Organizace a politická moc
SOCb2023 Sociologie organizace


Úvod
•Vztah organizací k dalším organizacím v kontextu politické moci
•Snaha o získání moci jako vysvětlení strategií a aktivit organizací a skupin
•Zájmové skupiny, politické strany, sociální hnutí….
•Problém vztahu politických institucí/politické moci a jejich vyzyvatelů
•Teorie mobilizace, teorie politického procesu, teorie pluralismu

Tillyho model polity
•Model interakcí mezi skupinami v kontextu dělby politické moci a usilování o (vliv na) ni
•Vláda / soupeři / politický rámec / koalice
•Vláda: kontroluje prostředky donucení
•Soupeři (zevnitř elity a zvenku elity): koncentrují zdroje aby ovlivnili vládu
•Politický rámec = kolektivní jednání vlády nebo skupin zevnitř elity
•




Tillyho model mobilizace
• klíčové proměnné
•Zájmy – sdílené výhody nebo nevýhody pravděpodobně vyvstávající pro předmětnou populaci kvůli
interakcím s jinými sociálními skupinami
•Organizace – kombinace identity a jednotící struktury jedinců v populaci
•Mobilizace – rozsah zdrojů pod kolektivní kontrolou soupeřů
•Kolektivní jednání – rozsah společných aktivit soupeřů ve snaze o dosažení společných cílů
•Příležitost/hrozba – moc / represe / příležitost nebo hrozba
•




Zájmy
•Jak je lze identifikovat?
•Dány předem nebo artikulované?
•Tilly: vztahy produkce jako prediktor, ale je nutné spoléhat na jejich artikulaci
•

Vnější faktory organizačního vývoje
•Ekonomický rozvoj a úroveň zdrojů
•Kulturní zdroje (náboženství, politická kultura)
•Politický kontext

Struktura politického kontextu (Kriesi)
1.formální institucionální struktura (stát, polity)
2.neformální postupy a převažující strategie (exkluze/inkluze, politics)
3.konfigurace moci (politické rozložení sil, levice x pravice atd.)

Struktura politických příležitostí (Tarrow)
1. přístup k elitám
2.proměna spojenectví
3.rozdělené elity
4.vlivní spojenci
5.represe a podpora
6.změna v některé z uvedených

Dopady politického kontextu (cíle, strategie)



Mobilizace
•Proces skrze který skupina prochází od pasivního sdružení jednotlivců k aktivnímu účastníkovi
veřejného života
•Nebo také získávání kontroly nad zdroji (tj. ne nutně zdrojů samotných!), které skupina dosud
nekontrolovala (donucovací, užitkové, normativní, atd.)
•Mobilizace skupiny je obecně 1) akumulací zdrojů a 2) zvyšováním kolektivních požadavků na zdroje
•Mobilizace defenzivní (hrozby), ofenzivní (příležitosti), přípravná (budoucí hrozby a
příležitosti)
•Demobilizace – skupina ztrácí kolektivní kontrolu nad zdroji (často zdroje přechází pod jinou
skupinu)

Dopady politického kontextu (kolektivní jednání)