Evropa ve 2. pol. 20. století
Evropa ve světové ekonomice
2022

Rekonstrukce pod vedením US v kontextu Studené války
•US: masová tovární výroba, produkce spotřebního zboží, inovace; silná střední třída (mohutná
spotřeba v E vzácného zboží – elektronika);
•USD jako hlavní mezinárodní měna – US industrializace do světové ekonomiky (CAN, AUS, JAP, T-W);
pozice E jako jednoho z center nebyla samozřejmá;
•US: uvědomění historické role v rekonstrukci:
•CW: aktivistická, velkorysá strategie;
•cílem hospodářská výkonnost a plná zaměstnanost ve světě (optimálně demokracie);
•podpora E a její integrace; GB nejbližší partner a GER základ E hospodářské obnovy;
•
•Mezinárodní instituce: OSN, IMF, IBRD, GATT;
•Nová role protekce – ochrana před nerovnováhou – značná otevřenost (IT);
•Akceptování hegemonie US:
•garant bezpečnosti (dividenda); korejská válka (dodávky US a transfer technologií);
•keynesiánské politiky  - omezení hospodářského cyklu (deflace);
•
•Podstatou E růstu v 50.letech: mohutné investice při nižší domácí spotřebě a export;
•Výsledky zemí a strategie se liší:
•míra válečných škod (GER, FRA – aplikace moderních postupů);
•předválečná úroveň (FRA, ITA, SPA, POR – růst industrializací a přesunem z AGRI do INDU);
•instituce (korporativismus GER, AUT, NED, SCAN) – sociální dialog (mzdy, spotřeba, investice);
•angažmá státu: zdroje do prioritních odvětví, koordinace, plánování – úspěch v období přebírání
vyzkoušených postupů lídra;

Situace ve WE a Marshallův plán
•Růst – zapojení faktorů do produkce, étos práce; všechny skupiny identifikované (odbory, levice,
komunisti – stávky ustaly); INDU na úrovni 1938 již v 1947 (AGRI 80%);
•Zaměření na těžký průmysl (Monetův plán 1946 FRA); problém: získání strojního vybavení (z US,
nedostatek USD);
•Deficit BÚ 5% HDP (minimální vývoz, žádné rezervy, potřeba dovozu jídla); US – lekce s
konvertibilitou GB libry 1947 (6 týdnů);
•Kontroly: cen a mezd (nasměrování faktorů do klíčových výrob, zabránění nepokojům); nedostatek
zboží, hromadění, platby v naturáliích, černý trh, absentérství; „dilema dělníka“;
antikapitalistické myšlení;
•
•Marshallův plán:
•Cíl: koordinace reforem, odstranění kontrol, inflace, vyrovnání veřejných rozpočtů -> podmínky
přijetí pomoci;
•Transfer 13mld. USD na období 1948-1952; deficit na BÚ 11,5mld. – vyřešeno dilema potřeby exportů
na nákup fyz. kapitálu, který byl nutný k nastartování exportů; MP nastartoval ELG;
•Pomoc US -> posun ke středovým stranám; konflikt US vs. SSSR - demokracie a tržní ekonomika;
•Reakce na odstranění kontrol blesková: zboží v obchodech, lidé v práci, suroviny do průmyslu…;
•Zvláštní cíl MP – evropská integrace…
•1948 OEEC (v 1961 na OECD); vytvořeno W. GER zrušeny limity na INDU, vyzbrojeno a do NATO 1955;
•
•Problém vnitřního E obchodu:
•nekonvertibilní měny – země potřebují USD na nákupy z US; každý omezil export na úroveň vlastního
dovozu (aby nedostal nepoužitelnou měnu); US lobují za Evropskou platební unii (EPU) (peníze za
export na dovoz z kterékoliv země);
•problém slabá konkurenceschopnost - devalvace nebyly dostatečné (politické důvody); US tlak na
snížení obchodních bariér o 50% v EPU (peníze z MP na pokrytí přechodných nerovnováh);
•rozhodující moment odstranění GER kvót (zhoršení BÚ, další úvěr, v roce 1951 zlepšení, vstup do
GATT, předčasné splacení půjček)
•úplná směnitelnost až 1959, ale US recept funguje; důležitý prvek: expertnost / depolitizace
(Evropská integrace);

Německo
•Měnová reforma a snížení dluhů; rychlý růst výroby po zrušení kontrol (INDU+50% za 6 m);
•Pracovní síla E.GER a SVE vysídlenci – tvrdá práce za nízké mzdy;
•Kvalitní lidský kapitál; tradice výroby kapitálového zboží (obrovská poptávka v E); dostatek uhlí,
ocel – není třeba „velký třesk“;
•Když na konci 50let diverzifikace na spotřební zboží – roste po něm poptávka v rekonstruované E;
•Levné a kvalitní produkty rychle konkurenceschopné – export (růst o 12,4% ročně);
•Korporativismus – dialog;
•mzdy rostou pomaleji než produktivita (v 50s není růst, v GB o 50%);
•vysoká konkurence MSP a nízké marže (v GB 2x) vysoké tempo investic (25% HDP);
•Sociálně-tržní model (řád vs. proces, spotřebitel, hospodářská soutěž, sociální systém);
•Podobný výkon Rakousko a Nizozemí;

File:Bundesarchiv Bild 183-B0527-0001-753, Krefeld, Hungerwinter, Demonstration.jpg



http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Bundesarchiv_Bild_146-1988-013-34A,_Fl%C3%BCchtl
ingskinder.jpg http://www.daimler.com/Projects/c2c/channel/images/799024_1467226_800_1200_62043.jpg


Británie
•Nejvyšší HDP/obyv. v E, nejkvalifikovanější pracovní síla, kapitálová vybavenost; logický US
partner a destinace FDI; anglosaský výzkumný prostor;
•Privilegovaná pozice v Commonwealth (konzervativní, chráněný trh); pocit nezávislosti na integraci
– EFTA (ani rozsah, ani konkurence jako EHS);
•Navazuje na katastrofální dekády – eroze pozice:
•není prostor pro rychlý technologický růst; přesun z AGRI do INDU vyčerpán;
•přesun práce z INDU do SERV; není jasná vazba na produktivitu – statusová záležitost
„post-industriální“ ekonomiky; tlak na růst mezd v INDU;
•poválečné období není o obnově, ale kompenzaci za úsilí; vláda akceptuje, plná zaměstnanost +
stimuly;
•dialog v decentralizované struktuře problém (radikálové na úrovni firem);
•bránění zavádění technologiím zvyšujících produktivitu;
•
•Inflace a snižování konkurenceschopnosti, pomalý růst (2,5-2,9% 1950-1960);
•Polovina investic do veřejného sektoru, pětina ekonomiky znárodněna; subvence v dopravě a těžbě;
•
•Podobné problémy Belgie: vysoké mzdy a zastaralé kapitálové vybavení brzy industrializované
společnosti; směrování zdrojů do tradičních sektorů (nástup GER), politický tlak a subvence;
•Irsko: tradiční hodnoty rurálního života a soběstačnosti, konzervativní síly proti růstu (církev);
negativní dopad vysokých cel na malou ekonomiku; emigrace; příklad nerostoucí podrozvinuté
ekonomiky – nutná transformace nacionalizmu a zapojení do integrace (FDI);


 Zemědělství
Služby
Británie
115
96
Francie
32
69
Západní Německo
42
84
Itálie
48
68
Nizozemí
91
73
Belgie
84
66
Dánsko
93
95
Portugalsko
37
80
Spojené státy
55
58
Produktivita práce v průmyslu proti zemědělství a službám 1959
(průmysl=100)




Francie
•Nejvíce chráněná ekonomika, mezi válkami – podrozvinutý průmysl;
•Dvojnásobný růst GER –> problém: Monetův plán 1946 (rozvoj průmyslu, kapacity do uhlí, oceli,
elektrických a zemědělských strojů, dopravních prostředků);
•Dlouhodobé půjčky velkých bank prioritním odvětvím; snaha o průmyslovou nezávislost na GER ->
zdroje do průmyslových investic (vs. spotřební zboží a bydlení);
•Indikativní plánování - technokraté (E. integrace);
•Problém s platební bilancí (protekce), neochota devalvovat, náklady válek v koloniích, nedaří se
moderovat mzdy (gen. stávka 1953 +10%);
•Přesto solidní růst – přesun síly z AGRI do INDU -> zvýšení produktivity AGRI (rodinné farmy);
•Vyčerpání –> návrat da Gaulla (1958) reorientace více na trh;
•Rueffův plán (1958) – devalvace, škrty v subvencích, vyšší ceny potravin a zboží; tlak na
investice do exportního průmyslu, rozvoj energetiky (ropa z Afriky a jádro);

D:\23120\Desktop\WIK_De-Gaulle+Adenauer.jpg
-Ch. De Gaulle: provisional gov. 1944-1946; president 1959-1969;
-K. Adenauer: chancelor of W GER 1949-1963;
-Meeting 1/1963 (72 and 87)

•
•Itálie
•Kolaps fašistického korporativismu <–> hrozba komunizmu (angažmá US);
•Ekonomická struktura zcela nevhodná: zemědělská země s tradičním průmyslem (textil a obuv);
sociální dialog obtížný (odbory dle politického klíče);
•politika vlád: protekce, růst mezd a smír;
•
•Přesto rychlý růst (AGRI z 46 na 36% za 7 let); průmysl a banky pod veřejnou kontrolou; malé
podniky – masová výroba na počátku;
•FIAT, energetika (ropa a plyn);
•tradice spotřebního zboží (textil); postupem času přesun na méně náročné ale (na nenáročném trhu)
poptávané produkty (skútry, ledničky);
•reorientace ze SZM na E vnitřní trh;
•
•

D:\23120\Desktop\franco.jpg Franco a Salazar — Česká televize



Španělsko
•
•Pod Francem ve 40.letech regrese; zákaz vlastnění zahraničními firmami, cenové kontroly a
monopolní průmysl; ekonomická soběstačnost a dotované potraviny pro města;
•Přesto značný růst v 50.letech; korporativistická struktura umožňovala fixovat mzdy, zakázat
stávky; přesun pracovníků ze zemědělství; rostly investice;
•V kontextu studené války transfery z US; kapitál umožnil uvolnit omezení obchodní bilancí; rostly
příjmy z turismu; remitence (FRA, LATAM), návrat znamenal růst lidského kapitálu;
•Industrializace s veřejným dohledem – produkce elektřiny, hliníku, lodí, kovovýroba, automobily
(SEAT);
•Klientelismus, zastaralý fyzický kapitál – kumulace problémů na konci 50let; otevírání ekonomiky;
reformy dle IMF a IBRD – devalvace, uvolnění monopolů, FDIs;
•Rostou exporty, klesá podíl AGRI v exportu; když se státem vedený rozvoj vyčerpává (začátek
70.let) Franco umírá (1975) a je obrat k EHS;
•

Konec zázraku
•Konec 60.let – vyčerpání extenzivního růstu (pracovníci z AGRI. a jihu E; rekonstrukce INDU,
zavedení masové výroby a vybudování infrastruktury; US technologie);
•GER zpomaluje, FRA se drží, GB pokračuje v erozi pozice; skandinávský model (suroviny,
kvalifikace, korporativismus, koheze – konkurenceschopný INDU);
•
•Vyčerpání zásoby práce, imigrace:
•W. GER z 5,1 na 3,1% (příliv práce z jihu ustal, SVE železná opona – Turecko a Irán 2,16mil v
1971);
•FRA – domovský status kolonií – kulturní enklávy, nevhodná kvalifikace, příliv imigrantů z býv.
kolonií do GB a NED;
•
•Sociální tlaky - stávky, hodnotové změny:
•poválečná generace – renesance aktivismu; samozřejmost - základní životní standard vs. práce jako
osvobození (válečná generace);
•kvalita života (ŽP, sociální jistoty); práce dle sociálního statusu;
•kritická reflexe US politiky (Vietnam);
•
•Protesty ve FRA 1968: průmysl (růst minimální mzdy o 35% a mezd o 10%) (ITA, NED, DEN, IRL),
zaostává produktivita – konkurenceschopnost; pokles zisků – propouštění; aktivizace odborů;
•Inflační prostředí po pádu B-W systému, neexistuje plán na přechod k intenzivnímu růstu; problémy
keynesiánského modelu – stagflace;

D:\23120\Desktop\GRR-085_Paris-police-storming-student-barricades_1968.jpg













1960–1975
1975–2000
Británie
1,96
1,86
Francie
3,87
1,67
Německo
3,45
1,21
Itálie
4,40
2,05
Nizozemí
2,78
1,11
Belgie
3,88
1,79
Dánsko
2,07
1,74
Švédsko
2,56
1,15
Norsko
2,62
2,21
Irsko
3,68
4,23
Španělsko
6,47
1,28
Řecko
6,47
1,06
Spojené státy
1,81
1,94
Růst produktu na pracovníka 1960-2000
(průměrný roční růst v procentech)


1951–1960
1961–1970
1971–1980
1981–1990
1992–2000
Spojené státy
Růst HDP
3,4
4,2
3,3
3,2
3,6
Inflace
2,1
2,8
7,9
4,7
2,6
EU-15
Růst HDP
4,8
4,8
3,0
2,4
2,1
Inflace
3,6
3,9
10,8
6,7
2,4


1913
1929
1938
1950
1973
2003
Produkt na obyvatele USA=100
Francie
66
68
73
55
79
73
Německo
69
59
82
41
72
64
Itálie
48
45
54
37
64
66
Británie
93
80
102
73
72
72
Produkt na hodinu USA=100
Francie
56
-
-
46
74
111
Německo
59
-
-
32
79
98
Itálie
42
-
-
35
78
100
Británie
84
-
-
63
60
83
Produkt na obyvatele a hodinu práce (procenta)

http://akorra.com/blog/wp-content/uploads/2009/03/the-oil-crisis-of-1973.jpg



Ropné šoky
•Šoky v období zpomalování světové ekonomiky 1960-1973 E +4,6% a US +4%; do 1980 jen 2,3% a 1,5%;
•
•Levná ropa podporovala růst:
•nahradila uhlí (kromě GB) – těžba citlivá záležitost;
•rozvoj kapacit těžby (Irán, Irák, SA, KUW, LIB), dopravy (tankery a terminály); rozvoj
energ.náročných odvětví (auta, chemie, ropa jako palivo)
•kooperace s US (Blízký východ) – koncese již v 20letech; 1980 25% světové produkce a 80% E
spotřeby;
•1968 OPEC pevné ceny, devalvace US (B-W), závislost FRA 72,5% a ITA 78,6%;
•
•Ropný šok 1973 – Jomkipurská válka:
•OPEC 5% redukce těžby a embargo (US a NED) – kartel; šok (z 2,6USD na 11,7USD), podpora Arabských
požadavků (stažení IZR);
•Druhý šok 1979 – Iránská revoluce (70.léta 10x nárůst ceny);
•
•Šoky: B-W, inflace 13-15%, růst nezaměstnanosti, stimulace – fiskální deficity, sociální neklid,
pokles konkurenceschopnosti + nástup NIC;
•Dopady na Světovou ekonomiku – přesun příjmů k OPEC (malá poptávka), prostředky pro zhoršení
dlužnické pozice DCs s ISI strategií (ty stojí mimo GATT liberální trendy) – strukturální
přizpůsobení;
•Monetární reformy v AIC;


1955
1972
Uhlí
75
23
Ropa
22
60
Zemní plyn
1
9
Jiné
2
8
Vyprodukováno v Evropě
78
35
Dovezeno z mimoevropského
regionu (čistý dovoz)
22
65
Primární zdroje energie v západní Evropě (procenta)

Strukturální změny AICs
•Robustnost ekonomik AICs v reakci na komoditní šoky:
•Ochrana průmyslu (dostatečné rezervy 80d); omezení energetické náročnosti a významu náročných
odvětví;
•Diverzifikace - komodity (plyn) a regiony (Severní moře; Afrika – Nigérie, Angola; Aljaška a
Mexický záliv);
•Stimul pro inovace (těžba, úspory); (zelené technologie…);
•Kartel (SA – free riding; 1991 malé zvýšení) vs. flexibilita AICs (precedens);
•
•Vlny růstu:
•19st. pára, vysoké pece, železnice (potraviny, oděvy, kovové výrobky);
•20st.  Chemie, elektřina, doprava (motorizovaná pozemní, námořní kontejnerová, letecká); spotřební
zboží (automobily, spotřebiče) a vybavení domácností (elektřina, plyn, voda);
•Od 80.let. – elektronika, komunikační, informační a výpočetní technika
•E není zdrojem (vs. 19st) ani nezískává technologie od hegemona (20.st.); přechod na inovační fázi
(samy US pod tlakem inovátorů);

Inflace

1950–1973
1974–1983
1984–1993
1994–1998
Británie
4,6
13,5
5,2
3,0
Francie
5,0
11,2
3,7
1,5
Německo
2,7
4,9
2,4
1,7
Itálie
3,9
16,7
6,4
3,5
Nizozemí
4,1
6,5
1,8
2,2
Belgie
2,9
8,1
3,1
1,8
Španělsko
4,6
16,4
6,9
3,4
Západní Evropa
4,3
11,2
4,5
2,2
Spojené státy
2,7
8,2
3,8
2,4
Japonsko
5,2
7,6
1,7
0,6
 Nezaměstnanost

1950-1973
1974–1983
1984–1993
1994–1998
Británie
2,8
7,0
9,7
8,0
Francie
2,0
5,7
10,0
12,1
Německo
2,5
4,1
6,2
9,0
Itálie
5,5
7,2
9,3
11,9
Nizozemí
2,2
7,3
7,3
5,9
Belgie
3,0
8,2
8,8
9,7
Španělsko
2,9
9,1
19,4
21,8
Západní Evropa
2,6
6,0
9,2
10,7
Spojené státy
4,6
7,4
6,7
5,3
Japonsko
1,6
2,1
2,3
3,4




Reforma státu blahobytu
•Výdaje na sociální programy v 80.letech 30% HDP (US 21% a JAP 18%)
•vzdalování od poslání – pojištění (snižování rizika a marginalizace) -> snížení motivace;
•minimální standard na základě občanství – poprvé možná existence bez příjmu mimo solidaritu
rodiny, komunity (neformální sankce);
•nižší tlak na výkonnost, na akceptování konkur. mzdy, nestatusové pozice bez bonusu;
•v kontextu zpomalení, zhoršení směnných relací, nárůstu konkurence; posílení nátlakových skupin ->
aktivní stimulují aktivity ostatních;
•mezera mezi E a US (JAP) se rozevírá + penetrace NIC;
•
•GB reforma (M. Thatcherová):
•4letý plán (1979) – monetární restrikce (proti inflaci), omezení veřejného sektoru, omezení odborů
– flexibilnější trh práce; konfrontace stávek;
•Pomalé přizpůsobení – inflace 11,9%, zvýšení úrokových měr – posílení libry a recese; pokles
produktu o 4,8%, zdvojnásobení nezaměstnanosti (10,5%);
•Uvolnění politiky 1981 (volnější měnová, pokračující fiskální restrikce);
•Pokles cen ropy a úrokové míry 14%;
•Privatizace a prodej majetku;
•Teprve pak zvýšení produktivity v důsledku deregulace; snížení podílu veřejných výdajů pod 40% HDP
jen pomalu a v důsledku obnovy růstu;
• revize sociálního státu v demokratických podmínkách skoro nemožná, pokus USA (Reagan) v kontextu
studené války a v GB po 30 letech frustrace ze slabého výkonu;

D:\23120\Desktop\strike[1]_0.jpg




1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
Růst HDP
2,8
-2,0
-1,2
1,7
3,8
1,8
3,8
3,6
4,4
4,7
2,1
Inflace
13,4
18,0
11,9
8,6
4,5
5,0
6,0
3,4
4,2
4,9
7,8
Nezaměstnanost
4,0
4,8
7,9
9,5
10,5
10,7
10,9
11,8
10,3
8,3
6,4
Hospodářský vývoj ve Velké Británii (procenta)

D:\23120\Desktop\minersc.jpg




1960
1967
1973
1980
1981
1982
1995
1999
Spojené státy
27,8
31,2
31,2
33,2
33,5
35,5
34,3
30,1
Japonsko
20,7
22,7
22,1
32,7
33,3
34,8
28,5
38,1
Francie
34,6
39,0
38,5
46,2
50,8
51,9
50,9
52,4
SRN
32,0
38,2
40,5
46,9
49,3
49,7
46,6
47,6
Británie
32,6
38,5
41,1
44,3
45,3
46,2
42,3
39,7
Itálie
30,1
33,7
37,8
45,6
53,0
54,9
49,5
-
Výdaje veřejného sektoru
(jako procento domácího produktu)

Instituce
•Eichengreen – stejné instituce, které byly základem úspěchu po WWII, byly příčinou problému v 70.
letech
•Možnosti extenzivního růstu (přesun výrobních faktorů, akumulace fyzického kapitálu, přebírání
postupů a technologií, produkce známého zboží) vyčerpány – nutnost přechodu na růst intenzivní
(inovace – nové/neznámé způsoby produkce nebo nové produkty);
•Velké (státní) E banky – konzervativní investice do velkých podniků a známých výrob vs.
decentralizovaný kapitálový trh US (sázka na úspěch, IT);
•Sociální výdaje – jistota v období přesunů faktorů do masové produkce – vedla k posílení
spolupráce v rámci tripartity vs. překážka pro růst v prostředí vyžadujícím flexibilitu;
•Participace zaměstnanců na řízení vede ke konzervativnímu přístupu k inovacím, restrukturalizací a
zavádění technologií pro zvýšení produktivity;
•Státní podniky které byly motorem investic a pokroku – nyní často odkázány na podpory, usilující o
protekci, bašta nátlakových skupin.
•

Single market
•1980s Europe stagnated, while US and Japan surged ahead (losing market share in cars, electronics)
- deeper integration seen as a tonic for these ills; (Vs. 1995-2005)
•
•Governments such as FRA and UK were using the institutions of the EC to advance their national
agendas – delegating to the Commission and the Court responsibility for implementing painful
economic reforms;
•Founding document – White Paper by team of experts 1985 the Cockfield Report (UK civil servant) –
summarized dissatisfaction with progress (Delorse commison);
•Reinvigorating growth and accelerating the integration – portrayed as synonymous;
•Goal: market free not just of internal tariffs, but also of regulatory barriers to the movement of
goods and services (Common -> Single);
•
•Intergovernmental conference 1986 -> Single European Act (SEA):
•commitment to establish a single market free of barriers to the movement of goods and factors of
production;
•greater use of qualified majority and cooperative procedure (first direct elections to Parliament
1979);
•SEA provided expansion of the structural Funds – program for funding of infrastructure investment
in its poorer member states – side payment;
•SEA emphasized the need for cooperation in the conduct of economic and monetary policies –
progressive realization of monetary union;

-US stronger performance than EEC in 1980s; 1990s New Economy (ICTs, services, retailing);
-interpretation of success of NICs as pro-market policies, export on world market and resulting
growth; LATAM debt crisis – result of state intervention into economy and ISI strategies;
-
-preferential access to market of MS to other members of EEC; vs. USA (Kennedy round 1962-69);
-1958 CCP and CAP vs. non-members;
-
-EEC antidumping and safeguards compatible with GATT – other policies in disposition of MS;
-article 115 exemptions (quotas for DCs – textile, shoes); VERs (informal – out of GATT) vs. JAP
and Korea (cars, electronics);
-since 70s national champions (subsidies, public procurement, TBTs, obstructions to competition
policy); only steel under EEC policy – quota agreements with US (market quotas assigned);
-
-TBT, safeguards, countervailing duties – Kennedy round (pushed by US) 1973-79;
-US pressing for extension GATT to areas of their CA: services – financial, transportation and
others; IPRs; Uruguay 1986-94, 1995 WTO;
Fortress Europe (Hanson 1998)

-EEC – problems in 80s; low growth and unemployment; stronger competition from non-members;
-shift form protectionism to competitiveness – electoral success of right wing parties ->
monetarism;
-EoS – analysis of US success – proposals to create continental scale market to compete vs.
fragmented E market and low mobility of factors (labor, languages); Cockfield report 1985;
-1973-1984 from 5 to 187 cases; quotas on textile, even WGER restrictions on cars, electronics;
anti-dumping
-deregulation and completion of common market -> SEA 1986 (1992 market without physical barriers);
key element: dissolution of border controls on internal boarders; fundamental and unintended
consequences;
-quotas, VERs and TBT could be used only with border controls – what goods and from where is coming
in and what conditions have to meet;
-extra-EEC goods can enter form any MS! is enough to meet the conditions of MS where it is
introduced on common market – specific (FRA-JAP) requirements are circumvented;
-article 115 exemptions in 1979: 260, 1988: 128, 1990: 79, 1991: 48, 1992: 8, 1993: 0;
-
-no shift to preference of liberalization in GATT/WTO system, no preference of FT by E actors;
-1985 round table of industrialists (ERTI) – to complete internal market but to protect it against
non-member states by CCP; EEC market for E business – EOS vs. US; FRA reconquer E market;