3. Systém řízení a financování SZ; subjekty SZ FSS MU – Katedra sociální politiky a sociální práce Sociální zabezpečení Financování systému SZ v ČR Ødvoupilířový systém: veřejný x dobrovolný soukromý vveřejný pilíř: založený na průběžném financování, kdy pojištěnci platí povinné pojistné do systému sociálního pojištění vdobrovolný soukromý pilíř: využívá se ve formě penzijního připojištění a komerčního důchodového pojištění, poskytovaného komerčními pojišťovnami v rámci životního pojištění ØZákladem financování sociálního zabezpečení v České republice je průběžné financování (systém ''pay as you go“) v rámci veřejného pilíře (sociální pojištění) - jeho zdrojem je: vpovinný příspěvek na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, ten je příjmem státního rozpočtu (upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti); dávky hrazeny z prostředků vybraných v témže období zahrnuje: §pojistné na důchodové zabezpečení – speciální samostatný účet státního rozpočtu (rezervy pro důchodovou reformu) §pojistné na nemocenské pojištění §příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vzákon stanovuje také: poplatníky pojistného x vyměřovací základ x rozhodné období x sazby pojistného x odvody pojistného v je uplatňována mezigenerační solidarita (vertikální i horizontální) v nevýhody – současný demografický vývoj Ødalším zdrojem financování systému jsou daně (přímé i nepřímé) Øtři typy poplatníků: vzaměstnavatelé – fyzické nebo právnické osoby, což jsou organizace (více než 25 zaměstnanců) a malé organizace (aspoň jeden zaměstnanec), dále organizační složky státu se zaměstnanci v pracovním poměru nebo na základě dohod a služební úřady se státními zaměstnanci vzaměstnanci – okruh osob jako poplatníci pojistného stanoven zákonem č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti: v pracovním poměru, na dohody, členové družstva, jmenované osoby do funkcí, soudci, poslanci, členové vlády, státní zaměstnanci atd. vosoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) – stanoveny zákonem o důchodovém pojištění; jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Øvýše pojistného: vstanoví se procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období Ørozhodné období: vu zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí vu OSVČ kalendářní rok, za který se toto pojistné platí Øvyměřovací základ: vzaměstnavatel ► částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců vzaměstnanec ► úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, které nejsou od této daně osvobozeny (vyměřovacím základem je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem zaměstnání) vdo vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy: §náhrada škody podle zákoníku práce §odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období §věrnostní příplatek horníkům §náhrada výdajů poskytovaných zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání §odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání §náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby §jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelné pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárii nebo §jiné mimořádně závažné události §pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle zákona č. 589/1992 Sb. vosoba samostatně výdělečně činná §pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si osoba samostatně výdělečně činná určí, ne však méně než 50 % daňového základu podle zákona o daních z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti §vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné je nejméně součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců příslušného kalendářního roku, v nichž byla výdělečná činnost vykonávána Øsazby pojistného vzaměstnavatel: 24,8 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti vzaměstnanec: 6,5 % vOSVČ: 29,2 % na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti + 2,1 % na nemocenské pojištění (je-li ho ovšem OSVČ dobrovolně účastna) Øodvody pojistného vzaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které si platí zaměstnanec; pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů vOSVČ odvádí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo zálohy na něj příslušné okresní správě sociálního zabezpečení Øsystém fondového (kapitálového) financování (v ČR jen v omezené míře v podobě dobrovolného soukromého připojištění) Økapitalizovaný fond sociálního zabezpečení na pojišťovacím principu – je tvořen individuálními příspěvky pojištěnců – tvorba kapitálových rezerv pro případ určité sociální události (spoření na stáří) - individuální účty, z nichž čerpají vlastní naspořené finanční prostředky v případě sociální události Øspravují pojišťovny - hospodaření s finančními prostředky tak, aby zabránily znehodnocení úspor a naopak investovaly a zhodnocovaly vložené finance na budoucí výplatu dávek Øale zákonem vymezené způsoby zhodnocování finančních prostředků (investování do státních dluhopisů nebo málo rizikových cenných papírů) - podléhá státnímu dozoru Øriziko špatných investic, neúměrného růstu inflace, defraudace kapitalizovaných fondů sociálního zabezpečení (chilský důchodový systém) Øvýhody – nepodléhá tak významně demografickému vývoje - neuplatňuje se princip solidarity, možnost vyššího zhodnocení vložených prostředků Øfinancování sociálních služeb Ønutno rozlišit financování příspěvku na péči = dávka (vyplácí ÚP ze státního rozpočtu) a financování služeb (aktivit) Øslužby – dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů územně samosprávných celků, darů a poplatků uživatelů, případně projektů z ESF Øfinancování zdravotní péče Øsystém českého zdravotnictví a zdravotní péče – vícezdrojové financování (veřejné a soukromé) Øveřejné zdroje = veřejné zdravotní pojištění, státní a místní rozpočty Øsoukromé zdroje = přímé platby občanů, soukromé zdravotní pojištění, prostředky neziskových organizací apod. Øvšeobecné zdravotní pojištění – vznik 1993 na základě pojišťovacího principu (neudržitelnost financování ze státního rozpočtu) Øzdravotní pojišťovny jako instituce k výběru peněz od plátců – výběr dobrovolný, ale nějaký zástupce z řad pojišťoven obligatorní Øplátci pojistného: pojištěnci, zaměstnavatelé, stát Øpojištěnci: zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby s trvalým pobytem na území ČR nespadající do výše uvedených kategorií Øzaměstnavatelé: plátcem části pojistného za své zaměstnance (2/3 za zaměstnance, zaměstnanec pak 1/3) Østát za: nezaopatřené děti, poživatele důchodů, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi, osoby ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody (počet těchto osob představuje více jak jednu polovinu všech pojištěnců) Subjekty sociálního zabezpečení -řízení Centrální instituce vMinisterstvo práce a sociálních věcí (MPSV) §sociální zabezpečení na národní úrovni, tvůrce politiky a legislativy v oblasti SZ §řídí a kontroluje výkon státní správy v SZ, koncepční politika, ochrana veřejného zájmu §kompetence MPSV - sociální politika (problematika zdravotně postižených, sociální služby, sociální dávky, rodinná politika apod.), sociální pojištění (důchody, nemocenské, apod.), oblast zaměstnanosti (trh práce, podpora zaměstnanosti, zahraniční zaměstnanost apod.), pracovněprávní legislativa, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, rovné příležitosti pro ženy a muže (genderová problematika), evropská integrace a oblast čerpání finanční pomoci z fondů Evropské unie (EU) §Mezi organizace podřízené MPSV patří Úřad práce ČR (ÚP ČR), Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD). §MPSV je zřizovatelem pěti ústavů sociální péče vČeská správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) §samostatná organizační složka státu, správce a výplatce pojistných dávek SZ §metodické vedení okresních správ a kontrolní činnost; účetní jednotka SZ §proces rozhodování; výplata dávek SZ do ciziny; vedení registru pojištěnců §působnost v oblasti lékařské posudkové služby §úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným místem vůči zahraničním institucím §rozhoduje o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení vGenerální Úřad práce – koncepční, kontrolní a metodická činnost v oblasti politiky trhu práce a řízení systému nepojistných sociálních dávek (SSP dávek a dávek sociální pomoci – hmotné nouze) §zajišťuje ministerstvu podklady pro zpracování koncepcí a programů státní politiky zaměstnanosti §spolupracuje se správními úřady, samosprávnými celky, orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy, zaměstnavateli apod. §přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení bez ohledu na pohlaví, národnost etnický původ, sexuální orientaci, zdravotní stav apod. §spolupracuje s ministerstvem na rozvíjení mezinárodních vztahů §uděluje a odnímá povolení ke zprostředkování zaměstnání agenturám práce a vede jejich evidenci §zajišťuje poskytování hmotných podpor na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace §zajišťuje kontrolní činnost státu - např. dodržování bezpečnosti práce nebo boj s nelegálním zaměstnáváním ► kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti se nově slučuje pod Státní úřad inspekce práce (zpřísňuje se postih za výkon nelegální práce, maximální částka pokuty se zvyšuje z 10 000 Kč na 100 000 Kč - pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč je možné uložit člověku, jenž se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a vykonává pro ni práci, za to, že odmítne osvědčit svou totožnost a prokázat legálnost pracovněprávního vztahu; zvyšuje se i maximální částka pokuty za umožnění výkonu nelegální práce z 5 milionů Kč na 10 milionů Kč) vMinisterstvo obrany – SZ pokud jde o vojáky z povolání vMinisterstvo vnitra – SZ pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb vMinisterstvo spravedlnosti – SZ pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR vMinisterstvo zdravotnictví – veřejná zdravotní politika, veřejné zdravotní pojištění Funkční decentralizace správy a řízení systému SZ vpravomoci jsou přenášeny na specializované nebo nespecializované veřejné orgány (instituce), na poloveřejné orgány (např. organizace zaměstnavatelů či odborové svazy), ziskové subjekty (komerční, vykonávající činnosti v oblasti SZ za úplatu) či neziskové organizace (oblast sociální práce) vokresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ, případně PSSZ v Praze a MSSZ v Brně) – administrátor pojistných dávek SZ; proces rozhodování a odborná pomoc občanům a zaměstnavatelům; správa dávek důchodového a nemocenského pojištění vÚřad práce ČR – krajské pobočky s kontaktními pracovišti §administrace a výplata nepojistných dávek SZ; politika zaměstnanosti §jejich role velmi obdobná jako role GŘ ÚP, pouze na regionální (lokální) úrovni §zpracování koncepcí vývoje zaměstnanosti ve svém obvodu, statistiky, rozbory a výhledy; vyhodnocování situace na regionálním trhu práce §přijímá opatření na ovlivnění poptávky po práci a její nabídky §zajišťuje zprostředkování zaměstnání uchazečům - vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci §zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti §zajišťuje příspěvky pro zaměstnavatele na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením §vede evidenci volných pracovních míst a evidenci uchazečů o zaměstnání a tyto se snaží propojovat; dále evidenci osob se zdravotním postižením a evidenci cizinců v §vykonává kontrolní činnost §zabezpečuje činnost evropských služeb zaměstnanosti vobce jsou typickými a nejmenšími samosprávní jednotkami státu - vykonávají místní samosprávu ► místní sociální opatření regionálního charakteru; zároveň působí jako „prodloužená ruka“ státu ► implementují státní sociální politiku na místní úrovni (distribuce dávek a služeb) ► tj. vykonávají státní správu v přenesené působnosti §výhodou pravomocí obcí je to, že obecní úroveň je blíže občanům, znalost konkrétního prostředí a obyvatel umožňuje i lepší řešení problémů §výkon sociální práce vzaměstnavatelé – důležití v oblasti financování SZ, dále poskytovatelé dalších sociálních výhod a bonusů; pověřeni i krátkodobými platbami dávek sociálního zabezpečení (nemocenská, ošetřovné atd.) vzapojují se do sociálního zabezpečení nejen jako plátci sociálního pojištění za své zaměstnance, ale stále častěji vytvářením sociálních programů pro své zaměstnance jako součásti vlastní podnikové kultury ► např. zřízení Fondu kulturních a sociálních potřeb, podpora zaměstnaneckých obědů, rekondiční pobyty pro zaměstnance, výsluhové benefity apod. vjejich povinností je naplňovat legislativní požadavky státu, zabezpečovat opatření v bezpečnosti práce, pracovní doby, odměňování vposkytují dobrovolná opatření, směřující k zaměstnancům (příspěvky na důchodové připojištění, firemní školky, vzdělávání zaměstnanců, podpora ozdravných pobytů) vzdravotní pojišťovny – ziskové organizace, komerční, které jsou přizvány ke správě veřejného zdravotního pojištění např. Všeobecná zdravotní pojišťovna – úhrada některých služeb v rámci SZ – např. sociální služby vpříspěvkové organizace – výkon sociální práce v zájmu samospráv, určité oblasti sociální práce vneziskové organizace a občanské iniciativy – výkon sociální práce, sociální služby §jejich výhodou oproti státním či komerčním institucím je to, že mají blíže ke klientům, rozumějí lépe problémům a jsou schopny efektivněji řešit §neziskové organizace ► jejich hlavním kritériem je uspokojování veřejného zájmu; dělí se na svépomocné a prospěšné §občanské iniciativy ► základním principem je vzájemná pomoc a dobročinnost, za tímto účelem jsou zakládány různé spolky; jsou zásadní pro rozvoj občanské společnosti a jsou významným partnerem státu vcírkve a jiné náboženské skupiny §poskytují duchovní službu a roli hrají i v oblasti mravního a vzdělanostního rozvoje společnosti §působí zejména v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociálních služeb jako alternativa ke státním a soukromým zařízením §spojují ve své činnosti pozornost věnovanou duchovní službě s charitativní péčí o potřebné §velkou roli sehrávají neformální církevní společenství ► lidé z jedné farnosti, jejíž členové si poskytují vzájemnou pomoc a podporu v Kontrolní úkoly 1. Jaké jsou způsoby financování systému sociálního zabezpečení a jejich výhody a nevýhody?