ZÁKLADNÍ POJETÍ KRIZOVÉHO MANAGEMENTU V KONTEXTU SOUDOBÉ BEZPEČNOSTI Procházka J. FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ MASARYKOVI UNIVERZITY V BRNĚ KATEDRA POLITOLOGIE • • • •Svět je nebezpečné místo k žití; ne kvůli lidem, kteří jsou zlí, ale kvůli lidem, kteří s tím vůbec nic nedělají. • •Albert Einstein MODERNÍ OTEVŘENÁ A DEMOKRATICKÁ SPOLEČNOST JE ZRANITELNÁ!! BEZPEČNOST A UDRŽITELNÁ PROSPERITA? CÍLE 1.VYMEZIT POJEM KRIZOVÉ ŘÍZENÍ 2.VYTVOŘIT KONTEXT KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ A SOUDOBÁ BEZPEČNOST 3.PŘEDSTAVIT SYSTÉMOVÉ POJETÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ UČEBNÍ OTÁZKY •Co je smyslem krizového řízení? •Proč vytváříme systém krizového řízení v moderní společnosti? •Jak je možné charakterizovat krizové řízení? •Jak je možné charakterizovat systém krizového řízení? •Jaké naplňuje systém krizového řízení funkce? •Proti jakým hrozbám a souvisejícím rizikům je systém krizového řízení vytvářen? OSNOVA •ÚVOD 1.VYMEZENÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 2.SYSTÉM KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 3.VYTVOŘIT KONTEXT: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A SOUDOBÁ BEZPEČNOST •ZÁVĚR 1. LITERATURA •Modul J: ochrana obyvatelstva a krizové řízení pro pedagogické pracovníky (10,3 MB) s. 53-73 •Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •Vilášek J. a Fus, J. (2012): Krizové řízení v ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinum. • •Doporučená zdroje •Bezpečnostní strategie ČR 2015. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/dokumenty/bezpecnostni-strategie-2015.pdf •SFA, FFAO (NATO) Dostupné z: Allied Command Transformation Strategic Foresight Work :: NATO's ACT •Analýzy bezpečnostního a operačního prostředí CBVSS-UO. Dostupné z: https://www.unob.cz/cbvss/Stranky/publikace.aspx •Analýza hrozeb pro ČR. HZS ČR. Praha 2015. Dostupné z: https://www.bing.com/search?q=Analýza+hrozeb+Bohdaneč&cvid=d523da54f0cc4fe385803a7e633a1f99&pglt=41 &FORM=ANNTA1&PC=ACTS •Global trends 2040 : A More Contested World. Dostupné z: Office of the Director of National Intelligence - Global Trends (dni.gov) •UN GLOBAL Assessment Report on Dissaster Risk Reduction. Dostupné z: Report 2019 | GAR (undrr.org) • ÚVOD V O J E N S K É H R O Z B Y H Y B R I D N Í H R O Z B Y Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek Nalezený obrázek pro China and Global Power NEVOJENSKÉ HROZBY Zobrazit související podrobnosti o obrázku Nalezený obrázek pro polution • KLASIFIKACE HROZEB • •VNITŘNÍ x VNĚJŠÍ; VOJENSKÉ A NEVOJENSKÉ; ASYMETRICKÉ x KONVENČNÍ •Naturogenní (přírodní) •Extrémy počasí •Tektonická činnost •Nákazy •Antropogenní •Technické (havárie, požáry, nehody) •Ekologické •Agrogenní (eroze, degradace půdy) •Sociogenní (narušení dodávek vody, energií, potravin, terorismus, cyber, migrace, organizovaný zločin, korupce, propaganda) •Ekonomické (ohrožení prosperity státu, praní špinavých peněz, ohrožení prvků kritické infrastruktury) • • OSNOVA •ÚVOD 1.VYMEZENÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 2.SYSTÉM KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 3.VYTVOŘIT KONTEXT: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A SOUDOBÁ BEZPEČNOST •ZÁVĚR 1. POJMY: KRIZE A MANAGEMENT •Krize z řečtiny •krino = vybírat, posuzovat, měřit mezi dvěma opačnými variantami •Krisis = rozhodná chvíle nebo dobu, rozhodnutí samo nebo nesnáze •Manage (řídit) = mít pod svým vedením, ovládat, spravovat, regulovat, usměrňovat. •Management •soubor dovedností, technik, metod a principů pomocí kterých se plánuje, organizuje, koordinuje, kontroluje a usměrňuje práce lidí a to tak, aby bylo dosaženo cílů organizace. •Průběžné funkce řízení: analyzování, rozhodování, realizace •Smyslem KŘ je dosáhnout cílů v rámci disponibilních zdrojů v daném prostředí! •Cíle: předcházení a zvládání krizovým situacím, příprava a plánování, obnova POJEM: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ •Souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na: •analýzu bezpečnostních hrozeb a souvisejících rizik; •krizové plánování a organizování činností; •realizaci opatření a kontrolu. • •Zahrnuje: •přípravu na krizové situace, •řešení krizové situace a likvidační práce, •ochranu kritické infrastruktury, •realizaci opatření v oblasti obnovy a prevence. Zákon 240/2000, o krizovém řízení POJEM: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ •Souhrn přístupů, metod, nástrojů, které využívají řídící pracovníci k zajištění funkčnosti referenčního objektu (svět, spojence, stát, kraj, obec, občan) za podmínek působení nepříznivých vlivů, vyvolaných eskalací bezpečnostních hrozeb. •Specifická forma managementu pro zvládnutí situace (krize), na které nestačí běžné kompetence a prostředky (zdroje). •Soubor činností uplatňovaných v systému orgánů veřejné správy s cílem: •minimalizovat (zamezit) možnost vzniku krize •redukovat rozsah škod vzniklé krize •minimalizovat dobu jejího trvání. •odstranění škod, obnova funkčnosti systému a jeho další adaptace v závislosti na získaných zkušenostech. DOPADY: ZÁNIK SUBJEKTU, NARUŠENÍ JEHO FUNKCÍ, ZTRÁTY NA ŽIVOTECH, MATERIÁLNÍ ŠKODY, FINANČNÍ ZTRÁTY, ZTRÁTY DAT Lindgren M., Bandhold H., Scenario Planning, The link between future and strategy. ŘEŠIT akutní problémy problems ZVLÁDAT současné problémy PŘEDVÍDAT budoucí potřeby VYTVÁŘET budoucnost dlouhý HORIZONT krátký Identifikace a eliminace příčin problémů, hodnocení zkušeností a učení se Budoucnost jako množina příležitostí; procesy nastaveny tak, aby podporovaly nepřetržitý proces experimentování, jakožto nástroje pro vytváření budoucnosti. Proaktivní přístup k budoucnosti; celá organizace je zapojena do sledování vývojových trendů a jejich implikací. Řešení akutních problémů a jejich projevů ze dne na den; podceňování rizik. KŘ SŘ OŘ PŘÍSTUPY KE KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ •Posilování kompetencí všech aktérů pro plánování, přípravu, koordinaci a sjednocení postupů orgánů veřejné správy a právnických osob na krizové situace. VZDĚLÁVÁNÍ, PRÁVNÍ NASTAVENÍ •Systematické rozvíjení nástrojů krizového řízení, příprava na řešení krizových situací a pro zvládání jejich dopadů. (SCHOPNOSTI: DOTMLPFI) •Sjednocování opatření a nástrojů krizového a obranného plánování: optimální využívání veřejných zdrojů, účinné plánování, koordinované využívání schopností orgánů veřejné správy a všech nástrojů státu a soukromého sektoru. (Komplexní přístup k bezpečnosti). •Příprava obyvatelstva na řešení mimořádných událostí a krizových situací. •Prevence. Předcházení mimořádným událostem a krizovým situacím. •Zvyšování odolnosti státu proti hrozbám a souvisejícím rizikům. ODOLNOST •Základním prvkem krizového řízení: ODOLNOST (RESILIENCE) •Schopnost odolat a zvládnout výzvy, zajištění kontinuity procesů, funkčnosti organizací. •Schopnost adaptace a projít tranzicí, a to v udržitelné, spravedlivé a demokratické formě. •Dotýká se všech veřejných politik. •Odolná společnost se dokáže zotavit rychleji, vyjít z krize silnější a schopnější realizovat své dlouhodobé cíle. DŮVĚRA VE VEŘEJNÉ INSTITUCE, SDÍLENÍ SPOLEČNÝCH HODNOT, SOLIDARITA, SOUDRŽNOST ČAS •Základním omezujícím faktorem krizového managementu je čas. •Včasnost reakce je imperativem pro minimalizaci dopadů a rychlé vyřešení krize. •Jak získat čas? •Zkrácení času na veškeré rutinní procesy: •typové plány, havarijní plány •předpřipravené reakce na vývojové situace (rozhodování), •zvládnuté stálé operační postupy, •pohotovost sil a prostředků •připravenost veškerých nástrojů KŘ • PŘEDPOKLADY PRO ÚSPĚŠNĚ ŘEŠENÍ KRIZE SE VYTVÁŘEJÍ PŘED JEJÍM VZNIKEM CENTRALIZACE ROZHODOVÁNÍ •Informované rozhodování z centrálního místa, •Koordinace využití všech nástrojů – synergie!! •Posílení pravomocí - kumulace moci (dočasné omezení demokratických procesů) •Zrychlení legislativního procesu •Nestandardní využití veřejných prostředků (odlišný pohled na hospodárnost a efektivnost), využití finančních rezerv •Omezení svobod a práv občanů (dočasné) •Strategická komunikace – potlačení nejistoty, posílení důvěry, zabránit panice •Efektivní využívání materiálních rezerv společnosti ČASOVĚ OMEZENÁ KUMULACE ROZHODOVACÍCH PRAVOMOCÍ – DIKTÁT MOCI OSNOVA •ÚVOD 1.VYMEZENÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 2.SYSTÉM KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 3.VYTVOŘIT KONTEXT: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A SOUDOBÁ BEZPEČNOST •ZÁVĚR 1. KRIZOVÉ ŘÍZENÍ SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP MEZINÁRODNÍ OSN NATO EU NÁRODNÍ VLÁDA KRAJE OBCE INSTITUCE PRŮMYSL Krizové řízení POŽADAVKY NA SYSTÉM KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ •Prevence vzniku mimořádné nebo krizové situace •Připravenost nástrojů a efektivní plánování (relevance) •Nepřetržitost a pružnost velení a řízení po celý průběh krizové situace •Centralizace rozhodování, decentralizace výkonu •Interoperabilita (operační, spojení, materiálová) •Koordinované zapojení všech složek •Situační přehled v reálném čase (blízkém reálnému času): společný obraz o situaci – pochopení situace, podpora rozhodování •Rychlá reakce (pohotovost), flexibilita (multifunkčnost) •Krátký čas obnovení předkrizové funkčnosti (odolnost) •Účinná strategická komunikace •Zdrojová udržitelnost STAVY SVĚTA •Běžný (mírový) stav: nedochází k narušení života společnosti (fungování systému), přípustná míra narušení nevybočuje z rámce přijatých norem. •Nehoda: škoda menšího rozsahu, pochází z lidské činnosti. •Havárie: nehoda většího rozsahu. Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost. Hrozí nebo došlo ke ztrátě životů, poškození nebo ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo životního prostředí a k prokazatelné újmě na majetku. •Mimořádnou událostí je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací (zákon 239/2000 Sb., o IZS). •Krizová situace: mimořádná událost, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, vyhlášen je stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu („krizový stav“). •Válka: válečný stav • MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST •Způsobená přírodními vlivy: •Povodně, zemětřesení, velké sesuvy půdy, sopečné výbuchy, orkány, tornáda, velké lesní požáry. •Havárie: •Poruchy technických zařízení, nedodržení technologických postupů nebo selháním lidského faktoru. •Nejčastěji se jedná o únik nebezpečných látek nebo radiační nehody či havárie. •Antropogenní mimořádné události: •Teroristické činy, sabotáže, žhářství •Útoky v kybernetickém prostoru, útoky na kritickou infrastrukturu • REAKTIVNÍ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ KS • PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ KS OSNOVA •ÚVOD 1.VYMEZENÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 2.SYSTÉM KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 3.VYTVOŘIT KONTEXT: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A SOUDOBÁ BEZPEČNOST •ZÁVĚR 1. BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ, POVAHA HROZEB •Ekonomický a společenský rozvoj zvyšuje nároky na zajištění bezpečnosti. •Bezpečnostní prostředí VUCA. •Hrozby překračují hranice (globální charakter). Omezena schopnost ČR reagovat samostatně. •Roste význam mezinárodního krizového řízení (OSN, NATO, EU). •Systém kolektivní obrany NATO hlavní garance bezpečnosti státu. •Povaha bezpečnostních hrozeb vyžaduje využití všech nástrojů moci státu (DIME). •Vojenský a nevojenský charakter hrozeb / hybridní hrozby •Opětovně roste význam vojenské hrozby – soupeření mezi mocnostmi •Globální populační růst a stárnutí moderního světa •Křehká globalizace v multipolárním světě •Industriální a technologická revoluce •Soupeření o zdroje •Změna rozložení moci v mezinárodním systému •Nové domény soupeření mocností (SPACE, CYBER) •Vývoj politiky v informačním věku •Ekologické změny a změna klimatu GLOBÁLNÍ TRENDY BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE ČR •ŽIVOTNÍ ZÁJMY •STRATEGICKÉ ZÁJMY •DALŠÍ VÝZNAMNÉ ZÁJMY • ŽIVOTNÍ ZÁJMY •Zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR. •Zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel. •Pro jejich zajištění a obranu životních zájmů je ČR připravena využít všech legitimních přístupů a použít všechny dostupné prostředky. STRATEGICKÉ ZÁJMY •Bezpečnost a stabilita především v euroatlantickém prostoru. •Prevence a zvládání místních a regionálních konfliktů a zmírňování jejich následků. • Zachování globální stabilizační role a zvýšení efektivnosti OSN. •Posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU, transatlantické vazby, naplňování strategického partnerství mezi NATO a EU, komplementární rozvoj schopností. •Rozvíjení role OBSE pro prevenci konfliktů, demokratizace a posilování důvěry a bezpečnosti, funkční a transparentní režim kontroly konvenčního zbrojení v Evropě. •Podpora a rozvoj regionální spolupráce, podpora mezinárodní stability prostřednictvím spolupráce s partnerskými zeměmi. •Podpora demokracie, základních svobod a principů právního státu. •Zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva •Zajištění ekonomické bezpečnosti a posilování konkurenceschopnosti ekonomiky •Zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti, strategických rezerv. •Zajištění kybernetické bezpečnosti a obrany. DALŠÍ VÝZNAMNÉ ZÁJMY •Snižování kriminality (hospodářská, organizovaný zločin, informační, boj s korupcí). •Posilování zpravodajské ochrany a obrany státu. •Vytváření tolerantní občanské společnosti, potlačování extremismu a jeho příčin. •Zvyšování efektivity státních institucí a soudnictví. •Spolupráce veřejné správy s občany a podnikajícími fyzickými a právnickými osobami. •Rozvoj občanských sdružení a nevládních organizací působících v oblasti bezpečnosti. •Posilování veřejné informovanosti a aktivního podílu občanů na zajištění bezpečnosti. •Vědecko-technický rozvoj, nové technologie s vysokou přidanou hodnotou, inovace. •Rozvíjení schopností při zpracování a přenosu utajovaných, ochrana a dostupnost. •Ochrana životního prostředí. ANALÝZA BEZPEČNOSTNÍCH RIZIK ČR •v Rizika přijatelná •Běžná činnost IZS Rizika podmínečně přijatelná •Mimořádné události •Havarijní plánování •Typové činnosti IZS • Rizika nepřijatelná •Krizové situace •Krizové stavy •Krizové plánování •Bezpečnostní systém PODMÍNEČNĚ PŘIJATELNÁ PŘIJATELNÁ NEPŘIJATELNÁ • • ZÁVĚR •KRIZOVÉ ŘÍZENÍ JE MOŽNÉ VYMEZIT S VYUŽITÍM TEORIE SYSTÉMU •Cílevědomá lidská činnost •Reaguje (přizpůsobuje se) výzvám prostředí (měnící se charakter hrozeb a jejich vnímání ze strany společnosti) •Je tvořeno řídícími a výkonnými prvky •Vazby jsou upraveny regulátory řízení •Realizováno je v rámci procesního nastavení •Řízení rizik (analýza rizik, prevence, příprava, plánování, reakce, obnova, tranzice) •Krizové řízení (minimalizace následků projevů hrozeb) •UPLATŇOVÁN JE KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP (využití všech nástrojů moci) •REALIZACE NA NĚKOLIKA ÚROVNÍCH (mezinárodní, národní, rezortní, krajská, obecní, podniková) ÚKOL: •Na základě dnešní přednášky zvolit krizovou situaci, která bude předmětem seminární práce •Prvotní rešerše dostupných informačních zdrojů na jejímž základě provést základní charakteristiku situace: •O jaký projev hrozby či hrozeb se jedná (dle typologie hrozeb), •Kdy, kde a proč situace vznikla (pravděpodobný důvod vzniku) •Jaký byl její vývoj a jaké byly její projevy - důsledky •Na jaké úrovni a kým byla situace řešena • •Zatím neřešit JAK byla situace řešena!!