Organizační pole SOCb2023 Sociologie organizace Úvod •Od metafory k metodě a paradigmatu •Relační perspektiva v sociálních vědách •Analýza sociálních sítí vs. Teorie polí Teorie polí •Existence polí strategického jednání •Vztah sociálního řádu a sociální změny •Vztah jednání a struktury •Vznik, stabilizace, institucionalizace a transformace sociálně konstruovaných arén, ve kterých jsou zakořenění aktéři soupeřící o materiální a statusové zisky •Každé pole ukotveno v širším prostředí – další pole, státy, atd. •Jak aktéři daného pole udržují řád daného pole •Potřeba integrovat kolektivní jednání, sociální prostor, kulturu, organizaci, stát, mobilizaci do systematické teorie Pole strategického jednání •Konstruovaný meso-úrovňový řád ve kterém aktéři interagují jeden s druhým na základě sdíleného vnímání nad účelem pole, a jeho pravidel •Všichni kolektivní aktéři jsou sami vytvořeni z polí strategického jednání •Sociální konstrukty: členství, hranice, sdílené významy (o co jde, kdo má moc, povaha pravidel, význam činností) Držitelé moci, vyzyvatelé, vládnoucí jednotky •Držitelé moci – drží disproporčně víc moci než ostatní •Vyzyvatelé – ovládají míň privilegované niky, artikulují alternativní vize •Vnitřní vládnoucí jednotky – dohlížejí na pravidla pole, umožňují jeho hladké fungování, legitimizují ho, udržují vztahy s dalšími důležitými poli Sociální schopnosti •Jak aktéři mění svoje prostředí? •Sociální schopnosti jako kapacita normálně distribuovaná v populaci •Záleží na roli, kterou aktéři zastávají, a stav vývoje pole (ustavený řád, vznikající řád) •Kognitivní, empatické a komunikativní dimenze – umožňuje překročit úzké skupinové zájmy a ovlivnit širší prostor (světonázor, identita) Širší prostředí pole •Blízkost vs. Vzdálenost •Závislost vs. Nezávislost •Státní vs. Nestátní Vnější šoky •Otřesy •Krize •Hrozby • Protestní epizody •Sdílený pocit ohledně pravidel a mocenských vztahů na poli •Vnímané příležitosti a hrozby •Často výhody držitelů moci (materiální, kulturní, politické) mohou krizi překonat a obnovit řád Urovnání situace •Následkem protestů se pole může posunout k jinému institucionálnímu nastavení s ohledem na pravidla pole nebo kulturní normy •Pak se obnoví konsensus ohledně relativních pozic elity a vyzyvatelů