J. P., Meier, Y., Rother, M., & Winter, S. (2017). Beware of
selfies: The impact of photo type on impression formation based on social networking profiles.
Frontiers in psychology, 8, 188.
•Lee-Won, R. J., Shim, M., Joo, Y. K., & Park, S. G. (2014). Who puts the best “face” forward on
Facebook?: Positive self-presentation in online social networking and the role of
self-consciousness, actual-to-total Friends ratio, and culture. Computers in Human Behavior, 39,
413-423.
•McCain, J. L., Borg, Z. G., Rothenberg, A. H., Churillo, K. M., Weiler, P., & Campbell, W. K.
(2016). Personality and selfies: Narcissism and the Dark Triad. Computers in Human Behavior, 64,
126-133.
•Naumann, L. P., Vazire, S., Rentfrow, P. J., & Gosling, S. D. (2009). Personality judgments based
on physical appearance. Personality and social psychology bulletin, 35(12), 1661-1671.
•Nadkarni, A., & Hofmann, S. G. (2012). Why do people use Facebook?. Personality and individual
differences, 52(3), 243-249.
•Mehdizadeh, S. (2010). Self-presentation 2.0: Narcissism and self-esteem on Facebook.
Cyberpsychology, behavior, and social networking, 13(4), 357-364.
•Orehek, E., & Human, L. J. (2017). Self-expression on social media: Do tweets present accurate and
positive portraits of impulsivity, self-esteem, and attachment style?. Personality and Social
Psychology Bulletin, 43(1), 60-70.
•Schlenker, B. R. (2012). Self-presentation. In M. R. Leary & J. P. Tangney (Eds.), Handbook of
self and identity (pp. 542-570). New York, NY, US: Guilford Press.
•Seidman, G. (2014). Expressing the “true self” on Facebook. Computers in Human Behavior, 31,
367-372.
•Sorokowski, P., Sorokowska, A., Oleszkiewicz, A., Frackowiak, T., Huk, A., & Pisanski, K. (2015).
Selfie posting behaviors are associated with narcissism among men. Personality and Individual
Differences, 85, 123-127.
•Seidman, G. (2013). Self-presentation and belonging on Facebook: How personality influences social
media use and motivations. Personality and Individual Differences, 54(3), 402-407.
•Twomey, C., & O'Reilly, G. (2017). Associations of self-presentation on Facebook with mental
health and personality variables: A systematic review. Cyberpsychology, Behavior, and Social
Networking, 20(10), 587-595.
•Wright, E. J., White, K. M., & Obst, P. L. (2018). Facebook False Self-Presentation Behaviors and
Negative Mental Health. Cyberpsychology, Behavior, and Social Networking, 21(1), 40-49.
•Qiu, L., Lu, J., Yang, S., Qu, W., & Zhu, T. (2015). What does your selfie say about you?.
Computers in Human Behavior, 52, 443-449.
•
•
•
•